Demagog.cz

Jan Hamáček

Jan Hamáček (ČSSD)

  • 37
  • 2
  • 4
  • 7

Výroky

Jan Hamáček

Jan Hamáček

My jsme objednali a zaplatili v Číně 77 000 000 ústenek, to jsou ty roušky vlastně přes ústa. Objednali jsme a zaplatili 8,6 milionu respirátorů té dvojkové třídy, objednali jsme 250 000 obleků, objednali jsme 250 000 brýlí. Objednali jsme 250 000 ochranných štítů, objednali jsme několik set tisíc jednorázových testerů, a to všechno je zaplaceno a leží to v Číně. Otázky Václava Moravce, 22. března 2020

Server Info.cz zveřejnil statistiky Ministerstva vnitra, které uvedené počty zdravotnického materiálu potvrzují.

skrýt celé odůvodnění

První informace o objednávce na 1,1 milion respirátorů a 5 milionů roušek z Číny se objevila 15. března na twitterovém účtu Jana Hamáčka.

Podle Aktuálně.cz se tak mělo stát poté, co nákupem respirátorů a roušek pověřil premiér Andrej Babiš právě resort ministra vnitra. To mu umožňuje zákon č. 240/2000 Sb. Důvodem měla být neschopnost Ministerstva zdravotnictví objednat právě toto vybavení.

„Takže my máme rychlý platební styk a můžu vám říct, že teď máme zaplaceno a pod smlouvou v Číně víc než 30 milionů roušek, 6 milionů respirátorů, 250 000 ochranných bioobleků pro lékaře a pro zdravotnický personál a 250 000 brýlí a štítů. To je věc, která by měla zásadně situaci změnit.“ Tak znělo vyjádření ministra vnitra 17. března na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. Podle tohoto vyjádření se počet objednaných pomůcek z Číny zvýšil.

Zatím poslední informace s vyšším počtem ochranných pomůcek zazněla právě 22. března v Otázkách Václava Moravce (čas 26:25). O stejném počtu oznámeném ministrem Hamáčkem podle ČTK informovala i mluvčí Asociace krajů ČR Pavlíková již o dva dny dříve a stejnou informaci poskytl také server Info.cz, který se odkazuje na informace vyžádané od Ministerstva vnitra. Zde se liší pouze počet ochranných obleků, kdy Info.cz uvádí počet 300 000, namísto 250 000 avizovaných Janem Hamáčkem.

Informace o smlouvě na ústenky, respirátory třídy FFP2, brýle, ochranné štíty ani jednorázové testy nejsou dohledatelné v registru smluv.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Ten graf ukazuje vlastně, jaké jsou mezidenní nárůsty pozitivně testovaných v České republice. Každopádně se ukazuje, že ty mezidenní nárůsty klesají. Otázky Václava Moravce, 22. března 2020

Procentuální vyjádření počtu nově nakažených nemocí COVID-19 má skutečně již delší dobu klesající tendenci. Počet nově nakažených vyjádřený v absolutních číslech pak dosáhl svého vrcholu 19. března.

skrýt celé odůvodnění

V České republice zatím stále přibývá počet osob nakažených koronavirem. Přibývá ale také počet provedených testů na nemoc COVID-19. Graf, který měli k dispozici v Otázkách Václava Moravce přímo od Ministerstva vnitra, ve svém výroku Jan Hamáček komentuje tak, že mezidenní nárůsty pozitivně testovaných u nás klesají (OVM, 34:46).

Graf Vývoje průměrného denního růstu, který měli v OVM k dispozici přímo od Ministerstva vnitra; Zdroj: ČT 24

K tomuto grafu uveďme, že jsme se pokoušeli ověřit jeho správnost, bohužel se nám ale nepodařilo přijít na metodu, podle které byly jednotlivé údaje vypočteny, resp. žádným z námi zkoušených postupů jsme se k uvedeným číslům nedopracovali.

Co se týče vývoje celkového počtu nakažených a mezidenních procentuálních nárůstů, ten je zachycen v následujícím grafu.

Zdroj: ČT 24

Pokud se pak podíváme na růst počtu nakažených v absolutních číslech, tj. kolik nakažených přibylo v jednotlivé dny, pak od 19. března, kdy počet nově nakažených dosáhl vrcholu, můžeme skutečně pozorovat, že i počet nově nakažených se procentuálně postupně snižuje.

Denní přehled počtu osob s nově prokázanou nákazou COVID-19; Zdroj: MZČR

Pro kontext uveďme, že k tématu se vyjádřil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v Událostech, komentářích (čas 1:12) z 23. března 2020. Podle něj je možné mluvit o zmírnění některých opatření až tehdy, když budou denní přírůstky nakažených klesat. Například k otevření menších obchodů je podle něj přijatelným denním nárůstem 10 %. To se však týká jen vnitřních opatření, ne uzavření hranic.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

V Itálii ty počáteční nárůsty byly dramatické, hlavně ta křivka těch mezidenních nárůstů neklesala. Otázky Václava Moravce, 22. března 2020

Itálie zaznamenala velmi výrazný nárůst počtu nakažených koronavirem. Mezidenní nárůsty počtu nakažených se stále nesnižují.

skrýt celé odůvodnění

Nárůst počtu nakažených nemocí COVID-19 v Itálii se v posledních týdnech urychloval. Nejenže tedy počáteční růst v Itálii byl dramatický a křivka mezidenních nárůstů neklesala, ona se naopak zvedala, a to v průměru rychleji než dny předchozí. Šlo o růst sledující exponenciální křivku, která je typická pro epidemie, aspoň do doby, než je větší část populace nakažená.

