Andrej Babiš

Přehledy o počtu pozitivních případů a jejich struktuře pravidelně zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví. Dle informací (.xlsx), které byly dostupné 6. října, bylo za předchozí den potvrzeno celkem 1 108 případů covidu-19. Nenaočkovaných bylo z tohoto počtu celkem 841, tedy 75,9 %. Za pět dní od 1. do 5. října to poté bylo celkem 76,4 %.

Ministerstvo zdravotnictví v rámci výše uvedeného přehledu zveřejňuje také počty nově hospitalizovaných za daný den. Podle těchto informací bylo 5. října 2021 nově hospitalizováno celkem 24 osob s covidem-19, z toho bylo 16 (tedy 66,7 %) neočkovaných. Za předcházejících pět dní (od 1. do 5. října) činil tento podíl 77,6 %.

Čísla uváděná Andrejem Babišem tak nejsou zcela přesná, nicméně se pohybují v mezích námi tolerované míry nepřesnosti (10 % u číselných údajů). Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle posledních dat, která Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo před konáním debaty, bylo k 5. říjnu 2021 v českých nemocnicích hospitalizováno celkem 267 osob s covidem-19 (.pdf, str. 1). Z tohoto počtu pak bylo 63 lidí hospitalizováno na jednotkách intenzivní péče (JIP).

Kandidátem Pirátské strany a STAN na ministra zdravotnictví je právník Ondřej Dostál. V poslední době je jeho jméno často skloňováno kvůli jeho názorům na vakcinaci proti covidu-19, především v souvislosti se skutečností, že sám očkován není. Jako důvod uvádí vysokou hladinu protilátek. Někteří členové Pirátské strany prohlásili, že by neměli problém s tím, že není očkovaný, ale vadí jim způsob, jakým tuto skutečnost prezentoval, a v důsledku poškození Pirátské strany.

Na svém blogu na Aktuálně.cz zdůvodňuje, proč není očkován. Zmiňuje také, proč pokládá za citlivý údaj, zda je člověk očkován, nebo nikoliv. „Nejsem odmítačem vakcinace,“ pokračuje Dostál a rozvíjí svůj pohled na očkování.

Na Twitteru se nicméně 8. října 2020, tedy téměř před rokem, Dostál vyjádřil takto: 

Aktuálně je už tweet smazán a je dostupný jen z internetového archivu. 

Premiér Babiš uvádí nepřesnou citaci, pro hodnocení je ale důležitý obsah Babišových a Dostálových slov. Andrej Babiš uvádí, že Ondřej Dostál nechtěl „žádné vakcíny“, čímž ale výrazně posouvá vyznění Dostálova tweetu. Ten totiž pouze uvedl, že je proti „vynucování vakcinace šikanou neočkovaných,“ nikoliv že by byl proti očkování jako takovému. Ostatně ani z dalších vyjádření Ondřeje Dostála z podzimu a zimy 2020 nevyplývá, že by kdy zpochybňoval očkování samotné. V prosinci 2020 například uvedl: „Můj názor: pro COVID-očkování nechť platí 2D - Dostupnost a Dobrovolnost.“

Soňu Pekovou na státní vyznamenání navrhlo hnutí STAN, nikoli TOP 09, a to s odůvodněním, že „ve své laboratoři přišla na jednodušší testování na nový typ koronaviru“. Senát v červenci 2020 následně tento návrh potvrdil, Peková nakonec ale státní vyznamenání od prezidenta republiky neobdržela.

Kontroverze ohledně Soni Pekové vzbudil mimo jiné její výrok z června 2020, že covid-19 do Vánoc zmizí. K tomu však nedošlo, naopak na počátku roku 2021 přišla velmi silná vlna epidemie. Dále také tvrdí, že virus je uměle vytvořen a vystupuje taktéž proti vakcinaci.

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler sice byl nominován TOP 09, ovšem nikoli na státní vyznamenání, nýbrž do Ústředního krizového štábu. Následně se však Roman Šmucler nechvalně proslavil především svým velkým odporem k protiepidemickým opatřením. Zlehčoval také vážnost epidemie. Lékařce, která na internetu přiznala, že se na covidovém oddělení hroutí, pak např. napsal, že „asi není zdravotník“.

