Demagog.cz

Reakce na diplomatické reakce

Poslanci a senátoři ze zahraničních a obranných výborů obou komor Parlamentu se v posledních dnech střídají před kamerami a mikrofony jako na běžícím páse. Proto ani nám nemohla uniknout hned trojice politiků ve studiu Událostí, komentářů. Pavel Fischer, Jan Bartošek a Ondřej Veselý reagovali na vyhošťování ruských a českých diplomatů, hned v několika výrocích se však vrátili také k otravě Sergeje Skripala z roku 2018.

Ověřili jsme
Události, komentáře ze dne 20. dubna 2021 (moderátor Jana Peroutková, záznam)

15 ověřených výroků

Jan Bartošek

Jan Bartošek

A tomu (nepoměru mezi počtem vyhoštěných pracovníků z české a ruské ambasády, pozn. Demagog.cz) taky odpovídá usnesení, které jsme dnes přijali v Poslanecké sněmovně a které jsme v rámci koalice Spolu navrhli, to znamená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, kdy jasně říkáme a chceme po vládě, aby tento vztah narovnala a zásadním způsobem omezila počet diplomatů na ruské ambasádě.

Koalice SPOLU tvořená ODS, TOP 09 a KDU-ČSL skutečně navrhla usnesení, které mj. vyzvalo vládu k omezení počtu ruských diplomatů na území České republiky. Usnesení bylo Poslaneckou sněmovnou přijato 20. dubna 2021.

skrýt celé odůvodnění

Dne 20. dubna 2021 pokračovala 98. schůze Poslanecké sněmovny. Část jejího programu byla věnována výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, který se odehrál v roce 2014. Za tímto incidentem podle Bezpečnostní informační služby ČR stojí příslušníci ruské tajné služby GRU.

Volební koalice SPOLU (tvořená ODS, TOP-09 a KDU-ČSL) navrhla a prostřednictvím Jana Bartoška Poslanecké sněmovně předložila usnesení, které mj. vyzývá vládu, aby „zásadně omezila početní zastoupení na ambasádě Ruské federace podle principu reciprocity“. Poslanecká sněmovna pak toto usnesení přijala svým hlasováním.

Uveďme, že tímto usnesením Poslanecká sněmovna rovněž souhlasila s vyhoštěním 18 ruských diplomatů z České republiky či odsoudila „teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby organizované na území České republiky“.

Pro úplnost doplňme, že k narovnání počtu diplomatů České republiky a Ruska vyzval po schůzi konané 20. dubna (.pdf) také Sněmovní výbor pro obranu.

Jan Bartošek

Jan Bartošek

V současné době mají (Ruská federace, pozn. Demagog.cz) nějakých 130, 150 lidí na ambasádě.

Informaci, že Velvyslanectví Ruské federace v ČR po vyhoštění některých zaměstnanců, o němž ČR rozhodla 17. dubna, mělo 135 pracovníků, uvádí např. server HlídacíPes.org. Dodejme, že tito pracovníci působí nejen v Praze, ale např. i na konzulátech v Brně a Karlových Varech.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že ve výrocích politiků i v médiích jsou často zaměňovány pojmy „velvyslanectví“ a „ambasáda“. Ruská federace má v Česku Velvyslanectví Ruské federace v České republice, které zahrnuje (.pdf, str. 165–166) ambasádu v Praze a konzuláty v Brně a Karlových Varech. Přesto se objevují nepřesné pojmy jako „velvyslanectví RF v Praze“ či „ambasáda RF v ČR“, které mohou, ale nemusí mít stejný význam.

I vzhledem k těmto nejasnostem je tedy obtížné ověřit pojmově nepřesná vyjádření politiků na základě pojmově, a tedy i významově nejasných zdrojů. Nicméně se o to v následujících odstavcích pokusíme. Slova Jana Bartoška o ruské ambasádě budeme interpretovat volně, tedy že má na mysli Velvyslanectví Ruské federace v ČR zahrnující ambasádu a dva konzuláty.

Dle údajů, které serveru HlídacíPes.org poskytlo v květnu 2020 Ministerstvo zahraničních věcí (MZV), měla ruská ambasáda v Praze 120 zaměstnanců, přičemž diplomatů bylo 43. V pořadu Otázky Václava Moravce 18. dubna 2021 bylo uvedeno (video, čas 14:10), že k 12. červnu 2020 mělo ruské velvyslanectví 135 zaměstnanců.

