Povolební Partie

Výrok předsedy ČSSD je hodnocen na základě jeho vyjádření pro server Aktuálně.cz z předvolebního období jako pravdivý.

Bohuslav Sobotka už před volbami, konkrétně 24. října 2013, prohlašoval, že žádný člen stínové vlády ČSSD nemá pozici v budoucí vládě jistou.

Na otázku v rozhovoru pro Aktuálně.cz:

" Znamenalo by to, že by se stínová vláda ČSSD jen přetavila ve vládu skutečnou, nebo počítáte s některými změnami? "

Bohuslav Sobotka odpověděl:" Neznamená. Automaticky ne. Já si samozřejmě vyhodnocuji práci členů stínové vlády, i během volební kampaně, míru jejich angažmá ve prospěch volebního úspěchu sociální demokracie. Protože rozhodně ne všichni stínoví ministři ve volbách kandidují, ne všichni jsou úplně aktivní tak, jak já bych si představoval. Takže nepochybně stínová vláda není dogma, ale je to jádro příští sociálnědemokratické vlády. Pokud ovšem dostaneme silný mandát."

Výrok hodnotíme jako pravdivý, politické uskupení ANO vzniklo v listopadu roku 2011, kandidovalo prvně ve volbách tohoto roku a tudíž se zároveň nepodílelo na žádné z předchozích vládních koalic. Pravdou také je, že ČSSD byla od voleb v roce 2006 opoziční stranou.

Doplňujeme pouze, že byť samotná ČSSD nebyla posledních sedm let součástí vládní koalice, podpořila svým hlasováním o důvěře úřednickou vládu Jana Fischera a to v letech 2009-2010, kde měla také své nominanty. Nicméně přímo zastoupena ve vládě (ve smyslu zapojení stranických špiček) nebyla.

Od předčasných voleb 2013 potom obě strany vedou jednání o případné koaliční spolupráci.

Andrej Babiš byl skutečně 17. listopadu 2013 hostem Václava Moravce spolu s Hanou Marvanovou. Zmíněná slova nicméně v pořadu nezazněla. Nemůžeme vyloučit, že padla v soukromém hovoru po vysílání a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny získalo hnutí ANO 2011 celkem 927 240 hlasů (18,65%).

Bohužel se nedá dohledat, zda Andrej Babiš na sobotním jednání mezi zástupci ANO a ČSSD opravdu navrhoval podpis koaliční smlouvy všemi poslanci a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. O vyjádření jsme však požádali vyjednavače z týmu ČSSD a v případě odpovědi hodnocení upravíme.

Andrej Babiš se však v podobném duchu vyjádřil 30. října, kdy po volbách probíhaly spory uvnitř ČSSD mezi křídlem Michala Haška a příznivci Bohuslava Sobotky. Babiš tehdy řekl, že bude chtít od sociálních demokratů podpisy poslanců, kteří budou podporovat vládu.

Výrok Bohuslava Sobotky je hodnocen jako pravdivý, neboť korektně popisuje stav ve své straně.

Bohuslav Sobotka reaguje na slova Andreje Babiše, že hnutí ANO je jednotné a mělo teambuildingovou akci, v jejímž rámci mimo jiné hráli i představitelé hnutí bowling. Nicméně pro upřesnění dodáváme, že zřejmě Babiš myslel pouze představitele poslaneckého klubu ANO a ne členy hnutí obecně.

Nicméně Sobotka ve svém výroku popisuje jednak fakt, že ČSSD má širokou organizační strukturu a poukazuje také na velký počet členů.

Server Idnes na základě údajů zaslaných kancelářemi jednotlivých stran uveřejnil, že k březnu roku 2013 měla ČSSD 22 881 členů. K tomuto datu se obvykle ve stranách platí členské příspěvky na rok a jde tak o poslední celostranické sčítání.

Ze stanov (.pdf - str. 7-14) strany pak vyplývá, že ČSSD disponuje mimo centrálních orgánů také strukturou místních, okresních a krajských organizací.

Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako pravdivý, veřejné zdroje dokládají jeho časové vymezení vyjednávání o budoucí vládě.

V neděli 10. listopadu začala povolební vyjednávání týmů sociální demokracie a hnutí ANO.

