Martin Baxa
ODS

Martin Baxa

Ministr kultury

Martin Baxa

Pravda
Od 8. února se postupně vracejí v Rakousku žáci do škol. Na základních školách se musí nechat otestovat na přítomnost koronaviru dvakrát týdně a v případě odmítnutí se nemohou účastnit prezenční výuky. Ve škole mají žáci povinnost nosit ochranu úst a nosu vyjma jejich lavice.

V některých spolkových zemí Rakouska, jako je Vídeň a Dolní Rakousy, se od 8. února 2021 (po skončení pololetních prázdnin) do základních škol vrátili žáci prvního stupně. V pondělí 15. února se mají vrátit do škol žáci z ostatních spolkových zemí, kterým skončí prázdniny. Děti z druhého stupně a středních škol se ve školách budou střídat ve dvoudenních intervalech, přičemž jedna skupina žáků bude chodit do školy v pondělí a úterý a druhá skupina ve středu a čtvrtek.

Děti jsou podrobovány pravidelnému testování antigenními testy (žáci základních škol dvakrát týdně) na přítomnost koronaviru, v případě odmítnutí testování se žáci místo prezenční výuky účastní výuky distanční.

Ve škole musí děti nosit ochranu úst a nosu, které si však mohou sundat na svém místě v lavici. Učitelé se musí nechat otestovat na přítomnost koronaviru jednou týdně.

Martin Baxa

Zavádějící
Ministr Blatný o návratu žáků do škol „začátkem února“ mluvil jako o hypotetické možnosti, která závisí na vývoji epidemické situace. Přestože tedy ministr Blatný tento termín v souvislosti s návratem dětí do škol několikrát zmínil, nejednalo se o jednoznačný slib.

Předně uveďme, že v tomto odůvodnění nehodnotíme, co je „naprosto nezodpovědné“ a co nikoliv, neboť se jedná o hodnotící soud Martina Baxy. Předmětem hodnocení je pouze část výroku o existenci uváděného slibu ministra zdravotnictví Jana Blatného.

Ministr Blatný se k otevření škol v průběhu ledna vyjádřil několikrát. Na tiskové konferenci po jednání vlády 18. ledna 2021 nejdříve uvedl, že se s ministrem školství Robertem Plagou prozatím dohodli „na tom, že zatím není vhodné, aby se zvyšoval počet těch tříd, které navštěvují školy“. Přesný termín návratu dětí do škol v té době novinářům nesdělil. 

21. ledna poté sice Jan Blatný v této souvislosti v Poslanecké sněmovně mluvil o „začátku února“, přesněji nicméně uvedl jen: „Prioritou jednoznačně je návrat žáků prvního stupně do základních škol. Nedá se předpokládat, že by k tomu došlo dříve než začátkem února, ale jestliže to epidemická situace dovolí, potom toto datum je reálné.“

Svá slova pak ještě upřesnil v rámci tiskové konference po jednání vlády 22. ledna (video, čas 0:40). Zmínil, že návrat dětí do škol závisí na epidemické situaci a o datu se bude teprve diskutovat. „Určitě se to nestane dříve než 1. února,“ dodal tehdy.

Vyjádření Jana Blatného o návratu žáků do škol začátkem února tedy vždy obsahovala doplnění, že jde o nejdřívější možný termín nebo že tento návrat musí dovolit epidemická situace. Z jeho strany se tak nejednalo o jednoznačný slib. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Pravda
Koalice SPOLU zveřejnila plán s 6 kroky, jejichž součástí jsou i požadavky zmíněné Martinem Baxou, které se vztahují ke školství.

Koalice SPOLU zveřejnila 8. února 2021 plán 6 kroků (.pdf), jejichž plnění považuje za nezbytné. První krok se věnuje právě otázce školství. Tzv. Anticovid tým již dříve vyjádřil požadavek obnovení prezenční výuky pro první stupně základních škol, závěrečné ročníky základních i středních škol, dále pro obory s nutností praktické výuky a základní umělecké školy ve formátu jeden žák na jednoho učitele. Zainteresované strany, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09, považují obecně za důležité stanovení jasného plánu, který bude předvídatelný a eliminuje nejistotu.

