Podepsáno. F-35 míří do Česka.

Ministryně obrany Černochová na konci ledna podepsala dohodu o nákupu nových stíhaček pro českou armádu, diskuze o F-35 tím ale neskončila. V Událostech, komentářích o ceně, termínech dodání i alternativách amerických F-35 diskutovali nynější a bývalý ministr dopravy.

Ověřili jsme

Události, komentáře ze dne 29. ledna 2024 (moderátor Barbora Kroužková, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Karel Havlíček

Poslanec

0

Martin Kupka

Ministr dopravy

0
0
0

Výroky

Karel Havlíček ANO
Martin Kupka ODS
Obrana, bezpečnost, vnitro 10 výroků
Pravda 8 výroků
Nepravda 1 výrok
Zavádějící 0 výroků
Neověřitelné 1 výrok

Martin Kupka

Bude to (výdaje na nákup F-35, pozn. Demagog.cz) v následujících 11 letech znamenat zhruba 14 miliard korun ročně. To je něco kolem 7 % celkového rozpočtu na obranu.
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Ministerstvo obrany skutečně uvedlo, že během 11 let – konkrétně od roku 2024 do roku 2034 – bude na pořízení letounů F-35 každoročně vynakládat v průměru 14 miliard korun. Tato částka podle prognózy resortu představuje průměrně 7,3 % obranného rozpočtu ročně.

Ministr dopravy Martin Kupka mluví o pořízení amerických stíhacích letounů F-35. Podle resortu obrany má nákup přijít celkem na 150 miliard korun. Ministr Kupka konkrétně reaguje na otázku moderátorky ohledně toho, zda je nákup vzhledem k rozpočtovému deficitu dobře načasovaný. Kupka odpovídá, že jde o nezbytnou strategickou investici, a výrokem ilustruje, že se splátky rozloží do více let. Podle jeho názoru tak tyto výdaje neohrozí další investice do obranyschopnosti České republiky.

Výdaje na nákup

Ministryně obrany Jana Černochová stvrdila nákup 24 letounů F-35 letos v lednu, kdy podepsala memorandum s americkým velvyslancem v Česku Bijanem Sabetem. Tyto stroje nahradí současné stíhačky Gripen, které si Česko pronajímá. Podle plánů vlády první letouny F-35 do Česka dorazí v roce 2031, poslední kusy by měly být letectvu k dispozici o čtyři roky později.

Zmíněnou částku 150 miliard Kč Ministerstvo obrany udává jako cenu za pořízení a zavedení všech 24 strojů do provozu. Hrazena bude z obranného rozpočtu. Jana Černochová už v září 2023, kdy Fialova vláda nákup schválila, mluvila o tom, že částka bude rozložena tak, aby Česko každoročně v průměru vydalo přibližně 7,3 % plánovaných výdajů na obranu.

Ministerstvo obrany současně upřesnilo, že platby budou rozložené do 11 let (od roku 2024 do roku 2034) a půjde v průměru o 14 miliard korun ročně. To dle prognózy ministerstva bude průměrně tvořit právě „7,3 % celého obranného rozpočtu“ na zmiňované období.

Náklady na provoz

Pro úplnost je vhodné dodat, že kromě pořizovací ceny média upozorňovala i na celkové náklady na provoz. Resort obrany celkovou cenu, do které započítal nákup i následný provoz až do roku 2069, odhadl na 322 miliard Kč v dnešních cenách. „Dle odhadů by v letech 2024–2069 měl obranný rozpočet za předpokladu dvouprocentního meziročního nárůstu v souhrnu činit cca 8,4 bilionu Kč, takže náklady na pořízení a provoz systému F-35 by z něj měly činit necelá 4 %“, napsalo k tomu ministerstvo.

Závěr

Ministerstvo obrany uvedlo, že na pořízení amerických stíhacích letounů F-35 v průběhu 11 let (tedy od roku 2024 do roku 2034) každoročně vynaloží 14 miliard Kč, což bude tvořit průměrně 7,3 % obranného rozpočtu. Výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý.

Martin Kupka

Je to krok (nákup F-35, pozn. Demagog.cz), který opakovaně jak Armáda České republiky, tak Jana Černochová vysvětlila veřejnosti, prezentovala poslancům hnutí ANO dvakrát na klubu (...). Vysvětlovala to opakovaně poslancům výboru pro bezpečnost a pro obranu (...) a samozřejmě pozvala je i armádní představitele k podrobnému semináři.
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Jana Černochová i česká armáda opakovaně vysvětlovaly kroky ohledně nákupu letounů F-35 formou tiskových konferencí, odborných seminářů či projednáním v rámci sněmovních výborů, na kterých byli přítomni i zástupci opozičního hnutí ANO.

