Demagog.cz

Petr Bendl

Petr Bendl (ODS)

  • 30
  • 5
  • 4
  • 11

Výroky

Petr Bendl

Petr Bendl

Mně vyslovili podporu Svobodní, podporu jsem také dostal od TOP 09. 20 minut Radiožurnálu, 5. října 2020

Svobodní vyjádřili Petru Bendlovi podporu ve druhém kole senátních voleb na svém facebookovém profilu. TOP 09 nám podporu potvrdila prostřednictvím e-mailové komunikace.

skrýt celé odůvodnění

TOP 09 na svých webových stránkách představuje seznam pouze stranických kandidátů, kteří postoupili do druhého kola. Místopředseda TOP 09 a předseda Středočeské krajské organizace TOP 09 Jan Jakob v reakci na náš dotaz uvedl, že TOP 09 podporuje Petra Bendla ve druhém kole senátních voleb: „Je to tak, podporujeme Petra Bendla.“

Svobodní Petra Bendla podpořili příspěvkem na Facebooku z 5. října 2020. Obdobně podporu na Facebooku vyjádřil i neúspěšný kandidát Svobodných v senátním obvodu Kladno David Bohbot.

Petr Bendl

Petr Bendl

Já jsem kdysi byl u toho, kdy vznikla nová průmyslová zóna. Padala Poldovka, takže jsem podobné krizové situace už zažil, zavíraly se doly. My jsme tehdy prosadili novou průmyslovou zónu. 20 minut Radiožurnálu, 5. října 2020

Nová průmyslová zóna Kladno-jih vznikla v době, kdy byl Petr Bendl starostou Kladna. Ve stejné době byl zavřen např. důl Ronna a s problémy se potýkala společnost Poldi Kladno.

skrýt celé odůvodnění

Kladenská huť Poldi byla založena v roce 1889. Po roce 1989 začal být státní podnik ztrátový, a tak se nejdříve v roce 1992 stal akciovou společností a v roce 1993 bylo 66 % zprivatizováno do rukou společnosti Bohemia Art podnikatele Vladimíra Stehlíka. Pod jeho vedením byla ale výroba zastavena a součásti holdingu se dostaly do konkurzu. V dalších letech pak hutě provozovaly společnosti Poldi Hütte a Třinecké železárny. V roce 2017 se společnost dostala do konkurzu.

Nová průmyslová zóna Kladno-jih se začala budovat v dubnu 1998„její vytvoření iniciovala kladenská radnice“. V té době byl Petr Bendl starostou Kladna. Záměrem byla „realizace takových investičních aktivit, které v konečném vyznění znamenají vytvoření nových pracovních příležitostí pro kladenské občany a podporu dalšího rozvoje regionu“.

V letech 1994–1998 byl Petr Bendl starostou města Kladno a zároveň až do roku 2001 radním. Do roku 2002 byl taktéž zastupitelem. Během této doby na Kladensku zanikly například důl Ronna, a to v roce 1997, nebo důl Schöller v roce 2002.

Petr Bendl

Petr Bendl

Dnes je tam (v průmyslové zóně, pozn. Demagog.cz) zaměstnaných asi pět tisíc lidí (…). 20 minut Radiožurnálu, 5. října 2020

Před 8 lety byly v průmyslové zóně Kladno-jih asi 4 tisíce pracovních míst. Nepodařilo se nám však dohledat žádné souhrnné informace o počtu lidí, kteří jsou tam zaměstnaní v současné době.

skrýt celé odůvodnění

Průmyslová zóna Kladno-jih se začala budovat v dubnu 1998. V roce 2012 poskytovala asi 4 tisíce pracovních míst. Mezi firmami, které tam sídlí, jsou například LEGO Production s.r.o., poskytující 3 000–3 999 pracovních míst, Keihin Thermal Technology Czech, s.r.o., poskytující 250–499 pracovních míst, nebo Dr. Oetker, spol. s r.o., poskytující 200–249 pracovních míst. V průmyslové zóně pak sídlí i další společnosti.

