Demagog.cz

Fiala, Havlíček a jejich přístup k boji s pandemií

Vicepremiér Havlíček i předseda ODS Fiala v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News mluvili o číslech, datech, procentech a statistikách. A taková debata plná faktických výroků se nám líbí! V naší analýze se dozvíte, jaké kroky v boji s pandemií navrhuje koalice Spolu či jaké jsou statistiky vývoje epidemie a očkování v několika evropských státech.

Ověřili jsme
Partie Terezie Tománkové ze dne 14. března 2021 (moderátor Terezie Tománková, záznam)

15 ověřených výroků

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Irsko na tom bylo před Vánoci jako špílmachr celé Evropy, byli na tom nejlépe a za dva měsíce na tom byli nejhůře. !

V době před Vánoci zaznamenávalo Irsko jedny z nejnižších přírůstků nově nakažených covidem-19 v Evropě. Přibližně v té době se však situace v Irsku začala opět zhoršovat a k 10. lednu 2021 byl tamní počet nově nakažených v přepočtu na milion obyvatel nejvyšší na světě.

skrýt celé odůvodnění

19. října 2020 byla v Irsku zavedena doposud nejpřísnější omezení proti šíření koronaviru. Opatření vešla v platnost ve středu 21. října a celkem trvala šest týdnů do 1. prosince. V průběhu trvání lockdownu patřilo Irsko mezi evropské země, ve kterých čísla nově nakažených spadala mezi nejnižší. 

Ve dnech před Vánoci, např. k 20. prosinci, Irsko skutečně zaznamenávalo spolu s Řeckem, Norskem či Finskem jedny z nejmenších denních přírůstků nově nakažených v rámci Evropy. Uveďme však, že zhruba v té době se v zemi začala epidemická situace opět zhoršovat. Od 24. prosince tak došlo k opětovnému zavedení lockdownu. 

Nejvyššího počtu nově nakažených covidem-19 poté Irsko dosáhlo 10. ledna 2020. V té době zde také tyto počty (v rámci sedmidenních průměrů v přepočtu na milion obyvatel) byly nejvyšší jak v rámci Evropy, tak v rámci celosvětového srovnání. Doplňme, že od 11. ledna začaly počty nově nakažených v Irsku klesat.

Dle mluvčího irského ministerského předsedy Micheála Martina stojí za tehdejším zvýšením počtu nakažených několik důvodů, například sezónnost onemocnění a přítomnost britské mutace koronaviru. Dalším důvodem podle něj bylo také rozvolnění opatření před vánočními svátky, kdy se zmírnila i pravidla týkající se návštěv v jiných domácnostech. 

Graf níže pak zobrazuje vývoj počtu nových případů covidu-19 v Irsku. Vyznačeno je v něm například otevření restaurací 4. prosince, potvrzení prvního případu výskytu britské mutace 25. prosince, zmírnění opatření v souvislosti se zmiňovanými návštěvami osob 18. prosince a jeho následovné zpřísnění 1. ledna.

Zdroj: CNN

Závěrem uveďme, že Karel Havlíček správně uvádí, že Irsko v době před Vánoci zaznamenávalo jedny z nejnižších přírůstků nově nakažených covidem-19 v Evropě a že se během poměrně krátké doby dostalo mezi země s přírůstky nejvyššími. Musíme však dodat, že časový údaj ve vztahu ke zhoršení epidemické situace v Irsku není zcela přesný. Ke změně nedošlo během dvou měsíců, ale během necelého jednoho měsíce. S touto výhradou však výrok stále hodnotíme jako pravdivý, protože smysl Havlíčkových slov, tedy že se Irsko během poměrně krátké doby dostalo ze zemí nejméně postižených koronavirem mezi země nejpostiženější, je pravdivý.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Živnostníci doposud dostali řádově asi 80 miliard korun. !

Poslední ucelený přehled, který vyčísluje podporu státu poskytnutou občanům a firmám, zveřejnilo Ministerstvo financí 1. března. Pokud sečteme vyplacené částky z programů, do nichž se mohli zapojit živnostníci, získáme částku 68,8 mld. Kč, aktuální údaje se však mohou lišit.

skrýt celé odůvodnění

Hlavní podpora živnostníkům, tedy osobám samostatně výdělečně činným, je vyplácena prostřednictvím tzv. kompenzačních bonusů. Uveďme, že ve spojitosti s první vlnou epidemie covidu-19 na jaře 2020 byl kompenzační bonus vyplácen za období od 12. března do 8. června 2020. Výše bonusu pro živnostníky tehdy byla 500 Kč na den.

