Miloš Zeman

Maximální dojížďkovou vzdálenost 20 kilometrů se nám nepodařilo nalézt. Z různých průzkumů agentur ovšem vyplývá, že Češi skutečně nejsou příliš ochotni dojíždět za prací. Dvě pětiny Čechů považují za maximální vzdálenost 30 minut.

Z průzkumu společnosti Profesia.cz vyplývá, že třetina respondentů je ochotná dojíždět do práce denně 60 minut jedním směrem. Kvůli dobré práci je ochoten každý desátý Čech strávit na cestě jedním směrem denně až 90 minut. Sedm procent lidí je ochotno kvůli dobré práci dojíždět až čtyři hodiny denně. Dvě pětiny zúčastněných uvedlo, že maximální dojížďková vzdálenost je 60 minut denně.

Personální agentura Grafton Recruitment publikovala výzkum, ze kterého vyplývá, že většina Čechů je ochotna cestovat maximálně 30 minut. Délka dojíždění je podle agentury druhým nejdůležitějším aspektem při výběru práce.

„Mobilita Čechů je tradičně ve srovnání se západní Evropou nižší, a i když by s příchodem mladších generací na pracovní trh měla spíše růst. V souvislosti s dobrými příležitostmi nabízenými napříč celou Českou republikou naopak klesá,“ uvedla Jitka Součková z agentury Grafton.

Výrok je hodnocen jako zavádějící. Je pravdou, že KSČM slovy svého předsedy Vojtěcha Filipa označila kandidaturu sociálnědemokratického europoslance Miroslava Pocheho na post budoucího ministra zahraničních věcí za možný problém v případě tolerance nové vlády Andreje Babiše. Nikde ale nezmiňují, že jeho neúčast na vládě je nutnou podmínkou tolerance menšinové vlády.

Ohledně tolerance další vlády Andreje Babiše KSČM na svých stránkách formulovala sedm základních programových bodů. V otázce personálního složení nové vlády, zatím, dle slov předsedy Vojtěcha Filipa, vidí problém jen v osobě Miroslava Pocheho. Vojtěch Filip svoje námitky shrnul v rozhovoru pro portál Novinky.cz takto:

„Pan europoslanec Poche pro nás není důvěryhodný. Hlasoval v rozporu s postoji České republiky. Nevíme, jaké názory v Evropě zastává, jestli názory soc. dem., za kterou byl do Bruselu vyslán, anebo opačné. Pro nás je zásadní v případě člověka, který chce dělat ministra, jednota slov a činů. A to se právě o panu europoslanci nedá říct. Pokud byc Poche zůstal mezi kandidáty pro ministra zahraničí budoucí vlády, bude to pro nás problém," pokračoval Filip.“
Na otázku, zda je osoba Miroslava Pocheho pro KSČM zásadním problémem, kvůli kterému nepodpoří novou vládu, předseda Vojtěch Filip odpověděl jen to, že by to mohl být problém.

Z opozice zazněly po vyhlášení ministerských kandidátů ČSSD hlasy, že Miroslav Toman byl navržen jako ministr zemědělství na popud Miloše Zemana. Miroslav Toman již jednou tento post zastával, a to v letech 2013–2014 ve vládě Jiřího Rusnoka.

Samotnou nominaci Miroslava Tomana na post ministra zemědělství pak Jan Hamáček odůvodňoval (1. videozáznam, start 4:50) tím, že je:„... nezpochybnitelným odborníkem, předsedou Agrární komory ČR a člověk, který se sociální demokracií dlouho spolupracuje.“ Zmínil také, že vzal v potaz„nesčetná doporučení odborné veřejnosti včetně doporučení zemědělské komise sociální demokracie“.

Výslovné potvrzení ve formě veřejného vyjádření, které by říkalo, že Miloš Zeman nevyžadoval na post ministra zemědělství Miroslava Tomana, však Jan Hamáček médiím neposkytl.

Tzv. církevní restituce byly přijaty jako zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Ve třetím čtení (14. července 2012), kdy návrh potřeboval podporu většiny přítomných, bylo ve finálním hlasování nutno k jeho přijetí 92 hlasů. Získal podporu 93 hlasů. Roman Pekárek, o kterém prezident mluví, však v té době nebyl ještě vůbec poslancem.

Pekárek se do Poslanecké sněmovny dostal jako náhradník, a to konkrétně 7. listopadu 2012.

