Demagog.cz

Fiskální výlety Aleny Schillerové

Ministryně financí v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisovala úspěchy vlády i Ministerstva financí, přičemž došlo také na všechna zaručená předvolební témata – zvyšování důchodů, platů učitelů a plateb do zdravotnictví, snižování daní či polyamorii. V naší analýze však najdete také hloubkovou rešerši Instagramu Aleny Schillerové!

Ověřili jsme
Aktuálně.cz ze dne 12. července 2021 (moderátor Radek Bartoníček, záznam)

10 ověřených výroků

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Seniorům jsme přidali průměrně 3800 korun.

Průměrný starobní důchod v České republice vzrostl od roku 2015 o 3 988 Kč.

skrýt celé odůvodnění

Zástupce hnutí ANO stojí v čele Ministerstva financí od roku 2014, a na výši důchodů tak toto hnutí může mít vliv od roku 2015. V našem odůvodnění se proto podíváme na vývoj průměrného starobního důchodu od roku 2015. Dodejme, že Alena Schillerová vede Ministerstvo financí od konce roku 2017.

V roce 2015 byla průměrná výše starobního důchodu 11 363 Kč. V prvním čtvrtletí roku 2021 průměrný důchod dosahoval podle České správy sociální zabezpečení (ČSSZ) 15 351 Kč. Za celou dobu, co hnutí ANO vede resort financí, vzrostl tedy průměrný starobní důchod v České republice o 3 988 Kč.

Pro úplnost dodejme, že na konci roku 2020 schválila vláda důchodcům navíc jednorázový příspěvek 5 000 Kč, tzv. „rouškovné“.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Vstoupila jsem do vlády, kde pomoc seniorům byla jasnou prioritou.

Kroky, které by bylo možné označit za pomoc seniorům, jsou prvním ze šesti strategických záměrů obsažených v programovém prohlášení vlády Andreje Babiše.

skrýt celé odůvodnění

Mezi strategickými záměry v programovém prohlášení (.pdf, str. 1–2) vlády Andreje Babiše, jejíž ministryní a vicepremiérkou je Alena Schillerová, figuruje hned na prvním místě důchodová reforma. Pod tímto strategickým záměrem můžeme nalézt i další kroky, které je možné označit za pomoc seniorům – například slevy z jízdného nebo prosazení rychlejší realizace výstavby dostupného bydlení.

Mezi splněnými sliby vlády můžeme nalézt například i zvyšování důchodů (.pdf, str. 8). Realizaci tohoto slibu jsme ověřovali v jiné analýze.

Pro úplnost dodejme, že nehodnotíme samotnou efektivitu či splnění těchto slibů a strategických záměrů. Předmětem hodnocení je pouze otázka, zda v době jmenování vlády byla pomoc seniorům programovou prioritou.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Ušetřím ročně minimálně 0,5 procenta strukturálního deficitu, což představuje okolo 40 miliard korun.

Ministryně Schillerová plánuje v následujících letech snižovat strukturální deficit ČR o 0,5 % HDP ročně. To však odpovídá částce okolo 30 mld. Kč.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně financí Alena Schillerová chce v připravovaném konsolidačním plánu dosáhnout stabilizace veřejných financí pomocí snižování podílu strukturálního deficitu na HDP o 0,5 procentního bodu každý rok. Strukturální deficit (saldo) je deficit očištěný (.pdf, str. 9) od vlivu hospodářského cyklu. O konsolidačním plánu informovala například ČT24.

Snižování strukturálního deficitu chce ministryně dosáhnout například pomocí zmražení platů ústavních činitelů, snižováním provozních výdajů rozpočtových kapitol nebo rušením některých pracovních míst.

