Miloš Zeman

Pravomoc prezidentu republiky propůjčovat či udělovat státní vyznamenání uděluje zákon 157/1994 Sb. Není stanoveno, kolik osob má nebo může prezident vyznamenat. Odvětví, která Miloš Zeman zmiňuje, byla opravdu zahrnuta v udělených vyznamenáních. Počty osobností vyznamenaných 28. října během prvního volebního období Miloše Zemana byly následující:

Rok 2013 – 29 vyznamenaných;

Rok 2014 – 33 vyznamenaných;

Rok 2015 – 35 vyznamenaných;

Rok 2016 – 30 vyznamenaných;

Rok 2017 – 39 vyznamenaných.

Profesoru Günteru Verheugenovi udělil Zeman Řád Bílého lva občanské skupiny za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky; stalo se tak dne 28. října 2016. Günter Verheugen je německý politik, který byl mimo jiné komisařem pro Rozšiřování Evropské unie v letech 1999–2004, výrazným způsobem se tedy podílel na přijetí České Republiky do EU.

Koaliční jednání po zářijových volbách v Německu byla neúspěšná a vše nasvědčovalo tomu, že dojde k předčasným volbám. Podobný výrok jsme již ověřovali zde.

Koaliční jednání, která probíhala mezi stranami CDU/CSU, FDP a Zelenými, zkrachovala. Strana SPD, která byla členem předchozí vládní koalice s CDU/CSU oznámila svůj záměr odejít do opozice. O ukončení koaličních jednání informoval předseda FDP Christian Lindner, podle jehož slov se strany neshodly na představách o modernizaci země a nenašly ani vzájemnou důvěru. Avšak prezident Německa, Frank-Walter Steinmeier, s tímto krokem nesouhlasil. Následně se opět objevila možnost obnovení koalice mezi CDU/CSU a SPD, kdy prezident přizval obě strany k jednání na konci listopadu.

Tímto krokem se Steinmeier tedy opravdu snažil stranám domluvit, podpořil další jednání mezi koaličními stranami a postavil se tak proti předčasným volbám.

Pražský hrad skutečné pořádá různé kulturní akce k příležitosti oslav, zatím jsme jich však napočítali pouze jedenáct. Další však ještě nemusí být zveřejněny a jsou např. ve fázi příprav. Je pravdou, že Pražský hrad a Kancelář prezidenta republiky jsou otevřeny pro různé exkurze, školní skupiny i veřejnost a patří sem i stálé expozice.

Jako prolog byla na podzim 2017 zahájena výstavaObnova Pražského hradu 1918–1929.

Korunovační klenoty byly ve Vladislavském sále vystaveny od 16. do 23. ledna 2018. K výročí založení republiky pořádá Hrad ve spolupráci s dalšími organizacemi výstavu Založeno 1918 - jedná se o sérii pěti výstav (součástí byla i výstava korunovačních klenotů).

V roce 2018 má Hrad naplánováno zatím pět přednášek. Počet oficiálních akcí k oslavám založení republiky je tak prozatím jedenáct.

Zeman se opravdu setkal se všemi novými členy vlády. S Robertem Plagou, nynějším ministrem školství se opravdu bavil o inkluzi. Robert Plaga v lednu uvedl, že inkluzi jako ministr rušit rozhodně neplánuje, pouze najít co neúčinnější řešení nedostačujících finančních prostředků.

Miloš Zeman se setkal se všemi novými členy vlády ještě předtím, než je jmenoval 13. prosince 2017. Následovalo to po dohodě s Andrejem Babišem na konci listopadu. S ministry, kteří byli i ve vládě Bohuslava Sobotky se před jmenováním nesetkal. S novými ministry se postupně scházel od 7. prosince do 11. prosince.

Při rozhovoru prezidenta s Robertem Plagou opravdu zaznělo téma inkluze. Robert Plaga uvedl, že se s prezidentem téměř na všem shodli, a to včetně nutné revize inkluze.

„Diskutovali jsme o finanční a věcné potřebě revize inkluze. Je potřeba znovu se podívat na vyhlášku, která podpůrná opatření definuje a podívat se do terénu, jestli je možné zrevidovat i věcnou část inkluze.“

Tu ministr plánuje řešit především po finančních stránkách, „Jeden z prvních úkolů je provést finanční a věcnou revizi inkluze. Situace není dobrá. Byl bych rád, aby to nemělo dopad na navýšení mezd pedagogických i nepedagogických pracovníků.“.

Plánuje přezkoumat i některé parametry pro přidělování asistence různě diagnostikovaným žákům v rámci snahy jejich integrace do běžného vyučování. „Bylo by vhodné podívat se, jestli existují typy diagnóz, které jsou odsouzené k neúspěšné integraci.“

Revize se bude také týkat využití asistentů učitelům „Neříkám, že je to možné u všech diagnóz, některé vyžadují, aby byl asistent u žáka, ale vím o případech, kde se asistent postará o žáka a poté velmi dobře funguje i v rámci třídy. To je ten správný přístup. Chci se podívat na to, jakým způsobem jsou přidělováni a jak to funguje v terénu.“

Inkluzi se tedy ministr jako takovou snaží zefektivnit, rušit ji neplánuje. „S ohledem na to, že jsou to desítky tisíc dětí, je debata o zrušení inkluze naprosto lichá. Má smysl se bavit o tom, v jaké míře jim má být poskytována podpora nebo například jak ji co nejúčelněji dostat.“

Prezident Zeman podporuje euro dlouhodobě a to i po řecké krizi. Nicméně se jasně vyjádřil, že nechce, aby Česko platilo eurem v době řecké krize, tedy v tomto vyjádření se jedná o výrok pravdivý.

