Demagog.cz

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček (ČSSD)

  • 20
  • 2
  • 0
  • 6

Výroky

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

(...) v Sýrii, po více než osmi letech konfliktu. Týden v politice, 13. října 2019

Počátkem konfliktu v Sýrii byly protesty proti režimu prezidenta Asada v březnu 2011. Režim tyto protesty tvrdě potlačil. V červenci 2012 označil Mezinárodní červený kříž situaci v Sýrii za občanskou válku.

skrýt celé odůvodnění

Za počátek konfliktu v Sýrii jsou považovány protesty proti režimu prezidenta Bašára Asada, které vypukly v březnu 2011. Protesty v Sýrii byly součástí rozsáhlejší vlny povstání a demonstrací, tzv. Arabského jara.

Asadův režim proti protestům tvrdě zasáhl, včetně zabití řady demonstrantů. Násilné potlačení protestů v Sýrii odsoudil tehdejší generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

V červenci 2012 označil Mezinárodní červený kříž situaci v Sýrii za občanskou válku. O měsíc později prohlásil nezávislý panel OSN, že během konfliktu došlo k válečným zločinům.

Konflikt v Sýrii započal povstáním proti režimu Bašára Asada v roce 2011 a postupně se vyvinul v občanskou válku s mnoha aktéry se složitými vazbami. Tato válka v Sýrii trvá přes 8 let.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

V Turecku je přibližně tři a půl milionu syrských uprchlíků, v Libanonu přes milion, v Jordánsku také. Týden v politice, 13. října 2019

Podle dat UNHCR je v Turecku registrováno 3 671 533 syrských uprchlíků. V Libanonu je pak registrováno 919 578 a v Jordánsku 654 955 syrských uprchlíků. Odhady počtu neregistrovaných uprchlíků se nám však nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Podle posledních dat Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) bylo k 3. říjnu 2019 v Turecku registrovaných celkem 3 671 533 syrských uprchlíků, v Jordánsku 654 955 syrských uprchlíků a v Libanonu 919 578 uprchlíků původem ze Sýrie.

Celkový známý počet registrovaných syrských uprchlíků je 5 411 094 osob, které pobývají vedle zmíněných tří zemí i v dalších okolních státech. Celkový počet Syřanů pobývajících v okolních státech je pak dle UNHCR až 7,2 milionů. Toto číslo však zahrnuje (.pdf, str. 2) nejen registrované syrské uprchlíky, ale např. i Syřany, kteří v okolních státech pobývají z jiných důvodů. V Libanonu tak dle publikace bylo v roce 2018 1,5 milionu Syřanů a v Jordánsku 1,4 milionu. Jaká část z tohoto počtu jsou neregistrovaní uprchlíci však není jasné.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám z dostupných zdrojů nepodařilo zjistit počty neregistrovaných uprchlíků ve zmiňovaných státech.

Web UNHCR nabízí několik přehledných grafů, například:

Celkový počet syrských uprchlíků a jeho vývoj na časové ose (modře – uprchlíci v uprchlických táborech, červeně – ostatní uprchlíci ve městech a dalších oblastech)

Created with Highcharts 5.0.6 custom buildTotal Urban, Peri-Urban and Rural populationRefugee Camps20142015201620172018201901M2M3M4M5M6M
07 February 2019
Total Urban, Peri-Urban and Rural population:   5,321,387
Refugee Camps:   362,761
Total: 5,684,148

Demografie syrských uprchlíků (muži – tmavě modrá, ženy – světle modrá)

Created with Highcharts 5.0.6 custom buildMaleFemale0-45-1112-1718-5960+0-45-1112-1718-5960+40%35%30%25%20%15%10%5%0%5%10%15%20%25%

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Před několika týdny byla zahájena činnost ústavodárné komise, která by měla připravit novou ústavu pro Sýrii. Týden v politice, 13. října 2019