Dle dubnové makroekonomické predikce (.pdf, str. 12) Ministerstva financí by měl strukturální deficit v roce 2021 činit 6,5 % HDP a dále se každý rok snižovat o 0,5 procentního bodu až do roku 2023. Přepočtem pomocí ministerstvem predikovaného HDP (str. 28) v těchto letech tak můžeme zjistit nominální hodnotu snížení strukturálních deficitů. V letech 2022 a 2023 by měl strukturální deficit poklesnout vždy o přibližně 30 miliard Kč, v roce 2024 pak jen o 13,5 mld.

Jelikož jsou předpokládané roční poklesy strukturálního deficitu ve všech letech nižší, než uvádí ministryně Schillerová, a to i v rámci naší 10% tolerance, hodnotíme její výrok jako nepravdivý.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

(…) daňových výjimek, kterých jsem jako ministryně vyškrtala už za 12,4 miliardy korun.

Dle Ministerstva financí došlo v rámci tří úprav daňových výjimek k dopadu na veřejné rozpočty ve výši přibližně 12 miliard korun.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně financí Alena Schillerová zmínila navýšení daňových příjmů veřejných rozpočtů o 12 miliard již v předchozích rozhovorech. Například v dubnovém rozhovoru pro Právo sdělila, že za svůj největší úspěch, co se rušení daňových výjimek týče, považuje změnu daňové uznatelnosti technických rezerv v pojišťovnictví.

V květnovém rozhovoru pro Lidové noviny uvedla i další příklady. Jedná se o prodloužení tzv. časového testu vlastnictví nemovité věci, tedy doby mezi nabytím a prodejem nemovitosti, která musí uběhnout, aby mohl být prodej osvobozen od daně z příjmů. Dále Alena Schillerová zmiňovala například zdanění výher z hazardu nad 1 milion korun nebo snížení stropu odpočtu úroků z úvěru na bydlení.

Jelikož se nám konkrétní částky úprav daňových výjimek nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů dohledat, obrátili jsme se s dotazem stran všech „vyškrtaných“ daňových výjimek na Ministerstvo financí (MF). Podle MF se ministryní Schillerovou uvedená částka skládá ze tří položek, kterými jsou:

  • Změna daňové uznatelnosti technických rezerv pojišťoven – MF odhaduje rozpočtový dopad ve výši 10,6 mld. Kč, původní návrh (.pdf, str. 36) obsahoval „cca 10,5 mld. Kč“.
  • Zdanění výher z hazardu nad 1 milion Kč – MF odhaduje dopad ve výši 0,7 miliard Kč. Doplňme, že podle původního návrhu na zdanění výher nad 100 tisíc Kč se mělo do veřejných rozpočtů dle různých odhadů vybrat od vyšších stovek milionů do 3,6 mld. Kč (.pdf, str. 35). Nakonec však bylo schváleno zdanění výher od 1 milionu korun.
  • Prodloužení časového testu vlastnictví nemovitosti z 5 na 10 let – podle MF i původního návrhu se očekává po plném náběhu úpravy dopad na veřejné finance ve výši 0,6 mld. korun ročně (.pdf, str. 14).

Navrhované zrušení odpočtu úroků z úvěru na bydlení (.pdf, str. 30–31) poté mělo mít dopad na veřejné rozpočty v řádu stovek milionů ročně (.pdf, str. 15), u finálního snížení maximální možné částky k odpočtu na polovinu se nám však rozpočtový dopad nalézt nepodařilo.

Pokud nicméně sečteme rozpočtové dopady úprav daňových výjimek, které známe, dostaneme se na celkovou hodnotu 11,9 mld. Kč. Částka uváděná ministryní Schillerovou se tedy pohodlně vejde do naší 10% tolerance, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Vznikla tady hloubková analýza našeho důchodového systému od expertů OECD.

Na žádost MPSV a MF skutečně OECD vypracovala analýzu českého důchodového systému.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Ministerstvem financí požádaly v druhé polovině roku 2019 Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o analýzu českého penzijního systému a o doporučení změn tohoto systému.