Krátce před začátkem schůze uvedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka: „Je to vlastně první jednání širších vyjednávacích týmů po volbách. Já jsem se zatím s panem Babišem viděl jenom jednou od voleb do Poslanecké sněmovny, takže předpokládám, že dnes budeme hlavně mluvit o struktuře dalšího jednání“.

O výsledcích svých jednání chtějí vyjednavači ČSSD a hnutí ANO seznámit lidovce. S KDU-ČSL, možným třetím koaličním partnerem, zasednou poprvé, a to ve Sněmovně po skončení zasedání nových poslanců.

Po schůzi sněmovny dnes (25. listopadu) začnou první trojstranná jednání mezi ČSSD, hnutí ANO a lidovci.

Na základě hlavy třetí Ústavy ČR o moci výkonné hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý.

Vrcholnými představiteli moci výkonné jsou v České republice prezident a vláda (tj. premiér, místopředsedové vlády a ministři). Podle článku 77 Ústavy ČR: „předseda vlády organizuje činnost vlády, řídí její schůze a vystupuje jejím jménem…“. Premiér tedy nejen řídí ministry a vládu, ale za její činnost také nese odpovědnost. Ministři jsou navíc podle článku 68 jmenováni do funkcí prezidentem na návrh předsedy vlády a stejně tak podle článku 74 prezident odvolá člena vlády, pouze pokud to navrhne premiér.

Výrok Andreje Babiše je hodnocen na základě dohledaného vyjádření prezidenta Zemana pro časopis Týden jako pravdivý.

V rozhovoru s názvem " Volby jednoznačně vyhrál Babiš ", který vyšel v časopise Týden v pondělí 28.10., padl také dotaz: " V souvislosti s Andrejem Babišem se také hodně mluvilo o jeho údajné spolupráci s StB. Je to pro vás důležité téma? A co si myslíte o lustračním zákonu? "

Miloš Zeman na něj odpověděl:" Jsem velice skeptický k lustračnímu zákonu obecně a k jednotlivým případům zvláště. Vezměte si příklad Jiřiny Bohdalové a mnoha dalších konkrétních lidí, které nakonec soud očistil. Myslím, že kdyby tato věc byla skutečně aktuální, tak by vyplynula najevo už dřív, a ne těsně před volbami. Proto ji lze považovat za jakýsi předvolební faul. Odpůrcem lustračního zákona jsem i t toho důvodu, že pan Lorenc nechal skartovat patnáct tisíc živých svazků velkých ryb na začátku revoluce, kdy vládl chaos. Teď už se bavíme jen o malých rybách. "

Nelze jasně určit, co měl Andrej Babiš na mysli, když mluvil "o obhajobě" ze strany prezidenta Zemana, necháváme proto tuto část výroku na posouzení čtenáři. Výrok hodnotíme jako pravdivý především díky formulaci o "předvolebním faulu".

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý. Předkládání lustračního osvědčení bylo opravdu až dosud u kandidátů na pozice ministrů zvykem, přičemž se však interpretace lustračního zákona skutečně liší.

Podle ihned.cz bylo negativní lustrační osvědčení vyžadováno od všech ministrů předchozích vlád. K lustracím se vyjádřil i bývalý prezident Václav Klaus, který potvrdil, že dokládání lustračního osvědčení bylo vždy považováno za samozřejmost.

Tzv. lustrační zákon - zákon č. 451/1991 Sb. stanovuje předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České republiky. Podmínkou pro výkon funkcí uvedených v tomto zákoně (tedy i v orgánech státní správy) je, že občan nesměl být v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 mj. příslušníkem Sboru národní bezpečnosti, tajemníkem orgánu Komunistické strany Československa nebo příslušníkem Lidových milicí.

Názory odborníků na lustrační zákon se liší. Proděkan olomoucké právnické fakulty Filip Dienstbier uvedl, že u vlády lustrace výslovně stanovena není. Na druhou stranu, děkan právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch řekl, že ministři, jako vedoucí jednotlivých ministerstev, jsou představitelé řídících funkcí ve státních orgánech a těchto se zákon týká. Stejné stanovisko jako Gerloch zastává i ústavní právník Jan Kysela, který prohlásil, že požadavek prezidenta je v tomto případě zcela logický, neboť má oporu v zákoně a navíc odpovídá dosavadní praxi. Podle Kysely však ze zákona existuje určitá výjimka: když se politik stane vicepremiérem nebo ministrem bez portfeje, pod kterého nespadají správní úřady, negativní lustrační osvědčení prezidentovi předkládat nemusí.