Při nástupu druhé vlny covidu-19 na podzim 2020 byl poté kvůli restriktivním opatřením (.pdf, str. 9) kompenzační bonus zaveden znovu. Přesněji se jednalo o období od 5. října 2020 do 15. února 2021, přičemž částka podpory zůstala stejná, tedy 500 Kč na den.

V průběhu února 2021 byl následně schválen tzv. nový kompenzační bonus, kdy byla výše podpory u živnostníků zvýšena na 1 000 Kč na den. Období je v tomto případě určeno v rozmezí od 1. února do 31. března 2021. 

Tento druh podpory se nicméně nevztahuje pouze na OSVČ, ale také na osoby pracující na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti nebo také na malé společnosti s ručením omezeným.

Ministerstvo financí 1. března 2021 vydalo tiskovou zprávu o plnění státního rozpočtu za únor 2021, v jejímž rámci informuje také o celkových částkách (.png) vyplacených podpor v podpůrných programech. Na kompenzačních bonusech tak podle ministerstva bylo k 28. únoru 2021 vyplaceno celkem 28,4 miliardy Kč. V podrobnějším rozpisu (.xlsx, list Opatření–COVID 19) pak uvádí, že z této celkové částky směřovalo přímo k živnostníkům 20,2 mld. Kč. Kromě toho však ze sumy 28,4 mld. Kč k OSVČ směřovala také blíže neupřesněná část z 6,4 mld. Kč připadající na kompenzační bonus za „podzimní bonusová období“.

Doplňme, že 15. března Finanční správa zveřejnila aktuální informace, podle nichž bylo za zmiňovaná podzimní bonusová období vyplaceno už celkem 7,07 mld. Kč. Tedy částka přibližně o 0,67 mld. vyšší, než byla uváděna k 1. březnu.

OSVČ se pak týkají i další programy, zejména program Ošetřovné pro OSVČ (k 1. březnu uvedeno 2,6 mld. Kč), COVID Nájemné (5,3 mld. Kč), COVID – Gastro – Uzavřené provozovny (2,2 mld. Kč) nebo ostatní programy v rámci podpory kultury, autobusových dopravců, ubytování a jiných odvětví (celkem 10,1 mld. Kč).

Opět nedokážeme přesně určit, jaká část z těchto částek se týká přímo OSVČ, protože tyto programy se netýkají pouze živnostníků a o podporu mohly žádat také firmy.

Pokud k 1. březnu sečteme vyplacenou podporu ze všech programů, které jsou určeny i pro OSVČ – kompenzační bonus, ošetřovné, zrušení minimálních záloh na sociálním a zdravotním pojištění pro OSVČ (7,4, respektive 6,9 mld. Kč, .xlsx, list Opatření–COVID 19), COVID Nájemné, COVID Gastro a ostatní podpůrné programy dle jednotlivých odvětví – získáme celkovou částku cca 61,1 mld. Kč. Se zahrnutím položky přijetí daňového balíčku (změna efektivního zdanění fyzických osob) ve výši 7,7 mld. Kč se bude jednat o přibližně 68,8 miliard Kč – avšak za předpokladu, že by všechny výše vyjmenované podpory získaly pouze OSVČ. Jelikož nicméně nemáme k dispozici data aktuální ke dni výroku ani přesná data vztahující se pouze k OSVČ, nemůžeme vyloučit, že se skutečně jednalo o „80 miliard“. Výrok ministra Havlíčka proto hodnotíme jako neověřitelný.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Pan ministr Blatný řekl, že by si dovedl představit, že po tom 21., 22. březnu by se maličko uvolnily, řekněme, ty okresy, to znamená, že by vlastně byl o něco větší možný pohyb lidí v rámci okresu.

