Demagog.cz

Radka Maxová

Radka Maxová (ANO 2011)

  • 25
  • 1
  • 4
  • 3

Výroky

Radka Maxová

Radka Maxová

Je připraven zákon, novela, o dětských skupinách. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

Dne 23. září 2019 vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí tiskovou zprávu, ve které představilo novelu zákona o dětských skupinách.

skrýt celé odůvodnění

Dětská skupina je forma předškolního vzdělávání, která má sloužit jako alternativa k mateřským školám. S projektem přišlo Ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2011. Legislativně jsou dětské skupiny upraveny zákonem č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Cílem těchto skupin je umožnit rodičům jednodušší skloubení rodinného a pracovního života a zvýšit dostupnost péče o děti (více v důvodové zprávě, .pdf, str. 18).

Dne 23. září 2019 ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) představila novelu výše zmíněného zákona č. 247/2014 Sb. Novela počítá například s přejmenováním dětských skupin na jesle a financováním jeslí pro děti do 3 let ze státního rozpočtu.

Novela zatím nebyla předložena Poslanecké sněmovně k projednání, bylo však již ukončeno její připomínkové řízení.

Radka Maxová

Radka Maxová

(...) že budeme motivovat zaměstnavatele, aby poskytovali částečné úvazky. Oni je teď nechtějí poskytovat, protože to zdanění nebo odvody jsou samozřejmě z minimální mzdy. Kolikrát rodiče ji ani nedostanou. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

Pokud má člověk zkrácený úvazek a jeho mzda nepřesahuje mzdu minimální, pak se zdravotní pojištění odvádí z minimálního vyměřovacího základu, který je roven minimální mzdě. Rozšířenost zkrácených úvazků je v ČR nízká ve srovnání s jinými (zejména západními) evropskými zeměmi.

skrýt celé odůvodnění

Podle informací dostupných na webových stránkách VZP:

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Až na výjimky, jako je třeba odstupné.“

K minimální výši platby zdravotního pojištění pak stránky uvádějí: „Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je stanovená minimální mzda – od 1. 1. 2019 je to 13 350 Kč, takže minimální pojistné je 1 803 Kč. (...) Pod pojmem minimální mzda ve smyslu zákonů pro veřejné zdravotní pojištění se vždy rozumí částka minimální mzdy bez ohledu na délku pracovního úvazku, zařazení zaměstnance, odpracovanou dobu, atd.“ Z toho vyplývá, že budeme-li pracovat na zkrácený úvazek a nedosáhneme na minimální mzdu, pak se na nás bude přesto vztahovat minimální vyměřovací základ.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky vydala manuál (.pdf, str. 50 a 51), v němž upozorňuje na bariéry pro rozšíření zkrácených úvazků v ČR:

  1. Kulturní a strukturální faktory
    - Legislativní bariéry
    - Historická tradice
  2. Bariéry na straně zaměstnanců
    - Finanční ohodnocení
    - Kvalita částečných úvazků
    - Dostupnost zařízení péče o děti
    - Nastavení sociálního systému, náklady ušlých příležitostí
  3. Bariéry na straně zaměstnavatelů
    - Organizační a administrativní
    - Ekonomické

a dále doplňuje:

„Největší úspěchy se zaváděním částečných úvazků jako nástroje podpory ekonomické participace žen a zejména matek malých dětí mají státy západní a severní Evropy, jako je Nizozemí, Dánsko a Švédsko. Tyto země mají několik společných rysů:

  • historický vývoj participace žen na trhu práce (pozdější nástup žen na pracovní trh
    zejména ve formě práce na částečný úvazek);
  • silné odborové hnutí a tradice tripartitního vyjednávání, kde normou je dosažení
    kompromisu;
  • podpora formální péče o děti;
  • nastavení sociálního státu tak, že nezvýhodňuje neaktivitu (individuální, nikoliv
    rodinné nároky);
  • možnost kombinace využívání různých dávek a opatření souběžně s prací na částečný
    úvazek;
  • důraz na jistotu flexibilních uspořádání práce (efektivní legislativa zabraňující
    znevýhodňování pracovníků na částečný úvazek);
  • relativně vysoké příjmy.“

