Demagog.cz

Jan Kněžínek

Jan Kněžínek (ANO 2011)

  • 11
  • 3
  • 0
  • 3

Výroky

Jan Kněžínek

Jan Kněžínek

(...) elita z řad právníků (...) má složenou odbornou zkoušku, která je rovnocenná s tou, kterou musejí absolvovat soudci.

Příslušný zákon č. 6/2002 Sb. v aktuálním znění uvádí rovnocennost odborné justiční zkoušky soudců se zkouškou advokátní, notářskou, odbornou exekutorskou a závěrečnou zkouškou právního čekatele.

skrýt celé odůvodnění

Jednou z podmínek pro vykonávání soudcovské funkce je dle § 60 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích i složení odborné justiční zkoušky: „Předpokladem pro ustanovení soudcem je též vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a složení odborné justiční zkoušky.“

K rovnocennosti odborné justiční zkoušky u soudců a právníků pak § 60 odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích uvádí: „Za odbornou justiční zkoušku se považuje též advokátní zkouška, závěrečná zkouška právního čekatele, notářská zkouška a odborná exekutorská zkouška. Stejné účinky má výkon funkce soudce Ústavního soudu alespoň po dobu 2 let.“

Rovnocennost odborné zkoušky soudců a elity z řad právníků tak platí, resp. umožňuje těmto právníkům vykonávat funkci soudce při splnění dalších podmínek dle § 60 zákona č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích.

Jan Kněžínek

Jan Kněžínek

(...) do soudcovského stavu (ve správním soudnictví, pozn. Demagog.cz) nedokážeme dostat někoho, kdo je třeba špičkový právník nebo působí jako akademik, ale tu zkoušku nemá a nemá ji jak složit, protože nemůže být současně advokátním koncipientem nebo asistentem soudce.

K odborné justiční zkoušce je třeba splnit povinnou přípravnou službu v hlavním pracovním poměru. Jedná se např. o pozice advokátního koncipienta či asistenta soudce. Vykonávání praxe současně s dalším zaměstnáním teoreticky možné je, v akademické sféře takové případy jsou.

skrýt celé odůvodnění

Správní soudnictví je specifické v požadavcích na odbornou praxi soudců. Požadavkem je standardní odborná justiční zkouška dle § 60 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích. Pro připuštění ke zkoušce je pak nutné splnit přípravnou službu, kdy jsou čekatelé vázáni ve standardním pracovním poměru na dobu určitou. Délka služby je 36 měsíců a spadají pod ní kategorie ,,státního zástupce, asistenta státního zástupce, právního čekatele, soudce Ústavního soudu a asistenta soudce, praxe advokáta a advokátního koncipienta, notáře, notářského kandidáta, notářského koncipienta, soudního exekutora, exekutorského kandidáta, exekutorského koncipienta, činnost zaměstnance ministerstva, který získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů, a asistenta Veřejného ochránce práv“.

V případě, že čekatel dříve vykonával jinou právnickou činnost, která mu zajistí zkušenosti potřebné pro výkon soudcovské funkce, může být čekateli tato činnost započtena Ministerstvem spravedlnosti do povinné přípravné služby. Nejdelší možný úsek pro započtení je však 24 měsíců. Zbylých 12 měsíců musí čekatel splnit v rámci standardní povinné přípravy.

Vedle povinné praxe pro připuštění k odborné justiční zkoušce musí dále adepti na funkci správního soudce prokázat absolvovanou praxi v oboru ústavního, správního nebo finančního práva nebo vědeckou, popřípadě pedagogickou činnost nebo odůvodňují-li to výsledky jeho přípravné služby a justiční zkoušky. V případě krajských soudů je požadovaná délka této praxe 5 let, v případě Nejvyššího správního soudu platí 10 let.

Zaměstnanci u soudů a státních zastupitelství mohou dle § 303 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. bez omezení provozovat „činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou a správu vlastního majetku“. Možnost podnikání je ale u zaměstnanců soudů a státních zastupitelství dle § 303 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. vázána na předchozí písemný souhlas zaměstnavatele, u kterého jsou zaměstnáni.

Zanechání původního pracovního poměru pro umožnění výkonu povinné přípravné služby není ze zákona č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích vyžadováno, resp. daná problematika zde není nijak upravována. Z povahy práce koncipienta či soudního asistenta se však předpokládá plnění tříleté přípravy na plný úvazek. Dle § 79 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. vyplývá standardní pracovní doba při plném úvazku 40 hodin týdně. Vzhledem k tomuto nastavení je současné plnění další výdělečné činnosti značně nepravděpodobné, ale teoreticky možné je. Taková situace se řešila například v kauze s ex-ministryní spravedlnosti Taťánou Malou (ANO). Ta si měla plnit povinnou praxi v letech 2012–2016 na středním Slovensku v Dolním Kubíně v Žilinském kraji, kam měla denně dojíždět vzdálenost 300 kilometrů z Brna, kde v tu dobu žila a pracovala jako mediátorka.

