Demagog.cz

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra (ODS)

  • 26
  • 7
  • 1
  • 1

Výroky

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

Evropskou politiku mám na starosti já. Zahraniční dělá Petr Fiala a Honza Zahradil. Deník N, 4. září 2020

Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo ověřit, zda mají členové ODS rozděleny kompetence v oblasti zahraniční politiky tak, jak uvádí Alexandr Vondra ve svém výroku.

skrýt celé odůvodnění

Na úvod uveďme otázku, na kterou Alexandr Vondra v tomto výroku odpovídá. Reportérka Deníku N se jej ptá: „Kdo dneska určuje zahraniční politiku ODS?“ Vondra ve svém výroku následně uvádí, jak mají v ODS rozděleny kompetence.

Občanská demokratická strana (ODS), jejímž je Alexandr Vondra členem, má vytvořeno několik programových týmů zaměřených na konkrétní agendu. Mezi nimi je i programový tým Zahraničí a obrana. Za priority utvářené politiky ODS garantuje orientaci ČR na EU a NATO: 

Tým Zahraniční politika a obrana připravuje program ODS pro Českou republiku, která bude aktivním hráčem v proměnách Evropské unie v efektivnější spojení států, které využívají veškerých výhod spolupráce v boji s globální konkurencí. (…) ODS usiluje o bezpečnost občanů země zajištěnou akceschopnou armádou, kybernetickou bezpečností a aktivním členstvím v NATO.“

Tým zahraniční politiky má v současné době sedm členů, v čele s koordinátory Janou Černochovou a Petrem Fialou. Dalšími členy jsou Pavel Drobil, Ondřej Krutílek, Tomáš Pojar, Alexandr Vondra a Jan Zahradil.

Jak mají jednotliví členové programového týmu rozdělené kompetence, však není na webu tohoto programového týmu uvedeno. V medailonku Jana Zahradila je obecně napsáno, že je expertem pro zahraničí. Petr Fiala, jak jsme již uvedli, je koordinátorem celého týmu Zahraničí a obrana, bližší vymezení jeho kompetencí v týmu ale v medailonku nenajdeme.

Stejně tak nelze na webu ODS dohledat, zda je Alexandr Vondra rozhodujícím člověkem při tvorbě evropské politiky ODS. Vondra se sice do médií opakovaně vyjadřuje k evropské problematice (např. zde a zde), avšak témata, kterými se zabývá, jsou širší (např. zde a zde). Informaci, že by měl v rámci ODS Alexandr Vondra na starosti problematiku Evropy, zatímco Petr Fiala a Jan Zahradil by se zabývali obecně zahraniční politikou, se nám tak z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo ověřit.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

Přišla s tím (dopis na podporu cesty Miloše Vystrčila, pozn. Demagog.cz) slovenská kolegyně z Evropského parlamentu Miriam Lexmannová. Deník N, 4. září 2020

Dopis na podporu cesty předsedy Senátu Miloše Vystrčila byl dle veřejně dostupných zdrojů iniciován českým poslancem Evropského parlamentu Alexandrem Vondrou a slovenskou europoslankyní Miriam Lexmannovou.

skrýt celé odůvodnění

Výrok se vztahuje ke společnému prohlášení 70 světových politiků na podporu cesty na Tchaj-wan uskutečněné Vondrovým stranickým kolegou Milošem Vystrčilem.

Předseda Senátu České republiky Miloš Vystrčil se na konci srpna 2020 vydal na cestu na Tchaj-wan, za kterou z řad čínských, ale i z celé řady českých politiků sklidil kritiku. Na jeho podporu však bylo ještě před odletem vydáno výše zmíněné prohlášení. Pod prohlášení se podepsala řada poslanců Evropského parlamentu, evropských národních parlamentů (Francie, Německo, Litva) a i amerického Kongresu (zde za zmínku stojí bývalý republikánský prezidentský kandidát a dnes senátor Marco Rubio).

Samotná europoslankyně Lexmannová ve svém tweetu uvádí, že prohlášení na podporu Miloše Vystrčila vyvolala ona se svým kolegou Alexandrem Vondrou. Tuto verzi rovněž přebírá například sever Aktuálně.cz a stejně tak hovoří i článek na webu Miriam Lexmannové. Ministerstvo zahraničních věcí Tchaj-wanu pak ve svém tweetu poděkovalo za uvedenou iniciativu a konkrétně děkuje právě europoslankyni Lexmannové.