I to může být důsledek, že v porovnání s ostatními státy zaměstnavatelé v ČR poskytují málo zkrácených úvazků. V ČR tvořily zkrácené úvazky pro rok 2018 6,2 % z celkové zaměstnanosti. Pro srovnání, v roce 2018 ve Francii tvořily zkrácené úvazky 17,8 %, ve Velké Británii 23,3 % a v bývalém západním Německu 26,8 %. Celkově podle dat z Eurostatu vede v tomto směru Nizozemsko s 46,8 %. Např. ve Francii dle zmiňovaného manuálu došlo k zatraktivnění částečných úvazků právě zvýhodněním (.pdf, str. 51) odvodů státu zaměstnavateli u částečných úvazků.

Zdroj: Eurostat

Radka Maxová

Radka Maxová

Já kvituji velmi, že pan premiér změnil názor na Istanbulskou úmluvu. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

Premiér Andrej Babiš svůj skeptický postoj k Istanbulské úmluvě nezměnil. Dal však Heleně Válkové volnou ruku pro vyjednávání s poslanci o její podpoře, čímž se otevřela cesta k její ratifikaci.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme výrok do kontextu. Radka Maxová ve svém vyjádření pokračuje slovy: „I když argumenty tady jsou, že máme dostatečný právní řád (...) Takže něco nám tady chybí v České republice, a ta ratifikace Istanbulské úmluvy by to měla zajistit". Z tohoto je jasné, že Radka Maxová podporuje ratifikaci této úmluvy. Pokud pak kvituje změnu názoru premiéra, je to zjevně změna z negativního postoje k úmluvě na pozitivní.

Smlouvu podepsal 2. května 2016 JUDr. Emil Ruffer, velvyslanec ČR při Radě Evropy. Dalším logickým krokem má být ratifikace. Úmluva je mezinárodní smlouvou, která upravuje práva a povinnosti osob. K její ratifikaci je tak třeba souhlasu obou komor Parlamentu podle čl. 49 Ústavy ČR.

Smlouvu poté dle čl. 63 Ústavy ČR ratifikuje prezident. Okamžikem vyhlášení Istanbulské úmluvy se právní normy v ní obsažené stávají součástí českého právního řádu a podle čl. 10 Ústavy ČR by tyto právní normy měly přednost před českými zákony.

Premiér Andrej Babiš v březnu 2018 na svém facebookovém profilu uvedl, že Česká republika smlouvu ratifikuje.

V prosinci 2018 ale premiér o Istanbulské úmluvě v deníku Právo mluvil jako o úmluvě, která není potřebná:

„O tom ještě povedeme debatu, mám ale za to, že naše zákony dostatečně chrání ženy proti násilí. Proto i v tomto případě jsem přesvědčen, že nepotřebujeme další novou úmluvu, navíc zase nezávaznou.“

„Rozumím tomu, že účastnit se konference v Istanbulu, Marrákeši nebo v New Yorku je příjemné, když jsou ale všechny ty pakty a úmluvy nezávazné, tak proč se o nich vlastně bavíme? Je to jen ztráta času.“

Podle článku Deníku N ze září 2019 je premiér stále vůči úmluvě skeptický. Dal ale zmocněnkyni pro lidská práva a poslankyni Heleně Válkové volnou ruku v jejím plánu objíždět města s novým překladem Istanbulské úmluvy. Názor tedy premiér úplně nezměnil, ale otevřela se cesta k ratifikaci.

Cílem Istanbulské úmluvy (.pdf, str. 3) je chránit ženy proti všem formám násilí, přispět k odstranění diskriminace žen a prosazovat rovnost mezi ženami a muži. Dále podporuje mezinárodní spolupráci zaměřenou na odstranění násilí na ženách a domácího násilí a poskytuje podporu a pomoc organizacím a orgánům, které se zabývají odstraněním domácího násilí.

