Demagog.cz

Pavel Žáček o jmenování ředitele BIS

Druhý z ověřených rozhovorů na téma jmenování (staro)nového ředitele BIS. Místopředseda Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Žáček mluvil v DVTV o procesu jmenování ředitele kontrarozvědky i o problematických schůzkách předsedy výboru Kotena mimo jiné s předsedou vlády.

Ověřili jsme
DVTV ze dne 6. srpna 2021 (moderátor Michael Rozsypal, záznam)

14 z celkově 16 ověřených výroků

Pavel Žáček

Pavel Žáček

Víme, jak se dneska Ruská federace, Kreml a jeho propaganda dneska k tomu (okupaci ČSSR v srpnu 1968, pozn. Demagog.cz) staví, že to omlouvá, že to byla aktivita brežněvovská na místě. !

Přestože oficiální postoj Ruska okupaci ČSSR odsuzuje, hned několik pořadů na státní ruské televizi ji označilo za obranu před pučem NATO apod.

skrýt celé odůvodnění

Stanovisko Ruské federace k událostem ze srpna 1968 bylo zformulováno v roce 1993, kdy tehdejší prezident Boris Jelcin při návštěvě Prahy odsoudil okupaci Československa. Zároveň však podotkl, že „nové demokratické Rusko nenese za tuto akci žádnou odpovědnost. Je za ni zodpovědné bývalé vedení SSSR a KSSS“.

V roce 1993 došlo k podpisu Smlouvy mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci, ve které Česko a Rusko vyjádřily přání „definitivně skoncovat s totalitní minulostí, spojenou s nepřípustným použitím síly proti Československu v roce 1968.“

V roce 2006 navštívil prezident Vladimír Putin Českou republiku, kde se vyjádřil následovně k událostem roku 1968: „Když prezident Jelcin v roce 1993 navštívil Českou republiku, nemluvil jen za sebe, mluvil za Ruskou federaci a za ruský národ. Dnes nejenže respektujeme všechny dříve podepsané dohody – sdílíme také všechna rozhodnutí, která byla učiněna na začátku 90. let… Musím vám říci s naprostou upřímností – neneseme samozřejmě žádnou právní odpovědnost za tyto události. Ale morální odpovědnost tam samozřejmě je.“ I Oldřich Tůma, tehdejší ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v souvislosti s filmem upozornil, že „od intervence se ve své době jasně distancovali Michail Gorbačov, Boris Jelcin i Vladimír Putin“. 

I přes to se v médiích objevují zmínky, které okupaci podporují nebo ji alespoň obhajují. Podle rusisty Štěpána Černouška se takové mediální články a televizní dokumenty objevují na ruské mediální scéně čím dál častěji a jejich výskyt tedy není ojedinělý.

V listopadu 2017 vyšel na ruském armádním serveru TV Zvezda článek, který oslavoval sovětskou okupaci Československa. Tehdejší ruský premiér Dmitrij Medveděv se v průběhu návštěvy prezidenta Miloše Zemana v Moskvě od článku distancoval. Televize se za článek omluvila a následně ho odstranila. Znovu můžeme citovat rusistu Štěpána Černouška: „Z oficiálních dokumentů si ruský stát reálně nic moc nedělá. Naopak v posledních letech vidíme jasnou snahu překrucovat historická fakta a vybírat si z nich údajné ruské, respektive sovětské úspěchy v zájmu posílení vlasteneckých nálad obyvatel.“

Jako podklad svého tvrzení pak uvedl televizní snímky Pražský zlomVaršavská smlouva. Odtajněné stránky. Druhý snímek byl vysílán v roce 2015 na státním kanále Rossija 1 a vyobrazil invazi jako nutný a preventivní krok, který měl sloužit k ochraně Československa před pučem, který podporovalo NATO.

Dochází tedy k jakési schizofrenní situaci, ve které se oficiální postoj Ruska od invaze distancuje, prakticky jsou však např. na státních kanálech ovládaných Kremlem tiše podporovány pořady, které události srpna 1968 interpretují jako bratrskou výpomoc. Právě druhé zmíněné, tedy pořady vysílané na státní televizi, lze do určité míry označit za „propagandu“, na kterou svým výrokem poslanec Žáček mířil. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Žáček

Pavel Žáček

Je to (nominovat nového ředitele BIS, pozn. Demagog.cz) na premiérovi Andreji Babišovi, ten zatím svou úlohu, která je daná Ústavou, zákonem, nesplnil, ale uvidíme, ještě má před sebou týden.

