Demagog.cz

Martin Baxa

Martin Baxa (ODS)

  • 17
  • 2
  • 7
  • 1

Výroky

Martin Baxa

Martin Baxa

My (ODS, pozn. Demagog) nejsme radikálové, kteří chtějí Evropskou unii opustit, ale také nechceme, aby se bezhlavě v integraci pokračovalo. Interview ČT24, 18. března 2019

V programu ODS pro volby do Evropského parlamentu 2019 odmítají občanští demokraté odchod z Evropské unie. Zároveň mluví o uvážené integraci, která by neměla EU ohrozit.

skrýt celé odůvodnění

Ve svém programu, který občanští demokraté představili pro volby do Evropského parlamentu, hovoří o tom, že odchod z EU by byl pro Českou republiku nevýhodný. Kromě členství v EU ODS nevidí pro ČR žádnou jinou životaschopnou alternativu.

Dále v programu v části Evropské desatero ODS (bod 10) píší, že by chtěli spolupracovat se státy, které sdílejí jejich představu o uvážené integraci, která nemá ohrozit EU samotnou. Postup v EU by měl být dle ODS jednotný tam, kde to přináší výhody pro členské státy a jejich občany. Naopak tam, kde není společné řešení vyžadováno, by státy měly mít větší svobodu v rozhodování.

I Miroslava Němcová mluví o tom, že neodbočili od svých eurorealistických postojů, ale to neznamená, že by podporovali odchod z EU. Naopak jedním ze stálých kritiků EU v ODS je Jaroslav Kubera, který byl odpůrcem přijetí Lisabonské smlouvy. V září 2018 označil Lisabonskou smlouvu za příčinu toho, že je možné v EU něco přijmout bez jednomyslného souhlasu všech členských států.

Zástupci ODS v EP (Jan Zahradil, Evžen Tošenovský) jsou součástí frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Jan Zahradil, který je lídrem kandidátky ODS a zároveň kandidátem na předsedu Evropské komise za ECR, prosazuje více pružnou EU, aby se státy samy rozhodovaly, ve kterých společných politikách chtějí hlubší spolupráci.

Martin Baxa

Martin Baxa

Samozřejmě a my máme konkrétní jasný program nejenom, jak Piráti, kteří se zaměřují na jedno téma, my máme program ve všech oblastech. Chceme, aby se Evropská unie debyrokratizovala, chceme, aby se posiloval volný trh a naopak, aby se bezhlavě neintegrovalo v oblastech, kde to nemá význam. Interview ČT24, 18. března 2019

Česká pirátská strana přijala jako program pro Evropské volby 2019 program dohodnutý v rámci platformy celoevropských pirátských stran. V tomto programu se řeší víc než jen jedno téma. Strana ODS své priority formuluje v rámci volebního desatera.

skrýt celé odůvodnění

Program Pirátské strany pro volby do Evropského parlamentu 2019 vychází ze společného programu evropských pirátských stran z 9. února 2019. V rámci tematického zaměření programu ho Piráti popisují takto:

„Stejně jako před pěti lety i pro letošní volby do Evropského parlamentu, které proběhnou v květnu 2019, vytvořily kandidující evropské pirátské strany společný program. Na jeho tvorbě se podílely stovky českých i evropských Pirátů. Oproti programu z roku 2014 je vidět široký záběr témat, které Piráti pokrývají – kromě reformy copyrightu či digitální agendy se tentokrát do programu dostalo široké spektrum témat od vzdělávání, životního prostředí a zemědělství, přes zahraniční politiku a obranu, dopravu, daňový systém či vesmírný program.“

Dle rozsahu témat programu nelze tedy tvrdit, že by pirátský program pro volební témata byl monotematický, což ukazuje i zaměření volební kampaně, která by chtěla na jedné straně akcentovat svobody, které členství přináší, a na straně druhé by měl být akcent na zrovnoprávňování občanů zemí v rámci EU.

Podobně i ODS svůj program opírá o zajištění pružné a efektivní EU, které má symbolizovat pomyslné desatero, v jehož rámci zaznívá jak snaha o takzvanou debyrokratizaci EU ve smyslu snížení počtu evropských norem, či cílenou flexibilní integraci, kdy by si státy určovaly kde a do jaké míry si přejí prohlubovat svoji vzájemnou integraci. V rámci programu je akcentováno také prohlubování integrace v rámci politiky volného trhu v rámci EU.  


