Demagog.cz

Martin Baxa

Martin Baxa (ODS)

  • 17
  • 2
  • 7
  • 1

Výroky

Martin Baxa

Martin Baxa

Pokud ministryně sociálních věcí Maláčová řekne, že naše země nepotřebuje důchodovou reformu a přitom je zjevné, jak se bude populace měnit, jak bude stárnout.
Interview ČT24, 18. března 2019

Jana Maláčová na osmém sjezdu Odborového svazu státních orgánů řekla pouze, že Česká republika nepotřebuje velkou reformu, která ze dne na den změní celý systém. Je pravda, že podle prognózy českého statistického úřadu bude populace stárnout.

skrýt celé odůvodnění

Jana Maláčová 8. března 2019 na osmém sjezdu odborového svazu státních orgánů a organizací řekla (13:27 - 14:20): „My jsme nedávno zřídili komisi pro spravedlivé důchody. Často bývám dotazována, proč tento název, proč se tomu neříká pro důchodovou reformu, komise pro důchody a podobně. Já si myslím, že co nám opravdu v celém systému chybí, a potvrzují to vlastně veškeré výzkumy veřejného mínění, tak je vlastně pocit spravedlnosti a nastavení toho systému. Máme čtyři priority, často býváme kritizováni, že to není ta velká reforma. Já si myslím, že velkou reformu, která ze dne na den změní celý systém, nepotřebujeme. Myslím si, že to také neumíme dělat v České republice, koneckonců historie to potvrzuje. Co my ale potřebujeme, tak je průběžná, kontinuální adaptace celého systému, protože naše společnost se mění a my bychom na to měli být schopni reagovat průběžně, nikoliv jednou za dlouhý časový úsek.“ Výrok sdílela i na svém twitteru.

Důchodový systém České republiky je založený na povinném základním důchodovém pojištění. Základní důchodové pojištění je dávkově definované, průběžně financované, univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby. Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším než je věková hranice pro nárok na starobní důchod.“ Důchod se skládá ze základní výměry (pevné částky, stejné pro všechny druhy důchodů) a procentní výměry. O nároku na důchod rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, která uvádí následující: „Podmínkou nároku na starobní důchod je získání potřebné doby pojištění a dosažení stanoveného věku (tj. důchodového věku, popř. věku od něho odvozeného nebo věku 65 let).“


Podle populační prognózy (.pdf, str. 20) České republiky do roku 2050, kterou vydal český statistický úřad, je jedním z hlavních závěrů, že „obyvatelstvo České republiky výrazně zestárne. Podíl osob ve věku nad 65 let by se mohl v roce 2050 přiblížit k jedné třetině, což by znamenalo zdvojnásobení současného podílu“.


Martin Baxa

Martin Baxa

České výdaje do školství jsou poměrně výrazně pod průměrem zemí OECD. Země OECD, tedy nejvyspělejší země světa, dávají do školství v průměru 5 % HDP. Česká republika se pohybuje někde okolo 4 %. Interview ČT24, 18. března 2019

Průměrné výdaje na školství v zemích OECD tvoří 5 % HDP, výdaje na školství v ČR tvoří 3,8 % HDP.

skrýt celé odůvodnění

Podle posledních dostupných souhrnných údajů OECD (Education at a Glance 2018, .pdf str. 266), které jsou z roku 2015, vydává Česká republika na vzdělávání 3,8 % svého HDP (Sloupec „Primary to tertiary). Průměr zemí OECD přitom činí 5 % výdajů na školství ku HDP. Následující graf umožňuje srovnání mezi jednotlivými zeměmi OECD (tamtéž, str. 261). Graf zahrnuje výdaje od základního po vysoké školství. Nejvíce výdajů v podílu na HDP dává do školství Norsko (6,4 %), na opačné straně žebříčku se pohybuje Irsko (3,5 %).

Martin Baxa

Martin Baxa

Čeští učitelé jsou někde okolo 50–60 % průměrných platů vysokoškoláků v Česku, a ty nůžky jsou největší ze zemí OECD. Interview ČT24, 18. března 2019

Srovnáme-li průměrný plat učitele a průměrný plat vysokoškoláka v ČR, pak učitel MŠ pobírá v průměru 52 %, učitel ZŠ 61 % a učitel SŠ 63 % průměrného platu vysokoškoláka.

skrýt celé odůvodnění

Poslední souhrnné dostupné údaje OECD pro Českou republiku, které se týkají platů učitelů, pochází z roku 2015 (Education at a Glance 2018, .pdf, str. 376). Z nich plyne, že průměrný plat učitele mateřské školy činí 52 %, učitele základní školy 61 % a učitele střední školy 63 % průměrného platu vysokoškoláka v ČR.