Z výše uvedeného tedy plyne, že spolu s Alexandrem Vondrou dopis na podporu cesty iniciovala i poslankyně Evropského parlamentu Miriam Lexmannová.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

My jsme vždycky byli velká strana (ODS, pozn. Demagog.cz). Deník N, 4. září 2020

ODS má jednu z největších členských základen mezi českými politickými stranami. Členů ODS je cca 13,5 tisíce. Strana také patří mezi nejúspěšnější subjekty ve volbách do Poslanecké sněmovny.

skrýt celé odůvodnění

Občanská demokratická strana (ODS) vznikla v roce 1991 rozdělením Občanského fóra na Občanskou demokratickou stranu a Občanské hnutí. Europoslanec Vondra hovoří o velikosti strany v souvislosti s existencí rozdílných názorů jejích členů. Na velikost strany se můžeme dívat optikou počtu členů ve straně nebo také optikou jejích volebních výsledků. Politickou stranu lze tedy považovat za velikou, pokud dokáže přitáhnout široké spektrum voličů a ve výsledcích voleb tak obsazuje zpravidla přední místa.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny od roku 1996 (roky 1998, 2002, 2006, 2010) do posledních voleb z roku 2017 ODS s výjimkou roku 2013 vždy zaujímala první nebo druhé místo. V roce 2013 skončila jako pátá. Její volební výsledky se jinak pohybovaly přibližně mezi 20 a 35 % hlasů. V roce 2017 skončila jako druhá, ale pouze s 11,32 % hlasů. V tomto ohledu tedy lze říci, že ODS skutečně vždy byla velikou stranou. Zároveň je dobré zmínit i slova Alexandra Vondry, která následují po ověřovaném výroku „a zase budeme velká strana“. Je tedy vidět, že europoslanec Vondra si uvědomuje současný pokles „velikosti“ strany.

Co se týče počtu jejích členů, v roce svého založení jich měla ODS 18 557. Nejvyššího počtu členů dosahovala okolo let 2009 a 2010 – až necelých 34 tisíc. V následujících letech počet členů značně klesal. Tento úbytek (.pdf, str. 2) se přisuzuje několika příčinám. Jednou z nich byl vznik nových konkurenčních stran, které některé členy odvedly – zejména nová TOP 09 a hnutí ANO 2011. Dalším důvodem pak bylo i zbavování se tzv. mrtvých duší. Dále je také na vině i rušení některých oblastních organizací. V roce 2012 ODS měla už jen 25 892 členů, v roce 2014 18 tisíc. V letech 2015–2017 se členská základna držela přibližně na 14 tisících, v současnosti čítá 13 600 členů.

V porovnání s ostatními stranami patří ODS skutečně mezi strany větší. Více členů má v současnosti KSČM (31 456) a KDU-ČSL (21 706), prakticky stejně pak ČSSD (13 845). Méně mají naopak SPD (6 459), ANO (2 861), TOP 09 (2 761), STAN (1 653) a Piráti (1 020). I v minulosti KSČM byla (.pdf, str. 2) vždy politickou stranou s největší členskou základnou – v roce 1992 měla přes 350 tisíc členů, v roce 2010 přes 100 tisíc. Větší počty členů má tradičně také KDU-ČSL. V devadesátých letech dosahovaly (.pdf, str. 2) až 90 tisíc, teprve po přelomu tisíciletí počty klesly pod 50 tisíc. ČSSD měla naopak spíše méně členů než ODS. V 90. letech a na přelomu tisíciletí měla pod 20 tisíc, poté začal počet jejích členů růst – v roce 2014 jich měla necelých 23 tisíc (.pdf, str. 2). Od té doby ale také dochází ke kontinuálnímu úbytku až na současných necelých 14 tisíc.

ODS tedy skutečně patří ke stranám s největší členskou základnou v Česku. Pokud se podíváme na její volební výsledky, patří taktéž k nejúspěšnějším českým stranám.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

Já jsem kromě evropské a zahraniční skupiny ještě ve skupině pro životní prostředí.
Deník N, 4. září 2020

Alexandr Vondra je v rámci ODS členem programového týmu Zahraniční politika a obrana, a zároveň také členem programového týmu Životní prostředí a zemědělství.

skrýt celé odůvodnění

Alexandr Vondra je členem dvou programových týmů ODS. Je členem programového týmu ODS pro životní prostředí a zemědělství a programového týmu ODS pro zahraniční politiku a obranu.

