Demagog.cz

Jan Hamáček (ČSSD) v červeném svetru a Radim Fiala (SPD)

V Otázkách Václava Moravce se střetli ministr vnitra Jan Hamáček a poslanec Radim Fiala z klubu SPD. Hovořili k aktuální nouzové situaci. Co je povinností ministerstva vnitra při zvládání krizového stavu? Nejen to v naší ověřené analýze.

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce ze dne 22. března 2020 (moderátor Václav Moravec, záznam)

16 ověřených výroků

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Ministerstvo vnitra neodpovídá za nákup ochranných prostředků pro zdravotníky, pro zaměstnance průmyslu, Ministerstvo vnitra odpovídá za nákup ochranných prostředků pro svoje zaměstnance. !

Za nákup ochranných prostředků pro zdravotníky odpovídá Ministerstvo zdravotnictví.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo vnitra skutečně neodpovídá za nákup ochranných prostředků pro zdravotnický personál. Za zdravotnický personál odpovídá Ministerstvo zdravotnictví, neboť podle § 10 kompetenčního zákona (č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy…) Ministerstvo zdravotnictví: „je ústředním orgánem pro zdravotní službu, ochranu veřejného zdraví…” a další. Tudíž ochranné prostředky pro zdravotnický personál by měly být plně v gesci Ministerstva zdravotnictví. 

Zároveň podle vyjádření premiéra Babiše z 3. března 2020 by mělo Ministerstvo zdravotnictví centralizovat nákupy roušek a respirátorů pro nemocnice a dohodnout se s výrobci na jejich dodávání. Dále je v článku uvedeno: „Podle Babiše je třeba vnést řád do zásobování zdravotnických organizací rouškami a respirátory a centrálně ho koordinovat. Ministerstvo zdravotnictví proto podle něj bude sbírat od nemocnic i od samostatných lékařů jejich požadavky na potřebu roušek. Od českých výrobců bude chtít ministerstvo zdravotnictví vědět, jaké mají výrobní kapacity a kolik ochranných prostředků dokážou dodat.”

Pokud jde o odpovědnost Ministerstva vnitra za své zaměstnance (v širším slova smyslu – Police ČR, Hasiči apod.), vláda sice schválila centrální nákup respirátorů skrze Ministerstvo zdravotnictví, nicméně i Ministerstvo vnitra se nadále snaží (podobně jako např. Ministerstvo dopravy) chránit pracovníky při výkonu jejich povinností, ať už na hranicích či uvnitř země.

Připomeňme, že odpovědnost za nákup ochranných pomůcek se řeší v souvislosti s jejich obrovským nedostatkem v České republice. Přes všechna slova o připravenosti se dlouhé týdny během koronavirové krize nedařilo potřebu po respirátorech a rouškách uspokojit. Ministerstvo zdravotnictví vysvětluje potíže s dodávkami „přetížením celosvětového trhu. V únoru zdravotníky nejdříve vyzvalo k dostatečnému zásobení nicméně už v té době byl pomůcek nedostatek. Následně vláda rozhodla o centrálním nákupu. Distribuovala také respirátory ze státních hmotných rezerv, těch ale na skladě bylo pouze 10 tisíc.” (Seznam Zprávy). Důvod, proč jich bylo na skladě pouze 10 tisíc, vysvětluje pro DVTV předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr v tomto videu (čas 0:28–1:00 a 4:20–4:48). Situace se zlepšila až poté, co se podařilo nakoupit velké počty vybavení z Číny, které se sem v těchto dnech dopravují letecky. Dodnes však nelze říci, že by potřeba po respirátorech a jiných ochranných pomůckách byla zcela uspokojena.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Jenom dneska (22. března 2020 – pozn. Demagog.cz) distribuujeme na kraje celkem 2 900 000 roušek, z té minulé zavážky jsme distribuovali kolem milionu respirátorů.

O těchto číslech se ministr Hamáček zmiňoval několikrát. Žádný jiný zdroj je však nepotvrzuje.

skrýt celé odůvodnění

V neděli 22. března 2020 přistál na letišti v Pardubicích ukrajinský nákladní letoun An-124 Ruslan se 70 tunami nákladu, včetně 5 milionu roušek. Informovala o tom Armáda ČR i Úřad vlády na svém Twitteru:

Z čínského Šen-čenu přepravil do Pardubic velkokapacitní letoun An-124 Ruslan 5 mil. roušek, 1,6 mil. respirátorů, 120 tisíc ochranných obleků, 80 tisíc ochranných brýlí a desítky tisíc testů. Pro urgentní přepravu materiálu z Číny využila @obranatweetuje alianční program SALIS. pic.twitter.com/oB3it1LZRo

— Úřad vlády ČR (@strakovka) March 21, 2020

Ministr vnitra Jan Hamáček ještě před příletem na svém Twitteru uvedl konkrétnější čísla, která jinde nejsou dostupná, včetně počtu roušek určených pro kraje:

Chtěl bych rozptýlit obavy ohledně distribuce roušek z dnešní dodávky, situace je následující: 2,3 mil. roušek předáváme Ministerstvu zdravotnictví pro fakultní nemocnice, 2,9 mil. jde krajům, a ty budou zásobovat krajské nemocnice a další zařízení. #spolutozvladneme

— Jan Hamáček (@jhamacek) March 21, 2020

Prvním letadlem se zdravotnickým materiálem byl let společnosti China Eastern, který do Česka dorazil v sobotu 21. března. Informoval o něm například Úřad vlády na svém webu.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný, neboť zejména k první části výroku se z veřejných zdrojů vztahují pouze jiná vyjádření ministra Hamáčka, na kterých odůvodnění z logických důvodů postavit nemůžeme. 

