Demagog.cz

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra (ODS)

  • 26
  • 7
  • 1
  • 1

Výroky

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

Jsem členem Spolku přátel Tchaj-wanu…
Deník N, 4. září 2020

Alexandr Vondra je členem skupiny EP-Taiwan Friendship Group.

skrýt celé odůvodnění

EP-Taiwan Friendship Group je neformální skupinou poslanců v rámci Evropského parlamentu, jejíž cílem je posílení pochopení a přátelství mezi Evropským parlamentem, respektive EU, a Tchaj-wanem. Ve veřejně dostupných zdrojích se bohužel nikde nedá dohledat seznam členů této skupiny, byla nám však poskytnuta kopie přihlášky Alexandra Vondry. Právě vyplněním přihlášky se europoslanec Vondra stal členem tohoto spolku.

Další členkou tohoto spolku je například česká europoslankyně Michaela Šojdrová.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

Nikdo u nás neřekl, že odstupujeme od deklarované politiky (jedné Číny, pozn. Demagog.cz). Deník N, 4. září 2020

V souvislosti s cestou Miloše Vystrčila na Tchaj-wan zopakovala vláda ústy ministra zahraničních věcí Petříčka, že stále zastává politiku jedné Číny. Vůči této politice se nevymezili ani členové delegace, která Tchaj-wan navštívila.

skrýt celé odůvodnění

Výrok Alexandra Vondry směřuje k návštěvě Tchaj-wanu, kterou spolu s devadesátičlennou delegací podnikl předseda Senátu Miloš Vystrčil. K cílům své cesty uvedl: „Budeme se snažit podpořit naše podnikatele v tom, aby navázali dobré obchodní kontakty, uzavřeli zajímavé kontrakty a tím došlo ke zlepšení konkurenceschopnosti naší ekonomiky, a to jak z hlediska exportu na Tchaj-wan, tak z pohledu zvýšení tchajwanských investic v České republice.“

K otázce, co znamená cesta na Tchaj-wan pro českou politiku jedné Číny, v rozhovoru pro Českou televizi Miloš Vystrčil uvedl: „Dle mého názoru se nám vyplatí spolupracovat s demokratickou zemí, jako je Tchaj-wan. Je to výhodné po stránce hospodářské, vědecké i kulturní. Nenarušuji žádný princip jedné Číny, protože tam nejedu vyhlašovat nezávislost Tchaj-wanu.

Proti této cestě se od počátku stavěla Čína. Například čínské velvyslanectví cestu označilo za hrubé porušení národní suverenity Číny a vážné zasahování do čínských vnitřních záležitostí. Čínský ministr zahraničních věcí na adresu Miloše Vystrčila prohlásil, že „překročil červenou čáru“.

Proti Vystrčilově cestě se vyslovila i řada českých politiků. Prezident Zeman například prohlásil, že se ze strany předsedy Senátu jednalo o „klukovskou provokaci“. Cestu odmítl podpořit i premiér Babiš, předseda Sněmovny Vondráček, předseda koaliční ČSSD Hamáček. Ministr zahraničí Petříček upřesnil, že „na naší politice vůči Číně, kterou jsme si definovali v 90. letech, se nic nemění.“ Česká republika dlouhodobě zastává politiku jedné Číny, z níž plyne skutečnost, že Tchaj-wan není Českou republikou považován za samostatný stát (o politice jedné Číny jsme detailněji psali zde). K této politice se ústy ministra zahraničních věcí Petříčka přihlásila opět vláda na konci letošního srpna, když Petříček uvedl: „Pozice vlády je dlouhodobě neměnná. Naše vláda, stejně jako všechny předchozí, má politiku jedné Číny.“ Dodejme, že v minulosti se k politice jedné Číny přihlásil přímo i prezident Zeman.