V akademické sféře je známo několik příkladů plnění povinné praxe a akademické činnosti současně. Jako příklad uveďme JUDr. Jaromíra Hořáka, Ph.D., který je v současnosti na plný úvazek zaměstnán jako asistent soudce u Ústavního soudu a zároveň působí na poloviční úvazek jako odborný asistent na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Dalším akademikem plnícím současně i povinnou praxi je například JUDr. Jiří Krupička, Ph.D. V současnosti je na plný úvazek zaměstnán jako asistent soudce při Vrchním soudu v Praze a na 0,6 úvazek pracuje jako odborný asistent na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Nakonec uvádíme i příklad akademika s odborností správního práva, které je předmětem Kněžínkova výroku. JUDr. Radislav Bražina působí jako odborný asistent na Katedře správní vědy a správního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Současně pak vykonává funkci asistenta soudce u Nejvyššího správního soudu.

Jan Kněžínek

Jan Kněžínek

Část soudců, zejména předsedů krajských soudů, preferuje čekatelský model a druhá část je pro ten výběr lidí zvenčí.

Někteří soudci a předsedové krajských soudů dávají přednost čekatelskému modelu před modelem otevřeného výběrového řízení.

skrýt celé odůvodnění

Funkci soudce lze obecně nabýt při splnění podmínek: dovršení 30 let, splnění magisterského studijního programu v oblasti práva, zvládnutí odborné justiční zkoušky, navržení do funkce ministrem spravedlnosti a jmenování prezidentem republiky. Dále se mezi náležitosti soudce řadí bezúhonnost, zkušenosti a morální vlastnosti pro výkon pozice esenciální nebo negativní lustrační osvědčení.

Čekatelský model počítá, na rozdíl od modelu otevřeného výběrového řízení, s působením potenciálního soudce na daném soudě na pozici tzv. čekatele. Nicméně zákon umožňuje vybrat soudce i z řad advokátů, notářů či akademické obce, tedy bez jakékoli předešlé justiční zkušenosti.

Čekatelský model je upřednostňován například předsedou Krajského soudu v Praze Ljubomírem Drápalem. Ten dle něj poskytuje záruku, že na místa soudců budou vybráni jen ti nejlepší. V rozhovoru, který poskytl České justici, říká: „Justiční čekatel totiž vykonává přípravnou službu, jejímž účelem je připravit ho po odborné stránce pro výkon funkce soudce. Výkon přípravné služby (s přihlédnutím k době jejího trvání) současně umožňuje, aby jeho způsobilost k výkonu funkce soudce byla podrobně zkoumána a náležitě posouzena všemi, kteří se na ni (z řad soudců okresních a krajských osob a dalších osob) podílejí, a takovýto způsob posouzení je nejlepší zárukou také toho, že nebude docházet k nepřípustné osobní korupci.

Na Krajském soudě v Brně preferují rovněž výběr nových soudců z řad čekatelů a asistentů. Slovy předsedy Krajského soudu v Brně Milana Bořka: „Ne každý, kdo vystudoval právnickou fakultu a je schopen vykonávat právnickou činnost, je vhodný pro výkon funkce soudce.

Čekatelskému modelu dávají přednost i na dalších krajských soudech, jak uvádí prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová v rozhovoru pro Lidové noviny: „Druhý model je takzvaně čekatelský a tradičně funguje v Ostravě a ve středních Čechách, přiklání se k němu i předsedové krajských soudů v Plzni a v Hradci Králové.“ Podobně se k této problematice staví i vrchní soudy, ty totiž také upřednostňují osobnosti s dlouhodobou justiční praxí.

Druhý způsob, tedy otevřené výběrové řízení, je užíván zejména nejvyššími soudy, příkladem z nedávné doby může být schválení kandidáta Ivo Pospíšila na pozici soudce Nejvyššího správního soudu. Do řad soudců NSS byli podobně přijati i Petr Mikeš, Tomáš Rychlý, Tomáš Langášek, Pavel Molek, Zdeněk Kühn nebo Lenka Kaniová; všichni nabyli titulu soudce až získáním funkce u Nejvyššího správního soudu.

Jan Kněžínek

Jan Kněžínek

Zákon (o státních zástupcích, pozn. Demagog.cz) s koncem volebního období spadl pod stůl.

