Demagog.cz

Europoslankyně Radka Maxová

Europoslankyně Radka Maxová (ANO) pro Interview Plus Českého rozhlasu nejen o hnutí ANO. Dalším tématem bylo hlasování o evropské rezoluci, který premiéra Babiše staví do střetu zájmů. Více v ověřené analýze.

Ověřili jsme
Interview PLUS ze dne 3. července 2020 (moderátor Veronika Sedláčková, záznam)

17 z celkově 20 ověřených výroků

Radka Maxová

Radka Maxová

Rezoluce, která má 50 článků, tak zhruba polovina se bohužel týká České republiky a pana premiéra a systému, který u nás je, kontrolního nastavení střetu zájmů a polovina se týká výzev v celé Evropské unii, Komisi, Radě. !

Usnesení Evropského parlamentu o obnovení vyšetřování předsedy vlády ČR v souvislosti se zneužitím financí EU obsahuje celkem 50 článků. Z nich minimálně 24 článků se přímo týká ČR, jejích institucí, Andreje Babiše a společnosti Agrofert. Obdobný počet článků se věnuje celé EU.

skrýt celé odůvodnění

Rezoluce, o které poslankyně Maxová hovoří, nese název Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů. Obsahuje dohromady 50 článků, z nichž 21 přímo jmenuje Českou republiku, její úřady, popřípadě Andreje Babiše a skupinu Agrofert. Evropský parlament se tak např. usnesl, že:

  • „1. vítá obnovení vyšetřování českého premiéra v souvislosti s jeho účastí na projektu „Čapí hnízdo“; vyjadřuje důvěru v to, že česká justice bude v tomto trestním řízení postupovat nezávisle a nebude podléhat žádnému politickému vlivu;“
  • „12. poukazuje na to, že ve sdělovacích prostředcích se v nedávné době objevily zprávy, z nichž zřejmě vyplývá, že Andrej Babiš s manželkou jsou stále vedeni mezi šesti aktivními osobami, které vykonávají významný vliv či kontrolu nad členy svěřenského fondu dceřiné společnosti Agrofertu GreenChem Solutions Ltd. ve Spojeném království;“
  • „26. vyzývá české orgány, aby zajistily spravedlivé a vyvážené přerozdělování prostředků EU, aby peníze unijních daňových poplatníků přinášely prospěch velké většině obyvatelstva, a to jak prospěch hospodářský, tak i sociální;“
  • „28. naléhavě vybízí český Finanční analytický útvar, aby zaujal proaktivnější přístup při boji proti daňové trestné činnosti, podvodům a korupci a aby zajistil účinnou kontrolu skutečných majitelů ze strany útvarů příslušných podle pravidel pro boj proti praní peněz.“

Vedle těchto 21 článků, ale rezoluce obsahuje i články, které se zjevně Česka týkají také, i když jej přímo nejmenují. Jako příklad můžeme uvést článek 40, v němž je vyzván Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby poskytl Evropskému parlamentu všechna zjištění, která při své cestě do ČR nashromáždil; popřípadě článek bezprostředně následující, v němž se EP usnesl, že:

  • „41. vyzývá Komisi, aby učinila vše, co je v jejích silách, pro bezodkladné dokončení probíhajících auditních postupů a aby svá zjištění zveřejnila neprodleně poté, co všechny nashromážděné důkazy řádně vyhodnotí (…)“

Celkem se nám tak podařilo identifikovat minimálně 24 článků, které se přímo týkají situace v České republice. Jedná se o články 1, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 19, 20, 21, 22, 24, 25, 26, 28, 36, 38, 39, 40, 41, 45, 47, 49. Obdobný počet článků se věnuje výzvám Evropské komisi, popřípadě dalším evropským institucím, jak uvádí ve svém výroku Radka Maxová.

Na tomto místě je však vhodné uvést, že jednotlivé články rezoluce nelze jednoduše rozdělit do 2 kategorií (věnující se ČR a věnující se EU), jak ve svém výroku naznačuje poslankyně Maxová. Jako příklad lze uvést následující bod:

  • „14. (Evropský parlament, pozn. Demagog.cz) vyzývá Komisi, aby důkladně dohlížela na postup vyplácení plateb v České republice, a to zejména u plateb z fondů EU, které jsou vypláceny podnikům, jež přímo či nepřímo vlastní premiér nebo jiný člen vlády zapojený do plnění rozpočtu.“

Tato skutečnost však nemění nic na tom, že z uvedené rezoluce se skutečně zhruba polovina obsahu týká situace v ČR a zhruba polovina situaci v EU. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Radka Maxová

Radka Maxová

A delegace požádala o rozdělení hlasování speciální o některých článcích, aby se nehlasovalo o rezoluci jako celku nejprve, a na základě toho, že nebyly vlastně odstraněny články, které předjímají třeba vyšetřování Čapího hnízda, tak jsem se zdržela.

Frakce Renew Europe, jejíž je hnutí ANO členem, žádala oddělená hlasování mimo jiné i o části rezoluce, podle které Agrofert uměle vytvořil Čapí hnízdo s cílem získat dotaci. Poté, co byla tato část schválena, zdržela se Radka Maxová hlasování o rezoluci jako celku.

skrýt celé odůvodnění

Na začátek uvádíme, že není zcela zřejmé, kdo je myšlen pod pojmem „delegace“. V Evropském parlamentu totiž existují tři typy delegací. Delegace do mezinárodních parlamentních shromáždění, meziparlamentní výbory a delegace určené pro vztahy s jinými státy. Radka Maxová však svým vyjádřením má na mysli nikoliv delegaci v úzkém slova smyslu, avšak frakci Renew Europe, jejímiž členy jsou europoslanci za ANO.