Tým Zahraniční politika a obrana (jehož koordinátory jsou Petr Fiala a Jana Černochová) usiluje v rámci Evropské unie o „efektivnější spojení států, které využívají veškerých výhod spolupráce v boji s globální konkurencí”.

Tým Životní prostředí a zemědělství (jehož koordinátorem je Miloš Vystrčil) má za cíl „vytvořit pro oblast zemědělství a ochrany životního prostředí společný program ODS včetně jeho přesahu i do oblasti energetiky“.

Alexandr Vondra je od roku 2019 také europoslancem Evropského parlamentu, kde je členem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Podvýboru pro bezpečnost a obranu, Delegace pro vztahy se Spojenými státy americkými a Delegace v Parlamentním shromáždění Unie pro Středomoří.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

My nemáme žádné stínové ministry. To je zásada Petra Fialy. Deník N, 4. září 2020

ODS nevytvořila stínovou vládu, ale na návrh Petra Fialy zřídila programové týmy zabývající se přípravou na případnou vládní roli ODS.

skrýt celé odůvodnění

Stínoví ministři či stínové vlády jsou pojem vycházející z britské parlamentní tradice, v níž vedle vlády utvořené na základě parlamentní většiny existuje institucionalizovaná stínová vláda (členové stínové vlády mohou například přednostně reagovat na vládní ministry v parlamentu), která je utvářená na základě parlamentní opozice. V českém prostředí pak pojem stínové vlády označuje iniciativu politické strany představit politiku strany a dosadit její kandidáty na ministerské pozice. Např. KSČM na svém webu uvádí:

Členové stínové vlády KSČM reprezentují politiku KSČM na veřejnosti. Stínová vláda představuje stínovou strukturu k Vládě České republiky a alternativu k názorům jiných politických stran české parlamentní scény.

Stínovými vládami se v poslední době zabýval server Novinky.cz, který uvádí, že stínovou vládu mají nyní pouze komunisté, zatímco ostatní strany mají expertní týmy či skupiny.

V případě ODS to jsou tzv. programové týmy:

Jejich cílem je vytvářet odborné zázemí ODS a definovat a prosazovat priority ODS. Dlouhodobým cílem je příprava programových dokumentů a konkrétních kroků ODS po převzetí vládní zodpovědnosti.

K jejich původu pak občanští demokraté uvádějí:

Programové týmy ODS byly ustaveny na návrh předsedy ODS Petra Fialy rozhodnutím Předsednictva ODS a Výkonné rady ODS.“

Programové týmy ODS tvoří vždy několik osob a za jejich činnost odpovídá koordinátor. Samotný Petr Fiala ještě v roce 2014 pojmy stínová vláda a expertní tým používá synonymně, později pojem stínová vláda používat přestává na úkor expertního a programového týmu s tím, že ODS není v pozici, v níž by měla budovat stínovou vládu. Dle Petra Fialy je poté cílem vybudování expertního zázemí uvnitř strany, tudíž není potřeba ukazovat veřejnosti pouze jednu tvář na konkrétní pozici.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

Od některých členů strany byl určitý tlak, že bychom je měli mít (stínové ministry, pozn. Demagog.cz). Deník N, 4. září 2020

V ODS existují názory volající po zřízení stínové vlády. Například v roce 2019 vyzval k jejímu ustanovení Oblastní sněm ODS Ostrava.

skrýt celé odůvodnění

ODS nemá zřízenou žádnou stínovou vládu, ale tzv. programové týmy, které byly vytvořeny na návrh Petra Fialy:

Jejich cílem je vytvářet odborné zázemí ODS a definovat a prosazovat priority ODS. Dlouhodobým cílem je příprava programových dokumentů a konkrétních kroků ODS po převzetí vládní zodpovědnosti.

Po svém zvolení do čela ODS v roce 2014 Fiala ještě hovoří o nutnosti sestavení silné stínové vlády, či expertního týmu, přičemž oba pojmy jsou zřejmě myšleny synonymně. Rovněž je stínová vláda v roce 2014 zdůrazňována v projevu Jiřího Pospíšila. Ve stejném období se pak v ODS mluví o tom, že stínová vláda v ODS vyvolává pnutí kvůli jejímu personálnímu obsazení.

V roce 2019 pak Fiala pojem stínové vlády odmítá s tím, že není natolik důležitá jako dříve a že nový systém expertních skupin dává možnost politikům se lépe profilovat. Přičemž už v roce 2016 se ke stínové vládě vyjádřil ve smyslu, že ODS není v pozici na to, aby budovala stínovou vládu, zároveň dává přednost vytvoření silného expertního zázemí. 