Ministr Blatný uvedl, že si dokáže po 21. březnu 2021 představit možné zvýšení perimetru pohybu při volnočasových aktivitách. Vyjádřil se tak v pátek 12. března 2021 na tiskovém brífinku k současné epidemické situaci.

skrýt celé odůvodnění

Na tiskovém brífinku (čas 17:49) 12. března 2021 ministr zdravotnictví Jan Blatný uvedl, že po 21. březnu nepřepokládá větší rozvolnění opatření, co se týká například obchodů a služeb. „Nemyslím si ale, a asi je správné a férové tady říct, že by od 21. došlo k nějakým zásadním uvolněním, ve smyslu otevírání čehokoliv. Umím si představit (…), že by bylo možno zvýšit ten perimetr pro pohyb při volnočasových aktivitách.“ Ministr Blatný dále uvedl, že zásadní rozvolňování nedovoluje situace, která je v současné době v nemocnicích a v populaci. Plán možného uvolnění by měla vláda představit tento týden.

I když počet hospitalizovaných osob s covidem-19 v posledních dnech mírně klesá, stále se v nemocnicích dle dat Ministerstva zdravotnictví nachází přes 8 000 takových lidí.

Na již zmiňovaném brífinku ministr Blatný dále hovořil o svých optimistických očekávání ohledně očkování. Podle něj se do očkování zdárně zapojili (čas 8:34) i praktičtí lékaři, kteří očkují své pacienty. Dále uvádí, že díky očkování se také snížil výskyt onemocnění u zdravotnického personálu (čas 10:10). V ČR bylo doposud, dle statistik MZČR, podáno více než milion očkovacích dávek proti covidu-19. Otevření registrací k očkování pro další věkové kategorie plánuje Ministerstvo zdravotnictví na začátek dubna.

V neposlední řadě ministr zdravotnictví zmínil také výrazný nárůst provedených testů na covid-19, který souvisí se zahájením povinného testování ve firmách, například v pondělí 8. března 2021 bylo provedeno přes 136 tisíc antigenních testů.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Proč jste to nepodložili jediným epidemiologickým ukazatelem? Jediným? (scénář rozvolňování koalice Spolu, pozn. Demagog.cz).

Nově představený plán návratu k normálnímu životu koalice Spolu se v době vysílání ověřované debaty opravdu neopíral o konkrétní epidemiologické ukazatele. Jednat o nich měli zástupci AntiCovid týmu koalice s odborníky až v pondělí 15. března 2021.

skrýt celé odůvodnění

Koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) představila (čas 1:44) na tiskové konferenci ve Sněmovně 10. března 2021 plán boje s pandemií koronaviru a návratu k normálnímu životu v České republice. Počítá se třemi variantami vývoje koronavirové pandemie, které jsou pojmenovány: „Když to půjde dobře“, „Když to půjde hůř“ a „Vládní fiasko“.

Nejoptimističtější plán počítá s koncem nouzového stavu a se zrušením omezení volného pohybu osob 29. března a postupným otevíráním restaurací a škol. Podle scénáře pojmenovaného „Když to půjde hůř“ by měl být nouzový stav zrušen 19. dubna a ve stejný den by se mohly začít částečně otevírat základní školy. Poslední a nejhorší varianta pojmenovaná „Vládní fiasko“ počítá s nouzových stavem a omezením volného pohybu osob až do 10. května, kdy by se také měli do škol vrátit někteří žáci (MŠ a 1. a 2. ročník ZŠ).

Lékař a poslanec TOP 09 Vlastimil Válek na tiskové konferenci 10. března 2021 vystoupil (čas 13:10) s tím, že „oslovili pana docenta Maďara, pana docenta Hajdúcha, oslovili jsme skupinu kolem iniciativy Sníh, oslovili jsme předsedu České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně pana profesora Svačinu, v pondělí na AntiCovid týmu budeme všechno konzultovat (…). Cílem je příští týden představit první parametrizaci, ten další týden představit finální parametrizaci“.

rozšířeném plánu (.xls) koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, který byl zveřejněn na stránkách jejich AntiCovid týmu, epidemiologické ukazatele opravdu chybí. Plán Koalice Spolu počítá s tím, že čtyři ukazatele budou představeny po jednání s odborníky.

Petr Fiala

Petr Fiala

6. ledna jsme vás vyzvali, ať se testuje ve firmách.

