Demagog.cz

Jan Hamáček

Jan Hamáček (ČSSD)

  • 73
  • 8
  • 5
  • 8

Výroky

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Například německá kancléřka podle mě vystoupila asi se svým nejsilnějším projevem, kterým předjímala velmi razantní opatření. Dokonce taková opatření, ke kterým Německo ještě historicky nesáhlo. Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021

Německá kancléřka Angela Merkelová na začátku prosince 2020 vystoupila s projevem, v němž upozorňovala na zhoršující se epidemickou situaci. Následně přijatá celostátní opatření s cílem zamezit šíření covidu-19 byla pro Německo v období Vánoc bezprecedentní.

skrýt celé odůvodnění

Nejprve je třeba poznamenat, že podobu projevu kancléřky Angely Merkelové nehodnotíme. Zda tedy byl „nejsilnější“, je zcela subjektivní hodnocení vicepremiéra Jana Hamáčka.

Kancléřka Merkelová v loňském roce na téma koronaviru uskutečnila hned několik veřejných vystoupení. Pandemii se poprvé věnovala v polovině března v celostátním projevu, kdy Němce mj. informovala o zcela nové a překotné situaci, požádala o respektování příslušných bezpečnostních opatření a nastínila další vývoj a postup. Pandemii se věnovala například také v krátkém videovzkazu v říjnu 2020, kdy došlo k opětovnému zhoršení situace, nebo během svého novoročního projevu.

Projev, zaměřený na postup proti šíření epidemie, dále přednesla kancléřka Merkelová na začátku prosince ve Spolkovém sněmu. I přes listopadová opatření, která omezovala sociální kontakty (například uzavření restauračních zařízení a barů či lokální lockdowny), se situace nadále zhoršovala a stále docházelo k růstu počtu pozitivních případů v Německu, jak ukazuje graf níže. Ve spojitosti s tímto nárůstem pak Angela Merkelová v projevu zdůrazňovala také nutnost dalšího řešení situace, tedy zavedení ještě přísnějších opatření.

K tomu nakonec také v polovině prosince došlo vyhlášením „tvrdého“ lockdownu. Opětovně tak byly uzavřeny školy a obchody (s výjimkou nezbytných potřeb), omezeny však byly například i tradiční německé vánoční trhy a taktéž bylo nařízeno omezení návštěv příbuzných. V tomto ohledu se tak jednalo o restrikce, které Německo v období Vánoc v minulosti nezažilo.

Počty nových potvrzených případů nemoci covid-19 v Německu od začátku března 2020 v 7denním průměru. Zdroj: Our World in Data.

Na závěr doplňme, že zpřísněná opatření a lockdown pak německá vláda po dohodě s premiéry jednotlivých spolkových zemí prodloužila na počátku a v průběhu ledna 2021.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

V porovnání s dlouholetým vývojem stoupl počet úmrtí v České republice, a to zásadním způsobem. Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021 !

V roce 2020 byl v České republice dle předběžných dat Českého statistického úřadu zaznamenán zvýšený nárůst úmrtí v porovnání s předcházejícími roky.

skrýt celé odůvodnění

Vicepremiér Jan Hamáček reaguje svým výrokem na dřívější vyjádření ministra zdravotnictví Jana Blatného, podle kterého v České republice z oficiálních 15 tisíc obětí nemoci covid-19 zemřelo přímo na danou nemoc pouhých 30 %. Důvodem pak má dle něj být přísná metodika zaznamenávání obětí, které kupříkladu neměly zemřít na komplikace spojené s danou nemocí. Blatný dokonce v Poslanecké sněmovně uvedl, že se v Česku do statistik úmrtí s covidem-19 započítávají i oběti autonehod, u kterých je poté prokázán covid-19. To však odporuje oficiální metodice Ministerstva zdravotnictví.

Zdroj: ČSÚ

Předběžná data Českého statistického úřadu za rok 2020 ovšem ukazují, že v porovnání s předchozími roky jsou loňské celkové počty zemřelých daleko vyšší a výrazně nad průměrem, v několika podzimních týdnech byl pak počet zemřelých dokonce dvojnásobný. Vysoký počet zemřelých naznačuje i graf níže, jenž obsahuje hodnoty prozatím do poloviny prosince 2020. Zatímco průměr za roky 2015 až 2019 vykazuje hodnotu 105 439 zemřelých, absolutní počet za rok 2020 činil (v půlce prosince) 120 486 zemřelých.

