Miroslav Kalousek

Česká národní banka může k dosažení cíle (2% růstu cenové hladiny) využít různé nástroje, nejběžněji používané jsou dvě tzv. operace na volném trhu - změny úrokových sazeb a kurzové intervence. „Česká národní banka [...] bezezbytku využila svého hlavního měnověpolitického nástroje, když v závěru roku 2012 snížila úrokové sazby na technickou nulu (0,05%)." Nižší než technicky nulová úroková sazba v praxi být nemůže. Centrální banka tak nutně musela sáhnout po druhém nástroji, kterým je směnný kurz.

ČNB se skutečně s úrokovou mírou dostala na technickou nulu a musela tak vzhledem ke svému cíli sáhnout po kurzovém instrumentu měnové politiky, z čehož vyplývá pravdivost výroku.

Výrok exministra financí hodnotíme jako pravdivý, neboť nárůst počtu preferencí, které dostal v předčasných volbách, je dokonce vyšší než zmíněná třetina oproti volbám 2010.

Miroslav Kalousek vedl jako lídr kandidátku TOP 09 do voleb 2010 i 2013 ve Středočeském kraji. Výsledky TOP 09 i jeho osobně přikládáme v tabulce - data jsou z webu volby.cz:

VolbyZisk strany v krajiKalousek - počet hlasů v %Kalousek - počet hlasů absolutně201017, 59 % 6, 52 % 7 230 hlasů 201314, 64 % 11, 14 % 10 224 hlasů

Kalousek tedy ve volbách 2013 skutečně získal více preferenčních hlasů a to jak v procentuálním vyjádření, tak i absolutně.

V absolutním vyjádření jde o nárůst o cca 41 %, tedy dokonce o více, než o Kalouskem uváděnou třetinu. Brali-li bychom v potaz počty preferenčních hlasů v procentech, měl by 1. místopředseda TOP 09 navýšen svůj počet hlasů o cca 71 %.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme na základě dat webu volby.cz jako pravdivý.

Web volby.cz ukazuje všechny zvolené kandidáty ze Středočeského kraje, kde Kalousek kandidoval, jejich výsledky vyjádřeny v procentuálním i absolutním množství.

Pro lepší přehled přikládáme tabulku pěti nejúspěšnějších kandidátů z tohoto obvodu.

Zvolený poslanecPočet preferenčních hlasů absolutně Miroslav Kalousek 10 246Helena Langšádlová 9 231Tomio Okamura 8 661Miloš Babiš 8 628Stanislav Huml 7 416

Co se týče zisku preferencí v absolutním vyjádření, získal Kalousek skutečně nejvíc hlasů a výrok je tedy pravdivý.

Pro doplnění však uvádíme, že v procentuálním vyjádření pref. hlasů získal více hlasů Tomio Okamura a to konkrétně 21,8 %. Kalousek naproti tomu získal 11,14 % hlasů, což jej řadí na druhé místo v kraji.

Nezávislost ČNB v Ústavě ČR explicitně uvedena není, lze ji ovšem odvodit z rozhodnutí ÚS a nezávislosti bankovní rady.

Hlava šestá Ústavy ČR uvádí: ,, Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Postavení, působnost a další podrobnosti stanoví zákon.

Nezávislost ČNB je přímo ukotvena v §9 odstavce 1 zákona 6/1993 Sb.:,, Česká národní banka, bankovní rada ani žádný člen bankovní rady nesmějí při výkonu pravomocí... vyžadovat anipřijímat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu, vlády a jiných orgánů České republiky, dále od orgánů, institucí nebo jiných subjektů Evropské unie, od vlád členských států Evropské unie nebo od jakéhokoli jiného subjektu."

Nezávislost ČNB jako ústavní princip můžeme pak odvodit z článku 62, písm. k) Ústavy, která prezidentu republiky svěřuje nezávislé na jiné moci jmenuje členy ČNB, a rovněž z rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2001, který jednak potvrdil výlučnou ústavní pravomoc prezidenta při jmenování guvernéra ČNB a také zrušil na Havlův návrh některá zákonná ustanovení, která měla vést k omezení nezávislosti centrální banky (podrobněji se tématu věnuje např. Český rozhlas). V samotném nálezu ÚS (.doc) se lze dočíst, že "nezávislost ČNB je ústavní hodnotou, jež vyplývá jak z článku 98 Ústavy." Ačkoliv tak sice v textu Ústavy nezávislost ČNB není zakotvena zcela explicitně, lze ji dovodit z ostatních ústavních opatření a potvrzuje ji Ústavní soud.

