Demagog.cz

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib (Piráti)

  • 8
  • 1
  • 2
  • 1

Výroky

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

To je jistě zajímavý nápad, postupovat od počátku nezákonně. Myslím, že takto na to jdou třeba v Rusku. Nicméně zakazování demonstrací i podle paragrafu 10 je v režimu tzv. přenesené působnosti. Tedy řeší to úřad a volení komunální politici do toho ze zákona ani nesmí zasahovat. Twitter, 18. října 2020

Podle § 10 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, rozhoduje v přenesené působnosti o zákazu demonstrace skutečně úřad, kde byla demonstrace nahlášena. Při potlačování demonstrací v Rusku pak k pochybení dochází.

skrýt celé odůvodnění

To je jistě zajímavý nápad, postupovat od počátku nezákonně. Myslím, že takto na to jdou třeba v Rusku. Nicméně zakazování demonstrací i podle paragrafu 10 je v režimu tzv. přenesené působnosti. Tedy řeší to úřad a volení komunální politici do toho ze zákona ani nesmí zasahovat.

— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) October 18, 2020

Předně uveďme, že ověřujeme jen tu část tweetu, ve které se vyskytují faktická tvrzení, a nehodnotíme, jestli je něco dobrý nápad, či ne. Analyzujeme tedy jen tu část, ve které Zdeněk Hřib zmiňuje daný zákon s paragrafem a nezákonné potlačování demonstrací v Rusku.

Realizace shromažďovacího práva je v České republice založena na oznamovacím principu, nikoli na principu povolovacím. Příslušný úřad tedy přijímá oznámení svolaného shromáždění a nepřísluší mu, až na zákonem stanovené výjimky, shromáždění zakazovat. Rozhodování o shromáždění je pak dle § 2a zákona 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, skutečně v režimu přenesené působnosti a rozhodování vykonává příslušný úřad, kterému bylo shromáždění oznámeno. V případě demonstrace konané 18. října 2020 na Staroměstském náměstí se podle zmiňovaného paragrafu jedná Magistrát hlavního města Prahy (.docx, str. 1). Ten pak o shromáždění rozhoduje v souladu s § 10 zákona:

„(1) Úřad, jemuž bylo shromáždění oznámeno, je zakáže, jestliže by účel shromáždění směřoval k výzvě:

a) popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů;

b) dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti;

c) jinak porušovat ústavu a zákony.

(2) Úřad shromáždění zakáže též tehdy, jestliže

a) se má konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí pro jejich zdraví,

b) na stejném místě a ve stejnou dobu se má podle dříve doručeného oznámení konat jiné shromáždění, mezi svolavateli nedošlo k dohodě o úpravě doby nebo místa jeho konání a stanovení podmínek podle § 8 odst. 2 by bylo zjevně neúčelné; nelze-li určit, které oznámení bylo doručeno dříve, rozhodne se za účasti zástupců svolavatelů losováním.

(3) Úřad může shromáždění zakázat, má-li být konáno v místě, kde by nutné omezení dopravy a zásobování bylo v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva, lze-li bez nepřiměřených obtíží konat shromáždění jinde, aniž by se tím zmařil oznámený účel shromáždění.

(4) Úřad nemůže shromáždění zakázat z důvodů uvedených v odstavcích 2 a 3, jestliže svolavatel přijal návrh úřadu podle § 8 odst. 1“.

Pokud by úřad na základě porušení některého z výše uvedených bodů chtěl tuto demonstraci zakázat, musel by tak dle § 11 odst. 1 stejného zákona učinit do 3 pracovních dnů od jejího oznámení, ke kterému v případě demonstrace konané 18. října 2020 na Staroměstském náměstí došlo 30. září 2020 (.docx, str. 1).

Dle memoranda komisaře pro lidská práva Rady Evropy z roku 2017 skutečně dochází k pochybení, když v Rusku dochází k násilnému potlačování pokojných protestů, jejichž účastníci se nechovají v rozporu se zákonem. Podle ruských zákonů (.pdf, str. 4) je možné se po uvědomění úřadu pokojně a bezpečně shromažďovat. Toto právo bylo v dalších letech omezováno úpravami (.pdf, str. 6) shromažďovacího zákona, nicméně shromažďování a demonstrace v souladu s ruskými zákony jako takové zakázané nejsou.

Úskalí v zákonnosti potlačování pokojných shromáždění pak tkví v jejich častém nepovolení na základě zmiňovaných úprav (.pdf, str. 6, 7), například zákazu konání shromáždění v blízkosti památek či nutnosti nahlásit demonstraci nejpozději 10 dní před jejím konáním. Proto pak potlačení takových (nepovolených) demonstrací obvykle není v rozporu s ruským právem jako takovým, násilnáneadekvátní (.pdf, str. 10) realizace potlačení demonstrací je však často označována za protiprávní.

Toto násilné rozhánění a zatýkání na základě zmiňovaných právních úprav je odsuzováno a označováno za protiprávní lidskoprávními organizacemi (např.: Human Rights Watch, Amnesty International).

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

Bezpečnostní opatření u těchto akcí probíhá v režii státní policie. Městská policie jim poskytuje vyžádanou součinnost. Obvykle jde třeba o usměrnění dopravy. Twitter, 18. října 2020

Policie ČR dbá na dodržování bezpečnostních opatření na veřejných shromážděních. Městská policie hlavního města Prahy při takových akcích s Policií ČR spolupracuje na základě koordinační dohody z roku 2010, mimo jiné při řízení silničního provozu.

skrýt celé odůvodnění

Zdeněk Hřib zde hovoří o bezpečnostních opatřeních týkajících se demonstrací, v tomto případě konkrétně demonstrace proti vládním opatřením, která se konala 18. října na pražském Staroměstském náměstí. Druhou část tweetu ověřujeme odděleně.

Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, vykládá bezpečnostní opatření na akcích takto: „Je-li důvodná obava, že shromáždění bude rušeno, může svolavatel požádat úřad nebo Policii České republiky, aby shromáždění byla poskytnuta ochrana.“ Dále zákon uvádí, že pokud se svolavateli shromáždění nepodaří „při narušení pokojného průběhu shromáždění zjednat nápravu, požádá bez zbytečného odkladu o potřebnou pomoc úřad nebo Policii České republiky (...). Může tak učinit též, jestliže se účastníci po ukončení shromáždění pokojně nerozejdou.“

18. října 2020 pak Policie ČR na Twitteru uvedla: „V souvislosti s dnešní ohlášenou demonstrací připravila pražská policie bezpečnostní opatření. Několik stovek policistů z pořádkové, kriminální i dopravní služby bude v ulicích Prahy dohlížet na bezpečnost, veřejný pořádek a dodržování aktuálních platných nařízení.“ V navazujícím tweetu PČR sdělila, že kvůli nákaze více než 100 pražských policistů covidem-19 požádala další krajská ředitelství o pomoc při zajištění bezpečnostních opatření na nedělní demonstraci.

Náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek zmínil (video, čas 02:09), že na dodržování bezpečnostních opatření na demonstraci se podílelo téměř 1 000 policistů a více než 600 členů pořádkových jednotek z různých koutů republiky. V průběhu shromáždění podle Vondráška policie zasáhnout nemohla kvůli ústavně zaručenému shromažďovacímu právu (Čl. 19, odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Zasáhla až v momentě, kdy účastníci bezdůvodně napadli policisty.

Co se týče součinnosti Městské policie hlavního města Prahy a státní policie, jejich spolupráci upravuje koordinační dohoda z května 2010. V ní se lze dočíst, že oblast veřejného pořádku, bezpečnosti a majetku osob (.pdf, str. 2) je „ze strany krajského ředitelství policie, městské policie a MHMP (Magistrátu hlavního města Prahy, pozn. Demagog.cz) zajišťována společně zejména v případech (...) oznámení veřejných shromáždění nebo extremistických akcí, při živelních pohromách a při bezpečnostních opatřeních s rizikem.“

Dohoda také hovoří o spolupráci pražské a státní policie při zajišťování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (.pdf, str. 3). A to zejména při řízení silničního provozu a „při zvláštních událostech v dopravě (jako jsou např. závažné (krizové) dopravní nehody, události ovlivněné klimatickými projevy, ohrožení životního prostředí a ostatní skutečnosti mající vliv na dopravu)”.

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

V tomto případě byla vyžádána od Městské policie pomoc několika strážníků s fyzickou ochranou památek na náměstí. Twitter, 18. října 2020

Na dodržování bezpečnostních opatření na veřejných shromážděních dbá Policie ČR. Na demonstraci na Staroměstské náměstí se v souladu s koordinační dohodou státní a městské policie objevili i strážníci; zda pomáhali s „ochranou památek na náměstí“ se nám však nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Zdeněk Hřib zde hovoří o bezpečnostních opatřeních týkajících se demonstrací, v tomto případě konkrétně demonstrace proti vládním opatřením, která se konala 18. října na pražském Staroměstském náměstí. První část tweetu ověřujeme odděleně.

Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, vykládá bezpečnostní opatření na akcích takto: „Je-li důvodná obava, že shromáždění bude rušeno, může svolavatel požádat úřad nebo Policii České republiky, aby shromáždění byla poskytnuta ochrana.“ Dále zákon uvádí, že pokud se svolavateli shromáždění nepodaří „při narušení pokojného průběhu shromáždění zjednat nápravu, požádá bez zbytečného odkladu o potřebnou pomoc úřad nebo Policii České republiky (...). Může tak učinit též, jestliže se účastníci po ukončení shromáždění pokojně nerozejdou.“

18. října 2020 pak Policie ČR na Twitteru uvedla: „V souvislosti s dnešní ohlášenou demonstrací připravila pražská policie bezpečnostní opatření. Několik stovek policistů z pořádkové, kriminální i dopravní služby bude v ulicích Prahy dohlížet na bezpečnost, veřejný pořádek a dodržování aktuálních platných nařízení.“ V navazujícím tweetu PČR sdělila, že kvůli nákaze více než 100 pražských policistů covidem-19, požádala další krajská ředitelství o pomoc při zajištění bezpečnostních opatření na nedělní demonstraci.

Náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek zmínil (video, čas 02:09), že na dodržování bezpečnostních opatření na demonstraci se podílelo téměř 1 000 policistů a více než 600 členů pořádkových jednotek z různých koutů republiky. V průběhu shromáždění podle Vondráška policie zasáhnout nemohla kvůli ústavně zaručenému shromažďovacímu právu (Čl. 19, odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Zasáhla až v momentě, kdy účastníci bezdůvodně napadli policisty.

Co se týče součinnosti Městské policie hlavního města Prahy a státní policie, jejich spolupráci upravuje koordinační dohoda z května 2010. V ní se lze dočíst, že oblast veřejného pořádku, bezpečnosti a majetku osob (.pdf, str. 2) je „ze strany krajského ředitelství policie, městské policie a MHMP (Magistrátu hlavního města Prahy, pozn. Demagog.cz) zajišťována společně zejména v případech (...) oznámení veřejných shromáždění nebo extremistických akcí, při živelních pohromách a při bezpečnostních opatřeních s rizikem.“

Dohoda také hovoří o spolupráci pražské a státní policie při zajišťování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (.pdf, str. 3). A to zejména při řízení silničního provozu a „při zvláštních událostech v dopravě (jako jsou např. závažné (krizové) dopravní nehody, události ovlivněné klimatickými projevy, ohrožení životního prostředí a ostatní skutečnosti mající vliv na dopravu).”

Po boku státních policistů se na demonstraci na Staroměstském náměstí opravdu objevili také strážníci Městské policie. Nepodařilo se nám však ve veřejně dostupných zdrojích dohledat, zda Městská policie hlavního města Prahy pomáhala s „ochranou památek na náměstí“, jak v tweetu uvádí Zdeněk Hřib. Nelze však vyloučit, že se tak ve skutečnosti stalo, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

Některé spoje MHD jsou jednoznačně přetížené. Předvolební debata České televize, 28. září 2018

Problematika přetíženosti některých spojů a nízké hraniční propustnosti některých oblastí pražské MHD je veřejně známým problémem.

skrýt celé odůvodnění

Přetíženost některých linek pražské MHD a nedostatečná dopravní propustnost a obsluha některých míst v Praze a okolí jsou zmiňovány opakovaně částečně v koncepčních dokumentech (Dopravní plán hlavního města Prahy na roky 2018 až 2020 s výhledem do roku 2022 (pdf, str. 22)), ale především v analyticko-prezentačních dokumentech (problémová mapa veřejné dopravy, shrnutí dokumentu P+ analýza, Projekt preference (pdf, kapitoly 3 a 4)) hlavního města Prahy a organizace ROPID. V analýze P+ jsou kritické body dopravy MHD v Praze shrnuty takto (pdf., str. 2):

„V samotné Praze je na horní hranici využití linka C metra, v tramvajové síti pak zejména oblast Karlova náměstí. Přestože se v posledních letech významně zlepšila technická úroveň tramvajových tratí i vozidel, nedaří se rozšiřovat kolejovou dopravu do oblastí s vysokou poptávkou, kde je suplována přetěžovanými autobusy. Síť veřejné dopravy trápí také nevyhovující přestupní body, jejich horší pěší dostupnost či přetrvávající bariérovost některých stanic metra (30%) a zastávek tramvají (20%).“

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

Ten zákon, který urychlí tu výstavbu metra, je zákon, který dali jako pozměňovák Piráti a prosadili to na výboru ve Sněmovně. Takže to metro se dřív postaví bez společného podniku právě díky Pirátům ve Sněmovně. Předvolební debata České televize, 28. září 2018

Pozměňovací návrh má dva autory, Michálka z Pirátů a Nachera z ANO, nejde čistě o návrh Pirátů. Krom toho návrh není dostupný v databázi PSP, není tedy možné zjistit, jaký vliv měl na finální výborovou verzi. Návrh měl i tak širokou podporu jak ve výboru, tak ve Sněmovně.

skrýt celé odůvodnění

Novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury byla vyhlášena v srpnu 2018. Novelu předložila skupina poslanců ze všech 9 poslaneckých klubů.

Z hospodářského výboru také pochází pozměňovací návrh (.pdf, bod 17, str. 5) na zavedení § 4a, který má ulehčit městu při vyvlastňování pozemků nutných k výstavbě dopravní infrastruktury. Pro přijetí pozměňovacího návrhu se vyjádřili (.pdf, hlasování 1., str. 3).

Stejně tak návrh nově obsahuje v příloze spojení „dráhy speciální“ (tedy v tomto případě metro). Návrh, který měl tuto věc do pozměňovacího návrhu přidat, nám poskytl sám Zdeněk Hřib. Tato věc totiž není nikde v systému Poslanecké sněmovny vedena. Z poskytnuté informace vyplývá, že poslanci Michálek a Nacher měli předložit danou věc tak, aby se posléze dostala do zmíněného návrhu výboru. Poslanec Nacher není člen České pirátské strany, je to zástupce hnutí ANO. Budeme-li přistupovat k návrhu tak, že jej předložili tito 2 poslanci, není možné kredit za jeho přijetí (resp. za přijetí dané věci v jiném formátu) připsat jen Pirátům, jak to Hřib činí.

Pozměňovací návrh hospodářského výboru přijali poslanci všech stran. Zdrželi se pouze 2 zástupci České pirátské strany.

Záznam z hlasování pak ukazuje, že celý zákon byl přijat napříč politickým spektrem – pro přijetí totiž byla valná většina přítomných, 156 ze 160.

Dodejme, že zákon by měl urychlit vyvlastňování pozemků nutných k výstavbě komunikací a jiných staveb, v některých případech by mohl ušetřit až 5 let času. V případě výstavby metra D může město v souvislosti s novelou vyvlastňovat pozemky s použitím tzv. mezitímního rozhodnutí. To znamená, že by se mohlo začít stavět nezávisle na sporu o výši náhrady za pozemek. Stavební práce by tak začaly ještě před případným sporem, který může celý proces zdržet o několik let.

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

Já bych ocitoval zástupce ŘSD, který prohlásil 31. 5. 2018, že v tom úseku na severu (Pražského okruhu, pozn. Demagog.cz) jsou opět na začátku. To znamená, že propadly všechny posudky. A je to ŘSD, které je řízené ministerstvem dopravy, kde je pan Ťok za ANO. Předvolební debata České televize, 28. září 2018

Zvukový záznam potvrzuje slova ředitele ŘSD. Posudky propadly, protože byly zpracovány podle starého zákona.

skrýt celé odůvodnění

Citaci Zdeňka Hřiba potvrzuje hlasový záznam, který nám poskytl. Ředitel ŘSD doslova uvádí: "Vzhledem k tomu, že ty dokumentace EIA byly zpracovávány ještě podle starého zákona 244 ještě z 90. let minulého století, kdy bylo na ty stavby vydané právoplatné územní rozhodnutí,  nedostaly tedy výjimku, nebyly zařazeny mezi ty prioritní stavby a tyto stavby jsou prostě zahájeny od začátku a musíme na ně být zpracovaná nová  dokumentace EIA." (...) "Teďka ta severní část, tam samozřejmě v tuhletu chvíli jsme  více méně na začátku." Nahrávku nemáme oprávnění šířit.

Kromě této nahrávky je možné uvést květnový rozhovor s generálním ředitelem ŘSD (.pdf), který se však vyjadřuje v teoretické rovině a k Pražskému okruhu: "Výstavbu by mohla zdržet žaloba, kterou na stavbu k Nejvyššímu správnímu soudu poslali někteří majitelé pozemků pod budoucí dálnicí. (...) Pokud by tato žaloba uspěla, příprava staveb Pražského okruhu by se vrátila téměř na začátek."

Souhlasná stanoviska EIA ke stavbám úseků Pelc-Tyrolka – Balabenka, Balabenka – Štěrboholská radiála a Libeňská spojka byla vydána 11. října 2012. Platnost těchto stanovisek se řídila podle § 10 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí - znění od 01.07.2012. Platnost stanovisek tedy trvala 5 let s možností dalšího prodloužení na 5 let. Základní platnost stanovisek tak vypršela 11. října 2017, o prodloužení stanovisek však bylo zažádáno již v listopadu 2016. Zda byl udělen souhlas s prodloužením, se nám nepodařilo dohledat.

ŘSD je podřízenou organizací Ministerstva dopravy. V době vyřčení údajného výroku zástupce ŘSD z 31. května 2018 byl ministrem dopravy Dan Ťok (ANO).

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

Národní kontrolní úřad jednoznačně řekl, že pan Ťok staví dálnice tempem 16 kilometrů za rok. A tímto tempem budeme těch chybějících 900 kilometrů dálniční sítě chybějící v České republice stavět opravdu hodně dlouho. Předvolební debata České televize, 28. září 2018

Dle Nejvyššího kontrolního úřadu bylo v letech 2013–2017 průměrně zprovozněno 16 kilometrů dálnic ročně, z plánovaných 2073 kilometrů zbývá postavit ještě 833 kilometrů.

skrýt celé odůvodnění

Ve své tiskové zprávě z 29. ledna 2018 (za období 2013–2017) Nejvyšší kontrolní úřad uvádí, že je plánovaná výstavba dálniční sítě na území České republiky ve značném skluzu oproti původním plánům.

Ministerstvo dopravy (v čele s Danem Ťokem) spolu s Ředitelstvím silnic a dálnic a Státním fondem dopravní infrastruktury tak bylo v posledních čtyřech letech schopno v průměru zprovoznit jen 16 kilometrů dálnic za rok. Konkrétnější přehled dokončených prací na dopravní infrastruktuře uvádí Ředitelství silnic a dálnic za poslední tři roky zde. Zároveň nebyla zahájena ani jedna z 15 plánovaných staveb. Původní plán dokončení dálniční sítě se z roku 2010 posunul až na rok 2050.

Největší problémy pomalé výstavby jsou spojené se získáváním územních rozhodnutí a stavebních povolení. V tomto by měla situaci usnadnit Novela zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (schválená poslanci 29. června 2018), která umožňuje výstavbu i na pozemcích, jež státu v danou chvíli ještě nepatří.

Je nutno dodat, že uvedené období se vztahuje i k předchozím vládám. Hnutí ANO má ministerstvo dopravy pod svou kontrolou od začátku roku 2014. V roce 2013 byl nejprve ministrem Zbyněk Stanjura (ODS) a poté Zdeněk Žák (nestraník). Současný ministr dopravy Dan Ťok (ANO) v křesle vystřídal spolustraníka Antonína Prachaře v prosinci 2014.

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

Mám tady graf z oficiální ročenky Městské policie, který ukazuje, jak to bylo ve skutečnosti. To je graf pracovníků Městské policie od roku 2010. 2010 se ujal vlády pan Svoboda, 2011 byl zatčen ředitel Městské policie s úplatkem v autě, 2012 pan Svoboda jmenoval nového ředitele Městské policie. Má to sestupnou tendenci. Předvolební debata České televize, 28. září 2018

Počty pracovníků Městské policie pro Hlavní město Praha mají v posledních letech sestupnou tendenci.

skrýt celé odůvodnění

Dle zprávy o činnosti Městské policie, uveřejněné přímo na jejích stránkách, má chuť občanů podílet se na práci Městské policie sestupnou tendenci. V souvislosti s tímto trendem došlo již v průběhu roku 2013 k zásadní personální reorganizaci. Jejím cílem bylo zefektivnění a zeštíhlení policejní struktury, přehodnocení činností, jež vykonává a eventuálně by vykonávat nemusela, či činností duplicitních. Je však zjevné, že ani tato opatření nepřinesla pražským ulicím více strážníků.

Zdeněk Hřib zmiňuje současného kandidáta na post primátora Bohuslava Svobodu, který tuto funkci již zastával, a to v období od 30. listopadu 2010 do 23. května 2013. Ředitel pražské Městské policie Vladimír Kotrouš byl zatčen 25. listopadu 2011 a vystřídán Eduardem Šusterem.

Graf: Ročenka Městské policie Praha 2016. Str. 10.

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

Původně měla mít městská policie 2520 zaměstnanců (podle dosavadní strategie, pozn. Demagog.cz). V realitě tam byl podstav, myslím, že to bylo kolem 285 pracovníků, kteří tam chyběli. A nově máme schválenou novou strategii rozvoje městské policie, podle které bychom měli mít 2770 zaměstnanců. Předvolební debata České televize, 28. září 2018

Od roku 2010 do roku 2016, s výjimkou roku 2015, počet zaměstnanců městské policie klesal. Do roku 2023 by se pak celkový počet zaměstnanců městské policie měl zvýšit na 2780.

skrýt celé odůvodnění

Zdeněk Hřib ve svém vystoupení (čas 1:00:00) používá graf (viz níže) ze Zprávy (.pdf, str. 10) o činnosti městské policie. Z tohoto grafu však vymazal rok 2009, mezi lety 2009 a 2010 přitom došlo k poměrně výraznému navýšení počtu zaměstnanců městské policie. Část poklesu počtu zaměstnanců mezi lety 2013 a 2014 je přitom způsoben reorganizací městské policie – tato reorganizace se dotkla celkem 289 míst.

Zmiňovaný počet 2520 zaměstnanců se pak vztahuje zřejmě k období 2014–2017. V tomto období měla (.pdf, str. 12) mít podle tehdejší koncepce městská policie skutečně 2520 zaměstnanců, přičemž k 1. lednu 2018 chybělo městské policii 285 zaměstnanců tak, jak Zdeněk Hřib uvádí.

Dne 17. května 2018 pak byla schválena (.pdf, str. 47, bod 62) nová strategie fungování Městské policie hlavního města Prahy do roku 2023. Podle strany 15 nové strategie je počet zaměstnanců městské policie zvýšen na 2780, tedy jen o málo více, než Zdeněk Hřib tvrdí.

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

Naši poslanci předložili ve Sněmovně návrh, jakým způsobem Airbnb řešit. Předložili jsme paragrafové znění, teď k němu bude kulatý stůl. Obsahem toho je, že musíme sdílenou ekonomiku oddělit od podnikání. Předvolební debata České televize, 28. září 2018

Návrh novely zákona č. 565/1900 Sb. o místních poplatcích Piráti ve Sněmovně oficiálně nepředložili, paragrafové znění však existuje a je projednáváno. Z novely skutečně vyplývá snaha oddělit sdílenou ekonomiku od podnikání. Kulatý stůl již proběhl.

skrýt celé odůvodnění

Návrh Pirátů, představený jejich místopředsedou Jakubem Michálkem v květnu 2018, byl formulován jako ,,připomínka vůči návrhu Ministerstva financí na změnu zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích."

Z textu návrhu Pirátů vyplývá, že zodpovědnost za platbu poplatků z pobytu bude spočívat primárně na zprostředkovatelské digitální platformě a až sekundárně na přímém poskytovateli. Návrh doslova říká (změny navržené Piráty jsou uvedeny tučně):

,,§ 3f

Plátcem poplatku z pobytu je

a) poskytovatel úplatného pobytu, pokud poplatek neodvedla digitální platforma podle písmene b)

b) digitální platforma, která pobyt na území obce zprostředkovává, pokud jí tuto povinnost udělilo Ministerstvo financí, nebo pokud uzavřela s obcí veřejnoprávní smlouvu o výběru poplatku podle § 3g".

Oddělení sdílené ekonomiky od podnikání je zase patrné ve změnách navržených v rámci Piráty zcela nově navrženého § 3g, konkrétně pak v článku 3 část b):

,,§ 3g Výběr poplatku digitální platformou

(1) Obec může požádat Ministerstvo financí, aby rozhodlo o tom, že poplatek za pobyt bude vybírat digitální platforma s platební funkcí, která pobyt na území obce zprostředkovává (dále jen „platforma“).

Oficiální cestou Piráti svou verzi novely ve Sněmovně nepředložili. Vlastní návrh novely zákona č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích však stihla 21. září 2018 předložit vláda. Piráti v tiskovém prohlášení z 27. září 2018 označují vládní návrh novely za nekomplexní a plánují pozměňovacími a doplňujícími návrhy prosadit vlastní verzi.

Kulatý stůl s odborníky, pořádaný Piráty, byl v Poslanecké sněmovně uspořádán již 2. července 2018.