Protože se nám však aktuální přesný počet zaměstnanců v průmyslové zóně Kladno-jih nepodařilo dohledat a čísla uváděná u jednotlivých firem jsou pouze přibližná, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Petr Bendl

Petr Bendl

Naši zdravotníci, lékaři ve středních Čechách dostávají za stejnou práci méně zaplaceno než například v Praze. 20 minut Radiožurnálu, 5. října 2020

Lékaři ve středních Čechách dostávají méně zaplaceno než lékaři v Praze. Rozdíl v mediánu mezd byl v roce 2017 cca 16 000 korun. Novější data se nám nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Výše platů a mezd lékařů se liší regionálně. Podle informací Českého statistického úřadu (str. 5-6) měli nejvyšší medián mezd a platů lékaři v Královéhradeckém kraji. V roce 2017 šlo o 63 200 korun. Praha se dělila o druhé místo s Moravskoslezským krajem, kde šlo o 58 300 korun. Naopak nejnižší medián mezd a platů měli lékaři ve Středočeském kraji, kde šlo přibližně o 42 000 korun, tedy o 21 000 korun méně než v kraji Královéhradeckém.

K těmto rozdílům ČSÚ uvádí (str. 6): „Regionální rozložení mediánové výše výdělků souvisí také se strukturou nemocnic podle zřizovatele v jednotlivých krajích. Mzdy lékařů v soukromých nemocnicích bývají nižší než platy lékařů ve fakultních nemocnicích nebo příspěvkových nemocnicích krajů. Proto například ve Středočeském kraji, kde není žádná fakultní nemocnice a převažují zde nemocnice soukromé, jsou průměrné výdělky celkově nižší než v krajích, kde je zastoupení přímo řízených a příspěvkových nemocnic významnější".

Podobné regionální rozdíly v platech a mzdách můžeme pozorovat i u zdravotních sester (str. 7).

Petr Bendl

Petr Bendl

Já jsem jako poslanec v zákoně o veřejných zakázkách silně bojoval za to, aby nebylo možné, když vysoutěžím zakázku, aby mohlo být takzvaně 50 % víceprací. 20 minut Radiožurnálu, 5. října 2020

Petr Bendl hlasoval proti přijetí zákona o zadávání veřejných zakázek. Proti zvyšování limitu pro vícepráce pak opakovaně vystupoval na půdě Poslanecké sněmovny.

skrýt celé odůvodnění

Zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. byl schválen Poslaneckou sněmovnou dne 9. března 2016 a po vrácení návrhu Senátem znovu 19. dubna 2016. Zákon při prvním druhém hlasování podpořili poslanci vládní koalice (ČSSD, ANO, KDU-ČSL), komunisté a někteří nezařazení poslanci. Proti hlasovaly zejména opoziční kluby ODS, TOP 09 a Úsvitu.

Limit dodatečných stavebních prací (tzv. víceprací) byl zvýšen z 30 % na 50 % původní hodnoty veřejné zakázky.

Dle slov Petra Bendla projednávání zákonu probíhalo ve spěchu a pod tlakem. Jak uvedl na této schůzi, sám považuje soutěžení na cenu za nebezpečné. Se zvýšením limitu víceprací tedy dlouhodobě nesouhlasí a několikrát se vůči němu veřejně vymezoval. 

Vyšší limit kritizoval např. 25. listopadu 2015: „Také oblast, o které jsme poměrně diskutovali, kdy vládní většina prosadila, že ve stávajícím zákoně máme, tuším, 50 % možných víceprací. To je podle mě absolutní nonsens, který nemůžeme dál dopustit, a máme jít cestou, a my jako občanští demokraté jsme to tady říkali, vzájemného započtení víceprací a méněprací, protože často vyvolané práce ušetří zase někde jinde.“

O několik měsíců později, 4. března 2016 uvedl: „To já tedy tady říkám otevřeně, že s tímhle přístupem nesouhlasíme, že se bojíme toho významného zneužívání jako prokorupčního paragrafu a nebudeme v žádném případě hlasovat pro těch 50 % a ani pro to sčítání možnosti víceprací, které se objeví znenadále, anebo změny projektu.“ 

Dne 19. dubna 2016 zase uvedl: „…některé hlavní důvody, které mě trápí. Ten první jsou vícepráce u nadlimitních zakázek v jednotném řízení bez uveřejnění, zjednodušeně řečeno bez vypsaného výběrového řízení. Ti, kteří budou mít nadlimitní zakázku, mohou mít vícepráce až 50 %. Takto jste zákon schválili, a to považuji za vážný důvod, proč pro ten zákon vůbec nehlasovat. Myslím si, že to byla obrovská chyba.“

