Současná politická situace - Petr Nečas; Vývoj ve školství - Petr Fiala, Marcel Chládek

illustration
V nedělních Otázkách byl hlavním hostem, a zároveň tradičně největším producentem výroků, premiér Petr Nečas (ODS). Mluvil nejen o současné politické situaci, ale výroky z jeho strany souvisely především s ekonomickou situací a vývojem v ČR. Druhá část se věnovala školství. Ministr školství Petr Fiala (nestraník) a jeho stínový protějšek Marcel Chládek (ČSSD) debatovali zejména o státní maturitě a financích pro vzdělávací sektor.

Ověřili jsme

Otázky Václava Moravceze dne9. září 2012moderátorVáclav Moravec,záznam

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Marcel Chládek

0
0
0

Petr Fiala

Předseda vlády ČR

0
0

Petr Nečas

Petr Nečas

Pokud posčítáme mimochodem dluhy státu, veřejných institucí a domácností, tak jsme dokonce druhou nejméně zadluženou zemí v celé Evropské unii.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Nepravda

Statistiky Eurostatu umisťují ČR nejlépe na třetí místo.

Předešleme, že hodnocení premiérova výroku stojí na předpokladu, že "míru zadlužení" je třeba měřit v poměru k HDP daného státu (pokud bychom měřili objem dluhu v Korunách/Euro, nejméně zadlužené by přirozeně byly malé státy).

Eurostat uvádí hodnoty všech premiérem zmíněných dluhů: stát a veřejné instituce jsou zahrnuty ve statistice státního dluhu (angl., government deficit/surplus, debt and associated data), zatímco hodnota dluhu domácností je uvedena v sadě ročních sektorových účtů (angl.. Annual sector accounts - Financial balance sheets). Pro rok 2011 nejsou k dispozici hodnoty u některých zemí. Za rok 2010 jsou uvedeny tyto procentní podíly na HDP:

stát a další

domácnosti součet Bulharsko 16,3 33,5 49,8 Rumunsko 30,5 27,0 57,5 Estonsko 6,7 64,5 71,2 Lucembursko 19,1 52,3 71,4 Česko38,133,771,8 Slovinsko 38,8 35,4 74,2 Litva 38,0 39,4 77,4 Slovensko 41,1 48,9 90,0 Polsko 54,8 35,6 90,4 Lotyšsko 44,7 51,7 96,4 Finsko 48,4 68,3 116,7 Maďarsko 81,4 42,4 123,8 Švédsko 39,4 86,5 125,9 Rakousko 71,9 57,3 129,2 Německo 83,0 61,5 144,5 Malta 69,4 77,4 146,8 Francie 82,3 64,9 147,2 Belgie 96,0 53,8 149,8 Španělsko 61,2 91,2 152,4 Itálie 118,6 59,2 177,8 Británie 79,6 105,1 184,7 Dánsko 42,9 150,7 193,6 Nizozemí 62,9 133,9 196,8 Portugalsko 93,3 104,9 198,2 Řecko 145,0 65,8 210,8 Kypr 61,5 154,0 215,5 Irsko 92,5 124,5 217,0

Jak vidíme, Česko se nachází na pátém místě mezi zeměmi EU. Hodnoty jsou z roku 2010 a mohly se samozřejmě změnit. Rozdíl mezi Českem a Rumunskem nicméně dovoluje s jistotou označit Česko podle premiérova výpočtu za nejlépe třetí nejméně zadluženou zemi EU a premiérův výrok tedy za nepravdivý.

Petr Nečas

Spotřeba obyvatel v naší zemi klesá již patnáct měsíců v řadě. Čili bez ohledu na to, jestli došlo k nějakému posunu daně z přidané hodnoty.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Zavádějící

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící na základě statistiky ČSÚ, která je v rozporu s tvrzením Petra Nečase. Pro přesnost uvádíme, že spotřebu obyvatel ověřujeme na základě výše spotřebních vydání na domácnost. Pokud se podíváme na statistiky ČSÚ z 2.čtvrtletí 2012, 1.čtvrtletí 2012, 4.čtvrtletí 2011 a 3.čtvrtletí 2011, je zřejmé, že nemůžeme hovořit o konstantním snižování spotřebních vydání na domácnost:

3.čtvrtletí 2011 9902 Kč 4.čtvrtletí 2011 10371 Kč 1.čtvrtletí 2012 9388 Kč 2.čtvrtletí 2012 9815 Kč

Dle údajů ČSÚ potom došlo mezi 2.čtvrtletím let 2011 a 2012 zhruba k 5% snížení nákladů na spotřební vydání jednotlivých domácností.

