Můj dalajláma je Michael Bloomberg

Babiš se k tomuto tématu vyjádřilv sobotním Právu. Podle deníku prohlásil: „... za určitých podmínek mohu být premiérem, pokud si to lidé budou přát“. Dle Babiše chybí v Česku většinový systém, který by mohl vypadat podobně jako ve Velké Británii, kde vítěz bere vše. Podle něj už teď lidé po většinovém systému touží a odvolává se přitom na vítězství hnutí ANO v 9 krajích v letošních krajských volbách.

Ministr se taktéž nedávno vyjadřovalv Hospodářských novinách, že pokud by získal post premiéra, mezi jeho první činy by patřilo postupné zrušení ministerstva pro lidská práva vedené Jiřím Dientsbierem. Proměnou by prošla i Legislativní rada. „Dienstbierův ministerský post je určitě zbytečný a jeho agendu může dělat ministerstvo spravedlnosti.“

Andrej Babiš rovněž tvrdí, že pokud by se stalpremiérem, „tak příští rok je vyrovnaný rozpočet a snižuje se dluh, na čemž ČSSD ani lidovci nemají zájem.“

Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Sobotka ve svém dopise spolustraníkům sice píše i o vlivu ANO na volební výsledky, kromě nich ale popisuje také vlastní chyby sociální demokracie.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) rozeslal svým spolustraníkům v pátek 4. listopadu 2016 dopis, v němž zhodnotil volební neúspěch v krajských volbách, který mimo jiné přisoudil i Andreji Babišovi a jeho hnutí.

Vedle pochybení na všech stranických úrovních dává Sobotka vinu i nestandardnímu chování hnutí ANO a především kumulaci zájmů Andreje Babiše. Naráží na něj hned v několika bodech. Především v kontextu kumulace zájmů a funkcí.

1. „Bojujeme na poli, kde vítězí především všehoschopný marketing a mediální i veřejná komunikace. Naším hlavním konkurentem není rovnocenná politická strana, ale mediálně průmyslový konglomerát s obrovskými penězi, oddanými zaměstnanci a nekonečným mediální vlivem,“ (viz Politický soupeř se změnil)
   
2. „Politická konkurence, a především miliardář Andrej Babiš, čím dál agresivněji vykrádá a přivlastňuje si naše témata a své neúspěchy připisuje nám. Vede proti nám tvrdou dehonestující kampaň, za pomoci svých médií ji předkládá veřejnosti a devastuje obraz nejen sociální demokracie, ale celé politické kultury v naší zemi,“(viz Politická slušnost přestává fungovat)
   
3. „Většina našich hejtmanů tak čelila dlouhodobým lživým útokům v duchu hesla ‚všichni kradou'. (...) Tyto útoky byly dlouhodobě vedeny přes média, jež ovládá předseda hnutí ANO...“( vizKonfrontační a lživá kampaň hnutí ANO)

Neúspěch v letošních volbách Sobotka hledá ovšem i ve vlastních řadách. Zvláště na straně selhání vedení a jednotlivých místních organizací a regionů.

Dalšími faktory vedoucí k volební prohře jsou absence mobilizačního prvku ze strany ČSSD, nedostatečné zapojení členů do kampaně a únava z vládnutí, kde jsou strany, potažmo ČSSD plně odpovědny za nedostatečnou prezentaci pracovních výsledků.

Jak je ale zmíněno výše, argumentuje i neslušnými a dehonestujícími postupy, které proti ČSSD měla vyvíjet média vlastněná Babišem. Souboj mezi dvěma vládními stranami tak Sobotka nevnímá jako rovnocenný.

Babiš má tedy v zásadě pravdu, nicméně Sobotka sebekriticky dává vinu za neúspěch i vlastní straně a její akceschopnosti.

Pokud jde o „hnusného oligarchu“, Sobotka pracuje s termínem miliardář. Výrok se však soustředí primárně na označení Babiše za původce prohraných voleb ČSSD, což není vzhledem k sebekritické argumentaci Sobotky do vlastních řad zcela pravdivé.

Výrok proto hodnotíme jako zavádějící a současně dodáváme, že nehodnotíme obsahové sdělení dopisu, ale výrok Babiše.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože obchodní bilance je skutečně negativní. Stejně tak lze potvrdit, že dovoz z Číny je přibližně desetkrát vyšší než vývoz.

Podle dat (. xls) Ministerstva průmyslu a obchodu ČR byl za posledních 7 měsíců roku 2016 vývoz ČR do Číny 25,6 miliardy korun. Za stejné období dovoz z Číny dosáhl 240,7 miliard korun. Obchodní bilance je tedy negativní, a to ve výši -215,1 miliard korun.

Je proto možné tvrdit, že dovoz je opravdu přibližně desetkrát vyšší než vývoz. Tento fakt potvrzují také údaje zahraničního obchodu za jednotlivé měsíce letošního roku dle Českého statistického úřadu (. xls, tabulka 4).

DovozVývozBilance2015 1,12,13,120161,22,23,2Data srovnávají oba roky za leden–červenec

Při srovnání s rokem 2015 ze stejných dat vyplývá, že současná obchodní bilance není horší, ale lepší. V prvních sedmi měsících roku 2015 činila přibližně -219 miliard. Letos byla bilance ve sledovaném období nižší, a to přibližně -215 miliard.

Celkově však výrok hodnotíme jako pravdivý, protože bilance je i tak výrazně negativní, a je možné tvrdit, že dovoz z Číny je přibližně desetkrát větší než český vývoz do Číny.

Předně uveďme, že nespekulujeme o tom, jak by se případně po volbách mohl zachovat libovolný politický subjekt. Ověřujeme pouze to, zda došlo ke spojení všech proti ANO v Královéhradeckém kraji.

Do zastupitelstva Královéhradeckého kraje se po krajských volbách v říjnu 2016 dostalo celkem 9 volebních subjektů: ANO 2011 (13 mandátů), ČSSD (6 mandátů), ODS (5 mandátů), Koalice pro Královéhradecký kraj - KDU-ČSL - Hradecký demokratický klub - Volba pro město (5 mandátů), KSČM (4 mandáty), Starostové a Východočeši (4 mandáty), TOP 09 (4 mandáty), Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů a SNK (2 mandáty), Piráti a Strana zelených Změna pro Královéhradecký kraj (2 mandáty).

12. 10. 2016 pak pět z devíti zmíněných stran (ČSSD, ODS, Koalice pro Královéhradecký kraj, Starostové a Východočeši, TOP 09) podepsalo dohodu o koalici v kraji.