Navyšování limitu pro vícepráce přitom Petr Bendl kritizoval již dříve. Při projednávání novely původního zákona o zadávání veřejných zakázek dne 10. února 2015 řekl: „Proto si nemyslím, že tenhle zákon vůbec má spatřit světlo světa, a to především proto, a tím možná některé z vás nepřekvapím – já si prostě nemyslím, že máme zvedat hranici možnosti zvedání množství víceprací a ceny za vícepráce.“ 

 

Petr Bendl

Petr Bendl

A bohužel vládní většina rozhodla o tom, že je možné přijít až s 50 procenty navýšení té zakázky v průběhu, řeknu, její realizace. 20 minut Radiožurnálu, 5. října 2020

Vládní koalice v roce 2016 (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) podpořila zákon o zadávání veřejných zakázek. Limit dodatečných stavebních prací a služeb byl navýšen z 30 % na 50 % z původní hodnoty veřejné zakázky.

skrýt celé odůvodnění

Zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. byl schválen Poslaneckou sněmovnou dne 9. března 2016 a po vrácení návrhu Senátem znovu 19. dubna 2016. Zákon při prvním i druhém uvedeném hlasování podpořili poslanci vládní koalice (ČSSD, ANO, KDU-ČSL), komunisté a někteří nezařazení poslanci. Limit dodatečných stavebních prací a služeb (tzv. víceprací) byl zvýšen z 30 % na 50 % původní hodnoty veřejné zakázky.

Konkrétně pak dle § 222 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek: Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele

a) není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení,

b) by způsobila zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů a

c) hodnota dodatečných stavebních prací, služeb nebo dodávek nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.

Petr Bendl

Petr Bendl

Byl speciálně on (prezident Zeman, pozn. Demagog.cz), kdo silně prosazoval, aby Senát existoval. 20 minut Radiožurnálu, 5. října 2020

Krom roku 2013 prezident Miloš Zeman se Senátem nikdy nesympatizoval. A rozhodně se nedá říct, že by někdy prosazoval, aby Senát existoval. Svůj postoj proti vzniku Senátu dával opakovaně najevo ještě před prvními senátními volbami, které se konaly v roce 1996.

skrýt celé odůvodnění

Jak nám může připomenout článek z roku 2013, Miloš Zeman sám sebe rád označoval nálepkou největšího odpůrce Senátu. V roce 2013 však obrátil a volal po zvýšení jeho prestiže. Tehdy tak šlo o velkou názorovou změnu. V roce 2004 totiž Miloš Zeman poprvé představil svůj nápad, jak Senát nasměrovat k neodvratitelnému konci. „Kdyby například v rozpočtové kapitole Senátu byla nula korun padesát haléřů, protože úplnou nulu tam dát nemůžeme, tak v takovém případě by možná Senát zanikl právě tímto vyhladověním," řekl tehdy novinářům.

V roce 2012 svůj nápad připomněl: „Mnohokrát jsem na různých předvolebních akcích zdůrazňoval, že země s deseti miliony obyvateli nepotřebuje Senát. Také jsem jasně naznačil, že existuje velmi jednoduchý způsob, jak Senát zrušit.“ 

Svůj názor pak zdůraznil i při jedné z debat s občany, kdy reagoval na dotaz, proč podpořil vznik Senátu. „Vy jste se zbláznil, já jsem největším odpůrcem Senátu. Senát je naprosto zbytečná instituce, jejíž vznik prosazovali tehdejší prezident Havel a předseda ODA Daniel Kroupa,“ prohlásil Zeman.

V roce 2016 však už byl opět proti Senátu a podpořil tehdy Andreje Babiše, který navrhl zrušení Senátu. Konkrétně uvedl, že Senát sice může sloužit jako pojistka demokracie, pouze desetimilionová země pravděpodobně vystačí i bez něj, sdělil České televizi prezident Miloš Zeman.

