Demagog.cz

Martin Baxa

Martin Baxa (ODS)

  • 17
  • 2
  • 7
  • 1

Výroky

Martin Baxa

Martin Baxa

Zastáváme jasný program, který můžeme teď v několika bodech shrnout, až ať už to je důsledná ekonomická politika, snižování daní, chceme levnější stát. Interview ČT24, 18. března 2019

ODS ve svém novém programu představeném 16. března 2019 prosazuje snížení či zrušení některých existujících daní. Dále zde hovoří i o levném a efektivním státu. Tato témata můžeme u ODS sledovat i v dřívějších programech.

skrýt celé odůvodnění

ODS v novém programu z 16. března 2019 prosazuje snižování daní či zrušení některých daní. Konkrétně v příspěvku hovoří o zrušení daně z nabytí nemovitosti, zrušení silniční daně či znovuzavedení pouze dvou sazeb DPH. V souvislosti s daněmi kritizují vládu za to, že neumí šetřit. V novém programu prosazují levný a efektivní stát. Tohoto by chtěli například dosáhnout zastropováním počtu úředníků. Důslednou ekonomickou politiku zde chápeme jako důraz na dlouhodobé prosazování těchto témat.

Témata nízkých daní a vyrovnaného rozpočtu se prosazují dlouhodobě. Objevují se již v programu z roku 2010 (.pdf, str. 8, 9). Prosazovali zjednodušení daňových zákonů, transparentnost výběru daní či střídmou rozpočtovou politiku. V roce 2010 vytvořili ještě kromě volebního programu dokument s názvem Vize 2020 (.pdf, str. 9). V tomto dokumentu kromě jiného zmiňují potřebu efektivnějšího a levnějšího státu pomocí využití moderních komunikačních a informačních technologií.

I v dalším programu z roku 2013 (.pdf, str. 4, 6) se zabývají efektivitou státu a vyrovnaným rozpočtem. V tomto programu ale neprosazují snížení daní. Staví se zde pro zachování sazeb u DPH či u daně z příjmu fyzických osob. Snižování daní však prosazují ve volebním programu do Evropského parlamentu v roce 2014 (.pdf, str. 6), v programu (.pdf, str. 6) ke komunálním a senátním volbám. Dále v nich hovoří kromě jiného o efektivních nástrojích proti zadlužování státu či o levné a efektivní státní správě. Toho chtěli dosáhnout v obou programech likvidací zbytečných úřadů a institucí.

V programu z roku 2016 určeného pro krajské a senátní volby také prosazují zrušení některých daní či sjednocení DPH do jednotné sazby. V programu připraveném pro volby v roce 2017 se také věnovali snížení daní a levnějšímu státu. Naopak v programu určeném pro senátní a krajské volby z roku 2018 se těmto tématům nevěnují.

Martin Baxa

Martin Baxa

Přece v současné době, kdy bylo přijato 45 tisíc nových státních úředníků, narůstají náklady na byrokracii. Interview ČT24, 18. března 2019

Od roku 2013 narostl počet státních zaměstnanců přibližně o 45 tisíc, úředníci však představují pouze malou část státních zaměstnanců. Počet státních úředníků ve služebním poměru za poslední tři roky nevzrostl.

skrýt celé odůvodnění

Pokud se podíváme na vývoj počtu státních zaměstnanců, můžeme pozorovat nárůst přibližně od roku 2013. V tomto roce byl počet státních zaměstnanců nejnižší (413 595) a podle státního rozpočtu pro rok 2019 by měl jejich počet meziročně narůst o více než 16 tisíc na 464 446 (oproti loňskému roku). Podobná čísla se objevují i ve zprávě (.pdf, sešit B, str. 41) ke státnímu rozpočtu pro rok 2019.

Mezi lety 2013 a 2018, tedy v době, kdy s obměnami vládla ČSSD s hnutím ANO, tak opravdu došlo k nárůstu počtu státních zaměstnanců přibližně o 45 tisíc.

Zdroj: Ekonom

Martin Baxa však hovoří o státních úřednících, což je nepřesné vzhledem k tomu, že z celkových 448 tisíc státních zaměstnanců v roce 2018 pracovalo 230 tisíc lidí ve školství, téměř 55 tisíc představují celníci či policisté a dalších téměř 25 tisíc vojáci. Většina státních zaměstnanců tak není úředníky v pravém slova smyslu. Podle údajů z roku 2015, kdy vstoupil v účinnost zákon o státní službě, měla Česká republika přibližně 68 tisíc státních úředníků zaměstnaných ve služebním poměru, v roce 2018 (.pdf, sešit B, str. 42) to bylo opět přibližně 68 tisíc. To, že se nezvyšuje počet zaměstnanců ve služebním poměru, však neznamená, že se nemůže zvyšovat počet „úředníků“ zaměstnaných dle zákoníku práce.