Zákon o státní službě č. 218/2002 Sb. je platným od roku 2002. Účinnosti by měl nabýt až 1.1.2015. Tento zákon explicitně neříká, zda člen vlády musí či nemusí předkládat lustrační osvědčení. Mezi předpoklady ani mezi překážkami k přijetí do státní služby není lustrační osvědčení zmíněné. Zákon ve svém § 2 odst. 1 dokonce uvádí, že se nevztahuje na členy vlády a členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Je sice pravda, že v minulosti bývalo zvykem vyžadovat negativní lustrační osvědčení vyžadováno od ministrů všech předchozích vlád, jak potvrdil i bývalý prezident Václav Klaus (podrobněji se tomuto věnujeme v dalším z výroků Bohuslava Sobotky v této diskusi "Pan prezident vychází z...").

Nicméně v tuto chvíli platný zákon o státní službě z roku 2002 o povinnosti člena vlády předkládat lustrační osvědčení nic neříká a výrok je tedy nepravdivý.

V tuto chvíli platný zákon o státní službě z roku 2002 neříká nic o povinnosti člena vlády předkládat lustrační osvědčení. Výrok je tedy nepravdivý.

Vzhledem k programům ANO i ČSSD a jednání mezi nimi hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jak hnutí ANO, tak i ČSSD měla ve svých volebních programech návrat k plné valorizaci důchodů o inflaci a třetinu růstu reálných mezd.

Pro období 2013 až 2015 bylo schváleno opatření, podle kterého se valorizace omezila pouze na jednu třetinu přírůstku v indexu spotřebitelských cen.

Již před volbami byly náklady na plnou valorizaci odhadovány na 8 miliard korun. Tuto částku potvrdil při vládních vyjednávání i místopředseda ČSSD Chovanec.

K žádné explicitní dohodě o zvýšení valorizace zatím nedošlo, přesto však místopředseda Chovanec poukazuje vzhledem k předvolebním programům stran, že cíl valorizace je pro obě strany společný. Se shodou na zvýšení valorizace důchodů počítá právě předseda ČSSD Sobotka, ovšem rozkoly panují v otázce financování tohoto zvýšení:

"Zmrazení daní mi nedává moc smysl, když není jasné, z jakých zdrojů pokryjeme budoucí výdaje státního rozpočtu, ať už jde o stabilizaci zdravotnictví, či valorizaci penzí.“

Ve stejném pořadu pak Babiš potvrdil úmysl svého hnutí valorizace penzí dosáhnout také, kdy konkrétně řekl: "No, my hlavně potřebujeme peníze na důchody, abychom skutečně důchodcům jako valorizovali ty důchody."

Výrok hodnotíme jako zavádějící vzhledem k opravnému komentáři mluvčí Finanční správy ČR.

Informaci o odpuštěných daních udal v Parlamentnich listech tehdejší místopředseda Věcí veřejných Tomáš Jarolím. Ten konstatuje, že:

„Na základě komunikace s ministerstvem financí a po zaplacení částky 22.750,- Kč jsem obdržel oficiální informaci, že od 4. 6. 2006 do 31. 8. 2011(tedy v drtivé části za působení ministra financí M. Kalouska) bylo odpuštěno na daních, clech, poplatcích a odvodech a souvisejících příslušenstvích částka 40.544.000.000,-Kč.“

V reakci na tento článek mluvčí Generálního finančního ředitelství uvádí:

„Zveřejněná informace o prominutých daních, clech, poplatcích, odvodech a souvisejících příslušenství je rovněž bez bližšího vysvětlení zavádějící. Z částky 40,544 mld. Kč představuje prominutí daní a jeho příslušenství částku 10,8 mld. Kč. Zbytek jsou prominuté odvody a penále za méně závažná administrativní pochybení při použití dotací.“

Částka uvedená poslancem Babišem tak obsahuje nejen prominuté daně a poplatky, ale také další položky. Proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Finanční správa zveřejňuje na webu pouze roční statistiky, poslední dostupná čísla jsou tedy z konce roku 2012, tehdy se jednalo o necelých 135 miliard. Na přímý dotaz potvrdilo Generální finanční ředitelství, že k 31. říjnu 2013 činila tato částka 141 572 milionů korun.