Shrneme-li uvedené poznatky, pak mezi relevantními představiteli státu nenajdeme nikoho, kdo by se výslovně stavěl proti politice jedné Číny. Naopak se k ní v souvislosti s uvedenou cestou opětovně přihlásila vláda a tradičně ji zastává i prezident republiky. Stejně tak nenajdeme veřejné prohlášení, jímž by se proti politice jedné Číny postavil nějaký z politiků, kteří se účastnili cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

Čínský ministr zahraničí prohlásil, že překračujeme červenou čáru. Deník N, 4. září 2020

Ministr zahraničí Číny Wang I prohlásil na tiskové konferenci 1. září, že předseda českého Senátu Miloš Vystrčil svou cestou na Tchaj-wan „překročil červenou čáru“.

skrýt celé odůvodnění

O okolnostech výpravy na Tchaj-wan, o jejím vlivu na politiku jedné Číny, kterou Česká republika poslední desítky let praktikuje, i o názorech jednotlivých představitelů moci na plány předsedy Senátu jsme již psali zde. Připomeňme však, že postoj Číny vůči cestě druhého nejvyššího ústavního činitele na zmíněný ostrov je dlouhodobě negativní. Čína Tchaj-wan považuje za vzbouřenou provincii a návštěvu označuje za hrubé porušení národní suverenity Číny. Svůj nesouhlas již vyjádřili v době, kdy cestu plánoval Vystrčilův předchůdce Jaroslav Kubera (ODS).

K cestě se na tiskové konferenci (video) vyjádřil i čínský ministr zahraničí Wang I. Konkrétně prohlásil: „Tchaj-wan je čínským teritoriem (…). A země, které s Čínou udržují diplomatické vztahy, to musí uznat." Na adresu předsedy Senátu Vystrčila dodal: „Překročil červenou čáru. Čína musí svou suverenitu a teritoriální integritu bránit.“ (dotyčný výrok lze nalézt ve videu v čase 40:35). O výrocích Wanga I shodně informují tuzemská média (namátkou iRozhlas, Aktuálně, Hospodářské Noviny, iDnes či Novinky.cz) nebo například agentura Reuters.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

Ani Václav Havel tam jako prezident nejel. Jel tam až jako soukromá osoba (na Tchaj-wan, pozn. Demagog.cz). Deník N, 4. září 2020

Václav Havel navštívil Tchaj-wan v listopadu 2004, tedy v době, kdy již nebyl úřadujícím prezidentem České republiky. Dle archivu internetových stránek Pražského hradu Václav Havel jako prezident nenavštívil Tchaj-wan ani Čínskou lidovou republiku.

skrýt celé odůvodnění

Na oficiálních internetových stránkách Pražského hradu lze nalézt odkaz na archiv těchto stránek, který obsahuje také informace o Václavu Havlovi. V části „Zahraniční politika“ se zde pak nachází seznam zemí, které Václav Havel navštívil v úřadu prezidenta České republiky. Mezi vyjmenovanými státy se však neobjevuje Tchaj-wan ani Čínská lidová republika, která Tchaj-wan považuje za jednu ze svých provincií.

Návštěvu Tchaj-wanu Václav Havel podnikl až v listopadu 2004 v rámci své cesty po jihovýchodní Asii, tedy nikoliv v rámci svého prezidentského mandátu, který vypršel 2. února 2003.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra: Bylo to (cesta na Tchaj-wan, pozn. Demagog.cz) doprovázené velmi tvrdými výhrůžkami jak proti Jaroslavu Kuberovi, tak proti Miloši Zemanovi.

Renata Kalenská: Vystrčilovi.

A. Vondra: Miloši Vystrčilovi! Deník N, 4. září 2020

Čína v souvislosti s cestou na Tchaj-wan oběma předsedům Senátu skutečně vyhrožovala. Jaroslavu Kuberovi prostřednictvím dopisu, Miloši Vystrčilovi především na konferenci čínského ministra zahraničí. Vondrovo přeřeknutí v hodnocení nereflektujeme.

skrýt celé odůvodnění

Výrok se týká cesty předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan a postoje Číny souvisejícího s touto návštěvou. O okolnostech výpravy jsme extenzivně psali již dříve. Nicméně za připomenutí stojí, že postoj Číny vůči cestě druhého nejvyššího ústavního činitele na zmíněný ostrov je dlouhodobě negativní. Čína totiž Tchaj-wan považuje za vzbouřenou provincii a návštěvu označuje za hrubé porušení své národní suverenity.

