Demagog.cz

Martin Baxa

Martin Baxa (ODS)

  • 23
  • 3
  • 8
  • 1

Výroky

Martin Baxa

Martin Baxa

My jsme navrhli odškodňovací zákon. 360° Pavlíny Wolfové, 8. února 2021

Martin Baxa se skupinou opozičních poslanců předložil v říjnu 2020 odškodňovací zákon na podporu podnikatelů, kteří kvůli vládním opatřením museli zavřít.

skrýt celé odůvodnění

Skupina poslanců spolu s Martinem Baxou v říjnu 2020 předložila odškodňovací zákon.

Vláda k návrhu zákona podala nesouhlasné stanovisko. Organizační výbor přesto doporučil projednání návrhu. Návrh by měl být v Poslanecké sněmovně projednáván v prvním čtení 12. února.

Návrh prosazuje plnohodnotnou náhradu fixních nákladů podnikatelům, kteří museli kvůli vládním opatřením zavřít. Kabinet své stanovisko argumentuje tím, že aktuálně platné podpůrné programy je možné lépe zacílit.

Pro podnikatele, kteří byli přímo zasaženi vládními opatřeními, nyní funguje například program Kompenzační bonus (OSVČ, malé s. r. o.) ve výši 500 Kč nebo COVID – Gastro ve výši 400 Kč za každého zaměstnance.

Martin Baxa

Martin Baxa

Kolegové z KSČM ji zatím vždycky podrželi (vládu při schvalování nouzového stavu, pozn. Demagog.cz). 360° Pavlíny Wolfové, 8. února 2021

Při všech hlasováních o prodloužení nouzového stavu před datem debaty, kde Martin Baxa pronesl tento výrok, hlasovali přítomní poslanci a poslankyně za KSČM vždy pro návrh.

skrýt celé odůvodnění

Před datem debaty, kde Martin Baxa pronesl tento výrok (8. února), se v Poslanecké sněmovně již pětkrát hlasovalo o prodloužení nouzového stavu. V každém z těchto 5 případů našla vláda oporu v poslaneckých řadách KSČM, ČSSD a vládního hnutí ANO.

Poprvé se o návrhu prodloužit nouzový stav hlasovalo v dolní komoře Parlamentu 30. října, a také za pomoci hlasů komunistů byl návrh na prodloužení nouzového stavu přijat do 20. listopadu. Podruhé se nouzový stav prodlužoval do 12. prosincepotřetí až do 23. prosince. Tyto návrhy na prodloužení nouzového stavu poslankyně a poslanci KSČM svými hlasy vždy podpořili. Výjimkou nebylo ani hlasování o prodloužení nouzového stavu do 22. ledna nebo 14. února

Pošesté však Sněmovna již nouzový stav neprodloužila. Širší vedení KSČM totiž doporučilo poslancům a poslankyním nehlasovat pro prodloužení nouzového stavu, a vládní strany tak neměly dostatečnou podporu při hlasování. Vláda nicméně na žádost hejtmanů nouzový stav obratem znovu vyhlásila, a to na 14 dní.

Martin Baxa

Martin Baxa

My jsme za Anticovid tým koalice SPOLU (…) navrhli velice jednoduchý plán, který bych shrnul číslovkou 3+3. My navrhujeme, aby se otevřel první stupeň základních škol, aby se do škol vrátili žáci závěrečných ročníků, tzn. 9. tříd základních škol (…) a maturanti a ti co budou dělat závěrečné zkoušky, a také studenti, kteří potřebují praktickou výuku. (…) Okamžitě vybavit učitele respirátory třídy FFP2 ze státních zásob, zajistit, aby byli učitelé co nejvýše v prioritním očkování (…) a tou třetí možností po rakouském vzoru je zajištění plošného testování žáků nějakou jednoduchou neinvazivní cestou. 360° Pavlíny Wolfové, 8. února 2021

Koalice SPOLU zveřejnila plán s 6 kroky, jejichž součástí jsou i požadavky zmíněné Martinem Baxou, které se vztahují ke školství.

skrýt celé odůvodnění

Koalice SPOLU zveřejnila 8. února 2021 plán 6 kroků (.pdf), jejichž plnění považuje za nezbytné. První krok se věnuje právě otázce školství. Tzv. Anticovid tým již dříve vyjádřil požadavek obnovení prezenční výuky pro první stupně základních škol, závěrečné ročníky základních i středních škol, dále pro obory s nutností praktické výuky a základní umělecké školy ve formátu jeden žák na jednoho učitele. Zainteresované strany, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09, považují obecně za důležité stanovení jasného plánu, který bude předvídatelný a eliminuje nejistotu.

