Demagog.cz

Martin Baxa

Martin Baxa (ODS)

  • 17
  • 2
  • 7
  • 1

Výroky

Martin Baxa

Martin Baxa

Pojďme si možná říct, jaké programové zásady často hlásá Václav Klaus starší. Napadá Evropskou unii, vyjadřuje svoje, řekl bych jistou blízkost, nebo nezpochybňuje Putinův režim, spolupracuje, vystupuje aktivně na akcích německé strany AfD, Alternativy pro Německo, která je vnímaná jako extremistická strana. Interview ČT24, 18. března 2019

Václav Klaus starší se vymezuje proti EU, uznává kroky prezidenta Putina a aktivně podporuje německou Alternativu pro Německo (AfD).

skrýt celé odůvodnění

Václav Klaus starší se na adresu Evropské unie vyjadřuje značně kriticky, jak uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas: "Já myslím, že EU je zlo. Samozřejmě. A čím dříve bude ukončena ta evropská integrace v dnešní podobě a čím dříve dojde k transformaci EU v nějaký demokratický a funkční orgán, tím lépe."

Pravdou je i to, že exprezident Klaus Putinův režim, narozdíl od EU, nepovažuje za hrozbu: "Nechávat Rusko mimo je dětinské a hloupé. Pro nás byla hrozba Sovětský svaz, dnešní Rusko není žádná hrozba. Mě opravdu (ruský prezident Vladimir) Putin ničím neohrožuje." Kreml totiž, podle Václava Klause, narozdíl od Bruselu neposílá každý týden direktivy našemu zákonodárství.

Svým dalším kontroverzním výrokem stran Putina z rozhovoru pro Partii televize Prima pobouřil i ukrajinského velvyslance: "Ukrajina je ponoukána politickými elitami Západu včetně našich, aby co nejvíc provokovala Rusko a prezidenta Putina. Tam vidím možné ohnisko nebezpečí a myslím, že se Putin ještě pořád chová opatrně a střízlivě a nenaskakuje na každou provokaci."

Klaus je i podporovatelem Alternativy pro Německo (AfD) aktivně vystupuje na jejích sjezdech, podpořil je v kampani z roku 2016, například pózováním na plakátech či veřejnými vystoupeními s jejich čelními představiteli. Po volbách v roce 2017 také vychválil jejich volební výsledky: "Úžasným výsledkem je ztráta čtvrtiny hlasů merkelovské CDU, pětiny hlasů schulzovské SPD a naopak zisk 13 procent hlasů politickým a mediálním establishmentem démonizované AfD".

Pravicová populistická strana AfD je přitom potenciálním subjektem monitoringu německou bezpečnostní službou pro ultrapravicové a extremistické výroky.

Martin Baxa

Martin Baxa

To, co zastává Václav Klaus starší, podle mého názoru vůbec nemá co společného s Občanskou demokratickou stranou, v níž třeba transatlantická spolupráce, členství v Severoatlantické alianci, vstup do Evropy, byly odjakživa důležitou součástí. Interview ČT24, 18. března 2019

Zatímco pro ODS je členství v NATO a v Evropské unii klíčové, exprezident Václav Klaus st. je velkým kritikem Evropské unie. Vstup do NATO pak vnímá jako úspěch, ale je kritický například k vojenské intervenci NATO v Kosovu v roce 1999.

skrýt celé odůvodnění

ODS v programech 2017, 2013 (.pdf, str. 26), 2010 (.pdf, str. 26), 2006 (.pdf, str. 55–56), 2002 (.pdf, str. 3 a 9) i 1998 (.pdf, str. 2) do Poslanecké sněmovny zmiňovala, že členství v NATO a v Evropské unii je pro ni klíčové.

Naopak Václav Klaus starší je k Evropské unii dlouhodobě kritický. „Evropská unie podle mého názoru žádnou dobrou budoucnost mít nemůže. Ta je slepou uličkou, která nikam nevede. Tato ulička musí být opuštěna. Čím dříve bude opuštěna, tím bude pro Evropu, a její dobrou budoucnost, lépe. A o tu by nám všem mělo jít,píše na svých stránkách. Klaus také otálel s podepsáním Lisabonské smlouvy. Byl posledním vrcholným představitelem EU, který smlouvu podepsal. Podle Klause vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, navzdory politickému názoru Ústavního soudu, přestane být Česká republika suverénním státem.