Jan Hamáček

Jan Hamáček

No ony ani přijít nemohly (respirátory FFP3, pozn. Demagog.cz), protože Čína je neprodukuje, respektive minimálně v této fázi nejsou v nabídce.

Čína využívá prakticky všechny vyrobené respirátory této kvality pro svou vlastní potřebu. V kombinaci s dalšími jevy, např. nedostatkem výrobního materiálu, to znamená, že skutečně aktuálně nejdou ve větším množství z Číny nakoupit a vyvézt.

skrýt celé odůvodnění

Respirátory typu FFP3 v žádných zásilkách z Číny, které do České republiky dorazily do 22. března, skutečně nebyly. Respirátory evropské třídy FFP3 (srovnatelné s americkým standardem N100) dokáží vyfiltrovat alespoň 99 % částic ze vzduchu a jsou tak jediné, které poskytují téměř jistou ochranu proti nakažení koronavirem. Jsou proto vhodné pro zdravotnický personál, který přichází do intenzivního kontaktu s nakaženými.

Problém s dostupností respirátorů je nyní prakticky všude, a tak se je snaží skupovat i ostatní státy. Například ve Spojených státech existuje zásadní nedostatek i respirátorů nižší třídy – N95 (ekvivalent FFP2). 

V Číně podle místních zdrojů tamní vláda údajně žádné oficiální zákazy vývozu roušek a respirátorů z Číny nevydala. Některé zahraniční společnosti, které je byly zvyklé v minulosti importovat, však tvrdí, že respirátory v současné době není možné získat a že Čína pravděpodobně jejich vývoz omezuje a využívá je zejména sama pro vlastní potřebu. To potvrzuje i zástupce čínské asociace výrobců lékařských materiálů. Možným způsobem vývozu tohoto materiálu mimo Čínu je určitá forma humanitární pomoci. Kupříkladu v podobě vládních darů, které již putovaly například do Japonska či Íránu, nebo darů od soukromých společností, jako tomu bylo v případě čínské společnosti Xiaomi, která desítky tisíc masek FFP3 darovala Itálii

Dalším důvodem, proč není momentálně možné v Číně sehnat respirátory té nejvyšší třídy a často i nižších, je také to, že během velmi přísných protiepidemických opatření, která Čína v posledních měsících zaváděla, nebyly v provozu mnohé továrny a výroba těchto ochranných prostředků tak značně poklesla. Před vypuknutím epidemie Čína zároveň byla největším producentem roušek a respirátorů na světě, vyráběla přibližně 80 % světové produkce

Dalším faktorem je i to, že k výrobě masek jsou potřeba netkané polypropylenové textilie, které sama Čína musí dovážet a které se při aktuální vysoké poptávce po respirátorech samy stávají nedostatkovým zbožím. 

Respirátory typu FFP3 nebyly součástí ani žádné z dalších zakoupených leteckých dodávek, které v poslední době dorazily z Číny do jiných evropských zemí. V úterý 24. března doletěly zásoby zdravotnického materiálu na Slovensko a do Maďarska, obě zásilky obsahovaly pouze roušky a další ochranné pomůcky. Stejně na tom byla i zásilka do Polska, Ukrajiny či Srbska. Francie v současnosti z Číny objednává pouze ochranné roušky a rukavice a například Litva sice z Číny objednala 2 miliony respirátorů, ale typ FFP3 musí stejně odebírat od místní litevské společnosti. Z toho, že respirátory typu FFP3 nebyly součástí obchodních dodávek do jiných států, usuzujeme, že ve větším množství v Číně opravdu zakoupit nejdou. 

Nedá se tedy říci, že Čína respirátory třídy FFP3 momentálně vůbec neprodukuje, ale je pravda, že „minimálně v této fázi nejsou v nabídce“.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

My jsme upozorňovali na to, že ve chvíli, kdy to je z jednoho letadla, kdy hasiči do toho kraje jedou, protože zavážejí ostatní krajské nemocnice, ústavy sociální péče a tak dále, protože to je úkolem potom té krajské distribuce, tak nám nepřijde logické, aby za tím hasičským konvojem jel ještě konvoj ministerstva zdravotnictví, respektive armády, která to pro ně vozí, vezl to samé ze stejného letadla víceméně do stejného místa.