V rámci Zelené dohody pro Evropu, tedy tzv. Green Dealu, který byl schválen Evropskou radou v prosinci 2020, došlo k navýšení klimatického cíle EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 minimálně na 55 % oproti roku 1990. Východoevropské země Unie požadovaly, aby přechod k čistým energiím neúnosně nezatížil jejich ekonomiky. Uveďme, že hodnota 55 % se vztahuje na Evropskou unii jako celek a dá se předpokládat, že pro Českou republiku zůstane nižší. Premiér Babiš přitom skutečně prosazoval, aby se jednalo o kolektivní cíl EU, tedy aby se snížení emisí o 55 % nevztahovalo na členské státy samostatně.

Po prosincovém summitu Evropské rady, v níž Českou republiku zastupuje český premiér, Andrej Babiš uvedl: „Po vyřazení uhelných elektráren budeme ústřední topení z uhlí schopni efektivně nahradit právě jedině plynem.“ Premiér Babiš svůj souhlas se Zelenou dohodou podmínil finanční podporou pro využití zemního plynu a také unijním souhlasem s rozvojem jaderné energetiky. Dle závěrů summitu Evropské rady je zemní plyn „přechodnou technologií na cestě k dosažení nových evropských emisních cílů“.

Andrej Babiš v minulosti opakovaně tvrdil, že v Evropské radě prosadil jádro jako čistý zdroj energie. Možnou roli jaderné energie pro dosažení cílů stanovených v rámci Zelené dohody však zmiňovalo již usnesení Evropského parlamentu z konce listopadu 2019. V závěrech ze zasedání Evropské rady 12. prosince 2019, kterého se účastnil i Andrej Babiš, je uvedeno (.pdf, str. 2, bod 6), že „některé členské státy uvedly, že součástí jejich vnitrostátní skladby zdrojů energie je energie jaderná“. Uveďme však, že jaderná energie stále nebyla v rámci EU zařazena mezi „udržitelné zdroje energie“, které mají mít podle Zelené dohody pro Evropu zásadní roli (bod 2.1.2).

Premiér Babiš také po jednání Evropské rady uvedl, že „byla zohledněna role lesů při plnění klimatických cílů, protože nás limituje kůrovcová kalamita“. Obnovu lesů po kůrovcové kalamitě vláda také zahrnula do Národního plánu obnovy, díky němuž může Česká republika žádat Unii o schválení finančního balíčku z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 179 mld. Kč ve formě grantů. Zmiňme, že obnova lesů postižených kůrovcem je součástí tzv. zelené transformace v rámci plánu obnovy a představuje významný nástroj pro snižování dopadů změny klimatu.

Celkově tedy hodnotíme výrok jako pravdivý. Andrej Babiš totiž skutečně prosazoval, aby cíl snížit emise o 55 % byl kolektivní pro celou Unii. Zároveň prosadil, aby jednotlivé dokumenty týkající se Zelené dohody, bez ohledu na jejich právní závaznost, zohlednily také využití zemního plynu a jaderné energie a obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Jaké má prosazení těchto „slov“ praktické důsledky, nehodnotíme.

Podle Globálního indexu míru (GPI), který je měřítkem globálního míru, se Česká republika v roce 2021 (.pdf) nachází na devátém místě ze všech hodnocených zemí světa. V roce 2020 (.pdf) se řadila na osmé místo. Andrej Babiš tedy uvádí pro rok 2021 o jedno místo nepřesný údaj, jeho výrok nicméně hodnotíme jako pravdivý, a to i vzhledem ke skutečnosti, že se Česká republika na jím uváděné osmé příčce nacházela v předcházejícím roce.

Upřesněme, že pořadí je posuzováno například z hlediska úrovně bezpečnosti a zabezpečení, rozsahu aktuálních vnitrostátních a mezinárodních konfliktů a podle stupně militarizace. Místo v první desítce nejbezpečnějších zemí světa si Česká republika udržuje od roku 2015.

V článku Financial Times označil Ruchir Sharma, manažer investiční banky Morgan Stanley, region východní Evropy a Českou republiku (na prvním místě) za jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik světa. 