K Severoatlantické alianci je pak Klaus shovívavější. Vstup České republiky do NATO vnímá jako úspěch. Naopak nesouhlasil s vojenským zásahem NATO v Kosovu v roce 1999. Klaus, jakožto tehdejší předseda Poslanecké sněmovny, se vyslovil pro pokračování diplomatického řešení konfliktu.

V poslední době však musí ODS svým voličům vysvětlovat postoj strany k EU. K nejasnostem došlo zejména poté, co Fiala kritizoval Evropskou unii za tvrdý postoj vůči Velké Británii při jednání o jejím vystoupení z EU. „Jsme přesvědčeni, že žádná alternativa k Evropské unii není, a hlavně je v národním zájmu České republiky být součástí EU,ujišťoval voliče Fiala.

Do letošních evropských voleb jde ODS se sloganem: „Jsme srdcem Evropy. Chceme být slyšet.“ ODS požaduje reformu Evropské unie. „V Evropské unii musí být naše země lépe slyšet, musíme být aktivnější a prosadit tolik potřebné reformy,řekl Petr Fiala, předseda ODS, na ideové konferenci strany.

Česká republika se stala členem Severoatlantické aliance 12. března 1999. V květnu 2004 vstoupila do Evropské unie.

Martin Baxa

Martin Baxa

Tak, co já jsem dneska zaznamenal v médiích, tak Václav Klaus mladší nemínil odejít z pozice předsedy školského výboru. Mně ten postoj zaráží.
Interview ČT24, 18. března 2019

K 18.3. 2019 se Václav Klaus explicitně nevyjádřil, zda se chystá pozice předsedy školského výboru vzdát či nikoli.

skrýt celé odůvodnění

Poslanec Baxa se vyjadřuje k vyloučení Václava Klause ml., o kterém jednomyslně rozhodla výkonná rada ODS dne 16. března 2019. Jak je uvedeno v prohlášení, důvodem pro vyloučení bylo dlouhodobé nerespektování hodnot a principů programu ODS. Vyloučením mimo jiné zaniklo Klausovi ml. i členství v poslaneckém klubu ODS.

ODS chce rovněž Václava Klause ml. vyzvat k odstoupení z funkce předsedy školského výboru, vzhledem k tomu, že tento post náleží Občanským demokratům. Václav Klaus ml. se nicméně k 18. březnu 2019 explicitně nevyjádřil, zda-li se místa ve vedení výboru hodlá dobrovolně vzdát či nikoli. Na svém Facebookovém profilu pouze zveřejnil stanovisko k vyloučení z ODS, ve kterém se ale o postu šéfa školského výboru nezmiňuje. Pro Českou televizi dále uvedl, že se nechystá proti vyloučení ze strany odvolávat.

V rozhovoru pro server idnes.cz na otázku, zda-li dobrovolně odstoupí z čela školského výboru, odpověděl následující: "Myslím, že jestli mě někdo bude chtít po boku paní Valachové odvolávat v rámci předvolební kampaně mezi školskou veřejností, tak si tu situaci užiju."

Z výše uvedených zdrojů nemůžeme tvrdit, že se Václav Klaus ml. přímo vyjádřil k rezignaci na funkci předsedy školského výboru a tedy, že by nemínil z pozice předsedy odejít. Výrok tedy považujeme za zavádějící.

Martin Baxa

Martin Baxa

Tato vláda, tato vláda hospodaří s objemem finančních prostředků, který je o 350 miliard korun větší, než byl dříve díky obrovskému ekonomickému růstu, který v naší zemi v poslední době je. Interview ČT24, 18. března 2019

Baxa nespecifikuje, s jakým historickým obdobím srovnává dnešní finanční prostředky vlády, ovšem srovnáme-li aktuální schválený rozpočet a poslední rozpočet účinný za vlády zahrnující Baxovu stranu ODS, dojdeme k podobnému číslu.

skrýt celé odůvodnění

Martin Baxa v rozhovoru pro ČT tvrdil, že vláda (druhá vláda Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz) hospodaří s objemem finančních prostředků, který je o 350 miliard korun větší, než byl dříve. Více však nespecifikoval, co přesně danou částkou myslí a nezmínil ani časové období, se kterým aktuální rozpočet srovnává.