Z informací oficiálního webu Královéhradeckého kraje vyplývá, že pět výše uvedených stran podepsalo 24. října 2016 koaliční dohodu.

Protože v opozici jsou kromě vítězného hnutí ANO 2011 další tři strany, nelze tvrdit, že se ve zmíněném kraji všichni spojili v koalici proti hnutí ANO 2011.

Andrej Babiš zde hovoří o volebním modelu TNS AISA pro říjen 2016, který byl představen právě v Otázkách Václava Moravce. Podle tohoto modelu by ANO získalo 34 % a ČSSD 15 % hlasů voličů. ANO by tedy vedlo o celých 19 procentních bodů.

Jinými výzkumy míní Andrej Babiš volební modely agentur STEM, CVVM a Median. Je faktem, že vykazují poměrně výrazné rozdíly. Hnutí ANO se pohybuje mezi 24,5 a 34,5 %, sociální demokraté dosahují 14,4 % – 19,5 % a obvykle třetí komunisté získávají dle měření 7,5 – 14,6 %. Je tedy zřejmé, že jednotlivé průzkumy se od sebe poměrně liší.

Podle volebního modelu agentury STEM by v říjnu 2016 ANO získalo 29,7 % a ČSSD 14,4 % hlasů voličů. ANO by tedy před ČSSD vedlo o 15,3 procentních bodů.

Další volební model provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Podle tohoto modelu by ANO v říjnu 2016 získalo 34,5 % a ČSSD 19,5 % hlasů voličů. ANO by tedy vedlo před ČSSD o 15 procentních bodů.

Podle volebního modelu agentury MEDIAN by ANO získalo 24,5 % a ČSSD 18 % hlasů volič. ANO by před ČSSD vedlo o 6,5 procentních bodů.

ČSSD v hlasování o návrhu zákona o rozpočtové zodpovědnosti nehlasovala proti, jak tvrdí Babiš, ale pouze se zdržela hlasování. Není pravdou ani to, že pravicové strany hlasovaly s ANO. TOP 09 se stejně jako ČSSD hlasování zdržela.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti (sněmovní tisk č. 411) zavádí tzv. Národní rozpočtovou radu - nezávislý odborný orgán, který působí v oblasti fiskální a rozpočtové politiky, sleduje vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí a dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti a hodnotí je.

Zároveň zavádí povinnost přijmout určitá opatření v okamžiku, kdy dluh veřejných institucí dosáhne 55 % HDP (podle tzv. maastrichtských kritérií je pro vstup do eurozóny udržitelná hranice 60 % HDP). Další postup pak upravuje samostatný zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (sněmovní tisk č. 412).

Návrh schválila vláda v únoru 2015 - podpořilo (.doc) jej všech 15 přítomných členů vlády. Ve sněmovně byl však zákon zamítnut ve třetím čtení. V hlasování návrh podpořili poslanci hnutí ANO, ODS, KDU-ČSL, Úsvit i většina nezařazených poslanců. Poslanci vládní ČSSD se zdrželi, stejně jako opoziční TOP 09. Postoj sociálních demokratů shrnul poslanec Votava:

„... v rozpočtovém výboru byl prohlasován pozměňovací návrh Občanské demokratické strany, který do ústavního zákona dává další parametry té dluhové brzdy. Ona ta výše dluhové brzdy už v ústavním zákonu je, ale rozšiřuje to i o ten soubor opatření, která je povinna udělat vláda, a tak dále.

Náš názor je ten, že tyto parametry do ústavního zákona prostě nepatří. Ústavní zákon má být obecný a parametry patří do běžného zákona. A tím běžným zákonem jsou pravidla o rozpočtové odpovědnosti. Má to i praktický důvod. Samozřejmě my jsme povinni implementovat evropské předpisy, i co se týká fiskální politiky. A např. fiscal compact se bude znovu projednávat v roce 2018, budou se možná měnit některé parametry. Pak samozřejmě, pokud se přijmou takto natvrdo ta opatření v ústavním zákoně, pak je samozřejmě těžko implementovat evropské předpisy, evropské směrnice, evropskou legislativu. Takže to je i jeden z důvodů. Ale znovu říkám, do ústavního zákona patří pouze obecné principy, ne to rozšíření, tak jak to navrhuje Občanská demokratická strana.

Pokud neprojde ten pozměňovací návrh Občanské demokratické strany, tak my samozřejmě podpoříme ústavní návrh, tak jak jej vláda dala do Poslanecké sněmovny, tak jak jej schválila vláda. Pokud ovšem projde ten pozměňovací návrh Občanské demokratické strany, pak tuto ústavu, tento ústavní zákon podpořit nemůžeme.“

Poslanci ČSSD tedy odmítli návrh podpořit, protože schválený pozměňovací návrh ODS přesouvá definici některých opatření z prováděcího zákona přímo do vlastního ústavního zákona. Nehlasovali však proti zákonu, pouze se zdrželi hlasování a ve sněmovně se pak již nepodařilo získat 120 hlasů nutných pro schválení ústavního zákona, přestože jej podpořili i opoziční poslanci.

Dodejme, že zdržení se v tomto případě mělo stejnou váhu, jako kdyby poslanci ČSSD hlasovali aktivně proti. Nicméně návrh nepodpořila ani pravicová TOP 09, jak Babiš uvádí, a výrok je tak hodnocen jako nepravdivý.

Ve volebním programu ODS pro volby do Poslanecké sněmovny pro rok 2010 je hned na začátku uveden seznam 15 hlavních priorit. Mezi ně patří mimo jiné bod pojmenovaný jako „Jednoduché a nízké daně“. Konkrétně se u něj píše: „Výrazně zjednodušíme a zpřehledníme daňové zákony. To povede k transparentnosti výběru daní a sníží míru daňových podvodů. Zároveň udržíme daně na současné úrovni. Nezvýšíme ani odvody na sociální pojištění.“(.pdf, str. 18)

Volební program TOP 09 pro volby do Poslanecké sněmovny pro rok 2010 obsahuje kapitolu s názvem „Hospodářská politika“. Jedna z podkapitol je pojmenována „DANĚ JEDNODUŠŠÍ, SROZUMITELNĚJŠÍ, BEZ VÝJIMEK“. V prvním odstavci se lze dočíst následující: „Současný stav tuzemských veřejných rozpočtů neumožňuje v příštích několika letech snižování daní. Vláda nechce daně zvyšovat, proto musí velmi rozhodně snižovat rozpočtové výdaje.“Jednou ze snah TOP 09 bylo podle volebního programu také„zrušení transakčních daní (daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí)“ (.pdf, str. 10).