Svůj nesouhlas vyjádřili již v době, kdy výpravu plánoval Vystrčilův předchůdce Jaroslav Kubera (ODS). Konkrétně v „dopise“ z ledna 2020 stojí: „(…) (tehdejší předseda belgického senátu Jacques Brotchi, který Taiwan navštívil v květnu 2019, již odstoupil z funkce a byl mu udělen celoživotní zákaz vstupu do Číny). (…) České podniky, které mají ekonomické zájmy v Číně, budou muset za návštěvu Taiwanu předsedou Kuberou platit. Návštěva Taiwanu předsedou Kuberou nikomu nepřispěje“. Kuberova cesta se však neuskutečnila, pár dní po obdržení výhružného dopisu zemřel.

Jeho nástupce Miloš Vystrčil se však v plánech rozhodl pokračovat a cestu podnikl. K tomu se v této souvislosti na tiskové konferenci (video, čas 40:35) vyjádřil čínský ministr zahraničí Wang I: „Překročil červenou čáru. Čína musí svou suverenitu a teritoriální integritu bránit. (…) Donutíme ho zaplatit vysokou cenu za jeho krátkozraké chování a politický oportunismus“.

Zda šlo o „velmi tvrdé“ výhružky, je vesměs subjektivním hodnocením. O jejich praktickém dopadu však svědčí v prvním případě (Jaroslava Kubery) reakce tuzemských médií (například iRozhlas, Hospodářské noviny, ČT24, Novinky) či Senátu ČR, který se o dopise rozhodl jednat na návrh svého zahraničního výboru. Při této příležitosti se Senát ohradil proti výhružnému tónu zmiňovaného dopisu a konstatoval, že „toto sdělení překročilo hranici vměšování do vnitřních záležitostí České republiky a je v rozporu s prohlášením ministerstev zahraničních věcí České republiky a Čínské lidové republiky z roku 2014“. V hlasování se pouze jediný senátor vyslovil proti. Obdobný postoj zaujali i nejvyšší ústavní představitelé.

V případě druhém (Miloše Vystrčila) vypovídá i nezvyklá pozornost zahraničního zpravodajství (The Print, Financial Times, Bloomberg, CNBC, The Diplomat) nebo podpora Evropské komise, Slovenska, francouzského ministerstva zahraničí či Heika Maase (Německo). Podpora nejčastěji spočívá v označení čínských výhrůžek za nepřijatelné.

Vzhledem k výše uvedenému hodnotíme výrok jako pravdivý. Současně dodáváme, že z kontextu tvrzení, z položené otázky i následné opravy jasně vyplývá, že zmínka o prezidentu Zemanovi byla pouhým omylem. Vondrovo přeřeknutí tak pochopitelně nereflektujeme v hodnocení výroku.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

Ty tchajwanské (investice oproti čínským, pozn. Demagog.cz) jsou asi desetkrát větší. Deník N, 4. září 2020

Takto vysoké (ba vyšší) byly tchajwanské investice pouze do oblasti zpracovatelského průmyslu v roce 2017. Za rok 2018 jsou již naopak čínské investice do tohoto odvětví cca 2,7× větší. V případě celkové výše investic pak Čína nad Tchaj-wanem vede dlouhodobě.

skrýt celé odůvodnění

Pro kontext předešleme, že výrok se podobá tvrzení ekonoma Lukáše Kovandy o Tchaj-wanu jako o 14krát významnějším investorovi v ČR oproti Číně. To se několikrát objevilo v českých médiích – vždy však s upřesněním, že se jedná o investice v českém zpracovatelském průmyslu. Pro kontext dodejme, že například server Hlídací pes poněkud nešťastně zvolil zjednodušující titulek „Tchaj-wan: v ČR 14krát větší investor než Čína“. I v tomto textu se nicméně píše o stavu „přímých investic v českém zpracovatelském průmyslu“.

Nejednalo se tedy o data vztahující se k celkovým investicím Číny a Tchaj-wanu v ČR. Popisovaná čísla byla také navíc uváděna pouze za období, které končilo 31. prosincem 2017.