Spolu s nárůstem státních zaměstnanců se pochopitelně zvyšují i náklady na platy a ostatní platby za provedenou práci. Nárůst platů je však strmější než nárůst počtu zaměstnanců a průměrný plat se tak zvyšuje, a to o téměř deset tisíc korun za čtyři roky.

Martin Baxa

Martin Baxa

Vládě hnutí ANO, ČSSD a komunistické strany, která dělá takové věci, že schvaluje církevní restituce, zvyšuje množství státních úředníků. Interview ČT24, 18. března 2019

Vládní koalice hnutí ANO a ČSSD s podporou komunistů odsouhlasila v lednu 2018 zdanění církevních restucí. Počty státních zaměstnanců mezi rokem 2018 a plánem na rok 2019 sice narostly, počet úředníků ve stejném období se však snížil.

skrýt celé odůvodnění

Zdanění církevních restitucí podpořila vláda na začátku minulého roku. KSČM touto podporou svého návrhu podmínila podporu menšinové vlady hnutí ANO a ČSSD. V lednu tohoto roku pak Poslaneckou sněmovnou díky hlasům vládní koalice, KSČM a SPD prošel návrh na zdanění církevních náhrad a novela zákona postoupila do Senátu. Ten ji následně vetoval a poslanci se tak budou komunistickým návrhem znovu zabývat.

Co se týče počtu státních zaměstnanců, podle návrhu státního rozpočtu na rok 2018 i 2019 jejich počet roste, konkrétně z 453 431 zaměstnanců za rok 2018 na 469 737 v letošním roce. Počet státních úředníků však naopak klesl (.pdf str. 148, úředníci jsou uvedeni jako "Zaměstnanci na služebních místech dle ZSS") z 67 752 na 67 029. Zde tedy Martin Baxa nepřesně rozlišuje mezi státními zaměstnanci a státními úředníky. Podobná čísla se objevují i v níže přiloženém grafu, jehož autorem je Ministerstvo financí a byl zveřejněn týdeníkem Ekonom.

Zdroj: Ekonom

Opatrnost při práci s počtem státních zaměstnanců připomíná také irozhlas.cz: "...v letech 2013−2019 máme 44 tisíc nových zaměstnanců státu, ale z toho je 31 tisíc učitelů a pracovníků ve školství. Jejich počet se zvyšoval v reakci na demografický vývoj, tedy nárůst počtu studentů."

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pak chce navrhnout při jednáních o rozpočtu na příští rok propuštění deseti procent státních zaměstnanců, z nichž by velkou část měli tvořit právě úředníci. Předseda ČSSD Jan Hamáček s tím nesouhlasí: „Opozice tady vytvořila představu, že nám stát za posledních pět let nabobtnal o nějakých 40 tisíc státních zaměstnanců. Reálně nám počet ministerských úředníků narostl o jedinou tisícovku."

 

Martin Baxa

Martin Baxa

Jako opoziční strana jsme v Poslanecké sněmovně slyšet, předkládáme jasné návrhy. To, že vláda Andreje Babiše ty návrhy často svrhává ze stolu, typu dnes Andrej Babiš tvrdí, že podporuje živnostníky, ale kdyby živnostníci viděli, že návrhy, které předkládá Občanská demokratická strana a vláda zametá pod koberec.
Interview ČT24, 18. března 2019

Vláda Andreje Babiše vydala nesouhlasné stanovisko ke dvěma třetinám návrhů zákonů poslanců ODS. O většině těchto návrhů se však ještě bude hlasovat.

skrýt celé odůvodnění

Poslanci ODS navrhli (sami, nebo společně s poslanci jiných klubů) v tomto volebním období celkem 18 zákonů, ke kterým vydala druhá vláda Andreje Babiše stanovisko. Ke dvěma třetinám z těchto návrhů zákonů vydala vláda nesouhlasné stanovisko a ke zbylé třetině stanovisko neutrální. Pouze dva z návrhů ODS již byly schváleny (jedná se o novelu zákona o prodejní době a novelu zákona o státních svátcích) a většina ostatních byla zařazena na pořad 27. schůze, která bude pokračovat od 26. března 2019.

