Stanislav Polčák
STAN

Stanislav Polčák

Neověřitelné
Je pravda, že STAN se chystá v krajských volbách pokračovat ve spolupráci s regionálními partnery, nicméně o uskutečněném sezení se oficiální kanál STAN ani média nezmiňují, jednání byla pravděpodobně neveřejná.

Ve volbách do Evropského parlamentu kandidovalo hnutí STAN s regionálními partnery a TOP 09 a nakonec získali 11,65 %, což znamenalo zisk tří mandátů. STAN pokládá výsledek evropských voleb za jednoznačný úspěch. „Budeme se všemi partnery mluvit o možné spolupráci, není ale teď na místě mluvit o jakémkoliv spojování stran,“ prohlásil předseda hnutí STAN Vít Rakušan poté, co byly oznámeny volební výsledky.

V krajských volbách má STAN ambice zvítězit. Ve volbách chce kandidovat společně s dalšími regionálními partnery. Hovoří se třeba o spolupráci s TOP 09 v Libereckém kraji, v každém regionu je však situace jiná.

Kvůli pravděpodobně neveřejné povaze jednání jsme ovšem o schůzce nenašli žádné další relevantní informace.

Pravda
Starostové a nezávislí ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2018 obsadili 1584 mandátů. V krajských volbách roku 2016 získali 24 zastupitelských mandátů.

Starostové a nezávislí, kde je Stanislav Polčák v současné době členem, opravdu v krajích působí a na základě výsledků voleb do zastupitelstev obcí v roce 2018, je hnutí STAN pátou nejsilnější politickou stranou co do počtu mandátů (za první KDU-ČSL a druhou ODS, třetí ČSSD a čtvrtým ANO). V roce 2018 získalo hnutí STAN 1584 mandátů, přičemž obhajovalo 1346 míst z roku 2014. V neposlední řadě získalo hnutí STAN 24 zastupitelů v krajských volbách z roku 2016. Je tedy pravdou, že „různě po krajích‟ (v místních a krajských zastupitelstvech) působí lehce přes 1500 představitelů hnutí STAN.

Nad rámec toho uspěli kandidáti STAN také v koalicích s dalšími politickými subjekty či nezávislými kandidáty.

Zároveň je možné potvrdit tvrzení, že STAN má své voliče po celém území ČR, jak je patrné z výsledku voleb do zastupitelstev obcí 2018.

(Pozn.: Barevně jsou vyznačený okrsky, kde hnutí STAN zvítězilo.) Zdroj: iRozhlas.cz

Toto tvrzení do jisté míry potvrzují i výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017, kde hnutí STAN ukázalo svou sílu především na území Čech a v oblasti Slovácka a Valašska.

(Pozn.:Tmavá barva ukazuje na vyšší počet voličů hnutí STAN.) Zdroj: Lidovky.cz

Zavádějící
Starostové a nezávislí společně se svými koaličními partnery získali více než 4 tisíce zastupitelů. V řadách hnutí STAN je také vícero dlouholetých starostů.

Podle Stanislava Polčáka (uvedl v Interview ČT24, 20:00) je pro hnutí Starostové a nezávislí hlavní strategií na komunální úrovní spolupráce s odlišnými partnery na základě individuální spolupráce v dané lokalitě s důrazem na silné zastoupení představitelů STAN na kandidátkách. V souladu s touto strategií získalo hnutí STAN ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2018 1584 zastupitelů samo za sebe, tedy nikoliv ve volebních koalicích s dalšími subjekty.

Pokud bychom připočetli i mandáty získané volebními koalicemi, jejichž byl STAN členem, tak tyto koalice získaly dalších 2519 mandátů . Když se k tomuto číslu připočte 24 zastupitelů z krajských voleb v roce 2016, dostaneme se na číslo 4127 zastupitelů. Samozřejmě ne všichni tito zastupitelé jsou členy hnutí STAN, ale tyto mandáty byly přinejmenším získány na kandidátních listinách STANu nebo s jeho účastí. Nicméně nutno uznat, že mezi těmito zastupiteli jsou i členové jiných subjektů navržení jinými subjekty, což nelze chápat jako definici zastupitele pouze STAN, z tohoto důvodu musíme výrok hodnotit jako zavádějící.