Ústavodárný výbor byl ustanoven 23. září 2019 za účelem vytvoření nové ústavy pro Sýrii.

skrýt celé odůvodnění

23. září 2019 oznámil generální tajemník OSN António Guterres vznik dohody o vytvoření výboru, který navrhne novou syrskou ústavu. Jedná se o 150členný výbor (.pdf, str. 3) složený z opozice, občanské společnosti a členů vlády rozděleným rovnoměrným přepočtem, který vznikl během mírové konference pořádané Ruskem v lednu 2018. Tento výbor slouží k projednávání a přijímání návrhů, pod nimi pak je menší výbor složený ze 45 mužů a žen, vždy po stejném počtu za vládu, opozici a občanskou společnost. Tento menší výbor pak má za úkol návrhy navrhovat a připravovat.

Po několika letech tak došlo ke shodě mezi syrskou vládou a syrskou opozicí, že vznikne ústavní výbor pomáhající OSN. Speciální vyslanec OSN pro Sýrii Pedersen uvedl, že obě strany mají v OSN důvěru a chtějí spolupracovat, jeho cílem tedy je udělat vše proto, aby splnil jejich očekávání. Od ústavy se dále také očekává určení nových omezení prezidentského funkčního období, které by mohlo ukončit Assadovu vládu.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Po několika letech se podařilo koalici států, které bojovaly s Islámským státem v Sýrii a Iráku, zvítězit. Kurdové v tom taky sehráli velmi významnou roli. Týden v politice, 13. října 2019

V současné době již ISIS neovládá žádná území a dá se tedy říci, že byl poražen, a to skutečně koalicí regionálních aktérů i mezinárodního společenství. Především v Sýrii jsou pak Kurdové jedním z hlavních představitelů tohoto úspěchu.

skrýt celé odůvodnění

Historie Islámského státu, konkrétně Islámského státu v Iráku a Sýrii (ISIS), je delší, nicméně pokud se bavíme o zločinecké a teroristické organizaci ovládající rozsáhlá území v Iráku a Sýrii, tak počátek se datuje do roku 2013. Počátkem roku 2014 ovládal několik měst v Iráku a v červnu i druhé největší město Iráku, Mosul. Islámský stát se v tomto roce také prohlásil za samostatný chalífát.

Proti Islámskému státu v Iráku se postavila irácká vláda, po jejímž boku bojovali i vojáci (tzv. Peshmergové) autonomní oblasti Kurdistán v Iráku. Boje proti ISIS v Iráku podporovaly i Spojené státy v čele mezinárodní koalice čítající 81 států včetně České republiky, která posílila svou účast v tréninkových táborech v Iráku. Hlavní letecké údery vedly Spojené státy. Na konci roku 2017 pak ztratil ISIS všechna kontrolovaná území v Iráku.

Situace v Sýrii byla složitější vzhledem k rozvrácenosti země. Zmiňovaná mezinárodní koalice rozšířila své působení i na území Sýrie v září 2014. Později proti ISIS zasáhla i ruská intervence v Sýrii v září 2015, která se postavila na stranu Bašára al-Asada. Útoky Ruska se neomezily jen na útoky proti ISIS, ale zaměřovaly se i proti odpůrcům režimu. Islámský stát v Sýrii byl pak oficiálně poražen 23. března 2019, když jednotky Syrských demokratických sil (SDF) za podpory Koalice obsadily poslední území Sýrie ovládané ISIS v okolí města Baghúz.