Podle vyjádření mluvčí MZV Zuzany Štíchové pro Českou tiskovou kancelář (ČTK) z 19. dubna 2021 působilo dosud (tedy do vyhoštění některých pracovníků ruské ambasády, o němž bylo rozhodnuto 17. dubna) na „velvyslanectví Ruské federace v Praze“ kolem 120 zaměstnanců, z toho přes 40 diplomatů. Vyhoštěno bylo formálně 18 pracovníků velvyslanectví, reálně však Česko opustilo 26 osob s ruským diplomatickým pasem.

Dodejme, že dle informací serveru HlídacíPes.org publikovaných 21. dubna, založených na seznamu (.pdf) členů diplomatických misí v České republice a na informacích Ministerstva zahraničí, bylo k 20. dubnu 2021 (tedy již po vyhoštění zaměstnanců ruského velvyslanectví) v Česku 135 pracovníků Velvyslanectví Ruské federace:

  • 28 lidí s diplomatickou funkcí na ambasádě v Praze
  • v součtu 7 diplomatů na konzulátech v Brně a Karlových Varech
  • 67 administrativně-technických pracovníků na ambasádě v Praze
  • 10 administrativně-technických pracovníků na konzulátech
  • 23 lidí jsou partnerky/partneři diplomatů, taktéž ale držitelé diplomatického pasu obvykle působící na ambasádě v pomocných pozicích (6 na konzulátech a 17 na velvyslanectví)"

Seznam diplomatů (.pdf, str. 166–168) aktualizovaný MZV k 20. dubnu neobsahuje administrativně-technický personál velvyslanectví. Nicméně takřka shodné počty zaměstnanců ruské ambasády v Praze jako server HlídacíPes později uvedlo i Ministerstvo zahraničí. I když se různé zdroje v počtu pracovníků ruského velvyslanectví rozcházejí, je možné, že Jan Bartošek vycházel ze stejných údajů, které uvádí server HlídacíPes. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro kontext dodejme, že Bezpečnostní informační služba (BIS) dlouhodobě upozorňuje na vysoký počet ruských diplomatů v ČR. Například ve výroční zprávě za rok 2018 (.pdf, str. 6) BIS uvádí, že „dlouhodobým bezpečnostním problémem zůstává personální naddimenzování ruské diplomatické mise v ČR, které pro české občany zvyšuje hrozbu vystavení se kontaktu se zpravodajskou službou cizí moci."

Pro úplnost také doplňme, že ministr zahraničí Jakub Kulhánek po Ruské federaci žádal, aby do 12:00 dne 22. dubna 2021 umožnila návrat všech českých diplomatů, které Rusko vyhostilo v reakci na české kroky 18. dubna. Jelikož ruská strana na požadavek neodpověděla, Ministerstvo zahraničí rozhodlo o vyhoštění dalších pracovníků ruské ambasády. 63 zaměstnanců ruského velvyslanectví tak má opustit území České republiky do konce května.

Ondřej Veselý

Ondřej Veselý

Zahraniční výbor vyjádřil přesvědčení v tom směru, že počet diplomatů České republiky v Moskvě měl odpovídat počtu diplomatů Ruské federace v Praze.

Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny skutečně ve svém usnesení ze dne 20. dubna 2021 vyzval vládu České republiky, aby vyrovnala počet diplomatů Ruské federace na území České republiky s počtem českých diplomatů na území Ruské federace.

skrýt celé odůvodnění

Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny přijal 20. dubna 2021 usnesení (.pdf) č. 175 k informaci k útoku tajných služeb Ruské federace na území České republiky a reakci na něj.

V odstavci VIII. (str. 2) zahraniční výbor uvádí, že „považuje vyhoštění 20 diplomatů českého zastupitelského úřadu v Moskvě, včetně zástupce velvyslance, za eskalaci napětí a vyzývá vládu České republiky, aby narovnala počty diplomatů Ruské federace na území České republiky s počty českých diplomatů na území Ruské federace“.

Pro úplnost ještě uveďme, že se Sněmovní zahraniční výbor mimo jiné také usnesl (str. 1,2), že 

  • bere na vědomí informace od bezpečnostních složek státu,
  • odsuzuje teroristické útoky jednotek ruské vojenské zpravodajské služby na území České republiky,
  • vyzývá vládu České republiky k zásadnímu odmítnutí tohoto vměšování Ruské federace,
  • podporuje rozhodnutí vlády vyhostit 18 pracovníků zastupitelského úřadu Ruské federace,
  • podporuje rozhodnutí vlády o vyřazení všech aktérů Ruské federace z tendru na nový blok Jaderné elektrárny Dukovany,
  • vyzývá vládu České republiky, aby přezkoumala bilaterální vztahy mezi Českou republikou a Ruskou federací,
  • vyzývá předsedu vlády České republiky, aby inicioval mimořádný summit Evropské rady a společný postup v rámci Evropské unie,
  • oceňuje práci bezpečnostních složek a institucí, které se podílely na vyšetřování incidentu,
  • děkuje za podporu spojenců z EU a NATO.
Pavel Fischer

Pavel Fischer

My jsme navrhli (senátní zahraniční výbor, pozn. Demagog.cz) velmi jasné usnesení, ve kterém dokonce doporučujeme vládě, aby snížila stav těch diplomatů na jediného, to znamená velvyslance.

Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost 19. dubna 2021 navrhl Senátu přijmout usnesení, které kromě jiného obsahuje i doporučení, aby vláda snížila počet pracovníků ruského velvyslanectví v Praze na jediného.

skrýt celé odůvodnění

Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, jemuž Pavel Fischer předsedá, na své schůzi 19. dubna 2021 schválil usnesení (.pdf), které se vztahuje k rozhodnutí vlády vyhostit 18 diplomatů Ruské federace. V něm navrhuje Senátu přijmout doprovodné usnesení „ke vztahům mezi Českou republikou a Ruskou federací v souvislosti s útoky ve Vrběticích(.pdf, str. 2).

Tento doprovodný dokument pak například kromě vyjádření podpory dosavadních vládních kroků obsahuje také právě doporučení, aby vláda „snížila počet pracovníků ZÚ (zastupitelského úřadu, pozn. Demagog.cz) Ruské federace v Praze na jednoho“. Uveďme, že nyní na ruském velvyslanectví v Praze zůstává celkově 67 členů administrativně-technického personálu a 27 diplomatů v čele s velvyslancem Alexandrem Zmejevským.

Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny poté na své schůzi 20. dubna 2021 vydal podobné usnesení (.pdf). V něm, stejně jako výbor senátní, vyslovuje podporu vládnímu vyhoštění 18 ruských diplomatů i vyřazení ruských subjektů z tendru na výstavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany (.pdf, str. 1). Na rozdíl od senátního výboru však jako reakci na vyhoštění 20 českých diplomatů vyzývá vládu, „aby narovnala počty diplomatů Ruské federace na území České republiky s počty českých diplomatů na území Ruské federace“. (.pdf, str. 2)

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Když se jedná o vyhoštění, tak je to odpovědnost ministra zahraničí, on je suverén.

Vyhošťování diplomatů z České republiky spadá do kompetence Ministerstva zahraničních věcí.

skrýt celé odůvodnění

Diplomatické výsady a imunity jsou zakotveny ve Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, v níž se v čl. 9 píše: „Přijímající stát může kdykoliv a bez povinnosti uvést důvody pro své rozhodnutí oznámit vysílajícímu státu, že šéf mise nebo kterýkoliv člen diplomatického personálu mise je persona non grata anebo že kterýkoliv jiný člen personálu mise je nepřijatelný. V takovém případě vysílající stát podle okolností buď odvolá tuto osobu anebo ukončí její funkci na misi.“

Podle tzv. kompetenčního zákona je Ministerstvo zahraničních věcí „ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky“. Ke konkrétní praxi vyhošťování se v minulosti pro server iDnes.cz vyjádřil bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda, když uvedl, že o vyhoštění diplomatů rozhoduje Ministerstvo zahraničí po konzultaci s Úřadem pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Bývalý velvyslanec a diplomat Petr Kolář poté k postupu vyhoštění poznamenal: „Obvykle bývá předvolán velvyslanec na ministerstvo zahraničí, kde je mu oznámeno, že někteří diplomaté budou muset opustit svou misi. Je mu předána nóta, kde je všechno stručně popsáno.“

O vyhoštění 18 ruských diplomatů, kteří byli identifikováni jako pracovníci ruských tajných služeb, rozhodl bývalý ministr zahraničních věcí Jan Hamáček. Podle jeho vlastního vyjádření se tak stalo „po poradě s prezidentem a premiérem“. Lze legitimně předpokládat, že vyhoštění diplomatů v závažných kauzách probíhá se souhlasem premiéra nebo vlády. Vyjádření Pavla Fischera, že je ministr zahraničních věcí v této věci suverén, se však dá interpretovat tak, že akt vyhošťování spadá v konečném důsledku do kompetence ministerstva zahraničních věcí. Tak tomu skutečně je a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

V rámci vídeňské úmluvy suverénní stát vůbec nemusí vysvětlovat. To je vlastně akt (vyhoštění diplomatů, pozn. Demagog.cz), který se dá deklarovat naprosto jednostranně bez žádných komentářů.

