Demagog.cz

Miloslava Vostrá o přípravě státního rozpočtu

Předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá v Interview ČT24 mluvila o návrhu státního rozpočtu na příští rok, který vláda bude předkládat hned nadvakrát. Proč nadvakrát a co je a není jeho obsahem, se dozvíte v naší nejnovější analýze.

Ověřili jsme
Interview ČT24 ze dne 31. srpna 2021 (moderátor Světlana Witowská, záznam)

10 z celkově 10 ověřených výroků

Miloslava Vostrá

Miloslava Vostrá

Máme druhé nejvyšší tempo růstu zadluženosti. !

Dle červencové analýzy Eurostatu bylo Česko opravdu zemí s druhým nejrychlejším růstem zadluženosti v porovnání s HDP v rámci EU.

skrýt celé odůvodnění

Miloslava Vostrá odpovídá na otázku moderátorky: „Čím to je, že jsme na tom tak špatně v rámci evropských zemí?“ V následujících odstavcích se proto podíváme na srovnání Česka s ostatními zeměmi Evropy, respektive vzhledem k obvyklé struktuře mezinárodních statistik Evropské unie.

Předsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Vostrá pravděpodobně čerpá z informací, které vychází z analýzy statistického úřadu Evropské unie, Eurostatu. Ten 22. července 2021 vydal analýzu (.pdf) o stavu státních dluhů zemí EU a jejich porovnání ku HDP.

Eurostat porovnává ukazatel zadlužení ku HDP evropských zemí a jeho vývoj. Srovnává tedy to, jak velký dluh mají evropské státy v poměru k výkonnosti, představované ukazatelem HDP. Pokud se podíváme na celkový stav tohoto ukazatele (.pdf, str. 4) na konci prvního kvartálu roku 2021, jsou nejvíce zadluženými státy Řecko (209,3 %), Itálie (160,0 %) a Portugalsko (137,2 %). Česká republika je se svými 44,1 % pátou nejméně zadluženou zemí v EU.

Miloslava Vostrá však zmiňuje tempo růstu zadluženosti. Eurostat porovnává i toto kritérium, a to jako změnu ukazatele zadlužení proti HDP mezi posledním čtvrtletím roku 2020 a prvním čtvrtletím roku 2021. Při tomto srovnání má Česká republika opravdu druhé největší tempo růstu v EU. Největší tempo růstu zaznamenala (.pdf, str. 4) kyperská ekonomika (+6,5 p. b.), poté již zmíněné Česko (+6,3 p. b.) a na třetím místě se pak nachází Španělsko (+5,3 p. b.).

Informace o zrychlujícím se tempu růstu vládního dluhu představil také Nejvyšší kontrolní úřád (NKÚ) v rámci svého stanoviska (.pdf) k návrhu Státního závěrečného účtu za rok 2020. NKÚ ve stanovisku uvádí (.pdf, str. 21): „Předpoklad rychlejšího tempa zadlužování než u ČR v letech 2021 a 2022 je pouze u Malty. Mnohem pomalejší tempo zadlužování v tomto období se očekává i u ostatních zemí V4.“ Dále na stejné straně doplňuje: „(…) přesto ČR i v roce 2020 patřila k nejméně zadluženým zemím EU. Na druhou stranu na roky 2021 a 2022 je v ČR očekáváno druhé nejrychlejší tempo zadlužování v EU v důsledku prohlubování strukturálního deficitu (mj. zrušení superhrubé mzdy, růst platů, sociálních dávek).“

Miloslava Vostrá

Miloslava Vostrá

Takže si myslím, že ta vláda nakonec ten rozpočet schválí, dá ho do Poslanecké sněmovny. Já očekávám po zkušenostech, že to možná bude toho 30. září, (...) jak zákon ukládá. !