V souvislosti s tím koalice SPOLU vyzývá, aby byli do první vlny očkování, která se týká prioritních skupin, zařazeni také učitelé. Koalice to považuje za určitý krok prevence, aby při zhoršení koronavirové situace nemuselo být školství omezováno zásadnějším způsobem. Pedagogové by podle návrhů koalice zároveň měli být vybaveni respirátory FFP2, a to ze státních zdrojů. Jedním z požadavků, který se týká školství, je i zajištění plošného a šetrného antigenního testování žáků a studentů, aby se minimalizovalo riziko šíření koronaviru ve školách. Koalice jako jeden ze způsobů testování zmiňuje i rakouský model, kdy při odběru vzorku není třeba přítomnosti zdravotnického personálu.

Martin Baxa

Martin Baxa

Ministr Blatný naprosto nezodpovědně slíbil už v polovině ledna, že se děti vrátí do škol k prvnímu únoru. 360° Pavlíny Wolfové, 8. února 2021

Ministr Blatný o návratu žáků do škol „začátkem února“ mluvil jako o hypotetické možnosti, která závisí na vývoji epidemické situace. Přestože tedy ministr Blatný tento termín v souvislosti s návratem dětí do škol několikrát zmínil, nejednalo se o jednoznačný slib.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že v tomto odůvodnění nehodnotíme, co je „naprosto nezodpovědné“ a co nikoliv, neboť se jedná o hodnotící soud Martina Baxy. Předmětem hodnocení je pouze část výroku o existenci uváděného slibu ministra zdravotnictví Jana Blatného.

Ministr Blatný se k otevření škol v průběhu ledna vyjádřil několikrát. Na tiskové konferenci po jednání vlády 18. ledna 2021 nejdříve uvedl, že se s ministrem školství Robertem Plagou prozatím dohodli „na tom, že zatím není vhodné, aby se zvyšoval počet těch tříd, které navštěvují školy“. Přesný termín návratu dětí do škol v té době novinářům nesdělil. 

21. ledna poté sice Jan Blatný v této souvislosti v Poslanecké sněmovně mluvil o „začátku února“, přesněji nicméně uvedl jen: „Prioritou jednoznačně je návrat žáků prvního stupně do základních škol. Nedá se předpokládat, že by k tomu došlo dříve než začátkem února, ale jestliže to epidemická situace dovolí, potom toto datum je reálné.“

Svá slova pak ještě upřesnil v rámci tiskové konference po jednání vlády 22. ledna (video, čas 0:40). Zmínil, že návrat dětí do škol závisí na epidemické situaci a o datu se bude teprve diskutovat. „Určitě se to nestane dříve než 1. února,“ dodal tehdy.

Vyjádření Jana Blatného o návratu žáků do škol začátkem února tedy vždy obsahovala doplnění, že jde o nejdřívější možný termín nebo že tento návrat musí dovolit epidemická situace. Z jeho strany se tak nejednalo o jednoznačný slib. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Martin Baxa

Martin Baxa

V sousedním Rakousku za přísných podmínek se děti do škol vracejí a může začít fungovat prezenční výuka. 360° Pavlíny Wolfové, 8. února 2021

Od 8. února se postupně vracejí v Rakousku žáci do škol. Na základních školách se musí nechat otestovat na přítomnost koronaviru dvakrát týdně a v případě odmítnutí se nemohou účastnit prezenční výuky. Ve škole mají žáci povinnost nosit ochranu úst a nosu vyjma jejich lavice.

skrýt celé odůvodnění

V některých spolkových zemí Rakouska, jako je Vídeň a Dolní Rakousy, se od 8. února 2021 (po skončení pololetních prázdnin) do základních škol vrátili žáci prvního stupně. V pondělí 15. února se mají vrátit do škol žáci z ostatních spolkových zemí, kterým skončí prázdniny. Děti z druhého stupně a středních škol se ve školách budou střídat ve dvoudenních intervalech, přičemž jedna skupina žáků bude chodit do školy v pondělí a úterý a druhá skupina ve středu a čtvrtek.

