Miroslav Kalousek

Výrok označujeme na základě znění memoranda o bezpečnostních zárukách z roku 1994 za pravdivý.

V rámci Sovětského svazu byl Krymský poloostrov přeřazen pod administrativu Ukrajinské sovětské socialistické republiky v roce 1954 za doby vlády Nikity Chruščova. Po vyhlášení ukrajinské nezávislosti zůstal Krym pod ukrajinskou kontrolou jako autonomní republika.

5. prosince 1994 v Budapešti podepsali představitelé Ukrajiny, Ruské federace, Spojených států a Velké Británie memorandum (.pdf, str. 8) o bezpečnostních zárukách. V tomto memorandu se, ve spojení s Ukrajinou a jejímu připojení ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) z roku 1968, zaručily tyto státy v šesti článcích k respektování nezávislosti a suverenity Ukrajiny a jejích existujících hranic. Slíbily se také zdržet použití nebo hrozby síly proti její územní celistvosti nebo politické nezávislosti. Tyto bezpečnostní záruky byly poskytnuty Ukrajině při příležitosti jejího závazku eliminovat ze svého území všechny jaderné zbraně (do Ruské federace) a přistoupení k NPT jako stát nedisponující jadernými zbraněmi.

Na základě informací získaných z médií a webu Ministerstva financí hodnotíme výrok Miroslava Kalouska jako pravdivý.

Miroslav Kalousek hovoří o pohledávce, která vyplývá ze závazků tzv. Jamburgských dohod z roku 1985 mezi ČSSR a SSSR, podle nichž se Československo podílelo na vybudování plynárenské infrastruktury v zemích bývalého Sovětského svazu. Dané závazky se dlouhodobě snaží vymáhat Česká republika na Ukrajině a v Kazachstánu, zatím však bez úspěchu. Podle údajů Ministerstva financí ČR se jedná o společný dluh obou zemí vůči ČPP Transgas ve výši přibližně 4,566 mld. korun. Co se týče výše dluhu, který by měla splatit přímo Ukrajina, podařilo se nám nalézt pouze údaj z roku 2001, jenž uvádí částku 79,8 mil. USD, což by zhruba potvrzovalo slova Miroslava Kalouska.

Pravomoci Ministerstva financí vymezuje zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky (byl převzat do právního řádu České republiky). § 4 tohoto zákona zní:

“(1) Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky, státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu České republiky, finanční trh, regulaci vydávání elektronických peněz a ochranu zájmů spotřebitelů na finančním trhu s výjimkou výkonu dohledu nad finančním trhem v rozsahu působnosti České národní banky, pro zavedení jednotné měny euro na území České republiky, pro platební styk, daně, pojistné na důchodové spoření, poplatky a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků, účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové včetně pohledávek a závazků státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, pro tomboly, loterie a jiné podobné hry, hospodaření s majetkem státu, privatizaci majetku státu, příspěvek ke stavebnímu spoření a státní příspěvek na penzijní připojištění, ceny a pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a vnitrostátní koordinaci při uplatňování mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, posuzuje dovoz subvencovaných výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků.

(2) Ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou připravuje a předkládá vládě návrhy zákonných úprav v oblasti měny a peněžního oběhu a návrhy zákonných úprav, kterými se upravují postavení, působnost, organizace a činnost České národní banky, s výjimkou dohledu nad finančním trhem, platebním stykem a vydáváním elektronických peněz. (...)”.

Výpůjční potřeba se pak mezi lety poměrně různí, v roce 2012 byla podle ministerstva financí čistá výpůjční potřeba 172,8 miliard korun, hrubá (po započtení dluhopisů splatných v daném roce a dalších položek) pak 309,4 miliard. Pro rok 2014 hovoří materiály MF (.pdf, strana 30) o čisté výpůjční potřebě 113,6 miliardy.

Uvedené částky výpůjční potřeby se značně liší od Kalouskem uváděných 220 miliard a výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Maastrichtská kritéria na webu České národní banky: “ Kritérium veřejného deficitu znamená, že poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí 3 %, kromě případů, kdy buď poměr podstatně klesl, nebo se neustále snižoval, až dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě, anebo překročení nad referenční hodnotu bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstává blízko k referenční hodnotě ”.

Ministr financí sám v rozpravě potvrzuje, že Agrofert má úvěry ve výši 25 miliard Kč. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Miroslav Kalousek upřesňuje výrok Miloše Zemana, jenž se dříve v rozpravě zmínil, že kritéria jsou tři plus dvouleté přechodné období v systému ERM II.

