Andrej Babiš

Podle posledního dohledatelného odhadu mělo hlavní město Praha na účtu kolem 80 miliard. Uvedl to v dubnu 2021 náměstek primátora pro finance Pavel Vyhnálek, který tím vysvětloval, proč Praha určité množství peněz neinvestuje. Reagoval zároveň na kritiku ministryně financí Aleny Schillerové. Do neinvestovaných peněz patří například 20 miliard, které patří pražským městským částem nebo 10 miliard, jež jsou určeny na splácení dluhopisů.

Dále můžeme předpokládat, že Praha má na účtu kolem 50 miliard, které šetří na budoucí investice, například na projekt stavby metra D. To bude stát kolem 100 miliard a město si na něj může půjčit pouze polovinu této částky, proto pro realizaci projektu musí druhou polovinu našetřit. Další peníze jsou pak určeny k případnému vykrytí neočekávaného propadu v příjmech, navýšení investic apod. K podobnému číslu pak došel i server Neovlivní.cz.

V prosinci minulého roku schválilo pražské zastupitelstvo rozpočet, který počítá s příjmy a výdaji téměř 88 miliard. Příjmy budou pocházet především z daní a ve výdajích se počítalo například s již zmíněnou investicí do stavby metra D.

Na závěr dodejme, že Andrej Babiš slučuje dohromady jak peníze na účtu pražského magistrátu, tak peníze jednotlivých městských částí, což jsou samostatné subjekty, které hospodaří autonomně. Pro hodnocení výroku jsou však důležitá slova, jež pronesl (video, čas 52:07) před samotným výrokem: „Samospráva nestaví byty. Praha má na účtě 90 miliard a nestaví.“ Stavět byty přitom mohou ze svého rozpočtu i jednotlivé městské části, a v tomto kontextu je tedy do určité míry relevantní sečíst peníze na účtech magistrátu a jednotlivých samospráv. Protože námi dohledaná hodnota 80 mld. není zcela aktuální odhad a zároveň se tolik neodchyluje od premiérem tvrzených 90 miliard, hodnotíme výrok jako pravdivý.

7. června 2021 byla zahájena dostavba úseku dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Na výstavbě tohoto 32kilometrového úseku spolupracuje veřejný a soukromý sektor formou PPP (zkratka angl. Public Private Partnership). Jedná se o systém partnerství veřejného a soukromého sektoru, kdy je stavba financována soukromými investory, kteří ji po dokončení na dohodnutou dobu také provozují. Stát během této doby soukromému subjektu stavbu splácí. Cílem takových projektů je zvýšení kvality i efektivnosti veřejných služeb a urychlení realizace projektů.

Dodejme, že dálnice D4 opravdu má spojovat (.pdf, str. 2) hlavní město Prahu a Strakonice/Písek. Premiér Babiš mírně nepřesně uvádí délku zahájené dostavby. Rozdíl 2 kilometrů se ovšem vejde do námi tolerované odchylky a výrok Andreje Babiše tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zdanění nadrozměrných bytů

O Pirátech se v souvislosti s vyšším zdaněním dlouhodobě neobydlených domů začalo hovořit na základě twitterového komentáře od člena Pirátů Tomáše Kaplera. Podle něj by měly být zavedeny vysoké daně z nemovitostí, ale každý by měl mít nárok na 30 m², ze kterých by platil nízké nebo žádné daně.

Kapler posléze svůj názor na tuto problematiku podrobně vysvětlil ve svém facebookovém příspěvku, ve kterém připomněl, že je pouze řadovým členem. Zároveň zdůraznil, že předvolební program koalice Pirátů a Starostů žádný takový návrh neobsahuje. Ke kauze se vyjádřil i Ivan Bartoš, který uvedl, že „fakt neřeším, co někdo píše v nějakých diskuzích“. Bartoš zároveň zdůraznil, že je důležitější se zabývat tím, co má strana v programu, a její aktivitou na úrovni legislativy a exekutivy.