Vláda Petra Nečase, v níž byly zastoupeny ODS i TOP 09, v květnu 2012 představila daňové změny, které měly vstoupit v účinnost od roku 2013. Mezi schválená opatření patřila například: omezení výdajových paušálů u daně z příjmu fyzických osob, zvýšení daně z převodu nemovitosti (ze 3 % na 4 %), zrušení základní slevy na dani z příjmů fyzických osob pro důchodce, zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty (z 20 % na 21 %), zvýšení nižší sazby DPH (nejdříve z 10 % na 14 % a následně na 15 %) nebo solidární zvýšení daně z příjmu fyzických osob ve výši 7 % z tzv. nadlimitního příjmu. Předseda tehdejší vlády tyto kroky ospravedlňoval snahou zabránit růstu schodku státního rozpočtu.

Ve volebním programu ČSSD z roku 1998 se v podkapitole nazvané „2.2.4 POŘÁDEK DO PRIVATIZACE“ můžeme dočíst: „Prvotním cílem je proto nejprve důrazně uplatnit vlastnická práva státu a tím neprodleně zastavit tunelování a rozkrádání dosavadních polostátních podniků včetně odčerpávání kapitálu z nich do zahraničí, a přikročit k jejich konsolidaci.“(.pdf, str. 12)

V únoru 2000 se jednobarevná vláda Miloše Zemana usnesla na privatizaci 52,07 % akcií České spořitelny, a.s. metodou přímého prodeje předem určenému nabyvateli. Tímto nabyvatelem byla rakouská Erste Bank, která za většinový podíl České spořitelny zaplatila celkem 19 mld. Kč.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože i když ODS ve svém volebním programu explicitně tvrdila, že udrží daně na současné úrovni a TOP 09 zruší daň z převodu nemovitosti, tyto daně naopak vláda zvýšila. Stejně tak docházelo k privatizaci bank v období jednobarevné vlády ČSSD.

Před krajskými volbami zejména ČSSD sdělovala veřejně obavu, že Babišovo hnutí má v úmyslu privatizovat krajská zařízení (zejména zdravotnická). To ANO prostřednictvím programu i vyjádření Babiše odmítalo.

Téma privatizace je v krajích nejčastěji zmiňováno v souvislosti se zdravotnictvím. Jako popud k diskuzi sloužil dopis premiéra Sobotky jeho spolustraníkům, ve kterém naráží na skupování zdravotnických zařízení Andrejem Babišem těmito slovy: „Vliv peněz a soukromníků ve zdravotnictví každý rok roste. Ne vždy je to ku prospěchu. Naši občané se právem začínají obávat, že bez známostí či úplatků se jim nedostane kvalitní a včasná zdravotní péče. Sociální demokraté tu musí být od toho, aby je této obavy zbavili. Je potřeba, aby stát naprosto garantoval dostupnost zdravotní péče. Je potřeba zarazit vzmáhající se kšeftování se zdravím tak, jak se o to v posledních letech pokoušejí finanční dravci. Včetně toho, jenž ovládá hnutí ANO.“

Hnutí se ovšem ve svém programu k letošním krajským volbám vyslovilo proti plošné privatizaci krajských nemocnic a poliklinik. Dodává však, že není proti privátním zdravotnickým zařízením. Před volbami se podobně v předvolební superdebatě vyjadřoval (114. minuta záznamu) i sám lídr strany.

Hnutí ANO celou předvolební kampaň skutečně odmítalo privatizaci krajských zdravotnických zařízení, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministr Babiš zřejmě nikdy nepoužil slogan v přesném znění „všichni kradou“. Přesto podle Andreje Babiše kradou politici. To byl jeden z důvodů, kvůli kterému podle svých slov vstoupil do politiky. Uvedl to už v březnu 2014.

Ministr Babiš kritizuje konkrétně. Babiš řekl, že kradla předchozí vláda. Uvedl to při jednání rozpočtového výboru v roce 2014. V ní působil ministr financí Kalousek, který podle ministra Babiše též krade. „Pan Kalousek kradl 20 let. On má tradici,“ řekl vicepremiér. Babiš oznámil, že v i v současné sněmovně jsou někteří poslanci, kteří kradou. Odmítl však oznámit, o koho se jedná. Ve svém blogu, který se primárně věnuje střetu zájmů, vykresluje jako zloděje i tradiční strany, ODS, Topolánka a další. V souvislosti s kauzou Čapí hnízdo pak ve svém projevu obvinil z tunelování a krádeží Mirka Topolánka nebo Marka Bendu.

Ministr Babiš nikde nepoužívá přímo slova „všichni kradou“, z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý. Svou kritiku věnuje adresně několika vybraným skupinám, či jednotlivcům, neobviňuje ale všechny.

Andrej Babiš v roce 2015 kritizoval hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka v souvislosti s přípravou průmyslové zóny v Karviné. Babišovi se nelíbilo, jakým způsobem kraj vybral pozemky pro tuto zónu. Babiš označil hejtmana Nováka za nedůvěryhodnou osobu. Za tyto výroky se dokonce měl omluvit.

Zkorumpovaný je podle vicepremiéra i Jihomoravský hejtman Michal Hašek. Ten by podle Babiše neměl dávat miliony neexistující mluvčí Mrencové.

Ke stavu nemocnic se Babiš v srpnu vyjádřil na svém blogu. Tam jako dobrý příklad fungování uvádí holding jihočeských nemocnic, naopak kritiku věnuje Zlínskému kraji. Vedení kraje podle něj mělo vyměnit management zlínské nemocnice, neboť ta je ve ztrátě. Poslední zmíněnou nemocnici v Uherském Hradišti navštívil ministr Babiš v květnu 2016 a pochválil zde dlouhodobě dobré výsledky hospodaření a kvalitní péči o pacienty.

O hejtmanu Ústeckého kraje Oldřichu Bubeníčkovi po volbách při vyjednávání krajské koalice prohlásil, že neví, že by měl Bubeníček nějaký skandál, že by něco ukradl. Podpořil Bubeníčka s tím, že za sebou nemá skandály a kraj dobře řídil.

Tento výrok můžeme označit za pravdivý. Skutečně jsou ve vládě 2 členové, kteří nejsou členy hnutí ANO, a to Karla Šlechtová, ministryně pro místní rozvoj, a Dan Ťok, ministr dopravy.

