Demagog.cz

Volby 2014 - Plzeň (2. část)

V druhé části ověřených výroků lídrů stran z Plzně vám přinášíme faktická prohlášení Václava Štekla (KSČM), Martina Baxy (ODS), Ondřeje Ženíška (TOP 09), Pavla Šrámka (ANO) a Martina Zrzaveckého (ČSSD). Všechny jejich faktické výroky pochází z předvolebních rozhovorů, které poskytli plzeňské mutaci Mladé fronty DNES.

Ověřili jsme
Předvolební rozhovory Mladé fronty ze dne 2. října 2014

21 ověřených výroků

Václav Štekl

Václav Štekl

Už jsou připraveny projekty například na sázení stromů v travnatých pásech mezi jízdními pruhy na Rokycanské třídě.

Výrok je označen jako pravdivý, jelikož v září roku 2014 byla schválena územní studie „Plzeň, Rokycanská – Spolková“. Tento projekt řeší lokalitu podél Rokycanské ulice, v rozmezí mezi mostem přes řeku Úslavu a křižovatkou U Pietasu a dále jsou zahrnuty i bloky po obou stranách ulice, jež jsou vymezené korytem řeky a ulicemi Spolková a Živnostenská.

Studie, jež je závazným podkladem pro další rozvoj tohoto území, mimo jiné řeší revitalizaci městské zeleně v této oblasti, nahrazení podchodu v Rokycanské ulici pěší lávkou a také doplnění středového pruhu Rokycanské ulice stromořadím.

Martin Baxa

Martin Baxa

Za jedno volební období jsme vyřešili několik problémů, které se tady před tím neřešily a které ovlivní život města na desetiletí. Týká se to například nového depa, úpravny vody, první etapy západního okruhu, divadla nebo stadionu. Dokázali jsme to, aniž by s tím byla spojená nějaká aféra.

Úpravnu vody, fotbalový stadion a první etapu západního okruhu se Plzni skutečně podařilo vybudovat bez aféry. Martin Baxa však dále v rozhovoru doplnil, že skandálem měl na mysli korupci, netransparentnost nebo neefektivní vynakládání peněz. Nové divadlo se sice oproti plánu prodražilo, avšak i tak není spojováno s neefektivním financováním. To se však nedá říct o stavbě depa městské hromadné dopravy, které je kritizováno Bezpečnostní informační službou, Ministerstvem financí, Transparency International a vyšetřuje jej protikorupční policie.

V Plzni letos skutečně začalo fungovat nové depo městské dopravy. Na financování se podílela také plzeňská Škoda. Toto depo bylo bývalým ministrem financí Miroslavem Kalouskem označeno za zlodějinu. O tom, že ministerstvo považuje projekt za rizikový, mluvil v médiích opakovaně i Jan Zikl, ředitel odboru Financování územních rozpočtů a programové financování (rozhovor pro MF Dnes a pro Český rozhlas o měsíc později). Plzeňské depo se objevilo také ve výroční zprávě BIS (viz kapitola 3.2 Organizovaný zločin), jež uvádí: „Provází jej řada pochybností, mj. o finanční výhodnosti pro město Plzeň“. Od dubna letošního roku zakázku prošetřuje také protikorupční policie.

O zahájení modernizace úpravny vody v Plzni informoval server E15.cz. Modernizace začala v září 2013 a její ukončení je naplánováno na březen 2016. Tato zakázka nebyla během uplynulého roku spojena s žádnou aférou.

Vybudována byla také první etapa západního okruhu, která začala řidičům sloužit na začátku září letošního roku. Ani v tomto případě není evidována žádná větší kontroverze. Kritiku je možno slyšet z úst zástupců záchranné stanice zvířat – po nárazu do protihlukových stěn hynou stovky ptáků. Ani v případě západního okruhu však není evidována žádná větší kontroverze.