Přestože oproti roku 2011 výše spotřebních vydání klesá, nemůžeme říci, že by tento pokles byl standardní 15 měsíců v řadě, proto hodnotíme výrok jako zavádějící.

Petr Nečas

Za poslední tři roky z 27 členských zemí Evropské unie zvýšilo daň z přidané hodnoty 18 z nich.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

Tabulka Evropské komise (poslední strana dokumentu) monitoruje vývoj DPH v zemích EU. K nějaké formě zvýšení DPH došlo od roku 2009 dokonce ve 21 státech.

Ve Francii a na Maltě pouze přidáním další skupiny do snížené sazby DPH. Ale i pokud tyhle země nepočítáme, premiérův výrok stále můžeme hodnotit jako pravdivý.

Zajímavostí je také Lotyšsko, které sice v posledním kroku o procento snížilo základní sazbu, ale od roku 2009 i tak došlo k celkovému nárustu.

V žádné zemi nedošlo k poklesu. V Belgii, Dánsku, Německu, Lucembursku, Rakousku a Švédsku se s mírou DPH dlouhodobě nehýbe.

Pokud bychom nepočítali mírně odlišné případy tří zemí, uvedl premiér číslo zcela přesně. S nimi má dokonce mírnou rezervu, uvedením menšího počtu zemí by si nevylepšil svou argumentační pozici a výrok tak můžeme hodnotit jako pravdivý.

Petr Nečas

My jsme první vláda, která nezvyšuje výdaje státního rozpočtu, která je buďto drží nebo je dokonce snižuje.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Nepravda

Podle stastistik dostupných na webu Eurostat (databáze obsahuje údaje od roku 1995) skutečně dochází od nástupu Nečasovy vlády v roce 2010 k poklesu vládních výdajů.

Přesto však výrok nemůžeme hodnotit jako pravdivý, protože k meziročnímu snížení výdajů došlo již v roce 1996 za vlády Václava Klause a v roce 2004 za socialistických vlád V. Špidly a S. Grosse.

Petr Nečas

(Máme zodpovědnou fiskální politiku, která má důvěru všech mezinárodních institucí,) snižujeme deficity veřejných financí.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle dat ČSÚ byl roční deficit pro rok 2010 ve výši 4,83 % HDP. V roce 2011 deficit klesl na 3,09 % HDP. Vládě premiéra Nečase se tedy daří snižovat deficit veřejných financí. Čísla ČSÚ potvrdil i Eurostat.

Petr Nečas

Máme sedmý nejnižší veřejný dluh v Evropské unii.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy (.pdf, str. 2) uvolněné Eurostatem, ve které můžete nalézt tabulku uvádějící dluhy jednotlivých zemí v % HDP za první kvartál roku 2012. Česká republika je skutečně na sedmém místě.

Situace se tak nezměnila vůči stavu v 11. březnu 2012, kdy jsme pro vás ověřovali stejný výrok.

Pro doplnění: z tabulky na straně čtyři ve výše uvedeném dokumentu vyplývá, že nejvyšší dluh za první kvartál 2012 v % HDP má Řecko (132,4 %), nejnižší naopak Estonsko (6,6 %).

Petr Nečas

Máme šestou nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle poslední statistiky Eurostatu z července 2012 má Česká republika opravdu šestou nejnižší nezaměstnanost v EU.

Petr Nečas

Máme nejnižší míru chudoby v Evropské unii.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

Dle statistiky Eurostatu o nejnovějších dostupných datech měla Česká republika v roce 2010 nejnižší míru chudoby v Evropské unii. Podrobné zobrazení statistiky říká, že to v roce 2010 bylo 14,4%.

Petr Nečas

Kdybychom za své vládní dluhopisy platili stejný úrok jako sousední Polsko, které je považováno za relativně úspěšnou ekonomiku, tak by nás to ročně stálo na dluhové službě o 14 miliard korun více, než nás to stojí dnes.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Neověřitelné

Aktuální výnosy českých státních dluhopisů jsou pro 2 roční, 5 roční a 10 roční splatnosti postupně 0,521 %, 1,275 % a 2,486 %. Naproti tomu, výnosy polských vládních dluhopisů představují pro zmíňované splatnosti jednotlivě 3,945 %, 4,218 % a 4,809 % (údaje byly čerpány ze stránek bloombergu a forexprosu v otevíracích cenách z 10. září). Jak je tedy z uvedených dat patrné, ČR si skutečně půjčuje laciněji než Polsko.