Graf znázorňující absolutní počty zemřelých ČR v meziročním srovnání. Zdroj: ČSÚ (.xlsx, List Graf3b)

Při bližším porovnání roku 2020 pak nejvíce úmrtí připadlo na měsíce říjen (14 143) a listopad (15 646), jak znázorňuje graf níže. K postupnému navyšování počtu zemřelých začalo docházet od 40. týdne, tedy přelomu září a října. Vrchol v tomto ohledu představoval 44. týden (přelom října a listopadu) s 4 216 úmrtími.

Graf znázorňující absolutní počty zemřelých ČR za jednotlivé měsíce v meziročním srovnání. Zdroj: ČSÚ (.xlsx)

Dodejme, že tato čísla přitom statisticky odpovídají křivce vývoje pandemie v Česku během podzimu. K největšímu nárůstu zachycených pozitivních případů nemoci covid-19 došlo v loňském roce právě během října a listopadu, což podrobněji znázorňuje následující graf.

Počty nových potvrzených případů nemoci covid-19 v ČR od začátku září 2020 v 7denním průměru. Zdroj: Our World in Data.
Jan Hamáček

Jan Hamáček

My jsme do toho (protiepidemického systému, pozn. Demagog.cz) na návrh Ministerstva zdravotnictví doplnili i ten klíčový faktor a to je obsazenost nemocnic, jak tedy standardních lůžek, tak JIPek. Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021

Aktualizovaná tabulka protiepidemického systému (PES) má podle momentálně dostupných neoficiálních informací obsahovat nový ukazatel týkající se počtu hospitalizovaných pacientů s covidem-19.

skrýt celé odůvodnění

Aktuální protiepidemický systém PES 2.0 (.pdf), který momentálně platí od 6. ledna 2021, ukazuje aktuální epidemickou situaci v krajích i celé ČR a daná opatření. Bodová škála indexu se pohybuje v rozmezí 0–100 bodů (.pdf, str. 12). PES zohledňuje v indexu rizika následující ukazatele (.pdf, str. 8):

  • 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel)
  • 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel ve věku od 65 let)
  • zjednodušený výpočet reprodukčního čísla
  • podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě za posledních 14 dní

Pozměněný protiepidemický systém vláda projednala v pondělí 25. ledna, tedy den po výroku Jana Hamáčka, a platit by měl od 1. února 2021. Ten má, dle neoficiálních verzí tabulky PES z 20. a 21. ledna (TN.cz, SeznamZprávy), nově obsahovat i ukazatel „orientační zatížení zdravotnického systému“, který by zobrazoval počet hospitalizovaných pacientů s covidem-19 (včetně osob na jednotkách intenzivní péče) jako podmínku pro možný přesun do jiného stupně pohotovosti.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Ten systém (tzv. sociálních hospitalizací, pozn. Demagog.cz) tady je vybudován už od jara, to znamená, každý kraj si drží stranou v uvozovkách lůžka, která jsou k tomuto účelu použitelná, dokonce tady probíhalo tipování i lázeňských zařízení. Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021

Vyčlenění lůžek následné péče pro pacienty, kteří již nepotřebují akutní lékařskou péči, vláda hejtmanům a primátorovi Prahy uložila až 30. října 2020. Od března 2020 fungoval jen tzv. Dispečink intenzivní péče, ten však řídí výhradně kapacity intenzivní péče.

skrýt celé odůvodnění

Jan Hamáček mluví o tzv. sociálních hospitalizacích. To jsou takové, kdy na lůžkách leží pacienti, kteří již nepotřebují akutní lékařskou péči. Jedná se hlavně o ty, kteří nemají příbuzné, kteří by si je mohli převzít do domácí péče. Nebo o ty, kteří rodinu mají, ale příbuzní si je odmítají převzít ze strachu z covidu-19. 

Týká se to také starších pacientů, zejména klientů domovů důchodců či pečovatelských domů, u kterých je potřebná už jen ošetřovatelská a sociální péče. Jenže vracet tyto stále ještě pozitivní klienty zpět do zařízení není možné, aby nenakazili ostatní klienty.

Ještě v říjnu se ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík v rozhovoru pro Novinky.cz vyjádřil, že přibližně 40 % pacientů hospitalizovaných kvůli covidu-19 je bezpříznakových a nemocniční péči nepotřebují.