Koalice Spolu skutečně 6. ledna 2021 na tiskové konferenci svého AntiCovid týmu přišla s několika doporučeními pro zvládnutí epidemie covidu-19 v ČR. Mimo jiných návrhů zmínili i pravidelné testování zaměstnanců ve firmách.

skrýt celé odůvodnění

6. ledna 2021 vystoupil AntiCovid tým koalice Spolu na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně. Poslanci Kupka (ODS), Výborný (KDU-ČSL) a místopředseda TOP 09 Otys představili další doporučení pro zvládnutí epidemie covid-19 a zlepšení situace. Jedním z bodů bylo pravidelné testování ve firmách: „(…) je nutností, aby středně velké a všechny větší firmy pravidelně testovaly své zaměstnance. Právě pracoviště a školy patří k rizikovým místům, kde se šíří nákaza. Jedině pravidelné testování tomu může zamezit.“ 

Další doporučení se týkala zejména očkování a jeho průběhu. Koalice Spolu uvedla, že plán očkování nesmí ochromit běžné fungování zdravotnického systému a efektivní péči. Očkování musí být prioritou nesmí však vést k paralýze celého systému. Rovněž zmínili vakcinaci pedagogů, což považují za jednu z priorit, a přípravu očkovacích center.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Když se podíváme, bohužel Německo jde nahoru, Maďarsko jde nahoru, Polsko jde nahoru (v počtu nových případů covidu-19, pozn. Demagog.cz).

Dostupná data skutečně ukazují, že počty osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 v Německu, Maďarsku i Polsku začaly v posledních několika týdnech růst.

skrýt celé odůvodnění

Podíváme-li se na přehled vývoje epidemické situace v Německu, Maďarsku a Polsku, můžeme si všimnout, že křivky nově nakažených začaly v těchto zemích skutečně v poslední době růst. Graf níže, ze kterého vycházíme, znázorňuje sedmidenní průměry počtu nových případů onemocnění covid-19 v jednotlivých zemích v přepočtu na milion obyvatel.

Uveďme, že nejprudší nárůst zaznamenalo Maďarsko, kde se situace začala zhoršovat ke konci ledna 2021. Poměrně strmý nárůst nových případů pak lze pozorovat také u Polska, v němž počty nově nakažených začaly opět stoupat ve druhém únorovém týdnu. Mírnější nárůst oproti předchozím dvěma státům lze vidět i u křivky Německa, kde ke změně vývoje došlo v polovině února.

Pro úplnost doplňme, že data týkající se nových případů onemocnění covidem-19 zveřejňuje server Our World in Data. Ten funguje díky spolupráci Oxfordské univerzity a neziskové organizace Global Change Data Lab. Our World in Data poskytuje ucelený přehled o vývoji pandemie covidu-19 a vychází z informací americké Univerzity Johnse Hopkinse, ale také Světové zdravotnické organizace (WHO) a z oficiálních dat jednotlivých zemí.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Belgie těsně před tím, než chtěla uvolnit restrikce, tak všechno zabrzdila, zatáhla za ruční brzdu. Stejně tak to udělala Itálie.

Belgická vláda 26. února oznámila, že kvůli vývoji epidemické situace a šíření britské mutace bude plánované zmírnění některých restrikcí odloženo. Z podobných důvodů bylo v únoru v Itálii zrušeno otevření lyžařských areálů, o Velikonocích zde mají být některá opatření zpřísněna.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že zde ministr Havlíček reaguje na otázku, zda by vláda v souvislosti s protiepidemickými opatřeními neměla veřejnosti předložit plán dalšího postupu (video, čas 32:50). Ve své odpovědi také poukazuje na rozšíření britské mutace a na měnící se předpovědi vývoje epidemické situace.

Jako příklad Karel Havlíček uvádí mimo jiné Belgii. Připomeňme, že celostátní lockdown vyhlásila na konci října 2020. Epidemická situace se pak v Belgii začala koncem listopadu 2020 mírně zlepšovat a k 1. prosinci 2020 byla některá opatření zmírněna. Za přísných podmínek byly otevřeny například obchody a muzea.

K 27. lednu pak byly kvůli obavám z šíření nových mutací koronaviru zakázány všechny cesty za účelem rekreace směrem do Belgie i z ní. Uvnitř země poté docházelo ke zmírnění některých opatření, jelikož počty hospitalizovaných a zemřelých začaly mírně klesat. V první polovině února tak byly otevřeny venkovní kempy, kadeřnictví, tetovací salóny, zvířecí parky či zoologické zahrady.