Je veřejně dohledatelné, že strany jednající o vládní koalici - tedy KDU-ČSL, ČSSD a ANO se vymezovaly (ať už skrze vyjádření svých vrcholných představitelů nebo pomocí petičních archů) proti zásadním reformním krokům vlády Petra Nečase - jako například byla důchodová reforma, projekt S-karet a nebo proti vládě jako takové.

Zde uvádíme příklady takových projevů u všech zmíněných subjektů či jejich představitelů:

KDU-ČSL

V srpnu 2012 se před Ministerstvem práce a sociálních věcí uskutečnil happening pořádaný společně KDU-ČSL a Národní radou zdravotně postižených. Na akci aktivně vystupoval místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek a zasazoval se o zrušení S-karet.

Lidovci také iniciovali petici proti schválení důchodové reformy, kterou považovali za nesolidární a bezohlednou. Tuto petici předali zástupci KDU-ČSL poslancům v sprnu 2012.

ČSSD

Sociální demokraté patřili k největším kritikům pravicové vlády a už téměř po roce fungování kabinetu Petra Nečase začali sbírat podpisy pod petici, která žádala jeho odstoupení. V únoru letošního roku pak ČSSD připravila ústavní stížnost proti projektu S-karet. Několikrát také sociální demokraté vyvolali hlasování o vyslovení nedůvěry vládě - například na začátku roku 2012 nebo v lednu 2013.

ANO

Andrej Babiš jako předseda hnutí ANO kritizoval vzáří 2012například Petra Nečase za jeho údajnou servilitu ke kmotrům a nejednotnou zahraniční politiku. Ve svých projevech v roce 2013 pak nadále opakoval, že jsou to hlavně velké strany - tedy ODS a ČSSD, které můžou za nefunkční stát. Pro hnutí ANO se už také vžila charakteristika tzv. protestní strany.

Karel Schwarzenberg se skutečně opakovaně před volbami vyjádřil, že koalice TOP09 s ČSSD není možná. Odvolával se přitom na Miloše Zemana, který předem odmítl jmenovat premiéra, který by svou vládu opíral o koalici sociálních demokratů s pravicovou TOP09.

Proč nechcete jít s ČSSD? V Německu se pravolevá koalice stává realitou.

U nás to prozatím není možné. Aby mohla být koalice funkční, strany musejí být zhruba stejně veliké. Jakmile se do koalice vydá strana mnohem slabší, zničí ji to. S naší sociální demokracií spojenectví udělat nejde, protože ani nevím, s kým by se tam člověk měl domlouvat, jestli s panem Haškem, Sobotkou, nebo přímo s Milošem Zemanem.

(Hodpodářské noviny, 23. října 2013)

TOP 09 by se s ČSSD nedohodla?

Jak známo, pan prezident nám to zakázal. Pan prezident si sociální demokracii dostatečně podmanil, a tak o tom neuvažuji. Výslovně dvakrát řekl, že toto nepřijme.

Se sociální demokracií byste byli ochotni se dohodnout, pokud by to Zeman dovolil?

Pokud by to byla samostatná demokratická strana, je možné s ní hovořit. Ale jak říkám – existují předpoklady, že tahle možnost nebude.

(Týden, 19. října 2013)

Co koalice s ČSSD?

Zeman jim to zakázal, tak to nepřipadá v úvahu. Jak si podmanil sociální demokracii, tak oni budou poslušní jeho zákazu.

(Právo, 12. října 2013)

Vládu ČSSD jste vyloučili. Za žádných okolností byste do ní nešli?

Není to aktuální, neboť pan prezident, jak známo, zakázal sociální demokracii s námi uzavřít koalici. Teď to vůbec není aktuální. On opakovaně řekl, že...

No, ale volby, respektive povolební koalice uzavírají politické strany, nikoli pan prezident.

Zjistil jsem, že pan prezident má převeliký vliv na sociální demokracii. Takže očekávám, že žádnou nabídku nedostaneme.