Pravomoc jmenovat nového ředitele BIS přísluší vládě jako celku. Předseda vlády nicméně podle Ústavy organizuje činnost vlády, a je tak především na něm, aby přišel s nominací a inicioval projednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny.

skrýt celé odůvodnění

Proces jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) upravuje zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách. Ten v § 4 odst. 2 stanovuje, že „ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává“.

Z výše citovaného zákona tak vyplývá, že vláda o samotném jmenování rozhoduje jako celek. Není tak jen na Andreji Babišovi, koho ředitelem BIS jmenuje. Andrej Babiš však jako předseda vlády dle čl. 77 Ústavy „organizuje činnost vlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem a vykonává další činnosti, které jsou mu svěřeny Ústavou nebo jinými zákony“.

Z povahy funkce předsedy vlády je tak skutečně na Andreji Babišovi, aby inicioval projednání konkrétní nominace v příslušném výboru Poslanecké sněmovny. Doplňme však, že samotné jmenování poté činí až vláda jako celek, a to pomocí usnesení, k jehož přijetí je dle čl. 76 Ústavy nutný souhlas nadpoloviční většiny všech jejích členů.

Pro ilustraci uveďme, že například v roce 2016 návrh na jmenování Michala Koudelky do funkce ředitele BIS nejdříve výboru pro bezpečnost představil (.pdf) někdejší premiér Bohuslav Sobotka. Výbor poté tento návrh projednal (.pdf), a následně tak mohlo proběhnout jednání vlády, na němž kabinet přijal usnesení (.pdf) o Koudelkově jmenování do funkce. 

Uveďme, že Michal Koudelka do čela BIS nastoupil 15. srpna 2016. Jeho pětileté funkční období tedy dle zákona končí ke dni 15. srpna 2021. V době rozhovoru, tedy 6. srpna, tak měla vláda Andreje Babiše na jmenování nového ředitele skutečně zhruba týden. 

Pro úplnost dodejme, že vláda následně 9. srpna 2021 rozhodla (.pdf) o pověření Michala Koudelky „zastupováním“ na služebním postu ředitele BIS, a to od 16. srpna do doby jmenování nového ředitele dle standardního postupu. Jak však upozorňuje například zpravodajský server Aktuálně.cz, zákon „takové řešení nepředpokládá“.

Pavel Žáček

Pavel Žáček

Podle zákona nemůže premiér předložit to jméno (nového ředitele BIS, pozn. Demagog.cz) bez projednání na výboru.

Podle zákona o zpravodajských službách jmenuje ředitele BIS vláda, a to po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny pro bezpečnost. Premiér tedy skutečně nemůže na jednání vlády předložit jméno nového ředitele BIS, aniž by předtím tento návrh projednal příslušný výbor.

skrýt celé odůvodnění

Poslanec Žáček zde výrokem reaguje na otázku, proč by měl poslanecký výbor jméno kandidáta ředitele BIS projednávat. Proces jmenování ředitele je upraven v zákoně o zpravodajských službách. V § 4 odst. 2 je doslova stanoveno: „Ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává.“

Je tedy pravdou, že nejdříve musí jméno kandidáta na ředitele BIS projednat bezpečnostní výbor. Až následně jej může premiér či jiný pověřený člen vlády předložit přímo vládě, která rozhodne o jeho jmenování. 

Pro ilustraci uveďme, že v minulém volebním období návrh na jmenování Michala Koudelky představil výboru pro bezpečnost někdejší premiér Bohuslav Sobotka dne 14. července 2016 (.pdf). Výbor tehdy na své schůzi tento návrh projednal (.pdf), a 27. července 2016 (.pdf) tak mohlo proběhnout jednání vlády, na němž kabinet jmenování Michala Koudelky do funkce ředitele BIS odsouhlasil.

Pavel Žáček

Pavel Žáček

My (bezpečnostní výbor Sněmovny, pozn. Demagog.cz) (...) i když můžeme protestovat, nebo nepodpořit ten návrh (na jmenování nového ředitele BIS, pozn. Demagog.cz), tak to premiér může považovat za projednané.