Pokud budeme vycházet z dat, která jsou nyní (v září 2020) dostupná na stránkách České národní banky (ČNB), musíme označit výrok Alexandra Vondry za nepravdivý. Přehled ČNB totiž nabízí i informace o stavu „přímých zahraničních investic v ČR podle zemí“ za roky 2014 až 2018. (Údaje za rok 2019 zde ještě zveřejněny nebyly.) Z nich lze vyčíst, že situace je spíše opačná, tedy že celkový stav přímých investic do ČR je vyšší u Číny než u Tchaj-wanu.

Podle metodiky ČNB se výpočet přímých zahraničních investic stanovuje jako součet základního kapitálu, reinvestovaného zisku a ostatního kapitálu (.pdf, str. 2–3).

I pokud bychom se podívali na aktuální údaje o výši investic ve zpracovatelském průmyslu (nejnovější data ČNB jsou opět za rok 2018), situace se oproti roku 2017 významně změnila. Tchajwanské investice do tohoto sektoru dosahují výše 1 360,8 milionu korun, zatímco investice čínské 3 669,3 milionu korun.

Tématem se pak zabýval například zpravodajský server denik.cz, který také k článku uvedl: „Vyznat se v číslech, která vycházejí z různých databází a často hovoří protichůdně, je složité i pro ekonomy. Navíc je velmi ošidná struktura těchto investic. Platí to především pro ty čínské, které často nejsou investicemi v pravém smyslu, ale spíše skupováním majetku a různými akvizicemi (například pražské Slavie).“

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

Pak je tu obchod. Tam sice máme s Čínou jako každá západní země obrovský deficit Deník N, 4. září 2020

Většina západních států včetně USA a také Evropská unie jako celek mají opravdu deficit zahraničního obchodu s Čínou. Řada zemí vč. Německa a Francie však dosahuje kladných bilancí.

skrýt celé odůvodnění

Česká republika skutečně má zápornou bilanci obchodu s Čínou. Jinými slovy to znamená, že import čínského zboží a služeb je vyšší než český export do Číny. Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu (.xlsx) v první polovině roku 2020 dosahoval schodek vzájemné obchodní bilance mínus 11 mld. eur. Bilance vzájemného obchodu je záporná dlouhodobě, přičemž od roku 2016 do roku 2019 se rozdíl mezi vývozem a dovozem stále prohlubuje. V roce 2019 byl dovoz z Číny do Česka o celých 21,783 mld. eur vyšší než vývoz z ČR do Číny.

Není ovšem pravda, že by na tom byla takto i každá jiná západní země. Podle dat Světové banky mělo v roce 2018 kladnou bilanci zahraničního obchodu s Čínou například Švýcarsko, Německo, Irsko či Francie. Německo vyvezlo zboží v hodnotě o celých 28 mld. dolarů vyšší nežli z Číny dovezlo, Francie kupříkladu dosáhla přebytku lehce nad miliardu dolarů.

Je pravda, že v zahraničním obchodu s Čínou mají veliký deficit Spojené státy americké (za rok 2018 dle Světové banky -323,7 mld. dolarů) a také Evropská unie jako celek. Z posledních dostupných dat Eurostatu lze vyčíst, že celkový deficit v obchodu mezi EU a Čínou v roce 2019 dosáhl výše 164 mld. eur. Vývoz z EU do Číny odpovídal 198 mld. euro, dovoz z Číny do EU pak 362 mld. eur. Zápornou bilanci obchodu s Čínou má EU kontinuálně posledních deset let a trendem spíše je, že se tento deficit lehce zvyšuje.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

Za posledních dvacet let tam na návštěvě byl jenom jeden předseda Senátu, a to z Belgie. Deník N, 4. září 2020

V roce 2019 navštívil Tchaj-wan předseda belgického Senátu Jacques Brotchi. Byť ve 21. století navštívili Tchaj-wan zástupci řady dalších zemí, mezi vrcholnými představiteli státu byla tato návštěva dosud ojedinělá.

skrýt celé odůvodnění

Dostupné zprávy o návštěvě předsedy Senátu na Tchaj-wanu ve 21. století jsou pouze ty o belgickém předsedovi Senátu. Jacques Brotchi svou cestu podnikl jako člen tříčlenné delegace v květnu 2019. V rozhovoru pro Aktualne.cz Brotchi uvedl, že byl čínskou stranou před cestou varován, aby neposkytoval žádná veřejná prohlášení, což podle svých slov dodržel. 