Vláda musí skutečně předložit Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu na nadcházející rok nejpozději 30. září.

skrýt celé odůvodnění

Podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny je vláda povinna předložit Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu nejpozději tři měsíce před začátkem následujícího roku. Toto zákonné znění tedy odpovídá termínu 30. září, které zmiňuje poslankyně Vostrá ve výroku.

Loni, tedy v roce 2020, se při přípravě státního rozpočtu na nadcházející rok ovšem postupovalo jinak. Ve stavu legislativní nouze byl přijat zákon č. 288/2020 Sb., na základě kterého byl jednorázově změněn nejzazší termín pro předložení návrhu státního rozpočtu na rok 2021 Poslanecké sněmovně na 30. října 2020. V důvodové zprávě (.pdf, str. 2). k tomuto zákonu je uvedeno, že „v roce 2020 (…) nelze ani předložit zákon o státním rozpočtu na rok 2021 do Poslanecké sněmovny do konce září z důvodu extrémní nejistoty ohledně hloubky zdravotní a ekonomické krize, jejího trvání a následných projevů po jejím skončení.“ Loni tak vláda schválila návrh státního rozpočtu na nadcházející rok 19. října 2020. Vládou schválený návrh byl předložen Poslanecké sněmovně 30. října 2020.

Nicméně předchozí roky vláda postupovala v souladu s ustanovením § 101 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který jsme zmiňovali v úvodu. V roce 2019 tedy vláda Andreje Babiše schválila návrh státního rozpočtu na následující rok 16. září, přičemž tento návrh byl předložen dolní komoře Parlamentu 30. září. Obdobně i předcházející rok 2018 návrh státního rozpočtu vláda schválila 19. září a následně předložila Sněmovně 27. září.

Odlišná situace ovšem nastala v roce 2017, tedy v roce, kdy se konaly volby do Poslanecké sněmovny. Návrh státního rozpočtu byl schválen 25. září 2017, a to ještě vládou Bohuslava Sobotky. Návrh státního rozpočtu byl nejprve předložen Sněmovně ve standardní lhůtě 29. září.  Nicméně znovu byl předložen Poslanecké sněmovně ještě 30. října, tedy až po volbách, které se konaly 20. a 21. října. Není totiž možné, aby nově zvolená Sněmovna automaticky projednala návrhy, které byly předloženy předchozí Sněmovně. „Návrh rozpočtu jsme dnes znovu schválili v identickém znění a bude odeslán do Poslanecké sněmovny tak, aby se neztrácel čas a aby nová sněmovna, jakmile se ustaví, jej mohla začít projednávat a schválit, aby se země vyhnula rozpočtovému provizoriu,“ komentoval situaci 23. října 2017 tehdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka. O návrhu státního rozpočtu tehdy rozhodovala až nově obsazená Poslanecká sněmovna. Obdobná situace se pravděpodobně bude opakovat i letos.

Výrok poslankyně Vostré hodnotíme jako pravdivý, protože vláda musí skutečně předložit Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu na nadcházející rok nejpozději 30. září.

Miloslava Vostrá

Miloslava Vostrá

(...) byla v kladných číslech (česká ekonomika ve druhém čtvrtletí 2021, pozn. Demagog.cz). (...) To, že to bylo méně, než se očekávalo (...).

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 8,2 %. Například predikce ČNB ale počítala s nárůstem až o 9,0 %.

skrýt celé odůvodnění

Dle aktuálního zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí roku 2021 meziročně o 8,2 %. V mezičtvrtletním srovnání česká ekonomika vzrostla o 1,0 %. Růst byl způsoben převážně rostoucí spotřebou domácností. Jedná se o nejvyšší meziroční nárůst v historii, což je důsledkem oživení ekonomiky po uvolnění protiepidemických opatření a propadu ekonomiky během první vlny pandemie covidu-19 v roce 2020.