Se stavbou divadla se pojí spor města Plzeň se společnosti Hochtief. Ta požadovala doplacení čtyřiceti milionů nad rámec domluvené ceny. Zastupitelé však v listopadu 2013 odsouhlasili pouze navýšení o osmnáct milionů korun. Zaplacení celé požadované sumy navrhoval náměstek Petr Rund (ODS), který byl za investici odpovědný. V lednu 2014 došlo k odvolání Petra Runda, kdy pro jeho odvolání hlasovala i většina koaliční ČSSD. V ohrožení byl plánovaný termín otevření divadla. Město se však nakonec se společností Hochtief domluvilo na dostavbě a k obávanému nedodržení termínu nakonec nedošlo. Sporných 21,6 milionu však zaplaceno nebylo, a tak se ve vzduchu stále vznáší otázka, zda bude Hochtief tyto prostředky vymáhat soudní cestou.

Během končícího volebního období byl rovněž rekonstruován stadion ve Štruncových sadech. K této stavbě se také nepojí žádná kontroverzní kauza.

Martin Baxa

Martin Baxa

Divadlo je celkově stavba za 880 milionů. Proplatili jsme stavební firmě vícenáklady 20 milionů korun a o další miliony se bude město s firmou soudit. V tom obrovském objemu nepředvídatelné vícenáklady tvoří zanedbatelné procento.

Původně měla výstavba divadla stát 840 mil. Kč, stavba se ovšem prodražila o 40 milionů, na 880 mil. Kč. Částka 40 milionů korun v celkových vícenákladech navyšuje výdaje o necelých pět procent. Město polovinu z vícenákladů stavební firmě uhradilo, o zbylých 20 milionů se bude firma s městem soudit. O problému informuje například článek plzen.idnes.cz.

Plzeňský deník uvádí: "Letos na jaře se objevily i problémy s vícenáklady ve výši 40 milionů korun, mimo jiné na jevištní technologie a odvoz zeminy ze stavby. Technologii město uhradí, druhou polovinu platit odmítlo. Firma Hochtief, která divadlo postavila, avizovala, že se bude s městem soudit. ‚Kroky jsou teď na Hochtiefu, zatím ale o žalobě nic nevíme. Firma se soustředila na dokončení stavby,‘ řekl technický náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS). Otazník visí zatím i kolem provozních nákladů. Původní odhady mluvily o třímilionovém navýšení, to je ale nereálné. ‚Do konce roku přibude 35 zaměstnanců včetně techniků či osvětlovačů. Náklady na mzdy se tak zvýší o osm milionů korun ročně,‘ vyčíslil ekonomický náměstek Martin Zrzavecký (ČSSD)."

Martin Baxa

Martin Baxa

Ne. Město je ve velmi dobré finanční kondici. Radnice je pod velmi přísným dohledem Evropské investiční banky, od které čerpá úvěry na velké investiční akce. Kdyby zástupci Evropské investiční banky měli jen stín pochybností o ekonomické kondici města, neotevřeli by pro Plzeň možnost v budoucnu využívat další úvěrový rámec. Plzeň nemá žádné provozní úvěry a není pod žádným tlakem hrozby, že nebude mít na splácení. Finanční kondice Plzně je opravdu dobrá.

Město Plzeň skutečně čerpá několik úvěrů od Evropské investiční banky, například na úpravu rozvodů vody či na výstavbu městské infrastruktury. Nejnovější úvěr byl podepsán v červnu 2014.

Celkové závazky (.pdf, str. 97) města činily ke konci roku 2013 více než 2,2 miliardy korun, jednalo se však o investiční, nikoliv o provozní úvěry (ty slouží na pokrytí "běžného" provozu).

Město bohužel již několik let není hodnoceno ratingovou agenturou, v roce 2010 přestala agentura Moody's z obchodních důvodů udělovat hodnocení. V té době však Plzeň měla vysoký rating Aa1.cz se stabilním výhledem. Při pohledu na tabulku s vývojem průřezových ukazatelů hospodaření a zadluženosti se dá konstatovat, že město je stále v dobré finanční kondici.