Přijímající stát může podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích kdykoliv a bez povinnosti uvést důvody pro své rozhodnutí označit kteréhokoliv člena diplomatické mise za personu non grata. Takový člen mise je pak odvolán nebo jeho funkce zanikne.

skrýt celé odůvodnění

Vídeňská úmluva o diplomatických stycích z roku 1961 je mezinárodní smlouvou, která kodifikuje (.pdf, str. 46) „základní formy vztahů mezi státy, tzn. zejména jejich bilaterální formu a podobu a dále výsady a imunity diplomatických misí a jejich personálu“. V čl. 9 odst. 1 je uvedeno, že stát, na jehož území působí diplomatická mise jiného státu (přijímající stát), může kdykoliv a bez povinnosti uvést důvody pro své rozhodnutí“ označit kteréhokoliv člena diplomatické mise vysílajícího státu za nepřijatelného (tzv. persona non grata). Pokud je člen mise za takového označen, vysílající stát má podle okolností člena mise odvolat nebo ukončit jeho funkci. Neučiní-li tak, může jej přijímající stát odmítnout uznat za člena mise.

Vyhoštění členů diplomatické mise je v případě České republiky odpovědí na výbuch muničního skladu ve Vrběticích, při kterém zahynuli dva lidé. Podle vyšetřování BIS a dalších bezpečnostních složek státu za ním stojí dva členové ruské rozvědky GRU, proto je tento útok vnímán jako narušení svrchovanosti Česka jiným státem.

V nedávné minulosti byli podobně vyhoštěni ruští diplomaté z Velké Británie, tehdy šlo o odpověď na otravu dvojitého agenta Sergeje Skripala jedem novičok. Několik zemí Evropské unie a Spojené státy vyhostili ze solidarity ruské diplomaty působící na jejich území. Celkové číslo nakonec dosahovalo více než stovky vyhoštěných diplomatů.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Ona vlastně ruská strana vyhostila více diplomatů, dala jim kratší čas, a dokonce nám vyhostila zástupce velvyslance.

Česká republika ze svého území vyhostila 18 diplomatů. Ruská strana na tento krok zareagovala vyhoštěním 20 českých diplomatů, kteří na opuštění území Ruské federace skutečně dostali méně času. Rovněž došlo k vyhoštění zástupce velvyslance Luboše Veselého.

skrýt celé odůvodnění

V sobotu 17. dubna 2021 vystoupili vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) a předseda vlády Andrej Babiš (hnutí ANO) na tiskové konferenci. Premiér oznámil, že podle zjištění českých tajných služeb byli do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 zapojeni ruští agenti. „Musím konstatovat, že existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby GRU, jednotky 29155, do výbuchu muničních skladů,“ uvedl na tiskové konferenci Andrej Babiš.

Z Česka bylo kvůli tomu vypovězeno 18 pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb. Na opuštění země dostali tito zaměstnanci 48 hodin. Ruská federace v odvetném kroku vyhostila 20 členů české diplomatické mise, včetně zástupce velvyslance Luboše Veselého. Zaměstnanci české ambasády dostali na opuštění území Ruska „o něco více než 24 hodin“.

Senátor Pavel Fischer tedy uvádí správné údaje. Rusko v reakci na vyhoštění svých 18 diplomatů z ČR vyhostilo ze svého území více českých diplomatů, přičemž na opuštění země jim skutečně poskytlo méně času. Vyhoštěn byl navíc i zástupce velvyslance Vítězslava Pivoňky Luboš Veselý.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Jestli si vzpomeneme na to, jak (vláda, pozn. Demagog.cz) žádala ruskou stranu o schůzku, o setkání, o jednání po tom, co byla ta krize okolo sochy maršála Koněva, tak vlastně ruská strana na tady tu žádost, která byla v souladu s bilaterální dohodou mezi našimi zeměmi, vlastně vůbec nereagovala. Dodnes ta jednání nezačala.

K setkání česko-ruských představitelů ohledně kauzy týkající se pomníku maršála Koněva skutečně doposud nedošlo. Rudolf Jindrák, zmocněnec pro konzultace s Ruskem, potvrdil, že ruská strana na nótu navrhující setkání představitelů na nejvyšší úrovni neodpověděla.

skrýt celé odůvodnění

Rudolf Jindrák, ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky, se 20. července 2020 stal zmocněncem pro konzultace s Ruskem. Tato funkce byla zřízena mimo jiné ke koordinaci česko-ruských diskuzí týkajících se sporu ohledně sochy maršála Koněva. Tyto konzultace navrhlo Moskvě české Ministerstvo zahraničí již v květnu 2020, a to na základě česko-ruské smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci.