Zpočátku kritizovaný dvojitý systém distribuce ochranných prostředků mezi ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem vnitra byl změněn v pondělí 23. března 2020. Hasiči z letadel rozvezou zásoby do krajů, kde budou rozděleny jak pro fakultní nemocnice, tak pro krajská zařízení.

skrýt celé odůvodnění

Z počátku distribuční systém, ve kterém si distribuci zajišťovalo zvlášť ministerstvo zdravotnictví a zvlášť ministerstvo vnitra, kritizovali především krajští hejtmani i zdravotnická zařízení a ministr vnitra Jan Hamáček. Po příletu ukrajinského nákladního letounu An-124 Ruslan do Pardubic dne 21. března 2020 si náklad na místě rozdělili hasiči za ministerstvo vnitra a armáda za ministerstvo zdravotnictví.

Vláda změnila systém distribuce v pondělí 23. března 2020 v nařízení (.pdf), které rozšířilo pravomoc ministerstva vnitra, které tak může zásobovat státní i nestátní zdravotnická zařízení.

Samotný centrální systém distribuce ochranných prostředků se nyní vztahuje na všechny cílové skupiny, tedy i na fakultní nemocnice, páteřní nemocnice v krajích, záchranáře a další. Hasiči nejdříve dodávky rozvezou do krajů, kde se zásoba rozdělí pro všechny orgány.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Pokud jsme vybudovali tento vzdušný most, tak jsme jediní v Evropě, kteří to mají takto systémově postaveno, jsou tedy státy, které tu a tam přivezou nějaké letadlo.

Ačkoliv i ostatní evropské státy letecky dovážejí zdravotnický materiál z Číny nebo ho dovážet začínají, je pravda, že žádný z nich tak nečiní v takovém objemu a ani nemá naplánovaných tolik leteckých spojů s dodávkami jako Česká republika.

skrýt celé odůvodnění

Žádná jiná země Evropy skutečně nemá navázaný s Čínou tak intenzivní letecký kontakt. Do České republiky v posledních dnech dorazilo hned několik letadel se zásobami zdravotnických ochranných pomůcek a testů na nový typ nemoci COVID-19. Ve středu 18. března doletělo na letiště Kbely v Praze letadlo se 150 tisíci nových rychlotestů, v pátek 20. března přistálo v Praze letadlo s 1,1 milionem zakoupených respirátorů. V sobotu 21. března pak do Prahy a do Pardubic dorazily dvě letadla s dalšími zásobami roušek, respirátorů, ochranných obleků a brýlí. 

Do budoucna se očekává, že do České republiky budou mířit tři letadla se zdravotnickými potřebami týdně a to po dobu asi šesti týdnů. Letecké dodávky mají zajišťovat letadla čínského dopravce China Eastern a také Českou republikou pronajatý velkokapacitní ukrajinský letoun An-124 Ruslan. Po vyřešení komplikací s přeletovým povolením se počítá také s českými Smartwings a ČSA. Fungování leteckého mostu kromě samotného Jana Hamáčka potvrdil a podpořil i ministr dopravy Havlíček na svém twitterovém účtu.

Letadla Smartwings ve vzduchu. Ministerstvo dopravy ve spolupráci s ostatními rezorty zahajuje letecký most s Čínou. Smartwings již obdržel zahraniční povolení a bude průběžně točit celkem sedm letadel a navážet respirátory, roušky a další zdravotnický materiál. pic.twitter.com/RFGaJ95Imc

— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) March 19, 2020

V jiných státech Evropy se ale postupně také začíná rozvíjet hlubší spolupráce s Čínou v importu zdravotnického materiálu. Do Itálie také už dorazilo několik dodávek s pomocí v boji proti epidemii koronaviru – 12. března v Římě přistálo letadlo s ochranným materiálem, ale i s experty z Číny, další například dorazilo ve středu 18. března. Na Ukrajinu v pondělí 23. března doletělo první letadlo z Číny se zásobou testů na koronavirus a dále se očekává hlubší spolupráce. Podobná situace je i v Srbsku, které si dlouhodobě buduje s Čínou poměrně úzké vztahy a kam kromě zdravotnického materiálu také dorazili čínští zdravotníci.

Stejně tak i z dalších evropských zemí přicházejí zprávy o spíše jednorázových zásilkách ochranného materiálu – kupříkladu ze Španělska, Francie, Belgie či Polska.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Dneska v Británii si stěžují zdravotníci, že je stát posílá do první linie neochráněné, Slovensko má problém, Maďarsko shání, Polsko shání.

Ve všech uvedených zemích se objevují zprávy o nedostatku ochranných pomůcek pro zdravotníky.

skrýt celé odůvodnění

O nedostatku ochranných pomůcek pro zdravotníky ve Velké Británii hovořila například britská veřejnoprávní stanice Channel 4 a ve stejném duchu psal o tématu i britský deník The Telegraph nebo Financial Times.

Na Slovensku psal o stavu ochranných pomůcek 11. března deník SME. Na nedostatek těchto pomůcek si stěžovalo více zdravotnických organizací a některé z nich také informovaly o tom, že mají zásoby na maximálně pár týdnů. O stejném stavu informovala i zpravodajská televizní stanice TA3.

Ani maďarští zdravotníci nemají dostatek ochranných pomůcek. Dočíst se o tom lze například na serveru Index.hu, který uvádí i to, kolik těchto ochranných prostředků právě teď v Maďarsku mají a kolik by jich potřebovali.