Děti jsou podrobovány pravidelnému testování antigenními testy (žáci základních škol dvakrát týdně) na přítomnost koronaviru, v případě odmítnutí testování se žáci místo prezenční výuky účastní výuky distanční.

Ve škole musí děti nosit ochranu úst a nosu, které si však mohou sundat na svém místě v lavici. Učitelé se musí nechat otestovat na přítomnost koronaviru jednou týdně.

Martin Baxa

Martin Baxa

Máme mimochodem téměř 50 mateřských škol a téměř 30 základních škol (město Plzeň, pozn. Demagog.cz). 360° Pavlíny Wolfové, 8. února 2021

Oficiální stránky města Plzeň i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve svých statistikách uvádějí, že se v Plzni nachází 46 mateřských škol a 26 základních škol zřízených obcí.

skrýt celé odůvodnění

Na svých oficiálních stránkách město Plzeň uvádí, že je zřizovatelem 40 samostatných mateřských školek, dalších šest školek je pak součástí základních škol. Dohromady se tedy jedná o 46 školek. Základních škol zřízených městem je poté v Plzni celkem 26. Stejné počty pak lze dohledat i přímo v Rejstříku škol a školských zařízení a Adresáři škol a školských zařízení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

Další školky a základní školy v Plzni jsou zřízeny také Plzeňským krajem (aktuálně 4 MŠ a 7 ZŠ), církví, soukromými subjekty či samotným ministerstvem školství. Celkem je tak podle Adresáře MŠMT v Plzni 62 mateřských a 42 základních škol.

Martin Baxa (ODS) nicméně pravděpodobně hovoří jen o školách a školkách, které zřizuje město Plzeň, kde je primátorem. Jelikož tedy tyto počty odpovídají „téměř padesáti“ a „téměř třiceti“, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Martin Baxa

Martin Baxa

Rakouská vláda nakoupila 5 milionů testů už na podzim loňského roku. 360° Pavlíny Wolfové, 8. února 2021

Rakouská vláda skutečně nakoupila 5 milionů šetrných antigenních testů pro školská zařízení. Jednalo se však o nákup, který byl uskutečněn až v lednu tohoto roku, nikoliv v podzimních měsících roku minulého.

skrýt celé odůvodnění

Plošné testování žáků a studentů na covid-19 poprvé zmínil 9. ledna 2021 rakouský ministr školství Heinz Faßmann. Rakousko poté testování zahájilo v první polovině února, kdy se začaly postupně otevírat školy. Připomeňme, že v některých spolkových zemích žáci prvního stupně základních škol od 8. února docházejí na klasickou prezenční výuku, děti z druhého stupně a středních škol jsou pak rozděleny na dvě skupiny, které se ve školách střídají.

Ministr Faßmann na začátku ledna zmiňoval, že bylo nakoupeno celkem 5 milionů rychlých a šetrných antigenních testů určených pro školy. Tyto testy, které nezahrnují výtěr z nosohltanu, ukazují výsledek po 15 minutách a u jejich provedení nemusí být zdravotnický personál. Testování žáků do 14 let je dobrovolné a je nutný souhlas rodičů. Může být také prováděno i v domácím prostředí. Možnost využití obdobného způsobu testování v ČR zmínil například ministr vnitra Hamáček či koalice SPOLU

Dále dodejme, že kromě těchto testů pro školáky rakouská vláda již v listopadu roku 2020 objednala 7 milionů antigenních testů, a to v rámci příprav masového testování populace. Plošné testování pak bylo zahájeno na počátku prosince a jako první byli testováni policisté, učitelé či obyvatelé z regionů s vysokým výskytem nakažených. Co se týče žáků a studentů, v tomto období byli testováni pouze ti, kteří vykazovali některé z příznaků covidu-19.