Zákon o zpravodajských službách stanovuje pouze povinnost projednat nominaci ve sněmovním výboru pro bezpečnost. Samotný výsledek projednání tak není pro vládu závazný a nemusí se jím řídit.

skrýt celé odůvodnění

Zákon o zpravodajských službách stanovuje, že samotnému jmenování předchází projednání nominace ve výboru pro bezpečnost. § 4 odst. 2 přímo uvádí: „Ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává.“

Z ustanovení zákona tedy nevyplývá, že by výbor měl hlasovat o schválení nominace, stejně tak není rozhodující, pokud by výbor nominaci nepodpořil. Důležité je projednání nominace, a to bez ohledu na výsledek, kterým se vláda při samotném jmenování nemusí řídit.

Pavel Žáček

Pavel Žáček

Ředitel BIS, který je dlouhodobě naším výborem podporován.

Sněmovní Výbor pro bezpečnost skutečně v minulosti podporoval činnost Bezpečnostní informační služby v čele s Michalem Koudelkou.

skrýt celé odůvodnění

Sněmovní Výbor pro bezpečnost roku 2016 jednomyslně podpořil jmenování Michala Koudelky do čela Bezpečnostní informační služby (BIS). 6. května 2020 také například bezpečnostní výbor vydal usnesení (.pdf), ve kterém vyjádřil podporu BIS po zveřejnění článku týdeníku Respekt o údajně připravované vraždě několika politiků jedem ricin.

V červnu 2020 poté výbor ocenil (.pdf) práci BIS, díky které bylo odhaleno pozadí tzv. „ricinové kauzy“ na zastupitelském úřadu Ruské federace. Informace o této kauze výboru předal právě ředitel BIS Koudelka. Dále výbor v dubnu 2021 vyslovil poděkování (.pdf) BIS v čele s Koudelkou ve spojitosti s vyšetřováním případu možné účasti ruských rozvědných služeb na výbuších muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. Opět se tak stalo na jednání, kterému byl ředitel Koudelka přítomen.

Dá se tedy shrnout, že Výbor pro bezpečnost dlouhodobě podporuje činnost BIS v čele s Michalem Koudelkou. Ředitel BIS má přitom poměrně rozsáhlé pravomoci a můžeme tedy říci, že podpora BIS je současně i určitou podporou jejího ředitele.

Zmiňme však, že ačkoliv výbor jako celek současného ředitele BIS, resp. tuto instituci jako takovou podporuje, několik jeho členů má jiný názor. Tři členové Výboru pro bezpečnost, konkrétně Radovan Vích, Zdeněk Ondráček a Marek Novák již potvrdili, že Michala Koudelku do čela BIS znovu nepodpoří. 

Pavel Žáček

Pavel Žáček

Předseda Koten (...) se za našimi zády scházel právě s předsedou vlády.

Z vyjádření Radka Kotena vyplývá, že se skutečně s premiérem Andrejem Babišem sešel bez uvědomění ostatních členů sněmovního Výboru pro bezpečnost.

skrýt celé odůvodnění

Předseda sněmovního Výboru pro bezpečnost Radek Koten pro portál EuroZprávy.cz potvrdil, že se sešel s premiérem Andrejem Babišem. Předmětem schůzky podle něj mělo být doplnění žádosti, pomocí které chtěl premiér Babiš svolat mimořádnou schůzi výboru k otázce výběru ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS).

Koten tuto informaci uvedl v reakci na vyjádření poslance a člena výboru Pavla Žáčka, který ho na svém twitterovém účtu obvinil, že se s premiérem Babišem měl bez vědomí výboru radit ohledně „hanopisů z Hradu” na ředitele BIS Michala Koudelku.

Z Kotenova rozhovoru pro EuroZprávy.cz taktéž vyplývá, že ostatní členové výboru o jeho schůzce s Andrejem Babišem skutečně nevěděli. Na otázku redaktora, co říká na vyjádření Pavla Žáčka, Radek Koten konkrétně uvedl: „Pokud pan Žáček říká, že nemohu jako poslanec s osobním mandátem poslance a předseda výboru ve věci svolání výboru konat a ještě se nemám bavit s premiérem, který žádost posílá, nápadně mi to připomíná režim před rokem 89, který pan doktor tak dlouho studoval na Ústavu pro studium totalitních režimů.“

Pavel Žáček

Pavel Žáček

Pověřen (Radek Koten k obstarání materiálů ohledně ředitele BIS Koudelky, pozn. Demagog.cz) nebyl nikým.