Martin Kupka mluví o pořízení 24 letounů F-35 od USA. Podle Kupky jak Jana Černochová, tak i Armáda ČR opakovaně vysvětlovaly veřejnosti i opozici, proč k tomuto nákupu přistoupily. V našem odůvodnění jsme se tedy zaměřili na to, zda ke Kupkou zmíněným krokům ze strany Jany Černochové a armády opravdu došlo.

Uveďme, že nákup stíhaček Fialova vláda schválila v září 2023. Ministryně obrany Jana Černochová společně s americkým velvyslancem Bijanem Sabetem na konci letošního ledna podepsala memorandum o jejich koupi. Náklady na pořízení vyjdou na 150 miliard korun, dalších 172 mld. Kč bude dle odhadu Ministerstva obrany stát provoz letounů do konce jejich životnosti. První F-35 armáda dostane v roce 2031, poslední pak o čtyři roky později.

Informování veřejnosti

Ministryně Černochová o modernizaci českého letectva hovořila již od začátku svého mandátu. V červenci 2022, po zahájení vyjednávání o nákupu F-35 s USA, mluvila o těchto strojích jako o „nejsofistikovanější zbrani, která je na trhu“. Uvedla také, že „je v zájmu Česka i obou organizací (NATO a Evropské unie, pozn. Demagog.cz), abychom měli nejmodernější technologie, které dokážou bránit konfliktu, ale i jeho eskalaci.“

Po schválení nákupu v září 2023 Černochová na tiskové konferenci vlády uvedla (video, čas: 4:16), že nákup F-35 byl učiněn „v naprosté koaliční shodě“. Výdaje do roku 2034, tedy 150 miliard korun, podle ní každého občana vyjdou na 700 korun ročně. Částku přirovnala například k ceně „dvojky vína nebo osmi cigaretám na občana měsíčně, anebo k nákupu jedné basy plzeňského piva, rodinné vstupenky do ZOO nebo kina“.

Armáda také opakovaně vysvětlovala informace týkající se nákupu stíhaček F-35 veřejnosti. V září 2023 se uskutečnilo setkání novinářů s představiteli Generálního štábu, kdy armáda zároveň odtajnila část dokumentu nazvaného Podoba taktického letectva AČR po roce 2027. Armáda tyto kroky podnikla kvůli tomu, že se ve veřejném prostoru objevovaly informace, které podle ní nebyly pravdivé.

Ministerstvo obrany se také vyjádřiloněkterým nepravdivým a zavádějícím informacím kolujícím ve veřejném prostoru. Kromě toho Armáda zveřejnila dva podcasty s názvem Neviditelné stíhačky, věnované právě nákupu stíhaček F-35, kdy se první z nich zaměřil na technické výhody stroje a druhý na samotný průběh nákupu.

Debata s hnutím ANO

V srpnu 2023 se Jana Černochová pro Seznam Zprávy vyjádřila, že hodlá s opozičním hnutím ANO sdílet některé informace o nákupu F-35, zároveň ovšem upozornila na to, že část z nich může být pod přísným průmyslovým embargem. V září 2023 se uskutečnila schůzka generálního štábu, kde proběhla prezentace argumentů armádních důstojníků o pořízení letounů. Té se účastnili i zástupci opozičního hnutí ANO, např. Pavel Růžička, Lubomír Metnar nebo Roman Kubíček.

Ministr dopravy Kupka ve výroku mluví o tom, že Jana Černochová nákup F-35 opozičním poslancům z hnutí ANO představila dvakrát během jednání jejich poslaneckého klubu. Z veřejně dostupných zdrojů jsme ale tyto informace nedohledali. Obrátili jsme se proto na zástupce vlády i hnutí ANO, odpověď jsme ale do vydání naší analýzy neobdrželiJak nicméně vyplývá z předchozích řádků, opoziční politici byli o pořízení letounů informováni.

Dodejme, že právě opozice se dlouhodobě staví proti nákupu. Nelíbí se jí především cena letounů a jejich provozní náklady. Z hnutí ANO se v této věci vyjádřil negativně např. již zmíněný Lubomír Metnar, podle kterého měla vláda jednat minimálně se dvěma dodavateli, aby měla možnost porovnat nabídky. Podle Pavla Růžičky částky na nákup a provoz letounů uvedené vládou nejsou důvěryhodné. Karel Havlíček se pak obává, že si pořízení letounů Česká republika nemůže dovolit.