Smlouva nebyla dodnes v České republice ratifikována. V současnosti smlouvu ratifikovalo 34 zemí.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Premiér sice názor změnil, ale to už v průběhu roku 2018, kdy přešel od březnového souhlasného stanoviska k prosincovému skeptickému. Z kontextu rozhovoru však vyplývá, že europoslankyně Maxová mluví o novém souhlasném stanovisku. To ale premiér nikde veřejně neuvedl. Stanovisko premiéra, kdy dává poslankyni Válkové volnou ruku, je jediným jeho vyjádřením k úmluvě v poslední době. Otevřel tak možnou cestu k ratifikaci, podle Deníku N ale zůstává nadále skeptický a poslankyně Válková bude muset přesvědčit i premiéra.

Radka Maxová

Radka Maxová

Zrovna včera vyšlo, že jak je možné, že otčím, který vlastně týrá, zneužívá svou nevlastní dceru, dostane pouze pokutu. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

Dne 26. září se skutečně na několika českých serverech objevil článek o Hance, kterou v dětství po deset let týral její nevlastní otec. Poté, co vše nahlásila na policii, byla umístěna v Klokánku. Otčím však vyvázl pouze s pokutou.

skrýt celé odůvodnění

Den před námi ověřovaným rozhovorem vyšel na webech Extra.cz a Novinky.cz článek o dívce jménem Hanka, která byla deset let týraná nevlastním otcem. Poté, co se ji pokusil vyhodit z okna bytu v Praze-Radotíně a zlomil jí přitom nos a zub, utekla. Nakonec se dostala až do Klokánku, což je projekt Fondu ohrožených dětí, který má za úkol nabízet dětem namísto ústavní výchovy přechodnou rodinnou péči. Tento incident pak mladá Hanka nahlásila na policii, ta však celou záležitost vyhodnotila pouze jako přestupek a otčímu udělila pokutu.

Radka Maxová

Radka Maxová

(...) a těch týraných lidí, obětí, nejsou to jenom ženy, samozřejmě mluvíme o dětech, seniorech a jsou tam i muži, prostě není málo. Dnes jsem zrovna četla, že to náš zdravotní systém stojí 14 a půl miliardy ročně, jenom vlastně neschopnost a různé ošetření. Což teda není malá částka. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

Obětmi týrání jsou kromě žen i muži, děti a senioři. Celkové finanční náklady jsou vyčísleny na 14,5 miliardy korun, kde pracovní neschopnost činí 9 miliard korun a náklady na zdravotní péči 5 miliard korun.

skrýt celé odůvodnění

Tomuto tématu se především věnuje Akční plán (.pdf) prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2019 – 2022 zpracovaný Úřadem vlády. Pokud akční plán mluví o všech obětech, myslí tím muže, ženy, děti i seniory: „Realizace opatření uvedených v Akčním plánu tak přispěje ke zlepšení postavení všech obětí (mužů, žen, dětí, seniorů a seniorek a dalších skupin).“ (.pdf, str. 3 Akčního plánu). K mužům jako obětem ještě dodává: „Přestože se oběťmi těchto forem násilí stávají i muži, ženy jako oběti tohoto násilí jednoznačně převažují.“ (.pdf, str. 6 Akčního plánu).

Vyjadřovat se nebo nějak hodnotit počet obětí v rámci ověření tohoto výroku Demagogu nijak nepřísluší, nicméně pro orientaci uvedeme alespoň základní informace. Akční plán (.pdf) nikde neuvádí celkový počet obětí týrání, ale uvádí celou řadu dílčích čísel na základě různých analýz: „Podle dostupných statistik je u nás každoročně policii oznámeno přibližně 600 případů znásilnění, policie řeší v průměru dva případy týrání osoby žijící ve společné domácnosti denně, orgány sociálně-právní ochrany dětí každoročně registrují přibližně 2500 případů domácího násilí v rodinách, kde vyrůstají děti, každý rok je z důvodu domácího násilí ze svého domu vykázáno přes 1300 násilných osob.“ (.pdf, str. 9 Akčního plánu). Podle průzkumu společnosti SocioFactor, o kterém podal zprávu iRozhlas, je obětí domácího násilí každá šestá žena a každý dvaadvacátý muž.