Podle informačního webu k zavedení eura, provozovaného Ministerstvem financí, je těchto kritérií skutečně celkem pět.

Fiskální kritéria jsou:

Vládní deficit nesmí přesáhnout hodnotu 3 % HDP. Veřejný dluh nesmí přesáhnout úroveň 60 % HDP (obě kritéria se někdy uvádějí společně jako kritérium dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí).

Monetární kritéria jsou: Inflační kritérium (Roční průměrná inflace nejvýše 1,5 procentního bodu nad referenční hodnotou, která je průměrem inflací v třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou).

Stabilita dlouhodobých úrokových sazeb (Výnos desetiletých vládních dluhopisů nejvýše 2 procentní body nad průměrem výnosů ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou).

Stabilita směnného kurzu (Minimálně dvouletý pobyt v ERM II bez vnitřního pnutí).

Podle popisu činnosti rady na webu České národní banky se bankovní rada schází osmkrát ročně, součástí schůze je “ uzavřená diskuze jejích členů o rizicích a nejistotách aktuální prognózy a celkových měnověpolitických souvislostech, která vyústí v hlasování o měnověpolitickém opatření ”. Tato opatření jsou pak zveřejněna a okomentována na tiskové konferenci, je zveřejněn také záznam z jednání. Všechny podkladové materiály pak banka zveřejňuje s odstupem 6 let.

Informace jsou tedy sice skutečně před jednáním tajeny, ale periodicita zasedání rady není měsíční, jak tvrdí Miroslav Kalousek. Výrok i přesto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

V koaliční smlouvě (.pdf) najdeme v bodu 2.4 (str. 11) bod deklarující cíl snížit sazbu DPH pro, mj., dětské pleny. Směrnice Rady 2006/112/ES (.pdf) skutečně konkrétně vyjmenovává položky, které mohou být předmětem snížené sazby DPH (příloha III, str. 69). Dětské pleny se mezi nimi nevyskytují. Ve směrnici nejsou vyjmenovány položky, které předmětem snížené sazby být nesmí, mezi ty se automaticky počítají ty, jež vyjmenovány nejsou.

Směrnice je pro členské státy závazná. Státy jsou povinny ji implementovat ve stanovené lhůtě a poté také dodržovat – evropské právo je národnímu právu nadřazeno.

Výrok Miroslava Kalouska zazněl v rozhovoru pro Novinky.cz a na základě dostupných informací ze zákonů ho hodnotíme jako pravdivý.

Zákon č. 428/2012 Sb. (pdf.) „o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů“ byl přijat 8. listopadu 2012 a nabyl účinnosti 1. 1. 2013.

V žádném z jeho ustanovení nefiguruje zmínka o prominutí či odpuštění církvím daň z převodu nemovitostí a podle sněmovního tisku Miroslav Kalousek ani nepředkládal žádné pozměňovací návrhy, které by daň z převodu upravovaly.

Podobně se k daňové problematice související se zákonem vyjádřilo Ministerstvo kultury (.doc), které jednoznačně potvrdilo, že: „církve při prvním prodeji vráceného majetku nebudou platit daň z příjmů, zaplatí však daň z převodu nemovitosti“.

Výrok potvrzují informace od Statistického úřadu i samotná slova premiéra v demisi Rusnoka.

Podle ČSÚ (nejnovější dostupná data) dlouhodobě skutečně rostou, jak shrnuje graf níže.

Co se týče škrtů v rozpočtu na rok 2014, původně bylo počítáno s navýšením výdajů ve výši 1,3 miliardy korun. Toto navýšení nakonec nebylo Rusnokovou vládou akceptováno s následujícím odůvodněním:

"My jsme toto usnesení byli nuceni revidovat v rámci rozpočtových prací, kdy se ukázalo, že především celková situace rozpočtu toto nebude umožňovat, ale hlavně proto, že hlavní část tohoto zvýšení (...) měla být určena na vybudování nové v podstatě vědecké instituce nebo organizace (...). A ukázalo se, že tento orgán, nebo tato instituce, nebude moci být zřízena, protože není příslušný zákon novelizován a včas novelizován nebude, protože také jak známo se rozpadla Sněmovna, proto vlastně nebyl ani ten klíčový věcný důvod pro navýšení tohoto rozpočtu".