V případě dvou hlasování o návrzích poslanců ODS, které byly schváleny, hlasovali poslanci ODS pro návrh společně s vládními poslanci (u novely zákona o prodejní době však poslanci ČSSD nebyli pro návrh).

Poslanci ODS také předložili návrh (sněmovní tisk č. 254) novely zákona o daních z příjmů, ve kterém navrhují (pdf, str. 3) "zrušit institut tzv. superhrubé mzdy a nahradit jej jednoduchým systémem jedné sazby daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 %." Vláda k tomuto návrhu vydala nesouhlasné stanovisko (.pdf).

Martin Baxa

Martin Baxa

Václav Klaus mladší v loňském roce zpochybnil to, že by se Česká republika měla podílet na zahraničních misích a plnit své závazky v rámci Severoatlantické aliance.
Interview ČT24, 18. března 2019

Václav Klaus mladší loni v srpnu zpochybnil působení české armády na zahraničních misích, když v komentáři pro Novinky.cz kritizoval nasazení armády ČR na misi v Afghánistánu. Klaus v komentáři zpochybnil i celkový smysl české účasti na zahraničních akcích.

skrýt celé odůvodnění

V srpnu 2018 Václav Klaus mladší zpochybnil působení české armády v Afghánistánu. V komentáři pro server Novinky.cz uvedl: „Smyslem armády je především chránit vlastní zemi, její svrchovanost. Tohoto cíle by armáda měla být schopná. Naše není.“ Dále komentoval smysl zahraničních misí v Afghánistánu: „Bojovat a umírat v cizích zemích čeští vojáci se souhlasem vlády a parlamentu mohou. Mělo by to mít ale nějaký jasný důvod a cíl. Já ho, promiňte, v Afghánistánu nevidím. Je to země mnoho tisíc kilometrů daleko.“ Klaus v komentáři zpochybnil smysl armády na zahraničních akcích.

Vojáků působících v Afghánistánu se zastala 1. místopředsedkyně klubu Jana Černochová, která na webu ODS reagovala na Klausův komentář. Výroky Klause mladšího se poté zabýval i poslanecký klub ODS.

Tento Klausův názor je v rozporu s dlouhodobým směřováním ODS, která podporuje působení českých vojáků na zahraničních misích po boku spojenců. Poslanecká sněmovna hlasovala loni v červnu o zahraničních misích a poslanci podpořili rozšíření vojenských misí české armády. Za ODS hlasovalo pro schválení misí 20 poslanců a 3 poslanci byli omluveni. Václav Klaus a Zuzana Majerová Zahradníková tuto vládní novelu nepodpořili, k hlasování se nepřihlásili.

V sobotu 16. března 2019 byl Václav Klaus mladší vyloučen z ODS z důvodu dlouhodobého poškozování dobrého jména strany a nerespektování jejích hodnot a principů. V tiskové zprávě ODS zmiňuje i Klausovu kritiku účasti českých vojáků ve vojenských misích. Předseda strany Petr Fiala uvedl, že Klaus mladší svým jednáním a vystupováním poškozuje dobré jméno ODS i přes to, že byl v minulosti několikrát varován a dostal tzv. symbolickou „žlutou kartu“.




















Martin Baxa

Martin Baxa

Václav Klaus také sdělil, že se nezúčastní evropských voleb a že nebude, že by volil italského politika Salviniho, který mimo jiné podporuje kvóty, které Občanská demokratická strana zásadně odmítá na přijímání migrantů a zpochybňuje naše členství v Evropské unii. Interview ČT24, 18. března 2019

Václav Klaus mladší v rozhovoru pro Parlamentní listy uvedl, že během eurovoleb bude v Itálii a nepodpoří tak kandidáty ODS. Klaus řekl, že pokud to bude možné, bude volit italského ministra vnitra Salviniho. Salvini skutečně podporoval přerozdělování uprchlíků.

skrýt celé odůvodnění

Václav Klaus mladší zmínil v rozhovoru pro server Parlamentní listy, že v době voleb do Evropského parlamentu 2019 bude v Itálii. Dále v rozhovoru uvedl: „Já budu v době voleb v Itálii, takže v eurovolbách nejspíš nebudu volit. Jestli to půjde, tak v těch volbách budu s velkou chutí volit Salviniho, ale nevím, jestli to evropské volební právo přímo takhle umožňuje. Takže buď nebudu volit vůbec, nebo podpořím Salviniho v Itálii.“ Svou nepřítomnost v ČR během eurovoleb Klaus mladší potvrdil také v rozhovoru pro iDnes.cz. Zároveň však uvedl, že se redaktor snažil ať se k eurovolbám vyjádří, Klaus se však vyjádřit přímo nechtěl.

