Demagog.cz

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura (ODS)

  • 64
  • 6
  • 2
  • 5

Výroky

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

Za čtyři roky 49 miliard investičních pobídek (vláda poskytla) pro 30 000 pracovních míst. Za tu samou dobu 33 000 našich občanů ukončilo OSVČ jako svojí hlavní činnost. Předvolební debata České televize, 2. října 2017

Investiční pobídky stanovuje zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Stát je může udělit za podmínek, že investor realizuje investiční akci na území České republiky, která bude šetrná k životnímu prostředí, že její realizace začne teprve po požádání o podmínku a splní podmínky pro investice, které mohou požádat o investiční pobídku.

Výše investičních pobídek se dá ovšem pouze těžce kvantifikovat, spočívají totiž v různých formách veřejné podpory pro investory. Těmi jsou slevy na daních, převody pozemků za zvýhodněnou cenu, hmotné podpory vytváření nových pracovních míst, hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců, hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akci nebo osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách.

Podle agentury CzechInvest udělila (.xsl, Udělené investiční pobídky) vláda za poslední čtyři roky (leden 2014–červen 2017) 290 investičních pobídek domácím i zahraničním investorům. Ti s jejich pomocí investovali v České republice přes 171 mld. Kč a vytvořili tak 30 865 nových pracovních míst.

Částka 49 mld. Kč, na kterou Zbyněk Stanjura poukazuje, zřejmě pochází ze zprávy (.pdf, str. 24, odd. 5.1) ministerstva průmyslu a obchodu. Ta v tabulce 4 ukazuje počet investic, které na základě přidělených investičních pobídek realizovali pouze domácí investoři v období 2014–2016. Pouze českých investorů bylo v daném období 121 (tedy většina) a investovali právě 49 mld. Kč; vytvořili ovšem pouze 9 852 pracovních míst. Jde tedy o údaj, kolik investovali na základě pobídek domácí hráči, nejde o podporu státu.

Pro úplnost dodejme seznam udělených pobídek (.xls), který zveřejňuje Czechinvest.

Za období od ledna 2014 do června 2017 opravdu ubylo živnostníků. Úbytek OSVČ jako hlavní činnosti činí ale jen 17 tisíc. Ke 31. prosinci 2013 bylo v České republice 602 395 osob, které měly OSVČ jako hlavní činnost, v červnu 2017 to bylo už jen 585 296 osob. K úbytku OSVČ ovšem dochází již několik let – bylo tomu tak i za vlády, ve které seděl krátce sám Zbyněk Stanjura.

Podle posledních dostupných údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) bylo k 30. červnu 2017 hlášeno 585 tisíc lidí, kteří vykonávají živnost jako hlavní činnost (992 tisíc celkem). Ve stejném období loňského roku to bylo 587 tisíc na hlavní činnost a 991 tisíc celkem. V roce 2015 se jednalo o 592 tisíc živnostníků s hlavní činností a 988 tisíc celkem. Došlo tedy k úbytku, těžko lze ale hovořit o likvidaci. K úbytku počtu OSVČ dochází setrvale již několik let, jak je patrné z grafu níže.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

V roce 2012 (...) investice za prvních 9 měsíců byly o 30 mld. vyšší než letos (...) 40 miliard za 9 měsíců, ještě méně než loni (...) v návrhu na další rok je tam zase menší částka na investice. Předvolební debata České televize, 2. října 2017

V roce 2012 dosáhly investice výrazně vyšších hodnot než v letech 2016, 2017 a než jak je vládou plánováno na rok 2018. Rozdíl mezi investicemi v prvních devíti měsících let 2012 a 2017 činil více než 31,5 mld. Kč. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Kapitálové výdaje neboli investice činily v prvních devíti měsících roku 2012 72,98 mld. Kč. V loňském roce tvořily investice v období leden–září částku 51,55 mld. Kč. V letošním roce vláda v období leden–září věnovala kapitálovým výdajům částku 41,35 mld. Kč. V rozpočtu na příští rok (. pdf, str. 129) jsou kapitálové výdaje rozpočtovány ve výši 89,8 mld. Kč. Za předpokladu, že investice budou rozděleny do každého kvartálu poměrně, vychází částka investic na prvních devět měsíců roku 2018 na 67,35 mld. Kč.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

V době, kdy bylo referendum, se nesmělo platit a ručit za dluhy ostatních států. To byla jiná situace, na to ti, kdo říkají, že máme povinnost (přijmout euro, pozn. Demagog.cz), zapomínají. Předvolební debata České televize, 2. října 2017