Následně mělo dojít k dalšímu uvolňování restrikcí, zvažováno bylo například navýšení počtu osob, které se mohly scházet ve venkovních prostorách. Znovu také měl být posouzen výše zmíněný zákaz cestování za účelem rekreace. Ve spojitosti s dalším nárůstem počtu hospitalizovaných a převažujícím výskytem tzv. britské mutace na území Belgie však 26. února belgická vláda oznámila, že toto rozvolnění bude odloženo. Doplňme, že k určitému zmírnění protiepidemických opatření, které se týkalo především navýšení počtu osob, jež se mohou scházet, později došlo 8. března. Omezení cestování však zůstalo nadále v platnosti.

Itálie během podzimu 2020 přešla na nový systém hodnocení stavu epidemické situace, v jehož rámci jsou podle předem daných kritérií regiony řazeny do žluté, oranžové a červené zóny. Na základě tohoto systému došlo 13. prosince 2020 k rozvolnění části restrikcí v některých regionech a byly mj. otevřeny restaurace, kavárny a bary.

V únoru 2021 poté italská vláda uvažovala o rozvolnění některých opatření – například o otevření lyžařských areálů. Kvůli obavě ze šíření nových mutací koronaviru však bylo toto rozvolnění pouhý jeden den před plánovaným otevřením odloženo. Aktuálně se téměř celá Itálie nachází v nejvyšším stupni pohotovosti. O velikonočních svátcích pak bude celá Itálie zařazena do červené zóny nezávisle na vývoji epidemické situace.

Petr Fiala

Petr Fiala

Nouzový stav tady máme 150 nebo 160 dní.

Od 5. října, kdy byl vyhlášen nouzový stav, uplynulo v den vynesení výroku přesně 160 dní. Nouzový stav byl v průběhu této doby opakovaně prodlužován nebo nově vyhlašován.

skrýt celé odůvodnění

Nouzový stav platí od 5. října 2020, od tohoto data byl prodlužován a k jeho poslednímu prodloužení došlo 22. ledna 2021 s platností do 14. února 2021. Od 15. února byl vyhlášen nový nouzový stav na dobu 14 dní, tedy do 28. února 2021. Od 27. února je na našem území vyhlášen opět nový nouzový stav, který má platit do 28. března 2021.

Od 5. října dosud tedy platí v různých formách stav nouze. V době vynesení posuzovaného výroku, tj. 14. března, uplynulo od tohoto data přesně 160 dní.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Každý den odchytneme 2–3 000 lidí (v rámci testování ve firmách, pozn. Demagog.cz).

Přesné počty pozitivních výsledků v rámci povinného firemního testování nejsou veřejně dostupné.

skrýt celé odůvodnění

Ve veřejně dostupných zdrojích nejsou k dispozici absolutní počty pozitivně testovaných zaměstnanců ve firmách. V pátek 12. března ministr zdravotnictví Jan Blatný sice sdělil, že zachycených pozitivních případů jsou řádově stovky, ale zároveň řekl, že relativní pozitivita povinného firemního testování je kolem 1–2 %. Tyto hodnoty pak odpovídají také číslům o pozitivitě preventivního a plošného testování v populaci, které na svých stránkách uvádí Ministerstvo zdravotnictví.

O podobných odhadech v pátek 12. března mluvil i Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. Ten poté v pondělí 15. března na tiskové konferenci zveřejnil průzkum (.pdf) uvádějící podíl pozitivních záchytů covidu-19 ve firmách o hodnotě 0,77 % (str. 5). Tento průzkum byl nicméně zveřejněn až den po konání námi ověřované debaty. Zda měl ministr Havlíček předběžné údaje zmíněného průzkumu k dispozici, se nám prozatím od Ministerstva průmyslu a obchodu, které jsme oslovili, nepodařilo zjistit.

Doplňme, že Karel Havlíček v rozhovoru pro Seznam Zprávy dne 14. března zmínil, že se nyní ve firmách testují 2,5 až 3 miliony zaměstnanců za týden. Pokud bychom laicky vynásobili tento počet zmiňovanými procenty pozitivních záchytů, tedy hodnotou 0,77 %, připadalo by na jeden den cca 2 750 až 3 300 zachycených případů. Nutno však podotknout, že se jedná o přibližné údaje a tento výpočet vychází z čísel, o nichž hovořil sám ministr Havlíček.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám tedy nepodařilo dohledat, jaký byl ke 14. březnu počet pozitivně testovaných na covid-19 v rámci testování ve firmách, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Smrtnost máme dneska řádově 1,5 procenta.