Poslanec Koten sám v pořadu Události, komentáře přiznal, že oním pověřením myslel SMS zprávu od člena výboru Jana Bartoška. To však za oficiální pověření považovat nelze.

skrýt celé odůvodnění

V úterý 3. srpna Radek Koten (SPD), předseda Výboru pro bezpečnost, ve zpravodajství České televize řekl (video), že byl pověřen dotázat se na dokumenty ohledně ředitele BIS Michala Koudelky, jimiž má údajně disponovat prezident republiky Miloš Zeman. Zmínil také, že měl v rámci pověření zprostředkovat získání těchto materiálů, které chtěl následně poskytnout dalším členům výboru.

Uveďme, že o to, aby prezidentská kancelář poskytla členům výboru své argumenty proti Koudelkovi, požádal Miloše Zemana předseda SPD Tomio Okamura na společné schůzce 3. srpna.

Pavel Žáček (ODS) v námi ověřovaném rozhovoru také uvedl, že poslanec Koten mohl být (video, čas 5:00) pověřen usnesením členů výboru nebo alespoň v rámci jednání s místopředsedy výboru. Podle poslance Žáčka, který je jedním z pěti místopředsedů Výboru pro bezpečnost, nenastala ani jedna z těchto variant. Následně tak proto poslance Kotena vyzval k odstoupení z postu předsedy výboru.

Jak lze dohledat na stránkách Poslanecké sněmovny, bezpečnostní výbor žádné usnesení o zmiňovaném Kotenově pověření nevydal. Že by předseda Koten jednal s místopředsedy výboru, vylučuje svým výrokem poslanec Žáček. Požádali jsme nicméně o vyjádření také ostatní místopředsedy výboru, prozatím jsme ovšem nedostali odpověď.

Důležité je však uvést, že sám poslanec Koten v pořadu České televize Události, komentáře v pátek 6. srpna sdělil (video, čas 17:40), že jej „nikdo nepotřeboval pověřovat“ a že dříve zmiňovaným pověřením myslel SMS zprávu od řadového člena výboru Jana Bartoška (KDU–ČSL). To však za oficiální pověření považovat nelze. Výrok poslance Žáčka proto hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Žáček

Pavel Žáček

Mohl to udělat tak (Radek Koten, svolat schůzi bezpečnostního výboru, pozn. Demagog.cz), že nás mohl požádat zároveň s tím svým dopisem o vyjádření.

Jedním ze zákonných důvodů pro svolání sněmovního výboru je i žádost alespoň dvou pětin jeho členů.

skrýt celé odůvodnění

Poslanec Žáček reaguje (video, čas 6:30) na dotaz moderátora, který se ptal, zdali jsou pro svolání schůze sněmovního Výboru pro bezpečnost zákonné důvody. Předseda výboru Radek Koten (SPD) totiž v úterý 3. srpna 2021 oznámil, že se v pátek 6. srpna sejde Výbor pro bezpečnost, aby jednal o budoucnosti ředitele BIS Michala Koudelky. Tomu totiž jeho funkční období končí v polovině srpna. Doplňme, že o svolání výboru požádal premiér Andrej Babiš.

Nakonec však Radek Koten schůzi výboru nesvolal. Zdůvodnil to tím, že požádal premiéra Babiše o upřesnění jeho žádosti o svolání výboru. Tyto doplňující informace však Koten dle svých slov nedostal, a proto rozhodl, že se schůze bezpečnostního výboru konat nebude. Toto rozhodnutí sdělil členům bezpečnostního výboru v dopisu, ve kterém stojí: „Na termín schůze rezervovaný na pátek 07:30 tedy zatím nejsou zákonné důvody.“

Ze slov (video, čas 6:41) Pavla Žáčka, který je jedním z místopředsedů Výboru pro bezpečnost, vyplývá, že Radek Koten mohl schůzi svolat, pokud by sehnal alespoň 8 podpisů členů výboru, a to například tak, že by je o to požádal ve zmíněném dopise.