Sněmovní výbory a odborné semináře

Nákup letounů F-35 se projednával také ve sněmovních výborech. Ve Výboru pro obranu se tak stalo např. už v srpnu 2022, kdy Ministerstvo obrany sdílelo informace ohledně pověření ministryně obrany k pořízení F-35 (.pdf, str. 2). Resort obrany na tomto jednání zastupovala právě Jana Černochová, ale také náčelník Generálního štábu Karel Řehka. Schůze výboru se účastnili Lubomír Metnar a Pavel Růžička a také další poslanci z hnutí ANO, např. Miroslav Janulík či Michal Ratiborský (.pdf, str. 1).

Po zmíněné tiskové konferenci v září 2023 byl uspořádán odborný seminář ve Kbelích (video). Semináře se zúčastnila Jana Černochová spolu s Karlem Řehkou a prostor byl věnován také dotazům z řad novinářů (video, čas: 48:09). V říjnu 2023 místopředseda sněmovního Výboru pro obranu Josef Flek a předseda Výboru pro bezpečnost Pavel Žáček uspořádali seminář (.pdf) s názvem „Budoucnost nadzvukového taktického letectva Armády ČR – proč F-35?, na kterém se podíleli jak zástupci resortu obrany, tak i armády.

Závěr

Jak ministryně obrany Jana Černochová, tak jiní zástupci Ministerstva obrany a české armády nákup amerických stíhaček F-35 vysvětlovali veřejnosti prostřednictvím tiskových konferencí, odborných seminářů nebo také jiných vystoupenímédiích. Debata probíhala i s představiteli opozičního hnutí ANO, a to buď v rámci speciálních seminářů nebo v rámci sněmovních výborů pro obranu a pro bezpečnost. Ačkoliv se nám nepodařilo potvrdit, jestli ministryně Černochová vysvětlovala pořízení nových stíhaček i přímo na jednání poslaneckého klubu ANO, celá řada poslanců opozičního hnutí se účastnila zmíněných jednání výborů, kde Jana Černochová nákup prezentovala. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Martin Kupka

To, že dnes podepsali tu smlouvu (o nákupu F-35, pozn. Demagog.cz), to také není nic nečekaného, protože Jana Černochová i v debatách i při prezentaci na plénu Sněmovny řekla, že ten podpis se musí odehrát do konce března.
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Ministryně obrany Jana Černochová opravdu opakovaně řekla, že se smlouva o nákupu stíhaček F-35 musí podepsat do konce března 2024.

Martin Kupka mluví o nákupu 24 amerických stíhacích letounů F-35, který na konci ledna podpisem memoranda stvrdila ministryně obrany Jana Černochová. Samotné pořízení těchto letadel vláda schválila už v září 2023. Podle Kupky tak podpis Černochové nebyl překvapivý, protože ona sama dříve zmiňovala, že smlouvu musí podepsat do konce letošního března.

Ministryně obrany už v polovině prosince řekla, že by k podpisu memoranda mělo dojít přibližně na přelomu ledna a února. Současně uvedla, že smlouvu musí podepsat do konce března, „protože tou nabídkou, kterou Česko obdrželo, jsou Spojené státy vázány do konce března“ (video, čas 16:22).

O termínu, kdy musí dojít k podpisu, mluvila Jana Černochová také v lednu tohoto roku, kdy v Partii na CNN Prima NEWS zmínila, že „jsme vázáni do konce března tu smlouvu uzavřít“ (video, čas 1:06). V lednu se obdobně vyjádřil např. i mluvčí Ministerstva obrany Karel Čapek (Právo, 12. ledna 2024).

Na plénu Poslanecké sněmovny Jana Černochová hovořila o F-35 hned několikrát, například v kontextu nabídky od společnosti Gripen nebo během porovnávání ceny českého a izraelského nákupu těchto strojů. O samotném podpisu však ve svých proslovech nemluvila.

Ministryně obrany Černochová tedy ve veřejném prostoru vícekrát zmínila, že smlouva k nákupu amerických stíhaček F-35 bude stvrzena do konce letošního března. Na půdě Sněmovny ale o podpisu nemluvila, výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Karel Havlíček

(...) se zdaleka nejedná pouze o tu přímou investici (nákup F-35, pozn. Demagog.cz), která bude těch 105+45 miliard, což je infrastruktura. Ale dalších přibližně 200 miliard navíc, což je ten provoz, který bude po dobu celé životnosti.
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Do nákupu a provozu stíhaček F-35 by měla ČR investovat celkem 322 mld. Kč. Do roku 2034 by mělo být vynaloženo 150 mld. Kč na nákup letadel, stavbu infrastruktury, výcvik a munici. Zbylých 172 mld. Kč bude dle odhadu Ministerstva obrany stát provoz do konce jejich životnosti.