Vyjádření Václava Klause mladšího, že ve volbách do Evropského parlamentu nebude volit kandidátní listinu ODS, bylo také jedním z důvodů jeho vyloučení ze strany. Klause mladšího vyloučila výkonná rada ODS ze strany v sobotu 16. března 2019.

Dalším důvodem byla Klausova otevřená podpora vystoupení ČR z EU. Již v červenci 2016 v reakci na útok v Mnichově vyzval Klaus na Facebooku k vystoupení z EU: "Nevidím jinou cestu než vypadnout z Evropské unie a tvrdě kontrolovat vlastní hranice. I za cenu, že o třetinu zchudneme." V roce 2018 Klaus podpořil možnost vyvolání referenda o případném vystoupení České republiky z EU.

Naposledy se Klaus kriticky vyjádřil směrem k EU na jednání Poslanecké sněmovny 12. března 2019. Poslanec přirovnal schvalování zákonů kvůli předpisům EU k rozhodování o židovských transportech do koncentračních táborů. Kontroverzní výrok vyvolal vlnu kritiky a vedl k zmiňovanému vyloučení Václava Klause mladšího z ODS.

Matteo Salvini, ministr vnitra Itálie, vicepremiér a šéf vládní strany Liga, se vyznačuje protiimigrantskou politikou. Itálie a její přístavy byly migrační vlnou výrazně zasaženy a italští politici, včetně Salviniho, žádali přerozdělování migrantů napříč Evropou. Salvini také plánoval deportovat přibližně půl milionu přistěhovalců, kteří nemají potřebné doklady.

Itálie, podobně jako zbytek Evropy, ovšem postupně upouští od zavádění povinných kvót. Země například navrhla systém, kdy by si každá členská země Evropské unie stanovila vlastní kvóty na počet migrantů bez práva na azyl, jinak by jí hrozil finanční postih.

Salvini se k tématu kvót vyjádřil v červenci 2018: „Protože na summitu v Bruselu bylo ujednáno, že přijímání migrantů má být na dobrovolném základě, uplatní také Itálie svou vůli.“ Salvini spolu s premiérem žádá přerozdělování migrantů zachráněných ve Středozemním moři.

ODS odmítla přerozdělovací kvóty pro uprchlíky ve svých 5 cílech, v nichž vyjádřila svůj postoj k řešení migrační krize.

Martin Baxa

Martin Baxa

Tak třeba v loňském roce proběhlo takové dost bouřlivé zasedání poslaneckého klubu, ze kterého vzešel ten výstup, který měl tu podobu, že Václav Klaus dostává, jak říká Petr Fiala, žlutou kartu, bylo to tehdy v souvislosti s těmi misemi (zahraničními, pozn. Demagog).
Interview ČT24, 18. března 2019

Poslanecký klub ODS jednal o výrocích Václava Klause mladšího v srpnu 2018. Podle předsedy Petra Fialy si tehdy vše vyříkali, o možnosti Klausova vyloučení se však tehdy veřejně nemluvilo.

skrýt celé odůvodnění

Klausovy kontroverzní názory se staly tématem jednání stranického klubu v souvislosti s komentářem Za co umírají čeští vojáci v Afghánistánu?, ve kterém Klaus mj. píše: „Bojovat a umírat v cizích zemích čeští vojáci se souhlasem vlády a parlamentu mohou. Mělo by to mít ale nějaký jasný důvod a cíl. Já ho, promiňte, v Afghánistánu nevidím. [...] Skoro největší armádu NATO má Turecko – a žádné vojáky v Afghánistánu nemá. Řada jiných zemí také ne. My tam vojáky mít chceme, není to naše povinnost. Fakt to chceme? Proč? Straničtí kolegové Klause však nekritizovali jen za to, že zpochybnil účast českých vojáků v Afghánistánu, kterou ODS podporuje. Dalším problematickým vyjádřením byla tehdy podpora Ladislava Jakla v senátních volbách, který kandidoval za SPD.