V roce 2018 Miloš Zeman dále nabádá ke zrušení Senátu. Poslanecká sněmovna by podle něj měla výrazně ořezat rozpočet Senátu, aby se docílilo jeho zrušení. „Instituce, které voliči nevěří a kterou v podstatě pohrdají, je podle mého názoru hodna zrušení,“ prohlásil Zeman poté, co poukázal na nízkou volební účast. Podle něj je Senát slabý, protože jím vetované zákony znovu snadno schválí Poslanecká sněmovna. Připomněl také, že Senát nehlasuje o důvěře vládě nebo státním rozpočtu. Ani v následujícím roce svůj názor nemění, jak nám může připomenout článek Českého rozhlasu.

Vznik Senátu nepodporoval Miloš Zeman ani v průběhu devadesátých let. Pokusy zavést pouze jednokomorový parlament iniciovala (.doc, str. 3) v letech 1993–1996 kromě SPR-RSČ právě ČSSD, v jejímž čele Zeman stál. O zrušení horní parlamentní komory se kupříkladu zmínil již v roce 1994 – jak uvádí vydání Rudého práva z 15. ledna 1994 na str. 3, na tiskové konferenci tehdy pronesl, že ČSSD nepodporuje konání senátních voleb, protože je pro zrušení Senátu.

Ve větší míře se ke zrušení Senátu Zeman vyslovoval v roce 1996 před prvními senátními volbami. Kupříkladu vydání Práva z 12. června 1996 se na str. 2 zmiňuje o tom, že ČSSD by slovy Miloše Zemana podpořila případné zrušení Senátu, pokud by jeho vypuštění z Ústavy navrhli poslanci KSČM, jak měli původně v plánu. Vydání Svobodného slova ze stejného dne pak na str. 1 Zemana přímo citovalo. „ČSSD byla vždy proti existenci druhé komory parlamentu, a nehodláme svůj názor účelově měnit... Respektujeme samozřejmě výsledky demokratického hlasování, hodláme se senátních voleb, pokud budou, aktivně zúčastňovat. Na druhé straně si uchováváme svůj názor a v případě, kdyby se ukázalo, že demokratická většina v parlamentě zastává názor, že by Senát neměl existovat, nebudeme proti takovému demokratickému většinovému názoru protestovat.”

Stejný názor zopakoval i v říjnu 1996 při zahájení předvolební kampaně, jak uvádí zpráva Mladé fronty DNES z 26. října na str. 2. „Návrh na vypuštění Senátu z ústavy jsme podali už před dvěma lety. Kdyby se v parlamentu vytvořila potřebná většina, ať už by zahrnovala jakékoliv strany, tedy nemusely by to být nutně strany dnes opoziční, pak by se dalo uvažovat o opakování takového návrhu,” uvedl Zeman a dále dodal, že „vzhledem k tomu, že stodvacetičlenná většina tu neexistuje, je nezbytné s plným nasazením jít do senátních voleb”.

Zmínit lze také Zemanův předvolební rozhovor pro vydání Mladé fronty DNES z 12. listopadu 1996 na str. 4, kde své záměry zopakoval. „(…) Jak víte, sociální demokracie před půldruhým rokem navrhla zákon o vypuštění Senátu z ústavy. (…).” Důvod ke zrušení Senátu pak Zeman ještě více rozvedl. „V novém jednacím řádu bylo zavedeno tzv. trojí čtení zákonů. Senát v dosavadní podobě není ničím jiným než čtvrtým čtením. A domníváme se, že když trojí čtení bude dostatečně kvalitní a snažíme se, aby kvalitní bylo, je další čtení zbytečné. Nedělám z toho nejdůležitější problém této země. Nicméně samozřejmě, že kdyby ve společnosti i v politických stranách existovala dostatečná vůle k přechodu od dvoukomorového systému zpět k jednokomorovému, pak by naše strana rozhodně této vůli nebránila.”

Petr Bendl

Petr Bendl

Když jsem byl zvolený hejtmanem, odešel jsem z Poslanecké sněmovny. 20 minut Radiožurnálu, 5. října 2020

Petr Bendl byl zvolen hejtmanem Středočeského kraje v prosinci 2000. Na svůj post poslance, který zastával od roku 1990, rezignoval v únoru 2001.

skrýt celé odůvodnění

Petr Bendl byl poslancem ve svém prvním funkčním období od 20. června 1998 do 28. února 2001. Poté, co byl v prosinci 2000 Petr Bendl jako lídr vítězných občanských demokratů zvolen prvním hejtmanem Středočeského kraje, na post poslance rezignoval.