Právě tato frakce podala žádost na oddělené hlasování o čl. 11, 20, 21, 49 (.pdf, str. 32). Dále byly podány i žádosti o dílčí hlasování. O to požádala frakce Renew Europe u recitálu A a u čl. 14. O dílčí hlasování požádala také frakce Identita a Demokracie (ID), a to u čl. 45 (.pdf, str. 33). O jednotlivých článcích se hlasovalo a všechny byly přijaty. Zároveň se všech hlasování o jednotlivých článcích aktivně zúčastnila právě i europoslankyně Maxová (.pdf, str. 350 - 371). Jediným hlasováním, ve kterém se Radka Maxová zdržela, bylo až hlasování závěrečné (.pdf, str. 317) - hlasování o návrhu jako celku. V tomto hlasování pro rezoluci hlasovalo 510 europoslanců, 53 bylo proti a 101 se zdrželo (.pdf, str. 32).

K tomuto tématu se europoslankyně Maxová vyjadřovala již dříve, kdy uvedla, že rezoluce obsahuje části týkající se pouze ČR ale i obecné výzvy týkající se Unie jako celku. Konkrétně komentovala oddělené hlasování recitálu A jako celku a dále již avizované články 11, 14, 20, 21 a 49. Právě recitál A komentuje kauzu Čapí hnízdo, která nebyla dosud ukončena a řádně vyšetřena. Přestože recitál A zpočátku avizuje, že vyšetřování bylo obnoveno a není dosud ukončeno, následuje vyjádření: "připomíná, že v rámci projektu „Čapí hnízdo“ Agrofert uměle vytvořil středně velký podnik, který zůstal pod jeho kontrolou, a to s cílem získat prostředky určené pro malé a střední podniky v celkové výši přibližně 2 milionů EUR."

I o tomto recitálu probíhalo oddělené hlasování, ve kterém byl jeho text, o kterém můžeme říct, že předjímá vyšetřování Čapího hnízda, přijat. Následně se tedy v souladu s výrokem Radka Maxová zdržela hlasování o rezoluci jako celku.

Radka Maxová

Radka Maxová

Spousta těch článků (v usnesení Evropského parlamentu z 19. června 2020 - pozn. Demagog.cz) se týká nastavení principů v rámci celé Evropské unie, a dokonce se tam i vyzývá k tomu, aby se prošetřila možná obvinění střetu zájmu i v jiných členských zemích.

Většina z 50 článků daného usnesení se vyjadřuje k funkčním principům EU jakožto celku, zbytek se soustřeďuje na Českou republiku. Například článek 42 vybízí Komisi k přezkoumání obvinění z dosud nevyřešených střetů zájmů i v jiných zemích EU.

skrýt celé odůvodnění

Články, o kterých poslankyně Maxová hovoří, jsou obsaženy v Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů. Dohromady je jich 50 a z nich se mírná většina vztahuje obecně k Evropské unii, ať už jde o apelování na určité orgány k činnosti či upozorňování na nedostatky v řízeních a procesech přidělování dotací.

Kromě toho, že rezoluce komentuje celkové fungování systému přerozdělování dotací, soustředí se také na roli českých orgánů v tomto procesu a Agrofertu samotnému. Konkrétní zmínky o Agrofertu jsou v článcích 11, 12, 15, 16, 21 a 25, kde například vyjadřují znepokojení nad tím, že docházelo k vyvíjení nátlaku na zaměstnance státní správy, aby neprověřovali obvinění týkající se potenciálního střetu zájmů v souvislosti s koncernem Agrofert.

Dokument se také zabývá problematikou funkčnosti orgánů České republiky. Zmiňuje justici České republiky, český Finanční analytický útvar či Státní pozemkový úřad. Tyto orgány vybízí k proaktivnějšímu přístupu při boji proti daňové trestné činnosti a celkově větší kontrole v tomto sektoru.

Jestliže poslankyně Maxová ve svém výroku hovoří o článcích, které se věnují nastavení principů v rámci celé Evropské unie nebo výzev k tomu, aby se prošetřila možná obvinění střetu zájmů i v jiných členských zemích, pak jako příklad můžeme uvést následující články, v nichž Evropský parlament:

  • 5. vyzývá Komisi, aby uplatňovala politiku nulové tolerance ke střetům zájmů, dbala na rychlé navracení dotací, které byly potenciálně vyplaceny neoprávněně, a současně dodržovala zásady právního státu a procedurální požadavky a vždy důrazně zasahovala, zejména pokud státní orgány nečiní kroky k zamezení střetu zájmů mezi nejvyššími státními představiteli
  • 7. žádá Radu a Evropskou radu, aby přijaly společné normy pro všechny otázky spojené se střetem zájmů a aby usilovaly o jejich jednotný výklad ve všech členských státech;
  • 8. vyzývá Komisi, aby v případě porušení pravidel přijala vhodná opatření k ochraně rozpočtu EU, včetně nápravných opatření ke zpětnému získání všech prostředků, které byly vyplaceny protiprávně nebo nesprávně, pokud to předpisy umožňují;
  • 42.  vyzývá Komisi, aby dále přezkoumala obvinění z nevyřešených střetů zájmů v jiných členských státech
Radka Maxová

Radka Maxová

Třeba tam je článek 22, který opravdu říká, že u nás stačí čestné prohlášení „nemám střet zájmů“ a nikdo to nekontroluje (...)

Bod 22 (článek) Usnesení Evropského parlamentu o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů v souladu s výrokem obsahuje kritiku kontroly prohlášení o střetu zájmů.

skrýt celé odůvodnění

Poslankyně Evropského parlamentu Radka Maxová výrokem odkazuje na Usnesení Evropského parlamentu o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů, které bylo schváleno souhlasem 510 poslanců 19. června 2020.