JménoMinisterstvo

Strana

Karla Šlechtovámin. pro místní rozvojnestranička za ANODan Ťokmin. dopravynestraník za ANO Bohuslav Sobotka

předseda vlády

ČSSD

Andrej Babiš

1. místopředseda vlády pro ekonomiku

ANO

Jiří Dientsbier

min. pro lidská práva

ČSSD

Kateřina Valachová

min. školství, mládeže a tělovýchovy

ČSSD

Daniel Herman

min. kultury

KDU - ČSL

Kateřina Marksová

min. práce a sociálních věcí

ČSSD

Svatopluk Němeček

min. zdravotnictví

ČSSD

Lubomír Zaorálek

min. zahraničí

ČSSD

Marian Jurečka

min. zemědělství

KDU-ČSL

Richard Brabec

min. životního prostředí

ANO

Jan Mládek

min. průmyslu a obchodu

ČSSD

Martin Stropnický

min. obrany

ANO

Robert Pelikán

min. spravedlnosti

ANO

Milan Chovanec

min. vnitra

ČSSD

Pavel Bělobrádek

místopředseda pro vědu a výzkum

KDU-ČSL

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) informoval o svém záměru „změny svého týmu“ v dopise svým spolustraníkům z pátku 4. listopadu 2016.

„Potřebujeme novou krev. (...) Proto jsem se rozhodl, že obměním svůj tým. A to jak na úrovni vlády, tak ve strukturách strany.“

Všichni členové ČSSD tak byli o tomto kroku v dopise informování. Přestože je Sobotka předsedou vlády a podle ústavy může navrhnout k odvolání libovolného člena vlády, dohoda mezi stranami mu toto umožňuje pouze u členů jeho strany. Toto vychází z koaliční smlouvy (.pfd - str. 31, bod 4).

Marksová pro iDNES.cz uvedla, že se o něm dozvěděla zprostředkovaně. Ostatní ministři za ČSSD se nikde nezmiňují, že by o něm nevěděli.

zdroj: Twitter Svatopluka Němečka

Sociální demokraté mají ve vládě 8 ze 17 členů. Podle ČT měl Sobotka společně s dopisem vyzvat Andreje Babiše (ANO) a Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) ke zvážení o změně postů pro zbylých 8 ministrů.

Výrok musíme ohodnotit jako neověřitelný, jelikož žádný ze sociálně demokratických ministrů veřejně neprohlásil, že by o uvažované obměně ministrů nevěděl. Zároveň je to vzhledem k rozeslaném dopisu vysoce nepravděpodobné.

Stejně tak nejsme schopni ověřit, jakým způsobem se Babiš o neinformovanosti některých ministrů dozvěděl.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Radim Jančura přestal hnutí ANO podporovat nikoliv kvůli Českým drahám, ale proto, že podle něj Andrej Babiš jako ministr financí zbytečně rozhazuje peníze.

Radim Jančura v roce 2013 hnutí ANO oficiálně podpořil. V březnu 2016 však uvedl, že ztratil důvěru v ministra Babiše jako politika. „Co se týče Čapího hnízda, v tomto důvěru neztratil. Ztratil jsem ale v něj důvěru jako v politika, který má ambici naši zemi změnit. Je nedůrazný a nemá vizi. Vybere na daních sice víc peněz, ale stejné množství zbytečně rozhází,“ vysvětlil Jančura.

Ve vyjádření pro server Podnikatel.cz se Radim Jančura v březnu 2016 také ohradil proti tomu, že by útočil na ministra Babiše a ministra Ťoka kvůli Českým drahám.

V červnu 2016 pak pro Aktuálně.cz promluvil o svém vztahu k předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi: „Když vstupoval do politiky, podpořil jsem ho. Pak jsme se trochu chytli a pohádali kvůli vybírání daní a rozhazování peněz. Teď si někdo proto může myslet, že to (oblepení autobusů portrétem ministra Chovance v reakci na reorganizaci policie – pozn. Demagog.cz) dělám pro něj, ale to není pravda. Sice jsem rád, že Babiš v politice je, už ho ale nepodporuji, což se však může změnit,“ uvedl Radim Jančura.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož nelze konkrétně uvést, jak bude vypadat jednotlivé rozložení spojů na uvedené trase po vstupu Radima Jančury. Podle Správy železniční dopravní cesty také není oficiální, že RegioJet opravdu spoje získá.

Andrej Babiš hovoří o plánovaném přidělení tří párů spojů na trase Praha–Brno, kde prozatím jezdí pouze České dráhy. O tyto spoje měl kromě Českých drah zájem právě také RegioJet Radima Jančury.

Vzhledem k tomu, že oficiální stanovisko Správy železniční dopravní cesty ještě není známo, jsou k dispozici jen tiskové informace. Jak již bylo zmíněno, podle nich dostal RegioJet přiděleny ne dva, ale tři páry spojů, a to konkrétně dva z Prahy přes Brno do Bratislavy, a jeden, který bude z Brna pokračovat do Starého Města u Uherského Hradiště. Pouze o dva z nich se však podle tisku vedly spory.

Jedná se ale o Správou železniční dopravní cesty zatím nepotvrzené informace, resp. o skutečnosti, o kterých podle mluvčí SŽDC ještě nebylo oficiálně rozhodnuto.

Co se týče celkového počtu vlaků vypravovaných na této trase, oficiální informace v tomto směru není dostupná. Zároveň není veřejně dohledatelné, o kterou konkrétní trať s konkrétními zastávkami se v případě zmiňované trati a soutěže o ní jedná (např. zda o trať, která zastavuje v Kolíně, či nikoliv, atd.). Není proto možné spočítat, kolik vlaků Českých drah je na předmětné trase v současnosti vypravováno.

Na základě uvedeného odůvodnění a nemožnosti zjistit počet vlaků na konkrétních trasách Praha–Brno, je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to především na základě informací, které nám poskytlo ministerstvo dopravy a které situaci kolem výroku Andreje Babiše vyjasňují.

Zákon o drahách stanovuje povinnost vydání tzv. Prohlášení (.pdf) o dráze celostátní a regionální. Jedná se o dokument, podle kterého platí, že v souladu s § 34b odst. 2 zákona o dráhách kapacitu dráhy na celostátních a regionálních dráhách přiděluje přídělce. Tím je u drah v majetku státu Správce železniční dopravní cesty. Na základě toho SŽDC přiděluje kapacitu dráhy za cenu sjednanou podle platných cenových předpisů.

Podle tohoto dokumentu platí, že „povinností SŽDC je zajistit při procesu přidělování kapacity dráhy a určení jízdního řádu vlaku nediskriminační přístup dopravců na dráhu s cílem maximálního využití kapacity dráhy.“

Prohlášení o dráze celostátní a regionální pak stanovuje podmínky pro přidělování kapacity dráhy, a to jak obecné přístupové podmínky (.pdf, str. 24) a obecné obchodní podmínky (.pdf, str. 26), tak specifické požadavky na pravidla provozu, drážní vozidla či personál.

Zároveň je výslovně stanoveno, že SŽDC přidělí kapacitu dráhy, pokud jsou splněny vyjmenované podmínky (.pdf, str. 55).

Kvůli nejasnosti, zda lze výrok Andreje Babiše označit jako pravdivý, jsme požádali o stanovisko příslušný orgán, jímž je ministerstvo dopravy. Za něj nám vyčerpávajícím způsobem odpověděl tiskový mluvčí Tomáš Neřold:

„Režim zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících upravuje především nařízení (ES) č. 1370/2007 a následně zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změnách dalších zákonů.

Obecně je řečeno, že závazek veřejné služby by měl vstupovat tam, kde nepostačí fungování tržních sil (čl. 2 písm. e) nařízení) – závazkem veřejné služby je požadavek, který vymezí nebo stanoví příslušný orgán k zajištění veřejné služby v přepravě cestujících v obecném zájmu, který by provozovatel na základě svých obchodních zájmů bez odměny nepřevzal nebo nepřevzal ve stejném rozsahu nebo za stejných podmínek.

Vzhledem k tomu, že MD objednává mezi Prahou a Brnem vlaky, pokračující střídavě na Slovensko a do Rakouska, v hodinovém taktu, a také tomu, že spor mezi ČD a RegioJet se týká několika párů vložených vlaků, u nichž ani MD v Plánu dopravní obsluhy území pro roky 2012 – 2016 nepředpokládalo dlouhodobý režim závazkové dopravy, je zjevné, že se spor týká komerčního vedení vlaků obou dopravců.

MD si je vědomo znění výše uvedeného článku. To znamená, že neuvažujeme o tom, že by s ohledem na ochotu dvou dopravců provozovat vložené vlaky na komerčním základě některou z tras těchto vložených vlaků objednávalo.

Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve stávajícím znění pak neobsahuje žádné ustanovení, které by bránilo dopravci vypravit vlaky v komerčním režimu. Jediným regulativem může být pouze vyčerpaná kapacita dopravní cesty. Avšak v případě sporu ČD a RegioJet je zjevné, že alespoň jedna trasa je ze strany SŽDC v návrhu jízdního řádu vytvořena.

Tvrzení pana vícepremiéra Babiše je v zásadě pravdivé. Pokud není vyčerpaná kapacita dopravní cesty, musí být dopravci umožněno, aby na trať vlaky v komerčním režimu vypravil. Přístup na železniční infrastrukturu je v podmínkách ČR otevřen. V daném případě se nejedná o přístup k veřejných službám.“

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Mládek jednak Babiše v DVTV sprostě neurážel, druhak pak na svém oficiálním facebookovém profilu Mládka označil 14. října za „politického parazita“.

Jako začátek označuje Babiš vyjádření ministra Mládka na tiskové konferenci po jednání vlády z 12. října, kdy slovy „ono to platilo nejenom dneska, kdykoliv není přítomen pan vicepremiér, tak to všechno tak nějak jde harmoničtěji“ doplnil Pavla Bělobrádka, nepřímo hovořícího o dělné a harmonické atmosféře bez pana Babiše.

Téhož dne se ministr Mládek zúčastnil senátního duelu s Jaroslavem Větrovským v DVTV. Při té příležitosti uvedl následující: „Hnutí ANO není žádné demokratické hnutí. Jeho majitel to řekl pro deník Financial Times. Řekl, že on je hnutí ANO a všichni členové v zásadě jsou podrobeni tuhé disciplíně (…) Chodím na vládu, jsou tam ministři za hnutí ANO, potkávám je a vidím, jak to funguje. Řada těch lidí není schopna rozhodnout důležité věci, dokud nemají posvěcení alespoň smskou od pana Babiše. A koneckonců kdybyste si přečetl rozhovor pana Babiše pro Financial Times, tak on to tam sám říká.“ Dodal, že řada členů hnutí ANO není schopna rozhodnout důležité věci bez posvěcení od Andreje Babiše. Dodejme, že tento výrok jsme ověřovali a vyhodnotili jako nepravdivý.

Andrej Babiš pak 14. října krátce před začátkem druhého kola senátních voleb označil Jana Mládka ve svém facebookovém příspěvku za parazita. „Přátelé, teď jde o všechno. Hodina vašeho času rozhodne. Už dnes je druhé kolo senátních voleb. A rozhoduje se mezi naším Jardou Větrovským a jedním z typických kariérních politiků ČSSD: politickým parazitem Janem Mládkem. Asi nemusím říkat, koho bych doporučil a koho vůbec ne.“

Jednání vyšetřovací komise pro policejní reformu jsou neveřejná a není dostupný žádný záznam, který by mohl doložit, že Babiš byl v rámci vyšetřování ponížen. Zároveň není jasné, jak se ministr dozvěděl o tom, že je v rámci vyšetřovací komise ponižován.

Vyšetřovací komise vyslýchala (.pdf) Andeje Babiše 5. září 2016. Ten po dvouhodinovém výslechu uvedl, že se cítil „jako u policie“. O ponižování ale nepadlo slovo.

Vzhledem k nedostatku informací o jednání vyšetřovací komise tak výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Ministr Babiš korektně popisuje to, že se během jeho působení ve funkci snížil státní dluh a že se podařilo uspořit na obsluze státního dluhu. Tato úspora však nesměřuje plně na platy učitelů a rozpočet je nadále plánován jako schodkový. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Při pohledu na pokladní plnění za letošní rok můžeme dát Andreji Babišovi za pravdu v tom, že rozpočet je v přebytku - ke konci října 2016 byl přebytek 98,34 miliardy korun. I přesto je ale rozpočet pro příští rok naplánován opět jako schodkový, konkrétně s deficitem 60 miliard.

Výše státního dluhu byla podle informací ministerstva financí na konci třetího čtvrtletí letošního roku 1660,1 miliardy. Jedná se o pokles od počátku roku i oproti začátku funkčního období Andreje Babiše. Na konci roku 2013, tedy krátce před nástupem současné vlády, byl státní dluh 1683,3 miliardy korun.

Oproti minulému roku se snížily i náklady na obsluhu státního dluhu (položka Úroky a ost. finanční výdaje kap. Státní dluh). Zatímco za prvních 10 měsíců loňského roku činily tyto náklady 49,08 miliard, v letošním roce se zatím jedná o 38,27 miliard, tj. o 10,81 miliard méně. Na správě dluhu se šetří i oproti rozpočtu, výdaje jsou zatím o 8,76 miliard nižší, než bylo rozpočtováno.

Z veřejných zdrojů se však nepodařilo potvrdit, zda tyto ušetřené peníze budou skutečně směřovat na platy učitelů. Podle tiskové zprávy vlády z července 2016, kdy se schválilo navýšení platů učitelů již od září 2016, mělo na toto navýšení směřovat 2,5 miliardy korun, nikoliv 11 miliard.

Výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění za leden až říjen tohoto roku skutečně narostl o 7,06 miliardy oproti stejnému období loňského roku.

Při pohledu na vývoj za posledních 5 let je patrné, že se nejedná o zcela neobvyklý nárůst, ale naopak o standardní růst výběru.

RokVýběr pojistnéhoMeziroční nárůst2016162,24+ 7,062015155,18+ 7,342014147,84+ 5,152013142,69+ 3,952012138,74

Zdroj: MFČR 2014 – 2016, 2012 – 2014

Z výsledků agentury MEDIAN (.pdf, str. 5), která prováděla průzkum volebních preferencí v období červenec–srpen 2013 vyplývá, že hnutí ANO muselo dosáhnout výsledku nižšího než 2,5 % (hodnota Strany zelených, která je v tomto výzkumu hodnocena samostatně s nejnižšími preferencemi). Hnutí ANO je ve zmíněném průzkumu zahrnuto společně s dalšími subjekty ve společném sloupci pod názvem„OSTATNÍ“.

V červenci (16. 7.) pak webový portál Týden informoval o průzkumu volebních preferencí provedeném společností Médea research, kde preference hnutí ANO nejsou vůbec uvedeny. Oficiální web zmíněné agentury však nenabízí daný výzkum k nahlédnutí.

Agentury STEM a CVVM v červenci 2013 průzkum stranických preferencí neprováděly. Obě agentury však provedly výzkumy v dalších měsících. Například podle údajů agentury STEM činily v červnu 2013 preference hnutí ANO 0,5 % a v září 2013 5,2 %. Podle agentury CVVM dosáhlo hnutí ANO v průzkumu z června 2013 (.pdf, str. 2) výsledku nižšího než 1 % preferencí, protože nebylo zařazeno do grafu, kam zmíněná agentura zahrnuje pouze subjekty, které dosáhnou výsledku vyššího než 1 %. V září 2013 (.pfd, str. 3) však už podpora hnutí ANO dosáhla podle volebního modelu CVVM 14 %.

Sociální demokraté a lidovci skutečně přehlasovali hnutí ANO v otázce navýšení rozpočtu na vědu a výzkum. Nicméně státní rozpočet sestavuje vláda jako celek na základě svých programových priorit a požadavků jednotlivých ministrů. Vláda se tedy pouze shodla na jiném rozdělení financí, než jaké Andrej Babiš původně zamýšlel. Jedná se o 3,7 miliardy, což je z pohledu celkových výdajů nízká částka (0,3 % výdajů rozpočtu). Zmíněné peníze tedy neměl Babiš odložené, výdaje rozpočtu jsou záležitostí celé vlády a jejích priorit, ne pouze představ ministra financí.

Vláda schválila 30. května 2016 navýšení výdajů na vědu a výzkum ve státním rozpočtu pro rok 2017 o 3,7 miliardy oproti roku 2016 (z 29 na 32,7 miliardy, tj. o 12,7 %). Podle zápisu (.doc) pro návrh hlasovalo 11 ze 17 přítomných členů vlády, proti jich bylo 5. Ze záznamu bohužel není zřejmé, kdo byl pro a kdo proti.

Pokud by vláda měla všem starobním důchodcům, kterých je v ČR aktuálně 2 389 270, přidat 100 korun měsíčně, jednalo by se o částku 2,867 miliardy korun. Teoreticky je tedy možné říci, že kdyby vláda nepřidala 3,7 miliardy na vědu a výzkum, mohla by tyto peníze použít na navýšení důchodů dokonce o více než 100 korun měsíčně pro každého starobního důchodce.

Koaliční partneři skutečně přehlasovali hnutí ANO ve věcech rozpočtu pro vědu i zvýšení plateb za státní pojištěnce. Vyplývá to ze záznamu jednání vlády ze dne 30. května (viz usnesení č. 477 a č. 493).

Vláda na svém jednání rozhodla o finančním navýšení pro vědu a výzkum na příští rok – dostane tak o 3,75 miliardy korun více než letos. Ministerstvo financí přitom navrhovalo, aby k výraznému zvýšení výdajů na tuto oblast nedošlo.

Proti plánům Andreje Babiše bylo taktéž navýšení plateb za sociální pojištěnce. Bylo rozhodnuto o navýšení ve výši 3,6 miliard korun. Plán ministra financí však počítal s přidáním asi 2 miliard korun.

Po hlasování vlády si Andrej Babiš stěžoval na ČSSD i KDU-ČSL, které jej u důležitých bodů jednání přehlasovaly. „Pro mě to bylo dohoda mých koaličních partnerů – 'ty mi schválíš vědu, já ti schválím státní pojištěnce'“, dodal.

Ministr Babiš obvinil své koaliční partnery z porušení koaliční smlouvy, protože byl přehlasován ve dvojici hlasování o rozpočtu pro vědu a výzkum a o zvýšení plateb za státní pojištěnce. K porušení koaliční smlouvy však nedošlo, a to z následujících důvodů.

V koaliční smlouvě je v kapitole„Principy koaliční spolupráce“ pod bodem č. 6 uvedeno: „Smluvní strany se zavazují, že vládní návrhy zákonů, a to: o státním rozpočtu, o daních a poplatcích, včetně zákonů na podporu jejich správy,…, budou předloženy výlučně jako koaličně dohodnuté ve smyslu bodu 5.“ V tom se píše: „Za koaličně dohodnutý se má takový vládní návrh, resp. Takové usnesení vlády, které podpoří alespoň polovina z přítomných ministrů z každé koaliční strany.“(.pdf, str. 31)

Hlasování o rozpočtu na vědu a výzkum, který je součástí státního rozpočtu, bylo dílčím hlasováním, které vláda zadala následně Babišovi k zapracování do státního rozpočtu. Nešlo tedy o vládní návrh zákona, kde by podle smlouvy byla požadována uvedená většina přítomných ministrů. Smlouva proto porušena spíše nebyla, byť jde spíše o spor mezi partnery ve vládě.

