My jsme jedna ze zemí, která má relativně největší rozdíl mezi platy mužů a platy žen (...) Jedno z vysvětlení je, že u nás je nejdelší rodičovská dovolená, konkrétně 4 roky, a že když jí žena celou absolvuje, tak už je poněkud obtížné vracet se do práce, a pokud ano, tak to nemusí být práce zcela kvalifikovaná a tedy dobře placená.
Podle studie Eurostatu je rozdíl v platech mužů a žen v České republice 22,5 % v neprospěch žen. Česká republika se tím řadí na druhé místo mezi zeměmi Evropské unie, větší rozdíl v platech existuje pouze v Estonsku. V průměru vydělávají ženy v EU o 16,3 % méně než muži.
Tato studie srovnávala hodinové mzdy mužů a žen v roce 2015, nikoliv mzdy a platy na stejných pozicích. Rozdíly se údajně dají částečně vysvětlit „individuálními charakteristikami“, mezi něž lze zařadit zkušenost, stupeň vzdělání či fakt, že muži častěji volí lépe placené profese a sektory. Studie uvádí, že rozdíly tedy souvisí s kulturními, právními, sociálními a ekonomickými odlišnostmi, které dalece přesahují otázku „za stejnou práci stejný plat“.
Dle § 196 zákoníku práce přísluší rodičovská dovolená matce po skončení mateřské dovolené nebo otci po narození dítěte nejvýše do doby dosažení věku 3 let u dítěte. Délka rodičovské dovolené je variabilní a může trvat 2, 3 nebo nejdéle 4 roky.
V porovnání s ostatními státy má Česká republika jednu z nejdelších rodičovských dovolených. V některých zemích totiž trvá rodičovská dovolená pouze několik měsíců, což je případ Belgie, Dánska, Portugalska či Dánska. Například v Nizozemsku neexistuje rodičovská dovolená vůbec, neboť většina žen se hned po mateřské dovolené vrací zpět do práce a dítě nastupuje do jeslí. Skutečnost, že žena může mít po několikaleté rodičovské dovolené potíže s návratem do práce, potvrzují i lidé z personálních společností. Brzký návrat z rodičovské naopak zjednodušuje opětovné zapojení do pracovního procesu.
No a pokud jde o to, že by se měla zvyšovat (minimální mzda - pozn. Demagog.cz), víte, že v našich pořadech jsem se několikrát za takové zvyšování přimlouval.
Prezident Miloš Zeman mluvil o své podpoře zvyšování minimální mzdy v pořadu Týden s prezidentem, a to například v dílu, který byl na TV Barrandov odvysílán 13. dubna 2017 (přibližně 14. minuta), ale i přednedávnem v dílu odvysílaném 3. května 2018 (přibližně 9. minuta).
Začněme tím prvním a podívejte se v ČEZU má stát 70 procent, ne 20 procent jako v tom Německu ale dokonce 70 procent.
V otázce Jaromír Soukup mluvil o společnostech Deutsche Telekom a Volkswagen, v nichž by podle jeho zjištění mělo Německo vlastnit 22% a 20% podíl.
V Deutsche Telekom má ve skutečnosti Německo 14,5% podíl a ve společnosti Volkswagen má 20% podíl Dolní Sasko.
Česká republika zastoupená ministerstvem financí vlastní ve společnosti ČEZ 69,78% podíl, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
No, tak Kapsch je samozřejmě soukromý podnik. SkyToll je taky soukromý podnik. Bylo mi řečeno, že teď se uchází o něco podobného v Německu, takže to asi není taková onuce, jak se o ní někdy říkalo. A nabízí údajně lepší podmínky než ten Kapsch. Nicméně celý problém spočívá v tom, že ty 4 uchazeči v tom tendru, ať už to vyhraje kdokoliv, k mému překvapení všichni preferují satelitní technologii.
Nabídky do tendru na nový mýtný systém, který vypsalo ministerstvo dopravy, podali čtyři uchazeči. Jedná se o stávajícího provozovatele mikrovlnného systému - firmu Kapsch, německou T-Systems International (jakožto součást telekomunikační společnosti Deutsche Telekom), maďarského výběrčího mýta National Toll Payment Services (jenž se o zakázku uchází spolu s partnerskou i-Cell Mobilsoft a tuzemským výrobcem dopravních systémů Eltodo) a slovenský SkyToll, který se tendru účastní společně se společností CzechToll.
Satelitní technologii pro výběr mýta ve svých nabídkách preferovali všichni uchazeči o zakázku. V současné době se pro výběr mýta v České republice používá mikrovlnný systém provozovaný firmou Kapsch.
V Německu je vybíráno mýtné pomocí satelitní technologie a provozovatelem je společnost Toll Collect. Toll Collect je společným projektem Deutsche Telekom, Daimler a francouzského silničního operátora Cofiroute a je považován za favorita německého tendru na nového provozovatele mýtného systému na německých dálnicích.