Usnesení požadující vyřešení možného střetu zájmů premiéra ČR při využívání eurofondů schváleno. 
pro 510/proti 53/zdrželo se 101
Tisková zpráva bude následovat. pic.twitter.com/53W0K0JoLE

— Evropský parlament (@Europarl_CS) June 19, 2020

Bod (článek) 22 tohoto usnesení pak zní:

„Evropský parlament (…)

22. s politováním bere na vědomí indicie, které svědčí o systematických nedostatcích při odhalování střetu zájmů; s politováním konstatuje, že není prováděna žádná křížová kontrola a že nesourodé pravomoci vedou ke vzniku neprůhledných struktur bránících účinnému předcházení střetu zájmů a jeho odhalování v České republice; připomíná, že pro účinné předcházení situacím střetu zájmů nepostačuje pozitivistický přístup, v jehož rámci mají úředníci povinnost předložit vlastní prohlášení o tom, že se nenacházejí ve střetu zájmů; vyzývá české orgány, aby tyto systematické nedostatky bezodkladně vyřešily, a to zejména tím, že budou požadovat ověřitelné prohlášení o střetu zájmů, v němž úředníci uvedou seznam vlastních finančních zájmů.“

V souladu s výrokem je ve výše citovaném bodě 22 uvedeno, že „pro účinné předcházení situacím střetu zájmů nepostačuje pozitivistický přístup, v jehož rámci mají úředníci povinnost předložit vlastní prohlášení o tom, že se nenacházejí ve střetu zájmů“. Je zde tedy českému právnímu řádu vytýkána nedostatečná kontrola a někdy pochybná pravdivost prohlášení o neexistenci střetu zájmů. 

Radka Maxová

Radka Maxová

České úřady poslaly teď druhé vyjádření.

České úřady odeslaly dvě odpovědi na audit Evropské komise ve věci střetu zájmů Andreje Babiše. První jako reakci na předběžný audit v srpnu 2019, druhou jako reakci na závěrečnou zprávu v květnu 2020.

skrýt celé odůvodnění

Europoslankyně Maxová mluví o oficiálních odpovědích orgánů České republiky na audit Evropské komise (EK) ve věci případného střetu zájmů premiéra Babiše.

Zmíněný audit EK, který byl vydán na konci listopadu 2019, poukazuje na to, že premiér Babiš je podle EK ve střetu zájmů, nadále ovládá Agrofert, a tím pádem zmíněná firma nemá nároky na dotační programy z EU. Původně měly české úřady čas na odpověď do 5. dubna. Kvůli pandemii koronaviru ale Evropská komise termín oddálila o dva měsíce. Tedy do 5. června. Andrej Babiš celou dobu jakýkoliv střet zájmů popíral. Zmiňovanou odpověď Ministerstvo pro místní rozvoj odeslalo na konci května 2020. Obsah odpovědi není veřejný.

Za druhou odpověď českých úřadů můžeme považovat vyjádření k předběžnému auditu EK. Jednalo se o předběžný návrh auditní zprávy. Tento předběžný audit dorazil do Česka již v květnu 2019 a zmiňoval problematiku dotací, které společnost Agrofert čerpala od roku 2017. Premiér Babiš se proti tomu tehdy rovněž ostře ohrazoval. Ministryně Dostálová před odesláním odpovědi na konci srpna 2019 uvedla, že spousta záležitostí v předběžném auditu je nesprávná, doslova prohlásila: „Rozporujeme každou větu na každé stránce.“ Text opět není veřejný.

Radka Maxová

Radka Maxová

V té rezoluci se k tomu také vyzývá, protože ty (kontrolní mechanismy střetu zájmů, pozn. Demagog.cz) neexistujou na úrovni celé Evropské unie

Text rezoluce vyzývá Evropskou komisi, aby společně s členskými státy navrhla nástroj, který by konfliktům zájmů napříště efektivně zabránil.

skrýt celé odůvodnění

Rezoluce Evropského parlamentu o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů vyzývá Evropskou komisi (bod č. 5), „aby uplatňovala politiku nulové tolerance ke střetům zájmů, dbala na rychlé navracení dotací, které byly potenciálně vyplaceny neoprávněně, a současně dodržovala zásady právního státu a procedurální požadavky a vždy důrazně zasahovala, zejména pokud státní orgány nečiní kroky k zamezení střetu zájmů mezi nejvyššími státními představiteli“, dále pak „vyzývá české orgány, aby tyto systematické nedostatky bezodkladně vyřešily“ (bod č. 22), tedy aby vytvořily spolehlivý systém jejich odhalování a potírání. Právně nezávazné usnesení podpořilo 510 poslanců, 53 jich bylo proti a 101 se zdrželo hlasování. Loňská zpráva auditorů EK, která se týkala dotací ze strukturálních fondů EU, konstatovala, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů.

Text rezoluce dále „vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy vypracovala účinné právní nástroje s cílem zaručit dodržování zásad právního státu“ (bod č. 33). Z toho lze dovodit, že Evropský parlament v souladu s tvrzením Radky Maxové v rezoluci opravdu poukazuje na neexistenci účinných kontrolních mechanismů střetu zájmů v Evropské unii. Je pravdou, že žádný kontrolní mechanismus na celoevropské úrovni neexistuje. Ve věci předcházení a odhalování střetu zájmů má Evropská komise omezené nástroje a většina odpovědnosti je tak ponechána (str. 12) členským státům. Evropská komise může pouze kontrolovat soulad národních mechanismů s unijními nařízeními, provádět audity či ex post opatření, předcházet střetu zájmů však mohou pouze členské státy.

Česko ani jiné státy si nemohou vybírat, jak budou uplatňovat pravidla Evropské unie o střetu zájmů. Evropská komise zároveň musí zrychlit kontrolu dodržování těchto pravidel, aby vysoce postavení politici již nemohli těžit ze své pozice. Prohlásila to podle ČTK předsedkyně kontrolního výboru Evropského parlamentu Monika Hohlmeierová, která spolu s dalšími členy výboru představila návrh rezoluce kritizující možný střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše.

Radka Maxová

Radka Maxová

Já samozřejmě vnímám velmi citlivě, že výsledek auditu (Evropské komise, pozn. Demagog.cz) tvrdí, že pan premiér je ve střetu zájmů.

Ke střetu zájmů Andreje Babiše proběhly již dva audity. Oba shodně potvrdily přetrvávající vazby Andreje Babiše na dotace čerpající Agrofert, jinými slovy jeho střet zájmů.

skrýt celé odůvodnění

Ve věci možného střetu zájmů Andreje Babiše byly provedeny Evropskou komisí již dva audity. Výsledek prvního auditu byl zveřejněn v prosinci 2019. Audit, jehož šetření probíhalo počátkem roku 2019, potvrdil existenci střetu zájmů premiéra Babiše, který dle auditorů nadále ovládá holding Agrofert. Podle závěru šetření firmy spojené s osobou Andreje Babiše získaly neoprávněně 285 milionů korun, přičemž premiér Babiš podle auditorů přímo porušoval ustanovení zákona o střetu zájmů.