Jak už název hnutí Starostové a nezávislí napovídá, v jeho řadách se nachází velký počet současných a bývalých starostů, kteří byli často ve svých obcích úspěšní v obhajobě svých mandátů. Nový předseda hnutí STAN Vít Rakušan v současné době působí jako znovuzvolený starosta Kolína. S pozicí starosty má zkušenost i první místopředseda STAN Jan Farský, který dříve po dvě funkční období pracoval jako starosta města Semily. I bývalý předseda STAN Petr Gazdík v minulosti působil jako starosta, a to obce Suchá Loz mezi lety 2002 až 2010. Mezi další aktivní starosty v řadách STAN patří například starosta obce Dolní Studénky Radim Sršeň nebo starosta města Kralupy nad Vltavou Petr Holeček. Dá se tedy říci, že hnutí STAN má ve svých řadách velký počet členů, kteří jsou znovuzvolenými starosty obcí.

Pravda
Stanislav Polčák pomáhal v poslaneckých volbách a byl zvolen členem předsednictva STAN s druhým nejvyšším počtem hlasů. Ohledně jeho pomoci s krajskými volbami jsme se obrátili na tiskového mluvčího STAN.

Začněme s hodnocením od konce. Polčák byl skutečně v dubnu letošního roku zvolen za člena předsednictva hnutí STAN. V těchto volbách získal 79,70 % hlasů a mezi těmi, kteří kandidovali na prosté členství v předsednictvu, byl jeho zisk skutečně druhý nejvyšší.

Dále Polčák hovoří o své pomoci v poslaneckých volbách a z kontextu plyne, že mluví o volbách posledních, tj. z roku 2017. Podle webu hnutí STAN byl v těchto volbách Polčák jedním z tvůrců volebního programu svého hnutí.

Na konec prověřme Polčákovo tvrzení, že měl v hnutí na starosti krajské volby 2016. Na webu hnutí STAN nalezneme informace o této volební kampani. Polčákovo jméno zde však nenalezneme. Hnutí zde informuje, že „krajské organizace si řídí své volební kampaně samy, z celostátní úrovně jim STAN pouze poskytují svou podporu. Kampaň koordinuje hlavní kancelář v čele s její ředitelkou Lucií Krejčovou." Informace o složení volebních štábů v jednotlivých krajích nejsou veřejně dostupné. STAN vydal v roce 2016 množství tiskových zpráv (např. zde) o průběhu této volební kampaně. Nikde ale nenajdeme Polčáka, který byl v této době místopředsedou hnutí, uvedeného jako volebního manažera či člověka zodpovědného za volební kampaň. Ohledně jeho pomoci s krajskými volbami jsme se obrátili na tiskového mluvčího STAN a čekáme na odpověď.

Nepravda
Členem rady protektorů je skutečně manželka Andreje Babiše. S dalšími členy se pak Andrej Babiš sice zná již dlouhou dobu, není však pravda, že by spolu třicet let podnikali.

Je pravdou, že jedním z členů rad protektorů svěřenských fondů Andreje Babiše AB private thrust I a AB private thrust II je jeho manželka, Monika Babišová.

Dále byl do těchto rad, které dohlíží na činnost svěřenského správce jednotlivých svěřenských fondů, přidán právník Václav Knotek, kterému je teprve 42 let, a logicky tedy nemůže s Andrejem Babišem podnikat již 30 let. Dále je to, v případě rady protektorů pro svěřenský fond AV private thrust II, i Zbyněk Průša, v jeho případě se pak o společném podnikání dá uvažovat až od roku 1999, kdy se stal předsedou představenstva společnosti DEZA, a. s. Člen rady protektorů fondu AB private thrust I je pak Alexej Bílek, který se s Andrejem Babišem přátelí již 25 let, z dostupných zdrojů se nám však nepodařilo zjistit, zda s Andrejem Babišem podnikal, ještě než se stali přáteli.

