Andrej Babiš

Hodnocení výroku jsme změnili na základě upozornění ministerstva financí. Původní hodnocení vycházelo ze starší verze návrhu rozpočtu.

Podle údajů z návrhu státního rozpočtu pro rok 2016 jak byl předložen Sněmovně, skutečně došlo ke zlepšení některých ukazatelů. Oproti roku 2015 se snížil plánovaný schodek ze 100 na 70 miliard korun, příjmy rostou více než výdaje. Co se prorůstovosti týče, jeden z důležitých ukazatelů jsou investice, které se oproti roku 2015 sice zvýšily, ale stále ještě nedosahují například úrovně roku 2013 či dalších "krizových" let.

Výrok tak hodnotíme jako zavádějící, ukazatele rozpočtu jsou lepší oproti loňskému roku, nikoliv však vzhledem k letům předchozím.

Původní hodnocení:

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože návrh státního rozpočtu pro rok 2016 nesplňuje charakter "šetření", se kterým ministr financí operuje.

I když je schodek (saldo) naplánován nižší než v minulém roce, kdy jeho plánovaná výše byla 100 mld. Kč, přičemž letos je jeho odhad jen 70 mld. Kč, není to výsledek "šetření", nýbrž vyšších příjmů, které se meziročně zvýšily o 60 mld. Kč.

Naopak výdaje jsou v návrhu státního rozpočtu (SR) pro rok 2016 vyšší, než bylo plánováno v předchozím roce, a to o 30 mld. Toto zvýšení pak jde zejména na vrub tzv. běžným výdajům, tedy výdajům na provoz. Naopak objem tzv. kapitálových výdajů, tedy investic, se meziročně snižuje.

v mld. KčPříjmy SRVýdaje SRz toho kapitálové výdajez toho běžné výdajeSaldo SR20151 119

1 21975,81 142,610020161 179 1 24971,61 177,670

Údaje pro rok 2015 jsou čerpány z Návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2015. Údaje jsou konkrétně převzaty z tabulkové přílohy zákona.

Údaje pro rok 2016 jsou čerpány z Návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2016. Konkrétní data jsou taktéž převzata z tabulkové přílohy tohoto zákona.

Podle datového portálu Ministerstva financí skutečně byly státní rozpočty ČR každoročně deficitní, tedy výdaje převyšovaly příjmy (kompletní historická data poskytuje Česká národní banka).

Co se týče rozpočtů, které sestavovalo ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše, z úhrnné bilance (.pdf) plánovaných příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2015 a návrhu rozpočtu (.doc) na rok 2016 vyplývá, že objem výdajů opět převýšil/převýší objem příjmů. Výrok ministra Babiše je proto možné hodnotit jako nepravdivý.

v mil. Kč201020112012201320142015*2016*Celkové příjmy 1 000 377 1 012 755 1 051 387 1 091 863 1 133 826 1 118 455 1 179 300 Celkové výdaje 1 156 793 1 155 526 1 152 387 1 173 128 1 211 608 1 218 455 1 249 300 Schodek (-) nebo přebytek (+) -156 416 -142 771 -101 000 -81 265 -77 782 -100 000 -70 000

* předpoklad zdroj dat: monitor.statnipokladna.cz, mfcr.cz, apps.odok.cz

Státní dluh činil ke konci roku 2013 1 683,3 miliardy korun (vláda, jíž je Andrej Babiš členem, byla jmenována 29. ledna 2014). Podle čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu České republiky pak byla k 30. červnu 2015 jeho výše 1 663 miliard, tedy o 20,3 miliardy méně.

Neplatí však, že by byl Andrej Babiš první ministr, který snížení dluhu dosáhl. Dluh vyjádřený v absolutních číslech se snížil již letech 1994 a 1995, což jsou také roky, kdy byl státní rozpočet v přebytku. V tomto období byl ministrem financí Ivan Kočárník.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dat o pokladním plnění za roky 2014 a 2015.

Pro rok 2014 byl naplánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 114 miliard korun, skutečné saldo však bylo 77,78 miliard.

Za devět měsíců roku 2015 činí zatím pokladní saldo 2,77 miliardy korun, schválený schodek za pro celý rok je 100 miliard.

Vláda na jednání 8. července 2015 rozhodla o dobrovolném přijetí celkem 1 500 migrantů v rozmezí let 2015 až 2017. Sám ministr Babiš v tentýž den uvedl, že "je potřeba, abychom přijímali uprchlíky, kteří se zapojí do pracovního procesu a nebudou brát podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky."

Premiér Sobotka 17. září 2015 v PSP zopakoval ochotu a kapacitu ČR přijmout tisíce uprchlíků na dobrovolné bázi. Podle nejnovějších statistik Ministerstva vnitra bylo v ČR jen v srpnu 2015 zaevidováno 92 žádostí o mezinárodní ochranu a z toho dvěma bylo vyhověno udělením azylu a ve 27 případech bylo rozhodnuto o udělení doplňkové ochrany.