Ze struktury veřejně dostupních údajů na stránkách MF ČR však nejsme schopni spočítat dodatečné náklady dluhové služby plynoucí z vyšších sazeb, obsluha dluhu by však byla rozhodně vyšší než je tomu při současných výnosech. Výrok Petra Nečase tak hodnotíme jako neověřitelný.

Petr Nečas

Velká Británie v roce 2009 snížila základní sazbu daně z přidané hodnoty ze 17,5% na 15. Spotřeba nejenže nevzrostla, poklesla o 3%. Takže už za rok se vrátili na 17,5 a za další rok konzervativní pravicová vláda premiéra Camerona zvýšila základní sazbu daně z přidané hodnoty v Británii na dnešních 20%. Čili oni během tří let šli z 15 na 20.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

Celý výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dohledaných dílčích skutečností.

1) Daň z přidané hodnoty (anglicky VAT – value added tax) byla v Británii snížena ze 17,5 na 15 % dne 1. prosince 2008 (str. 27). Přestože se premiér o měsíc spletl, snížená sazba VAT v roce 2009 platila.

2) Dle publikace Britského statistického úřadu (.pdf – str. 3) zaznamenala spotřeba v roce 2009 roční pokles o 3,2 %.

3) Od 1. ledna 2010 se VAT vrátila na počátečních 17,5 % a o rok později dne 4. ledna 2011 vzešla v platnost 20% VAT.

Petr Nečas

Mimochodem, když zvýšili zpátky na těch 17 (když Velká Británie zvýšila DPH zpět z 15 na 17,5%, pozn.), tak spotřeba narostla.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

Výrok Petra Nečase se zakládá na pravdě.

Znovuzvýšení daně z přidané hodnoty (anglicky VAT - value added tax) na 17,5 % vzešlo v platnost dne 1. ledna 2010 (str. 27). Dle publikace Britského statistického úřadu ze 4. čtvrtletí 2010 (.pdf – str. 3) poté spotřeba zaznamenala za rok 2010 nárůst o 0,8 %.

Petr Nečas

Zatímco v roce 2007 byla průměrná výše základní sazby daně z přidané hodnoty 19,5%, letos už je 21%.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

Na základě dokumentu Evropské komise (strany 23-27) a tabulky TMF Group jsou tyto údaje pravdivé. V roce 2007 opravdu byla průměrná výše základní sazby DPH 19, 5%, přičemž nahoru jí táhly hlavně DPH v severských zemích EU (Dánsko, Švédsko a Finsko)a naopak dolů byla tlačena zeměmi s tradičně nízkou DPH, jako Lucembursko či Kypr.

Petr Nečas

Petr Tluchoř je spoluautor negociačního balíčku, který jsme vyjednali ještě v době, kdy on byl předsedou poslaneckého klubu ODS, na základě kterého se snížená sazba daně z přidané hodnoty zvýšila z deseti na čtrnáct procent. U toho byl jako jeden z klíčových spoluvyjednavačů.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

Premiér Nečas má pravdu, neboť na dojednávání podobných změn bylo využíváno mimojiné tzv. K9, kde byl zastoupen i předseda poslaneckého klubu, jímž v daném negociačním období byl i Petr Tluchoř.

Petr Tluchoř byl v tomto volebním období předsedou poslaneckého klubu ODS od jeho ustavení po volbách do 11. května 2011. Zmíněný návrh byl vládou do Poslanecké sněmovny předložen 25. května 2011. Na dojednávání významných návrhu v rámci tehdejší koalice ODS, TOP09 a VV bylo využíváno také tzv. K9, tedy koaličních jednání ve formátu předseda strany, předseda poslaneckého klubu a další vybraný člen strany. Z tohoto plyne, že Petr Tluchoř byl jedním z vyjednavačů daného návrhu.

Informace serveru kurzy.cz ze dne 11. března 2011 uvádí, že se koalice dohodla na zmíněném návrhu, což potvrzuje slova Petra Nečase, že se tato změna dohadovala ještě v době, kdy byl předsedou poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř.