Prezident Zeman několikrát podpořil přijetí eura, například v roce 2013 nebo 2014. V roce 2015 už svůj názor mírně pozměnil. Přijetí eura stále prezident podporoval, ale až den po tom, co z eurozóny vystoupí Řecko.

„Má jediná obava ze zavedení eura při současné podobě stabilizačního mechanismu je ta, že by český daňový poplatník platil řecké dluhy. Byl jsem velmi zklamaný z výsledku jednání, která už téměř směřovala k takzvanému Grexitu a nakonec skončila tím, že Řecko v eurozóně zůstalo.“

Zároveň ale řekl, že závidí Slovensku, že je v eurozóně. Je tedy vidět, že prezident euro stále podporoval i přes řeckou dluhovou krizi. Až téměř na konci této krize začal mít strach z toho, že by řecké dluhy platili čeští daňoví poplatníci.

V loňském roce se prezident Zeman také nevyjádřil proti přijetí eura. V dubnu nejprve zopakoval, že přijetí eura za přítomnosti Řecka v eurozóně by bylo proti zájmům České republiky, v červnu ale řekl, že jsme připraveni na vstup do eurozóny, hlavní překážkou je pouze mentální bariéra Čechů. V posledních vystoupeních týkajících se eura tedy prezident svůj názor nezměnil, pouze kladl podmínky, za kterých by Česká republika euro přijmout neměla.

Trestní oznámení z důvodu šíření poplašné zprávy podal na Jiřího Drahoše aktivista Pavel Danys.

Pavel Danys neúspěšně kandidoval ve volbách do obecních zastupitelstev v roce 2014 za Stranu soukromníků, dříve byl členem Strany práv občanů - Zemanovci.

Na dotaz Kancelář prezidenta republiky odpověděla, že Ovčáčkův twitterový účet je soukromý (přestože se na něj stále oficiálně odvolává).

Na Twitter Jiřího Ovčáčka však odkazují i oficiální stránky Pražského hradu. Ovčáček sám uvedl, že „na svém twitterovém účtu po dohodě s panem prezidentem prezentuje stanoviska pana prezidenta, hájí stanoviska pana prezidenta a hájí pana prezidenta”.Kancléř Mynář doplnil, že „dohoda mezi prezidentem a tiskovým mluvčím pana prezidenta rámcová existuje. Pan Ovčáček mluví za pana prezidenta ve věcech tiskových zpráv i těchhle komentářů na sociálních sítích do určitého rámce”.

Z těchto důvodů hodnotíme Zemanův výrok jako nepravdivý. Prezidentský mluvčí a majitel twitterového účtu Jiří Ovčáček, ale i kancléř potvrzují, že prezident konzultuje obsah na sociálních sítích zveřejněný.

Názvem Dublin IV se označuje návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, který má nahradit nařízení z roku 2013, tzv. Dublin III. Dublin IV je zatím pouze návrhem nařízení, který zatím nebyl přijat.

Andrej Babiš při své návštěvě Bulharska projednával se svým bulharským protějškem, premiérem Bojkem Borisovem, témata spojená s migrační politikou Evropské Unie. Bulharsko je totiž předsedajícím státem EU, v migrační politice během svého předsednictví chce dosáhnout kompromisu mezi členskými státy.

Je třeba také dodat, že návrh Dublinu IV bude mít nejspíše pozměněný proces přijetí nařízení. Zástupci členských států se totiž dohodli na summitu Evropské rady z října 2017, že k přijetí nařízení a dalších předpisů upravující azylový systém bude při hlasování v Radě třeba souhlasu všech členských států, nikoliv pouze kvalifikované většiny, která je vyžadována podle unijních smluv. Česká republika tak bude mít právo veta při schvalování návrhu nařízení obsahující výše uvedený mechanismus.

Otázka časopisu Reflex směřovala k tomu, se kterým vládním představitelem se Drahošovi jako představiteli Akademie věd dobře spolupracovalo. Tehdy řekl, že se mu dobře jednaloprávě s Bělobrádkem a s Kalouskem coby ministrem financí pak měl velmi korektní vztahy.Ze strany Drahoše tedy slova o důvěře nezazněla.

Oficiálně se k věci vyjádřil samostatně jen ředitel BIS Michal Koudelka dne 1. prosince 2017:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.

Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.

BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”

Vzhledem k neexistenci oficiálního vyjádření k dané věci - ovlivňování voleb ze strany zahraničních zpravodajských služeb - ze strany Hradu či zmíněných ředitelů, je výrok hodnocen jako neověřitelný. Dodejme, že prezident je podle zákona tajnými službami pravidelně informován a může rovněž tyto služby úkolovat. Zda a v jakém rozsahu se tak stalo v této věci, není ovšem zřejmé.