Ačkoliv ČR 22. září spolu s Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem hlasovala proti návrhu Evropské komise na přerozdělení 120 000 žadatelů o azyl mezi členské státy EU, premiér Sobotka 1. října prohlásil: "Nepůjdeme stejnou cestou jako Slovensko, akceptujeme závěry ministerské rady ohledně přerozdělení 120 tisíc osob a z této pozice budeme dále jako Česká republika vyjednávat."

ODS vládla v České republice v letech 1992–1997 (vlády Václava Klause), v letech 2006–2009 (vlády Mirka Topolánka) a v letech 2010–2013 (vláda Petra Nečase). Pokud budeme sledovat výši zdanění během fungování těchto kabinetů (složená daňová kvóta podle OECD), tak zjistíme, že ze vlád Václava Klause mezi roky klesla tato kvóta z 37,1 na 33,7 %, daně tedy klesaly.

V letech 2007–2009 pak tato kvóta klesla z 34,3 na 32,4 %. Během posledního vládnutí ODS za premiéra Nečase se pak složená daňová kvóta zvýšila a to z 32,5 na 34,3 %. Na základě těchto dat lze doložit, že během vládnutí ODS se výše zdanění v České republice zvýšilo pouze za vlády Petra Nečase v období recese a výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Volební program ODS z roku 2006 (.pdf, str. 6 až 8) v kapitole daňový systém uvádí slib zavedení rovné daňové sazbě ve výši 15 % pro fyzické a právnické osoby a DPH. Program hovoří o rušení některých daní (darovací, dědické, z převodu nemovitostí, z kapitálových příjmů a úroků).

Topolánkova vláda prosadila tzv. rovnou daň u příjmů fyzických osob v roce 2008 (skutečná výše zdanění se ovšem může lišit od deklaŕovaných 15 %, viz výrok „Potom zavedli tzv. rovnou daň“). U dani z příjmu právnických osob došlo mezi lety 2007 až 2009 ke snížení ze 24 % na 21 %, v roce 2009 dále na 20 %, a to s výjimkou investičních, podílových a penzijních fondů (vývoj daně zde). K deklarovanému sjednocení na 15 % ovšem nikdy nedošlo.

V oblasti DPH dochází za Topolánka pouze k navýšení snížené sazby DPH z 5 % na 9 % (základní sazba zůstala na výši 19 %).

Volební program ODS z roku 2010 (.pdf, str. 18) uvádí v kapitole věnované daním slibuje, že „udržíme daně na současné úrovni. Nezvýšíme ani odvody na sociální pojištění (...) zachováme rovnou daň z příjmu.“ O přímém snižování daní se zde nehovoří. Slib zachování výše daní ovšem Nečasův kabinet porušil hned několikrát. Za jeho vlády došlo několikrát zvýšení sazby DPH, a to hned v roce 2010 (snížená sazba na 10 % a základní sazba na 20 %). Následně v roce 2012 v rámci tzv. daňového balíčku, kdy došlo ke schválení souboru daňových opatření – dalšímu zvýšení DPH (nižší sazba na 15 %, vyšší na 21 %), zavedením tzv. solidárního příspěvku pro příjmové skupiny přesahující čtyřnásobek průměrné mzdy, zvýšení daně z převodu nemovitosti, omezení výdajových paušálů pro živnostníky, zrušení stropu pro odvody na zdravotní pojištění aj.

Získanou částku jsme aktualizovali na základě upozornění MF ČR.

"Ke dni natáčení pořadu byl výnos z prodeje dluhopisů se záporným úrokem 110,6 mil. Kč. Částka 240 mil. Kč je očekávaný celkový příjem jak z investičních operací souvisejících s emisní činností, tak příjem plynoucí ze záporných výnosů," informoval nás Michal Žurovec.

Původní hodnocení:

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě tiskové zprávy Ministerstva financí ČR. V této zprávě vedoucí Oddělení vnější vztahy a komunikace Michal Žurovec informuje o úspěchu ministerstva, kdy se podařilo dosáhnout záporného výnosu u tříletých státních dluhopisů, ročních státních pokladničních poukázek a naposled i u bezkupónových státních dluhopisů splatných v roce 2017.

"Celkově již v letošním roce přinesly emise státních dluhopisů se záporným výnosem do státního rozpočtu 89,2 mil. Kč," píše Žurovec. Takto získaný příjem pro státní rozpočet je tedy podstatně nižší, než uvádí pan ministr.

Podle návrhu příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2014 až 2016 ministerstva financí schváleného usnesením vlády (.pdf) ze dne 12. června 2013 byl plánovaný schodek státního rozpočtu na rok 2016 105 mld. Kč. Tento návrh však nelze ztotožnit s konkrétní předlohou zákona o státním rozpočtu. Tvrzení ministra Babiše je proto zavádějící.