Graf: ČSÚ (.xlsx)

První předběžný odhad ČSÚ z konce července kalkuloval s o něco menším růstem HDP, a to s meziročním zvýšením o 7,8 % a mezičtvrtletním o 0,6 %.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč poté očekával meziroční nárůst kolem 8 %. Někteří analytici pro ČTK uvedli, že původní odhad růstu HDP ve 2. čtvrtletí roku 2021 byl o něco vyšší. Například dle prognózy Komerční banky z dubna se mělo jednat o meziroční nárůst o 8,4 % (.pdf, str. 25).

Prognóza vývoje české ekonomiky České národní banky z července 2021 nicméně odhadovala meziroční nárůst HDP v druhém čtvrtletí 2021 na 9,0 % a mezičtvrtletní na 1,7 % (.pdf, str. 44). Z tohoto důvodu proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Miloslava Vostrá

Miloslava Vostrá

Ale například, co se týká, co se týká té inflace, tak stejně podobně (jako česká ekonomika, pozn. Demagog.cz) je na tom ekonomika německá. Ta také má největší inflaci od roku 2008, myslím, že 3,4 %. Španělsko 3,3.

Inflace v České republice dosáhla 3,4 % a ve Španělsku 3,3 %. Harmonizovaná inflace ve výši 3,4 % je v Německu nejvyšší hodnotou od července 2008.

skrýt celé odůvodnění

Míra inflace v České republice dosáhla v červenci 2021 3,4 %. Jedná se o poslední dostupná data ke dni rozhovoru (31. srpna 2021). Německý i španělský statistický úřad nicméně již na konci srpna zveřejnily data o srpnové inflaci.

Tyto statistické úřady zveřejňují vedle míry inflace i tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který se používá při měření inflace v eurozóně a zajišťuje „skutečnost, že všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtuV srpnu činila inflace ve Španělsku 3,3 %, v Německu dokonce 3,9 %, což bylo až na červencovou hodnotu nejvíce od roku 1993. Harmonizovaná míra inflace pak byla u obou států o přibližně půl procentního bodu nižší: ve Španělsku 2,9 % a v Německu 3,4 %, nejvíce od roku 2008.

Miloslava Vostrá tedy uvádí správné hodnoty u všech tří států. Drobné nepřesnosti se ale dopustila tím, že nerozlišuje mezi harmonizovanou mírou inflace a inflací dle národní metodiky států eurozóny. U Německa uvádí harmonizovanou 3,4 % inflaci, která je skutečně nejvyšší od roku 2008, a u Španělska „neharmonizovanou“ míru 3,3 %. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Miloslava Vostrá

Miloslava Vostrá

Pokud narážíte na schodek, který v podstatě vláda představila úplně v tom prvním návrhu, myslím, že v červnu, schodek minus 390 miliard (...)

Ministerstvo financí předložilo vládě předběžné parametry státního rozpočtu na rok 2022 na konci května 2021. Návrh, který byl vládou schválen 7. června, předpokládal schodek ve výši 390 miliard Kč.

skrýt celé odůvodnění

Miloslava Vostrá (KSČM) odpovídá na otázku moderátorky, která se ptala (video, čas 3:33): „A ví vláda, co chce, když při ekonomickém růstu plánuje další obří schodek státního rozpočtu ve výši 390 miliard korun?“ Uveďme, že rozhovor se konal 31. srpna, tedy ještě předtím, než Ministerstvo financí (MF) předložilo vládě návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2022.

Předpokládané parametry státního rozpočtu pro budoucí rok MF předložilo na konci května 2021. Tehdejší návrh skutečně počítal se schodkem 390 miliard korun, jak správně uvádí poslankyně Vostrá. MF předpokládalo příjmy ve výši 1485,7 mld. a výdaje ve výši 1875,7 mld. Kč. Podle ministryně financí Aleny Schillerové návrh již zahrnoval mj. i zvýšení důchodů o 300 Kč nad zákonnou valorizaci, které bylo schváleno v téže době. Vláda parametry rozpočtu schválila 7. června.