ř.UkazatelZdroj 2010201120122013 1Počet obyvatelČSÚ169 935168 808167 302167 302 2Příjem celkem (po konsolidaci)Finanční výkaz FIN 2-12 M5 811 610 tis. Kč5 387 280 tis. Kč5 852 835 tis. Kč5 214 450 tis. Kč 3ÚrokyFinanční výkaz FIN 2-12 M40 430 tis. Kč44 871 tis. Kč47 079 tis. Kč59 684 tis. Kč 4Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředkůFinanční výkaz FIN 2-12 M350 925 tis. Kč260 580 tis. Kč92 841 tis. Kč77 407 tis. Kč 5Dluhová služba celkemSoučet sloupců 3 a 4391 355 tis. Kč305 451 tis. Kč139 920 tis. Kč137 090 tis. Kč 6Ukazatel dluhové služby (v %)Podíl sloupce 5 a 26,73 %5,67 %2,39 %2,63 % 7Aktiva celkemÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ - BRUTTO"39 446 882 tis. Kč31 333 400 tis. Kč45 714 402 tis. Kč47 952 049 tis. Kč 8Cizí zdrojeÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ"2 967 682 tis. Kč3 383 072 tis. Kč3 686 688 tis. Kč4 228 740 tis. Kč 9Stav na bankovních účtech celkemÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ - BRUTTO"1 259 933 tis. Kč1 359 523 tis. Kč2 305 089 tis. Kč2 702 627 tis. Kč 10Úvěry a komunální dluhopisyÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ"1 449 048 tis. Kč1 498 851 tis. Kč1 997 659 tis. Kč2 298 171 tis. Kč 11Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhyÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ"1 058 tis. Kč678 tis. Kč294 tis. Kč0 tis. Kč 12Zadluženost celkemSoučet sloupců 10 a 111 450 106 tis. Kč1 499 529 tis. Kč1 997 953 tis. Kč2 298 171 tis. Kč 13Podíl zadluženosti na cizích zdrojích (v %)Podíl sloupce 8 a 748,86 %44,32 %54,19 %54,35 % 14Oběžná aktivaPodíl sloupce 12 a 82 615 701 tis. Kč3 058 188 tis. Kč3 704 377 tis. Kč4 199 644 tis. Kč 15 8leté saldoFinanční výkaz FIN 2-12 M

n/an/a 111 100 tis. Kč -156 536 tis. Kč 16Krátkodobé závazkyÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ - NETTO"1 671 707 tis. Kč1 882 946 tis. Kč1 685 118 tis. Kč1 924 218 tis. Kč 17Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %)Účetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ"7,52 %10,80 %8,06 %8,82 % 18Celková (běžná) likviditaPodíl sloupce 16 a 171.561.622.22.18

Martin Baxa

Martin Baxa

MF: Nezalitoval jste v poslední době toho, že jste před volbami nechali rozkopat centrum města? Zřejmě jste tak dost lidí naštvali a ve volbách vám to může nějaké procento ubrat.

Vím, že rekonstrukce ulic není populární. Ale stav tramvajových tratí nebyl dobrý, a dokonce hrozilo, že by například v úseku U Zvonu jednou tramvaje mohly vykolejit. My jsme se rozhodli rekonstrukci tramvajových tratí udělat před volbami i proto, že na to dostaneme polovinu peněz z fondů EU, což byla poslední příležitost.

Rekonstrukce tramvajové trati byla podle vedoucího oddělení přípravy komunikací a mostů z Odboru investic magistrátu Ondřeje Prokopa nevyhnutelná z důvodu jejího havarijního stavu. Tramvaje musely po nyní opravovaném úseku jezdit sníženou rychlostí.

Celková cena za rekonstrukci úseku Pražská – U Zvonu se vyšplhá na 122 milionů korun. Město na ni dostane z Regionálního operačního programu ROP NUTS II Jihozápad přes 45 milionů korun (ke stažení zde v .xls, Seznam schválených projektů z 32. výzvy). Právě 32. výzva ROP Jihozápad se týkala rozvoje infrastruktury. Další výzvy tohoto operačního programu zahrnují jiné oblasti podpory. Nové výzvy prozatím nebyly vyhlášeny, a není proto jasné, zda by mohla být rekonstrukce realizována i po volbách. Tuto část výroku proto hodnotíme jako neověřitelnou.