Zavedení možnosti zvýšit daň u dlouhodobě neobydlených bytů sice Piráti měli ve svém předvolebním programu do Poslanecké sněmovny v roce 2017, avšak aktuální program uskupení Pirátů a Starostů tento slib skutečně už neobsahuje. Na svém webu pak možnost vyššího zdanění bytů výslovně vyloučili. Není tedy pravda, že by Piráti momentálně plánovali, alespoň podle jejich veřejných vyjádření, zavést takovouto daň. Pro úplnost jen připomeňme, že předvolební koalice dále mimo jiné prosazuje vyšší zdanění komerčních nemovitostí. Předseda Pirátů Ivan Bartoš v rozhovoru pro E15 uvedl, že s tímto návrhem přišli Starostové. 

Dále ještě dodejme, že o zvýšení daně z nemovitosti se v souvislosti s Piráty hovoří i na základě článku sepsaného zájmovou skupinou příznivců Pirátů. Článek se zabývá teoretickým zavedením nepodmíněného základního příjmu a jeho teoretickými možnostmi financování, mezi kterými se objevilo i zvýšení daně z nemovitosti. V úvodu článku je ovšem zdůrazněno, že tento text je „výstupem zájmové pracovní skupiny, neodráží oficiální stanoviska strany ani její volební program“.

Vyvlastnění

V souvislosti s nezávazným referendem o vyvlastnění bytů v Berlíně publikoval 27. září pirátský poslanec František Kopřiva na svém Twitteru příspěvek, který zněl: „Reminder pro místní konzervativní obdivovatele Západu: Včera se občané vyslovili v jedné zemi pro manželství pro všechny a v metropoli druhé země pro vyvlastnění čtvrt milionu bytů od největších developerů. #patrimenazapad.” Ještě týž den se však Kopřiva na Twitteru omluvil za svůj předchozí tweet a dodal vysvětlení, že chtěl „poukázat na selektivní vnímání západní Evropy během kampaně“. „Vyvlastňování bytů rozhodně nepodporuji,” uzavřel svůj tweet Kopřiva.

Dle tiskové zprávy Ministerstva zdravotnictví z 6. října 2021 bylo k 5. říjnu očkováno alespoň jednou dávkou proti covidu-19 67,3 % dospělé populace v ČR.

Přehledy o počtu pozitivních případů a jejich struktuře pravidelně zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví. Dle informací (.xlsx), které byly dostupné 6. října, bylo za předchozí den potvrzeno celkem 1 108 případů covidu-19. Nenaočkovaných bylo z tohoto počtu celkem 841, tedy 75,9 %. Za pět dní od 1. do 5. října to poté bylo celkem 76,4 %.

Ministerstvo zdravotnictví v rámci výše uvedeného přehledu zveřejňuje také počty nově hospitalizovaných za daný den. Podle těchto informací bylo 5. října 2021 nově hospitalizováno celkem 24 osob s covidem-19, z toho bylo 16 (tedy 66,7 %) neočkovaných. Za předcházejících pět dní (od 1. do 5. října) činil tento podíl 77,6 %.

Čísla uváděná Andrejem Babišem tak nejsou zcela přesná, nicméně se pohybují v mezích námi tolerované míry nepřesnosti (10 % u číselných údajů). Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle posledních dat, která Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo před konáním debaty, bylo k 5. říjnu 2021 v českých nemocnicích hospitalizováno celkem 267 osob s covidem-19 (.pdf, str. 1). Z tohoto počtu pak bylo 63 lidí hospitalizováno na jednotkách intenzivní péče (JIP).

Kandidátem Pirátské strany a STAN na ministra zdravotnictví je právník Ondřej Dostál. V poslední době je jeho jméno často skloňováno kvůli jeho názorům na vakcinaci proti covidu-19, především v souvislosti se skutečností, že sám očkován není. Jako důvod uvádí vysokou hladinu protilátek. Někteří členové Pirátské strany prohlásili, že by neměli problém s tím, že není očkovaný, ale vadí jim způsob, jakým tuto skutečnost prezentoval, a v důsledku poškození Pirátské strany.

Na svém blogu na Aktuálně.cz zdůvodňuje, proč není očkován. Zmiňuje také, proč pokládá za citlivý údaj, zda je člověk očkován, nebo nikoliv. „Nejsem odmítačem vakcinace,“ pokračuje Dostál a rozvíjí svůj pohled na očkování.

Na Twitteru se nicméně 8. října 2020, tedy téměř před rokem, Dostál vyjádřil takto: 

Aktuálně je už tweet smazán a je dostupný jen z internetového archivu. 