Poslanec Karel Havlíček mluví o celkových investicích na nákup a provoz stíhaček F-35. Podle něj nebude Česká republika platit jen za samotné stroje a infrastrukturu, ale bude také muset vyhradit přibližně dalších 200 miliard korun na jejich následný provoz a údržbu. Z kontextu jeho výroku vyplývá, že mu tato cena přijde příliš vysoká.

Přibližme, že Česko podepsalo memorandum o nákupu 24 stíhaček F-35 s USA na konci letošního ledna. První z těchto amerických letounů páté generace by měly dorazit v roce 2031 a sloužit by měly až do roku 2069. Výroky o pořízení těchto letounů, jsme ověřovali už v minulosti, například u premiéra Petra Fialy (ODS) nebo ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Celý proces přípravy nákupu shrnuje také Česká televize ve své grafice.

Ministerstvo obrany odhaduje, že se celkové náklady na pořízení a provoz stíhaček vyšplhají na 322 miliard korun v dnešních cenách. Platby jsou přitom rozděleny do dvou období. V prvním období do roku 2034 má Česká republika zaplatit necelých 150 mld. Kč. Tato částka pokrývá nejen samotné letouny, ale také související vybavení, výcvik, munici, servis, údržbu a simulátory v celkové hodnotě 106 mld. korun.

Zbylých 44 miliard korun pak bude vyplaceno českým dodavatelům, kteří se na projektu mají podílet. Podle slov ministryně Černochové má být tato částka vynaložena na budování infrastruktury, na palivo, personál a odvod daně z přidané hodnoty. Dodejme, že na projektech spojených s nákupem F-35 by se mělo celkem podílet13 českých firem a univerzit.

Ve druhé fázi, tedy od roku 2034 do roku 2069, kdy by měla stíhačkám končit životnost, je pak na provoz, údržbu, servis, munici a palivo naplánováno dalších 172 mld. korun. Po tomto roce by tak Ministerstvo obrany na provoz letounů mělo vynakládat zhruba 4,9 mld. Kč ročně.

Shrnutí

Karel Havlíček má tedy pravdu v tom, že Česko v souvislosti s nákupem stíhaček F-35 nezaplatí pouze počáteční cenu ve výši necelých 150 miliard korun. Ministerstvo obrany totiž odhaduje, že se na provoz a údržbu po roce 2034 až do konce životnost letounů vynaloží dalších cca 172 mld. Kč. Havlíček se uváděnou částkou sice těsně nevejde do naší standardní 10% odchylky, svými slovy ale naznačuje, že si přesnou částkou není jistý a poukazuje na další výdaje spojené s pořízením letounů. Celková částka je navíc odhadem Ministerstva obrany. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Karel Havlíček

Pátá generace (švédských letounů Gripen, pozn. Demagog.cz) by byla přibližně za poloviční cenu (…), za další provoz je výrazně, výrazně levnější. Navíc nám nabízeli 14 stávajících gripenů, které by nám přenechali.
Obrana, bezpečnost, vnitro
Nepravda
Švédsko letadla 5. generace vyvíjí, Česku je ovšem nenabízelo, podoba těchto vyvíjených strojů ani jejich cena nejsou známy. Švédsko ČR nabídlo, že jí přenechá 14 starších pronajímaných gripenů, pokud si koupí 12 nových gripenů typu E – ty se ale neřadí mezi letouny 5. generace.

Karel Havlíček v debatě kritizoval Fialovu vládu za to, že podle něj „ukvapeně“ rozhodla o nákupu amerických letounů F-35 a déle nejednala s výrobci jiných stíhaček. Komentoval zejména cenu na pořízení a provoz strojů F-35 a zmiňoval podle něj výhodnější nákup švédských letadel Gripen. V této souvislosti nejdříve mluvil o možnosti pořízení „teprve připravovaných“ gripenů 5. generace. K tomu následně dodal, že Švédsko Česku navíc nabízelo, že mu přenechá čtrnáct starších letounů, které mu teď pronajímá.

Pátá generace vs. gripeny

Pro začátek upřesněme, že jako letouny 5. generace se běžně označují stroje, které disponují technologií stealth. Díky ní jsou letadla hůře zachytitelná radarem (.pdf), což je dáno kombinací použitých materiálů, tvarem letounu a dalšími prvky. Kromě toho letadla 5. generace využívají například modernější elektroniku než letouny předchozí generace, včetně více zautomatizovaných systémů.

