Demagog.cz

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib (Piráti)

  • 6
  • 1
  • 2
  • 0

Výroky

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

Některé spoje MHD jsou jednoznačně přetížené.

Problematika přetíženosti některých spojů a nízké hraniční propustnosti některých oblastí pražské MHD je veřejně známým problémem.

skrýt celé odůvodnění

Přetíženost některých linek pražské MHD a nedostatečná dopravní propustnost a obsluha některých míst v Praze a okolí jsou zmiňovány opakovaně částečně v koncepčních dokumentech (Dopravní plán hlavního města Prahy na roky 2018 až 2020 s výhledem do roku 2022 (pdf, str. 22)), ale především v analyticko-prezentačních dokumentech (problémová mapa veřejné dopravy, shrnutí dokumentu P+ analýza, Projekt preference (pdf, kapitoly 3 a 4)) hlavního města Prahy a organizace ROPID. V analýze P+ jsou kritické body dopravy MHD v Praze shrnuty takto (pdf., str. 2):

„V samotné Praze je na horní hranici využití linka C metra, v tramvajové síti pak zejména oblast Karlova náměstí. Přestože se v posledních letech významně zlepšila technická úroveň tramvajových tratí i vozidel, nedaří se rozšiřovat kolejovou dopravu do oblastí s vysokou poptávkou, kde je suplována přetěžovanými autobusy. Síť veřejné dopravy trápí také nevyhovující přestupní body, jejich horší pěší dostupnost či přetrvávající bariérovost některých stanic metra (30%) a zastávek tramvají (20%).“

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

Ten zákon, který urychlí tu výstavbu metra, je zákon, který dali jako pozměňovák Piráti a prosadili to na výboru ve Sněmovně. Takže to metro se dřív postaví bez společného podniku právě díky Pirátům ve Sněmovně.

Pozměňovací návrh má dva autory, Michálka z Pirátů a Nachera z ANO, nejde čistě o návrh Pirátů. Krom toho návrh není dostupný v databázi PSP, není tedy možné zjistit, jaký vliv měl na finální výborovou verzi. Návrh měl i tak širokou podporu jak ve výboru, tak ve Sněmovně.

skrýt celé odůvodnění

Novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury byla vyhlášena v srpnu 2018. Novelu předložila skupina poslanců ze všech 9 poslaneckých klubů.

Z hospodářského výboru také pochází pozměňovací návrh (.pdf, bod 17, str. 5) na zavedení § 4a, který má ulehčit městu při vyvlastňování pozemků nutných k výstavbě dopravní infrastruktury. Pro přijetí pozměňovacího návrhu se vyjádřili (.pdf, hlasování 1., str. 3).

Stejně tak návrh nově obsahuje v příloze spojení „dráhy speciální“ (tedy v tomto případě metro). Návrh, který měl tuto věc do pozměňovacího návrhu přidat, nám poskytl sám Zdeněk Hřib. Tato věc totiž není nikde v systému Poslanecké sněmovny vedena. Z poskytnuté informace vyplývá, že poslanci Michálek a Nacher měli předložit danou věc tak, aby se posléze dostala do zmíněného návrhu výboru. Poslanec Nacher není člen České pirátské strany, je to zástupce hnutí ANO. Budeme-li přistupovat k návrhu tak, že jej předložili tito 2 poslanci, není možné kredit za jeho přijetí (resp. za přijetí dané věci v jiném formátu) připsat jen Pirátům, jak to Hřib činí.

Pozměňovací návrh hospodářského výboru přijali poslanci všech stran. Zdrželi se pouze 2 zástupci České pirátské strany.

Záznam z hlasování pak ukazuje, že celý zákon byl přijat napříč politickým spektrem – pro přijetí totiž byla valná většina přítomných, 156 ze 160.

Dodejme, že zákon by měl urychlit vyvlastňování pozemků nutných k výstavbě komunikací a jiných staveb, v některých případech by mohl ušetřit až 5 let času. V případě výstavby metra D může město v souvislosti s novelou vyvlastňovat pozemky s použitím tzv. mezitímního rozhodnutí. To znamená, že by se mohlo začít stavět nezávisle na sporu o výši náhrady za pozemek. Stavební práce by tak začaly ještě před případným sporem, který může celý proces zdržet o několik let.

