Miloš Zeman

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože ve skutečnosti bylo podepsáno memorandum, podle kterého by k takovému obchodu mělo dojít. Nicméně nejde o sjednané smlouvy a není tak jisté, zda v takové míře ke kontraktu dojde.

Společnost Zetor v listopadu loňského roku na svém webu uvedla, že se jí v Moskvě podařilo podepsat memorandum s ruskou společností Kovrov Electro Mechanical Plant na dodávku až šesti tisíc traktorů modelové řady Forterra. Finanční objem spolupráce byl vyčíslen na 550 milionů eur. Společnost očekává, že dodávka zemědělských strojů bude trvat do roku 2022. Spolupráce mezi oběma společnostmi započala už počátkem října, kdy oba subjekty uzavřely v Brně smlouvu o dodávce 450 traktorů během roku 2018.

Jednání se mimo obou prezidentů účastnili z české strany kancléř Vratislav Mynář, ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák a poradce prezidenta Martin Nejedlý, z ruské strany poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov a ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov. Informaci o tom, že by Ruská strana nepřizvala velvyslance ČR v Moskvě Vladimír Remka k setkání se nám ověřit nepodařilo.

Výrok Miloše Zemana hodnotíme jako neověřitelný, a to proto, že Martin Nejedlý spolupracuje s prezidentem republiky pouze na základě ústní dohody, nikoli písemné smlouvy.

Martin Nejedlý, jeden z nejbližších lidí Miloše Zemana, zastává funkci externího prezidentského poradce. Mimo jiné stojí ve vedení SPO, je jejím místopředsedou. Ve vztahu k Zemanovi má Nejedlý představovat poradce pro energetiku. Jelikož však nemá oficiální smlouvu s KPR a není oficiálním zaměstnancem, jeho náplň práce nelze ověřit ani dohledat. Hrad rovněž nezveřejňuje u Nejedlého jeho životopis.

Jisté však je, že se Zemanem udržuje kontakt již od jeho vstupu do funkce v roce 2013, dodnes patří k nejužšímu okruhu spolupracovníků a osobně ho doprovází na zahraničních cestách.

Do června 2015 působil jako jednatel firmy Lukoil Aviation Czech, která distribuovala palivo na česká letiště.

Miloš Zeman naráží na výrok pronesený při loňské návštěvě Královéhradeckého kraje.

Při obhajování hospitalizačních poplatků celou situaci demonstroval na případu starobního důchodce s průměrným důchodem, tedy nelze říci, že by se o důchodcích nebavil. Doslova řekl: „Stovka denně za hospitalizační poplatek přece nikoho nezabije. Bude vás to stát tři tisíce měsíčně. Průměrný starobní důchod je 11 tisíc, pořád nebudete o žebrácké holi.” Dodal, že poplatek pokrývá stravu, topení a svícení.

Miloš Zeman výrok pronesl při loňské návštěvě Královéhradeckého kraje. Doslova řekl: „Stovka denně za hospitalizační poplatek přece nikoho nezabije. Bude vás to stát tři tisíce měsíčně. Průměrný starobní důchod je 11 tisíc, pořád nebudete o žebrácké holi.” Následně dodal (1:30 a dále), že poplatek pokrývá stravu, topení a svícení.

Nejnovější data o mediánu důchodu nabízí Statistická ročenka 2016 ČSSZ. V roce 2016 byl průměrný důchod 11 422 Kč. Medián důchodu v témže roce byl 11 344 Kč (.pdf, str. 18). To znamená, že polovina důchodců dosáhne na důchod ve výši 11 344 Kč, což je téměř průměrný důchod.

Podle tiskové zprávy České správy sociálního zabezpečení dosahoval starobní důchod v polovině roku 2017 průměrné výše 11 807 Kč. V roce 2016 byl průměrný důchod 11 422 Kč a v roce 2015 dosahoval výše 11 316 Kč.

Ve včerejším vydání (středa, 24. ledna) Frankfurter Allgemeine Zeitung je na stránce 16 článek s názvem Hängepartie in Prag bremst Reformen. V jeho rámci píší o Drahošovi jako proevropském, intelektuálním a městském kandidátovi, který mluví o přijímání uprchlíků.

Dodejme, že jde o interpretaci toho, jaké jsou Drahošovy postoje, což o jeho reálných názorech příliš nevypovídá.

Jiří Drahoš během první debaty před druhým kolem prezidentských voleb na TV Prima uvedl, že výrok o přijetí 5000 kosovských uprchlíků patřil Miloši Zemanovi. Toto Drahošovo prohlášení jsme jižověřovali a označili je za nepravdivé. Nejednalo se o výrok Miloše Zemana, který byl v té době premiérem, ale skutečně o výrok tehdejšího ministra zahraničí Jana Kavana.

Na jednání Zemanova kabinetu dne 21. dubna 1999 bylo přijato usnesení vlády o poskytování dočasného útočiště na území České republiky do 31. prosince 1999 občanům Svazové republiky Jugoslávie z provincie Kosovo. Je tedy evidentní, že o dané věci vláda jednala a Zemanův výrok není pravdivý.

Miloš Zeman reaguje na Drahošovu výtku, že jeho vláda nabídla 5 tisícům uprchlíkům z Kosova v roce 1999 pomoc. Jak dokládáme výše, není to pravda. Nicméně Zeman reaguje tvrzením, že žádný uprchlík z Kosova do České republiky nepřišel. Pokud se podíváme na fakta, tak vláda svým usnesenímrozhodla o poskytnutí útočiště obyvatelům Kosova. Organizace Člověk v tísni uvádí, že po skončení válečného konfliktuse většina uprchlíků vrátila domů. Například do Kosova se zpět vrátilo 903 osob z celkových 1034 osob, kteří v ČR získali dočasné útočiště.Z těchto dat je patrné, že ve skutečnosti do České republiky kosovští uprchlíci dorazili. Výrok tudíž hodnotíme jako nepravdivý.

V tomto případě nešlo o vládní prohlášení. Drahoš hovoří o výroku, který jsme již dříve ověřovali a podle kterého ministr zahraničí Kavan (v roce 1999) vyjádřil, že ČR by se mohla potenciálně postarat až o 5 tisíc uprchlíků z bývalé Jugoslávie. Stalo se tak na tiskové konferenci po zasedání vlády, ve které byl Zeman premiér. Nešlo však o vládní prohlášení, Kavan naopak říká, že nebylo cílem vládního jednání určitě přesné číslo uprchlíků, které je ČR schopna přijmout. Říká přímo: “Možnost, že bychom našli v našich rezervách možnost se postarat o uprchlíky v počtu řádově 2000 až 5000 nelze vyloučit, ale v této chvíli je poněkud předčasné říct přesné číslo.” Kavanův výrok tak nebyl součástí vládního prohlášení.