Zákon o církevních restitucích se vrátil do Poslanecké sněmovny po zamítnutí Senátem. Hlasování se uskutečnilo 8. listopadu 2012. K přijetí bylo třeba alespoň 101 poslanců. Pro přijetí hlasovalo 102 poslanců, mezi nimi byl i poslanec Roman Pekárek (později skutečně odsouzen a uvězněn).

I kdyby se ale tohoto hlasování neúčastnil, zákon by byl přijat. Výrok prezidenta je tedy nepravdivý, neboť hlasování, ve kterém Pekárek podpořil církevní restituce, by dopadlo stejně, i kdyby hlasoval jinak. Při prvním hlasování, kdy zákon prošel o jeden hlas, nebyl Pekárek vůbec poslancem.

Dotační tituly v zemědělství uděluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který dle § 1 odst. 1 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu spadá pod ministerstvo zemědělství. Udělování dotací SZIF upravuje § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu. SZIF se stará o administrativu, průběh plateb příjemcům dotací a kontrolu dotačních žádostí

Podle zjištění portálu IHNED.cz lobbují při rozhodovacím procesu v SZIF zástupci Potravinářské komory ČR. Hlasování hodnotitelské komise SZIF je ale dle zprávy (.pdf, str. 13) Národního kontrolního úřadu (NKÚ) netransparentní. Potravinářská ani Agrární komora ČR tak sice dle § 4 odst. 1 zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR o udělování dotací přímo nerozhoduje, skrze lobbing v hodnotitelské komisi SZIF však měla Potravinářská komora získávat dotační podporu pro velké firmy.

Zpráva NKÚ o rozdělování peněžních prostředků v rámci Programu rozvoje venkova 2014–2020 uvádí (.pdf, str. 15), že měl SZIF v rámci Programu rozvoje venkova při udělování dotací zvýhodňovat velké podniky na úkor malých a středních podniků. Velké podniky byly dle zprávy zvýhodněny v 70 % případů přidělení dotace.

Pozici prezidenta Potravinářské komory ČR Toman zastával již dvakrát a v současnosti plní třetí mandát. Poprvé byl zvolen v roce 2007, obhájil v letech 2012 a 2016. Prezidentem Agrární komory ČR byl Toman také, a to od 24. března 2014 do 16. března 2016.

Funkci ministra zemědělství, na kterou je k 8. červnu 2018 Toman navrhován, již v minulosti také zastával, a to v úřednické vládě Jiřího Rusnoka (13. srpna 2013 – 29. ledna 2014). V minulosti působil také ve funkci náměstka ministra zemědělství v letech 2002–2006.

Martin Bursík jako místopředseda vlády a ministr životního prostředí skutečně řekl, že je přítelem kůrovce. Bývalý předseda Strany zelených to prohlásil při interpelacích v Poslanecké sněmovně při odpovědi na otázku poslance ČSSD Jana Látka 12. února 2009.

Poslanec Jan Látka se dotazoval ministra Bursíka na situaci týkající se výskytu kůrovce v Národním parku Šumava. „Žádám vás proto, pane ministře, zasaďte se o to, ať se vám mezi lesníky neříká Bursík, přítel kůrovce. Děkuji,“ řekl Jan Látka v Poslanecké sněmovně.

Ministr životního prostředí Bursík odpověděl: „Já vás budu šokovat, já jsem přítelem lýkožrouta smrkového, ergo kůrovce, a to především proto, že lýkožrout patří do přirozeného vývoje horských smrčin, vlastně v nejvyšších stupních na Šumavě. Je to součást přirozeného vývoje lesa.“

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť takový závazek v programovém prohlášení vlády opravdu je. Musíme ale podotknout, že Českou republiku k tomuto kroku zavazují rozhodnutí Evropské komise týkající se státní podpory v oboru výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

Programové prohlášení vlády: „Provedeme analýzu překompenzací zejména větších solárních elektráren s cílem snížit neúnosně vysoké platby za stávající obnovitelné zdroje.“ Cílem závazku na zavedení mechanismu kontroly přiměřenosti podpory je zjistit, zda nedochází k možné překompenzaci podpory. A to především na základě kumulace podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s jinou provozní podporou, investiční podporou nebo nadhodnocením některé z položek výrobních nákladů. Kontroly se nebudou týkat výroben, u nichž součet podpory ve třech po sobě jdoucích letech přesáhl 200 000 eur, tedy 5,3 mil. Kč, tj. především malých instalací. Výjimkou jsou výrobny, které sice samy o sobě tuto hranici nepřesáhly, avšak jsou součástí většího celku, v němž k překročení hranice 200 000 eur došlo.