V minulém volebním období byly podány dva návrhy zákona o státním zastupitelství, ani jeden však nebyl Poslaneckou sněmovnou projednán.

skrýt celé odůvodnění

Vládní návrh zákona (.pdf) o státním zastupitelství byl Poslanecké sněmovně předložen 21. dubna 2016 a i přesto, že organizační výbor doporučil jeho projednání, neproběhlo ani první čtení návrhu. Projednávání tohoto návrhu pak bylo ukončeno spolu s koncem volebního období.

Poslanecké sněmovně byl pak předložen kromě vládního i poslanecký návrh (.pdf) zákona o státním zastupitelství, jehož předkladatelem byla Olga Havlová (Úsvit). Tento návrh byl předložen dne 20. března 2015, stejně jako vládní návrh však neprošel ani prvním čtením a jeho projednávání bylo ukončeno spolu s koncem volebního období.

Oba výše zmíněné návrhy pak počítaly se zrušením stávajícího zákona o státním zastupitelství z roku 1994 a jeho nahrazením novým zákonem.

V probíhajícím volebním období pak k 6. listopadu 2018 nebyl zatím žádný komplexní návrh zákona o státním zastupitelství předložen. Poslanci TOP 09 předložili pouze dílčí novelu (.pdf) stávajícího zákona, která však byla zamítnuta již v prvním čtení a týkala se například omezení délky vykonávání činnosti státního zástupce na 10 let.

Jan Kněžínek

Jan Kněžínek

(...) Dnes jsou v zásadě (státní zástupci, pozn. Demagog) jmenováni na dobu neurčitou.

Zákon o státním zastupitelství stanoví, že státní zástupce je jmenován na dobu časově neomezenou s faktickými omezeními, například co se týče věku či inkompatibility funkcí.

skrýt celé odůvodnění

Dle § 18 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb, o státním zastupitelství, je státní zástupce jmenován „na návrh nejvyššího státního zástupce ministrem spravedlnosti na dobu časově neomezenou“. Zákon pak tuto časovou neomezenost funkce státního zástupce koriguje v § 21, podle nějž funkce státního zástupce zaniká (mimo jiné) automaticky dnem 31. prosince kalendářního roku, ve kterém státní zástupce dosáhl věku 70 let, nebo dnem, kdy byl státní zástupce jmenován soudcem nebo zvolen do Parlamentu.

Jan Kněžínek

Jan Kněžínek

ŘÍHA: Potkal jste se s hlavními státními zástupci Pavlem Zemanem, Ivo Ištvanem a Lenkou Bradáčovou?

KNĚŽÍNEK: Setkal, ale delší rozhovor jsem zatím vedl pouze s Pavlem Zemanem.

K setkání ministra Kněžínka s nejvyšším státním zástupcem Zemanem skutečně došlo, zbylou část výroku však nemůžeme ani potvrdit, ani vyvrátit.

skrýt celé odůvodnění

Ministr Kněžínek se s nejvyšším státním zástupcem Zemanem setkal na počátku října. Na společné schůzce řešili např. problematiku peněžitých sankcí v trestním řízení. Společně pak prý budou prosazovat, aby se podíl peněžitých trestů ze současných 15 % zvýšil (např. v Německu jejich podíl činí až 80 %).

O setkáních či rozhovorech ministra Kněžínka s vrchními státními zástupci Ištvanem a Bradáčovou se nám nepodařilo dohledat žádné mediální zprávy, nemůžeme je však vyloučit.

Jan Kněžínek

Jan Kněžínek

Podařilo se nám získat patnáct procent prostředků navíc (na platy nesoudcovského personálu, pozn. Demagog.cz).

Navýšení platů civilních zaměstnanců soudů a státních zastupitelství najdeme mezi výdajovými prioritami vládou schváleného návrhu rozpočtu na rok 2019.

skrýt celé odůvodnění

Ministr zde odpovídá na otázku, zda se platy nesoudcovského personálu v justici zvýší v příštím roce. Svůj záměr prosadit navýšení platů lidí v nesoudcovských profesích Kněžínek zmínil již po setkání s předsedou Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem a předsedou Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou, které se uskutečnilo v Brně v srpnu 2018.

Koncem srpna se pak vláda dohodla s odbory, že se platy nebudou navyšovat plošně. Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že se budou navyšovat podle toho, které platy jsou nejnižší v rámci veřejného sektoru.

Dokumentace k vládou schválenému návrhu státního rozpočtu na rok 2019 zahrnuje mezi výdajovými prioritami také navýšení platů pro civilní zaměstnance soudů o 13,9 % a pro civilní zaměstnance státních zastupitelství o 15,9 % (.pdf, str. 30).

Návrh rozpočtu je v době našeho hodnocení stále projednáván Poslaneckou sněmovnou. Rozpočtové priority pro příští rok, dojednané v rámci vlády, však Kněžínkem zmíněné navýšení platů skutečně obsahují.