První dva případy nákazy v Itálii byly 31. ledna. Rapidní nárůst ale následoval až cca od 20. února (viz graf níže). K 24. březnu má Itálie téměř 64 tisíc nakažených. 19. března nebyl podle WHO v Itálii žádný nový nakažený, což nesedí s informacemi z jiných zdrojů, tudíž jsme ji nahradili počtem 5322. Jde ovšem o počet pozitivně testovaných a reálný počet nakažených je pravděpodobně vyšší.

Zde se můžete podívat na celkový vývoj počtu nakažených v Itálii či porovnat nárůst počtu nakažených v různých státech světa.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Přímo odtamtuď (z Afgánistánu - pozn. Demagog.cz) vzešli někteří z těch, kteří potom buď přímo, nebo nepřímo se účastnili útoků na Světové obchodní centrum v New Yorku. Interview ČT24, 7. srpna 2018

Útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku byly organizované ústředím teroristické organizace Al-Qaeda nacházejícího se v Afghánistánu, kde únosci absolvovali také výcvik.

skrýt celé odůvodnění

Útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku uskutečněné 9.září 2001 byly zorganizované teroristickou organizací Al-Qaeda. I když ani jeden z 19 únosců letadel použitých při útocích 11. září neměl afghánské občanství, únosci absolvovali výcvik v táboře Al-Qaeda na afghánském území a z afghánského ústředí Al-Qaeda byly také koordinovány veškeré aktivity nutné k realizaci zářijových útoků. Z těchto důvodů se dá říct, že někteří z přímých nebo nepřímých účastníků útoků opravdu “vzešli” z Afghánistánu.


Jan Hamáček

Jan Hamáček

To, co tam dělá ta naše strážní rota, tak to je ochrana přímo té vlastně největší spojenecké základny Bagrám, a tudíž je to ochrana perimetrů a oni zajišťují bezpečí nejen spojeneckým vojákům, ale také civilistům, kteří na té základně pracují. Interview ČT24, 7. srpna 2018

Hlavním cílem 10. strážní roty je zamezit nepřátelským aktivitám vůči základně.

skrýt celé odůvodnění

Bagrám je velká vojenská základna a letiště v Afgánistánu, zhruba 47 km severně od Kábulu. Spolu s americkými a afgánskými partnery se na zabezpečení základny, a to zejména v severní části bezpečnostní zóny, podílí i 173 českých vojáků z 10. strážní roty Bagram Air Field. Operační úkol zde převzali v polovině dubna 2015 a v říjnu letošního roku by měl být ukončen.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

...ta kontrola Talibanu přímá je kolem 4 %, samozřejmě ono se to velmi těžko počítá, protože v těch letních měsících většinou vždycky sílí ne ofenziva, sílí ta přítomnost, v zimních měsících je to zas trošku jinak... Interview ČT24, 7. srpna 2018

Přímá kontrola Talibanu se pohybuje podle aktuálních informací kolem 3% a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

skrýt celé odůvodnění

Přímá kontrola Talibanu se pohybuje podle aktuálních informací kolem 3% a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Dle poslední zprávy Generálního inspektora pro rekonstrukci Afgánistánu (SIGAR), kterou organizace vydala k 30. červenci 2018, byla situace v 407 afgánských obvodech k 15. květnu takováto:

Afgánská vláda kontroluje přímo 74 obvodů a v dalších 155 má svůj vliv (celkem 229), Taliban přímo ovládá 11 obvodů a svůj vliv má v dalších 45 (celkem 56), a zbývajících 122 obvodů je mimo přímou kontrolu obou stran. Pokud jde o procentuální přímou kontrolu Talibanu ta je pak přibližně 3 % celkového území (pdf., s. 71).

Vzhledem k obtížným přírodním podmínkám Afgánistánu se většina ofenzivní aktivity Talibanu, ale i spojeneckých sil opravdu koncentruje na jarní a letní měsíce, kdy je počasí vhodnější a mnohé části nejsou odříznuty sněhem.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Dřív tíhu těch bojů nesly koaliční jednotky a teď postupně jsou, jsou do té první linie řekněme nasazovány afghánské ozbrojené síly, jakkoliv mají spoustu problémů, dezerce, pořád nedostatečná výbava a tak dále. Interview ČT24, 7. srpna 2018

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože původní mise ISAF, kterou NATO v Afganistánu vedlo od roku 2003 až po její ukončení v roku 2014, byla bojová mise. Vojáci NATO se tedy přímo účastnili bojů. Od roku 2015 v Afganistánu probíhá nebojová mise NATO, jejímž účelem je výcvik, poradenství a podpora Afgánským národním bezpečnostním silám.

skrýt celé odůvodnění

Válku v Afganistánů zahájili Spojené státy a Velká Británie 7. října 2001 v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001. Protiteroristická vojenská operace nesla název Trvalá svoboda. V prosinci 2001 OSN pověřil Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly (ISAF), aby pomáhaly v Afganistánu zabezpečit bezpečnost. Velká Británie souhlasila s jejich dočasným vedením.