I v Polsku je situace s nedostatkem ochranných pomůcek pro zdravotníky podobná. Informoval o tom například server medonet.pl. Server iROZHLAS.cz napsal, že polský opoziční list Gazeta Wyborcza na svém webu uvedl, že polská rozvědka už v lednu před koronavirem varovala, avšak tamější vláda toto varování ignorovala.

Podle GHS Indexu, který hodnotí ve 195 zemích globální zdravotní zabezpečení, včetně připravenosti na epidemie, skončila Česká republika na 42. místě. V Evropě jsme pak skončili na 26. místě z celkových 43. Tím jsme se umístili za Polskem (19. místo) i Maďarskem (21. místo). Slovensko skončilo hned za námi, na 27. místě. Výsledky GHS Indexu komentoval už v říjnu 2019 server iDNES.cz: „Svět není připravený na pandemie. V žebříčku nás porazilo Turecko i Albánie. Nebezpečí nové pandemie číhá vždy a všude a lidstvo na něj není připravené, upozorňuje žebříček Global Health Security Index. Pro boj s biologickými hrozbami jsou nejlépe vybavené Spojené státy, Česko skončilo dvaačtyřicáté.“ V březnu tohoto roku pak zprávu připomněl i iROZHLAS.cz: „Česko v boji proti pandemii koronaviru trápí akutní nedostatek roušek a respirátorů. Tuzemské úřady podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka situaci hrubě podcenily, jak uvedl pro iROZHLAS. Indicie, že ministerstvo zdravotnictví nemá případné rozšíření nemoci COVID-19 pod kontrolou, byly přitom už loni na podzim. A sice v podobě amerického žebříčku připravenosti jednotlivých států na mezinárodní viry.“

Mapa GHS Index; Zdroj: GHS Index
Radim Fiala

Radim Fiala

Předsedou toho krizového štábu je pan prof. Prymula, protože pan prof. Prymula je odborník, epidemiolog.

Prof. Prymula byl zvolen jako předseda Ústředního krizového štábu 15. března 2020. Do pozice byl zvolen i díky svému dlouholetému zaměření na hygienu a epidemiologii, ze kterých má i profesorský titul.

skrýt celé odůvodnění

Prof. Prymula je aktuálním předsedou Ústředního krizového štábu. Do této pozice byl zvolen 15. března 2020. 

Podle článku 4 statutu Ústředního krizového štábu (.pdf, str. 2) platného do 15. března 2020 platilo, že „předsedou Štábu jmenuje předseda vlády podle charakteru situace:
a) ministra vnitra, kromě případů uvedených v bodě b), nebo

b) ministra obrany v případě vyhlášení stavu ohrožení státu v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, za válečného stavu či za dalších situací vojenského charakteru, jež se významně dotýkají bezpečnostních zájmů České republiky.”

Podle nového statutu (.pdf, str. 2) schváleného 15. března nově platí, že „předsedou Štábu jmenuje předseda vlády podle charakteru situace některého z členů vlády nebo členů Štábu.” Prof. Prymula tak mohl být zvolen, neboť jakožto náměstek ministra zdravotnictví je členem (.pdf, str. 2) Štábu.

Prof. Prymula působil v mnoha řídících funkcích, jak uvádí v jeho životopise (.doc) zveřejněném 1. března 2017 ministerstvo zdravotnictví. Mezi lety 1997–2002 byl prorektorem Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové. Následující 2 roky byl rektorem. Dalších 5 let až do roku 2009 byl děkanem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Mezi lety 2009–2016 byl pak ředitelem FN Hradec Králové.

Zaměřením prof. Prymuly je bezesporu epidemiologie, ze které získal své vědecké tituly. Jen krátce lze zmínit např. to, že se prof. Prymula v roce 1996 stal docentem epidemiologie či že roku 2007 získal titul profesora hygieny, epidemiologie a preventivního lékařství.

Radim Fiala

Radim Fiala

Západní Evropa udělala některá opatření, které my jsme udělali před týdnem, před 10 dny, udělala je včera, zavřela restaurace, hospody.

Restaurace v České republice byly uzavřeny od 14. března. V celé řadě zemí západní Evropy došlo k obdobnému kroku v podobném termínu, například ve Francii, Španělsku a Nizozemí. Například v Belgii bylo oznámeno uzavření restaurací již 12. března.

skrýt celé odůvodnění

Většina zemí západní Evropy, s výjimkou Velké Británie, nařídila zavřít restaurace a hospody přibližně ve stejnou dobu jako Česká republika.


Belgie například oznámila zavření barů restaurací a také škol již ve čtvrtek 12. března večer. O dva dny později, 
14. března, španělský premiér Pedro Sánchez nařídil lidem vycházet z domu pouze v nezbytných případech a zároveň nařídil uzavření restaurací, kaváren, muzeí atd.


Také Francie oznámila 14. března zavření všech svých restaurací, nočních podniků, barů, kaváren a univerzit. V Nizozemí jsou kavárny, restaurace, bary a školy zavřené od neděle 15. března. Významnou výjimkou je tak pouze Velká Británie, která oznámila zavření barů a restaurací teprve 20. března.