Předseda ODS Petr Fiala po jednání uvedl: „Václav Klaus mladší názor klubu zná a předpokládám, že se jím bude řídit.“ Tím byla debata o Klausových názorech dočasně uzavřena, podle serveru Aktuálně.cz však už tehdy někteří poslanci zmiňovali, že „nedostali od Klause jasný příslib, že do budoucna bude v zásadních politických věcech respektovat oficiální stanoviska strany. Debata o tom, jaké potíže způsobuje, by podle několika členů měla ještě pokračovat. V rozhovoru pro Události, komentáře 18. března 2019, pak Petr Fiala prohlásil, že „s Václavem Klausem mladším jsme opakovaně mluvili na tato témata nejenom já, ale celý poslanecký klub, a dnes už je i veřejně známo, že jsme mu udělili něco jako žlutou kartu, my jsme to tak dokonce nazvali a řekli jsme mu, že tyto věci se nesmí opakovat.

Martin Baxa

Martin Baxa

Usnesení výkonné rady, co se týká vyloučení Václava Klause, bylo jednomyslné. (...) Tak všichni, kteří tam byli a mohli hlasovat, tak hlasovali pro vyloučení Václava Klause z ODS.
Interview ČT24, 18. března 2019

Podle ČTK hlasovalo pro zrušení členství Václava Klause mladšího v ODS všech dvacet členů výkonné rady.

skrýt celé odůvodnění

Na vyloučení Václava Klause mladšího se v sobotu 16. března 2019 jednomyslně shodla výkonná rada ODS, hlasování se nikdo nezdržel (ani nebyl proti). Jako důvod pro tento krok uvádí tisková zpráva občanských demokratů: „dlouhodobé nerespektování hodnot, principů a programu ODS, jeho veřejné útoky na členy poslaneckého klubu ODS a další kolegy ze strany, podpora protikandidáta nominanta ODS v senátních volbách, či jeho kontroverzní výroky, které jsou v rozporu s programem ODS.“

Poslanecký klub ODS vyzval Václava Klause mladšího k odchodu už o tři dny dříve. Předseda ODS Petr Fiala se na schůzi Poslanecké sněmovny omluvil za Klausův výrok, ve kterém přirovnal implementaci nařízení Evropské unie k rozhodování židovských výborů za druhé světové války. Ve středu večer se pak poslanecký klub od Klausových slov distancoval a vyzval ho k odstoupení.

Martin Baxa

Martin Baxa

Václav Klaus vystoupil na setkání, kde byli komunističtí zástupci, kde byl senátor, který se hlásí fakticky ke komunistické straně, zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu, a tam řekl, že prostě politika francouzského prezidenta Macrona je vlastně podobná tomu, jakou prosazoval Adolf Hitler se svým programovým manifestem Mein Kampf.
Interview ČT24, 18. března 2019

Václav Klaus vystoupil na pietní akci k 80. výročí nacistické okupace, kde v projevu přirovnal plán na reformu EU francouzského prezidenta Macrona k myšlenkám Adolfa Hitlera. Tato část je pravdivá. Zavádějící je tvrzení, že senátor Doubrava se hlásí ke komunistické straně.

skrýt celé odůvodnění

Václav Klaus mladší vystoupil na pietní akci k 80. výročí okupace Čech a Moravy nacistickým Německem, kterou pořádal Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS). Vzpomínkový večer se konal v pražském Domě armády 13. března 2019. Na akci vystoupili s projevy předseda ČSBS Jaroslav Vodička, šéf KSČM Vojtěch Filip, lídr kandidátky SPD pro evropské volby Ivan David nebo senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši).

Senátor Jaroslav Doubrava byl do roku 2010 členem KSČM, poté kandidoval za hnutí Severočeši.cz. Doubrava je spojován s řadou kontroverzních akcí. Jako pozorovatel se účastnil nezákonných voleb na separatistickém východě Ukrajiny. Od této cesty se následně Senát distancoval. Vystupuje proti migraci a šíří dezinformace. Rozhovor s Doubravou se objevil na webu KSČM, kde senátor zpochybnil nezákonnou anexi Krymu, hrozby ze strany Ruska a kritizoval EU a NATO. Nelze ale dohledat, že by se Doubrava aktuálně přímo hlásil ke KSČM.

Václav Klaus mladší přednesl na pietní akci projev, ve kterém mimo jiné ocenil hrdinství vojáků i občanů, kteří se postavili nacistickému režimu. Dále Klaus upozornil na to, že „nestačí ale jen připomínat historii, musíme si uvědomit, že zlo na světě existuje a přichází zpravidla v nových podobách.“ V této souvislosti pak zmínil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a jeho plán na reformu Evropské unie, který přirovnal ke spisu Mein Kampf nacistického vůdce Adolfa Hitlera.