Petr Bendl

Petr Bendl

(...) jsme vyhráli i tehdy volby na Kladně, mohl jsem být starostou, ale zůstal jsem v Poslanecké sněmovně a odešel jsem i ze zastupitelstva (...) 20 minut Radiožurnálu, 5. října 2020

V roce 1998 vyhrála ODS vedená tehdejším poslancem Petrem Bendlem komunální volby na Kladně. Bendl měl možnost stát se starostou, tím se ale nakonec stal Milan Volf. Bendl zůstal zastupitelem až do roku 2001, přibližně tři roky tak zastával současně funkci poslance a zastupitele.

skrýt celé odůvodnění

listopadu 1998, kdy Bendl již byl poslancem, se konaly volby do zastupitelstev obcí a Bendl kandidoval do zastupitelstva města Kladna z prvního místa. ODS zde volby vyhrála a Petr Bendl se tak mohl stát starostou. Tím se ale nakonec stal Milan Volf (.pdf, str. 1) také z ODS.

Petr Bendl byl však zvolen zastupitelem a následně také radním. Svého mandátu v radě města se vzdal až v únoru 2001, pravděpodobně v souvislosti s tím, že byl zvolen do funkce hejtmana Středočeského kraje. Zastupitelem města Kladna zůstal až do listopadu roku 2001.

Není tedy pravdou, že Petr Bendl odešel ze zastupitelstva města Kladna, aby dal přednost funkci poslance. Kladenským zastupitelem zůstal celé tři roky od svého zvolení, z toho více než dva roky byl zároveň radním.

Petr Bendl byl poslancem také v období 2010 až 2017, ale v komunálních volbách konajících se v tomto období Petr Bendl do zastupitelstva Kladna nekandidoval (2010, 2014). ODS v pak v těchto volbách vyhrála pouze v roce 2010.

Petr Bendl

Petr Bendl

My jsme zvýšili počet kontrol za poslední zhruba rok a půl opravdu významně, o 30% v průměru. Otázky Václava Moravce, 12. května 2013 !

Na základě informací ze Souhrnných zpráv SZPI, informací získaných přímo od SZPI a nejednoznačného tvrzení hodnotíme výrok jako zavádějící.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce každoročně publikuje na svých stránkách (v sekci Činnost SZPI – Souhrnné zprávy) podrobnou zprávu o svých činnostech za uplynulý rok a právě v těchto dokumentech (většinou v sekci 2.1 Kontrolní činnost – Celkové přehledy výsledků kontroly) jsou také uvedeny počty provedených vstupů inspektory SZPI. Petr Bendl uvedl, že počet těchto kontrol se od roku 2012 zvýšil průměrně o 30 %, není ale jasné, vůči jakému datu toto procento vztahuje.

Počet kontrol SZPI za určitý rok, či jeho části, je následující: 2003200420052006200720082009201020112012 201319966 23076 23645257372967232459 3480637536 (od 1. července roku 2010: 17905)3587170195* 12971 (do 20. května 2013)

* SZPI nás informovala, že v roce 2012 bylo provedeno v rámci tzv. metanolové kauzy zhruba 35 tisíc mimořádných kontrol lihovin, které se do běžných statistik nepromítly. Tedy: v roce 2012 byl celkový počet vstupů do provozoven (tzv. kontrol) 35 136 - tento údaj je k nalezení ve výroční zprávě z roku 2012 a dále SZPI uskutečnila dalších 35 059 mimořádných kontrol lihovin v souvislosti s řešením tzv. metanolové kauzy.

Pro lepší představu jsme nejprve porovnali počet kontrol za poslední rok a půl (za rok 2012 až první polovinu roku 2013) s průměrným počtem kontrol od založení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (od roku 2003, zákonem č. 146/2002 Sb. (.pdf)), navýšení kontrol v tomto případě ale činilo až 184 %. Při porovnání počtu kontrol za poslední rok a půl s předcházejícím stejně dlouhým obdobím (od druhé poloviny roku 2010 do konce roku 2011), se počet kontrol zvýšil o 54 %. V ani jednom z nejlogičtěji znějících případů se tak procentuální vzrůst nepohybuje okolo zmiňovaných 30 %; na druhou stranu je možné, že v jednu danou chvíli, ovšem Petrem Bendlem blíže nijak nespecifikovaným obdobím, rozdíl hodnot opravdu činil 30 %.