V souvislosti s tímto výrokem jsme Martina Baxu kontaktovali, jelikož se nám nepodařilo nalézt veřejně dostupné zdroje, které by jasně dokládaly, že by k nákupu 5 milionů testů došlo již v podzimních měsících. Podle dostupných zdrojů lze nákup těchto šetrných testů pro školy spojovat primárně s lednem 2021. Dodejme, že tomuto termínu například také odpovídá záznam v rakouské databázi veřejných zakázek, podle něhož rakouské ministerstvo školství 5. ledna 2021 uzavřelo smlouvu na nákup antigenních testů pro střední školy se společností Spectrotex GmbH. Ta pak Rakousku dodává testy firmy LEPU Medical, které se v rakouských školách plošně používají (.pdf, str. 3). V detailu veřejné zakázky však není upřesněno, o jaký počet testů se jedná.

Martin Baxa nám po e-mailu uvedl, že se v tomto ohledu jedná o omyl z jeho strany a že 5 milionů antigenních testů pro školy bylo skutečně rakouskou vládou nakoupeno až v lednu tohoto roku.

Martin Baxa

Martin Baxa

Průzkumy teď ukazují, (…) že zhruba 10 % dětí má velmi špatný přístup k distančnímu vzdělávání. 360° Pavlíny Wolfové, 8. února 2021 !

Průzkumy od společností PAQ Research a Scio ukazují, že přibližně 10 % žáků nemá k distanční výuce dobré technické vybavení nebo internetové připojení.

skrýt celé odůvodnění

V prosinci 2020 se uskutečnil průzkum na vzorku 405 rodičů s dětmi na prvním a druhém stupni ZŠ i středních školách. Výzkum (.pdf) provedla společnost PAQ Research v rámci svého dlouhodobého projektu Život během pandemie. Výzkum byl realizován s podporou organizace Učitel naživo a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Online dotazování provedla agentura NMS na Českém národním panelu.

Výsledky výzkumu zveřejněné 24. ledna 2021 mj. ukazují, že část dětí podle rodičů nemá k distanční výuce dobré podmínky. „V podzimním výzkumu 11 % rodičů hodnotí jako velmi špatné (známky 0 až 3 na škále 0–10) podmínky v oblasti konektivity – připojení dětí k internetu, jeho stabilita atd. A 9 % hodnotí jako velmi špatné hardwarové podmínky – dostatek počítačů v domácnosti a jejich vybavení,“ shrnul Daniel Prokop, zakladatel výzkumné organizace PAQ Research.

Podle odpovědí rodičů nejde však jen o IT vybavení a připojení k internetu, ale také o nevyhovující místo k učení či režim distanční výuky (.pdf, str. 22). Z výsledků výzkumu je zřejmé i to, že výrazně častěji mají problémy s technickým vybavením děti z chudších, méně vzdělaných domácností a v domácnostech, ve kterých žije tři a více dětí (.pdf, str. 23).

Další průzkum zveřejnila společnost Scio 7. ledna 2021. Šetření zaměřené na distanční výuku proběhlo na přelomu listopadu a prosince v rámci Národního testování 9. tříd a zapojilo se do něj přes 3 800 žáků 9. tříd z 238 základních škol. Z výsledků vyplývá, že špatné vybavení má zhruba každý desátý žák, tedy 10 % žáků. Zároveň 22 % dotázaných žáků zmínilo problémy s internetovým připojením.

Martin Baxa

Martin Baxa

Zastáváme jasný program, který můžeme teď v několika bodech shrnout, až ať už to je důsledná ekonomická politika, snižování daní, chceme levnější stát. Interview ČT24, 18. března 2019

ODS ve svém novém programu představeném 16. března 2019 prosazuje snížení či zrušení některých existujících daní. Dále zde hovoří i o levném a efektivním státu. Tato témata můžeme u ODS sledovat i v dřívějších programech.

skrýt celé odůvodnění

ODS v novém programu z 16. března 2019 prosazuje snižování daní či zrušení některých daní. Konkrétně v příspěvku hovoří o zrušení daně z nabytí nemovitosti, zrušení silniční daně či znovuzavedení pouze dvou sazeb DPH. V souvislosti s daněmi kritizují vládu za to, že neumí šetřit. V novém programu prosazují levný a efektivní stát. Tohoto by chtěli například dosáhnout zastropováním počtu úředníků. Důslednou ekonomickou politiku zde chápeme jako důraz na dlouhodobé prosazování těchto témat.