Jindrák v červenci 2020 v rozhovoru pro Radiožurnál potvrdil, že na českou nótu navrhující setkání na nejvyšší úrovni Rusko neodpovědělo. Argumentoval také tím, že od doručení nóty v té době uběhl teprve týden, tudíž by nezaslání odpovědi nepřikládal žádný zvětšený význam.

V rozhovoru pro ČT24 Jindrák následně uvedl (video, čas 2:00–2:07), že Rusko alespoň představilo osobu, která se stane jeho partnerem při jednání. Jde o prvního náměstka ruského ministra zahraničí Vladimira Titova

K setkání nejvyšších představitelů státu, stejně tak jako k setkání Jindráka s Titovem doposud nedošlo. Jindrák toto v březnu 2021 odůvodnil nemožností cestovaní s ohledem na pandemii covidu-19. Později v reakci na dění okolo výbuchu muničního skladu ve Vrběticích uvedl: „Určitě si vůbec nedovedu představit, že bych se teď s kýmkoli z ruské strany scházel nebo měl nějaký jiný kontakt."

Pomník sovětského maršála Ivana Koněva byl na náměstí Interbrigády v Praze 6 odhalen 9. května 1980 u příležitosti 35. výročí osvobození Československa. V posledních letech sílily debaty jednak o roli maršála Koněva při osvobození, jednak o jeho pražském pomníku, který byl opakovaně terčem útoků vandalů. 12. září 2019 zastupitelstvo Prahy 6 rozhodlo (.doc) o nahrazení sochy maršála Koněva památníkem osvobození Prahy. V dubnu 2020 byla socha skutečně odstraněna a uložena v depozitáři.

Ruská strana již den po rozhodnutí zastupitelstva Prahy 6 uvedla, že se jedná o porušení smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993, a pohrozila dalšími kroky. 

Na samotné odstranění sochy ruské ministerstvo zahraničí reagovalo protestní nótou. Bouřlivou odpovědí bylo také napadení české ambasády v Moskvě, za nímž stáli ruští extrémisté. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu následně navrhl zákon, který by umožňoval trestní stíhání lidí, kteří Koněvovu sochu nechali odstranit.

Doplňme, že vzhledem k situaci se pod policejní ochranu dostali tři pražští politici, kteří otevřeně propagovali tvrdou reakci na ruské výhružky. Jednalo se o starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře, primátora Zdeňka Hřiba a starostu Řeporyjí Pavla Novotného.

Jan Bartošek

Jan Bartošek

My jsme přijali i usnesení a jasně jsme řekli, že stojíme za prací našich tajných služeb.

Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny 20. dubna 2021 přijal usnesení, prostřednictvím kterého děkuje tajným službám za jejich práci při vyšetřování výbuchu muničních skladů ve Vrběticích. Podobné usnesení schválil také výbor pro bezpečnost i Poslanecká sněmovna.

skrýt celé odůvodnění

Sněmovní výbor pro obranu, jehož je Jan Bartošek členem, přijal 20. dubna 2021 usnesení (.pdf, str. 1), v němž „odsuzuje teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby organizované na území České republiky“ ve spojitosti s výbuchem muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. V usnesení také tento výbor vyjádřil poděkování (.pdf, str. 2) Bezpečnostní informační službě (BIS), Národní centrále proti organizovanému zločinu (NCOZ) i „dalším zpravodajským službám ČR a jejich zahraničním partnerům“, kteří se na odhalování pozadí výbuchů podílely.

Podobné usnesení 19. dubna (.doc) schválil i sněmovní výbor pro bezpečnost, a to mimo jiné také na základě návrhů přednesených právě Janem Bartoškem. V tomto usnesení výbor děkuje kromě Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věcí, Policie ČR a BIS také Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) či Vojenskému zpravodajství. Stejné poděkování se poté objevuje i v usnesení Poslanecké sněmovny z 20. dubna.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

U nás jsou ozbrojené složky, včetně speciálních služeb, jako je BISka a další, pod kontrolou Parlamentu.

Ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory, mezi které patří i Bezpečnostní informační služba, podléhají parlamentní kontrole, a to nejčastěji prostřednictvím výborů a stálých komisí Poslanecké sněmovny.

skrýt celé odůvodnění

Předně je nutné pro hodnocení výroku rozlišit termíny, které jsou v něm použity. Právní teorie zná pojem veřejné sbory, kterým označuje organizovaná uskupení, jejichž prioritním účelem je ochrana veřejného pořádku, bezpečnosti, života, zdraví etc. (KOPECKÝ, Martin. Správní právo – Obecná část, C. H. Beck, 2019). Bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečností sbory, záchranné sbory a havarijní služby. My se podíváme na první dvě kategorie.