Zbylá část výroku je ovšem pravdivá a i celkové hodnocení ponecháváme jako pravdivé.

Ondřej Ženíšek

Ondřej Ženíšek

To, že se začaly na internetových stránkách města uvádět veřejné zakázky nad 50 tisíc korun, se stalo na základě našeho návrhu.

Město Plzeň zavedlo zveřejňování veřejných zakázek již od 50 000 Kč v květnu roku 2012, skutečně na návrh strany TOP 09. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý. Přehled realizovaných zakázek najdete na městském webu.

Ondřej Ženíšek

Ondřej Ženíšek

Díky našemu tlaku se také před zadáním zakázek začalo oslovovat víc firem. U zakázek nad 500 tisíc se už automaticky oslovují ne tři, ale minimálně osm firem.

Zastupitelstvo města Plzně na svém zasedání dne 8. 11. 2012 schválilo na návrh Výboru ZMP pro zadávání veřejných zakázek (VZVZ) novelu zásad pro zadávání veřejných zakázek. Mimo jiné je v ní uvedeno, že (při postupu dle bodu 5.4 odst. 2 písm. b): " zašle zadavatel písemnou výzvu k podání nabídky všem uchazečům, kteří svojí registrací na profilu zadavatele dle bodu 5.8 odst. 3 projevili zájem o realizaci veřejné zakázky a nejsou vedeni v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek; zaregistruje-li se na profilu zadavatele více než 8 uchazečů, kteří nejsou vedeni v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek, vyzve zadavatel k podání nabídky alespoň 8 uchazečů. Pokud se na profilu zaregistrují méně než 3 dodavatelé a nejedná se o specializovanou veřejnou zakázku dle bodu 5.4 odst. 2 písm. a), vyzve zadavatel k podání nabídky alespoň 3 dodavatele". Tato část zásad se nezměnila ani po poslední aktualizaci z 30. 1. 2014.

Pro schválení návrhu v roce 2012 hlasovali jednohlasně všichni zastupitelé města Plzně, včetně všech šesti zastupitelů zvolených za TOP 09. Stejně jako pro schválení návrhu dne 24. 10. 2012 hlasovali jednohlasně všichni přítomní členové VZVZ.

Výrok Ondřeje Ženíška je tedy pravdivý ohledně oslovování minimálně osmi zadavatelů k podání nabídky u zakázek nad 500 tisíc. Zda byla tato změna schválena díky tlaku TOP 09, zvláště když pro přijetí tohoto opatření hlasovali všichni zastupitelé bez ohledu na politickou stranu, však z veřejně dostupných zdrojů zjistit nelze.

Ondřej Ženíšek

Ondřej Ženíšek

Stáli jsme také za tím, že se začala důkladně monitorovat kvalita vody v Úhlavě, a vodárna tak má lepší přehled o tom, co k ní přitéká.

Řeka Úhlava je jediným zdrojem pitné vody pro Plzeň. Monitorováním průtoku vody se rychle zjistí znečištění a také jeho příčina. Dále pak dochází k monitorování přítoků, odkud mohou pocházet pesticidní látky a celý tok znečišťovat. Screening řeky Úhlavy probíhá od roku 2012, kdy se TOP 09 za monitorování vody v řece Úhlavě zasloužila.

Pavel Šrámek

Pavel Šrámek

Na kandidátce na magistrát máme naprostou většinu kandidátů, kteří nikdy nebyli v žádných politických stranách.

V souvislosti s politickou minulostí kandidátů ANO na magistrát Plzně jsme při kontrole veřejně dostupných údajů nenarazili na informaci o příslušnosti k nějakému politickému subjektu u žádného z kandidátů. Nicméně tuto skutečnost vzhledem k metodické náročnosti a problematickému získávání informací tohoto druhu nelze vyloučit. Daný kandidát mohl být "řadovým" členem nějaké strany, což fakticky dohledat nejde.