Ekonomickému dopadu domácího násilí se Akční plán (.pdf) věnuje také. V rámci tohoto bodu pracuje s Analýzou ekonomických dopadů domácího násilí (.pdf), která byla vydána v roce 2017, ale data, která analýza uvádí, jsou z roku 2012. Akční plán (.pdf, str. 13) sice uvádí celkovou částku 14,5 miliardy korun, ale následně ji rozděluje. Nejvyšší částka (.pdf, str. 73), 9 miliard korun, je způsobena pracovní neschopností jako ztráta na HDP. Celkové náklady na zdravotní péči (.pdf, str. 63, 67) činí 5 miliard korun, z toho 4,8 miliard připadá na léčbu fyzických zranění a 250 milionů na léčbu psychických zranění. Ztráta na nemocenské činí 216 milionů korun (.pdf, str. 73).

Z výroku Radky Maxové je zřejmé, že do kategorie „zdravotní systém“ zahrnuje i pracovní neschopnosti. Náklady na zdravotní péči jsou přitom odhadovány na cca 5 miliard, náklady způsobené pracovní neschopností na cca 9 miliard a celkové odhadované náklady dle Akčního plánu rovněž výroku odpovídají.

Závěrem pak uveďme, že co je a co není malá částka, Demagogu nepřísluší hodnotit.

Radka Maxová

Radka Maxová

Také jsem ráda, že pan premiér podporuje uzákonění manželství pro všechny. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

Na základě veřejných vyjádření premiéra Babiše lze usuzovat, že stejnopohlavní sňatky podporuje.

skrýt celé odůvodnění

Výrok se týká novely (.pdf, str. 1) občanského zákoníku, obsahující nově možnost uzavření manželství mezi partnery stejného pohlaví.

Novela byla Sněmovně předložena 26. 6. 2018 skupinou poslanců ANO, ČSSD, KSČM, Pirátů, Starostů a TOP 09. Zákon se momentálně nachází stále v prvním čtení s tím, že jeho projednání bylo odročeno na další řádnou schůzi Poslanecké sněmovny.

Kladný postoj premiéra Babiše můžeme doložit například na základě jeho vystoupení v pořadu Partie televize Prima, ve kterém prohlásil, že:

Já osobně s tím (se sňatky homosexuálů, pozn. Demagog.cz) problém nemám. Myslím, že stejnopohlavní páry by měly mít stejná práva, jako mají manželé.

Babiš rovněž v televizi Prima k této věci prohlásil, že on osobně s homosexuálními sňatky problém nemá a na schůzi klubu je podpořil. Dle jeho názoru by stejnopohlavní páry měly mít stejná práva jako heterosexuální páry. Babiš se v minulosti homosexuálních párů i zastal, když odsoudil výrok svého stranického kolegy Milana Brázdila, který označil homosexuály za postižené. Premiér jej následně vyzval k omluvě.

Vláda s poslaneckým návrhem na uzákonění možnosti uzavírat manželství mezi partnery stejného pohlaví vyjádřila souhlas už v roce 2018. Celkem (.doc, str. 2) 8 z 12 členů vlády hlasovalo pro návrh a nikdo se nevyslovil proti.

Pro doplnění kontextu můžeme uvést, že v dnešní době homosexuálové mohou vstupovat do registrovaného partnerství dle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství. Registrované partnerství je podobné s manželstvím především právem na informace o stavu druhého partnera nebo právem zastupovaní se navzájem v běžných záležitostech. Rozdíl se projevuje především v neexistenci společného jmění partnerů, ovšem v oblasti dědického práva (dle § 3020 občanského zákoníku) je vztah obdobný jako u manželství (více k rozdílům v odkazu).