Důvodem pro svolání výboru skutečně může být žádost o svolání schůze alespoň dvou pětin, tedy osmi členů, bezpečnostního výboru, a to podle § 36 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Žáček

Pavel Žáček

Mandát (ředitele BIS Koudelky, pozn. Demagog.cz) vyprší 15. srpna.

Mandát ředitele BIS Michala Koudelky, který do funkce nastoupil v roce 2016, končí ke dni 15. srpna 2021.

skrýt celé odůvodnění

Michal Koudelka byl jmenován ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS) ke dni 15. srpna 2016. Uveďme, že ředitele BIS podle zákona jmenuje vláda, a to na funkční období, které trvá pět let. Mandát tak Michalu Koudelkovi skutečně končí 15. srpna 2021.

Pavel Žáček

Pavel Žáček

Opozice, která předpokládám ty volby vyhraje, je jednoznačně pro podporu současného ředitele (BIS, pozn. Demagog.cz), je pro to, aby mohl mít druhý mandát. A do nedávna, jak jsem to vnímal i z těch pochval, které z úst předsedy vlády zazněly, tomu bylo i z úst předsedy vlády.

Představitelé tzv. demokratické opozice, tedy koalice SPOLU a Piráti a Starostové jednoznačně prosazují současného ředitele Koudelku pro jeho znovujmenování ředitelem BIS. Koudelku pak dlouhodobě podporoval i premiér Babiš.

skrýt celé odůvodnění

V souvislosti s koncem funkčního období ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky se napříč opozicí objevily dva převládající názory. Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Piráti a Starostové, občas souhrnně nazývány jako demokratická opozice, skutečně jednoznačně podporovaly setrvání Koudelky ve funkci, tedy udělení druhého mandátu. Poslanec Žáček má přitom zřejmě na mysli právě tuto část opozice.

Pro kontext však uveďme, že druhá část opozice, tedy SPD a nyní i KSČM, která v dubnu vypověděla dohodu o toleranci vlády, však, podobně jako prezident Zeman, mají proti Koudelkovi výhrady. Jak vyplývá z ankety provedené Radiožurnálem v minulém týdnu, poslanci obou zmíněných stran by pro jeho setrvání ve funkci nehlasovali ani na případném jednání sněmovního výboru pro bezpečnost. K tomuto hlasování však nedošlo. Důležitou roli v tom hrál předseda výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD), který jednání, na němž se mělo hlasovat, nesvolal. Důvodem měla být nekompletní dokumentace ze strany premiéra Babiše.

Michal Koudelka stojí ve funkci ředitele BIS od srpna 2016, kdy ho do úřadu jmenovala tehdejší vláda Bohuslava Sobotky. V průběhu jeho mandátu se mnohokrát stal terčem kritiky ze strany prezidenta Zemana, který ho také dlouhodobě odmítá jmenovat generálem. Vzhledem k současnému dění je na tyto prezidentovy kroky velmi často poukazováno, obzvláště kvůli nedávné schůzce premiéra s prezidentem.

Michal Koudelka byl následně pověřen řízením BIS až do doby jmenování nového ředitele. Reakce na tento kompromisní krok se napříč opozicí různí. Koalice SPOLU to ústy předsedy ODS Petra Fialy hodnotí jako premiérův ústupek jejich tlaku, předseda hnutí STAN Vít Rakušan tvrdí, že se jedná o „absolutní nedostatek politické odvahy.“ Poslanec za KSČM Jiří Dolejš výsledek okomentoval slovy, že se „nejedná o žádnou tragédii.“

Premiér Babiš opakovaně zmiňoval, že se v názoru na Koudelku i fungování celé BIS s prezidentem liší, obzvláště krátce po odtajnění informací o výbuchu ve Vrběticích. Jeho vláda také opakovaně navrhovala Koudelku na post generála.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť podstatná část opozice skutečně podporuje Michala Koudelku pro jeho znovujmenování ředitelem BIS. Koudelku přitom dlouhodobě podporoval i premiér Babiš.

Pavel Žáček

Pavel Žáček

(...) Vrbětice, a jejich vyústění, tzn. likvidace dvou ruských rezidentur.

