Miroslav Kalousek

Je pravdou, že část příjmů státního rozpočtu je tvořena odvody zisků některých státních podniků, nicméně je to záležitostí až posledních let. K 1. srpnu 2013 byla totiž schválena novela zákona o státním podniku. Ta zavedla plnou moc státu nad zisky státních podniků a zároveň vytvořila mechanismy pro transfer těchto peněz do státního rozpočtu.

Zmiňované odvody 4 miliard korun ročně z podniku Lesy ČR pak byly umožněny až v návaznosti na tuto novelu. Miroslav Kalousek ovšem byl ministrem financí, budeme-li uvažovat o jeho posledním funkčním období na tomto postu, už od roku 2010. Jeho zmínka o tom, že každý rok rozpočtoval tuto částku, je tak poněkud nepřesná. Ačkoliv se tak zmiňované 4 miliardy z Lesů ČR skutečně v rámci úsporných opatření vlády měly promítnout do státních rozpočtů po roce 2013, musíme tento výrok hodnotit jako zavádějící.

Co se týká zmínky o ČEZu, tak zde skutečně v posledních letech dochází k využívání 55 až 60 % dividendy. Je ovšem nutné poznamenat, že ČEZ není fakticky státním podnikem a nebyl tak limitován před zavedením zmiňované novely.

Podmínky stanovené v takzvaném fiskálním kompaktu určují, že strukturální deficit nesmí přesáhnout 0,5 procenta. Této podmínce by tedy zmíněný deficit vyhověl, jedná se ale o velmi sporný ukazatel, který se liší v závislosti na použité metodice a klasifikaci jednotlivých položek. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Fiskální výhled České republiky (.pdf) z května 2014 rekapituluje strukturální saldo za předcházející tři roky a přidává výhled do roku 2017 (strana 3). Z této tabulky vyplývá, že v roce 2013 skutečně dosáhnul strukturální deficit 0,3 %, jednalo se o zlepšení vůči předchozímu roku, kdy byl 1,6 procenta. Dále však tato tabulka uvádí strukturální saldo podle evropské metodiky (ESCB - Evropský systém centrálních bank), podle které byl tento schodek 0,7 %. Ještě jiná je metodika OECD.

Hodnocení a přiřazování zásluh jako inherentně subjektivní kategorii nepřísluší ověřování faktů. V daném výroku však nalezneme části, které je možné ověřit. Vskutku Evropská komise 2. června 2014 doporučila ukončení řízení s Českou republikou o nadměrném deficitu (toto řízení započalo ke konci roku 2009). Hrubý domácí produkt České republiky v posledních dvou čtvrtletích (1Q 2014 a 4Q 2013) v meziročním srovnání rostl. Českou republiku lze považovat za otevřenou, exportně orientovanou zemi - podíl nominálního objemu vývozu na HDP ČR (.pdf, str. 2) dosahoval v roce 2013 79 % (pro dovoz byla tato hodnota 72 %).

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Miroslav Kalousek popisuje novelu zákona o důchodovém spoření, kterou předkládal v minulém volebním období, korektně.

Zmíněný zákon předložil Kalousek společně s poslanci Langšádlovou, Vysloužilem a Bendou do legislativního procesu 3. července 2013. Kvůli rozpuštění Poslanecké sněmovny však nebyl ani jednou z komor vůbec projednáván.

Co se týká jeho obsahu, bylo v něm několik úprav tzv. 2. důchodového pilíře. Celý návrh je dostupný ve formátu .pdf zde.

Co se týká zmíněné možnosti vystoupit po 5ti letech z 2. pilíře, návrh uvádí:

"V § 4 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí:„(9) Účastník může smlouvu o důchodovém spoření vypovědět nebo uzavřít s penzijní
společností dohodu o jejím skončení ve lhůtě 3 měsíců po uplynutí 5 let od vzniku účasti na důchodovém spoření. Účast na důchodovém spoření v takovém případě zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém byla výpověď doručena penzijní společnosti nebo uzavřena dohoda o skončení smlouvy. Penzijní společnost je povinna účastníkovi neprodleně po doručení výpovědi písemně potvrdit její přijetí a sdělit datum zániku důchodového spoření.
(10) Penzijní společnost je povinna neprodleně po doručení výpovědi nebo uzavření dohody o skončení smlouvy oznámit správci Centrálního registru smluv den zániku důchodového spoření účastníka. Oznámení o zániku důchodového spoření účastníka se podává elektronicky způsobem stanoveným správcem Centrálního registru. Přílohou oznámení je kopie výpovědi nebo dohody o skončení smlouvy.“

Fiskální pakt (pdf.) neboli Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, byl podepsán 25 členskými státy Evropské unie na zasedání Evropské rady v březnu 2012. Pakt tehdy odmítla podepsat pouze Velká Británie a Česká republika.

Účelem fiskálního paktu je zajistit, aby členské státy dodržovaly přísnější rozpočtovou kázeň, vzájemně koordinovaly své hospodářské politiky a celkově, aby se zlepšila správa eurozóny. Podrobněji o jednotlivých požadavcích zde.

Tento pakt v minulých letech vyvolával na české politické scéně spory. Vláda nakonec schválila přistoupení k fiskálnímu paktu EU na konci března tohoto roku. Podle dřívějšího vyjádření Sobotky by se ale Česko hlavními opatřeními paktu řídilo až po přijetí eura.