Tvrzení Radima Fialy o tom, že Západní Evropa zavřela bary a restaurace teprve včera (21. března) tedy hodnotíme jako nepravdivé, jelikož krom Velké Británie většina zemí západní Evropy tato opatření zavedla již kolem 12. až 15. března, podobně jako Česká republika.

Radim Fiala

Radim Fiala

Když jsme věděli už začátkem prosince, co se děje v Číně, tak si myslím, že Ministerstvo vnitra ty věci mělo analyzovat a ty prostředky nakupovat už třeba v prosinci, protože byl velmi vysoký předpoklad, že se to stane i Evropě a v České republice.

První případ zaznamenali čínští lékaři 8. prosince. Potvrdit, že se jedná o nový druh viru, trvalo týden. Informace, že se jedná o nové onemocnění, tedy existovala v polovině prosince a nikoli na začátku. Přenos nemoci z člověka na člověka byl potvrzen až ve druhé polovině ledna.

skrýt celé odůvodnění

Ačkoliv Čína se o nové nákaze dozvěděla začátkem prosince 2019, oficiálně přiznala její vláda výskyt až 31. prosince. První případ zaznamenali lékaři v Číně 8. prosince, během týdne výzkumná centra v Pekingu a Šanghaji potvrdila, že se jedná o dosud neznámý patogen. Za další dva týdny vyvinuli výzkumníci z pekingského Centra pro kontrolu a prevenci nemocí testovací činidla. Čínská vláda však nařídila mlčenlivost. Ovšem informace o novém onemocnění šířili lékaři prostřednictvím sociálních sítí navzdory zákazu. 

Česká média začala o nemoci mluvit koncem prosince 2019, právě v důsledku oficiálního přiznání možného výskytu nového viru. Čínské úřady tehdy udávaly 27 nakažených ve Wu-chanu. WHO potvrdila výskyt nové epidemie zápalu plic o pár dní později a 8. ledna zveřejnila, že se může jednat o nový typ koronaviru. Informaci potvrdil čínský expertní tým 10. ledna, kdy oznámil, že patogenem „wuchanského zápalu plic“ je „nový typ koronaviru s typickou morfologií“. V té době již zaváděly Tchaj-wan a Hongkong kvůli nemoci bezpečnostní opatření, šíření viru na své území však nezaznamenaly. Nicméně stále nebyl znám způsob šíření, nevědělo se, zda je vir přenosný z člověka na člověka, a nebyla známá ani jeho smrtnost. První oběť byla oznámena čínskými zdravotnickými úřady 11. ledna. O pár dní později byl zaznamenán první případ mimo Čínu, konkrétně v Thajsku. Ve stejné době se teprve objevily spekulace o možném přenosu z člověka na člověka. Tento způsob přenosu potvrdily čínské úřady až o týden později. 

Teprve ve druhé polovině ledna bylo tedy lépe známo, o jaký typ nemoci se jedná a jaká jsou rizika. Na začátku prosince rozhodně nebyl předpoklad o rychlosti a způsobu šíření viru.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Já jsem na začátku tohoto roku vydal pokyn, ať je inventura toho, co máme, na základě toho, že chyběly některé ochranné prostředky, tak jsem nechal nakoupit nějakých 60 000 filtrů FFP3. Hasiči mě ujistili, že mají dostatek masek a příslušných filtrů.

Pokyn ministra vnitra ani informaci o ujištění ze strany hasičů se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Podle dat z registru smluv, který však obsahuje pouze smlouvy v hodnotě vyšší než 50 000 Kč, nakoupilo policejní prezidium 45 168 respirátorů FFP3.

skrýt celé odůvodnění

Informaci o pokynu Ministerstva vnitra k inventuře zásob ochranných pomůcek se nám nepodařilo dohledat. Teoreticky by tento pokyn mohl obsahovat Věstník Ministerstva vnitra, v němž ministerstvo „uveřejňuje metodické pokyny“. Tento věstník je však z velké části neveřejný a na oficiálních stránkách Ministerstva vnitra lze nalézt pouze některé části vybraných vydání, žádné z nich však není z roku 2020.

Co se týče druhé části výroku o počtu zakoupených ochranných prostředků třídy FFP3, Jan Hamáček zde pravděpodobně hovoří o zásobách policie, o které mluvil jeho předřečník Radim Fiala /SPD/. Ten se vyjádřil takto: „Pan vicepremiér řekl, že policie měla ty ochranné prostředky zajištěny. Já si myslím, že to tak úplně není pravda (…) Ministerstvo vnitra ty věci mělo analyzovat, ty prostředky nakupovat už třeba v prosinci (…)“ (video, čas 22:14).

Dle záznamů v registru smluv nakoupilo od začátku roku Policejní prezidium a krajská ředitelství policie, tedy složky spadající pod Ministerstvo vnitra, celkem 72 833 kusů ochranných pomůcek třídy FFP3. První smlouvy byly uzavřeny na konci ledna 2020. V prosinci 2019 uzavřelo smlouvu na nákup blíže neurčeného množství respirátorů FFP3 jen Krajské ředitelství (KŘP) Zlínského kraje.

