Miroslav Kalousek

Jak je patrné z tabulky Ministerstva financí (.xls, list A.1), daňové příjmy se sice v roce 2009 propadly z 743 na 660 miliard korun, od té doby ale zase postupně rostou.

Rok200520062007200820092010201120122013 Daně celkem626638716743660691706728754 Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů287279318331255261257271271 Daně z majetku131316161416202119 Daně ze zboží a služeb 325346382396391413428436464 – částky v mld Kč

Ke zvyšování DPH skutečně došlo, a to v následujících intervalech:

• Od ledna 2012 vzrostla snížená sazba DPH z 10 na 14 procent, seznam položek se nezměnil. Základní sazba zůstala na 20 procentech.
• Od ledna 2013 se zvýšila spodní sazba ze 14 na 15 procent a základní z 20 na 21 procent.
• Od ledna 2014 se sazby DPH nemění.
• Podle schváleného zákona se od ledna 2016 mají obě sazby sjednotit na 17,5 procenta.

Zdroj: Aktuálně.cz

Ve chvíli, kdy bylo projednáváno zvyšování DPH, se proti tomuto kroku ostře postavila opozice. Většina politiků se ovšem omezila pouze na výroky typu, že se jedná o experiment na občanech, který zasáhne jak voliče pravice, tak i levice. Současný premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že pokud se jeho straně podaří v příštích volbách zvítězit, bude se snažit snížit daň, a to minimálně u léků a potravin.

DPH se následně stalo výrazným tématem parlamentních voleb v roce 2013. Řada stran měla ve svém programu jeho snížení.

V kampani před parlamentními volbami ČSSD ve svém programu uvedla, že nebude dále zvyšovat DPH a že dojde ke zlevnění léků snížením DPH.

KDU-ČSL ve svém programu uvedla, že chce zachovat více pásem DPH a pokud dojde ke zlepšení ekonomické situace českého hospodářství, bude prosazovat zlevnění základních potřeb snížením DPH z 15 % na 10 %.

Hnutí ANO 2011 ve svém programu vedlo, že chce vrátit sníženou sazbu DPH na 10 % a v rámci Evropské unie bude hledat možnosti pro snížení sazby DPH u léků, knih a tiskovin na nulu.

DPH tedy skutečně zvýšila vláda Petra Nečase, ve které byl ministrem financí Miroslav Kalousek. V tu dobu opoziční ČSSD tento krok kritizovala. Další dvě strany současné koalice kritizovaly zvýšení daní (resp. slibovaly jejich snížení) ve svých předvolebních programech.

Miroslav Kalousek hovoří o registračních pokladnách, vybavených elektronickým připojením na daňový úřad. Takovéto pokladny samy zasílají úřadu údaje o proběhlých transakcích. Jde tedy o tzv. elektronickou evidenci tržeb, která není totožná jako samotné registrační pokladny, o kterých byl jeden z předcházejících výroků Miroslava Kalouska.

Chorvatský zákon o fiskalizaci, který výrazně proměnil systém daňové evidence v zemi, opravdu tyto pokladny zavedl. Zákon (chor., případně zde v angl. znění) v čl. 16 odst. 2 ukládá povinnost vybavovat pokladny internetovým připojením k datovému výměníku Ministerstva financí.

Implementací registračních pokladen v evropských zemích se zabývá např. loňská publikace OECD (.pdf, .angl, str. 37-43). V této publikaci ani jinde jsme však nenalezli informace o tom, že by některá ze zemí "staré patnáctky" EU podobný systém zavedla.

Na základě upozornění čtenáře dodáváme, že pokladny napojené na úřad se používají kromě Chorvatska již např. v Bulharsku (dle čl. 118 zákona - .doc, angl., str. 43 - o dani z přidané hodnoty) či v Maďarsku (zpráva - angl. - maď. asociace pro ICT).

Registrační pokladny vybavené zabezpečeným úložištěm dat dnes povinně využívají některé provozy v Itálii, Belgii i ve Švédsku, tedy ve třech zemích staré patnáctky.

Výroků Miroslava Kalouska k registračním pokladnám jsme již ověřovali několik. Své původní nepřesné vyjádření z OVM v březnu 2012, kdy hovořil o Itálii jako o " jediné zemi staré patnácky " (která tyto pokladny zavedla), tehdejší ministr v září 2012 opravil na " maximálně dvě země staré patnáctky ".

Opravený výrok jsme již hodnotili jako pravdivý, jelikož (dle souhrnné publikace – .pdf – r. 2008) pokladny byly již zavedeny v Itálii a zároveň docházelo k jejich implementaci v sektoru pohostinství v Belgii (stále to platí, jak ukazuje web – fr., nl. – belgického ministerstva financí a jak upozorňují výrobci zařízení Bluestar – angl – či Clean Cash – fr., nl.).

