Demagog.cz

Senátní duel: Ivo Valenta a Josef Bazala

Voliči v obvodě Uherské Hradiště se budou rozhodovat mezi kandidáty Ivem Valentou (bez politické příslušnosti, za Soukromníky) a Josefem Bazalou (KDU-ČSL). Co faktického přinesl jejich duel v České televizi?

Ověřili jsme
Senátní duel ČT24 ze dne 7. října 2020 (moderátor Zuzana Tvarůžková, záznam)

8 ověřených výroků

Ivo Valenta

Ivo Valenta

Zlínský kraj potažmo Slovácko vlastně dneska má 3,5krát méně honorovanou zdravotní péči než v jiných regionech.

Průměrná platba na obyvatele dle úhradové vyhlášky ve Zlínském kraji byla dle posledních dostupných údajů cca 8 770 Kč. V Praze je to skutečně 3,5x. V dalších krajích je však tento rozdíl podstatně menší.

skrýt celé odůvodnění

Výše úhrad zdravotní péče v přepočtu na obyvatele v kraji určuje tzv. úhradová vyhláška (aktuálně vyhláška č. 268/2019 Sb.), která je každý rok vydávána Ministerstvem zdravotnictví. Finance jsou do jednotlivých krajů a nemocnic z pojišťoven rozdělované na základě koeficientů, které reflektují počty a přesuny pojištěnců jednotlivých pojišťoven v krajích. V praxi to pak skutečně znamená, že za stejný lékařský zákrok dostávají nemocnice v různých krajích různě vysoké finanční úhrady.

Úhradová vyhláška a systém rozdělování financí pojišťoven jsou dlouhodobě kritizovány. Několikrát se danou vyhláškou zabýval i Ústavní soud, ačkoli ji nikdy neoznačil za protiústavní. Naposledy byla podána ústavní stížnost iniciovaná senátory, mezi kterými byl právě i Ivo Valenta, v roce 2018.

Podle v médiích dostupných dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR z roku 2016 utratí ve Zlínském kraji pojišťovny v nemocnicích průměrně 8 771 korun ročně na jednoho občana. V Praze je tato částka skutečně přibližně 3,5krát vyšší – 30 435 korun. V ostatních krajích ale částka většinou není více než dvojnásobně vysoká. Druhou nejvyšší částku, kterou pojišťovny na péči o pacienty přispívají, lze nalézt v Jihomoravském kraji, kde dosahuje 17 665 korun. V královéhradeckém pak 15 779 korun a v ostatních krajích méně než 15 tisíc korun. Hned v několika krajích je pak průměrná platba menší, např. v kraji Pardubickém je to 7 418 Kč, ve Středočeském 7 762 Kč a v Karlovarském kraji dokonce 5 107 Kč. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Ivo Valenta

Ivo Valenta

Je to samozřejmě spalovna v nemocnici v Uherském Hradišti, proti které jsem hlasoval.

O výstavbě nové spalovny zdravotnického materiálu v nemocnici v Uherském Hradišti jednalo zastupitelstvo Zlínského kraje, kterého je Ivo Valenta členem, 4. května 2020. Kraj bohužel nezveřejňuje podrobné zápisy z jednání ani záznam hlasování jednotlivých členů.

skrýt celé odůvodnění

Uherskohradišťská nemocnice má v plánu modernizovat a rozšířit svou spalovnu zdravotnického odpadu. Ta současná je v provozu už 24 let a podle vedení nemocnice může dále fungovat bez větších investic nanejvýš tři roky. Stávající kapacita 350 tun odpadu ročně rovněž přestává stačit, mimo jiné kvůli zvýšené spotřebě jednorázových zdravotnických pomůcek v době koronavirové pandemie. Nová spalovna má mít kapacitu až 1 000 tun ročně a má sloužit i pro další nemocnice ze Zlínského kraje. Podle plánu vyjde rekonstrukce spalovny na 90 milionů Kč, z čehož až 85 % by mohly pokrýt dotace z evropských fondů.