Pavel Šrámek

Pavel Šrámek

Naše kandidátka na magistrát, Ivana Mádlová, analyzovala detailně finanční situaci města a zjistila, že za poslední čtyři roky se zvýšilo zadlužení města o 59 procent a rezervní fondy jsou téměř prázdné.

Rádio Impuls i Plzeňský deník zmiňují statistiku Czech Credit Bureau (CRIF), která uvádí nárůst zadluženosti města o 59 % – na 2,3 mld. Kč – za poslední čtyři roky. Podle čísel každý Plzeňan tak v průměru dlužil přes 13 700 korun, zatímco v roce 2010 to bylo asi 8 500 korun. Ovšem nelze tvrdit, že rezervní fondy jsou téměř prázdné. Z publikovaného rozpočtu pro rok 2014 města Plzně (.pdf, str. 57) vyplývá, že rezervy tvoří téměř 120 mil. Kč. Rovněž závěrečný účet města Plzně za rok 2013 uvádí dvoumiliardový zůstatek finančních prostředků na účtech fondů města (.pdf, str. II, kap. 1.3.), jež byly následně převedeny do příslušných rezervních fondů městských obvodů.

Pavel Šrámek

Pavel Šrámek

Tento projekt (Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015 – pozn. Demagog.cz) má za tři roky už pátého ředitele a že klíčový tahák akce, tedy kulturní továrna Světovar, nestojí a ani možná stát nebude.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož se na postu ředitele společnosti Plzeň 2015 vystřídalo skutečně 5 osob.

Jako první zde působil Milan Svoboda, kterého později nahradil Tomáš Froyda. Poté dočasně funkci převzali Erich Beneš a Jiří Sulženko. Stávajícím ředitelem je Jiří Suchánek, jenž je ve funkci od listopadu 2013.

Také je pravdou, že budoucnost stavby kulturní továrny Světovaru je nejistá. Kvůli problému s kontaminací s ropnými látkami totiž došlo k posunutí termínu. Pokud se ji nepodaří dokončit do září 2015, pravděpodobně přijde o evropskou dotaci ve výši 114 milionů Kč. Prozatím však zastupitelé její stavbu nezastavili a o dalším osudu rozhodnou noví zastupitelé, kteří vzejdou z říjnových komunálních voleb.

Pavel Šrámek

Pavel Šrámek

Přišli jsme například na to, že někteří lidé byli do našeho hnutí dokonce nastrčeni z jiných stran, dva lidi jsme už proto museli i vyloučit. Ukázalo se, že měli už předem domluvené trafiky s jinými stranami. Skoro jsme tomu nevěřili, že je to opravdu možné. Den před sněmem mě dokonce vyzvali k odstoupení, měli už připravené své lidi, které nikdo z nás ani neznal. Nakonec ostatní členové navrhli jejich vyloučení a to bylo také odhlasováno. Na místní úrovni fungujeme de facto půl roku, jsme tedy opravdu mladí.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat konkrétní detaily, o nichž Šrámek ve svém výroku mluví. Absentují zdroje o nastrčených lidech, výzvě k rezignaci i vyloučení zmíněných osob.

Co se týče samotného sněmu, na němž byl Šrámek zvolen lídrem (97% podporou), ten se odehrál 1. července 2014. Šrámek na něm vystoupil s dlouhým kandidátským projevem. Tisková zpráva hnutí ANO z 3. července popisuje i samotné hlasování a zisk zmíněných 97 %. O problémech, které sněmu předcházely, však nemluví.

Pavel Šrámek

Pavel Šrámek

Například dvě kandidátky na Plzeňsku jsme nakonec neschválili. Stanovili jsme si totiž podmínku, aby v místě byla buď místní organizace, nebo alespoň člen hnutí, který by byl lídrem a položil by hlavu na špalek za ostatní lidi na kandidátce. Postavili jsme tedy nakonec kandidátku jen na magistrát, šest plzeňských obvodů a v Nezvěsticích.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat interní nastavení jednotlivých kandidátek u hnutí ANO v Plzni. Nejsme tak schopni posoudit první část Šrámkova výroku.