V souvislosti s tím koalice SPOLU vyzývá, aby byli do první vlny očkování, která se týká prioritních skupin, zařazeni také učitelé. Koalice to považuje za určitý krok prevence, aby při zhoršení koronavirové situace nemuselo být školství omezováno zásadnějším způsobem. Pedagogové by podle návrhů koalice zároveň měli být vybaveni respirátory FFP2, a to ze státních zdrojů. Jedním z požadavků, který se týká školství, je i zajištění plošného a šetrného antigenního testování žáků a studentů, aby se minimalizovalo riziko šíření koronaviru ve školách. Koalice jako jeden ze způsobů testování zmiňuje i rakouský model, kdy při odběru vzorku není třeba přítomnosti zdravotnického personálu.

Pravda
Při všech hlasováních o prodloužení nouzového stavu před datem debaty, kde Martin Baxa pronesl tento výrok, hlasovali přítomní poslanci a poslankyně za KSČM vždy pro návrh.

Před datem debaty, kde Martin Baxa pronesl tento výrok (8. února), se v Poslanecké sněmovně již pětkrát hlasovalo o prodloužení nouzového stavu. V každém z těchto 5 případů našla vláda oporu v poslaneckých řadách KSČM, ČSSD a vládního hnutí ANO.

Poprvé se o návrhu prodloužit nouzový stav hlasovalo v dolní komoře Parlamentu 30. října, a také za pomoci hlasů komunistů byl návrh na prodloužení nouzového stavu přijat do 20. listopadu. Podruhé se nouzový stav prodlužoval do 12. prosincepotřetí až do 23. prosince. Tyto návrhy na prodloužení nouzového stavu poslankyně a poslanci KSČM svými hlasy vždy podpořili. Výjimkou nebylo ani hlasování o prodloužení nouzového stavu do 22. ledna nebo 14. února

Pošesté však Sněmovna již nouzový stav neprodloužila. Širší vedení KSČM totiž doporučilo poslancům a poslankyním nehlasovat pro prodloužení nouzového stavu, a vládní strany tak neměly dostatečnou podporu při hlasování. Vláda nicméně na žádost hejtmanů nouzový stav obratem znovu vyhlásila, a to na 14 dní.

Martin Baxa

My jsme navrhli odškodňovací zákon.
360° Pavlíny Wolfové, 8. února 2021
Koronavirus
Pravda
Martin Baxa se skupinou opozičních poslanců předložil v říjnu 2020 odškodňovací zákon na podporu podnikatelů, kteří kvůli vládním opatřením museli zavřít.

Skupina poslanců spolu s Martinem Baxou v říjnu 2020 předložila odškodňovací zákon.

Vláda k návrhu zákona podala nesouhlasné stanovisko. Organizační výbor přesto doporučil projednání návrhu. Návrh by měl být v Poslanecké sněmovně projednáván v prvním čtení 12. února.

Návrh prosazuje plnohodnotnou náhradu fixních nákladů podnikatelům, kteří museli kvůli vládním opatřením zavřít. Kabinet své stanovisko argumentuje tím, že aktuálně platné podpůrné programy je možné lépe zacílit.

Pro podnikatele, kteří byli přímo zasaženi vládními opatřeními, nyní funguje například program Kompenzační bonus (OSVČ, malé s. r. o.) ve výši 500 Kč nebo COVID – Gastro ve výši 400 Kč za každého zaměstnance.

Pravda
V rámci problematického vyjednávání o budoucí podobě výběru silničního mýtného se Jaroslav Faltýnek sešel s představiteli firmy Kapsch a též s ředitelem ÚOHS. V té době ÚOHS vyšetřoval novou smlouvu o mýtném s firmou CzechToll/SkyToll právě na úkor firmy Kapsch.

Jaroslav Faltýnek je v zájmu vyšetřovatelů policie v souvislosti s podezřením na manipulaci zakázky na mýtný systém. Jaroslav Faltýnek, jak sám přiznal, se několikrát sešel bez mandátu ministerstva či Poslanecké sněmovny s představiteli firmy Kapsch. Také se několikrát sešel s ředitelem ÚOHS Petrem Rafajem, jehož úřad v roce 2017 zahájil správní řízení proti Ministerstvu dopravy a vítězi tendru na mýtný systém firmou CzechToll/SkyToll.