Radka Maxová

Radka Maxová

Tady mě právě mrzí to, že právě hnutí ANO se k tomu (uzákonění manželství i pro stejnopohlavní páry, pozn. Demagog.cz) staví tak nějak jako mrtvý brouk, že nechce zařadit zrovna manželství pro všechny. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

Hnutí ANO nemá k dané problematice jednotný přístup. Jeho zástupci se podepsali jak pod novelu umožňující manželství stejnopohlavních párů, tak pod novelu Listiny, která by to znemožnila. Na schůzích Sněmovny se pak tyto návrhy nepodařilo projednat.

skrýt celé odůvodnění

Výrok poukazuje na faktickou stranickou nejednotnost hnutí ANO k novele občanského zákoníku, předložené Sněmovně skupinou poslanců ANO, ČSSD, KSČM, Pirátů, STAN a TOP 09 12. června 2018. Novela mění stávající definici manželství jako svazku muže a ženy na svazek dvou lidí (.pdf, str. 1). Zákon se momentálně nachází stále v prvním čtení s tím, že jeho projednání bylo dne 26. března 2019 na 27. schůzi odročeno (.pdf, str. 1) na další řádnou schůzi Poslanecké sněmovny.

Na program následujících řádných schůzí, tedy 28. a 30. schůze byl návrh sice zařazen, nestihl se však projednat. Na program 33. schůze pak tisk zařazen nebyl. Na 34. schůzi, kdy měl být návrh opětovně projednáván, byl pak organizačním výborem zařazen až na 80. místo a k jeho projednání nakonec nedošlo. Na zástupce hnutí ANO se proto snesla kritika o faktickém brzdění tohoto návrhu, protože předseda Poslanecké sněmovny z hnutí ANO Radek Vondráček je předsedou Organizačního výboru, který program jednání sestavuje (sestavený pořad však může být na počátku schůze pozměněn).

Jako reakce na výše uvedený návrh byl 14. června 2018 skupinou poslanců ANO, ČSSD, KDU-ČSL, ODS a TOP 09 předložen Poslanecké sněmovně dne 14. července 2018 návrh (.pdf, str. 1) na úpravu Listiny základních práv a svobod. Tento návrh obsahuje úpravu článku 32 Listiny, v němž jasně definuje rodinu jako svazek muže a ženy. Jakožto součást ústavního pořádku, kterou Listina základních práv a svobod je, by měl vyšší platnost než novela občanského zákoníku, která by tak byla znemožněna (viz. prameny práva ČR). Návrh byl rovněž projednáván na schůzi Poslanecké sněmovny dne 26. března 2019 a také byl odročen. Rozprava i samotné hlasování o odročení bylo sloučeno s rozpravou a hlasováním o již výše zmíněné novele občanského zákoníku. Návrh byl zařazen, stejně jako novela občanského zákoníku, na pořad 28., 30. a 34. schůze Poslanecké sněmovny, avšak na jeho projednání se nedostalo.

Hnutí ANO je pak ve věci stejnopohlavních manželství rozdělené, což přiznal i premiér a předseda hnutí Andrej Babiš v pořadu Partie televize Prima. Sám se k tomu staví způsobem, že je věcí každého poslance, jak se v oné věci rozhodne. Konkrétně říká: „Není možné, že já zavelím a všichni v rámci hnutí změní názor, u nás jsou tři (názorové) skupiny.“ Rozdělenost pak vyplývá i z faktu, že jak pod novelu občanského zákoníku zavádějící stejnopohlavní svazky, tak pod novelu Listiny, se podepsali zástupci hnutí ANO.

Z celkového pohledu se strana jako celek k navrhované novele občanského zákoníku chová skutečně netečně. Netečnost pak vyplývá z existence rozporů uvnitř hnutí k této otázce a také především ze skutečnosti, že sněmovní tisk byl zařazen na takové místo programu jednání Poslanecké sněmovny, aby se návrh na žádné schůzi nestihl projednat. Na takové místo programu byl rovněž zařazen i opoziční návrh na úpravu Listiny základních práv a svobod.

Jako další možný projev této netečnosti pak můžeme chápat i samotné hlasování o odročení novely občanského zákoníku a novely Listiny z března 2019, během něhož se celkem 40 poslanců ANO zdrželo hlasování, zbytek byl omluven nebo se hlasování vůbec neúčastnil a pouze 9 se vyjádřilo pro či proti přijetí návrhu. Je však nutné podotknout, že se jednalo o spojené hlasování o obou návrzích.

