Demagog.cz

Prezidentská debata na kolejích

Deník uspořádal před prezidentskými volbami poměrně netradiční debatu. 6 kandidátů pozvala do vlaku, který vyrazil z Prahy do Ústí nad Labem a zpět. Během cesty pak všichni pánové probírali různá témata voleb. Kladli si otázky navzájem, mluvili o silných a slabých stránkách svých soupeřů a uspořádali také improvizovanou debatu s ústeckými gymnazisty. Demagog.cz ověřil všechny publikované části - tedy debatu, kdy jednotliví kandidáti představovali své vize a hodnotily "ty konkurenční", dále diskuzi se studenty v Ústí nad Labem a v neposlední řadě také tu část, kdy si uchazeči o post hlavy státu kladli otázky navzájem. Za poskytnutí záznamu části debaty velmi děkujeme Deníku.

Ověřili jsme
Deník ze dne 20. listopadu 2017

3 z celkově 44 ověřených výroků

Michal Horáček

Michal Horáček

Slyšel jsem odpovídat pana Drahoše na otázku ‚jaký tedy máte ten program?‘ a pan Drahoš řekl ‚no já žádný nepotřebuju, lidé mi říkají to vy jste naším programem, pane profesore‘.

Michal Horáček naráží na rozhovor Jiřího Drahoše pro pořad Štrunc serveru Info.cz z 15. srpna 2017.

Pavel Štrunc: „Pan Horáček tady byl a trochu se rozčiloval nebo podivoval nad tím, že nemáte program. Máte program?“

Jiří Drahoš: „Já nevím, co je to program prezidentský. Já mám základní teze, které mám na webu. Myslím si, že je to bohatě dostačující, psát sáhodlouhé programy nemá z mého pohledu valný smysl. Prezident není politická strana, která nějaký program pro voliče mít musí. Je zajímavé, že mi spousta lidí říká, pane profesore, vy jste náš program.“

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, protože Drahoš sice použil tezi o tom, že pro lidi je programem on, nicméně ji řekl v tom kontextu, že mu přijde zajímavé, že mu to říkají lidé. Neřekl, že kvůli tomu žádný program nepotřebuje. Drahoš dále upřesnil, že nemá program v obvyklém slova smyslu, disponuje však tezemi, které jsou podle něj dostatečné. Hloubku či přiměřenost „programu“ (resp. těchto tezí) nijak nehodnotíme, je ovšem faktem, že Drahoš svou vizi zveřejnil. Na svém webu (v části Moje vize) ji řadí do čtyř částí – Moderní a bezpečný stát, Naše vlast, Lidské schopnosti a Rodina na prvním místě.

Michal Horáček

Michal Horáček

(Výherní hrací automaty, pozn. Demagog.cz) považuju za strašný zlo, protože vyvolávají patologické závislosti. Kurzové sázení takové závislosti nevyvolává a mluvím jako odborník, protože jsem o tom psal dizertační práci. Odvolávám se na to, že tehdy nebyly klinicky popsaný prakticky žádná rizika.

Není pravdou, že kurzovní sázení nevyvolává závislosti jako jiné typy hazardu. Studie, které to popisují, vycházejí minimálně padesát let – není tedy možné, že by v době psaní dizertace pana Horáčka (před rokem 2011) tato fakta nebyla dostupná.

Herní automaty jsou z hlediska závislostí velmi problematické. Podle některých studií (například tato z roku 1995) jsou dlouhodobě hlavní formou léčeného gamblerství. Podle studie Griffithse (1999) je gamblerství na automatech zvláště nebezpečné kvůli krátkým intervalům mezi sázkou a výsledkem a navíc jsou vytvořeny podmínky pro opakované hraní: to působí zvláště nebezpečně na lidskou psychiku, chování je výsledky bezprostředně posilováno a je vytvářen návyk (.pdf, str. 268–269, překlad Demagog.cz).

Svůj negativní postoj k výherním automatům Michal Horáček potvrdil například v rozhovoru pro rádio Impuls v roce 2010:

„Já bych každému chtěl říct, jestli jdete kolem automatů nebo vidíte někoho, kdo hází ty peníze do automatu, prostě nikdy to nedělejte, to je nesmysl, vůbec se toho nezúčastňujte. Může to mít ošklivé následky, prostě ne. A já s tím vlastně vůbec jsem nikdy nechtěl být spojován. Já jsem vždycky chtěl být spojovaný s tím, že já mám nějaký názor, já si třeba myslím, že Nadal porazí Federera, dejme tomu, no tak si na toho Nadala vsadím. No a teďka když budu mít pravdu, budu odměněn a když pravdu mít nebudu, tak budu potrestán. A míru odměny a trestu si určuji dopředu sám a vůbec do toho nemusí mít. To je něco úplně jiného. Je to vlastně zastávání názoru a prostě házení peněz do té bedny, kde jsou nějaké ty třešničky nebo ty citronky nebo co se tam točí, to žádný názor není, to je jenom hloupost.“