Pakt stability a růstu byl přijat v roce 1997 a upravuje podmínky dodržování rozpočtové disciplíny. Obsahoval i tzv. no bail out klauzuli, jež zakazovala ostatním zemím, aby zachraňovaly stát, který sám sebe nedisciplinovanou rozpočtovou politikou přivedl do problémů. Tato klauzule byla prolomena při záchraně Řecka. Po poskytnutí pomoci Řecku byl vytvořen dočasný záchranný mechanismus (ESFS), který měl posloužit jako znamení, že eurozóna nenechá svoje členy padnout. Měl sloužit jen jako garance, ale to nebylo naplněno. Postupně o pomoc požádalo Portugalsko, Řecko, Kypr a Španělsko.

Dočasný záchranný mechanismus (ESFS) měl být nahrazený trvalým Evropským stabilizačním mechanismem (ESM), který vznikl na základě smlouvy mezi zeměmi eurozóny. Státy se shodly, že započne svou činnost dříve, než bylo plánované, a tak působil už od roku 2012. Tehdy ještě sloužil i dočasným záchranným mechanismem (ESFS).

Roku 2003, kdy se uskutečnilo referendum o přistoupení České republiky do Evropské unie, platila tzv. no bail out klauzule, která byla zavedená Paktem stability a růstu.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

Vzpomeňme si, kdo nám otevřel trh po vstupu do Evropské unie a kdo bránil svobodnému přístupu našim firmám a našim lidem. Nebyli to ti největší zastánci eura, kteří nám bránili? V Británii jsme mohli pracovat první den, v Německu a v Rakousku jsme pět let pracovat nemohli. Předvolební debata České televize, 2. října 2017

Při vyjednávání o přistoupení k EU Česká republika po dlouhých jednáních nakonec souhlasila s přechodným obdobím na volný pohyb našich pracovníků do zemí EU. Čeští pracovníci tak neměli automaticky přístup na trhy členských států EU15 nejméně po dobu dvou let, pokud tyto státy přijaly vůči ČR ochranná opatření.

Za splnění určitých podmínek se tato doba mohla prodloužit o další tři roky nebo za zcela výjimečné situace o pět let. Po uplynutí nejdelšího časového období, tedy sedmi let, se veškerá přechodná opatření pro české pracovníky zrušila. Nejdelší lhůta uplynula rokem 2011. Maximální lhůtu vůči pracovníkům z nových členských zemí uplatnilo právě Německo a Rakousko, volný pracovní trh se tak pro české pracovníky otevřel až v květnu 2011.

Ochranná opatření mohly tehdejší členské státy EU přijímat i vůči ostatním zemím, které spolu s ČR v roce 2004 přistoupily. Konkrétně se jednalo o Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Polsko, Estonsko, Litvu a Lotyšsko. Kypr a Malta z nich byly vyjmuty.

Vůči České republice nakonec ochranná opatření uplatňovalo Lichtenštějnsko, Německo, Rakousko a Švýcarsko. Právo na přechodné opatření zmiňuje Smlouva o přistoupení.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

To nebylo tak, že by vláda neprosadila zákon o liniových stavbách, on nebyl vůbec předložen, připraven. Předvolební debata České televize, 2. října 2017

Zákon o liniových stavbách předložen byl. Konkrétně ho předložil předchůdce Daniela Ťoka na pozici ministra dopravy Antonín Prachař na podzim v roku 2014. Ministr Ťok se po nástupu do čela resortu dopravy v roce 2015 rozhodl, že návrh předešlého ministra stáhne a zároveň si vytyčil cíl vytvořit nový návrh na zákon o liniových stavbách.

Návrh ministra Prachaře měl mnoho nevypořádaných připomínek a zároveň i rada vlády sama zvažovala, že tento návrh neschválí. Podpora v koalici skutečně nebyla, podle ní by to byl až moc velký zásah do ústavy a vlastnického práva.

Ministr Ťok v roce 2016 v pořadu Otázky Václava Moravce přiznal, že daný zákon vláda do konce funkčního období zřejmě přijmout nestihne. Následně se podařilo dostat některé prvky z liniového zákona do rozsáhlé novely Stavebního zákona (např. posuzovaní vlivu na životní prostředí).

