Demagog.cz

Radka Maxová

Radka Maxová (ANO 2011)

  • 42
  • 2
  • 5
  • 4

Výroky

Radka Maxová

Radka Maxová

Rezoluce, která má 50 článků, tak zhruba polovina se bohužel týká České republiky a pana premiéra a systému, který u nás je, kontrolního nastavení střetu zájmů a polovina se týká výzev v celé Evropské unii, Komisi, Radě. Interview PLUS, 3. července 2020 !

Usnesení Evropského parlamentu o obnovení vyšetřování předsedy vlády ČR v souvislosti se zneužitím financí EU obsahuje celkem 50 článků. Z nich minimálně 24 článků se přímo týká ČR, jejích institucí, Andreje Babiše a společnosti Agrofert. Obdobný počet článků se věnuje celé EU.

skrýt celé odůvodnění

Rezoluce, o které poslankyně Maxová hovoří, nese název Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů. Obsahuje dohromady 50 článků, z nichž 21 přímo jmenuje Českou republiku, její úřady, popřípadě Andreje Babiše a skupinu Agrofert. Evropský parlament se tak např. usnesl, že:

  • „1. vítá obnovení vyšetřování českého premiéra v souvislosti s jeho účastí na projektu „Čapí hnízdo“; vyjadřuje důvěru v to, že česká justice bude v tomto trestním řízení postupovat nezávisle a nebude podléhat žádnému politickému vlivu;“
  • „12. poukazuje na to, že ve sdělovacích prostředcích se v nedávné době objevily zprávy, z nichž zřejmě vyplývá, že Andrej Babiš s manželkou jsou stále vedeni mezi šesti aktivními osobami, které vykonávají významný vliv či kontrolu nad členy svěřenského fondu dceřiné společnosti Agrofertu GreenChem Solutions Ltd. ve Spojeném království;“
  • „26. vyzývá české orgány, aby zajistily spravedlivé a vyvážené přerozdělování prostředků EU, aby peníze unijních daňových poplatníků přinášely prospěch velké většině obyvatelstva, a to jak prospěch hospodářský, tak i sociální;“
  • „28. naléhavě vybízí český Finanční analytický útvar, aby zaujal proaktivnější přístup při boji proti daňové trestné činnosti, podvodům a korupci a aby zajistil účinnou kontrolu skutečných majitelů ze strany útvarů příslušných podle pravidel pro boj proti praní peněz.“

Vedle těchto 21 článků, ale rezoluce obsahuje i články, které se zjevně Česka týkají také, i když jej přímo nejmenují. Jako příklad můžeme uvést článek 40, v němž je vyzván Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby poskytl Evropskému parlamentu všechna zjištění, která při své cestě do ČR nashromáždil; popřípadě článek bezprostředně následující, v němž se EP usnesl, že:

  • „41. vyzývá Komisi, aby učinila vše, co je v jejích silách, pro bezodkladné dokončení probíhajících auditních postupů a aby svá zjištění zveřejnila neprodleně poté, co všechny nashromážděné důkazy řádně vyhodnotí (…)“

Celkem se nám tak podařilo identifikovat minimálně 24 článků, které se přímo týkají situace v České republice. Jedná se o články 1, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 19, 20, 21, 22, 24, 25, 26, 28, 36, 38, 39, 40, 41, 45, 47, 49. Obdobný počet článků se věnuje výzvám Evropské komisi, popřípadě dalším evropským institucím, jak uvádí ve svém výroku Radka Maxová.

Na tomto místě je však vhodné uvést, že jednotlivé články rezoluce nelze jednoduše rozdělit do 2 kategorií (věnující se ČR a věnující se EU), jak ve svém výroku naznačuje poslankyně Maxová. Jako příklad lze uvést následující bod:

  • „14. (Evropský parlament, pozn. Demagog.cz) vyzývá Komisi, aby důkladně dohlížela na postup vyplácení plateb v České republice, a to zejména u plateb z fondů EU, které jsou vypláceny podnikům, jež přímo či nepřímo vlastní premiér nebo jiný člen vlády zapojený do plnění rozpočtu.“

Tato skutečnost však nemění nic na tom, že z uvedené rezoluce se skutečně zhruba polovina obsahu týká situace v ČR a zhruba polovina situaci v EU. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Radka Maxová

Radka Maxová

A delegace požádala o rozdělení hlasování speciální o některých článcích, aby se nehlasovalo o rezoluci jako celku nejprve, a na základě toho, že nebyly vlastně odstraněny články, které předjímají třeba vyšetřování Čapího hnízda, tak jsem se zdržela. Interview PLUS, 3. července 2020

Frakce Renew Europe, jejíž je hnutí ANO členem, žádala oddělená hlasování mimo jiné i o části rezoluce, podle které Agrofert uměle vytvořil Čapí hnízdo s cílem získat dotaci. Poté, co byla tato část schválena, zdržela se Radka Maxová hlasování o rezoluci jako celku.

skrýt celé odůvodnění

Na začátek uvádíme, že není zcela zřejmé, kdo je myšlen pod pojmem „delegace“. V Evropském parlamentu totiž existují tři typy delegací. Delegace do mezinárodních parlamentních shromáždění, meziparlamentní výbory a delegace určené pro vztahy s jinými státy. Radka Maxová však svým vyjádřením má na mysli nikoliv delegaci v úzkém slova smyslu, avšak frakci Renew Europe, jejímiž členy jsou europoslanci za ANO.

Právě tato frakce podala žádost na oddělené hlasování o čl. 11, 20, 21, 49 (.pdf, str. 32). Dále byly podány i žádosti o dílčí hlasování. O to požádala frakce Renew Europe u recitálu A a u čl. 14. O dílčí hlasování požádala také frakce Identita a Demokracie (ID), a to u čl. 45 (.pdf, str. 33). O jednotlivých článcích se hlasovalo a všechny byly přijaty. Zároveň se všech hlasování o jednotlivých článcích aktivně zúčastnila právě i europoslankyně Maxová (.pdf, str. 350 - 371). Jediným hlasováním, ve kterém se Radka Maxová zdržela, bylo až hlasování závěrečné (.pdf, str. 317) - hlasování o návrhu jako celku. V tomto hlasování pro rezoluci hlasovalo 510 europoslanců, 53 bylo proti a 101 se zdrželo (.pdf, str. 32).

K tomuto tématu se europoslankyně Maxová vyjadřovala již dříve, kdy uvedla, že rezoluce obsahuje části týkající se pouze ČR ale i obecné výzvy týkající se Unie jako celku. Konkrétně komentovala oddělené hlasování recitálu A jako celku a dále již avizované články 11, 14, 20, 21 a 49. Právě recitál A komentuje kauzu Čapí hnízdo, která nebyla dosud ukončena a řádně vyšetřena. Přestože recitál A zpočátku avizuje, že vyšetřování bylo obnoveno a není dosud ukončeno, následuje vyjádření: "připomíná, že v rámci projektu „Čapí hnízdo“ Agrofert uměle vytvořil středně velký podnik, který zůstal pod jeho kontrolou, a to s cílem získat prostředky určené pro malé a střední podniky v celkové výši přibližně 2 milionů EUR."

I o tomto recitálu probíhalo oddělené hlasování, ve kterém byl jeho text, o kterém můžeme říct, že předjímá vyšetřování Čapího hnízda, přijat. Následně se tedy v souladu s výrokem Radka Maxová zdržela hlasování o rezoluci jako celku.

Radka Maxová

Radka Maxová

Spousta těch článků (v usnesení Evropského parlamentu z 19. června 2020 - pozn. Demagog.cz) se týká nastavení principů v rámci celé Evropské unie, a dokonce se tam i vyzývá k tomu, aby se prošetřila možná obvinění střetu zájmu i v jiných členských zemích. Interview PLUS, 3. července 2020

Většina z 50 článků daného usnesení se vyjadřuje k funkčním principům EU jakožto celku, zbytek se soustřeďuje na Českou republiku. Například článek 42 vybízí Komisi k přezkoumání obvinění z dosud nevyřešených střetů zájmů i v jiných zemích EU.

skrýt celé odůvodnění

Články, o kterých poslankyně Maxová hovoří, jsou obsaženy v Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů. Dohromady je jich 50 a z nich se mírná většina vztahuje obecně k Evropské unii, ať už jde o apelování na určité orgány k činnosti či upozorňování na nedostatky v řízeních a procesech přidělování dotací.

Kromě toho, že rezoluce komentuje celkové fungování systému přerozdělování dotací, soustředí se také na roli českých orgánů v tomto procesu a Agrofertu samotnému. Konkrétní zmínky o Agrofertu jsou v článcích 11, 12, 15, 16, 21 a 25, kde například vyjadřují znepokojení nad tím, že docházelo k vyvíjení nátlaku na zaměstnance státní správy, aby neprověřovali obvinění týkající se potenciálního střetu zájmů v souvislosti s koncernem Agrofert.

Dokument se také zabývá problematikou funkčnosti orgánů České republiky. Zmiňuje justici České republiky, český Finanční analytický útvar či Státní pozemkový úřad. Tyto orgány vybízí k proaktivnějšímu přístupu při boji proti daňové trestné činnosti a celkově větší kontrole v tomto sektoru.

Jestliže poslankyně Maxová ve svém výroku hovoří o článcích, které se věnují nastavení principů v rámci celé Evropské unie nebo výzev k tomu, aby se prošetřila možná obvinění střetu zájmů i v jiných členských zemích, pak jako příklad můžeme uvést následující články, v nichž Evropský parlament:

  • 5. vyzývá Komisi, aby uplatňovala politiku nulové tolerance ke střetům zájmů, dbala na rychlé navracení dotací, které byly potenciálně vyplaceny neoprávněně, a současně dodržovala zásady právního státu a procedurální požadavky a vždy důrazně zasahovala, zejména pokud státní orgány nečiní kroky k zamezení střetu zájmů mezi nejvyššími státními představiteli
  • 7. žádá Radu a Evropskou radu, aby přijaly společné normy pro všechny otázky spojené se střetem zájmů a aby usilovaly o jejich jednotný výklad ve všech členských státech;
  • 8. vyzývá Komisi, aby v případě porušení pravidel přijala vhodná opatření k ochraně rozpočtu EU, včetně nápravných opatření ke zpětnému získání všech prostředků, které byly vyplaceny protiprávně nebo nesprávně, pokud to předpisy umožňují;
  • 42.  vyzývá Komisi, aby dále přezkoumala obvinění z nevyřešených střetů zájmů v jiných členských státech
Radka Maxová

Radka Maxová

Třeba tam je článek 22, který opravdu říká, že u nás stačí čestné prohlášení „nemám střet zájmů“ a nikdo to nekontroluje (...) Interview PLUS, 3. července 2020

Bod 22 (článek) Usnesení Evropského parlamentu o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů v souladu s výrokem obsahuje kritiku kontroly prohlášení o střetu zájmů.

skrýt celé odůvodnění

Poslankyně Evropského parlamentu Radka Maxová výrokem odkazuje na Usnesení Evropského parlamentu o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů, které bylo schváleno souhlasem 510 poslanců 19. června 2020.

Usnesení požadující vyřešení možného střetu zájmů premiéra ČR při využívání eurofondů schváleno. 
pro 510/proti 53/zdrželo se 101
Tisková zpráva bude následovat. pic.twitter.com/53W0K0JoLE

— Evropský parlament (@Europarl_CS) June 19, 2020

Bod (článek) 22 tohoto usnesení pak zní:

„Evropský parlament (…)

22. s politováním bere na vědomí indicie, které svědčí o systematických nedostatcích při odhalování střetu zájmů; s politováním konstatuje, že není prováděna žádná křížová kontrola a že nesourodé pravomoci vedou ke vzniku neprůhledných struktur bránících účinnému předcházení střetu zájmů a jeho odhalování v České republice; připomíná, že pro účinné předcházení situacím střetu zájmů nepostačuje pozitivistický přístup, v jehož rámci mají úředníci povinnost předložit vlastní prohlášení o tom, že se nenacházejí ve střetu zájmů; vyzývá české orgány, aby tyto systematické nedostatky bezodkladně vyřešily, a to zejména tím, že budou požadovat ověřitelné prohlášení o střetu zájmů, v němž úředníci uvedou seznam vlastních finančních zájmů.“

V souladu s výrokem je ve výše citovaném bodě 22 uvedeno, že „pro účinné předcházení situacím střetu zájmů nepostačuje pozitivistický přístup, v jehož rámci mají úředníci povinnost předložit vlastní prohlášení o tom, že se nenacházejí ve střetu zájmů“. Je zde tedy českému právnímu řádu vytýkána nedostatečná kontrola a někdy pochybná pravdivost prohlášení o neexistenci střetu zájmů. 

Radka Maxová

Radka Maxová

Tam není ten kontrolní mechanismus na ověření tohoto v uvozovkách tvrzení, že já "nemám střet zájmů". Interview PLUS, 3. července 2020

Dle zákona o střetu zájmů má evidenční orgán kontrolovat správnost údajů v čestném prohlášení o střetu zájmů. K dispozici pro to má např. údaje z katastru nemovitostí či obchodního rejstříku. Tento systém však může odhalit jen část případných pochybení v čestném pochybení.

skrýt celé odůvodnění

Poslankyně Evropského parlamentu Radka Maxová mluví v kontextu Usnesení Evropského parlamentu o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů, které bylo schváleno souhlasem 510 poslanců 19. června 2020.

Usnesení požadující vyřešení možného střetu zájmů premiéra ČR při využívání eurofondů schváleno. 
pro 510/proti 53/zdrželo se 101
Tisková zpráva bude následovat. pic.twitter.com/53W0K0JoLE

— Evropský parlament (@Europarl_CS) June 19, 2020

Samotný výrok se však netýká usnesení jako takového, ale poměrů v českém právním řádu, europoslankyně tedy tvrdí, že v českém právním řádu neexistuje mechanismus, který by ověřil pravdivost čestného prohlášení o (ne)existenci střetu zájmů.

V rámci zákona 159/2006 Sb. o střetu zájmů ve znění novel po roce 2017 (pdf., s. 14-17) došlo k zavedení institutu oznámení (o osobním zájmu, činnostech, majetku, příjmech a závazcích - § 7-12). Tato „čestná prohlášení“ musí veřejní funkcionáři povinně vkládat do registru oznámení (§ 13) a měla by být z velké časti veřejně dostupná. 

Registr je spravovaný Ministerstvem spravedlnosti a v případě soudců pak Nejvyšším soudem (§ 14). Tito správci mají ze zákona povinnost věcné kontroly obsahu těchto prohlášení (§ 13, odst. 7): 

  • Evidenční orgán porovnává údaje uvedené v registru oznámení s údaji uvedenými v jiných informačních systémech v rozsahu stanoveném v § 14c. Pokud se evidenční orgán dozví, že došlo k jednání, které má znaky přestupku podle tohoto zákona, oznámí takovou skutečnost bezodkladně správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupků podle tohoto zákona.

Dle § 14c zákona o střetu zájmů má pak evidenční orgán k dispozici údaje ze základního registru obyvatel, z obchodního a živnostenského rejstříku, nebo z katastru nemovitostí. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť určitá kontrola čestného prohlášení o střetu zájmů zde existuje, a to zejména ohledně např. účasti v obchodních společnostech. Další potenciální střety zájmů např. na základě existence významnějších závazků apod. však tento systém odhalit neumí.

Radka Maxová

Radka Maxová

České úřady poslaly teď druhé vyjádření. Interview PLUS, 3. července 2020

České úřady odeslaly dvě odpovědi na audit Evropské komise ve věci střetu zájmů Andreje Babiše. První jako reakci na předběžný audit v srpnu 2019, druhou jako reakci na závěrečnou zprávu v květnu 2020.

skrýt celé odůvodnění

Europoslankyně Maxová mluví o oficiálních odpovědích orgánů České republiky na audit Evropské komise (EK) ve věci případného střetu zájmů premiéra Babiše.

Zmíněný audit EK, který byl vydán na konci listopadu 2019, poukazuje na to, že premiér Babiš je podle EK ve střetu zájmů, nadále ovládá Agrofert, a tím pádem zmíněná firma nemá nároky na dotační programy z EU. Původně měly české úřady čas na odpověď do 5. dubna. Kvůli pandemii koronaviru ale Evropská komise termín oddálila o dva měsíce. Tedy do 5. června. Andrej Babiš celou dobu jakýkoliv střet zájmů popíral. Zmiňovanou odpověď Ministerstvo pro místní rozvoj odeslalo na konci května 2020. Obsah odpovědi není veřejný.

Za druhou odpověď českých úřadů můžeme považovat vyjádření k předběžnému auditu EK. Jednalo se o předběžný návrh auditní zprávy. Tento předběžný audit dorazil do Česka již v květnu 2019 a zmiňoval problematiku dotací, které společnost Agrofert čerpala od roku 2017. Premiér Babiš se proti tomu tehdy rovněž ostře ohrazoval. Ministryně Dostálová před odesláním odpovědi na konci srpna 2019 uvedla, že spousta záležitostí v předběžném auditu je nesprávná, doslova prohlásila: „Rozporujeme každou větu na každé stránce.“ Text opět není veřejný.

Radka Maxová

Radka Maxová

V té rezoluci se k tomu také vyzývá, protože ty (kontrolní mechanismy střetu zájmů, pozn. Demagog.cz) neexistujou na úrovni celé Evropské unie Interview PLUS, 3. července 2020

Text rezoluce vyzývá Evropskou komisi, aby společně s členskými státy navrhla nástroj, který by konfliktům zájmů napříště efektivně zabránil.

skrýt celé odůvodnění

Rezoluce Evropského parlamentu o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů vyzývá Evropskou komisi (bod č. 5), „aby uplatňovala politiku nulové tolerance ke střetům zájmů, dbala na rychlé navracení dotací, které byly potenciálně vyplaceny neoprávněně, a současně dodržovala zásady právního státu a procedurální požadavky a vždy důrazně zasahovala, zejména pokud státní orgány nečiní kroky k zamezení střetu zájmů mezi nejvyššími státními představiteli“, dále pak „vyzývá české orgány, aby tyto systematické nedostatky bezodkladně vyřešily“ (bod č. 22), tedy aby vytvořily spolehlivý systém jejich odhalování a potírání. Právně nezávazné usnesení podpořilo 510 poslanců, 53 jich bylo proti a 101 se zdrželo hlasování. Loňská zpráva auditorů EK, která se týkala dotací ze strukturálních fondů EU, konstatovala, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů.

Text rezoluce dále „vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy vypracovala účinné právní nástroje s cílem zaručit dodržování zásad právního státu“ (bod č. 33). Z toho lze dovodit, že Evropský parlament v souladu s tvrzením Radky Maxové v rezoluci opravdu poukazuje na neexistenci účinných kontrolních mechanismů střetu zájmů v Evropské unii. Je pravdou, že žádný kontrolní mechanismus na celoevropské úrovni neexistuje. Ve věci předcházení a odhalování střetu zájmů má Evropská komise omezené nástroje a většina odpovědnosti je tak ponechána (str. 12) členským státům. Evropská komise může pouze kontrolovat soulad národních mechanismů s unijními nařízeními, provádět audity či ex post opatření, předcházet střetu zájmů však mohou pouze členské státy.

Česko ani jiné státy si nemohou vybírat, jak budou uplatňovat pravidla Evropské unie o střetu zájmů. Evropská komise zároveň musí zrychlit kontrolu dodržování těchto pravidel, aby vysoce postavení politici již nemohli těžit ze své pozice. Prohlásila to podle ČTK předsedkyně kontrolního výboru Evropského parlamentu Monika Hohlmeierová, která spolu s dalšími členy výboru představila návrh rezoluce kritizující možný střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše.

Radka Maxová

Radka Maxová

Já samozřejmě vnímám velmi citlivě, že výsledek auditu (Evropské komise, pozn. Demagog.cz) tvrdí, že pan premiér je ve střetu zájmů. Interview PLUS, 3. července 2020

Ke střetu zájmů Andreje Babiše proběhly již dva audity. Oba shodně potvrdily přetrvávající vazby Andreje Babiše na dotace čerpající Agrofert, jinými slovy jeho střet zájmů.

skrýt celé odůvodnění

Ve věci možného střetu zájmů Andreje Babiše byly provedeny Evropskou komisí již dva audity. Výsledek prvního auditu byl zveřejněn v prosinci 2019. Audit, jehož šetření probíhalo počátkem roku 2019, potvrdil existenci střetu zájmů premiéra Babiše, který dle auditorů nadále ovládá holding Agrofert. Podle závěru šetření firmy spojené s osobou Andreje Babiše získaly neoprávněně 285 milionů korun, přičemž premiér Babiš podle auditorů přímo porušoval ustanovení zákona o střetu zájmů.

Druhý audit, který byl vypracován v lednu tohoto roku, se týkal zemědělských dotací. I tento audit dospěl k závěru, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů z důvodu trvajících přímých i nepřímých vazeb na svěřenské fondy firem Agrofert a SynBiol. Odpověď pak Ministerstvo pro místní rozvoj odeslalo i z důvodu koronavirové krize až v květnu 2020.

Sám Andrej Babiš jakýkoliv svůj možný střet zájmů odmítá. „Na žádném procesu k auditům se nepodílím a na rozdíl od novinářů napojených na auditory v Bruselu nemám žádné nové informace. Platí, že jsem zcela vyhověl českému zákonu lex Babiš, který byl účelově přijat jen kvůli mojí osobě. Proto nejsem a ani nemůžu být v žádném střetu zájmů,“ reagoval na audit EU Andrej Babiš. Ani jeden z auditů nebyl plně zveřejněn vládou ani Ministerstvem pro místní rozvoj.

Na základě auditních šetření byly pozastaveny zemědělské dotace pro holding Agrofert ve výši 6,3 milionů korun. V reakci na rozhodnutí Evropské komise se vláda rozhodla podat žalobu, ačkoliv byly nakonec všechny projekty, vyjma jednoho, proplaceny. Tuto žalobu z února 2020 se ovšem vláda rozhodla v květnu stáhnout a nahradila ji novou žalobou. Na konečné rozhodnutí se zatím stále čeká.

Radka Maxová

Radka Maxová

Vyšlo to vlastně od pana premiéra, bavíme se prioritně těch 7 let, co se kauza řeší, ať v České republice nebo na půdě Evropského parlamentu, že ten začátek byl u střetu možného pana premiéra a dopadá to na Českou republiku a za těch 7 let se u nás nic v tomto ohledu nezměnilo. Interview PLUS, 3. července 2020

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše se v ČR řeší od roku 2013, na půdě Evropského parlamentu od roku 2014. Z problému, který se týkal premiéra Babiše, se skutečně postupně stala záležitost týkající se státu – kvůli této situaci byla např. ČR kritizována již ve dvou usneseních EP.

skrýt celé odůvodnění

Zmínky o možném střetu zájmů současného předsedy vlády Babiše se začaly objevovat v českém mediálním prostoru již před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013. Kritika přicházela jak z řad politiků, tak například i od některých českých podnikatelů, kteří tehdy odmítli podepsat prohlášení, které vyzývalo voliče právě k volbě Andreje Babiše.

Na půdě Evropského parlamentu pak byl střet zájmů premiéra Babiše probírán už roku 2014. Tehdy se Výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT) Evropského parlamentu zabýval zprávou (.pdf) kontrolní mise z března 2014, která měla za úkol prozkoumat čerpání evropských dotací v České republice. Členka Výboru pro rozpočtovou kontrolu Ingeborg Grässleová, jež se mise účastnila, v té době uvedla, že se Andrej Babiš nachází ve střetu zájmů a měl by holding Agrofert prodat. Její prohlášení následně vyvolalo poměrně ostrou debatu na české politické scéně.

Přímo na plénu Evropského parlamentu se střet zájmů Andreje Babiše řešil například v prosinci 2018, kdy EP přijal usnesení o střetech zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice. V něm Evropský parlament uvádí, že „je hluboce znepokojen tím, že Česká republika nedodržuje čl. 61 odst. 1 nového finančního nařízení, pokud jde o střet zájmů předsedy vlády České republiky a jeho vazby na koncern Agrofert“.

Další rozpravu na toto téma pak EP vedl v lednu 2020. Evropský parlament pak 19. června přijal usnesení „o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů“. V tomto usnesení  EP například opět vyjádřil politování nad tím, že „Andrej Babiš jako předseda vlády (…) byl a stále je aktivně zapojen do plnění rozpočtu EU v České republice, přestože stále ovládá koncern Agrofert jako jeho zakladatel a jediný obmyšlený obou svěřenských fondů, což je v rozporu s čl. 61 odst. 1 finančního nařízení“

Dále je pak podle usnesení z června 2020 europarlament „hluboce znepokojen právním rámcem v České republice, který Nejvyššímu kontrolnímu úřadu nedává právo kontrolovat správnost a optimální využívání veřejných prostředků na regionální a místní úrovni, čímž mu znemožňuje, aby si ověřil, kdo jsou skuteční majitelé v případě složitých podnikových struktur (…)“.

Evropský parlament tedy kvůli kauze Andreje Babiše ve svých usneseních kritizuje za nedodržování finančního nařízení Českou republiku. Proto lze říci, že na začátku stál střet premiéra Babiše, ale nyní kauza „dopadá na Českou republiku“, jak uvádí europoslankyně Maxová.

Za pravdivou lze považovat také část výroku, o tom, že se za sedm let „nic nezměnilo“, co se týče vyřešení kauzy. I když totiž například Poslanecká sněmovna schválila v roce 2017 novelu zákona o střetu zájmů (tzv. lex Babiš) a premiér Babiš vložil své podniky do svěřenských fondů, daná kauza stále nebyla vyřešena, jak popisuje např. i výše zmíněné usnesení EP z minulého měsíce.

Radka Maxová

Radka Maxová

Pan předseda Evropského parlamentu Sassoli napsal dopis, tak tam je jasně dáno, že jak český parlament má tu kontrolní funkci nad vládou, tak samozřejmě Evropský parlament má ty pravomoce a povinnosti vlastně sledovat, jak se nakládá s evropskými penězi. Interview PLUS, 3. července 2020

David Sassoli ve svém dopise Andreji Babišovi napsal, že europarlament na základě unijních smluv kontroluje hospodaření s rozpočtem EU, a tím i dotace pro členské země. Europarlament tak vykonává kontrolní roli, podobně jako parlament český.

skrýt celé odůvodnění

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli se dopisem ohradil proti tvrzení české vlády, že rezolucí kritizující možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše se europoslanci částečně vměšují do českých vnitřních záležitostí. Europoslanci budou podle Davida Sassoliho nadále kontrolovat způsob, jakým členské země využívají peníze z rozpočtu Evropské unie.

Sassoli v dopise Andreji Babišovi připomněl, že europarlament na základě unijních smluv kontroluje hospodaření s rozpočtem EU, jehož součástí jsou i dotace pro členské země. Poslanci mají podle Sassoliho právo žádat od Evropské komise a dalších unijních orgánů důkazy, zda je s evropskými penězi nakládáno v souladu s pravidly.

„Rád bych také zdůraznil, že výbor pro rozpočtovou kontrolu spolu s dalšími institucemi Evropské unie bude dál plnit své povinnosti podle mandátu, a to včetně posuzování případných konfliktů zájmu ohrožujících správné a zákonné plnění rozpočtu EU,“ napsal šéf europarlamentu v dopise.

Celé znění dopisu není veřejné, ale jeho části byly zveřejněny v tiskové zprávě předsedy Evropského parlamentu. V této tiskové zprávě není uvedeno, že by sám předseda Sassoli srovnával kontrolní roli Evropského parlamentu s kontrolní rolí parlamentu českého. Tuto část výroku Radky Maxové lze ale vnímat jako její srovnání podobnosti rolí obou parlamentů.

Pokud jde o kontrolní funkci českého parlamentu, pak je to jedna z jeho základních funkcí (.pdf, str. 1) a vychází z článku 68 Ústavy, který říká, že „vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně“.