Jaroslav Faltýnek přiznal tato setkání, ale pouze v době mezi roky 2015-2017, tedy před ukončením tendru. Avšak dle informací získaných deníkem Právo, vycházejících z policejních odposlechů, se Faltýnek setkal v listopadu 2017, tedy tři měsíce po ukončení tendru na mýtné, v brněnských hotelech Holiday Inn a Voroněž s představiteli firmy Kapsch, následně i s ředitelem ÚHOS. Tento úřad pak následně zrušil výsledek ukončeného tendru a zahájil s ministerstvem dopravy správní řízení.

Navíc se ukázalo, že k jednáním o podobě tendru neměl Jaroslav Faltýnek žádný mandát. Svoje angažování Jaroslav Faltýnek vysvětloval členstvím v dopravní koaliční radě. Podstatné je, že tento orgán neměl pro kontrolu či směřování nové podoby mýtného tendru žádné pravomoce.

Nepravda
Česká pirátská strana přijala jako program pro Evropské volby 2019 program dohodnutý v rámci platformy celoevropských pirátských stran. V tomto programu se řeší víc než jen jedno téma. Strana ODS své priority formuluje v rámci volebního desatera.

Program Pirátské strany pro volby do Evropského parlamentu 2019 vychází ze společného programu evropských pirátských stran z 9. února 2019. V rámci tematického zaměření programu ho Piráti popisují takto:

„Stejně jako před pěti lety i pro letošní volby do Evropského parlamentu, které proběhnou v květnu 2019, vytvořily kandidující evropské pirátské strany společný program. Na jeho tvorbě se podílely stovky českých i evropských Pirátů. Oproti programu z roku 2014 je vidět široký záběr témat, které Piráti pokrývají – kromě reformy copyrightu či digitální agendy se tentokrát do programu dostalo široké spektrum témat od vzdělávání, životního prostředí a zemědělství, přes zahraniční politiku a obranu, dopravu, daňový systém či vesmírný program.“

Dle rozsahu témat programu nelze tedy tvrdit, že by pirátský program pro volební témata byl monotematický, což ukazuje i zaměření volební kampaně, která by chtěla na jedné straně akcentovat svobody, které členství přináší, a na straně druhé by měl být akcent na zrovnoprávňování občanů zemí v rámci EU.

Podobně i ODS svůj program opírá o zajištění pružné a efektivní EU, které má symbolizovat pomyslné desatero, v jehož rámci zaznívá jak snaha o takzvanou debyrokratizaci EU ve smyslu snížení počtu evropských norem, či cílenou flexibilní integraci, kdy by si státy určovaly kde a do jaké míry si přejí prohlubovat svoji vzájemnou integraci. V rámci programu je akcentováno také prohlubování integrace v rámci politiky volného trhu v rámci EU.  


Pravda
V programu ODS pro volby do Evropského parlamentu 2019 odmítají občanští demokraté odchod z Evropské unie. Zároveň mluví o uvážené integraci, která by neměla EU ohrozit.

Ve svém programu, který občanští demokraté představili pro volby do Evropského parlamentu, hovoří o tom, že odchod z EU by byl pro Českou republiku nevýhodný. Kromě členství v EU ODS nevidí pro ČR žádnou jinou životaschopnou alternativu.

Dále v programu v části Evropské desatero ODS (bod 10) píší, že by chtěli spolupracovat se státy, které sdílejí jejich představu o uvážené integraci, která nemá ohrozit EU samotnou. Postup v EU by měl být dle ODS jednotný tam, kde to přináší výhody pro členské státy a jejich občany. Naopak tam, kde není společné řešení vyžadováno, by státy měly mít větší svobodu v rozhodování.

I Miroslava Němcová mluví o tom, že neodbočili od svých eurorealistických postojů, ale to neznamená, že by podporovali odchod z EU. Naopak jedním ze stálých kritiků EU v ODS je Jaroslav Kubera, který byl odpůrcem přijetí Lisabonské smlouvy. V září 2018 označil Lisabonskou smlouvu za příčinu toho, že je možné v EU něco přijmout bez jednomyslného souhlasu všech členských států.