Ministerstvo financí v předkládací zprávě (.doc) k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 skutečně počítá se saldem státního rozpočtu ve výši 70 mld. Kč. Konstatovat skutečné plnění závazků, které vyplývají ze státního rozpočtu, je však možné teprve až na základě státního závěrečného účtu.

Odvod loterijních společností do ČOV byl prosazen v první polovině roku 2013. Jednalo se o návrh novely zákona o loteriích (celý návrh - .pdf) a jiných podobných hrách z dílny skupiny poslanců. Spojitost s Rusnokovou vládou (Babiš zaměňuje za Fischerovu vládu) je fakticky nulová, zákon pouze finálně podepsal premiér Rusnok, nicméně na samotné projednávání neměl žádný vliv, zmíněná novela prošla Parlamentem v době vlády Petra Nečase.

Návrh je podrobně popsán v důvodové zprávě (viz. celý návrh - str. 4), konkrétně jde o snížení odvodů loterijním firmám s tím, že ty se zavázaly posílat finanční prostředky (ve výši snížení odvodu) přímo Českému olympijskému výboru, což jinak podle zákona na nich nebylo vymahatelné.

Web Českého olympijského výboru přehledně ukazuje plánované příjmy z tohoto odvodu. Pro letošní rok jde o 430,5 milionu korun, zde je Babiš tedy velmi přesný. Co se týká těchto peněz, jejich distribuce jednotlivým sporovním svazům je transparentní. Jde také vidět, že peníze neputují pouze do několika málo sportů, ale i do neolympijských sportů.

Co se týká dalšího financování sportu, podívejme se na stav roku 2014, který vychází ze schváleného rozpočtu.

Schválený zákon o státním rozpočtu (.pdf) na rok 2014 uvádí výdaje na sport ve 3 kapitolách – Ministerstvo vnitra (výdaje na sportovní reprezentaci), obrany (zajištění státní sportovní reprezentace) a školství, mládeže a tělovýchovy (sportovní reprezentace/všeobecná sportovní činnost).

Reprezentace OstatníVnitro (str. 20) 48 mil.

Obrana (str. 13) 129 mil.

Školství (str. 30) 1065 mil. 1918 mil. Celkem 1242 mil. reprezentace plus ostatní — 3160 mil.

Co se týká investic, tak Ministerstvo školství má program133510 Podpora rozvoje materiálně technické základny sportu a tělovýchovy pro rok 2014, skrz který jsou podporovány menší sportovní oddíly po celé České republice. Prostřednictvím tohoto programu mělo být aktuálně proinvestováno (.pdf) cca 810 milionů a to do řady malých projektů.

Babiš tedy pojmenovává korektně výši odvodu do ČOV, nicméně se mýlí v tom, kdy byla tato praxe zavedena. To by nebyl fakticky problém, jde spíše o detail. Problematickou částí jeho výroku je to, že uvádí, že zdroje proudí většinou do "stejných firem". Vyjdeme-li z veřejně dostupných dat podpory sportu, tak přes složku ČOV je podporována řada svazů a i také neolympijských sportů, přes MŠMT zase probíhají investiční akce a to i na sportovně amatérské úrovni. Není tedy pravdou, že by peníze, které jsou na sport v ČR alokovány, končily výhradně u několika málo subjektů, byť samozřejmě větší částky získávají svazy, které jsou personálně větší či dlouhodobě výsledkově úspěšnější. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, vzhledem ke skutečnosti, že v roce 2014 bylo na filmové pobídky přesunuto 300 mil. Kč navíc oproti plánovanému rozpočtu. O stejnou částku by mohl být rozpočet filmových pobídek navýšen i pro rok 2015, odpovídající pozměňovací návrh (.pdf) předložila Jaroslava Jermanová.

V roce 2013 bylo na filmové pobídky ze státního rozpočtu alokováno 500 mil. Kč, jak se dočteme ve výroční zprávě (.pdf, str. 24) Státního fondu kinematografie. Na rok 2014 to byla stejná částka (viz Oznámení,.pdf, ředitelky Státního fondu kinematografie o disponibilních prostředcích pro filmové pobídky). V červenci však vláda přidala fondu dodatečné prostředky ve výši 300 mil. Kč. Návrh rozpočtu (.pdf, str. 32) pro rok 2015 uvádí znovu částku 500 mil. Kč. Výše zmíněný pozměňovací návrh by ji však mohl znovu o 300 mil. Kč navýšit.

výše prostředků na pobídky2013500 000 000 Kč2014800 000 000 Kč2015500 000 000 Kč (+ 300 000 000 Kč)

Byť tedy ještě formálně není rok 2014 minulý, hodnotíme výrok Andreje Babiše jako pravdivý.