(Interview Daniely Drtinové, 7. října 2013)

Ve zmiňovaném rozhovoru pro časopis Týden zaznělo na téma spolupráce s ČSSD mimo jiné následující:

"Jak známo, pan prezident nám to zakázal. Pan prezident si sociální demokracii dostatečně podmanil, a tak o tom neuvažuji. Výslovně dvakrát řekl, že toto nepřijme.

(...)

Pokud by to byla samostatná demokratická strana, je možné s ní hovořit. Ale jak říkám – existují předpoklady, že tahle možnost nebude."

Oprava (4. května 2018): Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože Kalouskovy tehdejší kroky a jejich popis jsou spíše jeho interpretací dané situace. Jaké byly reálné motivace a zda to měl být krok k zabránění konkrétního vládního uspořádání, je pohled, který nelze objektivně zhodnotit. Škromachův popis dané věci je také spíše jeho pohledem na věc. Původní odůvodnění (2013) ponecháváme v kompletním znění.

Situace po volbách v roce 2006 se skutečně kvůli volebnímu patu, kdy obě hlavní strany získaly velmi podobný počet mandátů, vyvíjela k dohodě na menšinové vládě ODS tolerované ČSSD. O vyjednávání informoval například server aktuálně.cz, ihned.cz pak přinesl znění připravené smlouvy. V té situaci zahájil tehdejší předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek vyjednávání s Jiřím Paroubkem (ČSSD) o společné vládě tolerované komunisty.

Na tuto situaci vzpomínal Zdeněk Škromach v roce 2011 v rozhovoru pro server Parlamentní listy. „My jsme vlastně tehdy s Nečasem a se Sobotkou dojednávali poslední podmínky dohody o toleranci vlády ODS, což bylo velmi reálné. Kalousek si spočítal, o co jde. Věděl, že konzervativní křídlo u lidovců mu nedovolí do té koalice s podporou komunistů jít, ale vyvolal v Paroubkovi pocit, že bude opět premiérem. To bylo to, jak tam Paroubek s Kalouskem šli vítězně s těma cigárama. Jirka nám před tím poslal zprávu: ´ukončete jednání s ODS a přijeďte okamžitě do Kramářovy vily´. Tak jsme ukončili jednání a přijeli do Kramářovy vily a řekli nám: ´máme vládu´," řekl serveru tehdejší místopředseda ČSSD.

Nepodařilo se nám dohledat informaci o tom, že by Zdeněk Škromach vydal memoáry, ale zmíněné vzpomínky na danou situaci slova Miroslava Kalouska potvrzují a na jejich základě hodnotíme výrok jako pravdivý.

Existují minimálně dvě veřejná vyjádření ze strany STAN a přímo Miroslava Kalouska, které se otázkou lídrovské pozice TOP 09 na pravici věnovaly.

Starostové a nezávislí jako hnutí podporující TOP 09 zveřejnili po volbách v roce 2010 článek stavějící TOP 09 do pozice lídra.

Bývalý ministr Kalousek navíc v rozhovoru s Lenkou Pastorčákovou pro nedělní Partii říká: „Na pravici je jediným nezpochybnitelným lídrem Karel Schwarzenberg."

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů z dílny bývalého ministra Kalouska transformoval celou Finanční správu ČR. Tento zákon nabyl účinnosti k 1. 1. 2013.

Největší změnou v něm obsaženou je rozpuštění dosavadních 199 finančních úřadů k 31. 12. 2012 a jejich nahrazení 14 finančními úřady (finanční úřad s působností na území hlavního města Prahy a 13 finančních úřadů s územní působností v krajích České republiky) a Specializovaným finančním úřadem s působností na celém území České republiky, který vznikl již k 1. 1. 2012.

Nepopulárními opatřeními v oblasti DPH je myšlen nárůst její sazby. Její vývoj je znázorněn v následující tabulce:

Datum platnosti od – doVyšší sazba

Nižší sazba

01. 01. 2010 – 31. 12. 201120%

10%

01. 01. 2012 – 31. 12. 201220%14%

od 1. 1. 201321%15%

Růstu se nevyhnuly ani spotřební daně. Hlavně ty uvalené na tabákové výrobky. Například spotřební daň na jednu cigaretu má vzrůst z 2,10 Kč pro rok 2012 na 2,25 Kč pro rok 2014.