Kontrola přiměřenosti podpory má být provedena do deseti let po uvedení zařízení do provozu. Při identifikaci překompenzace podpory budou zavedena opatření, která zajistí, aby k překompenzaci podpory nedocházelo a aby v případě nutnosti tato překompenzovaná částka byla získána zpět.

Další detaily k postupu mechanismu a výpočtu jsou dostupné v materiálu vlády.

Podle § 3 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, může být městem obec, která má alespoň 3 000 obyvatel.

Dle zjištění Českého statistického úřadu v rámci Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 je zemědělství se svými zhruba 80 tisící obyvateli na venkově, kteří jej vykonávají, ve srovnání s podíly na ekonomické činnosti venkovského obyvatelstva v ostatních odvětvích opravdu hluboce pod 50 procenty.

Také doplňujeme, že na základě výsledků šetření ČSÚ na území celé České republiky byl v roce 2016 podíl zemědělství, lesnictví a rybářství v zaměstnání podle odvětví ekonomické činnosti pouhých 2,9 % - 149 tisíc obyvatel z celkových 5,1 milionů.

V lesích ČR přiroste za rok zhruba 18 mil. metrů krychlových dřeva a vytěží se cca 14–15 mil.

Dle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2016 (.pdf, str. 100) v roce 2016 ČR vyvezla 7 303 metrů krychlových dřeva (tedy 7,3 mil.). Jedná se tak o zhruba polovinu (možná i větší polovinu) vytěženého dřeva.

Dále dle údajů z ČSÚ v publikaci Česká republika v mezinárodním srovnání je ČR největším vývozcem dřeva v EU (.pdf, str. 122).

Ačkoliv se v programu ČSSD z roku 2013 explicitně o zdanění církevních restitucí nehovoří, obecné vyznění programového bodu k církevním restitucím (.pdf, str. 30) jasně vypovídá o podpoře zkrácení nákladů na církevní restituce. Negativní vyjádření Bohuslava Sobotky k tématu se objevilo proto, že bránilo KDU-ČSL ve vytvoření koaliční vlády s ANO a ČSSD.

Program ČSSD z roku 2013 (.pdf, str. 30) k tématu církevních restitucí říká: „Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví.“ Z hlediska daní se v souvislosti s církevními restitucemi v tomto programu navrhuje pouze možnost umožnit daňovému poplatníkovi rozhodování o přidělení části z jeho odváděné daňové povinnosti na církevní projekty.

Bývalý předseda vlády Bohuslav Sobotka se k myšlence zdanění církevních restitucí stavěl negativně. Důvodem byla neochota KDU-ČSL spolupracovat na koaliční vládě, pokud by mělo dojít ke změně zákona o církevních restitucích. Pozice ostatních členů ČSSD ale nebyla s předsedou strany jednotná.

Například 5. června 2016 kritizoval Sobotka návrh na zdanění restitucí, se kterým přišel další člen ČSSD Jiří Zimola. Podobná je i situace ze 14. června 2014. Zde při jednání vedení strany Bohuslav Sobotka odmítl návrh Jeronýma Tejce, který chtěl do stranického referenda zařadit návrh schválení zdanění církevních restitucí. Na těchto příkladech se ukazuje, že ve vnitřních strukturách ČSSD se podpora zdanění církevních restitucí nadále objevovala.

Doplňme ještě, že Bohuslav Sobotka figuroval ve funkci předsedy ČSSD od 18. března 2011 do 15. června 2017. Program ČSSD, který vznikl až za jeho předsednictví, je tedy již zmíněný z roku 2013. V době, kdy Bohuslav Sobotka nastoupil do funkce předsedy strany, byl aktuální program z roku 2010. Ten ale vznikl ještě za předsednictví Jiřího Paroubka.

O církevních restitucích ani tento program nepojednává explicitně s plánem jejich zdanění. Tzv. velký program (.pdf, str. 35) je k tématu církví velmi vágní a neříká v zásadě nic konkrétního. Pouze tzv. malý program (.pdf, str. 3) z roku 2010 zmiňuje církevní restituce jako jeden ze špatných plánů předešlých vlád, který zadlužuje Českou republiku a vyjadřuje se pozitivně k nutnosti jejich omezení. Konkrétní plán jejich zdanění tento program nenavrhuje, ale opět se zde ČSSD obecně zavazuje snížit náklady na restituce.