Ozbrojené síly se dle člení na armádu, Vojenskou kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž. Mezi ozbrojené bezpečností sbory patří Policie České republiky, Celní správa, Vězeňská služba, Generální inspekce bezpečnostních sborů, ale například i dvě civilní zpravodajské služby (Bezpečností informační služba a Úřad zahraničních styků).

Senátor Fischer užil termín ozbrojené složky, který český právní řád nezná. Podobně právní řád nezná ani termín speciálních služeb, ale naopak používá termín zpravodajské služby, mezi něž patří Bezpečnostní informační služba (BIS), Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a Vojenské zpravodajství při Ministerstvu obrany. Jejich právní režim upravuje Zákon o zpravodajských službách ČR.

Při hodnocení budeme vycházet z obecného významu slov „ozbrojené složky“, a pod tento pojem tedy zařadíme ozbrojené bezpečnostní sbory a ozbrojené síly. Senátorem Fischerem uvedené „speciální služby“ pak chápeme jako souhrn tří českých zpravodajských služeb. 

V takovém případě je pravda, že všechny ozbrojené veřejné sbory jsou pod přímou nebo alespoň nepřímou parlamentní kontrolou. Například ozbrojené síly jsou kontrolovány prostřednictvím Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. Na senátorem Fischerem zmíněnou Bezpečnostní informační službu je dohlíženo skrze Stálou komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby. Konkrétní orgány, které kontrolu provádí, stanovují vždy jednotlivé speciální zákony, viz například § 98 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR.

Mezi orgány Poslanecké sněmovny patří také Stálá komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů a Kontrolní výbor, který mimo jiné kontroluje také činnost Celní správy ČR.

Pod pojem bezpečnostní sbor však nespadá například obecní policie, která je orgánem obce. Logicky tak nepodléhá parlamentní kontrole.

Jan Bartošek

Jan Bartošek

Když se to stalo v roce 2018 a snažily se ruské síly GRU otrávit Sergeje Skripala, tak vystoupila britská královna, jasně pojmenovala celou věc, řekla, že to budou řešit.

Královna Alžběta II. se k případu Sergeje Skripala veřejně nevyjádřila.

skrýt celé odůvodnění

Sergej Viktorovič Skripal je bývalý ruský dvojitý agent. Působil v ruské vojenské rozvědce GRU a pracoval pro britské tajné služby (MI6) během 90. let a začátkem 21. století. Později byl v prosinci 2004 zatčenobviněn ze zveřejnění jmen několika desítek ruských agentů pracujících v Evropě a ve Spojených státech. V roce 2006 byl odsouzen k 13 letům a uvězněn za velezradu. V roce 2010 se dostal do Velké Británie díky tehdy uskutečněné výměně agentů mezi Ruskem a USA. 4. března 2018 byli Sergej Skripal a jeho dcera nalezeni na lavičce v britském městě Salisbury v bezvědomí. Později bylo potvrzeno, že Sergej Skripal spolu s dcerou byli otráveni.

Tehdejší britská premiérka Theresa Mayová uvedla, že Sergej Skripal a jeho dcera byli otráveni nervovým plynem novičok. Tento plyn byl vyvíjen Sovětským svazem v 70. a 80. letech. Premiérka také uvedla, že je velmi pravděpodobné, že za útokem na bývalého agenta stojí Rusko. Vyzvala ruského prezidenta Vladimira Putina, aby celou věc vysvětlil, jinak dojde k závěru, že šlo o nezákonné použití síly Ruskou federací vůči Velké Británii. Později vyšlo najevo, že před útokem byla britskými bezpečnostními složkami vyšetřována neobvykle zvýšená aktivita na ruské ambasádě.

Jelikož Velká Británie neobdržela žádné vysvětlení z ruské strany, bylo přijato několik opatření, mj. vyhoštění 23 ruských diplomatů nebo neúčast královské rodiny na mistroství světa ve fotbale v Rusku.

Co se týče královské rodiny, v souvislosti s otravou Sergeje Skripala v červnu 2018 navštívil Salisbury princ Charles společně se svou manželkou. Na webových stránkách královské rodiny ani v britských médiích se nám však nepodařilo dohledat vyjádření královny Alžběty II. k případu Sergeje Skripala či k rusko-britským vztahům. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Jan Bartošek

Jan Bartošek

Jsme přijali usnesení, kdy zmocňujeme vládu (...), že chceme, aby Česká republika a spojenci v NATO postupovali stejně jako v roce 2018.