Celkový státní dluh Česka je dle Eurostatu (pdf.) v rámci členských zemí EU osmým nejnižší (nikoli tedy nejnižší, jak Kalousek v pořadu uvedl) a dosahuje 47 % k HDP. Nejnižší státní dluh má Estonsko (10,0%) následované Bulharskem, Lucemburskem, Lotyšskem, Rumunskem, Litvou a Švédskem.

Zároveň míra nezaměstnanosti v České republice je šestá nejnižší z osmadvaceti zemí Evropské unie. Informace zveřejnil Eurostat ve své aktuální zprávě o regionální nezaměstnanosti v EU, kde se mj. uvádí, že průměrná nezaměstnanost v Česku je 7%.

Podle stejného zdroje (pdf.) má Česká republika ze všech zemí EU nejmenší procentu obyvatel ohrožených chudobou (15,4%). Téměř stejná situace panuje i v Nizozemsku (15,7 %) a ve Švédsku (16,1 %). V osmadvacítce států Evropské unie je ohroženo chudobou průměrně 24,3 % obyvatel.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý na základě Kalouskova prohlášení o tom, že Česká republika je nejméně zadluženou zemí v EU.

Ač se v roce 2013 poprvé od 90. let snížil státní dluh, konkrétně ke třetímu čtvrtletí 2013 byl dluh nižší o 14,2 mld. Kč oproti stavu na začátku roku 2013, celkově se za tento rok státní dluh zvýšil z 1 667,6 mld. Kč (rok 2012) na 1 683,3 mld. Kč. Přírůstek státního dluhu je však nejnižší od roku 1996.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, pokles proběhl pouze kvartálně, nikoliv za celý fiskální rok. Kvartálně navíc český dluh klesl i v minulosti, například 2004 jak ukazuje statistika Eurostatu.

Podrobněji se k tématu vyjadřuje například Ihned.

Výrok byl změněn z hodnoty Neověřitelné na Pravda na základě článků z internetových stránek Miroslava Kalouska a TOP 09.

Veřejně strana TOP 09 podpořila politiku vlády ČR ve svém vystoupení z 18. března 2014, kdy uvádí:

"Vláda ČR má podporu TOP 09 při obhajobě územní celistvosti Ukrajiny a může počítat s naší politickou podporou při důsledném vystupování proti agresorovi." Dále se ve smyslu podpory vyjádřil dříve i například sám Miroslav Kalousek, který zmínil ve svém rozhovoru pro Parlamentnilisty.cz ze dne 10. března 2014:

"Proti postoji české vlády nemám žádné velké výhrady. Zaujala správný postoj a v zásadním směru. Uznává Ukrajinu, novou kyjevskou vládu, premiér již avizoval, že vláda neuzná referendum jako legitimní akt připojení Krymu k Rusku. To jsou pozice, které TOP 09 jako opoziční strana podporuje. Jako opoziční politik tady mohu hrdě říct, že stojím za svou vládou." Neuznání referenda jako krok správným směrem považuje také Marek Ženíšek, což uvedl v rozhovoru pro ČT24.

Z dostupných údajů vyplývá, že Miroslav Kalousek nepodporoval vyhlášení nezávislosti Kosova v pozici poslance, ani jako tehdejší ministr financí ve vládě Mirka Topolánka nehlasoval pro uznání Kosovské republiky jako samostatného státu.

Poslanecká sněmovna se, v souvislosti s množícími se zprávami o možném vyhlášení autonomie, budoucím statutem Kosova zabývala na 27. schůzi 6. února 2008, a to v hlasování č. 181, jehož výsledkem bylo usnesení (.doc) deklarující, že "při jednáních o budoucím statutu Kosova nebyly zatím vyčerpány všechny možnosti". Fakticky tak vládu pověřovalo zasadit se o hledání alternativ k úplnému osamostatnění Kosova. V záznamu o tomto hlasování je Miroslav Kalousek veden jako nepřihlášený. To znamená, že se daného hlasování vůbec nezúčastnil.Vláda pak nezávislost Kosova de facto uznala svým usnesením č. 635 (.pdf) 21. května 2008. Toto usnesení bylo přijato (.doc; str. 20) 11 ministry z 18 přítomných, přičemž 7 členů vlády se hlasování zdrželo. Mezi ty, kdo se zdrželi hlasování, patřili právě tehdejší ministři za KDU-ČSL, tedy i Miroslav Kalousek (viz prohlášení Václava Klause v reakci na uznání Kosova z 23. května 2008).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v otevřeném dopise premiérovi Sobotkovi ve věci uvalení sankcí Rusku nefigurují jména místopředsedy Kalouska ani předsedy TOP09 Karla Schwarzenberga.

Tento otevřený dopis byl projednáván na pochodu proti ruským intervencím na Krymu, jehož se místopředseda Kalousek také účastnil.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso a prezident Spojených států Barack Obama oznámili v únoru 2013 záměr vytvořit zónu volného obchodu a dohodu na zahájení rozhovorů mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Jedná se o takzvanou Transatlantickou obchodní alianci, která by se stala největší zónou volného obchodu na světě.

Cílem Transatlantické aliance je liberalizace vzájemných ekonomických a obchodních vztahů, která by měla být pro obě strany přínosem. Jednání o společné zóně byla zahájena 17. 6. 2013, k diskuzi se sešli američtí a evropští zástupci poprvé 8. 7. 2013 ve Washingtonu. Plán na vytvoření Transatlantické aliance je zatím na začátku.