Ve druhém návrhu rozpočtu na rok 2022, kterou Ministerstvo financí představilo vládě 1. září, však očekávaný schodek klesl. V současné době je předpokládán v hodnotě 376,6 mld. korun. Tento návrh byl již zpracován jako návrh zákona o státním rozpočtu, který musí vláda Poslanecké sněmovně předložit nejpozději do 30. září.

Pro srovnání můžeme uvést, že rozpočet na rok 2020 končil se schodkem 367,4 mld.korun. Letošní rok měl být původně zakončen s deficitem (.pdf, str. 13) 320 miliard Kč. Nicméně, podobně jako v loňském roce, byl plánovaný schodek novelizací posunut až na 500 miliard. Dodejme, že ke konci srpna dosáhl schodek rozpočtu 298,1 mld. Kč, což je o cca 67 miliard více než v totožné době loňského roku.

Zmiňme také rozpočet prozatím posledního roku, kdy se ekonomika nemusela vyrovnávat se zátěží pandemie onemocnění covid-19. Rok 2019 zakončila vláda se schodkem 28,5 mld. Kč.

Miloslava Vostrá

Miloslava Vostrá

Vzpomeňte si, že se zvažovalo, zda úplně uzavřít ekonomiku, jak volaly odbory.

Odbory v souvislosti s epidemickou situací dvakrát neúspěšně požadovaly krátkodobé zastavení průmyslu.

skrýt celé odůvodnění

Požadavek vyhlášení pracovního volna vyslovil 8. listopadu 2020 v pořadu Otázky Václava Moravce (video, čas 52:48) předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Požadoval tehdy, aby bylo vyhlášeno pracovní volno zejména v pondělí 16. listopadu, tedy mezi víkendem a státním svátkem v úterý 17. listopadu. „Vidíme před sebou příležitost. Za náklady jednoho dne se získá časový úsek čtyř dnů, kdy se omezí kontakty. Ideální by bylo, když by volno bylo i v pátek 13. listopadu. Za relativně nízké náklady se tak přeruší komunitní přenos viru,“ vysvětloval záměr odborů jejich předseda Středula.

Zaměstnavatelé s návrhem odborů nicméně nesouhlasili, protože se obávali, že by volno musely zaplatit firmy, které byly často samy v tíživé situaci. Stát nakonec pracovní volno 16. listopadu nenařídil. „Neexistuje žádná legální forma, jakým způsobem by to v současné době stát mohl nařídit nebo umožnit,“ řekl tehdy po jednání vlády někdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný (video, čas 0:19).

Obdobný požadavek Středula zopakoval 22. února 2021 prostřednictvím twitterového příspěvku, ve kterém se vyslovil pro tzv. velikonoční lockdown na začátku dubna. „Nejen 4 dny přerušené práce, ale klidně celý týden pomohou omezit šíření nemoci a odlehčit nemocnicím a přerušit komunitní šíření viru,“ uvedl tehdy k požadavku odborů. „Nenavrhujeme totální lockdown, ale umíme si představit přejít na delší dobu do svátečního módu – tedy funguje kritická infrastruktura a všechny k tomu určené služby, včetně nepřetržitých provozů,“ vysvětloval později Středula stanovisko odborů v rozhovoru pro Český rozhlas. Středulou popsaná situace by tedy znamenala zastavení průmyslu.

Doplňme, že s analogickým požadavkem zastavení průmyslu před Velikonocemi přišel o měsíc později i epidemiolog Petr Smejkal, člen Rady vlády pro zdravotní rizika a vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES), která tehdy působila jako odborný poradní orgán Ministerstva zdravotnictví. 

Proti zastavení průmyslu se však v březnu opět vymezili zaměstnavatelé, jejichž postoj potvrdil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák nebo prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. „O tom je potřeba vést debatu hlavně s tripartitou, oni by měli mít rozhodující slovo,“ uvedl tehdy k návrhu na zastavení průmyslu před Velikonocemi premiér Andrej Babiš. Dodejme, že k uzavření průmyslu nakonec nedošlo.