Jan Hamáček však může ve výroku hovořit také o Ministerstvu vnitra jako celku a do počtu „60 000“ zahrnovat i objednávky Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra, které ochranné prostředky třídy FFP3 nakupovalo rovněž. První dvě smlouvy na nákup celkem 2 600 kusů respirátorů (.pdf, str. 1) a masek (.pdf, str. 1) u něj pocházejí z 30. ledna 2020. Dalších 6 000 kusů masek FFP3 (.pdf, str. 1) pro toto zařízení bylo objednáno 18. března.

Podle dat z registru smluv od začátku roku až do dne rozhovoru tedy nakoupilo Policejní prezidium celkem 45 168 kusů ochranných pomůcek FFP3, krajská ředitelství policie 27 665 kusů a Zdravotnické zařízení Ministerstva vnitra 8 600 kusů.

Ministerstvo vnitra v registru smluv nezveřejňuje (.pdf, str. 44) smlouvy, které mají hodnotu menší než 50 000 Kč. Je tak možné, že některé smlouvy nejsou v tomto registru uvedeny a celkové číslo zakoupených ochranných prostředků třídy FFP3 je tedy u některých složek ještě vyšší. Protože však ministr Hamáček svým výrokem mohl mít na mysli pouze respirátory nakoupené Policejním prezidiem, hodnotíme výrok jako neověřitelný, neboť z důvodu absence smluv do 50 000 Kč v registru smluv nemůžeme spolehlivě ověřit, kolik respirátorů celkově Policejní prezidium nakoupilo.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám také nepodařilo dohledat, zda zástupci hasičů ministra vnitra ujistili, že mají dostatek masek a příslušných filtrů. Na dotaz Demagog.cz ohledně stavu zásob ochranných prostředků třídy FFP3 k 1. lednu 2020 například tiskový mluvčí Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy uvedl: „V obecné rovině upřednostňujeme pro naše potřeby prostředky umožňující jejich opakované použití. (…) Přesné počty těchto prostředků samozřejmě evidujeme, nicméně s ohledem na skutečnost, že se jedná o informaci strategického významu, není možné tato čísla zveřejnit.“ Odkázal nás také na doporučení Ministerstva zdravotnictví, které „doporučuje hasičům požívat respirátory FFP2 případně FFP1 nebo roušky, tedy nikoli FFP3“.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Pokud se mě ptáte na ty dvojkové respirátory, tak těch je teď v České republice kolem dvou a půl až tří milionů (k 22. březnu 2020, pozn. Demagog.cz).

Česká republika k datu 22. března 2020 obdržela z Číny 3,1 milionů respirátorů třídy FFP2. Nemocnice a další instituce měly přitom tou dobou naskladněno jen několik tisíc respirátorů.

skrýt celé odůvodnění

První várka respirátorů, která měla do České republiky přiletět z Číny, dorazila podle ČTK v pátek 20. března 2020. Celkem přiletělo 1,1 milionu respirátorů kategorie FFP2. Další 2 miliony respirátorů téže kategorie dorazily z Číny spolu s dalšími ochrannými pomůckami hned následující den krátce před půlnocí.

Z Číny tak k datu 22. března 2020 přiletěly více než 3 miliony respirátorů kategorie FFP2.

Šéf hmotných rezerv Pavel Švagr pro Českou televizi 19. března uvedl, že ve Správě státních hmotných rezerv bylo uloženo 10 000 respirátorů. Co se týče lékáren, prezident České lékárnické komory Aleš Krebs řekl, že v lékárnách nejsou ochranné prostředky prakticky žádné.

V nemocnicích měly v polovině března zásoby ochranných pomůcek vystačit už jen na několik dní. Ve většině nemocnic se zásoby respirátorů pohybovaly v řádech tisíců, v některých nemocnicích zbývaly poslední kusy.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Já jsem včera nechal odvézt panu Šmuclerovi (stomatologům, pozn. Demagog.cz) 50 000 respirátorů.

Česká stomatologická komora obdržela od Ministerstva vnitra 21. března 50 000 respirátorů.

skrýt celé odůvodnění

„50000 respirátorů první dávky pro záchranu české stomatologie je v Domě českých stomatologů. Z Číny díky dobrým lidem z Vnitra, naší komory, hasičů. Speciální dík @jhamacek a bezejmení přátelé,“ napsal v sobotu 21. března na svůj twitter Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory. Stejnou informaci poskytl také facebookový účet České stomatologické komory.

Počet 50 000 kusů respirátorů potvrzují i distribuční seznamy zveřejněné Romanem Šmuclerem.

Auta za pár minut jedou do všech okresů stomatologům na pomoc. Jednotlivé okresy samy nastavují péči. Spolupráce a organizace . Průhledné seznamy. Každá pomoc od státu a lidí této země zaevidovaná a každý ať vidí. Důvěra všech v systém a že nikdo neparazituje, je klíčová. pic.twitter.com/KBynPUst40

— Roman Šmucler (@smucler) March 22, 2020

Jan Hamáček

Jan Hamáček

My jsme objednali a zaplatili v Číně 77 000 000 ústenek, to jsou ty roušky vlastně přes ústa. Objednali jsme a zaplatili 8,6 milionu respirátorů té dvojkové třídy, objednali jsme 250 000 obleků, objednali jsme 250 000 brýlí. Objednali jsme 250 000 ochranných štítů, objednali jsme několik set tisíc jednorázových testerů, a to všechno je zaplaceno a leží to v Číně.