Radka Maxová

Radka Maxová

Ale sociální služby prostě budou velkým tématem i v Evropě. Vzhledem k tomu, jak nám stárne populace, prodlužuje se věk dožití, přibývá psychiatrických onemocnění, Alzheimer. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

Je pravdou, že nám stárne populace, zvyšuje se naděje dožití a přibývá psychiatrických onemocnění. Dle prognóz pak sociální služby v budoucnu bude potřebovat více lidí, což navýší i jejich náklady.

skrýt celé odůvodnění

Druhy sociálních služeb u nás jsou sociální poradenství, sociální péče, sociální prevence. Sociální poradenství poskytuje potřebným osobám informace přispívající k řešení jejich nepříznivé situace. Mezi složky sociální péče MPSV řadí na příklad osobní asistenci, pečovatelské služby, tísňovou péči, podporu samostatného bydlení, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a chráněné bydlení. Mezi složky sociální prevence patří ku příkladu raná péče, telefonická krizová pomoc, azylové domy, kontaktní centra, krizová pomoc, intervenční centra a terénní komunity.

Koncem letošního května se k dofinancování sociálních služeb o 2 miliardy korun musela sejít Poslanecká sněmovna PČR. Ministryni Maláčové uložila (.pdf, str. 1), aby Sněmovně začátkem června předložila návrh k jejich dofinancování. Jana Maláčová následně navrhla sociální služby dofinancovat o 1,5 miliardy korun z rozpočtové rezervy, k čemuž nepřistoupila ministryně financí. 17. června se nakonec vláda rozhodla sociální služby dofinancovat částkou 1 miliarda korun s tím, že je tu možnost zisku dalších 900 milionů z evropských dotací. Sociální služby u nás jsou i budou velikým tématem pro vládní sociální demokraty, ale částečně i pro opozici, která by mimo jiné ráda viděla jejich změnu.

Sociální služby jsou v Evropské unii jedním z hlavních pilířů zlepšení kvality života Evropanů a jejich sociálního zabezpečení. Evropská unie oblasti jako sociální zabezpečení, zaměstnanost, sociální bydlení, péče o děti, dlouhodobá péče a sociální asistence považuje za důležité směrem k dosažení cílů EU. Komisařkou Evropské komise pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu je Marianne Thyssenová z Belgie. V návrhu složení nové komise pod vedením Ursuly von der Leyen pak komisař přímo pro sociální politiku chybí.

Stárnutí populace je jev spočívající ve zvyšování podílu důchodců oproti lidem v produktivním věku. Jeho příčinami jsou hlavně pokles porodnosti a prodlužování naděje dožití. Český statistický úřad předpokládá, že se do roku 2101 zvýší průměrný věk o 5,2 roku na 47,4 let a počet úmrtí převýší počet nově narozených. Počet lidí v produktivním věku se bude téměř rovnat počtu osob do 20 let a seniorům dohromady. Na osoby v produktivním věku tak dolehne obrovské finanční břemeno sociálních služeb.

Prodloužení věku dožití, jinak naděje dožití, souvisí se stárnutím populace. Čím více se bude naděje dožití zvětšovat, tím víc za současných podmínek vzroste problém se stárnutím populace a financováním sociálních služeb. Podle střední varianty a poslední předpovědi ČSÚ v rámci prognózy MPSV (.pdf, str. 12, tab. 3) se ženy narozené v roce 2050 budou průměrně dožívat 88,4 let a muži 83,5 let. To je oproti ročníkům narozeným v roce 2010 nárůst o 7,8, resp. 9 let.

Podle profesora Rabocha z 1. LF UK je pak nárůst psychiatrických onemocnění (ale i celkově duševních poruch) spojen s velkými socioekonomickými rozdíly ve společnosti a změnou životního stylu v průběhu dekád. Státní ústav pro kontrolu léčiv udává, že v období let 2002–2012 v ČR vzrostl počet dodaných definovaných denních dávek antidepresiv o skoro 236 %, a to na necelých 178 milionů. Tento trend má pokračovat. 

Alzheimerova choroba je nejběžnější formou demence. Alzheimer’s Disease International ve své zprávě (.pdf, str. 4) z roku 2015 předpokládá, že tehdejší počet 46,8 milionů lidí s demencí se každých 20 let zdvojnásobí. Předběžné celosvětové výdaje za léčbu demence v tomtéž roce dosahovaly 818 miliard amerických dolarů, v roce 2030 pak mají náklady dosáhnout (.pdf, str. IV) 2 bilionů amerických dolarů. Světová zdravotnická organizace tvrdí, že je v současné chvíli na světě zhruba 50 milionů lidí trpících demencí, každý rok má přibýt 10 milionů nových případů. Demence nemá dopady jen na nakažené, ale i jejich okolí a společnost. 

Radce Maxové dáváme s jejím výrokem za pravdu. Je faktem, že v ČR populace stárne a prodlužuje se věk dožití. Psychiatrické choroby jsou na vzestupu, stejně tak i Alzheimerova choroba, resp. demence. Zda sociální služby budou v budoucnu velkým tématem je predikce do budoucna, která se z principu ověřit nedá. Uvěďme však, že je to pravděpodobné, neboť lidí, kteří budou tyto služby vyžadovat a s tím spojené náklady budou dle prognóz růst.

Radka Maxová

Radka Maxová

Protože, jsem někde uvedla, že peníze nejsou, najednou se vyjede na Šumavu, uvidíme kůrovce, objeví se miliarda. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

Radka Maxová, stejně jako v rozhovoru pro Deník N ze 17. září 2019, poukázala i nyní na miliardu, o kterou byl navýšen rozpočet Ministerstva zemědělství pro rok 2020. Rozpočet byl skutečně navýšen o miliardu po premiérově cestě na Šumavu. Většina má být použita na boj s kůrovcem.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš navštívil Šumavu spolu s ministrem životního prostředí Brabcem 19. července 2019. Důvodem jejich návštěvy byla především kůrovcová kalamita a kvůli výskytu tetřeva uzavřená oblast hraničního přechodu Modrý sloup, která by se mohla částečně zpřístupnit. Ještě dříve, v květnu 2019, Babiš navštívil Vysočinu, kde je kůrovec také přemnožen. „Bohužel, v minulosti jsme to trochu zanedbali, ale mám pocit, že teď skutečně děláme maximum pro to, abychom kůrovce perspektivně porazili, a to různými způsoby,“ řekl po návštěvě Vysočiny premiér.

O zlepšení kalamitních stavů v českých lesích se píše už v programovém prohlášení vlády. Vláda například 30. července 2019 schválila dotační program, který by měl kompenzovat nižší příjem vlastníků lesů způsobený kůrovcem. Vlastníkům lesů by se tak tento rok mělo dostat 1,5 miliardy.

Původní návrh rozpočtu Ministerstva zemědělství pro rok 2020 byl pak stanoven na 23 miliard korun. Nakonec ale bude rozpočet navýšen o miliardu. Dohodli se tak ministryně financí Schillerová a ministr zemědělství Toman na schůzce 5. srpna 2019, krátce po návštěvě Šumavy vládní delegací. Ministerstvo zemědělství původně požadovalo navýšení rozpočtu o 1,5 miliardy.

Z dojednané miliardy půjde 700 milionů korun na podporu lesního hospodářství a 300 milionů na dotace do vodního hospodářství. „Peníze, které jsme dnes vyjednali, chceme použít zejména na boj s kůrovcem a obnovu lesů po kalamitě," řekl ministr Toman po schůzce. Ministerstvo bude v roce 2020 pracovat s rozpočtem ze státních zdrojů ve výši 24 miliard. Celkový rozpočet je plánován na 55,9 miliard, což je o 1,5 miliardy méně než letos. Ministerstvo má také možnost požádat o další peníze v případě řešení mimořádných událostí, zejména v boji s kůrovcem.

V rozhovoru pro Deník N 17. září 2019 Radka Maxová kritizovala nedostatek financí na sociální služby a poukázala na přidanou miliardu Ministerstvu zemědělství na boj proti kůrovci. Radka Maxová byla dříve předsedkyní Výboru pro sociální politiku PSP ČR.