Tchaj-wan navštívily i jiné senátní delegace. Například francouzská delegace roku 2010 nebo delegace z Polska roku 2017. Ani jeden člen těchto delegací ovšem nebyl předsedou Senátu nebo jiným vrcholným představitelem státu (byť v obou uvedených delegacích byli přítomni tehdejší místopředsedové senátů Catherine Tasca, respektive Adam Bielan). Další významnou zahraniční návštěvou byla i návštěva Alexe Azara, ministra zdravotnictví USA. Během této návštěvy v dubnu 2020 se setkal i s tchajwanskou prezidentkou.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

Jel tam sám se svou sekretářkou, byl to lékař a na Tchaj-wan nejel s politickými ambicemi. Deník N, 4. září 2020

Na cestě, kterou podnikl Jacques Brotchi jako předseda belgického Senátu, ho doprovodila jeho manželka společně s vedoucím protokolu. Cílem cesty bylo zlepšení meziparlamentních, zdravotnických a obchodních vztahů.

skrýt celé odůvodnění

Tehdejší předseda belgického Senátu, Jacques Brotchi, podnikl svou cestu na Tchaj-wan v datu od 3. do 6. května 2019. Doprovázela ho jeho manželka a vedoucí protokolu belgického Senátu Thibaut Cardon. Během této cesty se Jacques Brotchi setkal s prezidentkou Tchaj-wanu Tsai Ing-wenovou, tchajwanskými ministry zahraničí a zdravotnictví, navštívil Belgickou kancelář v Tchaj-peji, muzeum umění a jiné. Tchajwanské ministerstvo zahraničí jako cíl této návštěvy označilo posílení meziparlamentních, zdravotnických a obchodních vztahů mezi oběma zeměmi.

Z důvodu jeho cesty v roce 2019 mu však bylo následně zakázáno zúčastnit se dalšího neurochirurgického kongresu, který se konal v čínském Pekingu. Samotní organizátoři tohoto kongresu mu sdělili, že vzhledem k tomu, že se jedná o akci vědeckou, nikoliv politickou, nesmí na ní promluvit.

Jacques Brotchi, původním povoláním neurochirurg, navštívil Tchaj-wan již dříve, a to jako předseda Světové federace neurochirurgických společností.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

Po té cestě okamžitě rezignoval. Respektive přiměla ho k tomu belgická vláda (předsedu belgického Senátu po jeho cestě na Tchaj-wan, pozn. Demagog.cz). Deník N, 4. září 2020

Tehdejší předseda belgického Senátu, Jacques Brotchi, opravdu skončil ve funkci krátce po své cestě na Tchaj-wan. Jenomže nerezignoval, o mandát přišel po volbách.

skrýt celé odůvodnění

Jacques Brotchi svou cestu na Tchaj-wan podnikl v květnu roku 2019, konkrétně od 3. do 6. května. Krátce po této návštěvě Brotchi skončil v pozici předsedy Senátu, kterou vykonával od konce roku 2018. Stalo se tak ovšem na základě voleb, které se uskutečnily koncem května 2019, a po kterých došlo k výrazné generační obměně belgického Senátu. Krátce poté, co Jacques Brotchi opustil post předsedy Senátu, navíc opustil i Městskou radu města Uccle a tím ukončil i celou svou politickou kariéru. 

Sám Jacquas Brotchi popírá jakékoliv spekulace o tom, že by o svůj mandát přišel v důsledku své cesty na Tchaj-wan. „Nemůžou tlačit na vaše politiky tvrzením, že já jsem kvůli Tchaj-wanu musel odstoupit. Nikdy jsem neměl se svou vládou problém. Odsloužil jsem mandát v takové délce, jaká byla od začátku v plánu.“ Cesta se pak prý uskutečnila se souhlasem belgického ministerstva zahraničí, ohradil se v minulosti Jacques Brotchi proti tvrzení čínské ambasády v Praze, která se právě ve spojitosti s jeho osobou obrátila na českou stranu ve věci plánované cesty Jaroslava Kubery na Tchaj-wan.