V rozhovoru z ledna 2020 poslanec Pavel Blažek přirovnává současnou podobu programových týmů k stínové vládě, přičemž uvádí, že koordinátor je funkce podobná stínovému ministrovi. Na první pohled jasnější tlak v ODS po zřízení stínové vlády jsme však zaznamenali z oblastního sjezdu v Ostravě z roku 2019:

Oblastní sněm vyzval Výkonnou radu ODS ke krokům směřujícím k ustavení stínové vlády. Měla by sloužit k upevnění pozice ODS jako hlavní opoziční síly. Té, která témata i nastoluje a přináší řešení.“ 

Stínová vláda se objevuje především v souvislosti se zatraktivněním ODS v očích případných voličů. Pojem stínové vlády v souvislosti s ODS zmiňuje například sociolog Daniel Prokop, který odkazuje na předvolební taktiku Miroslava Topolánka představit ODS jako stranu schopnou vládnout. 

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

Ale přece jen Petr Fiala zatím drží koncept odborných skupin. Deník N, 4. září 2020

V současnosti ODS disponuje programovými týmy, zřízenými na návrh Petra Fialy za účelem přípravy na případnou vládní roli.

skrýt celé odůvodnění

Pojmem odborné skupiny myslí Alexandr Vondra nejspíše programové týmy, které jsou v ODS zřízeny pro přípravu na případnou vládní roli:

Jejich cílem je vytvářet odborné zázemí ODS a definovat a prosazovat priority ODS. Dlouhodobým cílem je příprava programových dokumentů a konkrétních kroků ODS po převzetí vládní zodpovědnosti.“

Tyto týmy byly zřízeny na návrh předsedy strany Petra Fialy:

Programové týmy ODS byly ustaveny na návrh předsedy ODS Petra Fialy rozhodnutím Předsednictva ODS a Výkonné rady ODS.“

K 8. září 2020 jsou programové týmy ODS stále aktivní a Demagog.cz nenalezl žádné informace, které by dokazovaly, že by Petr Fiala za svým původním návrhem nadále nestál.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

Ale v momentě, kdy se Miloš Vystrčil rozhodl tento krok podniknout a kdy pro to získal i podporu celé horní komory, je to krok sympatický. Deník N, 4. září 2020

Předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil měl pro cestu na Tchaj-wan podporu celé horní komory. Z přítomných 52 senátorů hlasoval proti usnesení na podporu cesty jediný. Ten svůj hlas zdůvodnil nedostatečným seznámením s „výhružným" dopisem Jaroslavu Kuberovi.

skrýt celé odůvodnění

Na 23. schůzi Senátu PČR navrhl kvůli čínskému vyhrožování senátor Pavel Fischer, pověřený Výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, k projednání „Návrh usnesení Senátu k pokusům Čínské lidové republiky o vměšování do vnitřních záležitostí České republiky." Z přítomných 52 senátorů hlasovalo 50 pro, Jiří Cieńciała, člen senátorského klubu hnutí ANO, aktuálně bez politické příslušnosti, se zdržel hlasování a nezařazený senátor Jaroslav Doubrava, aktuálně za Severočeši.cz, jako jediný hlasoval proti. „Zdůvodnil to tím, že se s dokumentem z čínské ambasády, který byl nalezen v pozůstalosti Vystrčilova předchůdce Jaroslava Kubery (ODS) a je veřejně dostupný, prý neměl možnost seznámit.“ Zahraniční výbor Senátu vydal usnesení už 11. března 2020, avšak k projednání na plénu došlo až 20. května. V jednom z bodů tohoto usnesení bylo i vyjádření podpory, „aby právě v tomto kontextu to byl předseda Senátu PČR, kdo v doprovodu podnikatelské delegace navštíví Tchaj-wan.“ Čína se proti české cestě na Tchaj-wan tvrdě ohrazovala.

Cestu pak Vystrčil oficiálně oznámil 9. června 2020. Na Tchaj-wan odletěl 29. srpna 2020.

V devadesátičlenné delegaci bylo pak kromě Vystrčila dalších sedm senátorů, například 1. místopředseda Senátu Jiří Růžička, předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer nebo předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Lumír Kantor.

To, že se cesta na Tchaj-wan uskutečnila za podpory Senátu PČR, pak Miloš Vystrčil zmínil i ve svém projevu 31. srpna na Národní univerzitě Chengchi na Tchaj-wanu.