Obdobně se v říjnu vyjádřil i bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Při interpelacích v Poslanecké sněmovně prohlásil, že 42 % hospitalizovaných lidí nemá příznaky covidu-19 a v nemocnicích se nachází jen kvůli nedostatku lůžek následné péče. V rádiu Impuls řekl, že v nemocnicích jsou hospitalizováni lidé, „kteří nepotřebují péči a vlastně jen čekají na umístění do sociálních zařízení“.

S řešením, jak pacientům, kteří už nepotřebují akutní lékařskou péči, zajistit lůžka následné péče, přišla vláda až na podzim.

Dle usnesení vlády ČR č. 1117 ze dne 30. října 2020 vláda ukládá:

1. hejtmanům krajů a primátorovi hlavního města Prahy 

a) vyčlenit nebo zřídit s účinností ode dne 9. listopadu 2020 s odpovídajícím personálním zabezpečením na území každého kraje a hlavního města Prahy prostory s lůžkovou kapacitou pro izolaci osob, u kterých se prokázala nákaza koronavirem označovaného jako SARS CoV-2 a jejich zdravotní stav nevyžaduje poskytování zdravotní péče, alespoň v rozsahu 80 lůžek na 550 000 obyvatel kraje nebo hlavního města Prahy a nad 550 000 obyvatel dalších 80 lůžek.

Ode dne 2. listopadu se zavedl také Národní dispečink lůžkové péče, který pomáhá nemocnicím s hledáním míst pro pacienty. Dispečink eviduje kapacity lůžek a může nařídit přijetí pacienta na volné lůžko. Z rozhovoru ČTK s národním koordinátorem intenzivní péče Vladimírem Černým vyplývá, že dispečink může v zařízeních následné péče, rehabilitačních ústavech, hotelech nebo v lázních umístit lidi s covidem-19 i bez něj. Například ty, kdo potřebují izolaci jako nakažení nebo karanténu po setkání s nakaženým.

Od března funguje podobné řízení kapacit, tzv. Dispečink intenzivní péče. Sleduje se v něm obsazenost lůžek na ARO a JIP nejen na centrální úrovni, ale i po krajích. Je však třeba zdůraznit, že Dispečink řeší výhradně kapacity intenzivní péče, nikoliv tzv. sociální hospitalizace.

Abychom to shrnuli, jelikož si ještě v říjnu 2020 ředitel FN Motol Ludvík i bývalý ministr zdravotnictví Prymula stěžovali na hospitalizaci lidí, kteří již nepotřebují akutní lékařskou péči, a vláda uložila hejtmanům zajistit kapacitu pro sociální hospitalizace až 30. října, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Tam jsou 4 čísla, která se sečtou, to zas tak složitá věc není. Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021

Při výpočtu indexu rizika protiepidemického systému PES se po dosazení hodnot do tabulek sčítají body za 4 ukazatele, při týdenním růstu se ovšem dva z ukazatelů mohou navýšit o dva body.

skrýt celé odůvodnění

Pro lepší pochopení výroku uveďme větu moderátorky Terezie Tománkové, která Hámáčkovu vyjádření předchází: „Zkuste se zeptat úplně normálních běžných lidí, jestli se vyznají v tom, jak se ten systém, ten index počítá, věřím, že vám málokdo odpoví.“

Aktuální protiepidemický systém PES 2.0 (.pdf), který platí od 6. ledna 2021, ukazuje aktuální epidemickou situaci v krajích i celé ČR a daná opatření (.zip). Bodová škála indexu rizika se pohybuje v rozmezí 0–100 bodů (.pdf, str. 12). PES zohledňuje v indexu následující ukazatele (.pdf, str. 8, 9):

  • 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel)
  • 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel ve věku od 65 let)
  • zjednodušený výpočet reprodukčního čísla
  • podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě, za posledních 14 dní

Na základě výše zmíněných ukazatelů se ke každému přiřadí body dle následujících tabulek (.pdf, str. 2–3):

K ukazatelům 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel ve věku od 65 let) a podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě, za posledních 14 dní se přičítají 2 body, pokud je hodnota ukazatele v daném dni vyšší než před sedmi dny (.pdf, str. 3).