Témata nízkých daní a vyrovnaného rozpočtu se prosazují dlouhodobě. Objevují se již v programu z roku 2010 (.pdf, str. 8, 9). Prosazovali zjednodušení daňových zákonů, transparentnost výběru daní či střídmou rozpočtovou politiku. V roce 2010 vytvořili ještě kromě volebního programu dokument s názvem Vize 2020 (.pdf, str. 9). V tomto dokumentu kromě jiného zmiňují potřebu efektivnějšího a levnějšího státu pomocí využití moderních komunikačních a informačních technologií.

I v dalším programu z roku 2013 (.pdf, str. 4, 6) se zabývají efektivitou státu a vyrovnaným rozpočtem. V tomto programu ale neprosazují snížení daní. Staví se zde pro zachování sazeb u DPH či u daně z příjmu fyzických osob. Snižování daní však prosazují ve volebním programu do Evropského parlamentu v roce 2014 (.pdf, str. 6), v programu (.pdf, str. 6) ke komunálním a senátním volbám. Dále v nich hovoří kromě jiného o efektivních nástrojích proti zadlužování státu či o levné a efektivní státní správě. Toho chtěli dosáhnout v obou programech likvidací zbytečných úřadů a institucí.

V programu z roku 2016 určeného pro krajské a senátní volby také prosazují zrušení některých daní či sjednocení DPH do jednotné sazby. V programu připraveném pro volby v roce 2017 se také věnovali snížení daní a levnějšímu státu. Naopak v programu určeném pro senátní a krajské volby z roku 2018 se těmto tématům nevěnují.

Martin Baxa

Martin Baxa

Přece v současné době, kdy bylo přijato 45 tisíc nových státních úředníků, narůstají náklady na byrokracii. Interview ČT24, 18. března 2019

Od roku 2013 narostl počet státních zaměstnanců přibližně o 45 tisíc, úředníci však představují pouze malou část státních zaměstnanců. Počet státních úředníků ve služebním poměru za poslední tři roky nevzrostl.

skrýt celé odůvodnění

Pokud se podíváme na vývoj počtu státních zaměstnanců, můžeme pozorovat nárůst přibližně od roku 2013. V tomto roce byl počet státních zaměstnanců nejnižší (413 595) a podle státního rozpočtu pro rok 2019 by měl jejich počet meziročně narůst o více než 16 tisíc na 464 446 (oproti loňskému roku). Podobná čísla se objevují i ve zprávě (.pdf, sešit B, str. 41) ke státnímu rozpočtu pro rok 2019.

Mezi lety 2013 a 2018, tedy v době, kdy s obměnami vládla ČSSD s hnutím ANO, tak opravdu došlo k nárůstu počtu státních zaměstnanců přibližně o 45 tisíc.

Zdroj: Ekonom

Martin Baxa však hovoří o státních úřednících, což je nepřesné vzhledem k tomu, že z celkových 448 tisíc státních zaměstnanců v roce 2018 pracovalo 230 tisíc lidí ve školství, téměř 55 tisíc představují celníci či policisté a dalších téměř 25 tisíc vojáci. Většina státních zaměstnanců tak není úředníky v pravém slova smyslu. Podle údajů z roku 2015, kdy vstoupil v účinnost zákon o státní službě, měla Česká republika přibližně 68 tisíc státních úředníků zaměstnaných ve služebním poměru, v roce 2018 (.pdf, sešit B, str. 42) to bylo opět přibližně 68 tisíc. To, že se nezvyšuje počet zaměstnanců ve služebním poměru, však neznamená, že se nemůže zvyšovat počet „úředníků“ zaměstnaných dle zákoníku práce.

Spolu s nárůstem státních zaměstnanců se pochopitelně zvyšují i náklady na platy a ostatní platby za provedenou práci. Nárůst platů je však strmější než nárůst počtu zaměstnanců a průměrný plat se tak zvyšuje, a to o téměř deset tisíc korun za čtyři roky.