Co se Kurdů v Sýrii týče, tak v polovině roku 2013 Islámský stát ovládl kurdské provincie na severu Sýrie. V září 2014 zaútočil ISIS na syrské město Kobani, obývané Kurdy u hranic s Tureckem, což mělo za následek masivní migrační vlnu do Turecka. O pár měsíců později, v lednu 2015, Kurdové město Kobani dobyli zpět s pomocí amerických náletů. Kurdové fungují pod taktovkou organizace Syrských demokratických sil (SDF) a zároveň milic YPG, které jsou podle některých zdrojů napojené na stranu PKK v Turecku. Po dobytí Kobani se postup sil otočil a území ovládané Islámským státem se začalo zmenšovat. V říjnu 2017 kurdské síly osvobodily samozvané hlavní město Islámského státu, město Raqqa. Poslední oblasti v moci ISIS v Sýrii byly silami SDF osvobozeny v březnu 2019.

Kurdové bývají označováni za největší národ na světě bez vlastního státu. Jejich menšiny jsou v Turecku, Iránu, Iráku, Sýrii a v jiných zemích, přičemž počet Kurdů se odhaduje na 30 milionů. Jejich přítomnost v bojích proti ISIS byla velmi důležitá.

Na závěr pak uveďme, že mezinárodní koalice skutečně dobyla zpět všechna území dříve ovládaná Islámským státem. V tomto smyslu tedy ISIS poražen byl. Tato ztráta území však neznamená zánik ISIS jakožto teroristické organizace, která i nadále představuje hrozbu.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Ten krok Turecka (invaze na kurdská území v Sýrii, pozn. Demagog.cz) je jednostranný, nemá mandát žádné mezinárodní organizace. Týden v politice, 13. října 2019

Od turecké ofenzivy proti kurdským milicím v Sýrii se distancovala dle dostupných zdrojů Evropská unie i Severoatlantická aliance. Rada bezpečnosti OSN se na společném prohlášení neshodla.

skrýt celé odůvodnění

Turečtí vojáci a jejich syrští spojenci zahájili vojenskou ofenzivu proti syrským kurdským milicím (YPG) na severu Sýrie. Turecko považuje YPG za teroristickou organizaci a vyčítá jim spolupráci se Stranou kurdských pracujících (PKK), která je vedena jako teroristická organizace mimo jiné i Spojenými státy nebo EU. Dle vyjádření turecké ambasády je ofenziva vedena proti teroristickým organizacím, Sjednocené demokratické straně (PYD) a syrským kurdským milicím.

Kurdské milice pomohly v Sýrii porazit teroristickou organizaci Islámský stát. Kurdové nyní ovládají až čtvrtinu území Sýrie, kde zřídili samosprávu a doufají v udržení určité autonomie. Prezident Turecka Erdogan uvedl, že díky ofenzivě se celistvost dané oblasti obnoví. Cílem ofenzivy je podle Ankary vytvořit na syrské straně syrsko-turecké hranice bezpečnostní zónu, což umožní návrat syrských uprchlíků.

Evropská unie turecké kroky odsoudila, unijní země se obávají zhoršení humanitární krize v zemi. Země EU v pondělí 14. října (tedy po odvysílání ověřovaného rozhovoru) prosadily zbraňové embargo proti Turecku. Dle premiéra Babiše se česká vláda s postojem Evropské unie k invazi ztotožňuje.

Turecko informovalo o svých záměrech spojence ze Severoatlantické aliance. V pátek 11. října na schůzce s tureckým prezidentem Erdoganem šéf NATO Jens Stoltenberg tureckou ofenzivu zkritizoval a uvedl, že ze strany Ankary očekává zdrženlivé chování. Turecko ale žádá spojence o podporu.

Rada bezpečnosti OSN se na společném zasedání 10. října neshodla na společném prohlášení k turecké ofenzivě. Evropští členové požadovali zastavení vojenské akce, prohlášení vetovaly Rusko a USA.

Od turecké ofenzivy v Sýrii se distancoval i americký prezident Donald Trump, německá kancléřka Angela Merkel a francouzský prezident Emmanuel Macron. Ruský prezident Vladimir Putin dle agentury RIA uvedl, že by Sýrie měla být co nejdříve osvobozena od všech zahraničních armád a vojáků.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Turecko označilo PKK, tu kurdskou organizaci, stranu, za teroristickou organizaci. Týden v politice, 13. října 2019

PKK je podle Turecka teroristickou organizací.

skrýt celé odůvodnění

Turecko skutečně PKK, neboli Stranu kurdských pracujících, označuje za teroristickou organizaci.