Martin Baxa

Martin Baxa

Tak já vůbec nerozumím tomu, z jakého titulu se Jaroslav Faltýnek má scházet s předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který má klíčovou roli v celém tom tendru, jak se ukázalo.
Interview ČT24, 18. března 2019

V rámci problematického vyjednávání o budoucí podobě výběru silničního mýtného se Jaroslav Faltýnek sešel s představiteli firmy Kapsch a též s ředitelem ÚOHS. V té době ÚOHS vyšetřoval novou smlouvu o mýtném s firmou CzechToll/SkyToll právě na úkor firmy Kapsch.

skrýt celé odůvodnění

Jaroslav Faltýnek je v zájmu vyšetřovatelů policie v souvislosti s podezřením na manipulaci zakázky na mýtný systém. Jaroslav Faltýnek, jak sám přiznal, se několikrát sešel bez mandátu ministerstva či Poslanecké sněmovny s představiteli firmy Kapsch. Také se několikrát sešel s ředitelem ÚOHS Petrem Rafajem, jehož úřad v roce 2017 zahájil správní řízení proti Ministerstvu dopravy a vítězi tendru na mýtný systém firmou CzechToll/SkyToll.

Jaroslav Faltýnek přiznal tato setkání, ale pouze v době mezi roky 2015-2017, tedy před ukončením tendru. Avšak dle informací získaných deníkem Právo, vycházejících z policejních odposlechů, se Faltýnek setkal v listopadu 2017, tedy tři měsíce po ukončení tendru na mýtné, v brněnských hotelech Holiday Inn a Voroněž s představiteli firmy Kapsch, následně i s ředitelem ÚHOS. Tento úřad pak následně zrušil výsledek ukončeného tendru a zahájil s ministerstvem dopravy správní řízení.

Navíc se ukázalo, že k jednáním o podobě tendru neměl Jaroslav Faltýnek žádný mandát. Svoje angažování Jaroslav Faltýnek vysvětloval členstvím v dopravní koaliční radě. Podstatné je, že tento orgán neměl pro kontrolu či směřování nové podoby mýtného tendru žádné pravomoce.

Martin Baxa

Martin Baxa

Za jedno volební období jsme vyřešili několik problémů, které se tady před tím neřešily a které ovlivní život města na desetiletí. Týká se to například nového depa, úpravny vody, první etapy západního okruhu, divadla nebo stadionu. Dokázali jsme to, aniž by s tím byla spojená nějaká aféra. Předvolební rozhovory Mladé fronty , 2. října 2014

Úpravnu vody, fotbalový stadion a první etapu západního okruhu se Plzni skutečně podařilo vybudovat bez aféry. Martin Baxa však dále v rozhovoru doplnil, že skandálem měl na mysli korupci, netransparentnost nebo neefektivní vynakládání peněz. Nové divadlo se sice oproti plánu prodražilo, avšak i tak není spojováno s neefektivním financováním. To se však nedá říct o stavbě depa městské hromadné dopravy, které je kritizováno Bezpečnostní informační službou, Ministerstvem financí, Transparency International a vyšetřuje jej protikorupční policie.

V Plzni letos skutečně začalo fungovat nové depo městské dopravy. Na financování se podílela také plzeňská Škoda. Toto depo bylo bývalým ministrem financí Miroslavem Kalouskem označeno za zlodějinu. O tom, že ministerstvo považuje projekt za rizikový, mluvil v médiích opakovaně i Jan Zikl, ředitel odboru Financování územních rozpočtů a programové financování (rozhovor pro MF Dnes a pro Český rozhlas o měsíc později). Plzeňské depo se objevilo také ve výroční zprávě BIS (viz kapitola 3.2 Organizovaný zločin), jež uvádí: „Provází jej řada pochybností, mj. o finanční výhodnosti pro město Plzeň“. Od dubna letošního roku zakázku prošetřuje také protikorupční policie.

O zahájení modernizace úpravny vody v Plzni informoval server E15.cz. Modernizace začala v září 2013 a její ukončení je naplánováno na březen 2016. Tato zakázka nebyla během uplynulého roku spojena s žádnou aférou.

Vybudována byla také první etapa západního okruhu, která začala řidičům sloužit na začátku září letošního roku. Ani v tomto případě není evidována žádná větší kontroverze. Kritiku je možno slyšet z úst zástupců záchranné stanice zvířat – po nárazu do protihlukových stěn hynou stovky ptáků. Ani v případě západního okruhu však není evidována žádná větší kontroverze.