Klasu doslova řekl: „Demokraty nemohl nechat v klidu otevřený dopis jednoho z vůdčích architektů nové Evropy Emmanuela Macrona. Vlivné lidi disponující mocí ovlivnit vaše životy byste měli pečlivě poslouchat a brát jejich slova vážně. Hitler myslel Mein Kampf vážně, není důvod si myslet, že Macron své teze vážně nemyslí. V jeho textu se objevují výrazy jako nebude mít v Evropě místo, ze kterých mrazí.“ Ve svém proslovu Klaus ještě několikrát přirovnává Macronovy názory k Adolfu Hitlerovi.

Záznam z akce je možné najít na YouTube, projev Václava Klause mladšího je v čase 6:20–12:20.

Slova Václava Klause mladšího vyvolala vlnu negativních reakcí. Kriticky se vyjádřil například senátor Pavel Fisher nebo spisovatel Jiří Padevět. Od pietní akce se distancoval ministr obrany Lubomír Metnar.

Martin Baxa

Martin Baxa

Václav Klaus starší více než 10 let na Občanskou demokratickou stranu soustavně útočí, zpochybňuje ji.
Interview ČT24, 18. března 2019

Exprezident Klaus se k ODS vyjadřuje kriticky soustavně již od roku 2008, kdy se vzdal funkce čestného předsedy strany. Opakovaně se vymezil proti předním představitelům ODS: Mirku Topolánkovi, Miroslavě Němcové nebo Petru Fialovi.

skrýt celé odůvodnění

Václav Klaus starší se poprvé oficiálně vymezil proti směřování ODS na 19. kongresu občanských demokratů v roce 2008. Ve svém stručném příspěvku v rámci kongresu vyjádřil nesouhlas s politikou strany a vzdal se titulu čestného předsedy, který obdržel po nástupu Mirka Topolánka do čela strany.

"Abych probíhající přeměně ODS ze strany pravicové a občanské ve stranu politického středu a stranu spíše lobbyistických zájmů než idejí nestál v cestě, rozhodl jsem se poděkovat vám za titul čestného předsedy a tohoto titulu se dnes, na tomto místě, definitivně vzdát."

V průběhu dalších let Klausova kritika trvá, přispívá k tomu i napjatý vztah k tehdejšímu předsedovi vlády Topolánkovi. Od názoru na koalici se Zelenými: "Dochází tady k zezelenání konzervativní strany, přátelství pana Topolánka a pana Bursíka, považuji to za neuvěřitelně nešťastné," až po osobní invektivy stran předsedy Topolánka: "Jste člověk, který přece vůbec nemůže pochopit von Hayeka."

Ideový rozchod s ODS Klaus potvrdil i v roce 2013, kdy byl přizván k navrácení do strany: "V jistou chvíli se mi zdálo, že nějaká naděje je. Ale když jsem zase viděl kroky ODS v posledních hodinách a dnech, vylučování ze strany a výroky některých představitelů, například paní (Miroslavy) Němcové, tak jsem pochopil, že moje angažmá v této straně nepřichází v dnešní době v úvahu."

Klaus se do ODS pustil i v souvislosti s vyloučením syna Václava Klause ml., ze strany:

"ODS měla nějaké kmenové buňky, o kterých jsem přesvědčen, že jí dávaly její základní charakteristické rysy. Ty byly narušeny s Mirkem Topolánkem, a pak úplně vymazány dnešním předsedou Fialou. (...)

Ale vycházejme z těch tří písmen ODS, tedy Občanská demokratická strana. A to písmenko D v názvu, tedy demokratická, to se mi zdá naprosto klíčové. To je to hlavní slovo, jež je zvráceno v tom evropském liberálním stylu, který sem zavlekl pan Fiala. Myslím, že s panem Fialou a dalšími je to strana jiná. Tak ať se přejmenuje a ti lidé hlásají názory, které považují za správné. (...)

Mě trápí, že ta ODS zoufale dopadla se svým dnešním vedením, které je tak bezbarvé, jak snad nic ještě bezbarvého nebylo. Myslím si, že abych ho tu diskutoval, by si nepřál ani můj syn. On by se raději obhajoval sám (Klaus byl na zahraniční cestě, pozn. red.). Ale jeho vyloučení ze strany v nepřítomnosti mě motivuje po dlouhé době cokoliv říkat k ODS."