Pro kontext bude dobré dodat, že tuto skupinu považují za teroristickou i mnohé západní státy, konkrétně USA, VB (pdf, str. 17) i EU jako celek (bližší info o unijním seznamu je zde). Turecko ale považuje za teroristickou hrozbu i syrské kurdské skupiny Sjednocenou demokratickou stranu (PYD) a její ozbrojenou část syrské kurdské milice (YPG), které jsou podle něj odnoží PKK.

YPG určité vazby na PKK , zároveň byla dominantní ozbrojenou složkou arabsko-kurdské koalice SDF, která byla spojencem USA v boji proti Islámskému státu. Zatímco tedy Turecko svůj postup proti těmto skupinám chápe jako boj proti terorismu a obranu vlastní národní bezpečnosti, ministr Petříček o syrských kurdských skupinách mluví jako o spojencích západních států: „Zatímco Turecko vnímá Kurdy jako své nepřátele, pro Česko a západní spojence to jsou pomocníci v boji proti teroristům. Byli to oni, kdo nám pomohl porazit tzv. Islámský stát.“

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Více než, kolem sto tisíc obyvatel, našich obyvatel, žije ve Velké Británii. Týden v politice, 13. října 2019

Přesný počet občanů ČR žijících ve Velké Británii není znám a statistické údaje se značně liší. Odhad konzulárního úseku Velvyslanectví ČR v Londýně však hovoří o počtu přesahujícím sto tisíc občanů ČR.

skrýt celé odůvodnění

Přesný počet občanů ČR žijících ve Velké Británii není znám. Dle odhadů (.pdf, str. 2) konzulárního úseku Velvyslanectví ČR v Londýně na území Velké Británie žije přes 100 000 občanů ČR. Tento údaj můžeme nalézt v řadě českých medií (např. Euractiv.cz či Rozhlas.cz).

Statistika z ledna až prosince 2018 vedená (.xls – list 2.3) Britským statistickým úřadem (ONS, Office for National Statistics) hovoří o 46 tis. občanech ČR (odchylka +/- 10 tis.). Nejpočetnější skupinou státních příslušníků cizí země žijících na území Velké Británie jsou Poláci (905 tis.), které následují Rumuni (415 tis.) a Indové (355 tis.). Samotné ONS však přiznává, že jeho údaje jsou značně nepřesné, přičemž i další (.pdf, str. 2) státy EU ve svých statistikách vykazují oproti údajům ONS přibližně dvojnásobný počet svých občanů ve Velké Británii.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

My jsme kvůli tomu (brexitu, pozn. Demagog.cz) posílili naše konzulární služby, například prostřednictvím otevření nového konzulátu v Manchesteru. Týden v politice, 13. října 2019

Tomáš Petříček otevřel nový konzulát v Manchesteru v březnu tohoto roku. Posílil tak konzulární služby ve Velké Británii. Jedním z důvodů otevření této pobočky bylo právě vytížení Velvyslanectví ČR v Londýně kvůli brexitu.

skrýt celé odůvodnění

Konzulární služby Ministerstva zahraničních věcí mají za úkol především poskytovat pomoc českým občanům během jejich pobytu v zahraničí (pomoc v nouzi, při nehodách, závažných onemocněních, ztrátě dokladů či omezení osobní svobody). Dále například plní úkoly veřejné správy (obecní úřad s rozšířenou působností v České republice).

Generální konzulát v Manchesteru otevřel Tomáš Petříček 19. března 2019. Cílem bylo ulevit přetíženému velvyslanectví v Londýně a pomoci Čechům v souvislosti s blížícím se brexitem. Pro veřejnost se konzulát otevřel o dva dny později, tedy 21. března 2019.

Ačkoliv má Česká republika ve Velké Británii šest institucí, které plní některé z úloh konzulárních služeb, generální konzulát v Manchesteru je teprve druhou institucí (po Velvyslanectví ČR v Londýně), která může vykonávat veškerou konzulární agendu.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Velká Británie je pro nás pátým nejvýznamnějším obchodním partnerem. Týden v politice, 13. října 2019

V posledních letech je, dle dat Ministerstva průmyslu a obchodu, Velká Británie pro Českou republiku stabilně pátým největším vývozním trhem.

skrýt celé odůvodnění

Velká Británie je pro Českou republiku významným obchodním partnerem a v rozhovoru ministr Petříček hovoří o dopadech tvrdého brexitu na české společnosti, potažmo jejich zaměstnance. Z tohoto kontextu poté vyvozujeme, že ministr Petříček směřoval svůj výrok spíše k vývozu z České republiky do Velké Británie než celkové obchodní bilanci (import, export) mezi zeměmi.

Data Ministerstva průmyslu a obchodu za roky 2017, 2018 a 1–4/2019 (vše jako .xlsx, list „země“) mu dávají za pravdu a potvrzují, že Velká Británie je stabilně pátým nejvýznamnějším trhem pro české vývozce. Za rok na něj v průměru české firmy dodají zboží a služby přesahující 200 mld. Kč a čísla za první čtyři měsíce roku 2019 předpovídají podobný výsledek i ke konci tohoto roku. Pro srovnání dodejme, že objem importu zboží a služeb z Velké Británie ve sledovaném období klesá; zatímco v roce 2017 dosáhl dovoz 98,9 mld. Kč, v roce 2018 to už bylo 82,8 mld. Kč a rok 2019 možná nedosáhne ani 70 mld. Kč, jak naznačují aktuální data (45 mld. Kč k 8/2019) Českého statistického úřadu.

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

My jsme více než rok vyjednávali (brexitovou, pozn. Demagog.cz) dohodu. Týden v politice, 13. října 2019

Po referendu v červnu 2016, odhlasovaném občany Spojeného království ve prospěch odchodu z EU, začalo v červnu 2017 vyjednávání o finální podobě dohody o brexitu. Dohoda byla přijata na summitu v listopadu 2018, celý proces vyjednávání tak trval více než jeden rok.

skrýt celé odůvodnění

23. června 2016 proběhlo na územích Spojeného království referendum o vystoupení z Evropské unie. Volební účast čítala 72,2% platných hlasů, z čehož se 51,9 % zúčastněných občanů Anglie, Walesu, Skotska a Severního Irska vyjádřilo souhlas s opuštěním Evropské unie, 48,1 % pak bylo proti. Podrobné výsledky zde.

Oficiální začátek jednání v čele s Michelem Barnierem za unijní vyjednávací tým a Davidem Davisem za VB se datuje k 19. červnu 2017. Speciální summit k článku 50 (str. 31) o výstupu z EU, na němž byla představena finální verze dohody, se konal 25. listopadu 2018. V rámci vyjednávání se diskutovalo především o řešení hranic mezi Irskou republikou a britským Severním Irskem. Mezi další diskutované otázky patřilo finanční vyrovnání nebo práva občanů EU na území Velké Británie. Vyjednávání dohody o brexitu mezi Velkou Británií a Evropskou unií tak trvalo skutečně déle než jeden rok, konkrétně se jednalo o 17 měsíců a 6 dní.

Dohoda posléze na půdě britského parlamentu utrpěla několik porážek a v konečném výsledku vedla k rezignaci Theresy Mayové na post premiérky. V době ověřování výroku zbývá 15 dní do sjednaného termínu, který rozhodne o tom, zda Spojené království opustí EU s dohodou, nebo tzv. tvrdým brexitem.