OECD poté se svými závěry seznámila obě ministerstva ve více než stostránkové analýze (.pdf) v listopadu 2020 (.pdf). Ministryně financí Alena Schillerová se o analýze vyjádřila následovně: „Výsledkem je komplexní pohled na stav našeho penzijního systému a řada expertních závěrů nezávislé autority, se kterými bude jak současná, tak zejména příští vláda pracovat. Doporučení nejsou z našeho pohledu nikterak překvapivá a týkají se především složitého nastavení výpočtu dávek důchodového pojištění, potřeby zajištění finanční udržitelnosti celého systému či úprav daňového mixu a případného přesunutí části daní do důchodového systému.“

Analýza OECD doporučila kroky, pomocí kterých by se zkvalitnil český důchodový systém. Mezi hlavní doporučení patří (.pdf, str. 7) zjednodušení výpočtu důchodů; změna podmínek nároku na důchod tak, aby se snížil minimální počet let potřebných k získání nároku; zlepšení finanční udržitelnosti systému, která by byla podpořena navyšováním věkové hranice odchodu do důchodu; změna finanční struktury s návrhem, aby část důchodů byla financována prostřednictvím daní.

Podle tiskové zprávy (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí „OECD potvrdila základní myšlenku MPSV, že zásadní součástí důchodové reformy je vedle zajištění dostatečných příjmů důchodového systému i otázka jeho srozumitelnosti, otázka výše důchodů nebo nároku na ně“ (str. 1). Podobný názor měla podle tiskové zprávy (.pdf) také Komise pro spravedlivé důchody.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

(...) zdravotnictví, kam nikdo nedal tolik peněz jako naše vláda.

Stát financuje zdravotnictví zejména prostřednictvím výdajů na tzv. státní pojištěnce. Výdaje právě na tyto pojištěnce se v posledních letech výrazně zvýšily, nejvíce od roku 1993.

skrýt celé odůvodnění

Na financování zdravotnictví v České republice se nejvíce podílí zdravotní pojišťovny, veřejné rozpočty a soukromý sektor (.pdf, str. 9). Největší část výdajů, necelých 77 %, platí zdravotní pojišťovny (.pdf, str. 10). „Ze státního rozpočtu jsou zdravotní pojišťovny dotovány platbami za tzv. státní pojištěnce“ (.pdf, str. 49). Státní pojištěnci jsou uvedeni v § 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jsou jimi např. nezaopatřené děti, důchodci, příjemci rodičovského příspěvku, uchazeči o zaměstnání, studenti či osoby na mateřské nebo rodinné dovolené.

V posledních letech došlo ke zvýšení platby státu za státní pojištěnce. Odhad za letošní rok činí 127,3 miliardy korun. Od 1. ledna 2022 se má částka alokovaná na platbu za státní pojištěnce zvýšit o 14,35 mld. Kč, k čemuž dojde díky navýšení měsíční částky pojistného o 200 Kč za jednoho pojištěnce. Aktuální výše pojistného měsíčně je 1 767 Kč. Z grafu níže můžeme vidět, že nárůsty celkové výše plateb za státní pojištěnce v posledních dvou letech jsou opravdu nejvýraznější od roku 1993, a to i v případě, že bychom připočítali meziroční míry inflace.

Zdroj: 1993–2014 (.xlsx), 2015–2021.

Pro kontext uveďme, že na financování zdravotnictví se podílí rovněž státní rozpočet prostřednictvím rozpočtu Ministerstva zdravotnictví, ovšem výrazně menší měrou. K roku 2015 činil jeho podíl přibližně 3 % (.pdf, str. 10). Přesto se v období vlád Andreje Babiše (2017nyní) do rozpočtu Ministerstva zdravotnictví dostalo nominálně o něco více peněz než za vlády Bohuslava Sobotky. Například mezi lety 2002–2009 však byly státní výdaje Ministerstva zdravotnictví vyšší než mezi lety 2017 a 2019. Vyšší rozpočet v roce 2020 (.pdf, str. 102) a 2021 je pak způsoben koronavirovou pandemií, která si vyžádala navýšení výdajů např. kvůli nákupu vakcín (.pdf, str. 3).