Petr Nečas

I pod jeho (Petra Tluchoře, pozn.) vedením jako předsedy poslaneckého klubu jsme hlasovali pro takzvaný Janotův balíček v roce 2009, což bylo vůbec nejvyšší zdanění, zvýšení daní v této zemi za posledních deset let.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Janotův balíček byl schválen Poslaneckou sněmovnou v září r. 2009. Petr Tluchoř byl předsedou poslaneckého klubu ODS od r. 2006 do r. 2011. Janotův balíček byl tedy i podle veřejných výsledků hlasování Poslanecké sněmovny schválen poslaneckým klubem ODS. Pouze 2 poslanci ODS se k hlasování nepřihlásili, zbytek poslanců včetně Petra Tluchoře hlasoval pro přijetí.

Vycházíme-li z textu publikovaného na aktualne.centrum.cz, který byl zpřesněn na základě připomínek ministerstva financí, tak je Janotův balíček skutečně dosud největším schváleným zvýšením daní za posledních deset let.

Petr Nečas

Ten kontext (Nečasova dřívějšího prohlášení, že ODS nebude zvyšovat daně, pozn.) byl takový, že v té chvíli (před posledními sněmovními volbami, pozn.) se předpokládalo, že průměrný růst ekonomiky v tomto volebním období bude dvě procenta.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

Prognózy ČNB a OECD opravdu předpokládaly takový růst.

V roce 2010, poté, co česká ekonomika zaznamenala významný propad, bylo očekáváno oživení a růst v následujících letech. Dočteme se to v dobovém výhledu OECD (angl.) i v prognóze ČNB. Předpokládaný růst je přitom pro rok 2010 1,4 % (ČNB) a 2,0 % (OECD) a pro rok 2011 1,8 % a 3,0 %.

Česko později zasáhl další propad, nicméně premiérův výrok je pravdivý: přibližně 2% růst byl na následující roky očekáván.

Dodejme, že již před volbami upozorňoval i nový guvernér ČNB, M. Singer (pro portál investujeme.cz) na možný "vývoj ve tvaru W", tj. opakovaný ekonomický propad.

Petr Nečas

Složená daňová kvóta jako základní měřítko se pohybuje pouze v řádech desetin procentních bodů, že to není žádné rasantní, že zůstáváme hluboko pod tím, jak vysoká byla složená daňová kvóta. Čili míra zdanění za vlád sociální demokracie.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý, neboť složená daňová kvóta po konci vlád ČSSD opravdu výrazněji klesala a zároveň se za Nečasovy vlády pohybovala pouze v řádech desetin bodů.

Podle údajů OECD dostupných do roku 2009 se od nástupu vlády ČSSD v roce 2002 vyvíjela složená daňová kvóta takto:

Tab. 1:

200236,3 %200337,3 %200437,8 %200537,5 %200637,0 %200737,3 %200836,0 %200934,7 %

Po doplnění o údaje Ministerstva financí (viz Tab. 2) je partné, že se kvóta za vlády premiéra Nečase pohybovala opravdu v řádech desetin procentních bodů.

Tab. 2:201034,1 %201134,6 %*201234,7 %* Výhled SDK

Zároveň skloubení údajů z obou tabulek vypovídá o tom, že složená daňová kvóta za premiérovy vlády byla výrazně nižší než za vlád ČSSD v letech 2002-2006.

Petr Nečas

Jenom za rozpočtové roky 2010 a 2011 jsme v resortních kapitolách ušetřili 80 miliard korun.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Bohužel se nám nepodařilo dohledat žádná relevantní nezávislá data k částce 80 miliard korun za r. 2010-2011, kterou uvádí pan Nečas.
V článku na webu vlády ČR pan premiér uvádí : „V letech 2010–2011 jsme snížili kumulované výdaje ministerstev o 78 miliard korun...“Orientační tabulku škrtů v letech 2010-2011 lze pak nalézt na webu hospodářských novin.

Oboje jsou to však zdroje z pera vlády, resp. ministerstva financí. Ze samotných závěrečných účtů se nám konkrétní šetření v jednotlivých resortních kapitolách nepodařilo zcela jasně identifikovat.

Petr Nečas

(Jenom za rozpočtové roky 2010 a 2011 jsme v resortních kapitolách ušetřili 80 miliard korun.) Z toho téměř deset miliard korun na mzdových nákladech.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Neověřitelné

Výrok Petra Nečase hodnotíme jako neověřitelný, protože Úřad vlády ČR ve svých dokumentech neposkytuje informace o výši mzdových úspor ve všech rezortech.