Server Info.cz zveřejnil statistiky Ministerstva vnitra, které uvedené počty zdravotnického materiálu potvrzují.

skrýt celé odůvodnění

První informace o objednávce na 1,1 milion respirátorů a 5 milionů roušek z Číny se objevila 15. března na twitterovém účtu Jana Hamáčka.

Podle Aktuálně.cz se tak mělo stát poté, co nákupem respirátorů a roušek pověřil premiér Andrej Babiš právě resort ministra vnitra. To mu umožňuje zákon č. 240/2000 Sb. Důvodem měla být neschopnost Ministerstva zdravotnictví objednat právě toto vybavení.

„Takže my máme rychlý platební styk a můžu vám říct, že teď máme zaplaceno a pod smlouvou v Číně víc než 30 milionů roušek, 6 milionů respirátorů, 250 000 ochranných bioobleků pro lékaře a pro zdravotnický personál a 250 000 brýlí a štítů. To je věc, která by měla zásadně situaci změnit.“ Tak znělo vyjádření ministra vnitra 17. března na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. Podle tohoto vyjádření se počet objednaných pomůcek z Číny zvýšil.

Zatím poslední informace s vyšším počtem ochranných pomůcek zazněla právě 22. března v Otázkách Václava Moravce (čas 26:25). O stejném počtu oznámeném ministrem Hamáčkem podle ČTK informovala i mluvčí Asociace krajů ČR Pavlíková již o dva dny dříve a stejnou informaci poskytl také server Info.cz, který se odkazuje na informace vyžádané od Ministerstva vnitra. Zde se liší pouze počet ochranných obleků, kdy Info.cz uvádí počet 300 000, namísto 250 000 avizovaných Janem Hamáčkem.

Informace o smlouvě na ústenky, respirátory třídy FFP2, brýle, ochranné štíty ani jednorázové testy nejsou dohledatelné v registru smluv.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Ten graf ukazuje vlastně, jaké jsou mezidenní nárůsty pozitivně testovaných v České republice. Každopádně se ukazuje, že ty mezidenní nárůsty klesají.

Procentuální vyjádření počtu nově nakažených nemocí COVID-19 má skutečně již delší dobu klesající tendenci. Počet nově nakažených vyjádřený v absolutních číslech pak dosáhl svého vrcholu 19. března.

skrýt celé odůvodnění

V České republice zatím stále přibývá počet osob nakažených koronavirem. Přibývá ale také počet provedených testů na nemoc COVID-19. Graf, který měli k dispozici v Otázkách Václava Moravce přímo od Ministerstva vnitra, ve svém výroku Jan Hamáček komentuje tak, že mezidenní nárůsty pozitivně testovaných u nás klesají (OVM, 34:46).

Graf Vývoje průměrného denního růstu, který měli v OVM k dispozici přímo od Ministerstva vnitra; Zdroj: ČT 24

K tomuto grafu uveďme, že jsme se pokoušeli ověřit jeho správnost, bohužel se nám ale nepodařilo přijít na metodu, podle které byly jednotlivé údaje vypočteny, resp. žádným z námi zkoušených postupů jsme se k uvedeným číslům nedopracovali.

Co se týče vývoje celkového počtu nakažených a mezidenních procentuálních nárůstů, ten je zachycen v následujícím grafu.

Zdroj: ČT 24

Pokud se pak podíváme na růst počtu nakažených v absolutních číslech, tj. kolik nakažených přibylo v jednotlivé dny, pak od 19. března, kdy počet nově nakažených dosáhl vrcholu, můžeme skutečně pozorovat, že i počet nově nakažených se procentuálně postupně snižuje.

Denní přehled počtu osob s nově prokázanou nákazou COVID-19; Zdroj: MZČR

Pro kontext uveďme, že k tématu se vyjádřil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v Událostech, komentářích (čas 1:12) z 23. března 2020. Podle něj je možné mluvit o zmírnění některých opatření až tehdy, když budou denní přírůstky nakažených klesat. Například k otevření menších obchodů je podle něj přijatelným denním nárůstem 10 %. To se však týká jen vnitřních opatření, ne uzavření hranic.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

V Itálii ty počáteční nárůsty byly dramatické, hlavně ta křivka těch mezidenních nárůstů neklesala.

Itálie zaznamenala velmi výrazný nárůst počtu nakažených koronavirem. Mezidenní nárůsty počtu nakažených se stále nesnižují.

skrýt celé odůvodnění

Nárůst počtu nakažených nemocí COVID-19 v Itálii se v posledních týdnech urychloval. Nejenže tedy počáteční růst v Itálii byl dramatický a křivka mezidenních nárůstů neklesala, ona se naopak zvedala, a to v průměru rychleji než dny předchozí. Šlo o růst sledující exponenciální křivku, která je typická pro epidemie, aspoň do doby, než je větší část populace nakažená.