Premiér Babiš uvádí nepřesnou citaci, pro hodnocení je ale důležitý obsah Babišových a Dostálových slov. Andrej Babiš uvádí, že Ondřej Dostál nechtěl „žádné vakcíny“, čímž ale výrazně posouvá vyznění Dostálova tweetu. Ten totiž pouze uvedl, že je proti „vynucování vakcinace šikanou neočkovaných,“ nikoliv že by byl proti očkování jako takovému. Ostatně ani z dalších vyjádření Ondřeje Dostála z podzimu a zimy 2020 nevyplývá, že by kdy zpochybňoval očkování samotné. V prosinci 2020 například uvedl: „Můj názor: pro COVID-očkování nechť platí 2D - Dostupnost a Dobrovolnost.“

Soňu Pekovou na státní vyznamenání navrhlo hnutí STAN, nikoli TOP 09, a to s odůvodněním, že „ve své laboratoři přišla na jednodušší testování na nový typ koronaviru“. Senát v červenci 2020 následně tento návrh potvrdil, Peková nakonec ale státní vyznamenání od prezidenta republiky neobdržela.

Kontroverze ohledně Soni Pekové vzbudil mimo jiné její výrok z června 2020, že covid-19 do Vánoc zmizí. K tomu však nedošlo, naopak na počátku roku 2021 přišla velmi silná vlna epidemie. Dále také tvrdí, že virus je uměle vytvořen a vystupuje taktéž proti vakcinaci.

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler sice byl nominován TOP 09, ovšem nikoli na státní vyznamenání, nýbrž do Ústředního krizového štábu. Následně se však Roman Šmucler nechvalně proslavil především svým velkým odporem k protiepidemickým opatřením. Zlehčoval také vážnost epidemie. Lékařce, která na internetu přiznala, že se na covidovém oddělení hroutí, pak např. napsal, že „asi není zdravotník“.

Nejprve uveďme, že premiér Andrej Babiš mluvil o preferencích politických subjektů před volbami do německého spolkového sněmu, které se konaly 2 dny po debatě. Ačkoli výrok zní „SPD vede o jedno procento“, premiér Babiš měl na mysli procentní bod, se kterým se při hodnocení vývoje ukazatele v procentech pracuje.

Hlavními favority na vítěze německých voleb byla v posledních měsících koalice křesťanskodemokratických stran CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové a Sociálnědemokratická strana Německa (SPD). Po většinu roku v průzkumech dominovala CDU/CSU. Obrat nastal 24. srpna, kdy se do vedení v prvním průzkumu dostala SPD.

Preference politických subjektů zkoumá více agentur. Pro zpřesnění odhadu volebního výsledku se dělají souhrny volebních modelů. Jeden takový vytvořil kupříkladu zpravodajský web Politico. V den předvolební debaty České televize z Ústeckého kraje, tedy 24. září, měla SPD dle souhrnu volebních modelů Politico 26 % a CDU/CSU 23 %. Rozdíl činil 3 procentní body. Dle našeho souhrnu v grafu níže tvoří rozdíl 2 procentní body. Nesmíme ale opomenout, že 24. září vyšel průzkum institutu Allensbach, jenž skutečně ukazoval rozdíl 1 procentního bodu.

Doplňme, že nakonec volby v souladu s odhady vyhrála Sociálnědemokratická strana Německa (SPD).

Zdroj: Politico.

Podle posledních dat (.xlsx) tvoří vývoz do Německa 32,3 % celkového českého exportu, a skutečně se tak jedná o zemi, do které Česká republika vyváží nejvíce. Pro ilustraci zmiňme, že dovoz z Německa činí 23,1 % celkového importu. Druhou zemí, kam Česko nejvíce vyváží, je Slovensko (7,5 % celkového exportu). Dodejme, že tato data zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, které vychází z dat Českého statistického úřadu.

Zdroje: 2016 (.pdf), 2017–2018 (.pdf), 2019–2020 (.xlsx), 1–7/2021 (.xlsx).

Ačkoli podíl vývozu není větší než 33 %, jak uvádí Andrej Babiš, výrok hodnotíme jako pravdivý. Rozdíl je totiž těsný a splňuje naši toleranční odchylku, kterou pro hodnocení používáme. Kvůli vysokému podílu exportu do Německa a importu z Německa lze zároveň říct, že je tento stát pro ČR „nejdůležitější ekonomický partner“, jak prohlásil předseda vlády Babiš.