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

Já bych ocitoval zástupce ŘSD, který prohlásil 31. 5. 2018, že v tom úseku na severu (Pražského okruhu, pozn. Demagog.cz) jsou opět na začátku. To znamená, že propadly všechny posudky. A je to ŘSD, které je řízené ministerstvem dopravy, kde je pan Ťok za ANO.

Zvukový záznam potvrzuje slova ředitele ŘSD. Posudky propadly, protože byly zpracovány podle starého zákona.

skrýt celé odůvodnění

Citaci Zdeňka Hřiba potvrzuje hlasový záznam, který nám poskytl. Ředitel ŘSD doslova uvádí: "Vzhledem k tomu, že ty dokumentace EIA byly zpracovávány ještě podle starého zákona 244 ještě z 90. let minulého století, kdy bylo na ty stavby vydané právoplatné územní rozhodnutí,  nedostaly tedy výjimku, nebyly zařazeny mezi ty prioritní stavby a tyto stavby jsou prostě zahájeny od začátku a musíme na ně být zpracovaná nová  dokumentace EIA." (...) "Teďka ta severní část, tam samozřejmě v tuhletu chvíli jsme  více méně na začátku." Nahrávku nemáme oprávnění šířit.

Kromě této nahrávky je možné uvést květnový rozhovor s generálním ředitelem ŘSD (.pdf), který se však vyjadřuje v teoretické rovině a k Pražskému okruhu: "Výstavbu by mohla zdržet žaloba, kterou na stavbu k Nejvyššímu správnímu soudu poslali někteří majitelé pozemků pod budoucí dálnicí. (...) Pokud by tato žaloba uspěla, příprava staveb Pražského okruhu by se vrátila téměř na začátek."

Souhlasná stanoviska EIA ke stavbám úseků Pelc-Tyrolka – Balabenka, Balabenka – Štěrboholská radiála a Libeňská spojka byla vydána 11. října 2012. Platnost těchto stanovisek se řídila podle § 10 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí - znění od 01.07.2012. Platnost stanovisek tedy trvala 5 let s možností dalšího prodloužení na 5 let. Základní platnost stanovisek tak vypršela 11. října 2017, o prodloužení stanovisek však bylo zažádáno již v listopadu 2016. Zda byl udělen souhlas s prodloužením, se nám nepodařilo dohledat.

ŘSD je podřízenou organizací Ministerstva dopravy. V době vyřčení údajného výroku zástupce ŘSD z 31. května 2018 byl ministrem dopravy Dan Ťok (ANO).

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

Národní kontrolní úřad jednoznačně řekl, že pan Ťok staví dálnice tempem 16 kilometrů za rok. A tímto tempem budeme těch chybějících 900 kilometrů dálniční sítě chybějící v České republice stavět opravdu hodně dlouho.

Dle Nejvyššího kontrolního úřadu bylo v letech 2013–2017 průměrně zprovozněno 16 kilometrů dálnic ročně, z plánovaných 2073 kilometrů zbývá postavit ještě 833 kilometrů.

skrýt celé odůvodnění

Ve své tiskové zprávě z 29. ledna 2018 (za období 2013–2017) Nejvyšší kontrolní úřad uvádí, že je plánovaná výstavba dálniční sítě na území České republiky ve značném skluzu oproti původním plánům.

Ministerstvo dopravy (v čele s Danem Ťokem) spolu s Ředitelstvím silnic a dálnic a Státním fondem dopravní infrastruktury tak bylo v posledních čtyřech letech schopno v průměru zprovoznit jen 16 kilometrů dálnic za rok. Konkrétnější přehled dokončených prací na dopravní infrastruktuře uvádí Ředitelství silnic a dálnic za poslední tři roky zde. Zároveň nebyla zahájena ani jedna z 15 plánovaných staveb. Původní plán dokončení dálniční sítě se z roku 2010 posunul až na rok 2050.

Největší problémy pomalé výstavby jsou spojené se získáváním územních rozhodnutí a stavebních povolení. V tomto by měla situaci usnadnit Novela zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (schválená poslanci 29. června 2018), která umožňuje výstavbu i na pozemcích, jež státu v danou chvíli ještě nepatří.