Druhý audit, který byl vypracován v lednu tohoto roku, se týkal zemědělských dotací. I tento audit dospěl k závěru, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů z důvodu trvajících přímých i nepřímých vazeb na svěřenské fondy firem Agrofert a SynBiol. Odpověď pak Ministerstvo pro místní rozvoj odeslalo i z důvodu koronavirové krize až v květnu 2020.

Sám Andrej Babiš jakýkoliv svůj možný střet zájmů odmítá. „Na žádném procesu k auditům se nepodílím a na rozdíl od novinářů napojených na auditory v Bruselu nemám žádné nové informace. Platí, že jsem zcela vyhověl českému zákonu lex Babiš, který byl účelově přijat jen kvůli mojí osobě. Proto nejsem a ani nemůžu být v žádném střetu zájmů,“ reagoval na audit EU Andrej Babiš. Ani jeden z auditů nebyl plně zveřejněn vládou ani Ministerstvem pro místní rozvoj.

Na základě auditních šetření byly pozastaveny zemědělské dotace pro holding Agrofert ve výši 6,3 milionů korun. V reakci na rozhodnutí Evropské komise se vláda rozhodla podat žalobu, ačkoliv byly nakonec všechny projekty, vyjma jednoho, proplaceny. Tuto žalobu z února 2020 se ovšem vláda rozhodla v květnu stáhnout a nahradila ji novou žalobou. Na konečné rozhodnutí se zatím stále čeká.

Radka Maxová

Radka Maxová

Vyšlo to vlastně od pana premiéra, bavíme se prioritně těch 7 let, co se kauza řeší, ať v České republice nebo na půdě Evropského parlamentu, že ten začátek byl u střetu možného pana premiéra a dopadá to na Českou republiku a za těch 7 let se u nás nic v tomto ohledu nezměnilo.

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše se v ČR řeší od roku 2013, na půdě Evropského parlamentu od roku 2014. Z problému, který se týkal premiéra Babiše, se skutečně postupně stala záležitost týkající se státu – kvůli této situaci byla např. ČR kritizována již ve dvou usneseních EP.

skrýt celé odůvodnění

Zmínky o možném střetu zájmů současného předsedy vlády Babiše se začaly objevovat v českém mediálním prostoru již před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013. Kritika přicházela jak z řad politiků, tak například i od některých českých podnikatelů, kteří tehdy odmítli podepsat prohlášení, které vyzývalo voliče právě k volbě Andreje Babiše.

Na půdě Evropského parlamentu pak byl střet zájmů premiéra Babiše probírán už roku 2014. Tehdy se Výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT) Evropského parlamentu zabýval zprávou (.pdf) kontrolní mise z března 2014, která měla za úkol prozkoumat čerpání evropských dotací v České republice. Členka Výboru pro rozpočtovou kontrolu Ingeborg Grässleová, jež se mise účastnila, v té době uvedla, že se Andrej Babiš nachází ve střetu zájmů a měl by holding Agrofert prodat. Její prohlášení následně vyvolalo poměrně ostrou debatu na české politické scéně.

Přímo na plénu Evropského parlamentu se střet zájmů Andreje Babiše řešil například v prosinci 2018, kdy EP přijal usnesení o střetech zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice. V něm Evropský parlament uvádí, že „je hluboce znepokojen tím, že Česká republika nedodržuje čl. 61 odst. 1 nového finančního nařízení, pokud jde o střet zájmů předsedy vlády České republiky a jeho vazby na koncern Agrofert“.

Další rozpravu na toto téma pak EP vedl v lednu 2020. Evropský parlament pak 19. června přijal usnesení „o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů“. V tomto usnesení  EP například opět vyjádřil politování nad tím, že „Andrej Babiš jako předseda vlády (…) byl a stále je aktivně zapojen do plnění rozpočtu EU v České republice, přestože stále ovládá koncern Agrofert jako jeho zakladatel a jediný obmyšlený obou svěřenských fondů, což je v rozporu s čl. 61 odst. 1 finančního nařízení“

Dále je pak podle usnesení z června 2020 europarlament „hluboce znepokojen právním rámcem v České republice, který Nejvyššímu kontrolnímu úřadu nedává právo kontrolovat správnost a optimální využívání veřejných prostředků na regionální a místní úrovni, čímž mu znemožňuje, aby si ověřil, kdo jsou skuteční majitelé v případě složitých podnikových struktur (…)“.

Evropský parlament tedy kvůli kauze Andreje Babiše ve svých usneseních kritizuje za nedodržování finančního nařízení Českou republiku. Proto lze říci, že na začátku stál střet premiéra Babiše, ale nyní kauza „dopadá na Českou republiku“, jak uvádí europoslankyně Maxová.

Za pravdivou lze považovat také část výroku, o tom, že se za sedm let „nic nezměnilo“, co se týče vyřešení kauzy. I když totiž například Poslanecká sněmovna schválila v roce 2017 novelu zákona o střetu zájmů (tzv. lex Babiš) a premiér Babiš vložil své podniky do svěřenských fondů, daná kauza stále nebyla vyřešena, jak popisuje např. i výše zmíněné usnesení EP z minulého měsíce.

Radka Maxová

Radka Maxová

Pan předseda Evropského parlamentu Sassoli napsal dopis, tak tam je jasně dáno, že jak český parlament má tu kontrolní funkci nad vládou, tak samozřejmě Evropský parlament má ty pravomoce a povinnosti vlastně sledovat, jak se nakládá s evropskými penězi.

David Sassoli ve svém dopise Andreji Babišovi napsal, že europarlament na základě unijních smluv kontroluje hospodaření s rozpočtem EU, a tím i dotace pro členské země. Europarlament tak vykonává kontrolní roli, podobně jako parlament český.

skrýt celé odůvodnění

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli se dopisem ohradil proti tvrzení české vlády, že rezolucí kritizující možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše se europoslanci částečně vměšují do českých vnitřních záležitostí. Europoslanci budou podle Davida Sassoliho nadále kontrolovat způsob, jakým členské země využívají peníze z rozpočtu Evropské unie.