V souvislosti s kauzou Vrbětice byli z území ČR vyhoštěni pracovníci ruské ambasády v Praze, kteří byli identifikováni jako členové dvou ruských rozvědek – GRU a SVR.

skrýt celé odůvodnění

Pavel Žáček hovoří o úspěších Bezpečnostní informační služby (BIS), mezi které řadí (video, čas 9:41) „likvidaci dvou ruských rezidentur“ jakožto důsledek kauzy Vrbětice. Vzhledem ke kontextu výroku pojmem „rezidentura“ rozumíme základnu členů některé z ruských tajných služeb.

Informace o vyšetřování výbuchu muničních skladů, k němuž došlo ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, zveřejnili ministr vnitra a tehdejší ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) a předseda vlády Andrej Babiš (hnutí ANO) na tiskové konferenci dne 17. dubna 2021. Premiér tehdy oznámil, že podle zjištění českých tajných služeb byli do výbuchu skladů zapojeni ruští agenti. „Musím konstatovat, že existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby GRU, jednotky 29155, do výbuchu muničních skladů,“ uvedl na tiskové konferenci Andrej Babiš.

Z České republiky bylo v této souvislosti vypovězeno 18 pracovníků ruské ambasády v Praze, kteří byli českou stranou identifikováni jako členové ruských tajných služeb – konkrétně jako agenti vojenské rozvědky GRU a civilní rozvědky SVR. Ruští zpravodajci odletěli z Prahy dva dny po oznámení, tedy 19. dubna 2021. Ruská federace následně v odvetném kroku vyhostila 20 členů české diplomatické mise, včetně zástupce velvyslance Luboše Veselého.

Doplňme, že dne 21. dubna se ministrem zahraničních věcí stal Jakub Kulhánek. Ten poté vyžadoval, aby ruská strana umožnila návrat všech vyhoštěných českých diplomatů na ambasádu v Moskvě. Ruská federace na tento požadavek ovšem neodpověděla. České ministerstvo zahraničí proto rozhodlo o vyhoštění dalších 63 pracovníků ruské ambasády v Praze, čímž se srovnal počet pracovníků na obou ambasádách.

Mluvčí Ministerstva zahraničí Eva Davidová v květnu uvedla, že výjezdní příkaz obdrželo celkem 123 ruských občanů. Diplomaté a zaměstnanci ruské ambasády v Praze opustili území Česka na konci května. Početní obsazení konzulátů v Brně a Karlových Varech zůstalo stejné.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož v důsledku kauzy výbuchu vrbětických muničních skladů došlo k vyhoštění zaměstnanců ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové dvou ruských rozvědek GRU a SVR. Lze tedy říci, že de facto došlo k rozbití či k „likvidaci“ dvou ruských rezidentur. Doplňme, že podobně se v dubnu 2021 v této spojitosti vyjádřil například i ministr vnitra Jan Hamáček.

Pavel Žáček

Pavel Žáček

Ředitel má velkou odpovědnost, má právo podepisovat některé dokumenty, některé aktivity, které jiný příslušník (Bezpečnostní informační, pozn. Demagog.cz) služby včetně náměstka nemá.

Mezi pravomoci ředitele BIS patří například rozhodnutí o opatřování krycích dokladů nebo krycích prostředků. Takové kompetence nemá žádný jiný člen BIS včetně náměstka, jehož pravomoci zákon neupravuje.

skrýt celé odůvodnění

V polovině srpna končí mandát stávajícímu řediteli Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalu Koudelkovi. Vláda Andreje Babiše jej nicméně pověřila vedením BIS, dokud nebude jmenován nový ředitel. O zastupování ředitele nemluví zákon o zpravodajských službách ani zákon o Bezpečnostní informační službě, a proto není jasné, jak rozsáhlé bude mít Michal Koudelka v takové situaci pravomoci.