Plán má řadu odpůrců, zejména mezi obyvateli sídliště v sousedství nemocnice, kteří se obávají zhoršení životních podmínek – zvýšení emisí, hluku či dopravní zátěže v okolí spalovny. Ředitel nemocnice Sládek však tvrdí, že nová spalovna bude ekologičtější a bezpečnější než ta současná. Rovněž nárůst dopravy v případě svážení odpadu okolních nemocnic vychází jako zanedbatelný, a navíc srovnatelný s nárůstem, k němuž by došlo po skončení životnosti současné spalovny, kdy by nemocnice musela odvážet svůj odpad jinam. Projekt již prošel procesem posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a získal souhlasné stanovisko. Odpůrci ovšem argumentují i tím, že existují vhodnější způsoby likvidace zdravotnického odpadu, než je spalování.

Ivo Valenta je zastupitelem Zlínského kraje od roku 2016. Podle dostupných výpisů z usnesení zastupitelstva v tomto volebním období se o projektu spalovny v uherskohradišťské nemocnici jednalo na 26. zasedání zastupitelstva 4. května 2020 (.pdf, str. 4–5), jehož se Ivo Valenta zúčastnil (.pdf). Konkrétnější zápisy ze schůzí zastupitelstva ani záznam hlasování jednotlivých členů však bohužel Zlínský kraj nezveřejňuje (.pdf, str. 3).

Josef Bazala

Josef Bazala

Dlouhodobě usiluji o dálnici D55 z Otrokovic do Břeclavi.

Josef Bazala usiluje o výstavbu dálnice D55 minimálně od roku 2009, kdy spolu s dalšími starosty dotčených měst a obcí podepsal Deklaraci samospráv o spolupráci při přípravě a prosazení realizace rychlostní silnice R55 Otrokovice–Břeclav.

skrýt celé odůvodnění

Dálnice D55 má vést z Olomouce přes Přerov, Hulín, Otrokovice až do Břeclavi a její celková délka má být 101 km. Momentálně je v provozu necelých 18 km dlouhý úsek z Hulína do Otrokovic. 23. září 2020 se zahájila výstavba úseku mezi Babicemi a Starým Městem, ve kterém je Josef Bazala starostou.

Dne 25. srpna 2009 byla ve Starém Městě podepsána Deklarace samospráv o spolupráci při přípravě a prosazení realizace rychlostní silnice R55 v oblasti Jihovýchodní Moravy (.doc), ve které 20 měst a obcí vyjádřilo svůj zájem o výstavbu rychlostní silnice R55 Otrokovice–Břeclav. 

Deklaraci tehdy podepsal i Josef Bazala, který se 23. září 2020 při zahájení výstavby nového úseku (Babice – Staré Město) vyjádřil takto: „Dne 25. srpna 2009 jsme na městském úřadě ve Starém Městě sepsali deklaraci samospráv za výstavbu dálnice D55. Všichni starostové na úseku mezi Otrokovicemi a Břeclaví v této deklaraci podepsali, že stojí o tento úsek, a myslím si, že samosprávy pro tuto dálnici udělaly obrovský kus práce.

Snahu o postavení dálnice Josef Bazala deklaroval i v roce 2016.

Ivo Valenta

Ivo Valenta

Byl jsem iniciátorem ústavní stížnosti, která by měla narovnat toto prostředí úhrady zdravotní péče.

Ivo Valenta předložil ústavní stížnost napadající systém úhrad ve zdravotnictví v prosinci 2018. Návrh ústavní stížnosti podpořilo celkem 51 senátorů.

skrýt celé odůvodnění

Skupina senátorů v prosinci 2018 podala ústavní stížnost proti systému úhrad ve zdravotnictví. Senátor Ivo Valenta předložil návrh ústavní stížnosti, která byla podepsána 51 senátory. Stížnost následně představili Miloš Vystrčil a Ivo Valenta. Senátoři kritizovali zejména způsob výpočtu úhrad za lékařské úkony.

V prosinci 2018 Ivo Valenta k ústavní stížnosti prohlásil: „Považuji za skutečně trestuhodné, aby existovaly neopodstatněné a neodůvodněné rozdíly v úhradách zdravotnickým zařízením za péči o pacienta.“ Senátoři systém úhrad považovali za diskriminační vůči regionům.