Já jsem trochu více spokojen, než jsem byl ještě před rokem. Když se podíváte na konkrétní čísla, tak investiční dynamika je o trochu lepší.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť výše investic se oproti minulému roku mírně navyšuje. Jejich celková hodnota je v porovnání s předchozími roky stále nižší a to i v komparaci s roky, kdy se české ekonomice výrazně nedařilo.
České hospodářství opravdu roste a ČR se řadí mezi nejlepší státy EU v růstu HDP. Podle Eurostatu je reálný růst HDP 4,4 %, přičemž průměrný růst států EU činí 2,4 %.
Výše investic je vyjádřena podílem kapitálových výdajů ve státním rozpočtu. V minulém roce dosáhla výše investic nejnižší úrovně za minulá léta. Oproti skutečnému podílu investic, který činil cca 82 miliard, je nyní rozpočtováno cca 90 miliard.
To je skutečně nárůst, nicméně jde o nižší hodnoty, než jakých bylo dosahováno v předchozích letech a to včetně let, kdy byla ekonomika za pravicových vlád v recesi.
Dodejme, že data v grafu obsahují skutečnou výši investic ze státního rozpočtu pro dané roky (vyjma letoška). Pro rok 2018 pracujeme s odhadovanou výší, kterou obsahuje zákon o státním rozpočtu (.pdf, sešit B, str. 24). Údaje jsou v miliardách korun.
Vladimír Keblúšek: Jaká je teď situace kolem investic Číny? Miloš Zeman: Já předpokládám, že všichni novináři, kteří se škodolibě posmívali tomu, že firma CEFC neměla v Číně úspěch, nyní zmlknou, protože jste si zajisté všiml, že na její místo dorazila firma CITIC. Byly uzavřeny všechny závazky a čínské investice pokračují dál.
Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, protože je sice pravda, že čínská firma CITIC převzala a zaplatila dluhy CEFC, a nadále tak obě firmy pokračují ve své činnosti. Jejich investice ale nedosahují slibované hodnoty, a mnohdy se jedná pouze o akvizice majetku, což se nedá zcela označit jako investici.
Miloš Zeman v roce 2016 uvedl, že čínské investice v Česku dosáhnou 95 miliard korun. V současné době je ale částka o zhruba 72 miliard nižší.
Z předběžných odhadů České národní banky vyplývá, že čínské investice dosahují ke konci roku 2017 necelých 23 miliard. „Co se týče stavu čínských investic v České republice, ten byl ke konci roku 2016 17 miliard Kč, zatímco rok před tím to bylo 6,66 miliard Kč,“ uvedla tisková mluvčí ČNB Markéta Fišerová pro server Echo24. Největším čínským investorem u nás je v poslední době diskutovaná firma CEFC. Ta nezřídka ovšem provádí akvizice, za všechny můžeme jmenovat fotbalovou Slavii, pivovar Lobkowitz nebo sídlo Živnobanky.
CEFC dlužila skupině J&T 11,5 miliardy Kč. J&T 17. května 2018 převzala její aktivity v Česku, protože dluhy Číňané podle J&T nezaplatili v termínu. CEFC označila změny za pokus J&T o nepřátelské převzetí firmy a jejích aktiv v ČR.
Skupina J&T se v 25. května 2018 dohodla s čínskou CITIC Group na prodeji pohledávek ve výši 11,5 miliardy Kč, které jí dlužila čínská CEFC. Skupina J&T rovněž potvrdila, že postupně začne uvolňovat zastavený majetek CEFC a odvolávat své zástupce ve společnosti.
A za druhé je v programovém prohlášení velice svěží a správná myšlenka, že Česká republika potřebuje dlouhodobý investiční plán. Dokonce má být ministerstvo veřejného investování. A že tento plán má být zhruba na 10 let, tedy že bude překračovat hranice funkčního období.
Úvodní kapitola programového prohlášení (zveřejněného 11. května 2018 serverem iRozhlas.cz) o hlavních strategických plánech vlády ve 4. bodě uvádí: „Sestavíme strategický investiční program.“ Podobně v kapitole o veřejných investicích se píše: „Připravíme strategický investiční plán země.“ Ve stejné kapitole je řečeno, že vláda plánuje transformaci ministerstva pro místní rozvoj na ministerstvo veřejných investic.
Andrej Babiš o investičním plánu na následujících 10 let hovořil ve vyjádření pro iRozhlas.cz: „…začneme řešit, které projekty dávají smysl a jak budou financované. Bude to investiční plán na dalších 10 let.“
Bývalé ministerstvo práce a sociálních věcí podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu prohospodařilo 1,1 miliardy korun tím, že si koupilo tři nefungující informační systémy, které nad to mezi sebou nedokáží komunikovat.
Server iDNES.cz informoval o auditu i o připravované zprávě Národního kontrolního úřadu, které podle současné ministryně Němcové potvrzují uvedené plýtvání peněz na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Podle připravované zprávy NKÚ, která měla být podle slov náměstka ministryně práce Olega Blaška zveřejněná a účinná v polovině května, je škoda vyčíslená na úrovni 1,3 miliardy korun. Jelikož zmiňovaná zpráva NKÚ je k dnešnímu dni stále v procesu řešení, výrok není možné fakticky ověřit.
Miliardová škoda měla být způsobená primárně nesprávným hospodařením s informačními systémy ministerstva, jmenovitě systémem na výplatu sociálních dávek, systémem na výplatu dávek v nezaměstnanosti a ekonomickým informačním systémem ministerstva. Dohromady může jít zhruba až o 20 systémů. Tyto systémy mají být nefunkční a opožděné a jejich zadání mělo být v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.
Audit, o kterém mluví ministryně práce Němcová, stejně tak jako oficiální zpráva Národního kontrolního úřadu, o které mluví Miloš Zeman, však k dnešnímu datu nejsou dohledatelné jak na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, tak na stránkách Národního kontrolního úřadu.
Na závěr je nutno zmínit, že na Ministerstvu práce a sociálních věci panují dlouhodobé problémy s hospodařením v oblasti informačních technologií. Předchůdce ministryně Marksové, Jaromír Drábek, čelil rovněž miliardové ztrátě na informačních technologiích. Jeho náměstek Vladimír Šiška byl dokonce za zmanipulování tendru ohledně vyplácení sociálních dávek právoplatně odsouzen na čtyři roky. Více o této kauze si můžete přečíst v již ověřeném výroku tady.
Minule jsem vám dával jako příklad bývalé ministerstvo práce a sociálních věcí, které si za miliardu 100 milionů pořídilo 3 počítačové systémy, z nichž ani jeden nefunguje a nejsou schopny kompatibility.
Server iDNES.cz informoval o auditu i o připravované zprávě Národního kontrolního úřadu, které podle současné ministryně Němcové potvrzují uvedené plýtvání peněz na ministerstvu práce a sociálních věcí. Na základě připravované zprávy NKÚ, která měla být podle slov náměstka ministryně práce Olega Blaška zveřejněná a účinná v polovině května, je škoda vyčíslená na úrovni 1,3 miliardy korun. Jelikož zmiňovaná zpráva NKÚ je k dnešnímu dni stále v procesu řešení, výrok není možné fakticky ověřit.
Audit, o kterém mluví ministryně práce Němcová, stejně jako oficiální zpráva Národního kontrolního úřadu, o níž mluví Miloš Zeman, však k dnešnímu datu nejsou dohledatelné ani na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí, ani na stránkách Národního kontrolního úřadu.
Na závěr je nutno zmínit, že na ministerstvu práce a sociálních věci panují dlouhodobé problémy s hospodařením v oblasti informačních technologií. Předchůdce ministryně Marksové Jaromír Drábek čelil rovněž miliardové ztrátě na informačních technologiích. Jeho náměstek Vladimír Šiška byl dokonce za zmanipulování tendru ohledně vyplácení sociálních dávek právoplatně odsouzen na čtyři roky. Více o této kauze si můžete přečíst v již ověřeném výroku tady.
Vladimír Keblúšek: I pokud referendum nedopadne pro podporu tohoto vládního projektu. Proč jste se tak rozhodl? Miloš Zeman: Tak zaprvé proto, že jsem to Andreji Babišovi slíbil.
Prezident Zeman věděl již před hlasováním o důvěře první Babišově vládě, že premiérovi dá druhý pokus na její sestavení. Zeman po Babišovi při sestavování první vlády nepožadoval 101 podpisů poslanců k zaručení důvěry vládě. V lednu 2018 pak obrátil a tvrdil, že při druhém jmenování Babiše premiérem bude vyžadovat oněch 101 podpisů. O pár týdnů později pak zase otočil s tím, že prohraje-li prezidentské volby, podpisy od Babiše vyžadovat nebude. Volby sice vyhrál, podpisy ale od Babiše stále nechce a dokonce mu dal neomezenou dobu na jednání o vládě.
„Získal jsem představu pana prezidenta, který mě neomezuje časově z hlediska vyjednávání o druhém pokusu. Za podmínky, že budeme vyjednávat, samozřejmě. Pan prezident netrvá na 101 podpisech, ale má představu, že pokud sestavíme vládu, tak že získáme většinu přítomných ve sněmovně," řekl Babiš po schůzce s prezidentem v Lánech.
Miloš Zeman také prohlásil, že Babiše jmenuje premiérem ještě před koncem referenda o možné koalici s ČSSD, a to konkrétně 6. června. Chce tak urychlit vznik vlády.
Zeman tedy postupem času měnil podmínky pro jmenování, od začátku ale bylo jasné, že na postu premiéra vidí jen Babiše:
„Nemluvil bych o mocenském paktu mezi mnou a Andrejem Babišem, ale také ne o tom, že bych mu házel klacky pod nohy. Naopak se ho budu snažit podporovat. Je to premiér, kterého jsem sám jmenoval, a upřímně nikoho jiného na funkci premiéra nevidím."