Podívali jsme se tedy na schválené a skutečné příjmy a výdaje státních rozpočtů:

Schválené návrhy státních příjmů/skutečné příjmy v miliardách korun:

Schválené návrhy státních výdajů/skutečné výdaje v miliardách korun:

Abychom se přiblížili Baxou zmíněnému rozdílu 350 mld., musíme srovnat schválené příjmy rozpočtu na r. 2019 a r. 2015, případně aktuálně schválené výdaje rozpočtu s rokem 2013. Dodejme, že rok 2013 byl posledním rokem, kdy Baxova strana ODS byla zastoupena ve vládě.

Baxa dále tvrdí, že výši částky ovlivnil hlavně dlouhodobý ekonomický růst. Data ČSÚ potvrzují růst české ekonomiky, byť letos by měl zpomalit na zhruba 2,7 procenta.

Martin Baxa

Martin Baxa

A bylo zvýšení platů teď od 1. ledna 2019, velké sliby o tom, jak platy učitelů narostou, ale ve výhledu státního rozpočtu na další roky už ten růst platů učitelů není a začíná se mluvit o velkých škrtech.
Interview ČT24, 18. března 2019

Ministerstvo financí skutečně začíná představovat škrty ve státním rozpočtu na rok 2020. Podle ministra školství Plagy by se však tato opatření neměla dotknout odměn učitelů.

skrýt celé odůvodnění

Současný vládní kabinet se v programovém prohlášení (.pdf, str. 14) zavázal, že do konce roku 2021 se platy učitelů a nepedagogických pracovníků zvýší minimálně o 50 procent oproti jejich průměrné mzdě v roce 2017. Vyjádřeno v číslech, platy by se měly dostat průměrně na hodnotu 45 tisíc korun (.pdf, část B. Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2019, str. 4).

Vláda proto schválila navýšení rozpočtu pro školský resort, který počítá s 15% meziročním růstem platů pedagogů v roce 2019. Konkrétně jde o 10 % navýšení tarifu, dalších 5 % navýšení mohou přidat ředitelé v rámci netarifní složky. Na platy ve školství bylo v roce 2019 celkově vyčleněno 95 miliard korun, což je o 16,1 miliard více oproti předchozímu roku. Průměrný plat učitelů v roce 2019 je tedy cca 39.000,- Kč.

Ve střednědobém výhledu státního rozpočtu (.pdf, str. 50) se však počítá pouze s nárůstem 1 miliardy prostředků pro platy učitelů na rok 2020. Dále na rok 2021 výhled nepočítá s dalším navýšením prostředků na platy spadající pod agendu MŠMT.

Ministr školství Roman Plaga ale již dříve pro ČTK uvedl, že pro další růst odměn by potřeboval zhruba 14,5 miliard v roce 2020 a přibližně pak dalších 5 miliard pro růst v roce 2021. Střednědobý výhled rozpočtu na léta 2020 a 2021 tomu však zatím neodpovídá.

Vláda pak skutečně hovoří o úsporných opatřeních, které by se mohly dotknout i ministerstva školství. Nicméně, dle vyjádření ministra Plagy se tato opatření nedotknou odměn pedagogů. Z kontextu však vyznívá, že Martin Baxa hovoří o škrtech, které se mimo jiné mohou dotknout i platů pedagogů. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Martin Baxa

Martin Baxa

Elektronická evidence tržeb, u které je zjevné, že její ekonomické dopady pravděpodobně nejsou žádné, možná jsou dokonce záporné.
Interview ČT24, 18. března 2019

Ministerstvo financí sice uvádí, že v roce 2018 se podařilo díky EET vybrat 12,3 mld. Kč., avšak vliv EET na výběr daní je těžké očistit od dalších vlivů. Na dopadech EET se neshodnou ani zástupci jednotlivých podnikatelských svazů.

skrýt celé odůvodnění

Dle uveřejněných údajů Ministerstva financí se dokázalo za rok 2018 vybrat pomocí EET částku 12,3 mld. Kč. V roce 2017 příjmy z EET byly nižší, a to 7,9 mld. Kč. Dohromady za rok 2017 a 2018 fiskální přínos EET dle MF činí 20,2 mld. Kč.