Co se týče postavených kandidátek hnutí ANO, strana kandiduje (dostupné na webu volby.cz) na magistrát a dále v obvodech Plzeň 1–4 a v obvodech Plzeň 6 a Plzeň 8. Mimo to kandiduje také ve jmenovaných Nezvěsticích. Šrámek opomněl kandidaturu ANO ve volebním obvodu Losiná.

Martin Zrzavecký

Martin Zrzavecký

Některé věci se nám podařily. Patří k nim rekonstrukce fotbalového a výstavba atletického stadionu. Díky tomu se dnes na atletiku hlásí za rok téměř dvě stovky dětí, dřív to byly třeba jen tři děti.

Během tohoto volebního období byly v Plzni skutečně postaveny (přestavěny) jak fotbalový stadion (Štruncovy sady – Doosan aréna), tak i atletický stadion. U atletického stadionu vznikly jisté pochyby nad finanční náročností, a to hlavně z důvodu, že konečná cena byla značně navýšena oproti ceně plánované.

Data, která by popisovala počty dětí hlásících se do atletických oddílů, se nám nepodařilo dohledat. Oslovili jsme příslušný odbor města s žádostí o poskytnutí dat. Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný.

Martin Zrzavecký

Martin Zrzavecký

Podařilo vyřešit problém s dodávkami uhlí pro teplárnu a tím se utnuly spekulace o tom, jestli se má část nebo celá teplárna prodat.

V roce 2011 se jednalo o kontraktu na 10letou dodávku hnědého uhlí pro Plzeňskou teplárenskou (PT). Tehdejší zájemci o kontrakt:

  • společnost Czech Coal, která však chtěla za dodávky uhlí vyšší ceny o 40–60 %, což by vyvolalo vyšší ceny za teplo pro konečné spotřebitele,
  • Energetický a průmyslový holding (EPH) s dosavadními cenami, ovšem svoje dodávky podmiňoval fúzí PT s Plzeňskou energetikou, a nakonec
  • Sokolovské uhelné společně s Carbounion Bohemia, jež při stejných cenách jako EPH chtěly 34% majetkovou účast v PT.

Zastupitelstvo tak stálo před volbou, zda-li ponechat stoprocentní majetkovou účast města v PT, avšak za zvýšenou cenu tepla pro spotřebitele, anebo cenu zachovat a část PT prodat.

Situace se však sama vyřešila, když Sokolská uhelná odstoupila od požadavku majetkové účasti v PT. Zastupitelé pak tuto nabídku schválili.

V kostce popsal výsledky celého kontraktu Idnes:

" 1. Cena tepla pro více než 40 tisíc domácností ve městě nijak výrazně nevzroste. Sazby za teplo by se ročně měly zvedat pouze zhruba o inflaci, tedy o několik procent.2. O ceně tepla v Plzni bude nadále rozhodovat vedení města.
3. Město Plzeň udrží Plzeňskou teplárenskou stoprocentně ve svém vlastnictví a v roli valné hromady akcionářů bude nadále vystupovat rada města Plzně.
4. Město Plzeň bude dál získávat do svého rozpočtu podíl ze zisku teplárny. Ročně se může jednat o 100 až 200 milionů korun.
5. Do dozorčí rady teplárny budou zvoleni dva zástupci Sokolovské uhelné a Carbounion.
"

Martin Zrzavecký

Martin Zrzavecký

Od roku 2006 se díky půjčkám od Evropské investiční banky pořídil pro město navíc majetek za 13,5 miliardy.

Výrok Martina Zrzaveckého hodnotíme jako neověřitelný. Plzeň díky půjčkám od Evropské investiční banky získala majetek v hodnotě miliard korun, ale zda se jedná o 13,5 miliard, není jasné.