Je nutno dodat, že uvedené období se vztahuje i k předchozím vládám. Hnutí ANO má ministerstvo dopravy pod svou kontrolou od začátku roku 2014. V roce 2013 byl nejprve ministrem Zbyněk Stanjura (ODS) a poté Zdeněk Žák (nestraník). Současný ministr dopravy Dan Ťok (ANO) v křesle vystřídal spolustraníka Antonína Prachaře v prosinci 2014.

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

Mám tady graf z oficiální ročenky Městské policie, který ukazuje, jak to bylo ve skutečnosti. To je graf pracovníků Městské policie od roku 2010. 2010 se ujal vlády pan Svoboda, 2011 byl zatčen ředitel Městské policie s úplatkem v autě, 2012 pan Svoboda jmenoval nového ředitele Městské policie. Má to sestupnou tendenci.

Počty pracovníků Městské policie pro Hlavní město Praha mají v posledních letech sestupnou tendenci.

skrýt celé odůvodnění

Dle zprávy o činnosti Městské policie, uveřejněné přímo na jejích stránkách, má chuť občanů podílet se na práci Městské policie sestupnou tendenci. V souvislosti s tímto trendem došlo již v průběhu roku 2013 k zásadní personální reorganizaci. Jejím cílem bylo zefektivnění a zeštíhlení policejní struktury, přehodnocení činností, jež vykonává a eventuálně by vykonávat nemusela, či činností duplicitních. Je však zjevné, že ani tato opatření nepřinesla pražským ulicím více strážníků.

Zdeněk Hřib zmiňuje současného kandidáta na post primátora Bohuslava Svobodu, který tuto funkci již zastával, a to v období od 30. listopadu 2010 do 23. května 2013. Ředitel pražské Městské policie Vladimír Kotrouš byl zatčen 25. listopadu 2011 a vystřídán Eduardem Šusterem.

Graf: Ročenka Městské policie Praha 2016. Str. 10.

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

Původně měla mít městská policie 2520 zaměstnanců (podle dosavadní strategie, pozn. Demagog.cz). V realitě tam byl podstav, myslím, že to bylo kolem 285 pracovníků, kteří tam chyběli. A nově máme schválenou novou strategii rozvoje městské policie, podle které bychom měli mít 2770 zaměstnanců.

Od roku 2010 do roku 2016, s výjimkou roku 2015, počet zaměstnanců městské policie klesal. Do roku 2023 by se pak celkový počet zaměstnanců městské policie měl zvýšit na 2780.

skrýt celé odůvodnění

Zdeněk Hřib ve svém vystoupení (čas 1:00:00) používá graf (viz níže) ze Zprávy (.pdf, str. 10) o činnosti městské policie. Z tohoto grafu však vymazal rok 2009, mezi lety 2009 a 2010 přitom došlo k poměrně výraznému navýšení počtu zaměstnanců městské policie. Část poklesu počtu zaměstnanců mezi lety 2013 a 2014 je přitom způsoben reorganizací městské policie – tato reorganizace se dotkla celkem 289 míst.

Zmiňovaný počet 2520 zaměstnanců se pak vztahuje zřejmě k období 2014–2017. V tomto období měla (.pdf, str. 12) mít podle tehdejší koncepce městská policie skutečně 2520 zaměstnanců, přičemž k 1. lednu 2018 chybělo městské policii 285 zaměstnanců tak, jak Zdeněk Hřib uvádí.

Dne 17. května 2018 pak byla schválena (.pdf, str. 47, bod 62) nová strategie fungování Městské policie hlavního města Prahy do roku 2023. Podle strany 15 nové strategie je počet zaměstnanců městské policie zvýšen na 2780, tedy jen o málo více, než Zdeněk Hřib tvrdí.

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

Naši poslanci předložili ve Sněmovně návrh, jakým způsobem Airbnb řešit. Předložili jsme paragrafové znění, teď k němu bude kulatý stůl. Obsahem toho je, že musíme sdílenou ekonomiku oddělit od podnikání.

Návrh novely zákona č. 565/1900 Sb. o místních poplatcích Piráti ve Sněmovně oficiálně nepředložili, paragrafové znění však existuje a je projednáváno. Z novely skutečně vyplývá snaha oddělit sdílenou ekonomiku od podnikání. Kulatý stůl již proběhl.

skrýt celé odůvodnění

Návrh Pirátů, představený jejich místopředsedou Jakubem Michálkem v květnu 2018, byl formulován jako ,,připomínka vůči návrhu Ministerstva financí na změnu zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích."