Pokud bychom však do jednotlivých ročních rozpočtů Ministerstva zdravotnictví započítali inflaci v průběhu let, výdaje v posledních dvou letech by pak byly nižší než v období mezi lety 2002 a 2008.

Zdroj: 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021 (.pdf, str. 6).

Dodejme, že rozpočet Ministerstva zdravotnictví na letošní rok byl novelou státního rozpočtu dodatečně navýšen na cca 18 miliard korun.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

(...) platy učitelů, my jsme jediná vláda, která jim přidala.

Vzhledem k nadsázce ministryně Schillerové výrok nechápeme doslovně, nicméně některé minulé vlády, například vláda Vladimíra Špidly, přidávaly učitelům na platech srovnatelně jako vláda Andreje Babiše.

skrýt celé odůvodnění

Současná vláda Andreje Babiše se ve svém programovém prohlášení z června 2018 (.pdf, str. 14) zavázala, že na konci volebního období v roce 2021 budou platy pedagogů i nepedagogických pracovníků ve školství odpovídat minimálně 150 % jejich výše v roce 2017. V rámci tohoto vládního slibu pak skutečně došlo k poměrně výraznému zvýšení průměrného platu učitelů v regionálním školství ze 31 578 Kč v roce 2017 na 44 224 Kč v roce 2020.

Jak lze však vidět v grafu výše, průměrný plat učitelů nerostl pouze během současné vlády Andreje Babiše, jak uvádí Alena Schillerová. Nominální hodnoty těchto platů i reálné platy, přepočtené pomocí indexu spotřebitelských cen, se zvyšovaly i v jiných obdobích. Uveďme, že data v grafu vycházejí ze statistických ročenek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z roku 2020, 2014, 20102008 (vše .xlsx) a Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v hlavním městě Praze ve školním roce 2005/2006 (.docx, str. 83).

navýšení platů učitelů došlo například za vlády Bohuslava Sobotky, tedy mezi lety 2014 a 2017. Je nicméně pravdou, že tento nárůst nebyl tak strmý jako během vlády Andreje Babiše. Dodejme, že za předchozích kabinetů Petra NečaseMirka Topolánka reálný průměrný plat učitelů stagnoval či klesal. Propad lze pozorovat například v letech 2010 a 2008.

Reálné platy učitelů v regionálním školství rostly nicméně také před rokem 2008. K výraznějšímu reálnému navýšení došlo mimo jiné i za vlády Vladimíra Špidly v roce 2003, a to meziročně o 11,5 % z 21 633 Kč na 24 127 Kč. Doplňme však, že i poté byli učitelé s výší svých platů a kroky tehdejší vlády nespokojení a na začátku září 2003 uspořádali stávku.

Pokud srovnáme průměrnou roční míru nárůstu reálných platů učitelů za vlády Vladimíra Špidly a vlád Andreje Babiše, zjistíme, že tempo růstu v posledních letech je srovnatelné. Za vlády Vladimíra Špidly (mezi lety 2002 a 2004) vzrostly reálné platy o 5,5 % ročně. V letech 2017–2020 bylo tempo růstu 7,3 %. Přestože Alena Schillerová zjevně ve svém výroku používá nadsázku, a její tvrzení proto nechápeme doslovně, není pravdou, že by vláda Andreje Babiše byla jedinou, která učitelům relativně více přidala.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Loni jsem strávila léto tím, že jsem objela 12 krajů.

Alena Schillerová v létě 2020 navštívila Vysočinu, Královéhradecký, Zlínský, Liberecký, Středočeský, Jihočeský, Karlovarský, Jihomoravský, Moravskoslezský, Olomoucký, Ústecký a na začátku října 2020 také Pardubický kraj.

skrýt celé odůvodnění

V rámci ověřování tohoto výroku jsme vycházeli zejména z bohaté sbírky příspěvků ministryně financí na sociálních sítích, především z jejího profilu na Instagramu.