Sassoli v dopise Andreji Babišovi připomněl, že europarlament na základě unijních smluv kontroluje hospodaření s rozpočtem EU, jehož součástí jsou i dotace pro členské země. Poslanci mají podle Sassoliho právo žádat od Evropské komise a dalších unijních orgánů důkazy, zda je s evropskými penězi nakládáno v souladu s pravidly.

„Rád bych také zdůraznil, že výbor pro rozpočtovou kontrolu spolu s dalšími institucemi Evropské unie bude dál plnit své povinnosti podle mandátu, a to včetně posuzování případných konfliktů zájmu ohrožujících správné a zákonné plnění rozpočtu EU,“ napsal šéf europarlamentu v dopise.

Celé znění dopisu není veřejné, ale jeho části byly zveřejněny v tiskové zprávě předsedy Evropského parlamentu. V této tiskové zprávě není uvedeno, že by sám předseda Sassoli srovnával kontrolní roli Evropského parlamentu s kontrolní rolí parlamentu českého. Tuto část výroku Radky Maxové lze ale vnímat jako její srovnání podobnosti rolí obou parlamentů.

Pokud jde o kontrolní funkci českého parlamentu, pak je to jedna z jeho základních funkcí (.pdf, str. 1) a vychází z článku 68 Ústavy, který říká, že „vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně“.

Radka Maxová

Radka Maxová

Já jsem dopředu avizovala, že mám dvě možnosti na základě toho, jak se rezoluce vyvine, že určitě nebudu hlasovat proti.

Radka Maxová opravdu předem avizovala, že se hlasování buď zdrží nebo bude hlasovat pro rezoluci na základě toho, jak dopadnou hlasování o jednotlivých článcích rezoluce.

skrýt celé odůvodnění

Rezoluce byla přijata v Evropském parlamentu k 19. červnu se jménem „Obnovení trestního stíhání předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů“ (2019/2827 (RSP)). V rezoluci se požaduje znovuotevření kauzy Čapí hnízdo či kontrola žadatelů unijních dotací. Odkazováno je také na britský rejstřík, kde je Andrej Babiš stále uváděný (body 11 a 12) jako osoba ovládající holding Agrofert:

Zdroj: iROZHLAS.cz

V rozhovoru pro Seznam Zprávy Radka Maxová den před hlasováním v Evropském parlamentu (18. června) skutečně avizovala, že bude hlasovat buď pro, nebo se zdrží hlasování. Na otázku, zda existuje střet zájmů Andreje Babiše, odpověděla: „To já netvrdím, já jenom vím, že nebudu hlasovat proti rezoluci a že budu hlasovat buď pro, nebo se zdržím. A také jsem to řekla na delegaci. Takže já čekám, jak dopadne jednotlivé hlasování, protože osobně třeba čl. 49 mně nečiní problémy, to je ten článek, který podvědomě podporuje protesty proti panu Babišovi nebo proti premiérovi České republiky, takže tento článek mi třeba vůbec nevadí, nevadí mi čl. 41, kdy by žádný veřejný činitel neměl křížit zájmy svoje, zájmy Unie atd. Takže já opravdu teď samozřejmě čekám na to, jak dopadne hlasování o těchto paragrafech." 

Svůj postoj avizovala i v písemném vysvětlení svého hlasu v Evropském parlamentu: „V hlasování o rezoluci ohledně znovuotevření vyšetřování premiéra České republiky jsem se nakonec rozhodla zdržet. Ačkoli tato rezoluce je v obecné rovině dobrá, obsahuje hned několik bodů, které se bohužel nepodařilo odstranit, které jsou fakticky nesprávné, či předjímají výsledky trestního řízení samotného či auditu EU. Proto jsem se rozhodla tuto rezoluci nepodpořit, i když s mnoha jejími body souhlasím.

Další vyjádření pak poskytla Radka Maxová Hospodářským novinám 22. června: „Všichni u nás na klubu asi očekávali, že budu jednoznačně proti, ale snažila jsem se vysvětlit, že v rezoluci jsou dobré myšlenky. Aby se nastavila jasnější pravidla a už se nedalo diskutovat o tom, co je střet zájmů a co není. Proto jsem byla rozhodnutá, že rozhodně nebudu hlasovat proti.

Radka Maxová

Radka Maxová

A několikrát už bylo avizováno, že ať dopadne audit, ta konečná zpráva, která bude po tom vyjednávání s Českou republikou, jakkoliv, tak že se vlastně orgány České republiky nebo pan premiér obrátí k soudu.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a ministryně financí Alena Schillerová v minulosti opakovaně upozornily na možnost obrany proti rozhodnutí auditu Evropské komise u Evropského soudního dvora.

skrýt celé odůvodnění

V lednu loňského roku na českých úřadech začal audit Evropské komise ve věci střetu zájmů Andreje Babiše při přerozdělování evropských dotací. Na přelomu května a června 2019 do ČR dorazily dvě předběžné zprávy EK v této věci.

Již v říjnu loňského roku ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) řekla pro Český rozhlas, že pokud to bude nutné, Česko se bude bránit u Evropského soudního dvora. „Proč bychom si to měli nechat líbit, když bychom byli přesvědčeni o tom, že to tak není“, uvedla.

První ze dvou závěrečných auditních zpráv dorazila do ČR na konci listopadu minulého roku. Překlad auditu Evropské komise, který dorazil v únoru, konstatuje, že premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů a dál ovládá holding Agrofert.

Na začátku prosince 2019 ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že Česko dostane lhůtu na přijetí opatření a může konkrétní body zprávy rozporovat: „Může to zajít tak daleko, že to skončí až u Evropského soudního dvora.”

Původní lhůta pro reakci České republiky měla vypršet na začátku dubna, ale Ministerstvo pro místní rozvoj v čele s Klárou Dostálovou (za ANO), které odpověď pro Brusel připravuje, požádalo vzhledem ke krizové situaci o odklad. Česko poslalo Evropské komisi odpověď na audit ke střetu zájmů Babiše v květnu. Evropská komise podle Ministerstva pro místní rozvoj částečně přistoupila na argumenty českých úřadů k auditu.