Příklad výpočtu indexu je uveden na straně 4 a 5. 

datech MZČR (.csv) jsou uvedeny přímo údaje k daným ukazatelům a k nim body, případně i za týdenní růst. Sčítají se tedy 4 čísla za čtyři ukazatele, avšak mohou se přičítat body za týdenní růst.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, byť se ve výsledku může jednat o sčítání 5 či 6 čísel (pokud je indikován týdenní růst). Dvě ze čtyř čísel se mohou navýšit o dva body, stále se však jedná o součet čtyř čísel. Druhou část výroku – „to zas tak složitá věc není“ – pak nehodnotíme kvůli její subjektivnosti.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Podle původního statutu krizového štábu měl Ústřední krizový štáb mediální skupinu, která měla koordinovat výstupy jednotlivých resortů, na jaře to takto fungovalo. Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021

Na jaře 2020 byla součástí Ústředního krizového štábu také mediální skupina, která koordinovala mediální výstupy z jednotlivých resortů. Na podzim však znovu aktivována nebyla.

skrýt celé odůvodnění

Vedení Ústředního krizového štábu na jaře 2020 vytvořilo několik pracovních skupin, které se zabývaly jednotlivými odbornými problémy. Jednou z nich byla mediální skupina, která koordinovala mediální výstupy z jednotlivých resortů. Že se tato skupina zřizuje při Ústředním krizovém štábu bylo uvedeno i v článku 8 (.pdf, str. 4) Statutu ÚKŠ z března roku 2020.

V září, při obnovení činnosti Ústředního krizového štábu, mediální skupina znovu aktivována nebyla. Vznikly pouze tři skupiny, a to: pracovní skupina pro komunikaci s kraji, pracovní skupina pro ochranné prostředky a pracovní skupina pro distribuci. Ustanovení pro zřízení mediální skupiny Statut ÚKŠ ze září 2020 již neobsahuje (.pdf, str. 4).

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Opozice má svoje zástupce, pokud chce teda, v Ústředním krizovém štábu. Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021

Vláda podruhé aktivovala Ústřední krizový štáb 21. září 2020. Místo v Ústředním krizovém štábu bylo opozici nabídnuto až v druhém prosincovém týdnu. Nabídku využili zástupci SPD, KSČM, KDU-ČSL a STAN.

skrýt celé odůvodnění

12. března 2020 vláda vyhlásila nouzový stav. Ústřední krizový štáb byl ustanoven o tři dny později. Činnost ukončil k 11. červnu. Vláda znovu aktivovala Ústřední krizový štáb 21. září 2020. Stalo se tak na základě zhoršující se pandemické situace.

V Ústředním krizovém štábu zasedají (.pdf, str. 2) náměstci většiny ministerstev, předseda Správy státních hmotných rezerv, policejní prezident, ředitel hasičů, náčelník generálního štábu Armády ČR, hlavní hygienička, ředitel zdravotního ústavu, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, vedoucí Úřadu vlády a zástupce Asociace krajů. Na jaře byli v Ústředním krizovém štábu také členové opozice.


Vicepremiér Hamáček znovu nabídl opozičním stranám místo v Ústředním krizovém štábu až v druhém prosincovém týdnu. Nabídku využili představitelé SPD, KSČM, KDU-ČSL a STAN. ODS a TOP 09 své zástupce do štábu nevyslali.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Kapacita českého průmyslu je řádově někde kolem 20 000 000 respirátorů za měsíc, trojnásobek toho se dá dovézt. Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021

Výrobní kapacita českého průmyslu je skutečně okolo 20 milionů respirátorů za měsíc. V e-mailové komunikaci nám údaj potvrdila Agentura CzechInvest a také Ústřední krizový štáb. Přibližně trojnásobek respirátorů je dle Ministerstva průmyslu a obchodu možné dovézt.

skrýt celé odůvodnění

Asociace nanotechnologického průmyslu ČR uvedla, že Česká republika je schopna vyrobit čtyři miliony kusů nanovlákenných respirátorů měsíčně. V případě potřeby je pak ČR schopna produkovat pět milionů těchto respirátorů. Celkovou kapacitu výroby respirátorů pak navyšuje výroba konvenčních respirátorů.

Tajemník pro organizační agendu a komunikaci s médii Pavel Malúš v e-mailové komunikaci uvedl, že Česká republika vyrábí miliony kusů konvenčních respirátorů. Přesný počet výroby těchto respirátorů však Asociace nedokáže určit.

S dotazem jsme se obrátili na Agenturu pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Podle CzechInvest „jsou tuzemské firmy schopné vyrobit zhruba 21 milionů respirátorů měsíčně“. Tento počet se týká plně certifikovaných respirátorů.