Avšak vliv EET na výběr daní je těžké očistit od dalších vlivů. Důležitou roli hraje samotný ekonomický růst, a tedy výběr daní je následně ovlivněn růstem tržeb obecně. Např. u DPH jde jednak o EET, ale také o kontrolní hlášení. Evidence tržeb ovšem pokrývá jen část celé DPH, nespadá do ní řada položek či služeb. Pokud je hospodářský růst dochází obecně ke zvýšenému výběru daní a vyšší spotřebě domácností. Souhrnně je tedy velmi komplikované posoudit, nakolik právě zavedení evidence zvýšilo výběr. Ani Český statistický úřad není schopen ze svých nezávislých šetření tento vliv posoudit. Není proto možné určit, zda (resp. jak velký) vliv EET na zvýšený výběr daní skutečně je.

Co se týká podnikatelského sektoru, tak ani podnikatelé napříč různými svazy a asociacemi se neshodnou na celkových dopadech EET. Proti EET je dle serveru Businessinfo Unie malých a středních podniků ČR. Naopak podporu má EET od Svazu průmyslu a dopravy ČR nebo Asociace českého tradičního obchodu. AČTO však upozorňuje na nepřiměřené kontroly poctivých podnikatelů a na potřebu rovných podmínek v rámci EET.

Ekonomické dopady EET je tedy z ekonomického hlediska komplikované hodnotit, tedy výrok ponecháváme v rovině neověřitelnosti.

Martin Baxa

Martin Baxa

Pokud ministryně sociálních věcí Maláčová řekne, že naše země nepotřebuje důchodovou reformu a přitom je zjevné, jak se bude populace měnit, jak bude stárnout.
Interview ČT24, 18. března 2019

Jana Maláčová na osmém sjezdu Odborového svazu státních orgánů řekla pouze, že Česká republika nepotřebuje velkou reformu, která ze dne na den změní celý systém. Je pravda, že podle prognózy českého statistického úřadu bude populace stárnout.

skrýt celé odůvodnění

Jana Maláčová 8. března 2019 na osmém sjezdu odborového svazu státních orgánů a organizací řekla (13:27 - 14:20): „My jsme nedávno zřídili komisi pro spravedlivé důchody. Často bývám dotazována, proč tento název, proč se tomu neříká pro důchodovou reformu, komise pro důchody a podobně. Já si myslím, že co nám opravdu v celém systému chybí, a potvrzují to vlastně veškeré výzkumy veřejného mínění, tak je vlastně pocit spravedlnosti a nastavení toho systému. Máme čtyři priority, často býváme kritizováni, že to není ta velká reforma. Já si myslím, že velkou reformu, která ze dne na den změní celý systém, nepotřebujeme. Myslím si, že to také neumíme dělat v České republice, koneckonců historie to potvrzuje. Co my ale potřebujeme, tak je průběžná, kontinuální adaptace celého systému, protože naše společnost se mění a my bychom na to měli být schopni reagovat průběžně, nikoliv jednou za dlouhý časový úsek.“ Výrok sdílela i na svém twitteru.

Důchodový systém České republiky je založený na povinném základním důchodovém pojištění. Základní důchodové pojištění je dávkově definované, průběžně financované, univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby. Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším než je věková hranice pro nárok na starobní důchod.“ Důchod se skládá ze základní výměry (pevné částky, stejné pro všechny druhy důchodů) a procentní výměry. O nároku na důchod rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, která uvádí následující: „Podmínkou nároku na starobní důchod je získání potřebné doby pojištění a dosažení stanoveného věku (tj. důchodového věku, popř. věku od něho odvozeného nebo věku 65 let).“


Podle populační prognózy (.pdf, str. 20) České republiky do roku 2050, kterou vydal český statistický úřad, je jedním z hlavních závěrů, že „obyvatelstvo České republiky výrazně zestárne. Podíl osob ve věku nad 65 let by se mohl v roce 2050 přiblížit k jedné třetině, což by znamenalo zdvojnásobení současného podílu“.


Martin Baxa

Martin Baxa

České výdaje do školství jsou poměrně výrazně pod průměrem zemí OECD. Země OECD, tedy nejvyspělejší země světa, dávají do školství v průměru 5 % HDP. Česká republika se pohybuje někde okolo 4 %. Interview ČT24, 18. března 2019

Průměrné výdaje na školství v zemích OECD tvoří 5 % HDP, výdaje na školství v ČR tvoří 3,8 % HDP.

skrýt celé odůvodnění

Podle posledních dostupných souhrnných údajů OECD (Education at a Glance 2018, .pdf str. 266), které jsou z roku 2015, vydává Česká republika na vzdělávání 3,8 % svého HDP (Sloupec „Primary to tertiary). Průměr zemí OECD přitom činí 5 % výdajů na školství ku HDP. Následující graf umožňuje srovnání mezi jednotlivými zeměmi OECD (tamtéž, str. 261). Graf zahrnuje výdaje od základního po vysoké školství. Nejvíce výdajů v podílu na HDP dává do školství Norsko (6,4 %), na opačné straně žebříčku se pohybuje Irsko (3,5 %).