Publikace OECD (.pdf, angl., str. 37–43) z r. 2013 nás nicméně upozornila na to, že naše hodnocení nebylo přesné. Kromě Belgie totiž elektronické registrační pokladny vybavené zabezpečeným úložištem dat pro daňový úřad zavedlo také Švédsko, a to s účinností od r. 2010 pro provozy, kde lze platit kreditní kartou (blíže web švéd. daňového úřadu či souhrn této legislativy od agentury Eurofound).

Kromě Švédska se citovaná publikace OECD (.pdf, angl., str. 39) zmiňuje rovněž o systému registračních pokladen v Řecku, bohužel bez bližších podrobností. Řecko pak jako příklad země s podobným systémem uvádí i souhrn švédské legislativy k registračním pokladnám od agentury Eurofound či komuniké Evropské komise k belgické legislativě.

Jak přesně funguje systém registračních pokladen v Řecku, se nám bohužel nepodařilo ověřit. Trvá nicméně jejich používání v Itálii, Švédsku a Belgii.

Poslanec Kalousek tedy nemá pravdu. Povinné registrační pokladny vybavené zabezpečeným úložištěm dat jsou dnes zavedeny nejméně ve třech zemích "staré patnáctky".

Miroslav Kalousek má na mysli zákon č. 458/2011 Sb. o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Tento zákon zavádí jednotné inkasní místo pro výběr daní i pojistného na jednom místě a na jednotném přiznání a dále mění některé daňové zákony. Ačkoliv byl schválen (a tedy je platný) již v roce 2011, účinný je až od 1. ledna 2015.

Mimo JIM tento zákon ruší superhrubou mzdu, navíc se snižuje sazba celkových odvodů ze mzdy. Tyto změny mají vliv na náklady práce a pro většinu zaměstnanců i živnostníků by vedly ke snížení přímých daní. Co se týče konkrétního vyčíslení vlivu těchto změn na příjmy státu, pokusil se o ně think-tank IDEA, podle jehož studie by dopad byl 19 miliard korun. Jednalo se však o změnu oproti roku 2013. Nemáme přesnější čísla, a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Již v roce 2011 Miroslav Kalousek jako ministr financí prosazoval snížení počtu finančních úřadu nebo například důkladnější spolupráci represivních složek ministerstva financí a policie jako kroky v boji proti daňovým únikům.

Zákon č. 456/2011 Sb. o Finanční správě České republiky, který nabyl účinnosti od 1.1.2013, taxativně stanovuje nově 14 krajských finančních úřadů místo předchozích 199. Těchto 199 finančních úřadů se přeměnilo na územní pracoviště.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý.

Ke zvýšení důchodového věku došlo novelou Zákona o důchodovém pojištění z roku 2011. Miroslav Kalousek tento zákon ve Sněmovně podpořil.

Postupné zvyšování počtu nutných pojištěných let bylo v zákoně zakotveno již v roce 2008 vládní novelou, pro kterou Miroslav Kalousek (tehdy ještě v barvách KDU-ČSL) taktéž hlasoval.

Názory na posuzování na kvality života se různí a neexistuje tedy přesná definice, podle které by se dala kvalita života určit

Podle údajů Českého statistického úřadu (.pdf) je sice pravda, že se průměrný věk postupně zvyšuje, není však pravda, že se za posledních dvacet let zvýšil o sedm let. Od roku 1994 se průměrný věk zvýšil o 4,5 roku. V tabulce uvádíme pro porovnání několik dat, více na stránkách ČSÚ. Výrok tedy z několika důvodů hodnotíme jako zavádějící.

rok198919942000200520102013Průměrný věk36,137,038,840,040,841,5muži34,435,337,138,439,340,0ženy37,838,640,341,542,342,9

Z dokumentu Příjmy a výdaje na sociální zabezpečení (.pdf) České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že deficit důchodového účtu, tedy rozdíl příjmů a výdajů, činil v loňském roce 49,7 miliardy Kč. Zprávu potvrzuje i agentura ČTK (cit. patria.cz). Příjem z důchodové pojištění činil 323,7 miliardy. Důchodů vyplacených státem bylo 373,4 miliardy Kč. Příjem z důchodového pojištění tedy skutečně nepokrývá výdaje na důchody. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

K prodlužování odchodu do důchodu, stejně tak i k prodlužování doby pojištění, které s důchody úzce souvisí, dochází po celé Evropě.

K prodlužování věku pro odchod do důchodu dochází a docházelo například v Německu, Polsku, Francii, Španělsku a podobně.

V nedávné době Evropská komise České republice doporučila prodloužení odchodu do důchodu, které ovšem česká strana odmítla.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý.