Demagog.cz

Radka Maxová

Radka Maxová (ANO 2011)

  • 25
  • 1
  • 4
  • 3

Výroky

Radka Maxová

Radka Maxová

Já už jsem iniciovala znovuzaložení vnitřní skupiny Disability Intergroup, což je skupina pro osoby se zdravotním hendikepem. Získala jsem podpis několika desítek kolegů ze všech frakcí. Jsou tam zastoupeny všechny výbory. Už jsme měli dvě jednání, kde jsme se shodli na základních parametrech. Skupina by měla být ustavena na začátku příštího roku. A ta právě velmi úzce spolupracuje s Evropskou komisí a s dalšími organizacemi, které se zabývají touto otázkou. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

Jednání o založení Disability Intergroup mezi organizací zdravotně hendikepovaných a skupinou europoslanců, včetně Radky Maxové, skutečně probíhají. Kdo z nich však tato jednání skutečně inicioval, není jasné. Stejně tak, zda Radka Maxová skutečně získala podpisy svých kolegů.

skrýt celé odůvodnění

Disability Intergroup je neformální skupinou poslanců Evropského parlamentu, kteří se zajímají o podporu lidí s hendikepem a jejich práv. Tato „meziskupina“ je jedna z nejstarších, poprvé byla založena již v roce 1980.

Po posledních volbách do Evropského parlamentu vznikla iniciativa tuto skupinu obnovit i v novém složení parlamentu. Přesný sled událostí a jednání mezi EU Disability Forum (EDF, organizace zastřešující a pomáhající lidem s hendikepem) a europoslanci není dostupný, přesto lze za iniciátora vzniku Disability Intergroup v Evropském parlamentu považovat i Radku Maxovou, která se jednání zúčastnila a vznik skupiny podporuje.

Hovoří-li Maxová ve svém výroku o poslancích, které dokázala pro tuto skupinu získat, nebo o termínu ustanovení skupiny, pak se nám tyto části tvrzení nepodařilo z veřejných zdrojů ověřit. Informace o jednání o skupině totiž přinášejí pouze příspěvky na sociálních sítích europoslankyně Maxové a EDF. O vytváření zmiňované Disability Intergroup se zmiňují pouze dva následující příspěvky:

Příspěvky tak dokazují schůze europoslanců (včetně Maxové) s EDF, jejichž obsahem je plánované vytvoření Disability Intergroup.

Informace o aktuálním zisku podpisů a zastoupení všech výborů nejsou nikde veřejně dohledatelné. Na webu skupiny je k dispozici pouze formulář (.pdf) pro europoslance, v nichž mohou vyjádřit podporu pro vznik skupiny na roky 2019–2024. Na stejném webu je k dispozici také seznam (.xls) podporovatelů skupiny, nicméně se jedná o předcházející období (2014–2019), nikoliv o aktuálně vyjednávané.

Radka Maxová

Radka Maxová

Dlouhodobě jsem prosazovala i změnu zdanění flexibilních úvazků, částečných úvazků. Protože na to upozorňují zaměstnavatelé i samy rodiny, které chtějí skloubit pracovní a osobní život. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

Radka Maxová se o problematice částečných úvazků a jejich podpoře opakovaně vyjadřovala v médiích. Prosazování flexibilních pracovních úvazků měla také ve svém programu před volbami v roce 2017.

skrýt celé odůvodnění

O skloubení rodinného a pracovního života se Radka Maxová vyjadřovala v médiích, problematiku částečných úvazků zmiňovala také ve svém volebním programu.

V rozhovoru pro Český rozhlas plus se Maxová k problematice vyjádřila takto: „Jestliže chceme podporovat rodiny, neznamená to jen úlevy, ale že uděláme celý systém takový, aby se rodiny mohly lépe stěhovat, najít lepší bydlení a práci, ve které jim zaměstnavatelé budou vycházet vstříc.” V rámci toho europoslankyně Maxová hovořila o podpoře částečných úvazků a práce z domova.

O snaze hnutí ANO zvýhodnit částečné úvazky informovaly ve svém článku také Hospodářské noviny. Radka Maxová, která byla odborníkem hnutí na sociální otázky, podle článku poukazovala na to, že i v případě, kdy si pracovník na částečný úvazek vydělá méně než minimální mzdu (tehdy 11 tisíc Kč), firma za něj musí odvést stejně peněz, jako kdyby na minimální mzdu dosáhl. Hnutí tedy dle článku požadovalo, aby se odvody odvíjely od reálné výše výdělku. V rozhovoru pro Radiožurnál Maxová hovořila o zefektivnění částečných úvazků, aby je zaměstnavatelé nabízeli.

Záměr Radky Maxové prosazovat flexibilní úvazky pro rodiny s dětmi a seniory byl uveřejněn také v jejím volebním programu na webu hnutí ANO. Maxová slibovala věnovat pozornost také situaci rodičů samoživitelů.

Pravdou je i tvrzení, že na potřebu změny právní úpravy částečných úvazků upozorňují zaměstnavatelé. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky vydala manuál (.pdf, str. 50 a 51), v němž upozorňuje na bariéry pro rozšíření zkrácených úvazků v ČR:

  1. Kulturní a strukturální faktory
    - Legislativní bariéry
    - Historická tradice
  2. Bariéry na straně zaměstnanců
    - Finanční ohodnocení
    - Kvalita částečných úvazků
    - Dostupnost zařízení péče o děti
    - Nastavení sociálního systému, náklady ušlých příležitostí
  3. Bariéry na straně zaměstnavatelů
    - Organizační a administrativní
    - Ekonomické

a dále doplňuje:

„Největší úspěchy se zaváděním částečných úvazků jako nástroje podpory ekonomické participace žen a zejména matek malých dětí mají státy západní a severní Evropy, jako je Nizozemí, Dánsko a Švédsko. Tyto země mají několik společných rysů:

  • historický vývoj participace žen na trhu práce (pozdější nástup žen na pracovní trh zejména ve formě práce na částečný úvazek);
  • silné odborové hnutí a tradice tripartitního vyjednávání, kde normou je dosažení kompromisu;
  • podpora formální péče o děti;
  • nastavení sociálního státu tak, že nezvýhodňuje neaktivitu (individuální, nikoliv rodinné nároky);
  • možnost kombinace využívání různých dávek a opatření souběžně s prací na částečný úvazek;
  • důraz na jistotu flexibilních uspořádání práce (efektivní legislativa zabraňující znevýhodňování pracovníků na částečný úvazek);
  • relativně vysoké příjmy.“

Z citovaného manuálu tedy vyplývá, že zaměstnavatelé vnímají legislativní bariéry pro větší rozvoj zkrácených úvazků. Další vítanou změnou by pak byla redukce administrativy či snížení ekonomických nákladů spojených s částečnými úvazky.

Zaměstnanci se naopak bojí např. podhodnocení své odměny, přehlcení prací či případného tlaku přejít na úvazek plný. Problémem pak je také to, že rodičům, kteří se např. musí starat o malé dítě, nemusí zaměstnavatel vyjít vstříc, co se týče zkrácení celkového úvazku.

Radka Maxová

Radka Maxová

My jsme jako Česká republika v tomto udělali poměrně kroky poměrně, bych řekla, ambiciózní. Zavedli jsme sedmidenní otcovskou dovolenou, zavedli jsme ošetřovatelské volno tříměsíční. Takže myslím si, že jsme kousek dopředu před Evropskou unií. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

Čerpat sedmidenní placenou otcovskou dovolenou i placené tříměsíční ošetřovatelské volno je v Česku možné od roku 2018. Ošetřovatelské volno vyhovuje unijním předpisům, „otcovská“ však bude muset být o 3 dny prodloužena. Česko je tak před unijní skutečně napřed jen o „kousek“.

skrýt celé odůvodnění

Finanční příspěvek na otcovskou dovolenou v délce až 7 dní mohou otcové v České republice čerpat od 1. února 2018. Vybrat si ji mohou během prvních šesti týdnů po narození dítěte. Podmínkou je, že si musí platit nemocenské pojištění a musí být zapsáni jako otcové dítěte na matrice. Pokud si dovolenou vyberou, získají tak týden placeného volna, ve kterém dostávají 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. To zjednodušeně znamená 70 % z částky, která se vypočítá jako průměrný denní příjem za určité období a která se pak ještě redukuje pomocí redukčních hranic podle zákona o nemocenském pojištění.

Příspěvek na otcovskou dovolenou je ve stejné výši jako u dovolené mateřské. Tento příspěvek mohou matky pobírat po dobu 28 týdnů při narození jednoho potomka. Tuto tzv. dávku pomoci v mateřství může později čerpat místo matky otec dítěte, ale až po uplynutí šestinedělí a musí být uzavřena písemná dohoda o tom, že bude o dítě pečovat. Dávku pak může pobírat po dobu 22 týdnů.

O tříměsíční ošetřovatelské volno lze v Česku žádat od 1. června 2018. Dávka dlouhodobého ošetřovného tvoří 60 % z redukovaného denního příjmu a lze ji čerpat maximálně 90 dnů. Určena je pro ty, kteří pečují o blízkého po vážném úrazu či nemoci. Nárok na ni mají příbuzní a partneři pacienta, případně jiné osoby, které žijí s pacientem ve společné domácnosti. Stejně jako u otcovské dovolené je podmínkou čerpání účast na nemocenském pojištění (tu zakládá typicky zaměstnanecký poměr, případně dobrovolná účast u OSVČ). Další podmínkou je, že pacient strávil alespoň týden v nemocnici a bude péči potřebovat minimálně po dobu třiceti dnů od propuštění z nemocnice.

Evropská unie zavádí otcovskou dovolenou i ošetřovatelské volno pomocí směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. Směrnice byla přijata Radou Evropské unie 13. června 2019 a členské státy nyní mají 3 roky na úpravu vlastní legislativy, aby s ní byla v souladu.

Tato směrnice zavádí desetidenní otcovskou dovolenou. Otec nebo druhý rodič dítěte bude moci čerpat tuto dávku „v období kolem narození dítěte“ a její výše má odpovídat částce, která je stanovená pro mateřskou dovolenou. Ta je celoevropské úrovni upravena tak, že musí jít minimálně o stejnou částku, jakou by zaměstnanec dostal v případě onemocnění (čl. 11 směrnice Rady 92/85/EHS).

Zároveň zavádí poprvé na evropské úrovni legislativy pečovatelskou dovolenou určenou pro pracující k péči o příbuzné, kteří tuto péči z vážných zdravotních důvodů potřebují. Podle této směrnice má být dovolená minimálně pětidenní.

Stejná směrnice také zavádí právo na 4 měsíce rodičovské dovolené, přičemž 2 měsíce mají být placené a mezi rodiči nepřenosné. V Česku může rodičovská dovolená, tedy doba, po kterou rodiče pobírají rodičovský příspěvek, trvat až 4 roky.

Český právní řád je tak v otázce mateřské dovolené i pečovatelského volna velkorysejší, stávající sedmidenní otcovskou dovolenou bude ale nyní muset rozšířit na celoevropské minimum deseti dnů. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť česká legislativa je před tou unijní skutečně o kousek napřed, kdy ve dvou ze tří případů nebude třeba české zákony novelizovat.

Radka Maxová

Radka Maxová

Když se kouknu na změnu naší voličské základny, tak to jednoznačně vypovídá. Protože na začátku, když hnutí ANO vlastně vstupovalo na politickou scénu, tak jsme byli středové hnutí, které mělo voliče z nižších a středních tříd. (...) A ta voličská základna se změnila. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

Voličská základna hnutí ANO se od voleb v roce 2013 změnila. Ve volbách 2017 ANO výrazně oslabilo mezi mladými voliči a podnikateli. Na druhou stranu ANO volilo více voličů starších 60 let, nezaměstnaných a důchodců.

skrýt celé odůvodnění

Hnutí ANO 2011 vzniklo nejprve jako sdružení ANO v listopadu 2011 a poté v květnu 2012 bylo zapsáno jako politické hnutí. Andrej Babiš po založení ANO neuvedl, zda hnutí ANO tíhne spíše k pravici, nebo levici, protože nebyl jasně definovaný program. Později, před předčasnými volbami v roce 2013, se hnutí ANO začalo prezentovat jako od středu napravo. Místopředseda ANO Petr Vokřál v únoru 2019 uvedl, že se ANO snaží oslovit širší spektrum voličů a že pro lidi není v dnešní době důležité, jestli je strana pravicová, nebo levicová.

V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 získalo 18,65 % hlasů (927 240 voličů). Dle průzkumu agentur STEM/MARK a Median, kterého se zúčastnilo 2 800 respondentů, získalo hnutí ANO největší podíl hlasů u voličů do 29 let ze všech stran, a to 24 %. Obdobný podíl získali i od starších skupin voličů ve věku 30–44 let a 45–59 let. U voličů nad 60 let získalo hnutí ANO naopak pouze 16 % hlasů. Dále hnutí ANO upřednostnilo 27 % podnikatelů, 15 % důchodců, 15 % nezaměstnaných a 20 % zaměstnaných. Nejvíce hlasů voličů vydělávajících více než 20 tisíc korun měsíčně získalo hnutí ANO a TOP 09 (20 %), ANO vedlo i mezi skupinami voličů vydělávajících méně než 15 tisíc korun (21 %) a 15–20 tisíc korun (23 %).

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 získalo hnutí ANO celkem 29,64 % hlasů (1 500 113 voličů). Dle výzkumu zpracovaného agenturou Median pro Českou televizi hnutí ANO volilo (.pdf, str. 17) 41 % voličů nad 60 let. Dále hnutí ANO získalo (.pdf, str. 18) 37 % hlasů voličů se základním nebo středním vzděláním bez maturity a 25 % hlasů voličů s maturitou nebo s vysokoškolským diplomem. A až 36 % pracovně neaktivních voličů, 26 % manuálně pracujících a 23 % nemanuálně pracujících mu dalo (.pdf, str. 19) přednost před ostatními politickými stranami a hnutími. Šetření se zúčastnilo (.pdf, str. 2) 1 577 respondentů.

Od 1. ledna 2019 do 30. června 2019 prováděla agentura Median výzkum preferencí v hypotetických volbách, kterého se zúčastnilo celkem 5 633 respondentů. Hnutí ANO by volilo 39,7 % dotazovaných nad 65 let, se snižujícím věkem se procento potenciálních voličů hnutí snižuje, ANO by volilo pouze 13,8 % voličů ve věku 18–24 let. Dále by dle výsledků výzkumu hnutí ANO upřednostnilo 33,1 % dotazovaných se základním vzděláním; 33,3 % dotazovaných se střední školou bez maturity; 29,6 % dotazovaných s maturitou a 25,5 % vysokoškoláků. V hypotetických volbách by volilo hnutí ANO 39,1 % dotázaných důchodců; 19,2 % OSVČ; 25,2 % nezaměstnaných voličů a voličů s nízkými příjmy; 31,1 % voličů se středními příjmy a 25 % voličů s vysokými příjmy.

V předčasných volbách v roce 2013 zvítězilo hnutí ANO především u mladých voličů do 29 let, mezi věkové skupiny 30–44 let a 45–59 let se hlasy rozdělily obdobně. Naopak nejmenší podporu mělo hnutí od voličů starších 60 let. Z hlediska pracovního postavení největší podíl voličů mělo hnutí ANO mezi podnikateli. U důchodců, nezaměstnaných a zaměstnaných se hlasy rozdělily vcelku rovnoměrně, stejně tak i mezi příjmovými skupinami. Naopak ve volbách v roce 2017 hnutí ANO oslabilo především u mladých voličů, na druhou stranu výrazně posílilo u voličů starších 60 let a důchodců. Z hlediska zaměstnanosti a vzdělání už nejsou hlasy tak rovnoměrně rozloženy, jak tomu bylo v roce 2013. Hnutí ANO mělo výrazně větší podporu od nezaměstnaných voličů a voličů se základním nebo středním vzděláním bez maturity. Naopak klesla podpora od podnikatelů.

Radka Maxová

Radka Maxová

Já třeba když se zvyšovala rodičovská dovolená, tak jsem upozorňovala už na jednáních, že se nám blíží právě tato směrnice, o které jsme se bavili, skloubení rodinného pracovního života, a že tam nastane velká změna mateřské dovolené. A že by bylo potřeba se bavit o systémové změně a už to do toho zapracovat. No, nebyla jsem vyslyšena ani z jedné strany, takže jsme teď jednorázově navýšili rodičovský příspěvek. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

Ačkoliv proběhly nebo probíhají některé změny v sociální oblasti úzce spjaté s rodinným a pracovním životem, nedá se říct, že by šlo o systémovou změnu, protože novely nejsou implementovány provázaně.

skrýt celé odůvodnění

Návrh zvýšení rodičovského příspěvku prošel 25. září 2019 druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Má navyšovat (.pdf, str. 2, bod 4) rodičovský příspěvek o 80 tisíc, z 220 tisíc na 300 tisíc korun. Kromě toho prošla 20. června 2019 směrnice Evropského parlamentu o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. Tato směrnice má být implementována do 2. srpna 2022 ve všech členských státech (čl. 20) a například prodlužuje délku otcovské dovolené na 10 dnů, jde tedy o prodloužení o tři dny.

Co se týče změny mateřské dovolené, europoslankyně Maxová má zřejmě na mysli změny popsané v článku 5 této směrnice. Dle něj má mít každý rodič nárok na 4 měsíce rodičovské dovolené. Dva z těchto měsíců jsou pak nepřenositelné a dle čl. 8 také placené. Rodičovská dovolená pak může být dle směrnice podmíněna i celkovou odpracovanou dobou, nebo dobou trvání pracovního poměru. Tato doba však nesmí být delší než 1 rok.

V reakci na tuto směrnici a zvyšování rodičovského příspěvku se Radka Maxová už v minulosti vyjádřila a i tehdy požadovala systémovou změnu (video 10:40): „My jsme chtěli po paní ministryni Maláčové, že pokud budeme přidávat tuto částku, tak že je potřeba udělat i systémovou změnu v podpoře rodin ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí. A že možná bychom se bavili, mohli bavit, i o posunutí toho navýšení. Aby to bylo skloubeno i s pracovním a soukromým životem, s financováním dětských skupin, vlastně se vztahem k té směrnici, kterou bude odsouhlasovat Evropský parlament.“

K systémové změně, tedy souhrnné novele, která by jednotlivé instituty podporující pracující rodiče upravila komplexně, i např. v návaznosti na zmíněnou evropskou směrnici, však nedošlo. Jednotlivé oblasti jsou tedy novelizovány samostatně, v rámci oddělených novel.

Úprava tak kromě výše rodičovského příspěvku čeká například dětské skupiny. Dětské skupiny jsou místa kam můžou být děti umístěny před nástupem do školky. Těchto míst je v České republice aktuálně 959 s kapacitou přes 14 tisíc dětí. Tyto dětské skupiny jsou ovšem placeny z evropských fondů, které po roce 2020 skončí (skupiny, které o to požádaly, budou financovány až do roku 2022).

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce, aby od roku 2021 byly dětské skupiny placeny ze státního rozpočtu.

Pod podporou pracujících si lze představit také vznik zkrácených pracovních úvazků. V Evropské unii se Česká republika řadí mezi země s nižší oblíbeností zkrácených úvazků. Ministryně práce a sociálních věcí se ke zkráceným pracovním úvazkům vyjádřila pozitivně a prohlásila, že připravuje novelu zákoníku práce, kde by mimo jiné bylo i zřízení sdíleného pracovního místa, což by mělo podpořit částečné pracovní úvazky, aby lidé snadněji mohli mít například dvacetihodinový úvazek.

Stejně tak se má snižovat i DPH na služby domácí péče o děti, což je další položka, kterou Radka Maxová zmiňovala v kontextu zvyšování rodičovského příspěvku. Součástí snižování DPH ale není daň na potřeby pro děti.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože všechny výše zmíněné změny nebyly dohromady propojeny. Tento postup tedy může být označen jako nesystémový, vzhledem k tomu, že jednotlivé novely se připravují postupně a nezávisle na sobě. Situaci pak ovlivní i směrnice Evropského parlamentu, která má být implementována do srpna roku 2022, dětské skupiny pak budou státem financované možná od roku 2021, ale stále ještě nejsou vyřešeny takzvané mikrojesle (jesle maximálně o čtyrech dětech). Snižování DPH na služby domácí péče o děti je pak připraveno, snižování daně na potřeby pro děti však nebylo zatím vůbec přijato.

Radka Maxová

Radka Maxová

Já s tím nemám problém (se zvýšením rodičovského příspěvku, pozn. Demagog.cz), protože se dlouhodobě nevalorizoval, náklady se samozřejmě zvedají. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

Státní rodičovský příspěvek se skutečně nezvýšil od roku 2007, jeho navýšení se připravuje od 1. ledna 2020. Návrh je momentálně projednáván Poslaneckou sněmovnou.

skrýt celé odůvodnění

Rodičovský příspěvek by se měl od 1. ledna 2020 zvyšovat na 300 tisíc korun ročně, což je proti současnosti navýšení o osmdesát tisíc.

Úprava zákona o státní sociální podpoře prošla 10. července 2019 při prvním čtení. Návrh se setkal s podporou napříč politickým spektrem. Na schválení návrhu a jeho postupu do čtení druhého bylo nutných 92 hlasů, ale z vládní koalice hlasovalo pro jen 65 poslanců (mnoho poslanců hnutí ANO se zdrželo), tudíž hlasy opozice byly v tu chvíli stěžejní. Návrh prošel i druhým čtením 25. září 2019 a nyní se čeká na projednání garančním výborem pro sociální politiku.

Rodičovský příspěvek jako takový se vyplácí od roku 1990. Ve své první podobě se vyplácely pevně stanovené částky. Od roku 1995 se částka vypočítávala podle životního minima. Státní rodičovský příspěvek se dlouhou dobu nezvyšoval. Nejvíce dramatické zvýšení se konalo v roce 2007, kdy vláda Jiřího Paroubka rodičovský příspěvek více než zdvojnásobila. Roku 2007 byl systém nastaven tak, že výše příspěvku byla 40 % průměrné mzdy za předminulý rok. Od roku 2008 je částka opět fixní s možností výběru po dobu 2 až 4 let.

(Zdroj: iRozhlas)

V roce 2007 byl průměrný měsíční rodičovský příspěvek 7 582 Kč. Když započítáme míru inflace, tak na stejnou hodnotu peněz bychom v roce 2018 potřebovali korun 9 359. Průměrný příspěvek (přepočtený na jeden měsíc) má v roce 2020 být 9 677 korun. Je pravda, že i přes míru inflace k žádné valorizaci od roku 2007 nedošlo. Mezi lety 2007 a 2011 byl průměrný příspěvek 7 600 korun a od roku 2011 dodnes je to bezmála 7 100 korun.

Radka Maxová

Radka Maxová

Spěváčková: A ta částka 80 tisíc (navýšení rodičovského příspěvku, Demagog.cz) je za Vás také v pořádku?
Maxová: Byla v koaliční dohodě.
Spěváčková: O tom byly velké spory, jak to vlastně navýšit.
Maxová: Ony tam byly spory o tom, jak to bude vlastně propočítáno, komu se to dostane, jestli se to rozdělí na dvě částky dvakrát 40 tisíc nebo jednorázová. Já jsem prosazovala jednorázovou částku. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

Programové prohlášení vlády navazující na koaliční smlouvu počítá se zvýšením rodičovského příspěvku o 80 tis. Kč. O způsobu navýšení se vedly v koalici skutečně spory. Jednou z možností bylo i rozdělení navýšení, které poslankyně Maxová nepodporovala.

skrýt celé odůvodnění

Na začátek uveďme, že v koaliční smlouvě podepsané mezi ANO a ČSSD jsou obecné principy fungování koalice. Jednotlivé priority a cíle jsou poté popsány v programovém prohlášení vlády, na nějž koaliční smlouva odkazuje. V něm je uveden vládní závazek „Zvýšíme rodičovský příspěvek na 300 000 Kč.“ Ten v současnosti (na jedno dítě) činí 220 tis. Kč. Od roku 2020 se připravuje navýšení rodičovského příspěvku na uvedených 300 tis. Kč.

Na navýšení rodičovského příspěvku panovala shoda napříč politickým spektrem, nicméně existoval rozpor v tom, podle jakého klíče a komu navyšovat rodičovský příspěvek. Jednalo se o tři varianty:

  1. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhovala, aby se navýšená dávka vztahovala na všechny rodiče, jejichž děti budou k 1. lednu 2020 mladší 4 let. Tato varianta by znamenala navýšení nákladů na rozpočet o 11,2 mld. Kč.
  2. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhovala, aby se navýšená dávka vztahovala na všechny rodiče, kteří by k 1. lednu 2020 aktivně pobírali rodičovský příspěvek. Tato varianta by byla úspornější o 2,6 mld. Kč oproti variantě 1 a znamenala by navýšení nákladů na rozpočet o 8,6 mld. Kč.
  3. Další možností a kompromisní variantou vzniklou z jednání koalice byla možnost zvýšení dávky všem rodičů, kterým se dítě narodí od 1. lednu 2020. Jednalo by se o úsporu cca 5,5 mld. Kč ve státním rozpočtu oproti variantě 2 a navýšení nákladů na rozpočet o 3 mld. Kč.

V březnu ministryně Maláčová oznámila, že se koaliční partneři dohodli na uplatnění třetí varianty, což následně popřel jak premiér Babiš, tak poslankyně Maxová s tím, že dohoda mezi stranami byla jiná.

Jednotlivé koaliční strany si poté stály za svými návrhy (ČSSD za první variantou, ANO za variantou druhou) a přes média si vzájemně vyměňovaly vzkazy (např. zde a zde), kdo a kde má úsporami peníze na ohlášená zvýšení najít, protože schodek státního rozpočtu již byl ohlášen na 40 mld. Kč a ten neměl být překročen.

Ve hře také byla varianta rozdělení navýšení příspěvku: v pololetí 2019 by došlo k navýšení o 40 tis. Kč, do konce volebního období by potom došlo k plánovanému plnému navýšení o dalších 40 tis. Kč. Poslankyně Maxová ale podporovala variantu jednorázového navýšení: „Já osobně bych asi preferovala variantu, aby to dostaly děti, jejichž rodiče pobírají rodičovský příspěvek, a rozložila těch 80 tisíc podle délky čerpání rodičovského příspěvku.“ (Duel Seznam Zprávy, čas 1:40)

Návrh zákona byl nakonec Poslanecké sněmovně předložen ve druhé variantě (.doc, str. 8) s jednorázovým navýšením o 80 tis. Kč a v září již prošel druhým čtením v Poslanecké sněmovně.

Pro úplnost dodejme, že poslankyně Maxová byla předsedkyní Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny ČR, ale v červenci jí zanikl mandát poslankyně, neboť se stala europoslankyní, a hlasování o novele zákona se tak již neúčastnila.

Radka Maxová

Radka Maxová

Tak já jsem navrhla pana Bauera, protože je to kompetentní člověk a má opravdu velký přehled o sociální politice, navíc je v hospodářském výboru. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

Radka Maxová skutečně 27. června navrhla, aby se dočasným předsedou Výboru pro sociální politiku stal poslanec a místopředseda výboru Jan Bauer. Jan Bauer je od roku 2017 členem Hospodářského výboru a jako místopředseda sociálního výboru působí již necelé 2 roky.

skrýt celé odůvodnění

Ve Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR byla po volbách do Poslanecké sněmovny 29. listopadu 2017 zvolena předsedkyní poslankyně Radka Maxová (ANO). Tento výbor vedla až do 2. července 2019, kdy vedení výboru opustila poté, co byla ve volbách do Evropského parlamentu zvolena europoslankyní. Výbor pro sociální politiku od tohoto data zůstává bez předsedy.

Na 33. schůzi Výboru pro sociální politiku 27. června oznámila (.pdf, str. 4) Radka Maxová, že řídí schůzi výboru naposled a navrhla pověřit dočasným vedením výboru poslance a místopředsedu výboru Jana Bauera (ODS). Po hlasování č. 5 (.pdf, str. 5) se pro tento návrh vyslovilo 10 poslanců a žádný z nich se nezdržel či nehlasoval proti návrhu. Usnesením č. 129 (.pdf, str. 1) byl místopředseda výboru poslanec Jan Bauer pověřen řízením výboru do doby, než bude určen předseda nový. Ten má být zvolen (.pdf. str. 1) 3. října na 37. schůzi výboru, kde je volba předsedy výboru naplánována na 9. hodinu.

Poslanec Jan Bauer skutečně je od 28. listopadu 2017 členem jak Hospodářského výboru, tak Výboru pro sociální politiku, jehož místopředsedou se stal 19. prosince 2017. Během dvou let je poslanec Jan Bauer v sociální politice velmi aktivní. V nedávné době se pokoušel společně s Lucií Šafránkovou (SPD) a Pavlou Golasowskou (KDU-ČSL) prosadit rozšíření okruhu rodin, které by měly nárok na zvýšený rodičovský příspěvek určený pro rodiče dětí či novorozenců do 4 let. Poslancem byl již od roku 2004 do roku 2013 a má tak v Poslanecké sněmovně dlouholeté zkušenosti. Od roku 1998 až do roku 2010 působil také jako starosta města Prachatice. Před vstupem do politiky pracoval jako ekonom či manažer.

Radka Maxová

Radka Maxová

Mě to velmi mrzí, že samozřejmě sociální výbor je tak dlouho bez vedení. Ale možná pozitivní zpráva je, že 3. října je právě prvním bodem zařazena volba předsedy. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

Europoslankyně Maxová sice pověřila dočasným řízením sociálního výboru místopředsedu Bauera, nový předseda ale nebyl zatím zvolen. Výbor tak funguje takřka tři měsíce bez předsedy. Na schůzi, která se uskuteční 3. října 2019, je prvním bodem programu volba nového předsedy.

skrýt celé odůvodnění

Výbor pro sociální politiku (sociální výbor) je jeden z osmnácti výborů Poslanecké sněmovny České republiky. Sociální výborprojednává v rámci své činnosti především legislativní návrhy v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, ale i jiných gestorů, jejichž návrhy mají sociální dimenzi. K nejvýznamnějším legislativním návrhům patří návrhy zákonů, kterými se mění zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo zákon o důchodovém pojištění či novela zákona o zaměstnanosti.“

V současné době pod něj spadají tři podvýbory: podvýbor pro informační technologie a dávkové systémy, podvýbor pro sociálně zdravotní pomezí a podvýbor pro sociální služby a osoby zdravotně postižené. Dříve pod něj spadal také podvýbor pro krizové situace v rodinách, ten však svou činnost ukončil k 20. únoru 2019.

Předsedkyní tohoto výboru byla od 29. listopadu 2017 do 2. července 2019 právě Radka Maxová, v té době poslankyně za hnutí ANO. Europoslankyni Maxové totiž mandát v Poslanecké sněmovně zanikl vzhledem k neslučitelnosti funkcí europoslance a funkce poslance Poslanecké sněmovny České republiky podle § 53 odst. 2 písm. c) zákona o volbách do Evropského parlamentu.

Poslední schůze (.pdf, str. 2, 33. schůze), které předsedala Radka Maxová, se uskutečnila 27. června 2019. Zvolení nového předsedy nicméně na programu této schůze nebylo. Tento bod nebyl zařazen ani do agendy dalších schůzí. Na 33. schůzi (.pdf, str. 4) byl také na návrh Radky Maxové pověřen dočasným řízením výboru jeho místopředseda a poslanec za ODS Jan Bauer.

Sociální výbor tedy nemá takřka tři měsíce svého předsedu. Nejbližší (37.) schůze (.pdf) sociálního výboru se koná 3. října 2019, přičemž prvním bodem programu je avizované zvolení předsedy.

Radka Maxová

Radka Maxová

Nikdo nezpochybňuje, že by z Evropské unie měly jít finance na podporu rodinné politiky, i to bylo velkým tématem sociálního výboru za mého vedení. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

V době předsednictví Radky Maxové se na jednáních výboru pro sociální politiku téma rodinné politiky a jejího financování z evropských fondů objevovalo. Zápisy z jednání jsou psány velmi stručně (bez citací), tudíž není jasné, jak velkým tématem rodinná politika byla.

skrýt celé odůvodnění

Spojení „nikdo nezpochybňuje“ považujeme za řečnický obrat, proto se zaměřujeme pouze na druhou část výroku.

Radka Maxová byla předsedkyní výboru pro sociální politiku v Poslanecké sněmovně od 29. listopadu 2017 do 2. července 2019.

Výrok nelze ověřit, protože zápisy z jednání výboru pro sociální politiku jsou příliš stručné. „Předsedající Richterová zahájila další bod jednání výboru a předala slovo poslankyni Babišové z Výboru pro evropské záležitosti.“ (.pdf, str. 7).

Výjimečně je nepřímou řečí uvedeno, co kdo řekl. Nejsou zde ale žádné citace. Můžeme říct, že se ve výboru o rodinné politice v souvislosti s evropskými dotacemi mluvilo (viz dva náhodně vybrané příklady v následujících odstavcích). Nemůžeme však na základě takto stručně sepsaných zápisů ověřit, jestli velkým tématem sociálního výboru byla právě podpora financování z prostředku EU na podporu rodinné politiky.

Během předsednictví Radky Maxové proběhlo 33 jednání výboru pro sociální politiku. Výbor na svých schůzích řešil i agendu Evropské unie. Tato agenda se v některých případech týkala i rodinné politiky a její financování evropskými fondy.

Jedním z bodů 12. schůze (.pdf, str. 11) výboru pro sociální politiku (10. května 2018) byla informace o Metodické příručce pro sociální kurátory pro děti a mládež. Cílem příručky bylo usnadnit kurátorům práci a vytvořit pro ně komplexní materiál. Příručka se zaměřuje na skupinu mladistvých nad 15 let a nabádá kurátory, aby vedli mladistvé k vlastní odpovědnosti.

„Poslanec Beitl k procesu přípravy uvedl, že příručka vznikla v rámci předchozího projektu ministerstva, byla financována z evropských fondů, bylo vyhlášeno výběrové řízení, v rámci řízení byla stěžejním kritériem cena.“ (.pdf, str. 12).

Výbor zde probíral rodinnou politiku v souvislosti s financováním z evropských fondů. Kvůli stručnosti nemůžeme určit, jestli cílem tohoto jednání bylo podpořit rodinnou politiku či nikoliv.

I na 14. schůzi (.pdf) výboru pro sociální politiku (6. září 2018) se poslanci zabývali dokumenty Evropské agendy (.pdf, str. 7–8).

Na této schůzi se řešila například Zpráva Komise o rozvoji zařízení péče o děti pro malé děti s cílem posílit zapojení žen na trhu práce, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem rodičů a udržitelný růst podporující začlenění v Evropě.

„Poslankyně Pekarová Adamová se dotázala, do kdy je plánovaná směrnice (peněžitá pomoc v mateřství).“ (.pdf, str. 8).

Na 14. schůzi se řešila také rodinná politika v souvislosti ze směrnicí EU o skloubení pracovního a rodinného života, která měla zajistit peněžitou pomoc v mateřství (str. 7–8).