Podle dat Ministerstva zdravotnictví bylo v České republice k 13. březnu 2021 potvrzeno 1 399 133 případů onemocnění covidem‑19, počet zemřelých s onemocněním covid‑19 dosáhl ke stejnému dni počtu 23 337. Smrtnost, tedy podíl zemřelých, v ČR tedy činila přibližně 1,67 %.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že termín smrtnost označuje „podíl zemřelých ze skupiny osob, která trpí určitým onemocněním“. Smrtnost onemocnění covid-19 tedy odpovídá poměru lidí, kteří zemřeli s covidem-19, k počtu lidí, kteří se covidem-19 celkově nakazili.

Podle dat Ministerstva zdravotnictví bylo (dle hlášení krajských hygienických stanic a laboratoří) v České republice ke dni 13. března 2021 prokázáno 1 399 133 případů onemocnění covidem-19. Ministerstvo také uvádí, že ke stejnému datu bylo zaznamenáno celkem 23 337 úmrtí v souvislosti s covidem‑19. (Pro úplnost doplňme, že oficiální statistiky zahrnují všechna úmrtí osob, které byly pozitivně testovány na covid‑19 metodou PCR bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí, a k jejichž úmrtí došlo v rámci hospitalizace či mimo ni.)

Z těchto dvou čísel výpočtem získáme smrtnost onemocnění covid-19 v České republice, která k 13. březnu byla přibližně 1,67 %.

Obdobná data uvádí také Univerzita Johnse Hopkinse, která k 13. březnu uvádí smrtnost 1,7 %. Uveďme, že univerzita k tomuto dni pracuje s mírně odlišnými daty, přesněji s počty 1 365 724 nakažených a 22 624 zemřelých. Výpočtem poté získáme smrtnost 1,66 %, tedy podobné číslo, jaké uvádí Ministerstvo zdravotnictví. Hodnota uváděná Karlem Havlíčkem se tak od těchto dat sice mírně liší, rozdíl se však pohybuje na hranici naší 10% odchylky, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

(…) Sputnik se dneska používá v celé řadě zemí, dokonce desítek zemí, a v zemích, které nám jsou blízké. Dokonce je tam Maďarsko, tuším, je tam Srbsko, snad i Chorvatsko se k tomu chystá. A Slovensko.

Vakcína Sputnik V byla k 14. březnu schválena v 51 zemích. O ruskou vakcínu projevilo zájem Chorvatsko, Slovensko dokonce již obdrželo první dodávku. Kromě Maďarska, které jako jediné v EU Sputnikem V očkuje, se nám podařilo dohledat 18 dalších zemí, které vakcínu již používají.

skrýt celé odůvodnění

Podle oficiální webové stránky Sputniku V byla tato vakcína schválena v 51 zemích. Prvním státem Evropské unie, který schválil ruskou vakcínu, bylo Maďarsko, dalším Slovensko. Mezi další evropské země (nejedná se ovšem o členy EU), které schválily Sputnik V, patří Srbsko, Bělorusko, Černá Hora, Republika srbská v Bosně a Hercegovině, Severní Makedonie a San Marino.

V Maďarsku bylo očkování ruskou vakcínou zahájeno 11. února. Rovněž v Srbsku se Sputnik V využívá při očkování proti covidu-19. Počet naočkovaných obyvatel Maďarska ani Srbska ruskou vakcínou se nám nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat.

Seznam zemí, jež tuto vakcínu schválily (nebo nakoupily), se však nezcela překrývá se seznamem zemí, kde se jí reálně očkuje. Příkladem může být Slovensko, které sice 1. března obdrželo první zásilku Sputniku V, očkovat jím ale zatím ještě nezačalo. Slovensko také v posledních dnech v souvislosti s ruskou vakcínou čelí vládní krizi. Ta propukla poté, co premiér Matovič a nyní už bývalý ministr zdravotnictví Krajčí bez souhlasu vlády zajistili nákup této vakcíny.

Naproti tomu zmiňované Chorvatsko zatím Sputnik V neschválilo a první nákup váže až na schválení této vakcíny Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Zájem o dodávky Sputniku V však představitelé Chorvatska projevili.

