Ověř to! Ověřeno!

Posuzování kvality je často velmi subjektivní, skutečností ovšem je, že nově zvolení ústavní soudci, o nichž Milan Štech hovoří, konkrétně MiladaTomková, Vladimír Sládeček, Jan Filip a Jaroslav Fenyk, jsou mnohými kompetentními osobami považováni za uznávané odborníky. Jak uvádí zpravodajský server iDnes.cz, tři noví soudci jsou také dlouhou dobu profesory na českých vysokých školách:

Vladimír Sládeček je od roku 1991 profesorem na Katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jan Filip je také profesorem, od roku 1995 vedoucím Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jaroslav Fenyk ve svém životopise na stránkách vlastní advokátní kanceláře uvádí, že od roku 1997 působí jako vysokoškolský profesor, a to na Právnické fakultě Karlovy univerzity v Praze, Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, Fakultě práva Panevropské vysoké školy v Bratislavě a na maďarské Univerzitě Miskolc. Milada Tomková byla v letech 1998 až 2003 členkou Legislativní rady vlády České republiky.

Co se týče renomé jednotlivých nových soudců, pozitivně se o jejich kvalitách vyjadřuje například Eliška Wagnerová, česká senátorka, právnička, bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu. Na základě informací ze zpravodajského serveru Aktuálně.cz například hovoří o Miladě Tomkové a Jaroslavovi Fenykovi jako o " osobnostech mezi soudci ". O celkové vysoké kvalitě navržených kandidátů ucházejících se o post ústavních soudců se vyjadřuje také na své internetové stránce.

Stručné představení kvalit nově jmenovaných ústavních soudců přináší na svých stránkách Česká televize. Vedle jejich krátkých profesních životopisů se ke kandidátům i na těchto stránkách kladně vyjadřuje řada osobností – například ministr spravedlnosti Pavel Blažek označil Jana Filipa za jednoho z nejlepších expertů na ústavní právo v Česku, dle Jana Wintra z Právnické fakulty Univerzity Karlovy je zase například Vladimír Sládeček považován za " kapacitu v oblasti správního práva ".

Co se týká Milady Tomkové a její velké praxe z Legislativní rady vlády, o které Štěch mluví, je v jejím životopise uvedeno, že členkou Legislativní rady vlády byla v letech 1998-2003.

Na základě výše zmíněných informací o nových ústavních soudcích považujeme výrok Milana Štěcha za pravdivý.

Nejaktuálnější dohledatelné informace o počtu akciových společností v České republice nabízí analýza agentury ČEKIA , která se zabývá poskytováním ekonomických informací (překvapivě tyto údaje nejsou k dispozici ze statistik veřejných institucí typu ministerstva spravedlnosti - spravuje obchodní rejstřík, Ministerstva průmyslu a obchodu či ČSÚ).

Podle údajů ČEKIA, vztažených k prosinci roku 2012, je v České republice celkem 25 081 akciových společností, z nichž 24 151 má své akcie v listinné podobě (zahrnuty jsou firmy, které mají své akcie jak na jméno, tak na majitele - popř. doručitele, tak i ty, které mají akcie obojího druhu). Z těchto společností s akciemi v listinné podobě pak celkem 13 411 subjektů má akcie na doručitele (tzv. anonymní akcie).

I přes mírné odlišnosti (je nutné říci, že Pavel Bém hovoří v termínech "zhruba" či "téměř") a v kontextu debaty (zjištěnými čísly by síle svého argumentu spíše přidal), výrok hodnotíme jako pravdivý.

Všichni členové lichtenštejnského Landtagu jsou poslanci "na částečný úvazek", tedy mají politickou funkci, ale dál vykonávají své povolání. Dostávají odměnu CHF 20 000 tedy asi 415 000 korun ročně a v době zasedání denní dávky 300 CHF (6 200 korun). Kromě toho obdrží stejnou částku také za přípravné práce ke každému dni zasedání.

Poslanci tedy vykonávají vedle mandátu i své povolání, není jim však vyplácená pouze náhrada ušlé mzdy.

Výrok Bohuslava Svobody je hodnocen jako pravdivý, neboť korektně uvádí informace o novém předsedovi místního sdružení ODS na Praze 12, o kterém ve svém výroku mluví.