Na stránkách Úřadu vlády ČR je možné dohledat dokumenty Rok vlády ODS, TOP 09 a VV (.pdf) a Dva roky vlády (.pdf), kde se sice informace ohledně úspor v jednotlivých rezortech vyskytují, nejsou však kompletní. Na základě těchto skutečností musíme daný výrok hodnotit jako neověřitelný.

Petr Nečas

My jsme propustili 15 tisíc státních zaměstnanců.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť se nám nepodařilo získat přesné informace o úbytku státních zaměstnanců za období vlády Petra Nečase. Níže však přikládáme odkazy na web, které s touto problematikou alespoň částečně souvisejí. Zde je odkaz na web ministerstva práce a sociálních věcí, kde je v sekci Výdaje na státní politiku zaměstnanosti, několik statistik, které se okrajově týkají např. nákladů na zaměstnance státní sféry. Konkrétní informace o celkovém počtu zaměstnanců státní sféry případně o jejich úbytku oproti předchozím vládám se nám však získat nepodařilo, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Petr Nečas

Tehdy (před sněmovními volbami, pozn.) všeobecně všechny instituce, včetně České národní banky, Evropské komise, Světové banky předpokládaly i oživení eurozóny, oživení české ekonomiky na dvou procentech. Teď je situace taková, že eurozóna má ekonomický pokles i Česká republika má ekonomický pokles.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

V červnu 2010 byl skutečně očekáváno hospodářské oživení.

Po propadu v roce 2009 předpokládala prognóza ČNB růst v letech 2010 a 2011 mezi jedním a dvěma procenty. Výhled Světové banky (.pdf, angl., str. 11) hovořil o růstu 1,8 % až 4 % pro země střední a východní Evropy. Zpráva pro Evropskou komisi (.pdf, angl., str. 74) pak očekávala pro ČR růst 1,6 % v roce 2010 a 2,4 % v následujícím.

Letos odhaduje výše uvedená zpráva pro EK (Evropská ekon. předpověď, .pdf, angl., str. 10) meziroční pokles HDP v Eurozóně o 0,8 %, v ČR pak o 0,7 %.

Obě tvrzení premiéra Nečase jsou tedy pravdivá.

Petr Nečas

Když máte stejný výběr daní a o něco vám poklesne hrubý domácí produkt, tak vám automaticky ta složená daňová kvóta naroste.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

Petr Nečas uvedl pravdivý výrok, vyplývá to z definice složené daňové kvóty.

Již v předchozím díle OVM jsme zmínili, jak se složená daňová kvóta definuje. Z Národního programu reforem pro roky 2008-2010 (.pdf - str. 20) vydaného Ministerstvem financí ČR plyne, že složená daňová kvóta je podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na HDP v běžných cenách.

Pokud tedy HDP poklesne, při stejném výběru daní složená kvóta naroste. Uvedený výrok je tedy pravdivý.

Petr Nečas

My v návrhu státního rozpočtu na příští rok navrhujeme výdaje o dvacet miliard korun nižší než v letošním státním rozpočtu.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Nepravda

Výrok hodnotím na základě dokumentů dostupných na webových stránkách ministerstva financí jako nepravdivý.

V zákoně o státním rozpočtu pro rok 2012 (.pdf) tvoří navržené výdaje 1 189 700 778 000 Kč. Návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2013 zatím zveřejněn nebyl, nicméně na stránkách ministerstva financí je zveřejněn návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2013 až 2015 (.pdf), v němž se v tabulce č. 2 uvádí, že navrhované výdaje pro rok 2013 činí 1 092 200 091 000 Kč. Rozdíl činí 97 500 687 000 Kč, nikoli však 20 mld. Kč, jak uvádí premiér Nečas.

Petr Nečas

68% celého konsolidačního úsilí za roky 2010 až 2014 je naplněno úsporami, pouze 32% je naplněno daněmi.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Neověřitelné

Tento výrok už v pořadu Otázky Václava Moravce vyřkl ministr financí Miroslav Kalousek a to 2. září 2012.

Tehdy jsme dospěli k závěru: Výrok ministra financí hodnotíme jako neověřitelný. Jediný dostupný údaj o rozdělení konsolidačního úsilí vychází z dílny vlády ČR a nemůžeme tak objektivně určit, zdali se tak v současné době doopravdy děje.

Jak informuje server Úřadu vlády ČR v článku o úsporných opatřeních pro roky 2013-2015, konsolidace na výdajové straně bude probíhat z 68 % a z 32 % na navýšení příjmů. Na daňových opatřeních by se tak mezi roky 2010-2014 mělo kumulovaně ušetřit 178,2 mld. Kč a 385,5 mld. Kč by měly činit úspory na výdajích. Výdajová stránka úspor tak sice podle plánů činí 68 % z celkových úspor, otazníkem je však aktuální stav.