Do 5. generace se řadí zmiňované americké stíhačky F-35 (.pdf, str. 1). Výrobce gripenů, švédská společnost Saab, v současné době letouny 5. generace nenabízí. Nejnovější model Gripen E (a dvoumístný typ F), který už nyní používá Brazílie, technologii stealth ve výbavě nemá. Protože ale některými svými vlastnostmi starší stroje předčí, je popisován jako letoun generace „4,5“. 

Saab v minulosti uváděl, že pracuje na projektu Flygsystem 2020, jehož cílem je zkonstruovat stíhací letoun 5. generace. Podoba těchto letounů a například ani plánované datum představení prototypu ale ještě zveřejněny nebyly. Ve veřejně dostupných zdrojích se neobjevují ani informace o tom, jaká by byla jejich cena. 

Nabízené letouny

O švédské nabídce, která by se týkala nákupu „připravovaných“ letounů 5. generace, se Ministerstvo obrany nikde nezmiňovalo. Uvádělo jen to, že Švédsko Česku nabídlo k prodeji gripeny verze E, tedy stroje generace čtyři a půl.

Zároveň švédská strana přišla s nabídkou, že pokud si ČR gripenů E koupí nejméně 12, přenechá jí 14 starších gripenů, které si stát od švédské vlády pronajímá už od roku 2005. Konkrétně jde o 12 letounů Gripen C a dva dvoumístné gripeny verze D.

Co se týče nabízené ceny, podle vyjádření Ministerstva obrany stojí pořízení letounu F-35 méně než pořízení letounu JAS-39 Gripen E. V případě ceny za provoz resort uznal, že by byly finančně výhodnější gripeny. „Roční provoz se započtením i průměrných nákladů na palivo a munici 24 letounů F-35 je o necelou čtvrtinu vyšší než provoz jiných platforem, například Gripenu,“ uvádí web resortu.

Přesto ale Ministerstvo obrany k žádné ze švédských nabídek nepřistoupilo s odůvodněním, že by byl takový nákup neefektivní. Gripeny E totiž podle něj „řeší budoucnost taktického letectva jen na velmi krátkou dobu a neposkytují zdaleka tolik schopností jako letouny 5. generace“. Česko proto nakonec vyjednávalo jen o pronájmu stávající švédské letky, a to do roku 2035, dokud se plně nezavedou americké F-35.

Závěrečné shrnutí

Švédsko Česku nabízelo, že mu přenechá 14 nyní pronajímaných gripenů, a to pokud si koupí 12 nových gripenů typu E. Tyto gripeny JAS-39 E, které používá například Brazílie, se ale řadí mezi letouny „generace 4,5“. Nejedná se tedy o stroje páté generace, do níž patří např. americké stíhačky F-35 a kterou Karel Havlíček ve spojitosti se švédskou nabídkou výslovně zmiňuje.

Švédská firma Saab v minulosti uváděla, že na vývoji stíhaček 5. generace pracuje, ve veřejně dostupných zdrojích se ovšem neobjevují informace o tom, kdy plánuje letoun představit, ani informace o jeho ceně. Podle webu Ministerstva obrany Švédsko tyto připravované stroje 5. generace Česku nenabízelo.

Z uvedených důvodů proto výrok Karla Havlíčka hodnotíme jako nepravdivý.

Karel Havlíček

Ta letadla (nové F-35, pozn. Demagog.cz) budou skutečně až za 11 let.
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
První letouny F-35 by do Česka měly dorazit už v roce 2031, následně je plánován výcvik pilotů na těchto strojích v ČR a postupné nabývání operačních schopností letounů. S plným nasazením letadel F-35 armáda počítá až v roce 2035, tedy za 11 let.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček mluví o pořízení letounů F-35. Podle něj měla Fialova vláda s nákupem počkat dva roky a během toho vyjednávat o příznivější ceně. Dle jeho názoru byl tedy nákup ukvapený a tyto dva roky z hlediska obranyschopnosti Česka nehrají roli, jelikož všechny stíhačky F-35 budeme mít až za 11 let, tedy v roce 2035.

Uveďme, že v červnu loňského roku prodej 24 letounů F-35 schválilo americké Ministerstvo zahraničí. Fialův kabinet pak nákup za celkem 150 miliard korun schválil ke konci loňského září (.pdf). Ministryně obrany Jana Černochová v letošním lednu stvrdila pořízení těchto stíhaček pro českou armádu, když s americkým velvyslancem v Česku Bijanem Sabetem podepsala memorandum o porozumění mezi vládami obou zemí.