Srovnáme-li dostupné údaje pro Českou republiku s ostatními členskými zeměmi OECD, pak toto srovnání pro ČR nedopadá příliš lichotivě. Poměr platů učitelů ku platům vysokoškoláků je totiž nejhorší právě v České republice v kategoriích základních a středních škol. V kategorii učitelů mateřských škol se za Českou republikou umístilo pouze Slovensko.

Následující graf uvádí poměr průměrného platu učitele druhého stupně ZŠ a vysokoškoláka (tamtéž, str. 360).

Z uvedených dat plyne, že Baxa má tedy pravdu, když říká, že rozdíl mezi platy učitelů a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je mezi členskými zeměmi OECD největší právě v České republice. Baxa není zcela přesný, když uvádí, že poměr těchto platů je 50–60 %, odchylka je však uznatelná.

Martin Baxa

Martin Baxa

Ostatně dnes vyšla zpráva České školní inspekce, která měřila gramotnost žáků na základních školách, a ta čísla nejsou nijak oslnivá. Interview ČT24, 18. března 2019

Dne 18. března 2019 Česká školní inspekce (ČŠI) vydala zprávu Úroveň gramotností žáků na ZŠ a SŠ ve školním roce 2017/2018.

skrýt celé odůvodnění

Od školního roku 2015/2016 začala ČŠI v pravidelných cyklech sledovat 6 základních oblastí gramotnosti ve dvouletých intervalech, přičemž v jednom roce je předmětem zájmu čtenářská, matematická a sociální gramotnost, v dalším pak přírodovědná, jazyková a informační gramotnost.

Ve své aktuální zprávě z 18. března 2019 se věnují oblasti čtenářské, matematické a sociální gramotnosti. V rámci zprávy nehodnotí jen "úroveň" gramotnosti, ale spíše se sledují její proměny od posledního cyklu 2015/2016 a také vnímání problematiky a přístup ze strany žáků a pedagogů. Ze zprávy tedy vyplývá, že se obecně zlepšily průměrné výsledky žáků středních škol, přesto nadále přetrvává negativní vnímání matematiky i vztahu ke čtení a knihám. V oblasti sociální gramotnosti zůstává situace stejná. Ve zprávě se uvádějí i zjištění a doporučení ČŠI v porovnání k předešlému cyklu měření.

Pokud se podíváme přesněji například na čtenářskou gramotnost, pak zpráva uvádí: "Zatímco minimální očekávané úspěšnosti (60 %) dosáhly ve 23 % SŠ alespoň 2/3 žáků, v případě ZŠ to nebyla ani jedna škola (ve 12 % ZŠ a v 7 % SŠ sledovaných očekávaných výstupů RVP nedosáhl ani jediný žák)." (s.2)

Pro srovnání úrovně gramotnosti se hodí spíše mezinárodní hodnocení dle univerzálního standardu, kterým je například PISA (Programme for International Student Assessment) v rámci zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V posledním šetření z roku 2015 byla ČR hodnocena v oblasti čtenářské gramotnosti jako lehce podprůměrná v porovnání zemí OECD (pdf., s.27) a v oblasti matematické gramotnosti v průměru zemí OECD (pdf., s.24).

Martin Baxa

Martin Baxa

My (ODS, pozn. Demagog) nejsme radikálové, kteří chtějí Evropskou unii opustit, ale také nechceme, aby se bezhlavě v integraci pokračovalo. Interview ČT24, 18. března 2019

V programu ODS pro volby do Evropského parlamentu 2019 odmítají občanští demokraté odchod z Evropské unie. Zároveň mluví o uvážené integraci, která by neměla EU ohrozit.

skrýt celé odůvodnění

Ve svém programu, který občanští demokraté představili pro volby do Evropského parlamentu, hovoří o tom, že odchod z EU by byl pro Českou republiku nevýhodný. Kromě členství v EU ODS nevidí pro ČR žádnou jinou životaschopnou alternativu.

Dále v programu v části Evropské desatero ODS (bod 10) píší, že by chtěli spolupracovat se státy, které sdílejí jejich představu o uvážené integraci, která nemá ohrozit EU samotnou. Postup v EU by měl být dle ODS jednotný tam, kde to přináší výhody pro členské státy a jejich občany. Naopak tam, kde není společné řešení vyžadováno, by státy měly mít větší svobodu v rozhodování.

I Miroslava Němcová mluví o tom, že neodbočili od svých eurorealistických postojů, ale to neznamená, že by podporovali odchod z EU. Naopak jedním ze stálých kritiků EU v ODS je Jaroslav Kubera, který byl odpůrcem přijetí Lisabonské smlouvy. V září 2018 označil Lisabonskou smlouvu za příčinu toho, že je možné v EU něco přijmout bez jednomyslného souhlasu všech členských států.