Dle usnesení Poslanecké sněmovny z 20. dubna by Česká republika měla spojence v NATO vyzvat ke koordinovanému vypovídání ruských diplomatů a zpravodajců, podobně jako tomu bylo v roce 2018 po pokusu o vraždu Sergeje Skripala.

skrýt celé odůvodnění

Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a mimo jiné i člen sněmovního výboru pro obranu Jan Bartošek v pořadu Události, komentáře dne 20. dubna 2021 mluvil (video, čas 32:20) o přijetí usnesení dolní komory z téhož dne.

Poslanecká sněmovna v rámci tohoto usnesení schválila také bod, v němž vyzývá vládu, „aby na jednání Severoatlantické rady bez zbytečného odkladu požádala spojenecké země NATO o společné veřejné vyjádření podpory České republice a vyzvala je ke koordinovaným krokům v reakci na odhalení, že za výbuchy ve Vrběticích je odpovědná Ruská federace. ČR by měla spojence vyzvat zejména ke koordinovanému vypovídání ruských diplomatů a zpravodajců, podobně jako tomu bylo v roce 2018 po pokusu o vraždu Sergeje Skripala“.

V roce 2018 v souvislosti s kauzou otravy bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala Velká Británie vyhostila 23 diplomatů Ruské federace. Následně se k ní přidalo dalších 28 států, včetně většiny členských zemí NATO, a dohromady vyhostily přes stovku ruských diplomatů. Česká republika tehdy vyhostila 3 zaměstnance ruské ambasády.

Připomeňme, že Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) aktuálně pátrá v souvislosti s výbuchem muničního skladu ve Vrběticích po stejné dvojici mužů, která je podezřelá právě z otravy bývalého agenta Skripala.

Jan Bartošek

Jan Bartošek

Já děkuji všem kolegům v Poslanecké sněmovně, kteří to (usnesení vyzývající vládu ke koordinovanému postupu v rámci NATO, pozn. Demagog.cz) podpořili, vyjma SPD a KSČM, ty pro to nehlasovaly, jinak všichni ostatní to podpořili.

Usnesení bylo přijato hlasy 81 poslanců. Proti návrhu hlasovali pouze poslanci KSČM spolu se dvěma nezařazenými poslanci Volným a Bojkem. Poslanci SPD se zdrželi.

skrýt celé odůvodnění

Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek, který je také členem sněmovního výboru pro obranu, zde mluví (video, čas 32:20) o přijetí usnesení Poslanecké sněmovny dne 20. dubna, tedy v den rozhovoru. Zmíněné usnesení obsahuje také bod, v němž dolní komora vyzývá vládu, aby požádala státy Severoatlantické aliance „o společné veřejné vyjádření podpory České republice a vyzvala je ke koordinovaným krokům v reakci na odhalení, že za výbuchy ve Vrběticích je odpovědná Ruská federace“

Podle usnesení by také měla Česká republika země NATO vyzvat ke koordinovanému vypovídání ruských diplomatů a zpravodajců, podobně jako „v roce 2018 po pokusu o vraždu Sergeje Skripala“.

Uvedený bod usnesení byl přijat hlasy 81 poslanců ANO, ČSSD, ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Proti návrhu hlasovalo pět poslanců KSČM a dva nezařazení poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko. Poslanci hnutí SPD se ve většině zdrželi. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost připomeňme, že v roce 2018 v souvislosti s kauzou otravy ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala Velká Británie vyhostila 23 diplomatů. V tomto postupu se k ní následně přidaly také další země včetně většiny států NATO. Česká republika tehdy vyhostila 3 zaměstnance ruské ambasády.

Doplňme, že Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) aktuálně pátrá v souvislosti s výbuchem muničního skladu ve Vrběticích po stejné dvojici mužů, která je podezřelá také z otravy agenta Skripala.

Ondřej Veselý

Ondřej Veselý

V případě Skripal to trvalo víc než týden (diplomatická reakce ostatních států, pozn. Demagog.cz) jo a my ještě nejsme zdaleka týden od toho sdělení.

Velká Británie vypověděla v kauze Skripal první ruské diplomaty 14. března 2018. Další země se přidaly nejdříve 26. března 2018, tedy o 12 dnů později.

skrýt celé odůvodnění

Dne 4. března 2018 došlo v anglickém městě Salisbury k otrávení bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery nervovým jedem novičok. Tehdejší premiérka Velké Británie Theresa May poté 12. března řekla, že je „vysoce pravděpodobné“, že odpovědnost za tento útok nese Rusko. O dva dny později vyhostila Velká Británie 23 ruských diplomatů, které zároveň označila za tajné agenty. Rusko na to nejprve reagovalo vyhoštěním 23 britských diplomatů, později toto číslo ale ještě navýšilo.