Z textu návrhu Pirátů vyplývá, že zodpovědnost za platbu poplatků z pobytu bude spočívat primárně na zprostředkovatelské digitální platformě a až sekundárně na přímém poskytovateli. Návrh doslova říká (změny navržené Piráty jsou uvedeny tučně):

,,§ 3f

Plátcem poplatku z pobytu je

a) poskytovatel úplatného pobytu, pokud poplatek neodvedla digitální platforma podle písmene b)

b) digitální platforma, která pobyt na území obce zprostředkovává, pokud jí tuto povinnost udělilo Ministerstvo financí, nebo pokud uzavřela s obcí veřejnoprávní smlouvu o výběru poplatku podle § 3g".

Oddělení sdílené ekonomiky od podnikání je zase patrné ve změnách navržených v rámci Piráty zcela nově navrženého § 3g, konkrétně pak v článku 3 část b):

,,§ 3g Výběr poplatku digitální platformou

(1) Obec může požádat Ministerstvo financí, aby rozhodlo o tom, že poplatek za pobyt bude vybírat digitální platforma s platební funkcí, která pobyt na území obce zprostředkovává (dále jen „platforma“).

Oficiální cestou Piráti svou verzi novely ve Sněmovně nepředložili. Vlastní návrh novely zákona č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích však stihla 21. září 2018 předložit vláda. Piráti v tiskovém prohlášení z 27. září 2018 označují vládní návrh novely za nekomplexní a plánují pozměňovacími a doplňujícími návrhy prosadit vlastní verzi.

Kulatý stůl s odborníky, pořádaný Piráty, byl v Poslanecké sněmovně uspořádán již 2. července 2018.

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

V Barceloně už došlo Airbnb mnohem dál, tam dochází k fyzickým útokům na turisty. Tam to řeší mnohem radikálněji. My navrhujeme 60 dní v roce (povolené sdílení bytu, pozn. Demagog.cz), tehdy je to ještě sdílená ekonomika, ne podnikání.

V pozměňovacím návrhu k Airbnb Piráti jednoznačně neuvádějí rozlišovací parametr mezi sdílenou ekonomikou a podnikáním ve formě sdílení více či méně než 60 dní v roce.

skrýt celé odůvodnění

Pirátská strana, jejíž kandidátní listinu Zdeněk Hřib v Praze vede, připravuje pozměňovací návrh (.gdoc) na změnu zákona o místních poplatcích od Ministerstva financí. Rozlišovací parametr mezi sdílenou ekonomikou a podnikáním ve formě sdílení více či méně než 60 dní v roce v něm ale není uveden jednoznačně.

Zdeněk Hřib měl možná na mysli jen nutnost předběžného souhlasu společenství vlastníků jednotky (SVJ), které opravdu Piráti navrhují podmíněné poskytováním ubytování v souhrnu více než 60 dny v kalendářním roce, jak stojí i v přehledu hlavních změn (.pdf). Kromě předběžného souhlasu jsou však v návrhu ještě dvě změny, které by ve výsledku poskytovatele mohly zařadit mezi podnikatele i při sdílení bytu 60 dní či méně.

První je § 2454b změny zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kde návrh definuje poskytovatele služby na digitální platformě a kdy jej považuje za podnikatele. Odstavec 2 zní: „Poskytovatel služby se považuje za podnikatele také tehdy, jestliže v jednom kalendářním roce v postavení poskytovatele služby na digitální platformě a) uzavřel nejméně tři smlouvy s různými smluvními stranami a současně b) obdržel úplatu, která v souhrnu přesahuje limit pro osvobození od daně z příjmu z příležitostné činnosti (§ 10 odst. 3 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu)." Pokud by tedy poskytovatel ubytování ubytoval tři různé hosty přes Airbnb a přijal za to více než limit pro osvobození od daně z příjmu z příležitostné činnosti, tedy 30 000 Kč, byl by považován za podnikatele. To se s průměrnou cenou Airbnb $76 za noc v Praze může stát hned po 18. pronajaté noci (dle kurzu ČNB ze dne 27. září 2018: 21 967 Kč za $1), tedy mnohem dříve než po 60 dnech.