Zástupci ODS v EP (Jan Zahradil, Evžen Tošenovský) jsou součástí frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Jan Zahradil, který je lídrem kandidátky ODS a zároveň kandidátem na předsedu Evropské komise za ECR, prosazuje více pružnou EU, aby se státy samy rozhodovaly, ve kterých společných politikách chtějí hlubší spolupráci.

Martin Baxa

Martin Baxa

Samozřejmě a my máme konkrétní jasný program nejenom, jak Piráti, kteří se zaměřují na jedno téma, my máme program ve všech oblastech. Chceme, aby se Evropská unie debyrokratizovala, chceme, aby se posiloval volný trh a naopak, aby se bezhlavě neintegrovalo v oblastech, kde to nemá význam. Interview ČT24, 18. března 2019

Česká pirátská strana přijala jako program pro Evropské volby 2019 program dohodnutý v rámci platformy celoevropských pirátských stran. V tomto programu se řeší víc než jen jedno téma. Strana ODS své priority formuluje v rámci volebního desatera.

skrýt celé odůvodnění

Program Pirátské strany pro volby do Evropského parlamentu 2019 vychází ze společného programu evropských pirátských stran z 9. února 2019. V rámci tematického zaměření programu ho Piráti popisují takto:

„Stejně jako před pěti lety i pro letošní volby do Evropského parlamentu, které proběhnou v květnu 2019, vytvořily kandidující evropské pirátské strany společný program. Na jeho tvorbě se podílely stovky českých i evropských Pirátů. Oproti programu z roku 2014 je vidět široký záběr témat, které Piráti pokrývají – kromě reformy copyrightu či digitální agendy se tentokrát do programu dostalo široké spektrum témat od vzdělávání, životního prostředí a zemědělství, přes zahraniční politiku a obranu, dopravu, daňový systém či vesmírný program.“

Dle rozsahu témat programu nelze tedy tvrdit, že by pirátský program pro volební témata byl monotematický, což ukazuje i zaměření volební kampaně, která by chtěla na jedné straně akcentovat svobody, které členství přináší, a na straně druhé by měl být akcent na zrovnoprávňování občanů zemí v rámci EU.

Podobně i ODS svůj program opírá o zajištění pružné a efektivní EU, které má symbolizovat pomyslné desatero, v jehož rámci zaznívá jak snaha o takzvanou debyrokratizaci EU ve smyslu snížení počtu evropských norem, či cílenou flexibilní integraci, kdy by si státy určovaly kde a do jaké míry si přejí prohlubovat svoji vzájemnou integraci. V rámci programu je akcentováno také prohlubování integrace v rámci politiky volného trhu v rámci EU.  


Martin Baxa

Martin Baxa

Tak já vůbec nerozumím tomu, z jakého titulu se Jaroslav Faltýnek má scházet s předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který má klíčovou roli v celém tom tendru, jak se ukázalo.
Interview ČT24, 18. března 2019

V rámci problematického vyjednávání o budoucí podobě výběru silničního mýtného se Jaroslav Faltýnek sešel s představiteli firmy Kapsch a též s ředitelem ÚOHS. V té době ÚOHS vyšetřoval novou smlouvu o mýtném s firmou CzechToll/SkyToll právě na úkor firmy Kapsch.

skrýt celé odůvodnění

Jaroslav Faltýnek je v zájmu vyšetřovatelů policie v souvislosti s podezřením na manipulaci zakázky na mýtný systém. Jaroslav Faltýnek, jak sám přiznal, se několikrát sešel bez mandátu ministerstva či Poslanecké sněmovny s představiteli firmy Kapsch. Také se několikrát sešel s ředitelem ÚOHS Petrem Rafajem, jehož úřad v roce 2017 zahájil správní řízení proti Ministerstvu dopravy a vítězi tendru na mýtný systém firmou CzechToll/SkyToll.

Jaroslav Faltýnek přiznal tato setkání, ale pouze v době mezi roky 2015-2017, tedy před ukončením tendru. Avšak dle informací získaných deníkem Právo, vycházejících z policejních odposlechů, se Faltýnek setkal v listopadu 2017, tedy tři měsíce po ukončení tendru na mýtné, v brněnských hotelech Holiday Inn a Voroněž s představiteli firmy Kapsch, následně i s ředitelem ÚHOS. Tento úřad pak následně zrušil výsledek ukončeného tendru a zahájil s ministerstvem dopravy správní řízení.

Navíc se ukázalo, že k jednáním o podobě tendru neměl Jaroslav Faltýnek žádný mandát. Svoje angažování Jaroslav Faltýnek vysvětloval členstvím v dopravní koaliční radě. Podstatné je, že tento orgán neměl pro kontrolu či směřování nové podoby mýtného tendru žádné pravomoce.