Českomoravská konfederace odborových svazů tedy dvakrát požadovala, aby v souvislosti s epidemickou situací došlo ke krátkodobému zastavení průmyslu. Poslankyně Vostrá ve svém výroku použila spojení „úplné uzavření ekonomiky“, což lze chápat jako lehce nadnesený popis požadavku odborů. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Miloslava Vostrá

Miloslava Vostrá

Ministerstvo dopravy dostalo navýšeno na investice 10 miliard.

Oproti původnímu návrhu státního rozpočtu je v tom současném zakomponováno také navýšení investic pro resort dopravy. Ministerstvo dopravy by mělo získat navíc 10,5 mld. Kč.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně financí Schillerová jednala od zveřejnění svého návrhu státního rozpočtu na konci května letošního roku s jednotlivými ministry o případných požadavcích jejich resortů. Druhá verze návrhu zákona o rozpočtu na rok 2022, kterou Ministerstvo financí vládě předložilo 1. září, obsahuje několik změn. Mezi ně patří například i navýšení financí pro resort dopravy o 10,5 mld. Kč.

Sama Alena Schillerová toto navýšení komentovala slovy: „Navyšujeme o 10,5 miliardy oproti červnovému rozpočtu. Bude to ryze proinvestiční rozpočet. Po tomto jednání jsme na částce 218 miliard. Investice navyšujeme velmi vysoce.“ Uveďme, že zmíněná hodnota 218 mld. je podle ministryně současná výše investic v rámci rozpočtu. Tato složka rozpočtu je důležitá také pro prezidenta Zemana; s tím se ministryně setkala 28. srpna. Podle mluvčího prezidenta by Miloš Zeman bez patřičných změn rozpočtu mohl daný návrh vetovat.

I přes navýšení financí pro resort dopravy disponovala zářijová verze návrhu zákona o státním rozpočtu nižším schodkem. V květnu počítalo Ministerstvo financí se schodkem minus 390 mld., zatímco v současné době se jedná o minus 376,6 mld. Kč.

Pro srovnání můžeme uvést, že rozpočet na rok 2020 končil se schodkem 367,4 mld. Kč. Letošní rok měl být původně zakončen s deficitem (.pdf, str. 13) 320 mld. Kč. Podobně jako v loňském roce byl plánovaný schodek novelizací posunut až na úroveň 500 mld. Kč. Ke konci srpna dosáhlo hospodaření státu rekordního schodku 298,1 mld. Kč, což je téměř o 70 mld. víc než v loňském roce.

Miloslava Vostrá

Miloslava Vostrá

Je tam (v návrhu rozpočtu na rok 2022, pozn. Demagog.cz) řada věcí, která v tom původním návrhu v červnu nebyla zakomponována, ať je to zvýšení rodičovských přídavků a tak dále, protože to bylo v legislativním procesu. Pak jsou tam věci, které zakomponovány jsou, byť legislativní proces není dokončen, viz digitální daň.

Oproti návrhu rozpočtu z června 2021 aktuální návrh skutečně obsahuje také výdaje na navýšení přídavků na dítě. Návrh rozpočtu počítá také s penězi, které by mělo přinést zavedení digitální daně.

skrýt celé odůvodnění

Stávající návrh státního rozpočtu na rok 2022, který Ministerstvo financí předložilo vládě na konci srpna, oproti předběžnému návrhu z přelomu května a června skutečně zahrnuje také výdaje na navýšení přídavků na děti pro více rodin (.pdf), příspěvků na péči, odměn pěstounů či na prodloužení otcovské a na náhradní výživné.