První stroje by do České republiky měly být dle Ministerstva obrany dodány v roce 2031, poté bude probíhat např. ještě výcvik pilotů na těchto letounech přímo v ČR (.pdf). Poslední stíhačky F-35 dorazí v roce 2035, ve stejném roce resort obrany počítá i s „dosažením plných operačních schopností“ systému F-35 (.pdf). Do té doby bude česká armáda také používat stávající gripeny. Podle plánů ministerstva tedy k plnému nasazení letounů F-35 dojde až za 11 let. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Martin Kupka

My první stroje (F-35, pozn. Demagog.cz) dostaneme už v roce 31, poslední v roce 35.
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Ministryně obrany Jana Černochová a americký velvyslanec v ČR Bijan Sabet v lednu podepsali memorandum o pořízení 24 letounů F-35 pro českou armádu. První stroje by do Česka podle Ministerstva obrany opravdu měly dorazit v roce 2031, poslední pak v roce 2035.

Ministr dopravy Martin Kupka mluví o nákupu amerických stíhacích letounů F-35 a uvádí, že první stroje má Česko obdržet v roce 2031, poslední pak o čtyři roky později.

Vláda v červenci 2022 Janu Černochovou pověřila, aby sestavila tým, který bude jednat s americkými zástupci o nákupu 24 víceúčelových nadzvukových letounů F-35. Na začátku února 2023 se pak představitelé české a americké vlády sešli ve Washingtonu, přičemž cílem jednání bylo získat detailní informace o způsobu financování projektu s ohledem na rozpočet České republiky. Vyjednávací tým se také sešel se zástupci společnosti Lockheed Martin, která letouny F-35 vyrábí.

V dubnu 2023 se v USA konalo další kolo vyjednávání (.docx), které se dle Ministerstva obrany týkalo všech aspektů potenciální akvizice“. Český tým opět jednal jak s představiteli americké vlády, tak se zástupci firmy Lockheed Martin. V červnu loňského roku pak prodej stíhaček schválilo americké Ministerstvo zahraničí. Vláda Petra Fialy nákup za celkem 150 miliard korun schválila ke konci září (.pdf).

Ministryně obrany Jana Černochová v letošním lednu stvrdila pořízení letounů F-35, když s americkým velvyslancem v Česku Bijanem Sabetem podepsala memorandum o porozumění mezi vládami obou zemí. Podle Ministerstva obrany by první stroje do České republiky měly být dodány v roce 2031, poslední kusy dorazí v roce 2035. Výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý.

Martin Kupka

Ona ta konkurence (výrobce F-35, pozn. Demagog.cz) v tuto chvíli nenabízí stroje páté generace.
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Jedinými dostupnými letouny páté generace jsou opravdu jen americké stíhačky F-35. Do stejné generace se sice řadí i čínské letouny, Čína své stroje ale neprodává. Dle některých zdrojů do této generace spadají i ruské stíhačky, o jejich klasifikaci ale panují pochybnosti.

Martin Kupka v kontextu výroku obhajuje nákup amerických stíhacích letounů F-35. Tvrdí, že se jedná o jediné dostupné stroje páté generace, což byl podle něj jeden z hlavních důvodů, proč si Česko vybralo právě tento typ letounů.

Pátá generace

Uveďme, že pátá generace stíhacích letounů se oproti předchozí generaci liší zejména v oblasti technologie stealth (také označována jako obtížná zjistitelnost), jejímž cílem je skrýt letoun v radarové a infračervené oblasti. Kromě toho by letouny páté generace měly být také rychlejší a lépe ovladatelné než starší stroje, a to převážně díky novým digitálním systémům.

Prvním letounem této generace byl americký F-22 Raptor, který poprvé vzlétl v roce 1997. Následně byl nahrazen právě nově nasmlouvanými F-35A Lightning II. Oba tyto stroje vyvinula americká společnost Lockheed Martin. Na jejich výrobu zareagovaly Rusko a Čína, které vyvinuly vlastní letouny se stealth technologií. Konkrétně se jedná o ruskou stíhačku Suchoj Su-57 a čínskou Čcheng-tu J-20. Čína ale tyto stroje neprodává ostatním státům, a u ruských strojů panují pochybnosti ohledně efektivnosti stealth technologie. Také není k dispozici dostatek informací, na základě kterých by ruské stíhačky šlo jednoznačně zařadit do páté generace.