Je tedy nepravdou, že členy rad protektorů jsou osoby, se kterými Andrej Babiš podniká již třicet let. Tuto podmínku nesplňuje ani Václav Knotek, ani Zbyněk Průša.

Pravda

Současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský adresoval koncem roku ministrovi vnitra své připomínky (.docx) k předkládanému návrhu novely ústavního zákona o bezpečnosti. Jde o běžnou součást připomínkového řízení v případě, že se jej návrh může týkat. V připomínkách mimo jiné poznamenává:

„Na obsahové úrovni nejsem přesvědčený o její nezbytnosti (nezbytnosti novely, pozn. Demagog.cz), zcela se vymyká evropské právní kultuře, navíc se obávám řady nezamýšlených důsledků. Na formální úrovni váhám nad uspěchaností a nepřipraveností celého návrhu. Jedná se o změnu ústavního pořádku, která by měla být ze své podstaty odůvodněnou, promyšlenou, dlouhodobě společensky diskutovanou a náležitě projednanou všemi resorty. Tyto představy však podle mě nesplňuje. Z těchto důvodů k ní vznáším svou zásadní připomínku.“ Polčákův výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda

Stejnou myšlenku vyslovil již Pavel Rychetský ve svých připomínkách (.docx) k novele ústavního zákona o bezpečnosti. Odkazoval zároveň na důvodovou zprávu (.docx) k novele, kde co se týče srovnání s evropskými zeměmi, poskytuje nám pouze odkazy na obecná ústavní pravidla v některých zemích. Tak například: „Ústava Slovenské republiky ve svém čl. 25 odst. 1 stanovuje, že obrana Slovenské republiky je nejen povinností, ale i věcí cti jejích občanů. Ústava republiky Litva pak přímo ve svém čl. 139 prohlašuje obranu Litvy za právo a povinnost (v tomto pořadí) litevských občanů. (...) Estonský státní občan je povinen být věrný estonskému ústavnímu řádu a bránit estonskou nezávislost.“ (str. 7–8) Ústavně zakotvené právo držet zbraň nebylo zdaleka běžné ani historicky, v dnešní době by se dalo označit jako spíš ojedinělé. Toto téma monitorovala analýza z pera agentury Bloomberg datovaná k r. 2013. Podle ní existovaly k tomuto datu pouze tři země, které ústavně zakotvovaly právo držet zbraň - Mexiko, Guatemala a Spojené státy americké.

Klesající tendenci pak stejný tým akademických autorů vizualizuje takto:

zdroj: http://comparativeconstitutionsproject.org/ccp-visualizations/

V Evropě by však ústavní zakotvení bylo naprostou anomálií. Ani Švýcarsko, země s třetím nejvyšším počtem držených zbraní na hlavu mezi vyspělými zeměmi, nezná zakotvení na ústavní úrovni, pouze v článku 107 vágně konstatuje, že jejich držení reguluje Švýcarsko jako konfederační stát.

Stanislav Polčák a potažmo i předseda Ústavního soudu Rychetský mají tedy pravdu, v případě schválení návrhu půjde v Evropské unii o naprostý unikát.

Pravda

Evropská unie v návaznosti na teroristické útoky v Paříži stanovila novou směrnici omezující držení zbraní. Vůči novým podmínkám protestovala nejvíce Česká republika, která i po schválení této směrnice většinou států nezměnila svůj kritický postoj.