Ústřední krizový štáb nám v e-mailové komunikaci zaslal podklad od Ministerstva průmyslu a obchodu. Tento dokument potvrdil, že výrobní kapacita výrobců respirátorů třídy FFP2 je okolo 20 milionů kusů měsíčně. Konkrétně se jedná o 20 až 22 milionů respirátorů. Důležité je zmínit, že číselný údaj pochází od 15 výrobců, kteří Ministerstvu průmyslu a obchodu poskytli údaje.

Ministerstvo průmyslu a obchodu rovněž kontaktovalo 32 distributorů a dovozců respirátorů. Měsíční kapacita dovozu činí 64 až 71 milionů kusů.

Jan Hamáček tedy správně uvádí, že „kapacita českého průmyslu je řádově někde kolem 20 milionů respirátorů za měsíc“. Také je možné dovézt přibližně trojnásobek tohoto počtu, a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Ve státních hmotných rezervách je 16 000 000 (respirátorů, pozn. Demagog.cz). Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021

Ve státních hmotných rezervách se skutečně nachází 16 milionů respirátorů, jak uvádí Jan Hamáček. V e-mailové komunikaci nám údaj potvrdil tiskový mluvčí Správy státních hmotných rezerv.

skrýt celé odůvodnění

Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček hovoří o množství respirátorů v souvislosti s možným zavedením povinnosti nosit respirátory v obchodech a městské hromadné dopravě.

Na tiskové konferenci konané v pátek 22. ledna vláda nicméně oznámila, že s případným zavedením této povinnosti vyčkává na vývoj v okolních zemích, zejména v Německu a Rakousku. Rakousko zavedlo povinnost nosit respirátory na veřejných místech, v Německu tato povinnost rovněž platí, ovšem obyvatelé zde mohou nosit taktéž chirurgické roušky.

V pondělí 25. ledna ministr zdravotnictví Jan Blatný oznámil, že vláda uvažuje o důrazném doporučení nosit respirátory.

Tiskový mluvčí Správy státních hmotných rezerv Jakub Linka nám v e-mailové komunikaci potvrdil, že se ve státních hmotných rezervách nachází 16 milionů respirátorů třídy FFP2. Další 3 miliony kusů jsou pak „zasmluvněné u dodavatelů“. Výrok Jana Hamáčka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Jediné dva státy na světě, které s tím přišly, jsou Rakousko a Německo (s povinností nosit respirátor, pozn. Demagog.cz). Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021

V celém Německu platí povinnost nošení chirurgických roušek či respirátorů ve veřejných prostorech. Bavorsko zavedlo povinnost nosit respirátory v obchodech a ve veřejné dopravě už 18. ledna, Rakousko o týden později. Jiné země s takovou povinností se nám nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Kvůli pokračujícímu vývoji koronavirové epidemie se bavorská vláda rozhodla zpřísnit svá opatření v polovině ledna. Zavedla proto povinné nošení respirátorů FFP2 v hromadné dopravě a v obchodech. Premiér Bavorska Markus Söder argumentoval tím, že rouška chrání druhé, zatímco respirátor chrání svého nositele. Cílem tohoto opatření je zvýšit bezpečnost cestujících v hromadné dopravě a nakupujících v obchodech. Zároveň by se tím měl snížit přenos viru z člověka na člověka. V celém Německu byla zavedena povinnost nosit ve veřejných prostorech buď chirurgickou roušku, nebo respirátor.

Od pondělí 25. ledna platí ještě rozšířenější opatření i v Rakousku. Zde si lidé musí nasadit respirátor, pokud se nachází v prostředcích hromadné dopravy, ordinaci lékaře, obchodech nebo autoopravnách. Respirátory nemusí mít děti do 14 let, těhotné ženy a osoby, které mají výjimku ze zdravotních důvodů.

V České republice zatím nošení respirátorů na veřejných místech povinné není. Pokud by vláda nařídila nosit respirátory FFP2, výdaje českých domácností by se podle některých analytiků mohly zvednout až o 9 000 korun měsíčně. Ministr vnitra Jan Hamáček na svém twitterovém účtu uvedl následující:

Dodejme, že například Francie doporučuje svým občanům nosit jen chirurgické ústenky, respirátory typu FFP2 nebo látkové roušky, jejichž filtrační účinnost dosahuje kvalit masek první kategorie. Kromě Rakouska a Německa se nám však nepodařilo najít jiné státy, které by v rámci protiepidemických opatření vyhlásily povinnost nosit na veřejných místech pouze respirátory. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.