Podle ČSSD a KDU-ČSL k porušení koaliční smlouvy nedošlo, protože to, co vláda projednávala, nespadalo do žádné kategorie uvedené v koaliční smlouvě. Předseda rozpočtového výboru sněmovny Václav Votava (ČSSD) upozornil, že se nejednalo o hlasování konečného návrhu státního rozpočtu.

Finální hlasování o návrhu zákona o státním rozpočtu na vládě skutečně již proběhlo konsenzuálně a podle koaliční smlouvy. Vláda se na rozpočtu shodla (.doc - bod 7) 21. září 2016. Pro návrh hlasovalo 14 členů vlády a 1 se zdržel. Zde tedy byla koaliční smlouva dodržena.

Ministr Babiš dále tvrdí, že o státním rozpočtu se hlasuje většinou ministrů z každé strany. To ale není pravda, protože v koaliční smlouvě stojí: „... alespoň polovina z přítomných ministrů z každé koaliční strany.“

Uveďme tuto záměnu na příkladu. Hnutí ANO má 6 členů ve vládě, tedy podle Babišova prohlášení by bylo potřeba, aby vždy alespoň 4 hlasovali pro návrhy. Podle dohody mezi vládními stranami je to ovšem tak, že je potřeba většina přítomných - to tedy mohou být i 2 členové vlády.

Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý. Nedošlo k porušení koaliční smlouvy a ministr Babiš navíc nesprávně líčí způsob hlasování uvedený v bodě 5 koaliční smlouvy.

Ministr Babiš poměrně korektně vyčísluje, o kolik se zvýšily schodky během vlád zmíněných předchůdců. Je ale složité určit, nakolik za konkrétní zvýšení dluhu může ten který ministr. Stejně tak je obtížné porovnávat růst ekonomiky během jednotlivých vlád, protože každé období bylo ovlivněno faktory, na které nemá vliv ani ministr financí, a dokonce ani vláda jako celek. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Bohuslav Sobotka byl ministrem financí ve vládě Vladimíra Špidly,Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, tedy v letech 2002 až 2006. V tomto období se dluh zvýšil z 345 na 802,5 miliardy korun, tedy přibližně o 450 miliard. Ekonomika rostla v průměru o 4,7 %.

Miroslav Kalousek byl ministrem financí ve vládě Mirka Topolánka a Petra Nečase, tedy v letech 2007 až 2013 s roční přestávkou v letech 2009–2010, kdy vládl úřednický kabinet Jana Fischera. Státní dluh se v tomto období zvýšil z 802,5 na 1683,3 miliardy, tedy o 880 miliard (pro zjednodušení bereme výši dluhu k poslednímu dni roku předcházejícímu nástupu daného ministra oproti výši k poslednímu dni roku, kdy ve funkci daný ministr skončil). Průměrný růst HDP byl v tomto období 0,9 %.

Růst HDP v jednotlivých letech shrnují i následující tabulky. Z nich je patrné, že během působení Bohuslava Sobotky na ministerstvu financí rostla ekonomika poměrně vysokým tempem. Během funkčních období Miroslava Kalouska se období růstu střídalo s obdobím recese. Aktuální růst, ze kterého těží Andrej Babiš, je relativně vysoký a stabilní (pro rok 2016 počítá ministerstvo s růstem 2,2 %, pro příští rok 2,4 %; průměrný růst v letech 2014–2017 by byl 3,0 %).

Lze tedy říci, že během působení Bohuslava Sobotky v resortu financí ekonomika rostla rychleji než za současného ministra. Ten si však „užívá“ mnohem vyšší průměrný růst než Miroslav Kalousek.

x20012002200320042005200620072008 Růst HDP3.11.63.64.96.46.95.52.7 Státní dluh345.0395.9493.2592.9691.2802.5892.3999.8 Meziroční zvýšení dluhux50.997.399.798.3111.389.8107.5

x2009201020112012201320142015 Růst HDP-4.82.32.0-0.8-0.52.74.5 Státní dluh1,178.21,344.11,499.41,667.61,683.31,663.71,673.0 Meziroční zvýšení dluhu178.4165.8155.3168.315.7-19.79.3 Zdroj: ČSÚ

Andrej Babiš naráží na událost z 1. září letošního roku, kdy měl podle novináře serveru Aktuálně.cz Ludvíka Hradilka zpochybnit fakt, že byl tábor v Letech na Písecku táborem koncentračním. Novinář Hradilek následně v rozhovoru pro web Neovlivní odmítl nařčení Babiše, že měl inkriminovaný výrok, který se objevil ve fotoreportáži na serveru Aktuálně.cz, vytrhnout z kontextu.

Tento výrok Andreje Babiše vyvolal velkou vlnu kritiky a Babiš se za něj na půdě Poslanecké sněmovny omluvil. Od jeho pronesení se nicméně distancoval.

Společně s ministrem spravedlnosti Pelikánem doprovodil Herman Babiše na opakovanou návštěvu tábora v Letech, která se uskutečnila 6. 9. 2016. Zde ministr Herman sdělil, že je současná vláda v otázce odkupu zařízení nejblíže během osmnácti let vyjednávání. Ačkoliv Herman explicitně nevyjádřil Babišovi podporu, právě jeho přítomnost na opakované návštěvě v Letech lze jako určitou formu podpory chápat.

Na rozdíl od ministra Hermana se prezident Zeman – tentokrát v kauze Čapí hnízdo – zastal Babiše zcela otevřeně. V době, kdy Babiš čelil kritice v kauze dotace pro areál Čapí hnízdo, navštívil ho právě na tomto místě prezident Zeman na Babišovo pozvání. Zeman si areál prohlédl, pokřtil klokana a označil celou kauzu Čapí hnízdo za mediální záležitost a kampaň proti Andreji Babišovi.