Zástupci ODS v EP (Jan Zahradil, Evžen Tošenovský) jsou součástí frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Jan Zahradil, který je lídrem kandidátky ODS a zároveň kandidátem na předsedu Evropské komise za ECR, prosazuje více pružnou EU, aby se státy samy rozhodovaly, ve kterých společných politikách chtějí hlubší spolupráci.

Pravda
Dne 18. března 2019 Česká školní inspekce (ČŠI) vydala zprávu Úroveň gramotností žáků na ZŠ a SŠ ve školním roce 2017/2018.

Od školního roku 2015/2016 začala ČŠI v pravidelných cyklech sledovat 6 základních oblastí gramotnosti ve dvouletých intervalech, přičemž v jednom roce je předmětem zájmu čtenářská, matematická a sociální gramotnost, v dalším pak přírodovědná, jazyková a informační gramotnost.

Ve své aktuální zprávě z 18. března 2019 se věnují oblasti čtenářské, matematické a sociální gramotnosti. V rámci zprávy nehodnotí jen "úroveň" gramotnosti, ale spíše se sledují její proměny od posledního cyklu 2015/2016 a také vnímání problematiky a přístup ze strany žáků a pedagogů. Ze zprávy tedy vyplývá, že se obecně zlepšily průměrné výsledky žáků středních škol, přesto nadále přetrvává negativní vnímání matematiky i vztahu ke čtení a knihám. V oblasti sociální gramotnosti zůstává situace stejná. Ve zprávě se uvádějí i zjištění a doporučení ČŠI v porovnání k předešlému cyklu měření.

Pokud se podíváme přesněji například na čtenářskou gramotnost, pak zpráva uvádí: "Zatímco minimální očekávané úspěšnosti (60 %) dosáhly ve 23 % SŠ alespoň 2/3 žáků, v případě ZŠ to nebyla ani jedna škola (ve 12 % ZŠ a v 7 % SŠ sledovaných očekávaných výstupů RVP nedosáhl ani jediný žák)." (s.2)

Pro srovnání úrovně gramotnosti se hodí spíše mezinárodní hodnocení dle univerzálního standardu, kterým je například PISA (Programme for International Student Assessment) v rámci zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V posledním šetření z roku 2015 byla ČR hodnocena v oblasti čtenářské gramotnosti jako lehce podprůměrná v porovnání zemí OECD (pdf., s.27) a v oblasti matematické gramotnosti v průměru zemí OECD (pdf., s.24).

Pravda
Srovnáme-li průměrný plat učitele a průměrný plat vysokoškoláka v ČR, pak učitel MŠ pobírá v průměru 52 %, učitel ZŠ 61 % a učitel SŠ 63 % průměrného platu vysokoškoláka.

Poslední souhrnné dostupné údaje OECD pro Českou republiku, které se týkají platů učitelů, pochází z roku 2015 (Education at a Glance 2018, .pdf, str. 376). Z nich plyne, že průměrný plat učitele mateřské školy činí 52 %, učitele základní školy 61 % a učitele střední školy 63 % průměrného platu vysokoškoláka v ČR.

Srovnáme-li dostupné údaje pro Českou republiku s ostatními členskými zeměmi OECD, pak toto srovnání pro ČR nedopadá příliš lichotivě. Poměr platů učitelů ku platům vysokoškoláků je totiž nejhorší právě v České republice v kategoriích základních a středních škol. V kategorii učitelů mateřských škol se za Českou republikou umístilo pouze Slovensko.

Následující graf uvádí poměr průměrného platu učitele druhého stupně ZŠ a vysokoškoláka (tamtéž, str. 360).

Z uvedených dat plyne, že Baxa má tedy pravdu, když říká, že rozdíl mezi platy učitelů a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je mezi členskými zeměmi OECD největší právě v České republice. Baxa není zcela přesný, když uvádí, že poměr těchto platů je 50–60 %, odchylka je však uznatelná.