Závěrem doplňme, že neověřujeme, zda je krok Miloše Vystrčila sympatický, či nikoliv. Jedná se o hodnotový soud Alexandra Vondry a jako takový jej ověřovat nemůžeme.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

Kde je ten slib Hongkongu „jedna země, dva systémy“? Peking ho totálně pošlapal a Tchaj-wan může být další na řadě. Deník N, 4. září 2020

28. května letošního roku přijalo Všečínské shromáždění lidových zástupců značně kontroverzní zákon, který je obecně považován za nástroj ohrožující dosavadní práva Hongkongu. Zda může být Tchaj-wan další na řadě, je do značné míry predikcí a není předmětem hodnocení.

skrýt celé odůvodnění

O slibu, který europoslanec Vondra zmiňuje, jsme psali například v tomto výroku. K přechodu vlády nad Hongkongem od Velké Británie k Čínské lidové republice došlo roku 1997. Stalo se tak na základě britsko-čínské dohody přijaté roku 1984, kdy byl ustanoven právě systém „jedna země, dva systémy“. Ten Hongkongu zaručuje zachování značné míry autonomie, a to po dobu padesáti let (do roku 2047). Čína se tak zavázala k zachování společenského a hospodářského systému, právního řádu a občanských svobod Hongkongu. Konkrétně je tato záležitost stanovena v článku 5 (.pdf, str. 58) Základního zákona, který říká, že socialistický systém a jeho politika se nebudou v Hongkongu uplatňovat a po dobu 50 let se nebude měnit předchozí kapitalistický systém a způsob života. 

V případě „totálního pošlapání (slibu) Pekingem“ pak lze předpokládat, že Alexandr Vondra naráží především na nedávné přijetí tzv. bezpečnostního zákona Všečínským shromážděním lidových zástupců. K němu jsme se vyjádřili podrobněji zde. Od 28. května 2020, kdy byl zákon přijat, panuje obava, že by mohl narušit svobody a práva daná Hongkongu při jeho znovupřipojení k Číně. Po přijetí tohoto předpisu Čínou vydala Evropská unie prohlášení, v němž vyjadřuje obavy z narušení autonomie Hongkongu a zároveň je hluboce znepokojena snahou Číny neplnit své mezinárodní závazky, které přijala při převzetí Hongkongu. 

K tomuto prohlášení se připojily i některé další evropské státy, které přitom nejsou součástí EU, např. Island, Norsko, Černá Hora či Albánie. O situaci v Hongkongu se ovšem zajímají i další státy světa a své znepokojení nad tamní situací vyjádřila například i Velká Británie, Kanada, USA nebo Austrálie. Zákon posílil již probíhající protesty, které měly za cíl mimo jiné vyjádřit nesouhlas s navrhovaným zákonem, který by umožnil vydávání podezřelých do pevninské Číny a následný soudní proces před orgány ovládanými Komunistickou stranou. Demonstrace se však dlouhodobě střetávají s represivními akcemi.

Vzhledem k postoji zmíněných evropských i mimoevropských zemí, stejně jako řady tuzemských (Euro, iRozhlas nebo Novinky) i zahraničních (Financial Times či The Guardian) medií lze konstatovat, že Čína skutečně podkopává slib, spočívající v záruce demokracie, vytvářením nástrojů pro jeho destrukci. Stejného názoru je i Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva.

Pokud jde o předpověď Tchaj-wanu jako dalšího území, které bude čelit tlaku Čínské lidové republiky, nezbývá než se omezit na tvrzení, že budoucnost nikdo nezná. Tchaj-wan tak může být další na řadě, ale nemusí. Vzhledem ke zhoršujícím se vztahům mezi oběma zúčastněnými lze ale scénář, ve kterém spor eskaluje, vidět jako reálnou možnost.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

Já jsem byl na Tchaj-wanu na inauguraci prezidentky Cchaj Jing-wen před čtyřmi roky. Deník N, 4. září 2020

V květnu 2016 se Alexandr Vondra zúčastnil inaugurace tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen.

skrýt celé odůvodnění

V květnu 2016 se prezidentkou Tchaj-wanu stala Cchaj Jing-wen. Jde o první ženu, která na Tchaj-wanu tuto funkci zastává.

Její inaugurace v Tchaj-peji (.pdf, s. 1) se zúčastnil vedle europoslankyně Michaely Šojdrové i Alexandr Vondra.