Autor zmíněného článku poměřuje prosperitu pravidlem Světové banky, podle kterého se daný stát zařadí mezi vyspělé ekonomiky, pokud jeho hospodářský výkon (HDP) překročí hranici 17 tisíc dolarů na osobu ročně. České republice se to podařilo už v roce 2014 a mezi postkomunistickými zeměmi patří spolu se Slovinskem a Estonskem dodnes do suverénně nejlepší trojky. Vzestup východní Evropy je pak „zapomenutým úspěchem“, jehož lídrem je právě Česko.

Evropské emisní povolenky (EU ETS) jsou nástrojem ke snižování emisí skleníkových plynů prostřednictvím jejich zpoplatnění. Elektrárny, průmyslové továrny a firmy musí mít tedy na vypouštěné emise povolenky v příslušném rozsahu, který se během let snižuje. 

Cena emisních povolenek se v srpnu 2021 vyšplhala na 61 eur za tunu vypouštěného oxidu uhličitého, což představovalo růst o 77 % od začátku roku. 

Andrej Babiš se vyjádřil pro zastropování cen emisních povolenek, neboť dle něj mají vliv na cenu elektřiny. iRozhlas uvedl: „Premiér se chystá poslat dopis předsedovi Evropské rady a předsedkyni Evropské komise, cenu povolenek by chtěl začít řešit už na neformálním summitu začátkem října.“ 6. října na summitu EU ve Slovinsku jednal Andrej Babiš hned ráno se španělským premiérem o koordinaci postupu ohledně povolenek.

Česká republika a další 4 členské země EU již 5. října zveřejnily výzvu ohledně růstu cen emisních povolenek, reformy trhu s elektřinou a závislosti na dovozu energií.

Andrej Babiš těsně před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017, které se konaly 20.–21. října, rozeslal občanům letáček v podobě smlouvy. Ta obsahovala 22 bodů, které chtěl Andrej Babiš plnit, pokud se stane premiérem České republiky. Body ve formě závazků a slibů se dotýkaly např. rozvíjení demokracie v ČR, pomoci mladým s dostupností bydlení nebo nepřijetí eura.

Pro úplnost doplňme, že ne všechny body v tomto letáku lze objektivně zhodnotit, protože se v některých případech jedná o poměrně obecné a přesně nedefinované závazky. Zda Andrej Babiš všechny body své „smlouvy s občany“ splnil, jak dále v debatě zmiňuje, tedy v rámci našeho odůvodnění nehodnotíme.

Andrej Babiš v roce 2017 jako tehdejší vicepremiér a ministr financí zveřejnil závěry zpráv mezinárodních auditorských firem EY a PWC o svých příjmech. Z těch vyplynulo, že měl od roku 1996 do roku 2015 celkové příjmy 2,4 miliardy korun.

Nicméně dle analytiků nejsou zprávy auditem v pravém slova smyslu. Nemají tak vypovídající hodnotu, která je auditům přisuzována. Jak uvádí Tomáš Brabec z auditorské společnosti APOGEO AUDIT: „(…) předložený audit tak minimálně v oblasti dosažených osvobozených příjmů neosvědčuje, že tento osvobozený příjem byl fakticky realizován.“ Sám Babiš nedávno řekl, že ve zmíněném auditu nejsou zohledněny všechny zdaněné finance. Ostatně sami auditoři ve zprávě uvedli, že provedli kontrolu „vybraných položek zdanitelných příjmů, vybraných osvobozených příjmů a úroků z dluhopisů uvedených,“ tedy ne kompletní zdanitelné příjmy Andreje Babiše.

O svém majetku však informují i další politici, např. bývalý kandidát na prezidenta v roce 2018 Michal Horáček uveřejnil na svém webu majetkové přiznání (.pdf). Babiš tak není jediným politikem, který uveřejnil své příjmy a majetek, ovšem ani Horáček nepublikoval údaje od roku 1996.

Další majetková přiznání všech veřejných funkcionářů včetně politiků jsou zveřejňována v centrálním registru ministerstva spravedlnosti, přičemž informace jsou veřejnosti přístupné pouze na základě žádosti. 

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, poněvadž Andrej Babiš sice zveřejnil závěry auditů, z kterých vyplývají jeho příjmy v období 1996–2015, nejedná se ale o všechny jeho zdanitelné příjmy.