Plzeň uzavřela s Evropskou investiční bankou (EIB) za posledních deset let tři smlouvy (.pdf, str. 3). První byla uzavřena v roce 2005, další v roce 2008 a poslední v roce 2009.

Financována byla vodohospodářská infrastruktura a infrastruktura města Plzně. První dva úvěry byly použity na kanalizaci. Z úvěru z roku 2009 vyčerpala Plzeň jen část peněz a ty byly použity (.pdf, str. 1) na stavbu divadla, fotbalového stadionu, atletického stadionu aj.

První půjčka byla využita na vodohospodářskou strukturu za 1,5 miliardy. Další projekty (od roku 2008), na něž Plzeň použila úvěr, jsou v hodnotě 3,5 miliardy Kč.

Z toho divadlo stálo celkem 880 milionů, fotbalový stadion 360 milionů a atletický stadion 107 milionů. To je celkem 1 347 000 000 Kč.

Půjčky tedy pomohly projektům, jejichž celkové náklady na stavbu byly 5 miliard Kč.

Kolik celkově stojí majetek, který byl získán na základě úvěrů od EIB, není možné zjistit bez podkladů. Ty však nejsou k dispozici.

Martin Zrzavecký

Martin Zrzavecký

Máme nyní dluh zhruba 2,3 miliardy, který řádně splácíme. Vedle toho nám na účtech města nyní leží dvě miliardy korun.

Výrok Martina Zrzaveckého hodnotíme jako pravdivý. Dluh města Plzně skutečně činí 2,3 miliardy Kč a celková částka na účtech města mírně převyšuje zmíněné 2 miliardy Kč.

Dle Výroční zprávy města Plzně 2013 (.pdf, str. 30) činil celkový dluh města 2 298,2 mil. Kč, tedy téměř 2,3 miliardy Kč.

Současně se v Závěrečném účtu města Plzně za rok 2013 (.pdf, kap. 1.3) uvádí, že zůstatky finančních prostředků na účtech fondů města činily k 31. 12. 2013 téměř 1 957 tisíc Kč. Po převedení přebytků z hospodaření v příslušném roce se disponibilní zůstatky dostaly i na více než 2 miliardy Kč.

Martin Zrzavecký

Martin Zrzavecký

MF DNES: Můžete připomenout, na co byly peníze z úvěru u Evropské investiční banky použity?

Zrzavecký: Hlavně na budování městské infrastruktury. Na vodohospodářské stavby, kanalizace. Malá část šla na divadlo, stadion nebo revitalizaci Štruncových sadů a podobné záležitosti.

Na základě níže uvedených skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý. Město Plzeň již třikrát využilo úvěru od Evropské investiční banky (EIB), a to v letech 2005, 2009 a 2014. Jednalo se o úvěry na financování budování městské infrastruktury, vodohospodářských staveb a z části také na dílčí projekty Plzně 2015 (například revitalizace Štruncových sadů či stavba stadionu a divadla). To, že byly finance z úvěrů od EIB směřované do zmíněných projektů, bylo specifikováno už v samotných smlouvách o úvěru s EIB (.doc, str. 1). Jednotlivá financování těchto projektů lze pak dohledat v jednotlivých usneseních plzeňských zastupitelů, kde lze najít například usnesení týkající se financování revitalizace Štruncových sadů (.pdf, str. 1).

Martin Zrzavecký

Martin Zrzavecký

Sémě kontroverznosti u tohoto projektu (nové depo pro vozy dopravních podniků – pozn. Demagog.cz) kdysi zasel někdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Bez znalosti věci tvrdil, že je to zlodějna. Jenomže ten projekt se připravoval několik let na základě různých analýz. Bylo vidět, že se jedná o projekt složitý, ale také dobře připravený, jinak by pro něj nehlasovala poměrně výrazná většina zastupitelů.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť je sice pravdou, že projekt byl odsouhlasen výraznou většinou zastupitelů na základě řady podkladů, a také to, že jej kritizoval exministr financí, nicméně není pravdou, že Kalouskova kritika by byla tím jediným, co přineslo projektu punc kontroverznosti. Psalo se o něm také ve výroční zprávě BIS a prošetřuje jej i protikorupční policie.