O nízké kvalitě sociálních služeb Maxová mluvila i v námi ověřované Výzvě Seznamu 27. září 2019.

Radka Maxová

Radka Maxová

Protože oni (poskytovatelé sociálních služeb, pozn. Demagog.cz) opravdu někdy čekají do března, do dubna, než dostanou přislíbené dotace, berou si úvěry, propouští zaměstnance, nebo tam jsou lidi na dohodu. Výzva Seznam Zprávy, 29. září 2019

Nejzazší termín pro vyplacení první splátky dotace je 15. března. Od začátku roku si tedy poskytovatelé musí peníze zaopatřit jinak, k čemuž využívají úvěr či záloh poskytovaných krajskými úřady, a omezit své výdaje na minimum.

skrýt celé odůvodnění

V diskuzních materiálech (.pdf, str. 2) dostupných na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí se píše: „Dalším neuralgickým bodem je i samotný proces podávání žádosti o dotaci.“ Dále, o pár řádků níže, najdeme i tvrzení: „Samotný proces také způsobuje to, že příjemci dotačních prostředků, reálně získají finanční prostředky do konce 1. kvartálu, a tím se často dostávají do finanční tísně a musí si brát finanční půjčky na překlenutí tohoto období.“

Toto nám potvrdí i např. § 3 nařízení vlády č. 98/2015 Sb. o provedení § 101a zákona o sociálních službách:

„(1) Přiznanou dotaci převede ministerstvo na účet kraje ve dvou splátkách, a to

a) do 15. března kalendářního roku, na který je dotace poskytována, ve výši 60 % přiznané dotace,

b) po podání průběžného přehledu, nejpozději do 30. června kalendářního roku, na který je dotace poskytována, ve výši 40 % přiznané dotace.

(2) V mimořádných případech, zejména v období rozpočtového provizoria nebo v případě navýšení prostředků státního rozpočtu, lze dotaci vyplatit i v jiné lhůtě.“

Je tedy pravda, že příjemci mohou trpět finanční tísní, pokud se první splátka dotace připíše na účet až v nejzazší možný termín. Personální problémy nastávají právě v tomto období. „První půlrok nemůžeme hospodařit s penězi, takže lidé jsou na základním platu a doufáme, že budeme moct dát odměny v momentě, kdy se dozvíme, jaká je částka,“ vysvětluje běžnou praxi ředitelka společnosti DUHA Eva Brožová pro ČT24. Dále dodává, že by pomohlo, kdyby měli jistotu, že potřebný obnos dostanou. „Většina lidí potom odchází, hledá práci s vyšším výdělkem, tady si tolik peněz prostě nevydělá, jen kvůli penězům se to dělat nedá,“ říká asistentka společnosti DUHA Tereza Zetková.

Jak se poskytovatelé sociálních služeb vyrovnávají s výpadkem dotací v Karlovarském kraji, popisuje pro Demagog.cz Veronika Hrnková, sociální pracovnice z Centra pro dítě a rodinu Valika, z.s.: „Pro fungování v době, kdy nejsme zajištěni dotací, nám Karlovarský kraj zapůjčí potřebné peníze. Tyto peníze následně vracíme, jakmile je vyplacena dotace.“

Dále poskytovatelé situaci řeší formou úvěru či zavedením minimální mzdy. S tím potom souvisí odchod pracovníků (viz výše). Nabírání pracovníků na dohodu o provedení práce je další racionální cesta, jak snížit náklady. Pokud zaměstnavatel podepíše se zaměstnancem DPP a měsíční odměna zaměstnance bude do 10 000 Kč, pak nemusí platit sociální a zdravotní pojištění.

Situaci také zhoršilo, když vláda Andreje Babiše (ANO) rozhodla o navýšení platů pro pracovníky v sociálních službách až poté, co poskytovatelé požádali o dotace. V roce 2019 proto chyběly peníze plošně, na celém území ČR. Tento problém má pro příští rok eliminovat slíbené řešení (video, čas 5:23).