Jediným dostupným strojem nejnovější generace jsou tak americké F-35, jak dříve uvedla i česká armáda. Dodejme, že u některých jiných typů letadel se vede debata, zdali splňují parametry páté generace. Jde např. o Eurofighter Typhoon, který má digitální asistenci a technologii stealth. Za konkurencí ovšem zaostává, a je tak častěji popisován jako letoun generace 4,5.

Závěr

Jedinými dostupnými letouny páté generace jsou v současnosti pouze americké stíhačky F-35. Čína sice disponuje letounem páté generace, ale neprodává ho ostatním státům. U ruských strojů pak existují pochybnosti ohledně jejich zařazení do této generace. Výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý.

Karel Havlíček

BVP (bojová vozidla pěchoty, pozn. Demagog.cz), které jsou za 70 miliard, tak je tam jenom rámcově, kolik tam budou české firmy dodávat. A když jdete do detailu, tak zjistíte, z nějakých 25 miliard tam sotva dneska máme pět miliard a všechno ostatní je otevřené.
Obrana, bezpečnost, vnitro
Neověřitelné
Nákup BVP vyčísluje Ministerstvo obrany na 71 mld. Kč. Z původně dohodnuté ceny 60 mld. Kč měly nejméně 40 % tvořit dodávky od českých firem, což odpovídá 24 mld. Kč. Z veřejně dostupných zdrojů ale není jasné, kolik miliard českým firmám v současnosti opravdu připadlo.

Místopředseda Sněmovny Karel Havlíček mluví o pořízení nových bojových vozidel pěchoty (BVP) CV90 a zmiňuje, že zapojení českých firem do této zakázky je prozatím menší, než s čím počítá podepsaná rámcová dohoda. Hodnota dodávek, které jsou nyní nasmlouvané s tuzemskými firmami, podle Havlíčka konkrétně dosahuje přibližně jen 5 miliard korun.

Vývoj zakázky na BVP

Resort obrany původně na nákup nových BVP v roce 2019 vypsal tendr, do kterého se přihlásilo několik zahraničních firem. Výběrové řízení ale později provázela řada nejasnostíkomplikací, a Fialův kabinet se ho proto v červenci 2022 rozhodl zrušit. Ve stejné době pověřil ministryni obrany Janu Černochovou, aby zahájila jednání o nákupu přímo se švédskou vládou a švédskou společností BAE Systems.

Vláda Petra Fialy nakonec schválila pořízení 246 švédských bojových vozidel CV90 v květnu 2023 (.pdf) a následně zástupci Česka, Švédka a zmíněné firmy BAE Systems podepsali dohodu. První stroje by armáda měla podle Ministerstva obrany dostat v roce 2026, poslední do roku 2030. Cena nákupu byla stanovena na 59,7 miliard korun.

Resort obrany ale na podzim 2023 změnil odhad částky, a nákup tak dle jeho vyjádření může celkem přijít až na 70,7 miliardy Kč (.pdf, str. 18). Podle ředitele sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany Lubora Koudelky ale ani tato částka není definitivní, „protože se bude průběžně měnit v závislosti na vývoji ekonomických ukazatelů“. Dohoda se švédskou stranou totiž obsahuje tzv. inflační doložku. Nově uváděných 70,7 miliardy Kč podle zástupců ministerstva zahrnuje aktuální odhadovanou cenu a rezervu, která bere v úvahu předpokládaný růst cen práce, surovin, kurz koruny a další faktory.

Upřesněme, že částku za pořízení BVP Česko nevyplácí najednou. V rozpočtu Ministerstva obrany na rok 2024 je na nákup BVP vyčleněno cca 11,2 miliardy Kč (.pdf, str. 19). Na další rok to podle plánů vlády bude 6,7 miliardy a v roce 2026 2,2 mld. Kč.

Zapojení českých firem

Dohoda mezi Českou republikou a Švédskem zahrnuje podmínku, aby se český obranný průmysl do zakázky zapojil alespoň ze 40 % (.pdf, str. 3). Švédská strana také počítá s tím, že české zapojení bude garantovaných 40 % přesahovat. Zpravodajský server iDNES.cz v této souvislosti zmiňoval, že z původně dohodnuté ceny, takřka 60 miliard korun, by tedy tuzemským společnostem mělo připadnout nejméně 24 mld. Kč.

Ministerstvo obrany uvádí, že přímo v Česku se má vyrobit přes 200 nových BVP, do výroby se přitom zapojí asi tři desítky českých firem. Hlavními pěti společnostmi, které se na výrobě mají podílet, jsou státní zbrojovka VOP CZ, VR Group, Exalibur Army, Meopta a Ray Service. Všechny tyto společnosti již se švédskou BAE Systems mají uzavřenou smlouvu.