Pokud se zaměříme na kurzové sázení, o němž Horáček tvrdí, že nevyvolává závislosti, musíme tento pohled odmítnout. Kurzové sázení je samozřejmě jiný typ hazardu a podle některých studií přitahuje jiné gamblery než automaty: jak shrnuje studie Koncepční rámec škodlivého hráčství (vypracované Ontario Problem Gambling Research Center, vydané Úřadem vlády), je sázení částečně založeno na dovednosti.„Jedinci, které lákají právě tyto typy hazardních her, obvykle nacházejí potěšení v průzkumu akce a testování své vlastní ‚odbornosti‘ na tomto poli při sázení. Dále se tito jedinci snaží zvýšit zábavnost akce nebo sportu tím, že sázejí na jeho výsledek.“ (.pdf, str. 36) Tento dokument z roku 2013 zmiňuje kurzovní sázení spolu s dalšími typy hazardu a považuje jej za možného původce škodlivého hráčství, tedy vyvolávajícího závislosti, finanční i zdravotní nebo sociální problémy. Kurzovní sázení navíc může být vedlejším zdrojem zábavy a později závislosti i u profesionálních sportovců.

Nebezpečí kurzovního sázení pro Demagog.cz potvrdil i přední český psychiatr zabývající se závislostmi, MUDr. Karel Nešpor. „Kurzovní sázení je vede často k patologickému hráčství a k tomu s čím souvisí, jako jsou extrémní zadluženost, krádeže, zpronevěry atd. Tato forma hazardu je stejně nebezpečná jako hazardní automaty, ruleta atd.“

Problematické je i tvrzení, že v době psaní Horáčkovy disertační práce (2011) nebyly klinické důkazy o rizicích kurzového sázení popsány. To je v rozporu například s databází U.S. National Institutes of Health's National Library of Medicine (NIH/NLM), která uvádí desítky citací a odkazů na výzkumy patologického hráčství, pod které spadají i kurzové sázky. Popřípadě je třeba připomenout vědeckou zprávu z roku 1999 pro americký kongres National Gambling Impact Study Commision final report, která se snaží shrnout poznatky o gamblerství a patologickém hráčství, kam mj. podle zprávy patří i kurzové sázky (pdf., str.10–16). Ze starších studií můžeme zmínit studii Gambling And Mental Health z roku 1964 nebo Pathological Gambling z roku 1965.

Na závěr je také možno připomenout, že v citované disertační práci Michal Horáček odkazuje na praktické výzkumy ohledně rizik sázení minimálně, a nebo vůbec – zaobírá se spíše jen filozoficko-teoretickou stránkou problému.

Michal Horáček

Michal Horáček

Já jsem byl ten, kdo první den své kandidatury zveřejnil svou vizi (...) v dlouhodobý perspektivě pro Českou republiku. Postrádám u pana Drahoše jako u ostatních kandidátů právě to, co je černé na bílém (...) Proč tedy ta vize (konkrétně k Drahošovi, pozn. Demagog.cz) není formulovaná, abychom ji mohli pochopit?

V rámci výroku nijak nehodnotíme obsah nebo správnost představ či vizí jednotlivých kandidátů. Sledujeme pouze, zda nějakou svou představu kromě Horáčka artikulovali i další uchazeči o post prezidenta. Horáček sice svůj program popsal jednoznačně nejrozsáhleji, další kandidáti ovšem rovněž přišli se svými představami, a to včetně Drahoše. Představy Horáčkových soupeřů jsou popsány stručněji, než jak je tomu u něj. Nicméně není pravdou, že by žádnými představami nedisponovali.

Michal Horáček má, stejně jako šest dalších kandidátů, definované vize na svých webových stránkách. Vize na webu nemají pouze Mirek Topolánek a Miloš Zeman.

Horáček na svých stránkách zveřejnil svou vizi v sekci Program. Zde rozebírá svých devět hlavních témat v dlouhodobé perspektivě. Patří mezi ně Česká republika, Evropa a svět, Přistěhovalectví a migrace, Armáda ČR, Technologie nové éry, Vzdělávání, chudoba a bludné kruhy sociálního vyloučení, Rovnost žen a mužů, Zpět mezi nejbohatší země světa a Dopravní infrastruktura.

Podobné informace jsou dostupné i u ostatních kandidátů s výjimkou Miloše Zemana a Mirka Topolánka. Ti mají na svých kandidátských webech pouze životopisné údaje. V případě Topolánka tady najdeme ještě názorové články z různých serverů.

Jiří Drahoš má na svých stránkách rozcestník Moje vize, který obsahuje části Moderní a bezpečný stát, Naše vlast, Lidské schopnosti a Rodina na prvním místě.

Marek Hilšerprogram rozdělen do šesti částí – Politika je služba lidem, Sebevědomí a prosperita, Péče o zdraví a přírodu, Silní nesmí ignorovat slabé, Bezpečná Česká republika a Odvaha je základem změny.

Svou představu o roli prezidenta zformuloval i Vratislav Kulhánek. Své Vize a priority zformuloval ve 12 sekcích, a to – Vnitřní politika, Důchodci, Průmysl versus zemědělství, Vzdělávání a školství, Zdravotnictví, Armáda, Sport, Prezidentské pravomoci, Zahraniční politika, Evropská unie, Přijetí eura a Imigranti.

Kandidát Jiří Hynek formuluje vize v sekci Co chci a Proč já. Poslední z prezidentské devítky Petr Hannig definuje stručné cíle a je zde dostupný také projev k oznámen kandidatury.