V Plzni letos skutečně začalo fungovat nové depo městské dopravy. Na financování se podílela také plzeňská Škoda. Toto depo bylo bývalým ministrem financí Miroslavem Kalouskem označeno za zlodějinu. O tom, že ministerstvo považuje projekt za rizikový mluvil v médiích opakovaně i Jan Zikl, ředitel odboru Financování územních rozpočtů a programové financování (rozhovor pro MF Dnes a pro Český rozhlas o měsíc později). Plzeňské depo se objevilo také ve výroční zprávě BIS (viz kapitola 3.2 Organizovaný zločin), která uvádí: „Provází jej řada pochybností, mj. o finanční výhodnosti pro město Plzeň“. Od dubna letošního roku zakázku prošetřuje také protikorupční policie.

Samotné hlasování proběhlo na zastupitelstvu města v dubnu 2012. Pro projekt skutečně hlasovala výrazná většina zastupitelů (30 ze 40). Při tomto hlasování měli zastupitelé na stole řadu podkladů a stanovisek, na jejichž základě rozhodovali (bod 9 jednání).

Martin Zrzavecký

Martin Zrzavecký

Nové depo – technická základna – už dnes má pro město pozitivní efekt. Dopravní podniky kvůli němu od města chtějí o 36 milionů ročně méně. Údržba vozů veřejné dopravy je levnější. Dříve jenom provozní náklady rostly ročně o pět procent a nyní máme ve smlouvě, že to bude maximálně do výše inflace, která je nízká.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť z veřejně dostupných zdrojů není možné dohledat a ověřit hned několik částí výroku Martina Zrzaveckého.

Nové depo Plzeňských městských dopravních podniků (dále jen PMDP) za více než 1,2 miliardy se slavnostně otevřelo 29. srpna 2014. Dopravní podniky jsou společností stoprocentně ovládanou Plzní.

Podle rozpočtu města na letošní rok jde do PMDP celkem 791 milionů. Tento rozpočet (.pdf – str. 36) také dokládá, že za poslední 3 roky transfer města do Dopravních podniků postupně roste. Ve výhledu na další 3 roky je růst nákladů přítomen také a mezi rokem 2014 a 2015 dokonce znatelně, o zhruba 8,5 procenta. Jde o celkový transfer města vůči svým Dopravním podnikům, v této částce ono snížení o 36 milionů nebude započítáno.

Na straně 27 rozpočtu je ke splácení depa uvedeno (město jej bude splácet 29 let): " Od roku 2015 zapracován v rámci kapitálových výdajů poprvé vklad do základního jmění PMDP, a.s. v souvislosti s realizací technické základny, který se bude opakovatkaždoročně po dobu realizace PPP projektu Technická základna PMDP ". Tento vklad do základního jmění je dohledatelný na straně 45 rozpočtu, kdy pro rok 2015 půjde o cca 57 milionů a pro roky 2016–17 o cca 98 milionů.

Samotnou smlouvu (a klauzuli o růstu nákladů maximálně do výše inflace) se nám nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů dohledat, tudíž není možné tuto skutečnosti potvrdit/vyvrátit.

Pokud se podíváme přímo na údaje z výročních zpráv PMDP, vzhledem k podstatě výroku (tedy nové technické základně) můžeme porovnávat zejména výdaje podniku na opravy a udržování (struktura výdajů ve výročních zprávách nepracuje s jednotným pojmem provozní náklady – nicméně do nich bychom mohli zahrnovat také mzdy zaměstnanců, náklady na sociální a zdravotní či pojištění vozů, což vhledem k tomu, že Zrzavecký mluví pouze o depu, by bylo zavádějící).

RokNáklady na opravu a udržování 2010 (.pdf – str. 39) 109 milionů 2011 (.pdf – str. 20) 90 milionů 2012 (.pdf – str. 42) 81 milionů 2013 (.pdf – str. 41) 146 milionů