Druhá změna, kvůli které může být poskytovatel ubytování považován za podnikatele i dříve než po 60 dnech, je § 3 odst. 3 písm. a) změny zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenského zákona): „(3) Živností dále není: a) pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, s výjimkou poskytování ubytování na dobu kratší než 60 dnů, k němuž dochází podnikatelským způsobem." V návrhu přidávají i odůvodnění, ve kterém změnu vysvětlují: „Soustavné uzavírání smluv o krátkodobém (kratším než 60 dnů) pronájmu by živností být mělo. Soustavnost je již definována občanským zákoníkem, zejména navrhovaným § 2454c občanského zákoníku. (Příležitostné krátkodobé pronájmy zůstávají z režimu živnosti vyloučeny, jelikož zde chybí jeden z definičních znaků podnikání, a to je soustavnost.)" Dodejme, že ani občanský zákoník, ani navrhovaný § 2454c, soustavnost nijak nedefinuje. Ta je z principu věci určena judikaturou v jednotlivých případech. Pokud by tedy poskytovatel ubytoval třicetkrát po sobě přes Airbnb hosty na jednu noc, mohlo by jeho jednání být shledáno soustavným.

Část výroku o Barceloně potvrzujeme. Jak píší například španělské deníky El País či La Vanguardia, v Barceloně opravdu dochází k protestům rezidentů proti turismu a jedním z důvodů je i zvyšování cen nájmů kvůli podnikatelům nabízející rezidenční prostory k ubytování turistů přes platformu Airbnb či jiné. Protesty jsou doprovázeny i fyzickými útoky na turisty, kdy protestující rozbíjejí okna hotelů či přepadávají vyhlídkové autobusy.

Aby byla nabídka ubytování na Airbnb v Barceloně legální, musí mít majitel jako poskytovatel ubytování pro turisty registrační číslo vydávané katalánským turistickým registrem. Množství vydaných registračních čísel je pak regulováno urbanistickým plánem PEUAT, který tak zajišťuje kontrolu nad byty využívanými turisty. Dá se říci, že katalánská vláda a především Rada města Barcelony jsou při vymáhání těchto pravidel radikální. V roce 2014 katalánská vláda udělila Airbnb pokutu ve výši € 30 000 za nabízení nelegálních ubytování. V roce 2015 zvýšila Rada města Barcelony pokutu na € 60 000 a později dokonce na € 600 000. Platforma Airbnb vyhověla až v květnu 2018, kdy odstranila 2577 nelegálních nabídek a souhlasila s poskytováním dat o nabídkách pro další jednodušší kontrolu legálnosti.

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

(na Svobodu) Před osmi lety, vy jste byl zvolen primátorem, a dnes je ta situace taková, že postavit nový dům trvá osm let.

Bohuslav Svoboda byl do čela hlavního města zvolen před osmi lety. Výstavba nového bytového domu v rámci metropole nyní trvá zhruba 8–10 let. Přesto připisovat mu to, že k aktuálnímu datu není dostatečná výstavba, je zavádějícím zjednodušením komplikovaného procesu.

skrýt celé odůvodnění

Bohuslav Svoboda zastával post pražského primátora v období od 30. listopadu 2010 do 23. května 2013.

Postavení nového bytového domu v Praze v průměru zabere až deset let, a to i přes to, že samotná stavba trvá pouhé dva roky. Developer, krom stavby samotné, musí podstoupit několik desítek administrativních úkonů. Schvalovací procesy jsou zdlouhavé a stavební úřady pomalé, navíc jsou na základě formálních nedostatků schopny stavbu oddálit až o roky.

Developeři tak apelují na magistrát, aby alespoň zmírnil některé požadavky Pražských stavebních předpisů (.pdf). Jedním z v poslední době zrušených požadavků byl požadavek na tzv. oslunění bytu, dle kterého musely 1. března do bytu dopadat přímé sluneční paprsky na třetinu podlahové plochy po dobu 90 minut. Ministerstvo pro místní rozvoj by cestu ke vzniku nových bytů snížením byrokracie podpořilo vznikem nového stavebního zákona. Ten aktuální je k náhledu zde.