Se stavbou divadla se pojí spor města Plzeň se společnosti Hochtief. Ta požadovala doplacení čtyřiceti milionů nad rámec domluvené ceny. Zastupitelé však v listopadu 2013 odsouhlasili pouze navýšení o osmnáct milionů korun. Zaplacení celé požadované sumy navrhoval náměstek Petr Rund (ODS), který byl za investici odpovědný. V lednu 2014 došlo k odvolání Petra Runda, kdy pro jeho odvolání hlasovala i většina koaliční ČSSD. V ohrožení byl plánovaný termín otevření divadla. Město se však nakonec se společností Hochtief domluvilo na dostavbě a k obávanému nedodržení termínu nakonec nedošlo. Sporných 21,6 milionu však zaplaceno nebylo, a tak se ve vzduchu stále vznáší otázka, zda bude Hochtief tyto prostředky vymáhat soudní cestou.

Během končícího volebního období byl rovněž rekonstruován stadion ve Štruncových sadech. K této stavbě se také nepojí žádná kontroverzní kauza.

Martin Baxa

Martin Baxa

Divadlo je celkově stavba za 880 milionů. Proplatili jsme stavební firmě vícenáklady 20 milionů korun a o další miliony se bude město s firmou soudit. V tom obrovském objemu nepředvídatelné vícenáklady tvoří zanedbatelné procento. Předvolební rozhovory Mladé fronty , 2. října 2014

Původně měla výstavba divadla stát 840 mil. Kč, stavba se ovšem prodražila o 40 milionů, na 880 mil. Kč. Částka 40 milionů korun v celkových vícenákladech navyšuje výdaje o necelých pět procent. Město polovinu z vícenákladů stavební firmě uhradilo, o zbylých 20 milionů se bude firma s městem soudit. O problému informuje například článek plzen.idnes.cz.

Plzeňský deník uvádí: "Letos na jaře se objevily i problémy s vícenáklady ve výši 40 milionů korun, mimo jiné na jevištní technologie a odvoz zeminy ze stavby. Technologii město uhradí, druhou polovinu platit odmítlo. Firma Hochtief, která divadlo postavila, avizovala, že se bude s městem soudit. ‚Kroky jsou teď na Hochtiefu, zatím ale o žalobě nic nevíme. Firma se soustředila na dokončení stavby,‘ řekl technický náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS). Otazník visí zatím i kolem provozních nákladů. Původní odhady mluvily o třímilionovém navýšení, to je ale nereálné. ‚Do konce roku přibude 35 zaměstnanců včetně techniků či osvětlovačů. Náklady na mzdy se tak zvýší o osm milionů korun ročně,‘ vyčíslil ekonomický náměstek Martin Zrzavecký (ČSSD)."

Martin Baxa

Martin Baxa

Ne. Město je ve velmi dobré finanční kondici. Radnice je pod velmi přísným dohledem Evropské investiční banky, od které čerpá úvěry na velké investiční akce. Kdyby zástupci Evropské investiční banky měli jen stín pochybností o ekonomické kondici města, neotevřeli by pro Plzeň možnost v budoucnu využívat další úvěrový rámec. Plzeň nemá žádné provozní úvěry a není pod žádným tlakem hrozby, že nebude mít na splácení. Finanční kondice Plzně je opravdu dobrá. Předvolební rozhovory Mladé fronty , 2. října 2014

Město Plzeň skutečně čerpá několik úvěrů od Evropské investiční banky, například na úpravu rozvodů vody či na výstavbu městské infrastruktury. Nejnovější úvěr byl podepsán v červnu 2014.

Celkové závazky (.pdf, str. 97) města činily ke konci roku 2013 více než 2,2 miliardy korun, jednalo se však o investiční, nikoliv o provozní úvěry (ty slouží na pokrytí "běžného" provozu).

Město bohužel již několik let není hodnoceno ratingovou agenturou, v roce 2010 přestala agentura Moody's z obchodních důvodů udělovat hodnocení. V té době však Plzeň měla vysoký rating Aa1.cz se stabilním výhledem. Při pohledu na tabulku s vývojem průřezových ukazatelů hospodaření a zadluženosti se dá konstatovat, že město je stále v dobré finanční kondici.