Ministerstvo zdravotnictví se proti ústavní stížnosti vymezilo a požadovalo její zamítnutí. Tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ke stížnosti uvedl: „Ústavní stížnost je velmi široká. Pokud by jí Ústavní soud plně vyhověl, znamenalo by to kompletní zrušení systému úhrad zdravotní péče v České republice.“

Ústavní soud o stížnosti (.pdf) prozatím nerozhodl.

Ivo Valenta

Ivo Valenta

Jsou zákony ve Sněmovně, které tam leží, a to jsou moje vinné cyklostezky a autorské poplatky.

Senátor Valenta předložil návrh novely zákona o provozu na pozemních komunikacích, který by měl zvýšit limit hladiny alkoholu v krvi u cyklistů. Novelou autorského zákona chce pomoci šíření folklórních hudebních děl. Oba návrhy nyní čekají na projednání v Poslanecké sněmovně.

skrýt celé odůvodnění

Ivo Valenta mluví o jím předložených novelách zákona o provozu na pozemních komunikacích a autorského zákona. Obě se nyní v rámci legislativního procesu nachází v Poslanecké sněmovně. Novela zákona o silničním provozu je momentálně v 1. čtení, v podobné fázi legislativního procesu je i novela autorského zákona.

Valenta uvádí výraz vinné cyklostezky, jelikož novela se týká tolerance alkoholu při jízdě na kole. Valenta se skupinou senátorů (kteří společně novelu předložili) „považuje za absurdní, že například na Moravě byly vybudovány za užití veřejných peněz vinařské cyklostezky, které cíleně vedou vinohrady a v okolí vinných sklepů, a přitom státní moc i malé ochutnání vína cyklistou postihuje“. (pdf, str. 3)

V novele autorského zákona senátor Valenta navrhuje, „aby bylo zajištěno volné šíření folklórních hudebních děl, jejichž autor není znám, jakož i možnosti přístupu veřejnosti k nim“. Tím chce přinést „administrativní úlevu pro ta folklórní sdružení, která prezentují výhradně folklórní hudební díla, jejichž autor není znám, jakož i pro provozovatele takovéto hudební produkce“.

Návrh novely zákona o silničním provozu je opravdu Valentovo téma. Senátor i veřejně podpořil petici týkající se této úpravy organizovanou ve vinné oblasti na Slovácku, za které je Valenta do Senátu zvolený.

 

Josef Bazala

Josef Bazala

Dneska, když zastupitelstvo schválí nový územní plán, tak musí předtím zrušit ten starý územní plán. A když vám ten územní plán někdo napadne a nedejbože vám ho soud zrušil, tak na té obci neplatí vůbec žádný územní plán.

Přijetím nového územního plánu je zrušen ten starý. Pokud dojde ke zrušení územního plánu soudem, nedochází k „oživnutí“ předchozího územního plánu a na území obce je třeba pohlížet jako na území bez územního plánu.

skrýt celé odůvodnění

Územním plánováním se zabývá zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Plán slouží k vymezení možností využívání území obce, či jeho jednotlivých částí, stanovení základní koncepce rozvoje území v obci apod.

Pořízení nového územního plánu má několik fází. V přípravné fázi schvaluje zastupitelstvo např. na podnět občana, investora nebo například z vlastního podnětu rozhodnutí o přijetí územního plánu. Následuje fáze přípravy zadání, které musí schválit zastupitelstvo obce. Samotný návrh územního plánu připravuje zastupitelstvem vybraný projektant (zhotovitel). Ve fázi návrhu do procesu může vstupovat veřejnost, a to prostřednictvím veřejného projednání či námitek a připomínek. V poslední fázi je návrh územního plánu předložen zastupitelstvu, které s ním buďto souhlasí a územní plán vydá formou opatření obecné povahy, nebo ho vrátí k úpravě a novému projednání. Vydání územního plánu je oznámeno veřejnou vyhláškou na úřední desce. Za 15 dnů od vyvěšení začne nový územní plán platit, zároveň přestává platit starý územní plán.