Vedle České republiky se proti směrnici vymezilo i Švédsko, a to v otázce držení loveckých zbraní . Nelze však hovořit o tom, že by českou iniciativu Švédsko ani jiný členský stát jakkoliv podpořili. Naopak se země jako Polsko nebo Lucembursko vyslovilo pro zpřísnění držení zbraní. Výrok Stanislava Polčáka proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda

Co se týče dopadu revize směrnice 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení střelných zbraní, na níž se v prosinci 2016 shodly členské země EU i zástupci Evropského parlamentu a jejíž podoba ještě není finální, odhady se různí. Samotná směrnice je výkladově skutečně nejasná a odhady o počtu zbraní, kterých se bude týkat, se pohybují od cca 40 tisíc do více než 400 tisíc. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jak uvádí Analýza ministerstva vnitra z 21. dubna 2016, počet aktuálně registrovaných zbraní je téměř 800 tisíc (799 481 zbraní) a jejich počet stále roste (.pdf, str. 5). Podle odhadů by se původní návrh komise v České republice týkal 40 až 50 tisíc zbraní. Návrh nizozemského předsednictví ze 4. dubna 2016 by se však dotkl asi 400 tisíc zbraní, tedy zhruba poloviny držených zbraní v ČR.

Největší nejasnosti však přinesl upravený návrh nizozemského předsednictví z 21. dubna 2016. Podle Analýzy může být jeho dopad variabilní – spodní hranice se pohybuje na podobných číslech jako původní návrh komise (při úzkém výkladu nové kategorie A7), horní hranice by však mohla být ještě vyšší, než s jakou počítal nizozemský návrh ze 4. dubna (při důsledném výkladu nové kategorie A7) (.pdf, str. 4).

Ministr vnitra Chovanec však v létě minulého roku uvedl, že v případě změny předložené nizozemským předsednictvím by se revize u nás týkala 300 000 zbraní. Ta byla schválena Radou EU v červnu.

Nepravda

Při analýze vycházíme ze statistiky (.pdf) poskytnuté ministerstvem vnitra v roce 2015, která monitoruje období let 2012 až 2014.

Na upozornění čtenářů doplňme, že zbraně z kategorie D podléhají zákonné regulaci (pořídit si je smí jen svéprávné plnoleté osoby, jde např. o vzduchovky, airsoftové zbraně či plynové pistole), ačkoli je není třeba registrovat. Ministr Chovanec i europoslanec Polčák hovořili o množině legálních zbraní, kam se tyto zbraně bezpochyby řadí. Z naší strany by bylo zcela zavádějící a proti metodice, abychom je z jakéhokoli důvodu ze statistik vyňali, nebylo-li to vyjádřeno samotnými diskutujícími. Zdůrazňujeme, že řeč je o obecné kriminalitě páchané se zbraní, není rozhodující, nakolik běžně zbraň způsobuje smrt.

Z čísel jasně vyplývá, že se trestná činnost legálně drženými zbraněmi nepohybuje v řádu jednotek případů a není tedy „téměř nulitní“, ale směřuje dokonce až ke dvěma stovkám případů ročně. V posledních letech dokonce převyšovala trestnou činnost páchanou nelegálně drženými zbraněmi, a to několikanásobně. Zdůrazněme, že statistiky monitorují pouze objasněné případy, celkově bude trestné činnosti s využitím zbraně samozřejmě více. Kromě toho pracují také s kolonkou „neurčená střelná zbraň“.

O čísla za roky 2015 a 2016 jsme požádali ministerstvo vnitra a Policii ČR, do dne zveřejnění ovšem nepřišla odpověď. K dispozici jsme přímo od europoslance Polčáka získali informaci o počtu objasněných trestných činů spáchaných s legálně drženou zbraní (poslední řádek tabulky v přiloženém snímku). Ani zde však nejde o jednotky a srovnání s trestnými činy spáchanými nelegálními zbraněmi pak zcela chybí.

Na základě dostupných dat tedy nelze souhlasit s europoslancem Polčákem, neboť legálně drženými zbraněmi se v Česku trestná činnost v posledních letech páchala, a to nikoli v jednotkách případů.