Novela zákona o státní sociální podpoře, která se týká zmíněných přídavků na děti (.pdf, str. 8), nebyla v červnu 2021 ještě schválena a legislativní proces tak u ní tehdy nebyl dokončen. V dubnu 2021 sice návrh této novely schválila Poslanecká sněmovna, 9. června jej však Senát dolní komoře vrátil s pozměňovacími návrhy. Znění navržené senátory poté Sněmovna přijala až 13. července, po podepsání prezidentem byla novela odeslána k publikaci ve Sbírce zákonů na konci července.

V červnu také probíhal legislativní proces v případu nyní již přijaté novely zákona o sociálních službách, kterou došlo ke zvýšení některých příspěvků na péči, a v případě novely o nemocenském pojištění, díky níž se prodloužila otcovská dovolená na dva týdny. Návrh, který obsahuje navýšení odměn za pěstounskou péči (.pdf), ještě přijat nebyl a nyní čeká na projednání v Senátu.

Pro úplnost dodejme, že zákon o náhradním výživném, jehož dopady dle ČTK původní předběžný návrh rozpočtu také neobsahoval, vešel v platnost již na konci roku 2020. Účinný je poté od července 2021.

Co se týče příjmové stránky, rozpočet počítá se zavedením digitální daně. Dle ministryně financí Aleny Schillerové by digitální daň měla už příští rok přinést do rozpočtu 2,5 miliardy korun. Třetí čtení vládního návrhu zákona o dani z digitálních služeb bylo zařazeno na pořad 111. schůze Poslanecké sněmovny, zavedení digitální daně však pravděpodobně Sněmovna nestihne do konce volebního období projednat. 

Miloslava Vostrá

Miloslava Vostrá

(...) poslanci podpořili ten převod těch 10 miliard (z obranného rozpočtu, pozn. Demagog.cz), pak v podstatě, než vůbec byl schválen skoro celý rozpočet, tak už pan ministr (obrany Lubomír Metnar, pozn. Demagog.cz) bouřil, jak to všechno vrátí hned 4. ledna.

KSČM při jednání o návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2021 prosadila převedení 10 miliard korun z rozpočtu Ministerstva obrany do rozpočtové rezervy. Ministr obrany Metnar v ten samý den přislíbil, že 4. ledna 2021 předloží vládě návrh na navrácení této částky.

skrýt celé odůvodnění

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 původně počítal s výdaji na obranu ve výši přibližně 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 14). V rámci pozměňovacího návrhu č. 6915 (.doc) však Miloslava Vostrá (KSČM) navrhla snížit rozpočet Ministerstva obrany o 10 miliard a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Uveďme, že právě schválením tohoto pozměňovacího návrhu komunisté podmiňovali podporu celého rozpočtu.

Poslanecká sněmovna poté při projednávání rozpočtu 18. prosince 2020 tento pozměňovací návrh skutečně schválila. Kromě poslanců KSČM hlasovali pro také poslanci ANO, ČSSD a dva nezařazení poslanci. Ministerstvo obrany tak dle schváleného rozpočtu dostalo k dispozici přibližně 75,4 mld. Kč.

Ministr obrany Lubomír Metnar ještě před samotným schvalováním rozpočtu uvedl, že pokud dojde ke snižování rozpočtu resortu obrany, vyvodí z toho osobní odpovědnost. Např. v listopadu 2020 prohlásil, že na svůj post v takovém případě rezignuje.

Dne 18. prosince 2020 po schválení celého zákona o státním rozpočtu ovšem ministr Metnar zmíněné snížení výdajů na obranu označil za nutný kompromis. Přislíbil také, že 4. ledna, tedy na prvním jednání vlády v roce 2021, předloží návrh na vrácení 10 miliard zpět do rozpočtu Ministerstva obrany (video, čas 05:16:57). Doplňme, že Lubomír Metnar tehdy také pro ČT uvedl, že kvůli přesunu peněz rezignovat neplánuje.