Dalajláma získal Nobelovu cenu míru 10. prosince 1989 v Oslu. Cenu mu však předala Nobelova komise, nikoli norská vláda, jak tvrdí ministr Babiš. Při návštěvě 14. dalajlámy v Norsku v roce 2014 pak místní vláda oficiální setkání skutečně odmítla. Důvodem byla snaha nezhoršit vztahy mezi Norskem a Čínou, které byly v té době napjaté.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Nobelovu cenu míru dalajlámovi nepředala norská vláda, ale Nobelova komise. Ta se skládá z pěti členů, které volí norský parlament. Dříve se Nobelova komise skládala zejména ze členů parlamentu a vlády. Norský parlament ale v roce 1937 rozhodl, že členové vlády nesmí být do komise zvoleni. Od roku 1977 nesmí v komisi zasednout ani poslanci ve funkčním období. Tvoří ji zejména bývalí poslanci a lidé s politickými zkušenostmi.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože podle veřejných záznamů z jednání vlády se česko-čínské vztahy na jednáních vlády neřešily, schůze vlády jsou ale neveřejné a není tedy možné zjistit, zda mezi členy vlády vznikly neoficiální dohody. Podle veřejných záznamů z jednání vlády se řešily pouze návštěvy českých představitelů v Čínské lidové republice nebo naopak.

Taková návštěva proběhla na jaře 2014, vláda o tomto jednala v dubnu. Ministr zahraničí navštívil Čínu ve snaze rozvíjet politické a ekonomické kontakty.

Spor o vzájemných vztazích mezi Čínou a Českou republikou vyvolalo setkání ministra kultury Hermana s dalajlámou, který v říjnu 2016 navštívil Česko. Po tomto setkání vydali premiér, prezident, předseda Poslanecké sněmovny a předseda Senátu prohlášení, ve kterém se distancovali právě od setkání ministra kultury s dalajlámou. Toto prohlášení mělo avizovat, že se nijak vztahy mezi ČR a Čínou nemění a že Česko nadále uznává jednotnost Číny. Ministr financí Babiš však uvedl, že co se týká ekonomických vztahů, setkání s dalajlámou na ně nebude mít žádný dopad.

Ministr zahraničních věcí Zaorálek ale kritizoval ministra Hermana zejména za to, že porušil strategii o partnerství s Čínou, která byla dohodnuta na jednání vlády v dubnu 2014. Ministr zahraničí proto požádal premiéra Sobotku o dohledání a zveřejnění záznamů z jednání vlády, na kterém byly právě vztahy s Čínou definovány.

Na této schůzce mělo být dle vyjádření Lubomíra Zaorálka dohodnuto, že se členové vlády nebudou oficiálně setkávat s dalajlámou. To ale ministr kultury Herman odmítá. Většina ministrů uvedla, že by se zveřejněním záznamu schůzky neměla problém. Premiér Sobotka prostřednictvím svého mluvčího oznámil, že zveřejňovat tento záznam nebude. Podle jednacího řádu vlády (.pdf - příloha 3, posl. bod) je ovšem Sobotka jediným člověkem, kdo může toto zveřejnění učinit.

Investiční skupina CEFC v posledních letech skupuje podíly ve firmách v České republice. Ministr Babiš má pravdu v tom, že společnost se omezuje na investice do již existujících firem. Takové investice tedy nepřinášejí státní pokladně žádný zisk, protože se nejedná o vytváření pracovních míst nebo novou výstavbu.

Čínská investiční skupina CEFC koupila podíl ve fotbalovém klubu Slavia, 10 % ve společnosti Travel Service, majoritní podíl ve skupině Pivovary Lobkowicz, podíl v mediální skupině Médea a Empresa nebo necelou desetinu ve finanční skupině J&T.

Čínská společnost CEFC navázala kontakty s Českou republikou v roce 2013, a to na konferenci China Investment Forum. Tuto konferenci pořádá Smíšená česko-čínská komora vzájemné spolupráce, v jejímž čele stojí Jaroslav Tvrdík společně s prezidentem CEFC Chan Chautem.

Jaroslav Tvrdík tak měl klíčovou roli při navazování vztahů mezi ČR a CEFC. Dokládá to i rozhovor s Patrikem Tkáčem, spolumajitelem J&T Bank, se kterou CEFC podepsala v říjnu 2014 partnerskou smlouvu.Tkáč v rozhovoru řekl, že s CEFC se seznámil právě přes Jaroslava Tvrdíka. „A když se na nás obrátil s tím, že by měl zajímavý kontakt, věděli jsme, že to nebude ztráta času,“ uvedl Tkáč. V současné době je Tvrdíkjedním ze sedmi členů představenstva CEFC.

Politická kariéra Jaroslava Tvrdíka je spjata s ČSSD. Od května 2001 do června 2003 byl ministrem obrany za ČSSD. V roce 2006 ho Jiří Paroubek jmenoval volebním manažerem ČSSD a vedoucím poradcem. Od roku 2013 je poradcem premiéra ČR pro Čínu.

K ČSSD má blízko i advokát Radek Pokorný. Je známý pro své blízké vztahy s Bohuslavem Sobotkou. Studovali stejné gymnázium a Sobotka byl u Pokorného dokonce zaměstnaný. „Pan předseda, tuším v roce 1999, působil v naší advokátní kanceláři jako koncipient. Bylo to v době, kdy byl řadovým poslancem,“ uvedl Pokorný v rozhovoru. Na vliv Pokorného na vedení ČSSD upozorňoval místopředseda strany Michal Hašek.

Ministr Babiš má pravdu i v tom, že Radek Pokorný zastupuje společnost CEFC. Vyšlo to najevo v souvislosti s článkem serveru Echo24, který informoval o napojení společnosti CEFC na čínskou vojenskou rozvědku. CEFC na to reagovala právními kroky a pověřila advokáta Radka Pokorného, aby ji zastupoval. Pokorný pak pohrozil médiím předžalobní výzvou (.pdf).

Ministr Babiš tak pravdivě popisuje jak Tvrdíkovu roli v investicích CEFC, tak i jeho propojení s ČSSD. Pravdou je i to, že CEFC je klientem advokáta Pokorného, který je známý pro své blízké vztahy s premiérem Sobotkou.

Pokud se Miloš Zeman rozhodne znovu kandidovat na prezidenta, oznámí svoji kandidaturu v březnu 2017. Uvedl to na svém Twitteru mluvčí Jiří Ovčáček.

Prezidentské volby se budou konat v roce 2018. Současný prezident oznámil, že v případě kandidatury nepovede žádnou volební kampaň. Podle jeho slov by se voliči měli rozhodnout dle výsledků jeho dosavadní práce.

Miloš Zeman byl zvolen prezidentem ve svobodných demokratických volbách v lednu 2013. Šlo o první přímé prezidentské volby. Ve 2. kole volby získal přesně 2 717 405 hlasů (54,80 %).