ř.UkazatelZdroj 2010201120122013 1Počet obyvatelČSÚ169 935168 808167 302167 302 2Příjem celkem (po konsolidaci)Finanční výkaz FIN 2-12 M5 811 610 tis. Kč5 387 280 tis. Kč5 852 835 tis. Kč5 214 450 tis. Kč 3ÚrokyFinanční výkaz FIN 2-12 M40 430 tis. Kč44 871 tis. Kč47 079 tis. Kč59 684 tis. Kč 4Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředkůFinanční výkaz FIN 2-12 M350 925 tis. Kč260 580 tis. Kč92 841 tis. Kč77 407 tis. Kč 5Dluhová služba celkemSoučet sloupců 3 a 4391 355 tis. Kč305 451 tis. Kč139 920 tis. Kč137 090 tis. Kč 6Ukazatel dluhové služby (v %)Podíl sloupce 5 a 26,73 %5,67 %2,39 %2,63 % 7Aktiva celkemÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ - BRUTTO"39 446 882 tis. Kč31 333 400 tis. Kč45 714 402 tis. Kč47 952 049 tis. Kč 8Cizí zdrojeÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ"2 967 682 tis. Kč3 383 072 tis. Kč3 686 688 tis. Kč4 228 740 tis. Kč 9Stav na bankovních účtech celkemÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ - BRUTTO"1 259 933 tis. Kč1 359 523 tis. Kč2 305 089 tis. Kč2 702 627 tis. Kč 10Úvěry a komunální dluhopisyÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ"1 449 048 tis. Kč1 498 851 tis. Kč1 997 659 tis. Kč2 298 171 tis. Kč 11Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhyÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ"1 058 tis. Kč678 tis. Kč294 tis. Kč0 tis. Kč 12Zadluženost celkemSoučet sloupců 10 a 111 450 106 tis. Kč1 499 529 tis. Kč1 997 953 tis. Kč2 298 171 tis. Kč 13Podíl zadluženosti na cizích zdrojích (v %)Podíl sloupce 8 a 748,86 %44,32 %54,19 %54,35 % 14Oběžná aktivaPodíl sloupce 12 a 82 615 701 tis. Kč3 058 188 tis. Kč3 704 377 tis. Kč4 199 644 tis. Kč 15 8leté saldoFinanční výkaz FIN 2-12 M

n/an/a 111 100 tis. Kč -156 536 tis. Kč 16Krátkodobé závazkyÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ - NETTO"1 671 707 tis. Kč1 882 946 tis. Kč1 685 118 tis. Kč1 924 218 tis. Kč 17Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %)Účetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ"7,52 %10,80 %8,06 %8,82 % 18Celková (běžná) likviditaPodíl sloupce 16 a 171.561.622.22.18

Martin Baxa

Martin Baxa

MF: Nezalitoval jste v poslední době toho, že jste před volbami nechali rozkopat centrum města? Zřejmě jste tak dost lidí naštvali a ve volbách vám to může nějaké procento ubrat.

Vím, že rekonstrukce ulic není populární. Ale stav tramvajových tratí nebyl dobrý, a dokonce hrozilo, že by například v úseku U Zvonu jednou tramvaje mohly vykolejit. My jsme se rozhodli rekonstrukci tramvajových tratí udělat před volbami i proto, že na to dostaneme polovinu peněz z fondů EU, což byla poslední příležitost. Předvolební rozhovory Mladé fronty , 2. října 2014

Rekonstrukce tramvajové trati byla podle vedoucího oddělení přípravy komunikací a mostů z Odboru investic magistrátu Ondřeje Prokopa nevyhnutelná z důvodu jejího havarijního stavu. Tramvaje musely po nyní opravovaném úseku jezdit sníženou rychlostí.

Celková cena za rekonstrukci úseku Pražská – U Zvonu se vyšplhá na 122 milionů korun. Město na ni dostane z Regionálního operačního programu ROP NUTS II Jihozápad přes 45 milionů korun (ke stažení zde v .xls, Seznam schválených projektů z 32. výzvy). Právě 32. výzva ROP Jihozápad se týkala rozvoje infrastruktury. Další výzvy tohoto operačního programu zahrnují jiné oblasti podpory. Nové výzvy prozatím nebyly vyhlášeny, a není proto jasné, zda by mohla být rekonstrukce realizována i po volbách. Tuto část výroku proto hodnotíme jako neověřitelnou.

Zbylá část výroku je ovšem pravdivá a i celkové hodnocení ponecháváme jako pravdivé.