Uveďme, že i premiér Andrej Babiš po schválení rozpočtu v této souvislosti mluvil o kompromisu a o tom, že hned v lednu dostane armáda „co nejrychleji“ peníze zpět. Na tiskové konferenci (video, čas 04:55:25) také zdůrazňoval, že „(…) přesunutí části peněz z rozpočtu Ministerstva obrany do rozpočtové rezervy je dočasné“, což zmínil i na plénu Sněmovny – v době, kdy už poslanci odsouhlasili pozměňovací návrh KSČM, ale ještě před samotným schválením rozpočtu jako celku.

Na jednání vlády 4. ledna 2021, o němž mluvil ministr Metnar, poté k avizovanému přesunu uváděných 10 miliard nedošlo. Až 27. ledna vláda jednohlasně schválila (.pdf) převedení 5 miliard korun z vládní rozpočtové rezervy do rozpočtu Ministerstva obrany, čímž se rozpočet resortu navýšil na 80,4 miliardy korun. Jednalo se však o polovinu sumy, o kterou byly letošní výdaje na obranu kvůli návrhu KSČM sníženy. Přesun zbylých pěti miliard poté vláda schválila (.pdf) 29. března 2021.

Na závěr shrňme, že poslanci skutečně schválili přesunutí 10 miliard z rozpočtu Ministerstva obrany do rozpočtové rezervy. Celý rozpočet na rok 2021 byl přitom Sněmovnou schválen 18. prosince 2020 ve 12:59. Dle veřejně dostupných informací nicméně ministr obrany Lubomír Metnar, na rozdíl od premiéra Babiše, o vrácení peněz armádě hovořil až ve 14:19 (video, čas 05:16:57), tedy až po schválení státního rozpočtu. Vzhledem k nepatrné časové prodlevě mezi schválením rozpočtu a vyjádřením Lubomíra Metnara však výrok poslankyně Vostré hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Miloslava Vostrá

Miloslava Vostrá

My jsme vypověděli toleranci (vládě Andrej Babiše, pozn. Demagog.cz).

KSČM vypověděla v dubnu 2021 dohodu o toleranci menšinové vládě. Podle předsedy poslaneckého klubu KSČM Kováčika bylo jedním z důvodů navrácení peněz ze státní rezervy do rozpočtu Ministerstva obrany.

skrýt celé odůvodnění

Na začátek je nutné zmínit, že poslankyně Vostrá hovoří o vypovězení tolerance v kontextu otázky rozpočtu Ministerstva obrany. Při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2021 prosadila KSČM převedení 10 miliard z rozpočtu Ministerstva obrany do státní rozpočtové rezervy, čímž také podmiňovala svou podporu rozpočtu. Ministr obrany Lubomír Metnar však ihned po schválení tohoto rozpočtu označil snížení za nutný kompromis a přislíbil předložení návrhu na vrácení těchto 10 miliard MO na začátek ledna 2021. K navrácení došlo nakonec ve dvou etapách 27. ledna29. března

Právě toto převedení financí ze státní rezervy do rozpočtu MO uvedl předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik jako jeden z důvodů, proč 13. dubna 2021 vypověděla KSČM dohodu (.doc) o toleranci menšinové vládě ANO a ČSSD.

Jako další důvod tohoto vypovězení však předseda strany Filip uvádí především porušení části toleranční dohody, která zavazuje Vládu „předkládat návrhy zákonů, které jsou součástí dohodnutých priorit, Poslanecké sněmovně ke schválení včas, tak aby mohl být zajištěn celý legislativní proces jejich schválení v obou komorách Parlamentu ČR, a to nejpozději 6 měsíců před skončením tohoto volebního období Poslanecké sněmovny“ (.doc). Návrhy zákonů KSČM na založení banky v rukou státu a na sloučení zdravotních pojišťoven ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovny přitom nelze do konce volebního období schválit. Za pomyslný hřebíček pak Vojtěch Filip označil „hlasování o pevném zařazení zákoníku práce s pěti týdny dovolené, kdy hnutí ANO nehlasovalo a dalo jinou prioritu, přestože to bylo součástí dohody o toleranci“.