„Předběžná auditní zpráva obsahovala celkem 22 zjištění. Argumentace České republiky k předběžnému návrhu auditní zprávy byla zčásti úspěšná a na jejím základě Evropská komise 5 zjištění finálně uzavřela, 2 zjištění zcela zrušila, 3 zjištění ponechala částečně otevřená a 12 zjištění nechala zcela otevřených. Dotčené orgány se při přípravě odpovědi soustředily zejména na otevřená a částečně otevřená zjištění,“ oznámilo v tiskové zprávě Ministerstvo pro místní rozvoj.

25. května česká vláda schválila žalobu na Evropskou komisi kvůli jedné z pozastavených dotací pro Agrofert. Klára Dostálová pak 2. června řekla, že soudní spor je stále ve hře, považuje to však za krajní možnost.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož se v minulosti ministryně opakovaně vyjádřily o možném využití soudního procesu, ze strany České republiky jako obrany proti rozhodnutí auditu Evropské komise.

Radka Maxová

Radka Maxová

Na druhou stranu jsem občas kritická k hnutí ANO.

Radka Maxová opravdu v posledních letech hnutí ANO veřejně kritizuje, ať už se jedná o kritiku celkového směřování hnutí nebo o špatnou sociální politiku. V poslední době dokonce připustila svůj odchod z hnutí.

skrýt celé odůvodnění

Od svého zvolení europoslankyní na jaře 2019 Radka Maxová skutečně pravidelně určité aspekty politiky hnutí ANO kritizuje. 

Už v létě 2019 v poskytovaných rozhovorech kriticky hodnotila odklon hnutí od svých prvotních cílů (sama Radka Maxová se na zakládání hnutí podílela), sociální politiku hnutí či to, že se v hnutí hledí spíše na loajalitu než na skutečně odvedenou práci. Hovořila také o nepřijatelnosti vládní spolupráce s SPD a zmiňovala potřebu otevření debaty s občanskou společností v kontextu demonstrací Milionu chvilek. 

Na podzim stejného roku pak kritizovala neaktivnost hnutí ANO v prosazování možnosti stejnopohlavních sňatků, k čemuž se europoslankyně dlouhodobě hlásí. Dále také reflektovala dosavadní vývoj politiky hnutí: „Občas mi přijde, že děláme politiku, jež odpovídá momentální náladě společnosti, a zapomínáme na dlouhodobé dopady, které to může způsobit. Možná se snažíme udržet voliče.“ Podobně Maxová kritizovala, že hnutí zapomíná na mladé voliče.

V červnu tohoto roku pak veřejně hovořila i o svých pochybnostech ohledně svého dalšího působení v hnutí. Jako jediná europoslankyně zvolená za ANO se zdržela hlasování o usnesení Evropského parlamentu o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. 

Radka Maxová

Radka Maxová

...výroky (zaznívající od vrcholných představitelů hnutí ANO - pozn. Demagog.cz) proti Evropské unii "nemá nám co tady povídat do toho", přitom se jedná o evropské finance, občas i strašení migrací...

Kritické výroky v podobě, jak je uvádí Radka Maxová, skutečně z úst představitelů hnutí ANO zaznívají, především ze strany premiéra Andreje Babiše, ale například i ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové.

skrýt celé odůvodnění

Europoslankyně Maxová ve znění výroku uvádí příklady své kritiky vůči hnutí ANO. Zmiňuje převážně výroky typu „nemá nám co tady povídat do toho”, které v podobném smyslu často využívá premiér Andrej Babiš, např. ve své reakci na audit k dotacím pro Agrofert uvedl, že: „je nelogické, aby Brusel vykládal české zákony.” V reakci na migrační kvóty například uvedl: „jsme tak stabilní a bezpečná země, že se ostatní státy od nás můžou učit. Ne nám kecat do našich věcí.” Proti migračním kvótám a obecně přijímání uprchlíků a migrantů premiér Babiš vystupuje dlouhodobě. Dále o rezoluci Evropského parlamentu (EP) prohlásil, že vytváří politický a mediální tlak na český justiční systém a vměšuje se do vnitřních záležitostí. Proti europoslancům pak dokonce směřoval velmi kritický e-mail, který byl zaslán z e-mailové adresy premiéra Babiše.

Kritiku EU podobně pronesla například i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, která v reakci na rezoluci EP uvedla, že se Evropský parlament vměšuje do záležitostí ČR a jeho vyjádření jsou za hranou. Podle rezoluce premiér Babiš zpochybňuje nezávislý výkon své funkce, neboť se podílí na rozhodování o penězích z unijního rozpočtu a zároveň ovládá holding Agrofert. Rezoluce vyzývá Evropskou komisi k nulové toleranci vůči střetům zájmů a české úřady k tomu, aby vytvořily spolehlivý systém jejich odhalování a potírání.

Proti této kritice se ohradil předseda Evropského parlamentu David Sassoli, který připomněl, že úkolem EP je kontrola hospodaření s rozpočtem EU, do kterého přispívají všechny unijní země. Jejich zástupci v EP mají tedy právo vědět, jak se s jejich financemi nakládá.

Radka Maxová

Radka Maxová

Spojování se i při hlasování (v Poslanecké sněmovně - pozn. Demagog.cz) s SPD.

Při hlasování v Poslanecké sněmovně se průběžně objevují jednotlivé viditelné případy, kdy jsou hlasy ANO podpořeny hlasy SPD.

skrýt celé odůvodnění

Europoslankyně Maxová hovoří o případech, kdy poslanci ANO hlasovali v Poslanecké sněmovně společně s poslanci SPD a následně v rozhovoru tvrdí, že jí takové společné hlasování vadí. 

Společné hlasování těchto poslanců se projevilo např. již na začátku současného volebního období při obsazování předsednických postů v Poslanecké sněmovně. Do funkce předsedy Výboru pro bezpečnost byl zvolen poslanec Koten (SPD) hlasy ANO, SPD a KSČM. Stejně tak poslanci podpořili poslance Grospiče (KSČM) do funkce předsedy Mandátového a imunitního výboru.