Žádný jiný veřejně dostupný zdroj se o této problematice nezmiňuje. Z toho důvodu nejsme schopni ministrova slova potvrdit a výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Petr Nečas

A já chci říci, že jenom v těchto týdnech se to odrazilo v hodnocení ratingových agentur. Agentura Moody´s uvedla doslova, Česká republika představuje bezpečný přístav.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Agentura Moody's (eng) ve své zprávě ze 7.července 2012 uvádí doslova: „ Výnosy státních dluhopisů jsou nadále tlačené dolů, a investoři nadále považují Česko jako "bezpečný přístav" v regionu.

Petr Nečas

Agentura S&P, přestože technicky máme recesi, označila naši ekonomiku za prosperující ekonomiku.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Agentura S&P nepoužila ve své analýze explicitně označení "prosperující ekonomika". Avšak hodnocení stavu ekonomiky a střednědobý výhled se dá označit jako v zásadě pozitivní, navzdory recesi.

Pro ilustraci uvádíme citaci klíčového odstavce přímo z analýzy: "The Czech economy is small, competitive, and open. However, its openness also represents vulnerability as exports contribute about 80% to GDP, with nearly 85% of trade destined for the EU market. In 2012, the weak external environment, which has seen consumer and business confidence decline in the Czech Republic, is underpinning our expectation of a slight contraction in real GDP this year. In our view, real GDP will strengthen to an annual average of 2.3% in the medium term as the global economy recovers, which will boost both domestic demand and external trade in the Czech Republic."

Petr Nečas

Momentálně v tom ekonomickém poklesu jsou i tak vyspělé ekonomiky, jako je Velká Británie, jako je Dánsko, jako je Nizozemsko.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

Dle tabulky eurostatu ve druhém čtvrtletí roku 2012 hrubý domácí produkt zmíněných zemí opravdu klesal (oproti druhému čtvrtletí předchozího roku). Ve Velké Británii a Nizozemsku o 0,5% a v Dánsku o 0,9 %.

Petr Nečas

Od vzniku samostatné České republiky pouze v jednom případě premiér za ODS dovládnul až do konce mandátu. To bylo v letech 92 až 96. Pak premiér Klaus v roce 97 byl svržen zradou, nikoliv rebelií, ale zradou svých spolustraníků. Zrovna tak v roce 2009 premiér Topolánek opět zradou svých spolustračníků.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

Výrok premiéra Nečase je hodnocen jako pravdivý.

Nebudeme-li posuzovat expresivnost výroku ve slovu zrada, který patří spíše do vnitrostranických debat, je výrok premiéra poměrně přesný. Budeme-li dále ignorovat motivaci "rebelů" v ODS v roce 97 (neprůhledné financování strany) tak je faktem, že premiér Klaus byl v roce 1997 vyzván 2 místopředsedy strany (Ruml a Pilip) k rezignaci. Tento apel v kombinaci s politickou situací, atmosférou v koalici a hospodářskou situací země vedl k pádu 2. vlády Václava Klause. Podrobně rozebírá tzv. Sarajevský atentátu politolog Lubomír Kopeček na svém blogu. Vláda (druhá) Mirka Topolánka pak padla v době českého předsednictví EU, konkrétně 24. března 2009. Pro pád vlády hlasovali také 2 poslanci ODS, Vlastimil Tlustý a Jan Schwippel. Bez jejich hlasů by opozice neměla dostatečnou podporu pro pád vlády. Stenozáznam z tohoto jednání tuto situaci dokládá.

Petr Nečas

Podle stanov Občanské demokratické strany je kongres svoláván předsedou v termínu, o kterém rozhodne předseda.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Zavádějící

"Kongres strany je nejvyšším orgánem strany.
Schází se nejméně jednou za dva roky.
Předseda je povinen kongres svolat, požádá-li o to nejméně 1/3 členů výkonné rady nebo minimálně 1/3 oblastních sdružení; koná se nejpozději 2 měsíce od podání návrhu."

Z výše uvedeného výňatku ze Stanov ODS vyplývá, že svolání kongresu není tak zcela v rukou předsedy strany.