První dva případy nákazy v Itálii byly 31. ledna. Rapidní nárůst ale následoval až cca od 20. února (viz graf níže). K 24. březnu má Itálie téměř 64 tisíc nakažených. 19. března nebyl podle WHO v Itálii žádný nový nakažený, což nesedí s informacemi z jiných zdrojů, tudíž jsme ji nahradili počtem 5322. Jde ovšem o počet pozitivně testovaných a reálný počet nakažených je pravděpodobně vyšší.

Zde se můžete podívat na celkový vývoj počtu nakažených v Itálii či porovnat nárůst počtu nakažených v různých státech světa.

Radim Fiala

Radim Fiala

My máme také svůj návrh pozměňovací, ve kterém je napsáno, že my bychom chtěli ošetřovné také pro pracovníky, například zdravotníky, kteří jsou v té první linii, jsou v práci a mohou to ošetřovné přenést ještě na někoho, kdo jim pohlídá to jejich dítě, aby oni mohli být v té práci a starat se o nás všechny.

SPD skutečně předložilo vlastní pozměňovací návrh, který by umožnil, aby o dítě pečoval (a pobíral ošetřovné) místo pracující osoby příbuzný v přímé nebo vedlejší linii, který s dítětem nežije ve společné domácnosti. Tento pozměňovací návrh nebyl přijat.

skrýt celé odůvodnění

Ošetřovné je jednou ze šesti dávek českého systému nemocenského pojištění a je upraveno v zákoně č. 187/2006 Sb., zákon o nemocenském pojištění. Podle § 39 odst. 1 písm. a) tohoto zákona má na ošetřovné nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu péče o nemocného člena domácnosti (výjimka je u péče o dítě mladšího 10 let rodičem). Ošetřovné může podle § 39 odst. 1 písm. b) stejného zákona zaměstnanec získat také v případě, že musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let proto, že školské nebo jiné dětské zařízení bylo uzavřeno (například z důvodu epidemie). Doba pobírání ošetřovného činí podle § 40 odst. 1 stejného zákona nejdéle 9 kalendářních dnů (16 u rodičů samoživitelů, kteří pečují o dítě do věku 16 let s neukončenou školní docházkou).

Vláda dne 19. března 2020 předložila Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o některých opatřeních v souvislosti s epidemií koronaviru. Návrh byl poslancům rozeslán jako tisk 784/0. Kvůli vyhlášení stavu legislativní nouze byl návrh projednán ve zkráceném jednání s vynecháním 1. čtení na 42. schůzi konané dne 24. března 2020. K vládnímu návrhu zákona bylo podáno celkem 23 pozměňovacích návrhů, z toho jeden podala za SPD Lucie Šafránková. 

Pozměňovací návrh (.docx) SPD (předložený Lucií Šafránkovou, Tomiem Okamurou a Radimem Fialou) navrhuje rozšířit okruh osob, které budou mít v době mimořádných epidemiologických opatření nárok na ošetřovné. 

Návrh předpokládá (.docx, str. 2–4), že v důsledku okolností způsobených epidemií koronaviru budou muset na dlouhou dobu opustit z důvodu péče o dítě své zaměstnání také lékaři, zdravotní sestry, záchranáři, příslušníci bezpečnostních sborů. Dále například pracovníci obchodu a služeb nebo dalších, pro společnost v současné době obzvláště důležitých profesí. 

Tento pozměňovací návrh by umožnil rodinám volbu toho, kdo se státem finančně kompenzované péče ujme. Místo takto pracujícího člena domácnosti by ošetřovné mohla pobírat jiná osoba, která je k ošetřovanému v příbuzenském stavu podle § 771 a § 772 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.  

Pozměňovací návrh byl zamítnut v rámci 44. hlasování 42. schůze dne 24. března 2020. Pro návrh hlasovaly poslanecké kluby SPD, ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Proti návrhu hlasovalo 36 poslanců z hnutí ANO (3 se zdrželi), 4 poslanci za ČSSD (2 se zdrželi). Z KSČM pro návrh hlasoval pouze Stanislav Grospič, dalších 7 poslanců se zdrželo. V konečném výsledku pro návrh hlasovalo 45 poslanců, proti návrhu 40 poslanců a 13 se zdrželo. Přítomno bylo celkem 98 poslanců, pro přijetí návrhu bylo potřeba 50 hlasů.

Vládní návrh zákona jako celek byl ve stejný den Poslaneckou sněmovnou schválen a postoupen Senátu jako tisk 216/0. Senát návrh projednal a schválil beze změn na 18. schůzi dne 25. března 2020.

Nově budou mít na ošetřovné nárok i rodiče dětí do 13 let, a to po celou dobu, kdy budou zavřeny školy. Výše ošetřovného zůstane na stávajících 60 % ze mzdy či platu a bude se týkat jen zaměstnanců. Ošetřovné budou navíc dostávat i lidé, kteří se starají o postižené členy rodiny po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb. Ošetřovné se bude vztahovat na všechny nezaopatřené děti s postižením v nejméně prvním stupni, které nyní nemohou navštěvovat školu. V těchto případech nebude existovat věkové omezení. Rodiče se nově také budou moci na ošetřovném i vícekrát vystřídat. Příslušníci bezpečnostních sborů budou dostávat nekrácený průměrný služební příjem.