Evropská rada, která se skládá z hlav států nebo předsedů vlád členských zemí EU, se sešla 22. března 2018 a ve věci otrávení Sergeje Skripala podpořila Velkou Británii. Ve společném prohlášení lídři EU uvedli, že „souhlasí se závěry vlády Spojeného království, podle nichž je za útok s vysokou pravděpodobností odpovědná Ruská federace a žádné jiné věrohodné vysvětlení neexistuje“.

K hromadnému vypovězení ruských diplomatů se poté přidalo 28 zemí (včetně České republiky) a NATO. O hromadném vyhoštění diplomatů v solidaritě s Velkou Británií informovala média od 26. března 2018, tedy 12 dnů poté, co první ruské diplomaty vyhostila Velká Británie. Dodejme, že Českou republiku museli tehdy opustit tři pracovníci ruské ambasády v Praze. Celkem bylo vypovězeno přes 100 ruských diplomatů.

Jan Bartošek

Jan Bartošek

Postupně přezbrojujeme, odcházíme od té ruské techniky.

Odklon od vojenské techniky ruské výroby zmiňují strategické dokumenty Ministerstva obrany. Tento záměr pak potvrzují například smlouvy na nákup amerických vrtulníků, izraelských radarů či švédských protiletadlových raketových systémů, které mají nahradit právě ruskou techniku.

skrýt celé odůvodnění

Armáda ČR v posledních letech provedla hned několik velkých nákupů. V roce 2020 například uzavřela smlouvu na dodávky nových ručních palných zbraní, především útočných pušek BREN (.pdf, str. 2–5), od České zbrojovky v celkové hodnotě 2 853 mil. Kč. V roce 2017 pak také nakoupila dvacet bojových vozidel Pandur od české společnosti Tatra za přibližně dvě miliardy Kč.

Co se týče přímo „odcházení od ruské techniky“, můžeme zmínit například smlouvu na dodání dvanácti nových vrtulníků z USA, kterou ministr obrany Lubomír Metnar podepsal na konci roku 2019. Celková cena této zakázky činí více než 14,5 miliard Kč. Potřebu pořídit nové stroje tehdy Ministerstvo obrany zdůvodňovalo také snížením závislosti na ruské technice. Tyto americké vrtulníky by v roce 2023 měly nahradit právě dosud používané stroje Mi-24/35 ruské výroby.

V prosinci 2019 také Ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu s Izraelem o pořízení osmi 3D mobilních radiolokátorů MADR. Také ony by měly být dodány do roku 2023 a nahradit dosluhující techniku ruské, respektive sovětské výroby. „Ukončíme naši závislost na zastaralých ruských strojích a zároveň získáme špičkový a v boji prověřený systém od našeho důležitého strategického partnera,“ uvedl tehdy k nákupu ministr obrany Lubomír Metnar.

Dále můžeme zmínit například pořízení 16 kompletů protiletadlového raketového systému RBS-70NG (nové generace). Smlouvu na jejich nákup Ministerstvo obrany uzavřelo se švédskou společností Saab Dynamics AB na konci roku 2018. První kusy této protiletadlové techniky, která nahrazuje zastaralé ruské systémy S-10M, poté čeští vojáci převzali v říjnu 2020

O odklonu od ruské techniky hovoří také strategické dokumenty Ministerstva obrany. Na problém v podobě přetrvávající částečné závislosti „na Ruské federaci v oblasti dodávek náhradních dílů“ upozornila například Koncepce výstavby Armády České republiky 2030 (.pdf, str. 13), kterou vláda schválila v roce 2019. Dokument dále uvádí (.pdf, str. 15), že v roce 2030 by Armáda ČR měla být „vyzbrojena moderní technikou, s odpovídajícími opravárenskými kapacitami a zásobami“, přičemž touto modernizací má dojít „k vyvázání AČR ze závislosti na technice ruské provenience a z nutnosti zajišťování jejího provozu“.

Podobně se pak Ministerstvo obrany vyjadřuje i v rámci Dlouhodobého výhledu pro obranu 2035 (.pdf). „Bude nezbytné dále posilovat interoperabilitu se spojenci v rámci NATO a EU a v této souvislosti pokračovat v odstraňování závislosti na vojenské technice ruského původu,“ uvádí (str. 15) tento dokument, který rovněž pochází z roku 2019. Doplňme, že o nahrazení techniky ruské provenience hovořila například už i Koncepce výstavby Armády ČR 2025 (.docx, str. 10)

Z těchto strategických dokumentů tedy vyplývá, že jedním z cílů Ministerstva obrany je právě postupný odklon od vojenské techniky ruské výroby. Tento záměr pak potvrzují i jednotlivé výše uvedené příklady, jako je nákup amerických vrtulníků, izraelských radarů či švédských protiletadlových raketových systémů. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.