Ministerstvo obrany konkrétní podíly českých společností na projektu neurčuje. Ty se totiž odvíjí od samostatných jednání mezi švédskou stranou a jednotlivými podniky. Resort tak do těchto jednání nezasahuje a ani nezveřejňuje finální dohody mezi tuzemskými firmami a švédskou BAE Systems. Z veřejně dostupných zdrojů proto není jasné, kolik miliard českým firmám v současnosti připadlo.

Shrnutí

Na nákup BVP je tedy vyhrazeno skoro 71 miliard korun, ačkoliv se původně jednalo o necelých 60 mld. Kč. Ve smlouvě o jejich pořízení je zakotveno, že minimálně 40 % podílu celkového dohodnutého objemu má zprostředkovat český obranný průmysl. Pokud tedy vycházíme z částky zanesené v podepsané dohodě, tuzemským firmám by mělo připadnout nejméně 24 mld. Kč.

Vyjednávání o konkrétním zapojení českých firem do výroby BVP má na starosti švédská společnost BAE Systems, Ministerstvo obrany do těchto jednání přímo nezasahuje a nezveřejňuje ani finální dohody. Jaký je celkový objem již nasmlouvaných dodávek se nám nepodařilo dohledat ani v jiných veřejně dostupných zdrojích. Tvrzení Karla Havlíčka, že uzavřené smlouvy českých firmem se švédským výrobcem v současnosti dosahují hodnoty jen kolem 5 miliard korun, proto nemůžeme potvrdit, ani vyvrátit. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Martin Kupka

Tady je naprosto konkrétní suma (...) 15,3 miliardy korun (pro české dodavatele v rámci nákupu F-35, pozn. Demagog.cz), 14 konkrétních kontrahovaných projektů, 13 českých společností a univerzity.
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
V rámci nákupu letounů F-35 se do 14 připravovaných projektů v celkové hodnotě 15,3 miliard korun skutečně zapojí 13 českých firem a univerzit.

Martin Kupka v rozhovoru mluví o zapojení českého průmyslu do pořízení amerických stíhaček F-35, které nahradí nyní používané gripeny. Konkrétně zmiňuje částku 15,3 miliard korun, což je podle něj celková hodnota 14 projektů, na kterých se mají podílet české firmy a univerzity.

Zapojení českých firem

Už v září 2023, kdy vláda Petra Fialy plán na nákup letounů schválila, Ministerstvo obrany uvádělo, že součástí dohod o nákupu bude zapojení českého průmyslu v oblasti výroby a univerzit do výzkumu a vývoje. Průmyslová spolupráce s americkou stranou pak byla smluvně uzavřena během letošního ledna, vzápětí nato resort obrany podepsal i celý kontrakt na pořízení stíhaček.

Připraveno je 11 projektů s výrobcem letadel F-35 Lockheed Martin a další tři projekty s firmou Pratt&Whitney v celkové hodnotě 15,3 miliardy korun. Na projektech bude podílet celkem 13 českých podniků a univerzit, které se zapojí do čtyř oblastí – do výroby komponent, výzkumu a vývoje, pilotního výcviku a do údržby, servisu a oprav nakoupených letounů.

Doplňme, že o těchto 14 projektech ministerstvo obrany mluvilo i v jednom z dokumentů z loňského roku (.pdf) a už tehdy vyjmenovávalo třináct firem a univerzit, se kterými dojednalo spolupráci:

  • V dodavatelském řetězci budou hrát roli společnosti Ray Service, Honeywell Aerospace Olomouc, PBS, One3D a Centrum HiLase.
  • V oblasti vývoje pro obranné projekty amerických firem budou působit Aero Vodochody Aerospace a Aerotech Czech. V oblasti výzkumu resort počítal se zapojením ČVUT, VUT a státního Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ).
  • Do výcviku pilotů bude zapojen státní podnik LOM a firma VRGineers.
  • Údržbu a servis zajistí společnost VR Group (.pdf).

Pro úplnost je vhodné dodat, že některé firmy jsou zapojeny do více oblastí. Podle informací ze září 2023 by se spolupráce měla dále týkat např. kosmických technologií, kybernetiky, umělé inteligence nebo robotiky.

Závěr

V souvislosti s nákupem amerických letounů F-35 je tedy připraveno celkem 14 projektů v celkové hodnotě 15,3 miliard Kč, na kterých se bude podílet 13 českých firem a univerzit. Výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů