Demagog.cz

Karla Maříková

Karla Maříková (SPD)

  • 3
  • 0
  • 1
  • 0

Výroky

Karla Maříková

Karla Maříková

Vážený pane premiére, ve středu 2. května se v Marákéši uskutečnila 5. ministerská konference euro-afrického dialogu o migraci a rozvoji, který je označován jako Rabatský proces. Českou republiku na jednání zastupoval ministr v demisi Metnar a jménem ČR souhlasil s politickou deklarací a akčním plánem euro-afrického dialogu o migraci a rozvoji, tzv. Marakéšskou deklarací. Interpelace na předsedu vlády, 24. května 2018

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Dne 2. května 2018 proběhla 5. evropsko-africká ministerská konference o migraci a rozvoji. Tato iniciativa bývá zkráceně nazývána také Rabatským procesem. Českým zástupcem na konferenci byl současný ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar. Představitelé zúčastněných zemí následně přijali společné prohlášení, které bývá označováno jako Marakéšská deklarace.

Rabatský proces je jednou z regionálních iniciativ, které se snaží podpořit vzájemnou komunikaci a spolupráci v otázkách migrace, místního rozvoje a spolupráce mezi státy severní i střední Afriky a státy EU. Název je odvozen od místa první schůzky v roce 2008 v hlavním městě Maroka Rabatu (. pdf, str.10–12).

Dne 2. května 2018 proběhla již 5. ministerská konference v rámci Rabatského procesu v bývalém hlavním městě Maroka Marakéši. Českou republiku na místě zastupoval současný ministr v demisi Lubomír Metnar, který shrnul pozici ČR takto:

„Česká republika je připravena expertně i finančně přispět k dalšímu rozvoji rabatského procesu a spolupráci Evropské unie a Afriky. I nadále chceme být aktivní, a to především v realizaci aktivit pomáhajících stabilizovat osoby co nejblíže zemím jejich původu, ve vytváření opatření vedoucích k posilování ochrany hranic a k boji proti pašeráckým sítím v Africe. Za zásadní považuji i posílení vzájemné spolupráce na návratech. Konference byla velmi důležitá, neboť nejde domlouvat spolupráci s africkými státy, když s nimi nebudeme mluvit napřímo. Žádné nové závazky však nepřijímáme.“
Výsledkem konference bylo jednak potvrzení pokračování této iniciativy, jednak přijetí společné deklarace a akčního plánu s cílem dalšího rozvoje. Deklarace byla dle prohlášení ministerstva vnitra přijata jednomyslně s výjimkou Maďarska, které se ale chce i nadále podílet na pokračování Rabatského procesu. Tato deklarace je ze strany ČR chápana jako legálně nezávazný dokument.

Karla Maříková

Karla Maříková

Kupříkladu ve třetím cíli je vyjádřena podpora pravidelné migrace a mobility především mladých lidí a žen mezi Evropou a severní, východní a centrální Afrikou, i napříč těmito regiony. Podle politického prohlášení účastníci konference dokonce považují migraci za jeden ze zdrojů ekonomického rozvoje a růstu. Interpelace na předsedu vlády, 24. května 2018

Výrok je hodnocen jako zavádějící kvůli tomu, že je sice pravdou, že tento cíl v prohlášení opravdu je, ale je zavádějící ho vztahovat k migraci obecně. A to vzhledem k tomu, že je to pouze jeden z cílů jedné z pěti hlavních oblastí deklarace, která se zabývá problematikou legální migrace a zaměstnanecké mobility speciálně.

Marakéšská deklarace zmiňuje pět hlavních oblastí, které by se měly stát hlavním cílem snah deklarujících států v nejbližší budoucnosti:

  • oblast výhod migrace a problematiky,
  • oblast legální migrace a mobility,
  • oblast ochrany a azylového řízení,
  • oblast prevence a boje proti nelegální migraci, pašeráctví a obchodu s lidmi,
  • oblast návratu, zpětného převzetí a reintegrace.

Oblast legální migrace a mobility (.pdf, str. 5) deklarující strany chápou jako důležitou a chtějí zajistit její posílení a rozvoj především pro určité kategorie cestujících. Vyjadřují se v takto:

„... recognise the need to encourage and to strengthen the pathways to regular migration, based on efficient civil registration systems, and to promote the mobility of certain categories of travellers (in particular, businessmen and businesswomen, young professionals or researchers) between European and North, West and Central African countries.“

V této je oblasti pak vytyčený cíl číslo 3 v překladu: „...podpora legální migrace a mobility, obzvláště u mladých osob a žen, mezi Evropou a severní, západní a centrální Afrikou, a mezi těmito regiony navzájem. Cíl by se měl specificky zaobírat jen legální migrací dle možností a potřeb jednotlivých pracovních trhů, ochranou a právy pracovníků a podporou dobrých postupů a faktorů v rámci mezi a mimoregionální mobility.

V otázce dopadů migrace na rozvoj států se deklarující státy v prohlášení (. pdf, str. 4) přihlásily k zásadám rozvojové Agendy 2030 přijaté OSN, která ve svém cíli číslo 10.7 hovoří o tom, že ke snižování nerovnosti mezi a uvnitř států je potřeba zajistit řádnou, legální a bezpečnou možnost migrace a mobility lidí, a to za využití plánované a organizované migrační politiky. Lze tedy tvrdit, že obecně organizovaná (ve smyslu státem kontrolovaná) legální migrace je považována za jeden z pozitivních zdrojů rozvoje a růstu států.

Karla Maříková

Karla Maříková

Jediným evropským účastníkem konference, který měl nesouhlasné stanovisko, bylo Maďarsko. Interpelace na předsedu vlády, 24. května 2018

Začátkem května 2018 se v Marakéši konala ministerská konference Rabatského procesu, které se účastnili evropské a africké státy. Předmětem konference byla podpora střední, severní a západní Afriky v boji proti nelegální migraci, pašování lidí a převaděčství, zaznělo i téma návratů nelegálních migrantů zpět do afrických zemí.

Výsledkem konference bylo přijetí Marakéšské politické deklarace a Marakéšského akčního plánu do roku 2020 - nejsou to ovšem právně závazné politické dokumenty. Maďarsko vyjádřilo nesouhlas s deklarací a akčním plánem jako jediná z evropských zemí.

Karla Maříková

Karla Maříková

Z jakého důvodu měl ministr Metnar v Marakéši za Českou republiku souhlasné stanovisko, když vaše vláda nemá důvěru Poslanecké sněmovny, a tak nemá mandát činit jakákoliv zásadní rozhodnutí. Interpelace na předsedu vlády, 24. května 2018

Z textusamotné deklarace vyplývá, že Česká republika přijímá Marakéšský program pro období 2018–2020 a souhlasí s ním. Ministr Metnar nemusel deklaraci fyzicky podepsat, nicméně s ní musel alespoň neformálně souhlasit. Postoj vlády k této otázce byl probírán na jednání vlády 18. dubna 2018. Slovy Richarda Brabce na následné tiskové konferenci:

Dále jsme také probírali strategii na podporu stabilizace a rozvoje zemí Sahelu pro příští období. A tam vlastně už pan premiér, který v rámci své návštěvy Bruselu v únoru zmínil, že Sahel je klíčovým regionem z hlediska bezpečnosti a migrace. My jako Česká republika se na podpoře Sahelu, nebo zemí Sahelu, budeme podílet finančně z rozpočtu Ministerstva obrany, Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva vnitra, celkem 4.000.000 eur v letošním roce. Také jsme rozhodli o vzniku zastupitelského úřadu s působností pro země Sahelu.