Marcel Chládek

Já jsem měl jednání s rakouskou hospodářskou komorou, která řekla zcela jednoznačně: my tady máme 4 tisíce firem, pokud nezlepšíte školský systém, my budeme muset tady odsud odejít, protože nemáme odborníky, které potřebujeme pro naše firmy.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě záznamu z programu jednán í(.doc) Senátu Čr. V tomto programu jednání je na druhé straně uvedeno, že ve středu 1.srpna 2012 vznikla na půdě Senátu pracovní skupina Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu a lidská práva v níž má své zástupce také česká pobočka Rakouské hospodářské komory. Tato pracovní skupina se primárně zabývá problematikou učňovského školství, jehož prestiž v rámci celé České republiky klesá, a tím pádem klesá i dostatek kvalifikovaných pracovníků. Zástupkyně Rakouské hospodářské komory Martina Honsová se v tomto ohledu vyjádřila následovně: „Oslovovali jsme různé subjekty s tím, že by bylo zapotřebí něco s učňovským školstvím v ČR udělat, reformovat, ale naše snahy zůstaly a nedostává se jim kvalifikované síly. My můžeme nabídnout zkušenosti a cenné „know how“, ale i stáže a výměny pracovníků. Pokud se situace nezmění, budou muset rakouské firmy svoje investorské aktivity přesouvat jinam.“ Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Marcel Chládek

My jsme dnes podle zprávy OECD na druhém místě od konce, co se týká finančních prostředků do školství.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

Na základě údajů z dokumentu OECD lze tento výrok označit jako pravdivý. Údaje z roku 2009 říkají, že ČR vynakládá na školství jen bezmála 5% HDP ročně, což nás (spolu s Maďarskem) staví na předposlední místo v rámci OECD, před poslední Slovensko.

Petr Fiala

Na příští rok se to projeví minimálně v tom, že i ve velmi složitých ekonomických podmínkách platy pedagogů nejen nebudou klesat, nebudou ani stagnovat, ale budou mírně růst. Ten růst v tuto chvíli podle návrhu rozpočtu by se pohyboval kolem 1 %.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Neověřitelné

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako neověřitelný. Vycházíme přitom z návrhu příjmů a výdajů státního rozpočtu pro roky 2013-2015 ze stránek Ministerstva financí ČR.

Ministerstvo financí ČR na svých stránkách zveřejňuje návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2013-2015, který byl schválen 26. června 2012. Z uvedeného dokumentu (.pdf - str. 4) je patrné, že průměrný měsíční plat v rozpočtové kapitole pro MŠMT poklesne z 22 406 Kč v roce 2012 na 21 984 Kč v roce 2013. V daném dokumentu však není zmíněno, jak se změní platy pedagogů. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Petr Fiala

Proto už v rozpočtu pro příští rok chceme významně navýšit tuto položku (ostatní neinvestiční výdaje, tzn. pomůcky, peníze na učebnice, placení nemocenské, kurzy plavání apod., pozn.) a to tak, aby dosáhla zhruba jedné a půl miliardy korun.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Neověřitelné

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako neověřitelný, protože informace o návrhu státního rozpočtu zveřejněné na stránkách MF ČR takovéto detaily neposkytují.

Marcel Chládek

Já jsem to navrhoval (zrušení státních maturit, pozn.) a navrhoval jsem dokonce ten systém zastavit ještě před jeho spuštěním.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

Marcel Chládek je stínovým ministrem školství za ČSSD teprve od zatím poslední personální obměny v květnu 2011, ale na svém blogukritizoval státní maturity i počínání exministra Dobeše již dříve.

I jako senátor vystupoval proti státním maturitám již před jejich spuštěním a navrhoval zrušení celého projektu.

Zmínku o zrušení státních maturit najdeme i v Oranžové knize školství, která shrnovala předvolební priority ČSSD, za kterou ale stál předchozí stínový ministr Jiří Havel.

Marcel Chládek

Poslanci typu Borise Šťastného se najednou probudili, ti kteří pro to hlasovali pro spuštění státní maturity, tak ve chvíli, kdy máme dva ročníky,tak najednou to chtějí zrušit.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

Poslanci, kteří prý spolu se Šťastným maturity chtějí rušit, hlasovali ve věci dosud s klubem ODS.

Pro Parlamentní listy poslanec Šťastný v červnu 2012 uvedl, že by státní maturity chtěl zrušit. Tento návrh podpořili např. poslanci Plachý, Úlehla a Florián.