V březnu 2018 poslanci z těchto tří stran neumožnili na program schůze zařadit bod o možném odvolání předsedy SPD Okamury z funkce místopředsedy Sněmovny. Dalším viditelným spojením bylo odmítnutí debaty ohledně tzv. kauzy novičok v květnu 2018. Vyřazení tohoto bodu z pořadu schůze bylo poslanci podpořeno na návrh poslance Luzara (KSČM).

O tzv. hlasovací koalici ANO, KSČM a SPD se mluvilo převážně v období první Babišovy vlády. Dle analýzy hlasování poslanců v tomto období pro web ČT24 poslanci ANO skutečně vykazovali při hlasování vysokou procentuální shodu s poslanci SPD (71 %). Vyšší shodu měli poslanci ANO pouze s klubem KSČM (77 %). Situace je o něco odlišná v nynějším období druhého Babišova kabinetu, který získal důvěru ve Sněmovně v polovině roku 2018. Z datové analýzy hlasování poslanců, kterou jsme zveřejnili již dříve, vyplývá, že poslanci ANO měli minimálně do července 2019 největší hlasovací shodu s ČSSD (68 %) a KSČM (66 %) a shoda s SPD činila pouze 39 %.

I přesto se však stále objevují jednotlivé viditelné případy, kdy poslanci ANO společně s poslanci SPD zabraňují např. přijetí některého návrhu debaty. V lednu 2020 poslanci ANO, SPD a KSČM nepodpořili návrh na možné odvolání Heleny Válkové (ANO) z pozice zmocněnkyně vlády pro lidská práva, v červnu poté neprošel návrh, aby Česká republika poděkovala Tchaj-wanu za bezplatnou pomoc v podobě ochranných pomůcek, kterou poskytla České republice na boj s koronavirem; poslanci ANO, SPD, KSČM a ČSSD se zdrželi hlasování.

Radka Maxová

Radka Maxová

A ukazuje to na to, že třeba vedení hnutí ANO nedostatečně rychle reagovalo na situaci, která byla v Brně. Z tisku vím, že už na tuto kauzu upozorňovali členové dříve.

Tři brněnské buňky hnutí ANO byly zrušeny v březnu 2020 z důvodu napojení na korupční kauzu Stoka, toto rozhodnutí bylo následně zrušeno vedením hnutí a rozpuštěna byla celá brněnská organizace. Na korupci členů hnutí však upozorňovali členové ANO již v srpnu 2019.

skrýt celé odůvodnění

V rámci hodnocení výroku se zaměřujeme na druhou větu, tedy na to, zda členové hnutí ANO poukazovali na kauzu v brněnské organizaci již dříve. „Rychlost reakce“ vedení hnutí ANO tedy z důvodu subjektivnosti vyjádření nehodnotíme.

Europoslankyně Maxová hovoří o kauze Stoka v brněnské organizaci hnutí ANO. V ní se jedná o podezření ze stamilionové manipulace se zakázkami. V návaznosti na tuto kauzu hnutí ANO opustil místopředseda hnutí a brněnský exprimátor Petr Vokřál. V loňském roce byl kvůli podezření z korupce na radnici Brno-střed obviněn a vzat do vazby bývalý místostarosta zvolený za ANO Jiří Švachula; členství v hnutí si nechal pozastavit například i Jiří Faltýnek (syn Jaroslava Faltýnka) pro podezření z napojení na kauzu.

V březnu 2020 krajské předsednictvo ANO v návaznosti na zatčení Jiřího Švachuly zrušilo tři brněnské buňky, a to konkrétně v Brně-Židenicích, Brně-Černovicích a Brně-Starém Lískovci. To bylo odůvodněno napojením jejich členů na podezřelé v kauze Stoka. Následně v květnu ale bylo toto rozhodnutí zrušeno celostátním předsednictvem hnutí z důvodu údajné procesní chyby, které se krajská organizace dopustila při rušení těchto buněk. V polovině června pak vedení hnutí ANO rozhodlo o rozpuštění celé brněnské organizace a předseda hnutí Andrej Babiš veřejně kritizoval kauzy krajských organizací.

Je ale pravdou, že členové ANO situaci v Brně kritizovali mnohem dříve, než situaci začalo řešit vedení hnutí. Například v srpnu 2019 situaci podle serveru iDNES kritizoval jeden z členů slovy: „Kam se hrabe hejtmanka Pokorná Jermanová ze středních Čech se služebním autem, které využíval její manžel. U nás se jen v souvislosti s kauzou Švachula bavíme o zpronevěře desítek milionů. Z tohoto pohledu jsme nejzkorumpovanější krajskou organizací v republice. Za to má primárně nést odpovědnost naše vedení, které ale jen nečinně sedí.“

Radka Maxová

Radka Maxová

Z těch náznaků, co já jsem četla, tak je evidentní, že už před zatčením pana Švachuly tam byly signály, samozřejmě něco jiného teď je, když do toho vstoupila policie, ale už je to rok a čtvrt, co vlastně policie začala šetřit a až teď někdy v únoru, pokud si dobře vzpomínám, se řešilo rozpuštění nebo vyloučení těch tří organizací.