Vedle zmíněných evropských zemí (Maďarsko, Srbsko, Bělorusko, Černá Hora a Republika srbská v Bosně a Hercegovině) se vakcínou Sputnik V očkuje také v Argentině, Mexiku, Venezuele, Bolívii, Paraguayi, Nikaragui, Kazachstánu, Arménii, Íránu, Spojených arabských emirátech, Tunisku, Alžírsku, Guineji a samozřejmě v Rusku. Podařilo se nám dohledat celkem 19 zemí světa, kde se ruskou vakcínou již očkuje.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Percentuálně je to stejně v České republice jako v Německu (rychlost očkování, pozn. Demagog.cz).

Rychlost očkování proti covidu-19 je v České republice skutečně přibližně stejná jako v Německu. Ke 13. březnu 2021 činil podíl lidí, kteří obdrželi alespoň jednu dávku vakcíny, 7,2 % populace v Česku a 7,6 % v Německu. Obě země začaly s očkováním na konci prosince minulého roku.

skrýt celé odůvodnění

V České republice bylo zahájeno očkování proti onemocnění covidu-19 v neděli 27. prosince 2020. Den předtím bylo dodáno 9 750 dávek vakcín od firem Pfizer a BioNTech. Tato vakcína byla jako první vakcína proti onemocnění covidu-19 doporučena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) k autorizaci pro použití v EU.

Vakcínu firem Pfizer a BioNTech obdrželo 26. prosince také Německo, kde očkování zahájili ještě v ten den.

Jak je vidět v následujícím grafu, Česká republika očkuje přibližně stejně rychle jako Německo. Ke 13. březnu 2021 činil podíl lidí, kteří obdrželi alespoň jednu dávku vakcíny, 7,2 % populace v Česku a 7,6 % v Německu.

Pro úplnost dodejme, že sedmidenní klouzavý průměr denního počtu vakcinačních dávek podaných na 100 obyvatel ukazuje poměrně vyrovnaný trend také v rychlosti očkovaní v obou zmíněných zemích.

Petr Fiala

Petr Fiala

My jsme v počtu evropských zemí, pokud jde o vakcinaci, na dvacátém osmém, dvacátém devátém místě. Z 29. jsme skočili na 28., protože poslední dny (myšleno týden od 8. do 12. března, pozn. Demagog.cz) se aspoň začalo hodně očkovat.

Podle dat webu Our World in Data se ČR mezi 8. až 12. březnem posunula v žebříčku evropských zemí podle vakcinovaných dávek proti covidu-19 na 100 obyvatel z 29. na 28. místo. V daném období také došlo ke zrychlení tempa očkování v ČR (očkováno více než 50 000 vakcín 11. března).

skrýt celé odůvodnění

Data, která Petr Fiala ve svém výroku uvádí, pochází ze serveru Our World in Data (video, čas 44:50, tabulka je lépe viditelná v čase 45:58) a srovnávají jednotlivé evropské země v počtu vakcinovaných dávek proti covidu-19 na 100 obyvatel.

Podle dat tohoto serveru se Česká republika mezi pondělím 8. března a pátkem 12. března pohybovala v žebříčku evropských zemí mezi 28. a 30. místem.

K 8. březnu byla Česká republika na 29. místě evropských zemí podle počtu vakcinovaných dávek proti covidu-19 na 100 obyvatel. K 9. březnu pak byla ČR na 30. příčce. Rovněž 10. března byla Česká republika na 30. místě. Následující den, 11. března, si Česká republika o dvě místa polepšila na úkor Lichtenštejnska a Nizozemska, které svůj poslední záznam o počtu naočkovaných lidí proti covidu-19 zveřejnily 7. března. Podíl naočkovaných dávek na 100 obyvatel činil pro Českou republiku 9,46.

Dne 12. března Česko v celkovém součtu evropských zemí zůstalo na 28. místo s podílem 9,88. Je však nutné upozornit na to, že z celkového počtu 41 srovnávaných evropských zemí mělo jen 32 států v žebříčku aktuální data o vývoji očkování proti covidu-19 na svém území. Za Českou republikou se nacházelo k 12. březnu pět států, jejichž data o počtu vakcinovaných dávek nebyla zcela aktuální. Je tak možné, že se Česká republika reálně nacházela v uvedeném žebříčku o několik příček níže. 