"Státní maturity" byly zavedeny školským zákonem (.pdf) z roku 2004, s předpokládáným startem ve školním roce 2007/2008. Pozdější novelizace (zákon 217/2007 Sb., .pdf) tento start odložila na rok 2009/2010 a další (zákon 242/2008 Sb., .pdf, který maturity zároveň významně upravil) pak na rok 2010/2011.

V roce 2004 hlasovali proti školskému zákonu všichni poslanci ODS. Nikdo z nich naopak nehlasoval proti významnějším schváleným úpravám v letech 2007, 2008, 2009 (zde s výjimkou P. Krilla)a 2011. Proto i poslanec Šťastný řekl (pro Parlamentní listy): "Přijetí konceptu státních maturit byl tragický omyl, kterému i já tehdy při projednávání ve sněmovně podlehl".
Výrok poslance Chládka tedy lze považovat za pravdivý: přestože ODS jako opozice odmítla nový školský zákon v r. 2004, později i tito poslanci jednotně hlasovali pro jeho dodatečné úpravy a start státních maturit umožnili.

Marcel Chládek

Není možné, aby státní maturita na Slovensku jeden rok stála 10 milionů korun a v České republice 200 až 300 milionů korun.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na realizaci státní maturity (.pdf) na Slovensku byla v roce 2012 vyhrazena částka 382 682 €, což je přibližně 9,57 milionu. Kč. Podle nálezu NKÚ stála státní maturita v ČR roku 2011 cca. 300 mil. Kč .

Petr Fiala

My máme za sebou 14 let příprav, dva ročníky státní maturity.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

Státní maturita opravdu proběhla dvakrát, a to v letech 2011 a 2012. To potvrzují i stránky novamaturita.cz.

Jak dlouho je maturita připravovaná vysvětluje tehdejší ministrině školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová ve svém rozhovoru pro deník Právo z 12. června 2009. (Dostupný na webu ministerstva.)

V rozhovoru se uvádí: " OTÁZKA:Státní maturity se připravují od roku 1997. Kolik za tuto dobu stát vynaložil prostředků - hovoří se o stovkách miliónů - a na co vše peníze šly?Od roku 1997 do přijetí novely školského zákona v závěru roku 2004 byly provedeny jen některé přípravné práce, které měly (mimo jiné) ověřit nové formy ukončování středoškolského studia. Vyčíslit přesně, jaká část prostředků byla investována v přímé souvislosti s přípravou maturit, nelze. Od roku 2004 pak byly zahájeny vlastní analytické, přípravné a ověřovací práce na změnách podoby maturitní zkoušky. "

Začátek příprav v roce 1997 udávají české zpravodajské servery: novinky.cz, ihned.cz a další. Dále i zpráva NKÚ (.pdf) v úvodu říká, že přípravy státní maturity byly zahájeny na konci 90. let.

Výrok ministra Fialy označujeme jako pravdivý, protože opravdu proběhly dva ročníky státní maturity a doba příprav opravdu trvala od roku 1997 do roku 2011, kdy byly maturity spuštěny, tedy 14 let.

Petr Fiala

Pracovní skupina, kterou jsem sestavil a kde byli lidé s nejrůznějšími názory na státní maturitu, tak jednomyslně se přiklonila k myšlence, že státní maturita musí pokračovat.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Neověřitelné

Pracovní skupina pro revizi státní maturity vznikla po zveřejnění výsledků státních maturit za rok 2012 dne 20. června 2012. Ministr Fiala skupinu sestavil ze 14 členů. Z klíčových závěrů pracovní skupiny vyplývá, že se experti shodli na zachování společné části maturity. Nicméně z těchto závěrů není patrné, zda hlasování bylo opravdu jednomyslné, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Petr Fiala

Školy nedostávají peníze jen podle toho, kolik mají studentů, ale podle kvalitativních parametrů, z nichž mimochodem jeden z těch kvalitativních parametrů je třeba množství nebo to jak jsou dobře zaměstnáni, ti kteří vysokou školu absolvovali. Také je jedním z kvalitativních parametrů mobilita studentů, úspěšnost ve výzkumu.
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012
Pravda

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Dle dokumentu Zásady a pravidla financování veřejných vysokých škol pro rok 2012 na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je příspěvek státu kromě počtu studentů VŠ určován také dle: „...vědeckého výkonu vysokých škol, kvality studijních programů a uplatnění absolventů a mezinárodní mobility a internacionalizace…“

Podrobnější informace o kvalitativních parametrech jsou pak dostupné ve výše zmíněném dokumentu, v kapitole 3.1.3. Ukazatele kvality a výkonu pro rok 2012.