Jak již bylo řečeno, územní plán přijímá zastupitelstvo obce formou opatření obecné povahy. Pro územní plán ve formě opatření obecné povahy je (.pdf, str. 6) „typické, že po celou dobu své platnosti a účinnosti mají normativní účinek vůči abstraktně definovanému okruhu osob majících určitý vztah k území, jehož uspořádání je regulováno“. Územní plán nelze rozhodnutím zastupitelstva zrušit, přijetím nového územního plánu se však ruší původní územní plán. Josef Bazala tedy okolnosti přijetí územního plánu nepopisuje úplně přesně, nicméně zastupitelstvo de facto hlasováním o přijetí nového územního plánu rozhoduje také o zrušení toho starého.

V případě, že je územní plán napaden u soudu a dojde k jeho zrušení, neobnovuje se platnost předchozího územního plánu ani územně plánovací dokumentace. K tomu Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 7 Aos 4/2012 – 31 ze dne 23. května 2013 uvádí (.pdf, str. 6): „Ani zrušením opatření obecné povahy proto nedochází k „oživnutí“ předchozího opatření obecné povahy. Územní plán je podle ust. § 43 odst. 4 stavebního zákona vydáván formou opatření obecné povahy podle správního řádu. Proto se ani neobnovuje územně plánovací dokumentace účinná před vydáním zrušeného územního plánu nebo jeho části. Stavby v území neřešeném územně plánovací dokumentací lze v zastavěném území (intravilánu) obce povolit a dále lze pro rozhodování v území využít ust. § 18 odst. a § 188a stavebního zákona 5 (umisťování staveb v nezastavěném území).“

Na území obce je pak třeba pohlížet jako na území bez územního plánu. Zastavěným územím je opět pouze tzv. intravilán. Zrušení celého územního plánu je však případem zcela výjimečným, zpravidla je rušena jen ta část, která je v rozporu se zákonem.

Ivo Valenta

Ivo Valenta

Ročně přicházíme v regionu o 1,2 mld. (ve Zlínském kraji, z důvodu rozdílně nastavených plateb v tzv. úhradové vyhlášce, pozn. Demagog.cz).

Z dostupných zdrojů není zřejmé, o kolik by si polepšily či pohoršily jednotlivé regiony, kdyby se rozdíl ve výši úhrad mezi kraji narovnal.

skrýt celé odůvodnění

Výše úhrad zdravotní péče v přepočtu na obyvatele v kraji určuje tzv. úhradová vyhláška (aktuálně vyhláška č. 268/2019 Sb.), která je každý rok vydávána Ministerstvem zdravotnictví. Finance jsou do jednotlivých krajů a nemocnic z pojišťoven rozdělované na základě koeficientů, které reflektují počty a přesuny pojištěnců jednotlivých pojišťoven v krajích. V praxi to pak skutečně znamená, že za stejný lékařský zákrok dostávají nemocnice v různých krajích různě vysoké finanční úhrady.

Bohužel jse nám však nepodařilo dohledat, o kolik by si Zlínský kraj polepšil, kdyby se výše úhrad narovnala. Je totiž pravděpodobné, že i kdyby úhrada za konkrétní úkon byla pro všechny kraje stejná, stále by se průměrná výše platby lišila. A to z důvodu existence specializovaných pracovišť, ve kterých se soustředí pacienti z vážnými nemocemi, či komplikovaným průběhem nemocí, jejichž léčba je logicky dražší. Taková pracoviště však nejsou rovnoměrně rozprostřena ve všech krajích.

Podle v médiích dostupných dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR ve Zlínském kraji pojišťovny utratí v nemocnicích v průměru 8 771 korun ročně na jednoho občana. V Praze je tato částka přibližně 3,5krát vyšší – 30 435 korun. V ostatních krajích ale většinou částka není více než dvojnásobně vysoká. Druhou nejvyšší částku, kterou pojišťovny na péči o pacienty přispívají, lze nalézt v Jihomoravském kraji, kde dosahuje 17 665 korun. V Královéhradeckém pak 15 779 korun a v ostatních krajích méně než 15 tisíc korun. Hned v několika krajích je pak průměrná platba menší než ve Zlínském kraji, např. v kraji Pardubickém je to 7 418 Kč, ve Středočeském 7 762 Kč a v Karlovarském kraji dokonce 5 107 Kč. Zde nicméně musíme doplnit, že tato data jsou nejméně dva roky stará, a nejedná se tedy o přesné aktuální informace.