Pohledávky České správy sociálního zabezpečení jsou pak zveřejňovány čtvrtletně, poslední dostupný údaj k 30. září jsou necelé 64 miliardy korun, dohromady s nedoplatky na daních se tedy skutečně jedná o více než 200 miliard korun.

Údaje o dovozu najdeme na stránkách Českého statistického úřadu, jsou založeny na výkazech Intrastat, tedy pochází přímo od firem. Podle této evidence byla hodnota dovozu v roce 2012 více než 2,7 bilionu korun. Údaje o vykazování DPH z dovozu se nám však nepodařilo dohledat, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Evropský účetní dvůr je orgán Evropské unie se sídlem v Lucemburku. Jeho hlavním úkolem je kontrola nakládání s penězi z dotací plynoucími do jednotlivých zemí. Za tímto účelem vydává každoročně výroční zprávu, kdy hodnotí jednotlivé dohledové orgány členských zemí, pro Českou republiku je to ministerstvo financí.

Účetní dvůr nesestavuje žádný žebříček, v čerstvě zveřejněné výroční zprávě za rok 2012 poukazuje na jednotlivá pochybení, v případě České republiky například „závažné nedostatky ve fungování systémů řízení a kontroly ve dvou operačních programech (OP Životní prostředí (příspěvek EU ve výši 65 milionů EUR) a OP Doprava (příspěvek EU ve výši 194 milionů EUR))“ nebo „nedodržování agroenvironmentálních požadavků“.

Výroční zpráva uvádí počty nevyřízených výhrad k vyčíslení hrubého národního důchodu (HND, strana 70) a k vykazování DPH (strana 74), ani v jednom případě nedosahuje Česká republika zdaleka nejhorších výsledků.

Ve výroční zprávě za rok 2011 dopadlo Česko v počtech nevyřízených výhrad vzhledem k ostatním zemím EU skutečně nejhůře (str. 60). Zpráva také obsahuje přímé porovnání účinnosti vybraných dozorových orgánů, kde rovněž Česko jako jediná země dosáhla celkového hodnocení "neúčinné" (str. 147 až 149).Toto srovnání ovšem zahrnuje pouze sedm zemí a nic se nemění na faktu, že tato statistika je již zastaralá.

Je rovněž možné, že poslanec Babiš měl na mysli zprávu Evropské komise, která ČR, resp. MF, označila za nejhorší v dohledu nad evropskými dotacemi. I kdybychom ovšem nebrali v potaz, že Brusel a Lucembursko jsou geograficky poměrně vzdálené, MF financí ve své reakci upozornilo, že:

- "primárně odpovědným za kontrolu je řídící orgán"

- a dále, že Komise hovoří "o systému auditu, který fungoval do roku 2012"; systém auditních činností byl přitom od letošního roku změněn, což EK "hodnotila pozitivně".

Ani v jednom případě se tak Andrej Babiš nevyjadřuje k aktuální situaci a vzhledem k použití přítomného času jeho výrok tedy nemůže být pravdivý.

Předpokládáme, že Andrej Babiš má na mysli britského premiéra Davida Camerona a nikoliv oscarového režiséra a scénáristu Jamese Camerona.

David Cameron skutečně v roce 2010 obeslal státní instituce s dopisem žádajícím zveřejnění informací o jejich fungování, jak dokládá článek listu The Guardian, v němž je přiložen i premiérův dopis. Požaduje je v rámci vládního programu pro zpřehlednění a větší transparentnost práce státních orgánů, jehož výsledkem je mimo jiné webová stránka http://data.gov.uk/.

Nicméně premiér Cameron žádal po centrální vládě pouze zveřejnění informací o „nových výdajových položkách centrální vlády větších než£25,000, " nikoliv o "všem, co nakoupí." V přepočtu jde tedy o položky vyšší než 800 000 Kč. Proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť nejsme schopni dohledat všechny firmy, které Andrej Babiš koupil a tím pádem ani popsat jejich stav v době tohoto nákupu.

Samotný koncern Agrofert, který Babiš vlastní, tvoří asi 200 firem. Tyto společnosti podnikají v sektoru chemie, zemědělství, potravinářství, pozemní techniky, obnovitelných zdrojů a nově i lesnictví, těžby a zpracování dřeva.

Mimo tento koncern nejsme schopni dohledat zbývajících cca 300 firem, které měl Babiš koupit a ani popsat jejich stav v době tohoto nákupu. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.