Martin Baxa

Martin Baxa

Čeští učitelé jsou někde okolo 50–60 % průměrných platů vysokoškoláků v Česku, a ty nůžky jsou největší ze zemí OECD. Interview ČT24, 18. března 2019

Srovnáme-li průměrný plat učitele a průměrný plat vysokoškoláka v ČR, pak učitel MŠ pobírá v průměru 52 %, učitel ZŠ 61 % a učitel SŠ 63 % průměrného platu vysokoškoláka.

skrýt celé odůvodnění

Poslední souhrnné dostupné údaje OECD pro Českou republiku, které se týkají platů učitelů, pochází z roku 2015 (Education at a Glance 2018, .pdf, str. 376). Z nich plyne, že průměrný plat učitele mateřské školy činí 52 %, učitele základní školy 61 % a učitele střední školy 63 % průměrného platu vysokoškoláka v ČR.

Srovnáme-li dostupné údaje pro Českou republiku s ostatními členskými zeměmi OECD, pak toto srovnání pro ČR nedopadá příliš lichotivě. Poměr platů učitelů ku platům vysokoškoláků je totiž nejhorší právě v České republice v kategoriích základních a středních škol. V kategorii učitelů mateřských škol se za Českou republikou umístilo pouze Slovensko.

Následující graf uvádí poměr průměrného platu učitele druhého stupně ZŠ a vysokoškoláka (tamtéž, str. 360).

Z uvedených dat plyne, že Baxa má tedy pravdu, když říká, že rozdíl mezi platy učitelů a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je mezi členskými zeměmi OECD největší právě v České republice. Baxa není zcela přesný, když uvádí, že poměr těchto platů je 50–60 %, odchylka je však uznatelná.

Martin Baxa

Martin Baxa

Ostatně dnes vyšla zpráva České školní inspekce, která měřila gramotnost žáků na základních školách, a ta čísla nejsou nijak oslnivá. Interview ČT24, 18. března 2019

Dne 18. března 2019 Česká školní inspekce (ČŠI) vydala zprávu Úroveň gramotností žáků na ZŠ a SŠ ve školním roce 2017/2018.

skrýt celé odůvodnění

Od školního roku 2015/2016 začala ČŠI v pravidelných cyklech sledovat 6 základních oblastí gramotnosti ve dvouletých intervalech, přičemž v jednom roce je předmětem zájmu čtenářská, matematická a sociální gramotnost, v dalším pak přírodovědná, jazyková a informační gramotnost.

Ve své aktuální zprávě z 18. března 2019 se věnují oblasti čtenářské, matematické a sociální gramotnosti. V rámci zprávy nehodnotí jen "úroveň" gramotnosti, ale spíše se sledují její proměny od posledního cyklu 2015/2016 a také vnímání problematiky a přístup ze strany žáků a pedagogů. Ze zprávy tedy vyplývá, že se obecně zlepšily průměrné výsledky žáků středních škol, přesto nadále přetrvává negativní vnímání matematiky i vztahu ke čtení a knihám. V oblasti sociální gramotnosti zůstává situace stejná. Ve zprávě se uvádějí i zjištění a doporučení ČŠI v porovnání k předešlému cyklu měření.

Pokud se podíváme přesněji například na čtenářskou gramotnost, pak zpráva uvádí: "Zatímco minimální očekávané úspěšnosti (60 %) dosáhly ve 23 % SŠ alespoň 2/3 žáků, v případě ZŠ to nebyla ani jedna škola (ve 12 % ZŠ a v 7 % SŠ sledovaných očekávaných výstupů RVP nedosáhl ani jediný žák)." (s.2)

Pro srovnání úrovně gramotnosti se hodí spíše mezinárodní hodnocení dle univerzálního standardu, kterým je například PISA (Programme for International Student Assessment) v rámci zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V posledním šetření z roku 2015 byla ČR hodnocena v oblasti čtenářské gramotnosti jako lehce podprůměrná v porovnání zemí OECD (pdf., s.27) a v oblasti matematické gramotnosti v průměru zemí OECD (pdf., s.24).