V srpnu 2003 NATO převzalo odpovědnost za Mezinárodní bezpečnostní síly (ISAF). V rámci, níž měli vojáci NATO mandát k boji. Mise byla ukončena v roce 2014, kdy byla odpovědnost za bezpečnost v Afganistánu převedena na Afgánské národní bezpěčnostní sily. ISAF byla zatím nejdelší a největší misí NATO. Na jejím vrcholu se do ní zapojilo více než 130000 vojáků z 50 států NATO a partnerských zemí.

Od začátku roku 2015 vede NATO v Afganistánu nebojovou misi pod názvem Operace rozhodná podpora (RSM), která je zaměřena na výcvik, poradenství a pomoc Afgánským národním bezpečnostním silám.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Zuzana TVARŮŽKOVÁ:
Dovedete si představit, že by právě v takovéto zemi mohla existovat dejme tomu srovnatelná obdoba demokracie, na kterou jsme my zvyklí tady v Evropské unii?

Jan HAMÁČEK:
Tak, pokud se podíváte na země, které obklopují Afghánistán, tak budete těžko hledat zemi, která by se jenom vzdáleně blížila tomu, co, na co my jsme zvyklí z Evropy, to je opravdu velmi vysoká laťka. Interview ČT24, 7. srpna 2018

Žádná ze zemí obklopující Afghánistán nenaplňuje rysy moderní západní demokracie, kde je kladen důraz na například na odluku státu od církve nebo dodržování lidských práv.

skrýt celé odůvodnění

Afghánistán sousedí se šesti státy. Těmi jsou Čína, Írán, Pákistán, Tádžikistán, Turmenistán, Uzbekistán.

Jestliže považujeme Českou republiku za demokracii západního typu, kde jsou dodržována lidská práva, a země je sekulární, pak skutečně žádná z těchto zemí se jí v tomto nepřibližuje.

Írán a Pákistán jsou země, kde je islám státním náboženstvím.

Tádžikistán, Turmenistán a Uzbekistán jsou prezidentské republiky, ve kterých nicméně funguje více či méně autoritářský režim.

Čína je ovládaná Komunistickou stranou Číny, a je trvale kritizována mimo jiné za porušování lidských práv.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Naše ozbrojené síly působí v zahraničí na základě mandátu Parlamentu České republiky a ten mandát pro letošní rok je již platný a pro roky 2019 a 2020 byl schválen relativně nedávno. A jsou tam jasně vymezeny mise, kterých se naše armáda bude účastnit, a jsou tam i maximální počty vojáků. Interview ČT24, 7. srpna 2018

Parlamentem schválený mandát na působení českých vojáků v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021 vymezuje operace, jichž se česká armáda bude v zahraničí účastnit, i přesné počty zúčastněných osob.

skrýt celé odůvodnění

Parlamentem schválený mandát na působení českých vojáků v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021 vymezuje operace, jichž se česká armáda bude v zahraničí účastnit, i přesné počty zúčastněných osob.

Poslanecká sněmovna schválila 1. června usnesení (.pdf) o působení českých vojáků v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021 (Senát usnesení schválil již 17. května). Parlament tak podpořil návrh tehdejší ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové na posílení zahraničních misí.


Schválený mandát vymezuje mise, operace a úkoly, kterých se česká armáda bude účastnit (např. Afghánistán, Irák, Mali, Sinajský poloostrov či Lotyšsko) a také počty osob, které se jich budou účastnit.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Zuzana TVARŮŽKOVÁ:
Už by se nikdy neměly ty počty navyšovat podle vás?

Jan HAMÁČEK:
Tak my jsme je navýšili docela, docela podstatně. Interview ČT24, 7. srpna 2018

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože počet vojáků, které může Česká republika vyslat do zahraničí, byl parlamentem letos zvýšen z 806 až na 1096 v roce 2020.

skrýt celé odůvodnění

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože počet vojáků, které může Česká republika vyslat do zahraničí, byl parlamentem letos zvýšen z původních 806 až na 1096 v roce 2020. To je navýšení o 36 %.

Nejvýše se pak na tomto navýšení podílelo posílení kontingentu v Afghánistánu (z 250 na 390), Mali (z 60 na 150) a Iráku (z 65 na 110). Schválené zahraniční mise Armády ČR spolu s maximálními počty vojáků, které do nich může ČR vyslat, jsou dostupné zde.

Pro navýšení hlasovaly s výjimkou KSČM a SPD všechny politické strany v Poslanecké sněmovně.