Primátor Svoboda ve svém výroku mluví o předsedovi ODS na Praze 12, jímž je František Ryba. O tom, že Ryba přišel do této buňky z Prahy 1, mluví v rozhovoru pro Českou pozici (ta se tématu věnuje obšírně a dlouhodobě) senátor Tomáš Grulich, který byl právě Rybou vystřídán:

"ČESKÁ POZICE: Kdo byl zvolen novým předsedou?
GRULICH: František Ryba, majitel zastavárny a herny, který byl v minulosti na Praze 1. Připomínám, že jeho volba se udála rok od mého zvolení. V ODS se přitom mění funkcionáři po dvou letech. Tento sněm neměl být volební. Před volebním sněmem mají zasedat místní sdružení, které dají návrhy na kandidáty, což se nestalo." Členství Ryby v ODS na Praze 1 dokládá dále jak samotný web tohoto místního sdružení, tak i mediální zprávy (Novinky.cz - ČTK) z minulosti.

Co se týká volební minulosti Františka Ryby, je poměrně komplikované tuto část zcela jistě analyzovat. V tomto hodnocení vycházíme z toho, že Ryba působil na Praze 1 a nově na Praze 12. Problémem je také absence profilu či životopisu tohoto "politika" na webu ODS, resp. na internetu celkově.

Test voleb v tomto hodnocení je nastaven následovně - komunální volby v městské části Praha 1 (od roku 1994), odkud Ryba na Prahu 12 přišel, pak také poslední komunální volby v Praze 12 a celopražské volby. Dále je záběr rozšířen o volby do Poslanecké sněmovny (od roku 96) v Praze. Předpokládáme, že politická kariéra Františka Ryby je spojena výhradně s ODS.

VolbyÚčast Františka Ryby?Komunální---------------------------------Praha 1 a zastupitelstvo hl. města Prahy 1994 NEPraha 1 a zastupitelstvo hl. města Prahy 1998 (.pozn) NEPraha 1 a zastupitelstvo hl. města Prahy 2002 NEPraha 1 a zastupitelstvo hl. města Prahy 2006 NEPraha 1, Praha 12 a zastupitelstvo hl. města Prahy 2010 NEVolby do Poslanecké sněmovny - Praha

1996NE1998NE2002NE2006NE2010NE

Poznámka - pro roky 1998, 2002 a 2010 není k dispozici souhrnná informace o volbách do zastupitelstva hl. města Prahy (volilo se ve více obvodech), nicméně ze sledování dat jednotlivých volebních obvodů vyplývá, že Ryba se ani těchto voleb nezúčastnil.

Výrok je pronesený v kontextu rozhovoru ohledně odstoupení Borise Šťastného z pozice pražského zastupitele.

Výrok odpovídá tvrzením Bohuslava Svobody a poslance Šťastného v médiích.

Primátor Svoboda v rozhovoru pro Ihned.cz na otázku, zda není odchod Šťastného s Richterem spíše signálem pro to, že se jim v zastupitelstvu nedostávalo dostatek prostoru, odpověděl: "Teď (zastupitelský, pozn.) klub hlasuje ve dvaceti lidech poměrem patnácti šestnácti proti čtyřem, což se opakuje. To je jistě pro Borise Šťastného i Milana Richtera signál, že se síly posunuly jinam. Určitě to mělo vliv na jejich rozhodování. (...) Kdyby nebyla taková převaha, hlasová a lidská, pro variantu politiky, kterou oni nezastávají, pak by se nevzdávali."

V podobném duchu hovoří ve zmiňovaném rozhovoru i sám Šťastný. Na otázku, proč se rozhodl složit mandát, odpověděl: "Dlouhou dobu jsem se (...) pokoušel na tyto věci (údajnou nekompetentnost a nedůslednost zastupitelů, pozn.) poukazovat, bohužel marně. Za stávajícího rozložení hlasů nemám možnost, jak tyto věci změnit. (...) Většina má jiný názor a já odmítám nést osobní politickou odpovědnost za věci, se kterými zásadně nesouhlasím a jsem přesvědčený, že nelze dlouhodobě opouštět hlasování, neboť jsem nucen hlasovat proti návrhům vlastní strany."

Ač to nemůžeme tvrdit s jistotou, z uvedeného vyplývá, že Šťastného vedly k rezignaci spíše vnitřní poměry na zastupitelstvu (především pak jemu nevyhovující rozložení politických sil), nikoliv tlak ze strany primátora. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.