Alena Schillerová v červnu 2020 navštívila Královéhradecký kraj (Náchod, Babiččino údolí). V červenci pak objela 5 krajů, konkrétně Zlínský (Velehrad), Liberecký (Kunratice u Cvikova, pražírna kávy NordbeansLiberci, Vratislavická kyselka, Jablonec nad Nisou, Pivovar Svijany, Zámek Svijany), Středočeský (Smilovice v obci Chotilsko), Jihočeský kraj (Skočice) a Kraj Vysočina (Jihlava).

V srpnu 2020 navštívila Karlovarský kraj (SPA HOTEL THERMAL), Jihomoravský kraj (Pohořelice, Brno, Hrušky, Kyjov, Valtice, Svitávka, Boskovice, Hustopeče, Břeclav, Ostrovačice) a Moravskoslezský kraj (Bohumín).

V září 2020 se Alena Schillerová podívala do Olomouckého (Prostějov, Olomouc) a Ústeckého kraje (Teplice). Pardubický kraj poté ministryně navštívila na začátku října 2020.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Piráti, kteří chtějí polyamorii. (…) Řekl to pan poslanec Ferjenčík, že to chce uzákonit.

Mikuláš Ferjenčík v minulosti uvedl, že Piráti podporují aktivity směřující k uzákonění polyamorie jako formy registrovaného partnerství. Stejnou formulaci použila také Olga Richterová a objevuje se i ve stanovisku Pirátské strany z roku 2017.

skrýt celé odůvodnění

Mikuláš Ferjenčík uvedl v roce 2017 v rozhovoru pro časopis LUI, že Piráti podporují aktivity směřující k uzákonění polyamorie jako formy registrovaného partnerství. Rozhovor nicméně v současnosti již není na webových stránkách LUI dostupný a dle vyjádření Pirátské strany na Twitteru je důvodem redesign webových stránek magazínu. Článek je nyní dohledatelný pouze v internetovém archivu.

V minulosti se stejně k uzákonění polyamorie pro server NaKluky.cz vyjádřila místopředsedkyně strany Olga Richterová, která je taktéž autorkou návrhu stanoviska Pirátů k otázce rovnoprávnosti. V roce 2017 republikové předsednictvo strany odhlasovalo stanovisko, ve kterém je uvedeno: „Podporujeme i aktivity směřující k uzákonění polyamorie jako formy registrovaného partnerství.“

Koalice Pirátů a STAN se ve společném programu pro sněmovní volby 2021 o uzákonění polyamorie nezmiňuje. Piráti a Starostové se v něm pouze vyjadřují k rovnoprávným sňatkům, které by měly zajistit rovná práva pro osoby LGBT+.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Proto jsem absolvovala téměř všechny oblastní sněmy (hnutí ANO v Jihomoravském kraji, pozn. Demagog.cz) a jsem ráda, že jsem dostala od členů ANO velmi velkou podporu.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat informace týkající se účasti ministryně Aleny Schillerové na oblastních sněmech v Jihomoravském kraji.

skrýt celé odůvodnění

V pondělí 31. května 2021 zvolil krajský sněm hnutí ANO v Jihomoravském kraji Alenu Schillerovou jako jedničku jihomoravské kandidátky do říjnových voleb do Poslanecké sněmovny. „Získala nominace ve všech místních i oblastních organizacích, shoda na obsazení prvního místa kandidátky byla jednoznačná,“ uvedl krajský předseda Lubomír Wenzl.

Z veřejně přístupných zdrojů se nám však nepodařilo zjistit, zda se ministryně Schillerová účastnila některých, nebo dokonce téměř všech sněmů oblastních organizací. Obrátili jsme se proto s dotazem na jednotlivé organizace v Jihomoravském kraji. Dosud jme však neobdrželi žádnou odpověď, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.