V roce 2017 pak dokonce přinesl server Aktualne.cz informaci, že si ministerstvo dopravy kvůli návrhu zákona objednalo externí právnické služby. Premiér pak kritizoval cenu celé zakázky, která by se měla vyšplhat až k 2,4 miliónům korun. Ovšem žádné zmínky o tom, že by došlo k dalšímu pokusu o návrh celého zákona, se na veřejnost nedostaly.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ačkoli návrh roku 2014 předložen byl, následující rok došlo k jeho stažení a k opětovnému předložení už nedošlo.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

Nechali jsme si udělat analýzu toho, jak je to v Německu, kde princip je poměrně jednoduchý - prioritní stavby schvaluje parlament, i my to chceme takhle udělat. Předvolební debata České televize, 2. října 2017

Poslanec Stanjura mluví v kontextu zákona o liniových stavbách, který byl předložen předchůdcem Dana Ťoka na pozici ministra financí Antonínem Prachařem na podzim roku 2014. Ministr Ťok se po nástupu do čela resortu dopravy v roce 2015 rozhodl, že návrh předešlého ministra stáhne. Občanská demokratická strana dle vyjádření (čas 2:27) poslance Stanjury v současnosti připravuje nový zákon o liniových stavbách.

Koncepci procesu výstavby dálnic ve Spolkové republice Německo obsahuje věcný záměr zákona o liniových dopravních stavbách (.docx, str. 49–50), systém je pak stejný i u drážních a vodních staveb.

Na základě spolkové (.pdf) koncepce pro dopravu, která je aktualizovaná vždy v řádu 10–15 let, předkládá vláda Spolkovému sněmu novely zákonů o výstavbě spolkových dálkových silnic a železničních a vodních cest (.pdf), jež vždy v příloze obsahují tzv. plán potřeb. Ten zahrnuje seznam staveb, kterým se přiřazuje hodnocení podle nutnosti výstavby. Plán následně jednou za pět let přezkoumává ministerstvo dopravy, stavby a městského rozvoje a posuzuje, jestli není nutné plán potřeb upravit s ohledem na vývoj v dopravě. Poslední novely byly schváleny v prosinci 2016.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

Lidovci byli proti (EET pro menší podnikatele, pozn. Demagog.cz), ale hlasovali pro, i pro ty nejmenší podnikatele. Předvolební debata České televize, 2. října 2017

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť lidovci podpořili svým hlasováním platný zákon o evidenci tržeb, který skutečně dopadá na všechny subjekty, jak byly navrženy vládou, resp. ministerstvem financí. V závěrečném hlasování o návrhu zákona, jenž zavádí současné nastavení EET, bylo 13 poslanců KDU-ČSL pro (všichni přítomní).

Doplňme, že zástupci KDU-ČSL prosadili rozfázování EET do celkem čtyř vln, z nichž třetí a čtvrtá proběhnou až po volbách do Poslanecké sněmovny. Touto věcí se zabýváme v předchozím výroku.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

Podali jsme podnět k Ústavnímu soudu (kvůli EET, pozn. Demagog.cz), protože kromě obsahu máme problém s tou procedurou, kterou to bylo přijato. Bohužel Ústavní soud za rok a půl, mám pocit, nerozhodl. Předvolební debata České televize, 2. října 2017

Ústavní stížnost podepsaná 41 poslanci byla Ústavním soudem přijata (.pdf) 1. června 2016 a jedná se o návrh na zrušení zákona o evidenci tržeb. Navrhovatel si stěžuje na obsahovou stránku zákona i formu, jakou byl zákon schválen.

Opozičním poslancům se nelíbí procedurální návrh poslance Faltýnka z 37. schůze Poslanecké sněmovny 29. ledna 2016, který vyústil v hlasování o datu a čase konečného hlasování o přijetí zákona o evidenci tržeb a pozměňovacích návrzích k němu. Hlasováním byl vystaven souhlas s ustanovením, jež podle navrhovatele ještě více omezilo možnosti opozičních poslanců vystoupit k projednávanému zákonu, a někteří opoziční poslanci (.pdf, str. 5) tak neměli možnost uplatnit své právo hovořit k danému problému.

Po obsahové stránce navrhovatel například shledává, že zákon o evidenci tržeb příliš zatěžuje malé podnikatele. V tom se rozchází s vyjádřením vlády (čas 2:06), které ohledně tohoto bodu tvrdí, že zátěž pro malé podnikatele je přiměřená.