Pravomoci ředitele BIS upravuje zákon o Bezpečnostní informační službě. Ředitel BIS rozhoduje například o opatřování krycích dokladů nebo o používání krycích prostředků. Rozhoduje také o sledování a jeho dokumentaci, případně k tomu může pověřit vedoucího organizačního útvaru. Další povinnosti jsou potom upraveny v § 19 téhož zákona. V odstavci 2 je například uložena povinnost předkládat kontrolnímu orgánu statut BIS, návrh jejího rozpočtu nebo písemná zadání úkolů uložených vládou či prezidentem republiky. Odstavec 3 potom upravuje, jaké materiály ředitel BIS předkládá kontrolnímu orgánu na jeho požádání.

Pozici náměstka zákon o BIS neupravuje, výše zmíněné pravomoci tedy patří výhradně řediteli. Dá se proto tvrdit, že „ředitel BIS má velkou odpovědnost“, jak uvádí poslanec Žáček. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Žáček

Pavel Žáček

Zodpovědnost (prezident republiky, pozn. Demagog.cz) za ředitele ani za činnost (BIS, pozn. Demagog.cz) nemá, tu má premiér, respektive vláda.

Podle zákona o zpravodajských službách nese odpovědnost za činnost Bezpečnostní informační služby (BIS) i za výběr jejího ředitele vláda.

skrýt celé odůvodnění

Odpovědnost za činnost Bezpečnostní informační služby (BIS) a za výběr jejího ředitele je upravena v zákoně č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách. § 7 tohoto zákona konkrétně uvádí: ,,Za činnost zpravodajských služeb odpovídá a koordinuje ji vláda."

Jmenování ředitele BIS je potom upraveno v § 4 odst. 2, podle kterého přísluší tato pravomoc vládě. Doplňme, že kandidáta může vláda jmenovat ředitelem až poté, co navržené jméno projedná výbor Poslanecké sněmovny příslušný ve věcech bezpečnosti. Ředitel BIS je podle zákona také z výkonu své funkce vládě odpovědný a vláda jej rovněž může odvolat.

Podle žádného z právních předpisů nemá za činnost BIS ani za výběr jejího ředitele odpovědnost prezident republiky. Obecně zpravodajské služby prezidentovi předávají zprávy o své činnosti, a to jednou za rok, případně kdykoliv o to prezident požádá. V případech, kdy se jedná o „zjištění, která nesnesou odkladu“, pak zpravodajské služby předávají informace prezidentu republiky, předsedovi vlády a příslušným členům vlády bezprostředně. Dodejme, že mezi další pravomoci prezidenta republiky patří zadávání úkolů zpravodajským službám, může tak však učinit jen s vědomím vlády.

Pavel Žáček

Pavel Žáček

Už jednou tyto materiály (ohledně ředitele BIS Koudelky, pozn. Demagog.cz) směřovaly do komise pro kontrolu BIS. Komise, pokud vím, se k tomu vyjádřila.

Stálá komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby se v prosinci 2020 zabývala dopisem, ve kterém Hrad kritizuje ředitele BIS Michala Koudelku. Komise jeho kritiku odmítla.

skrýt celé odůvodnění

V prosinci 2020 přišel kurýrem z Kanceláře prezidenta republiky (KPR) dopis adresovaný členům sněmovní Stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby (BIS). Tento dokument obsahoval právní analýzu, podle které má prezident právo na podrobné informace o činnosti BIS.

Dopis zaslal Hrad sněmovní komisi v souvislosti s žádostí, pomocí níž chtěl Miloš Zeman od BIS získat detaily o ruských zpravodajských operacích v České republice či jména ruských špionů na českém území. Dle informací serveru iRozhlas.cz členové komise také obdrželi soupis údajných manažerských selhání Michala Koudelky ve funkci, který rovněž nechal vypracovat Hrad.

Ve svém usnesení (.pdf) z 3. prosince 2020 komise apelovala, aby při informování ústavních činitelů BIS důsledně postupovala v intencích zákona o zpravodajských službách a zákona o Bezpečnostní informační službě. Dále se komise také usnesla, že ředitel BIS Koudelka neselhal (.pdf).

Pavel Bělobrádek, předseda Stálé komise pro kontrolu činnosti BIS, uvedl, že komise dostala právní stanovisko od KPR, jak se má BIS chovat vůči hlavě státu. „Já bych si přál, aby BIS odpověděla v intencích zákona a pan prezident byl spokojen, aby nedošlo k dalším takovým situacím. Ale ne vždy se přání člověka plní,“ doplnil tehdy Bělobrádek.