Policie vstoupila do případu v březnu roku 2019 razií NCOZ na radnici Brno-střed, při této razii byl zatčen i Jiří Švachula. Lze dohledat veřejně dostupné zmínky o korupci v Brně ještě před policejní razií. Rozpuštění tří brněnských organizací proběhlo začátkem března 2020.

skrýt celé odůvodnění

Policejní razie Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) proběhla na radnici městské části Brno-střed 7. března 2019. V souvislosti s touto razií bylo bezprostředně poté obviněno devět lidí v čele s Jiřím Švachulou (hnutí ANO), někdejším místostarostou této městské části. V této kauze dnes známé pod jménem Stoka se má jednat o zneužívání veřejných zakázek za úplatky. Podrobnější vhled do kauzy podávají Reportéři ČT (odvysíláno 6. 5. 2019) v první části pořadu (čas 1:02 až 17:40), kde hovoří o vytvoření korupčního systému, v němž vedení radnice manipuluje s udělováním veřejných zakázek na opravy bytů ve prospěch určitých stavebních firem a ty jim na oplátku vyplácí hotově 10 % z hodnoty zakázky. Celková výše takto ovlivněných zakázek se měla vyšplhat na 180 milionů korun. K tomu, aby zakázku ušila radnice na míru určité firmě, měla využívat radnice Brna-střed jednu konkrétní společnost, která účelově zpracovala zadávací podmínky tak, aby konkrétní stavební firma zvítězila. Za takto zpracované zadávací podmínky měla společnost obdržet 2 % z celkového objemu zakázky. Kauza Stoka je stále předmětem vyšetřování policie, informace poskytnuté pořadem Reportéři ČT jsou čerpány z jednotlivých usnesení o obviněních a od určitých svědků. K 8. červenci tohoto roku bylo dle serveru Aktuálně.cz v kauze Stoka obviněno již dohromady 37 lidí a jedna firma. 

V souvislosti s touto kauzou a dalšími možnými korupčními skandály či napojením určitých členů ANO na „pochybné skupiny“ brněnské předsednictvo ANO v čele s Petrem Vokřálem 5. března 2020 zrušilo brněnské buňky v Židenicích, Černovicích a Starém Lískovci. V souvislosti se zrušením těchto místních organizací zaniklo členství 37 členům. V květnu předsednictvo hnutí ANO (celorepublikové vedení ANO) toto rozhodnutí zrušit brněnské organizace zvrátilo a rozhodlo o obnovení jejich činnosti. Jako důvod bylo uvedeno, že zrušení nebylo provedeno procesně správně a že plošné zrušení členství všem 37 členům bylo příliš radikální řešení. Současně s touto revokací brněnského usnesení o zrušení bylo pozastaveno členství v hnutí ANO Jiřímu Faltýnkovi (synovi Jaroslava Faltýnka). Právě Jiří Faltýnek bývá v médiích často spojován s korupční kauzou na Brně-střed. Dosud však nebyl obviněn. 

Začátkem června oznámil místopředseda hnutí ANO, bývalý primátor a kandidát na hejtmana Jihomoravského kraje Petr Vokřál, že z hnutí odchází. Důvodem bylo, že „nechce dále spojovat své jméno s osobami, které hnutí ANO využívají pouze ke svému osobnímu prospěchu a kteří tak ničí dobrou práci kolegů, kterým se podařil již kus dobré práce.“ Právě Petr Vokřál byl jedním z iniciátorů zrušení výše zmíněných tří brněnských buněk. Dva týdny po odstoupení Petra Vokřála rozhodlo vedení hnutí ANO o zrušení celé brněnské organizace. 

Policejní razie v březnu 2019 byla určitým mediálním spouštěčem pro šetření korupce v Brně ze strany politiků hnutí ANO. Až poté se z jednotlivých článků dozvídáme, že toto korupční jednání lze datovat již od roku 2016. O tom hovoří například investigativní novinář Janek Kroupa v článku pro iRozhlas, ve kterém kritizuje laxní přístup policie, která údajně měla indicie o korupci z odposlechů již tři roky. Podrobněji o tom psal již na podzim roku 2018 pro magazín Reportér.

Signály o korupci před policejní razií, jak je uvedeno výše, tedy dohledatelné jsou. Policejní razie proběhla v březnu roku 2019, tudíž od ní uběhlo skutečně zhruba jeden a čtvrt roku. Rušení tří brněnských organizací proběhlo začátkem března tohoto roku. Radka Maxová se tak dopustila nepřesnosti, když zaměnila březen za únor. Tuto nepřesnost však hodnotíme jako drobnou a celý výrok tak hodnotíme jako pravdivý. 

Radka Maxová

Radka Maxová

Ono z těch posledních rozhovorů pana Vokřála vyplývá, že on také chtěl zrušit po tom, co vlastně se nezrušily ty 3 organizace, takže chtěl zrušit celé Brno, pak nevím, co se stalo ve vedení, že vlastně nezrušili ty 3 organizace, revokovalo se to usnesení a není to tak, že by pan Andrej Babiš řekl, že to rozpustí, ale Petr Vokřál...navrhl to a samozřejmě se tak stalo.

Petr Vokřál po revokování rozhodnutí o zrušení tří brněnských buněk navrhoval celou brněnskou organizaci hnutí ANO zrušit a postavit znovu. Až po jeho odchodu Andrej Babiš navrhl zrušit celou brněnskou organizaci, což se nakonec stalo.

skrýt celé odůvodnění

Petr Vokřál je bývalý místopředseda hnutí ANO a exprimátor Brna. Z hnutí vystoupil na začátku června tohoto roku, protože: „nechce dále spojovat své jméno s osobami, které hnutí ANO využívají pouze ke svému osobnímu prospěchu (…)“. Odkazuje tak na korupční kauzu Stoka, ve které se jednalo o úplatky a ovlivňování zakázek v objemu až 130 milionů korun.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz Petr Vokřál řekl, že poté, co bylo rozhodnutí o zrušení tří stranických buněk v Židenicích, Starém Lískovci a Černovicích, které navrhl, revokováno celostátním předsednictvem, navrhl „ať se tedy zruší a znovu postaví celé Brno“ znovu. Původně rozhodnutí o zrušení zmíněných tří buněk padlo už v březnu 2020. Následně však bylo napadeno některými členy zrušených buněk jako nelegitimní

Dne 14. května se k problematice vyjádřilo na svém zasedání celorepublikové předsednictvo ANO. Předsednictvo vyhovělo žádosti členů a anulovalo zrušení tří brněnských buněk kvůli údajné procesní chybě. Na stejném jednání předsednictvo ANO zamítlo i další Vokřálův návrh na zrušení celé brněnské organizace.

O měsíc později pak bylo na návrh Andreje Babiše schváleno rozhodnutí „zrušit celé Brno“ a znovu vytvořit brněnskou větev (což se tedy stalo po vystoupení Petra Vokřála z hnutí).