Zde je nutné zdůraznit, že nehodláme nahrazovat Ústavní soud v jeho kompetencích. Pracujeme pouze s veřejně dostupnými materiály a jejich hodnocení přenecháváme čistě na Ústavním soudu České republiky. Faktem ovšem zůstává, že Ústavní soud doposud v této věci nerozhodl.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

Byla tady progresivní daň, kdy nejvyšší sazba byla přes 40, takže neříkejte, že pravicové vlády… Ty výrazně snižovaly. Předvolební debata České televize, 2. října 2017

Oprava: Výrok byl původně hodnocen jako nepravdivý. Po opětovném přezkoumání jsme jej změnili na zavádějící. Je pravdou, že v minulosti byla horní sazba DPFO nad 40 % a postupně se snižovala (nejen za pravicových vlád). Pravicové vlády pak v roce 2008 zavedly jednotnou 15% daň ze superhrubé mzdy. Zde ovšem došlo ke snížení z nejvyššího pásma, které dosahovalo 32 %. Navíc jsme přihlédli k tomu, že složená daňová kvóta zůstala fakticky stejná. Za původní chybné hodnocení se omlouváme.

Za vlády Mirka Topolánka došlo k zavedení rovné daně, která nahradila předchozí progresivní daň, jejíž výše se v 90. letech opravdu pohybovala nad 40 %. V době zavedené 40% daně však vládla pravicová vláda Václava Klause. Ke snížení pod 40 % došlo až v roce 2001 za levicové vlády Miloše Zemana. Za období 2 posledních pravicových vlád pak zároveň došlo k růstu daně z přidané hodnoty. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Progresivní daň se týká daně z příjmů fyzických osob a označuje daňový systém, ve kterém se výše daňové sazby liší podle výše základu daně. Tato forma výpočtu daní z příjmů platila na území České republiky od roku 1993 do roku 2007, kdy v prvních 2 letech za vlády Václava Klause činila nejvyšší sazba 47 % ze superhrubé mzdy. Po novelizaci zákona o daních z příjmů se nejvyšší sazba snížila na 40 %, ke kterým se ještě doplácela pevně stanovená částka.

Pod sazbu 40 % se daň snížila za vlády levicové vlády Miloše Zemana, konkrétně činila 32% pevná částka, přičemž na této hranici vydržela až do roku 2008, kdy byla pravicovou vládou Mirka Topolánka zavedena jednotná sazba ve výši 15 %.

Co se týče daně z příjmu právnických osob, ta se mezi roky 2007 až 2009 snížila z 24 % na 21 %. V tomto období vládla pravicová vláda vedena Mirkem Topolánkem.

Mnoha změn se dočkala též DPH (.pdf, str. 18). Od roku 2007 byla standardní sazba zvýšena z 19 % na 20 %. Snížená sazba postupně stoupla z 5 % na 15 %. V roce 2015 se přidala ještě druhá snížená sazba, která doposud neexistovala - ta činí 10 %.

Ukazatelem vývoje celkového daňového zatížení může být celková daňová kvóta, která udává podíl všech daňových plateb, včetně sociálního a zdravotního pojištění, na HDP. K mírnému poklesu po zavedení daňových reforem v roce 2008 skutečně došlo, jedná se ale o ukazatel, který je relativní vůči HDP, musíme tak vzít v úvahu i hospodářskou krizi, jež v těchto letech probíhala.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

Vláda za devět měsíců (roku 2017, pozn. Demagog.cz) zvedla výdaje o 40 miliard oproti loňsku, a jakým způsobem? Z těch 40 miliard je +50 provozních výdajů a -10 miliard investičních výdajů. Předvolební debata České televize, 2. října 2017

Pravdivost výroku Zbyňka Stanjury potvrzují údaje ministerstva financí.

V září roku 2016 byly výdaje státního rozpočtu za dané období 882,94 miliard korun.

Zdroj: ministerstvo financí

V letošním roce jsou za stejné období výdaje státního rozpočtu 922,74 miliard korun. Oproti stejnému období loňského roku činí rozdíl 4,5 % a Česko v roce 2017 opravdu zvýšilo své výdaje .

Zdroj: ministerstvo financí

Provozní neboli běžné výdaje se zvedly v září 2017 o 50,1 miliard korun oproti minulému roku. Nejvíce se na tomto nárůstu podílely sociální dávky, které byly zvýšeny o 13,9 miliard korun.

Naopak kapitálové/investiční výdaje byly 41,4 mld. korun, což je o 10,2 mld. korun méně než ve stejném období roku 2016. Velký vliv na to měl fakt, že v roce 2016 se čerpaly kapitálové výdaje v rámci programového období fondů EU za roky 2007–2013, zatímco v roce 2017 probíhá financování společných programů EU a ČR prakticky jen prostřednictvím operačních programů z období 2014–2020.