Co se týče zrychleného tempa očkování, o kterém hovoří Petr Fiala, dne 9. března se počet naočkovaných osob za den dostal poprvé přes hranici 40 000. Tento růst pokračoval a 11. března se počet vykázaných očkování dostal mírně přes 50tisícovou hranici. Vyjma pondělí 8. března a víkendových dnů téhož týdne se denní provedená očkování držela nad hranicí 40 000. Rekord v počtu naočkovaných osob za víkend padl i v sobotu 13. března, kdy bylo naočkováno přes 17 500 osob. V porovnáním s předchozí sobotou se zvýšil počet naočkovaných osob o více než 5 500.

Petr Fiala tedy správně uvádí, že se v České republice začalo více očkovat. V týdnu od 8. do 12. března se ČR pohybovala na 28. až 30. místě evropských zemí podle počtu naočkovaných osob proti covidu-19 na 100 obyvatel. Zatímco na začátku uvedeného týdne se ČR nacházela v žebříčku na 29. pozici, na jeho konci zaujímala 28. místo. K tomuto posunu však nemuselo dojít v důsledku zrychlené vakcinace, ale pouze z důvodu neaktualizovaných dat u některých států. S touto výhradou hodnotíme jako pravdivý.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Když se podíváme na procenta vůči obyvatelům třeba na 100 000, nebo to je jedno, na 1 000 obyvatel, tak vycházíme plus minus stejně jako Německo, o něco lépe než Belgie, o něco lépe než Francie (v tempu očkování, pozn. Demagog.cz).

V porovnání s Českou republikou má Německo i Francie podobné tempo očkování, avšak ve Francii se od poloviny ledna očkuje nepatrně rychleji. Oproti Belgii se v ČR očkuje rychleji.

skrýt celé odůvodnění

V České republice bylo zahájeno očkování proti onemocnění covidu-19 v neděli 27. prosince 2020. Den předtím bylo do Česka dodáno 9 750 dávek vakcín od firem Pfizer a BioNTech. Tato vakcína byla jako první vakcína proti onemocnění covidu-19 doporučena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) pro použití v EU. V Německu začali očkovat 26. prosince, ve Francii 27. prosince a v Belgii o den později, tedy 28. prosince.

Sedmidenní klouzavý průměr denního počtu vakcinačních dávek podaných na 100 obyvatel ukazuje poměrně vyrovnaný trend v rychlosti očkovaní v České republice a Německu. Od 9. března je pak Česká republika v tempu očkování dokonce rychlejší.

V porovnání s Belgií je sedmidenní klouzavý průměr denního počtu vakcinačních dávek podaných na 100 obyvatel v České republice nepatrně vyšší. V období od 2. března do 13. března se tedy v ČR očkuje rychleji než v Belgii.

Francie nicméně od 6. března očkuje nepatrně rychleji než Česká republika. Dodejme ale, že ode dne výroku Karla Havlíčka již Česká republika opět očkuje rychleji než Francie. Aktuální data za 14. březen však pravděpodobně toho času neměl vicepremiér Havlíček k dispozici.

Česká republika je tedy v rychlosti očkování na podobné úrovni jako Německo. Od 9. března je ČR dokonce rychlejší. ČR rovněž očkuje více než Belgie. Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, která se týká zmíněné Francie, kde se očkuje jen nepatrně vyšším tempem než v ČR.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Teď jsme zvýšili kompenzační bonus z pětistovky na tisícovku.

Kompenzační bonus pro podnikatele zasažené protiepidemickými opatřeními se po schválení vládního návrhu zákona v únoru zvýšil z 500 na 1000 Kč za den.

skrýt celé odůvodnění

Návrh na zvýšení kompenzačního bonusu byl vládou předložen Poslanecké sněmovně 15. února 2021, po jeho schválení nabyl platnosti 26. února 2021.

Důvodem pro přijetí zákona bylo zmírnění negativních finančních dopadů na podnikatele, jejichž činnost byla v důsledku krizových opatřeních přijatých kvůli epidemii koronaviru omezena nebo přímo zakázána.

Podle přijatého zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 je výše kompenzačního bonusu 1 000 Kč za každý kalendářní den bonusového období, kterým se rozumí období od 1. února do 31. března 2021. V předchozích bonusových obdobích byla výše příspěvku stanovena na 500 Kč za každý kalendářní den období, které trvalo od 5. října 2020 až do února 2021.