Demagog.cz

Klára Dostálová

Klára Dostálová

  • 5
  • 3
  • 1
  • 2

Výroky

Klára Dostálová

Klára Dostálová

V čem se neshodujeme, je to, že vlastně Ministerstvo vnitra vyčíslilo, jako kdybysme stavěli všechny úřady na zelené louce, jako kdyby tady žádné stavební řízení nebylo. Tak samozřejmě to vyčíslilo nové úřady pro úředníky na 30 miliard korun. Nic takového se nestane a mrzí mě, že v analýze Ministerstva vnitra není napsáno, že stát si dneska u obcí platí za ty úředníky, kteří vyřizují stavební řízení, za ten pronájem těch samozřejmě místností, za režii, a tak dále. Není to málo. Stát si ročně platí u obcí 4 miliardy ročně. A z toho 360 milionů je zhruba na tu režii a nájem. Události, komentáře, 8. ledna 2020

Ministerstvo vnitra ve své analýze odhaduje nejvyšší možné náklady na prostory stavebních úřadů, kterých je nedostatek, na až 28,9 mld. Kč. V téže analýze se však věnuje i současné situaci a v roce 2020 bude příspěvek obcím a krajům v souvislosti se stavebním řízením 2,3 mld. Kč.

skrýt celé odůvodnění

K návrhu stavebního zákonu se ve své analýze (.pdf) výjádřilo i Ministerstvo vnitra. Ministryně Dostálová ve svém výroku kritizuje odhady Ministerstva vnitra, které vyčíslilo jednorázové náklady na 2,2—31,6 mld. Kč (str. 4). Kritizována je hlavně část zajištění prostor pro nové krajské stavební úřady a plánovaný Nejvyšší stavební úřad.

Ministerstvo vnitra v úvodu k části Prostory (str. 32) uvádí, že návrh zákona „(...) aktuálně počítá s optimistickým scénářem, kdy obce a kraje poskytnou státu své současné prostory. Toto očekávání je nerealistické, kapacita obcí a krajů nebude dána k dispozici, neboť by přinesla mimořádné problémy v oblasti IT, provozu, sdílení služeb (např. podatelna) či práci v jiném režimu (zákon o úřednících vs. služební zákon). V případě delimitace bude nutné zajistit prostory. Odhady na zajištění prostor pronájmem se pohybují kolem 425 mil. Kč ročně. Ministerstvo dále poznamenává, že „(...) ne všude je možné delimitaci řešit pronájmem, neboť žádné vhodné prostory nejsou v určitých lokalitách vůbec dostupné. (str. 33)

V kapitole věnované Výstavbě (str. 33—34) se pak tedy uvádí, že „Maximalistická varianta předpokládá, že by se stavěly nové prostory pro všechny stávající úředníky stavebních úřadů, integrovaných dotčených orgánů i nového obslužného personálu. To v součtu zahrnuje 13 584 zaměstnanců. Výdaje na výstavbu by při stavbě v maximalistické variantě dosáhly minimálně 25,4 miliardy korun. (str. 34). K těmto nákladům by bylo potřeba přidat ještě náklady na vybudování spisoven pro ukládání dokumentace. Tyto náklady se pohybují kolem 3,5 mld. Kč. Celkem Ministerstvo vnitra odhaduje výstavbu v nejnákladnější možné verzi na 28,9 mld. Kč.

Ministryně Dostálová nepravdivě uvedla, že „(...) v analýze Ministerstva vnitra není napsáno, že stát si dneska u obcí platí za ty úředníky, kteří vyřizují stavební řízení". Celé této problematice se v analýze věnuje kapitola Financování agendy (str. 36), kde je podrobně rozepsáno současné financování agendy stavebních úřadů, územního plánování a částečně i dotčených orgánů, které jsou v současné době financovány prostřednictvím příspěvku na výkon státní správy (podle § 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a § 29 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích).

Postupy pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jsou pro rok 2020 uvedeny v příloze zákona č. 355/2019 o státním rozpočtu České republiky na rok 2020. Jednotlivé výše příspěvku pro konkrétní obce lze přehledně najít i na webu Ministerstva vnitra.

Ministerstvo vnitra dále uvádí (.pdf, str. 38), že celkové reálné náklady (s režií) na agendu stavebních úřadů a úřadů zemního plánování na úrovni obcí a krajů činí téměř 4,6 mld. Kč, z toho u obcí se jedná o náklady ve výši 4,2‬ mld. Kč. Reálně však ze státního rozpočtu jde prostřednictvím příspěvků obcím a krajům pouze 2,3 mld. Kč. Reálné režijní náklady jsou podle Ministerstva vnitra ve výši 1,1 mld Kč.

Přestože pravděpodobnost výstavby nových budov pro všechny plánované zaměstnance nových stavebních úřadů je neznámá, hodnotíme výrok jako nepravdivý, protože analýza Ministerstva vnitra se věnuje i problematice financování stavebních úřadů skrze příspěvky na výkon státní správy, jejichž výše se liší od těch zmíněných ve výroku ministryně Dostálové.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

To tam je vyčísleno, kde to zhruba je (náklady na zřízení centrálního stavebního úřadu a převedení úředníků z obcí pod NSÚ, pozn. Demagog.cz), my se opravdu shodujeme, je to zhruba těch, jeden říká 2,2 miliardy, jeden 2,7 miliardy, ale to se samozřejmě, to číslo je velmi podobné. Události, komentáře, 8. ledna 2020

Ministerstvo pro místní rozvoj vyčíslilo celkové jednorázové náklady rekodifikace na stovky milionů. Ministerstvo vnitra pak skutečně udává částku 2,2 miliardy, jedná se však o spodní hranici, přičemž náklady mohou snadno stoupnout až na 31,6 miliard.

skrýt celé odůvodnění

Tímto výrokem ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová reaguje na dotaz, kolik by stálo zřízení centrálního Nejvyššího stavebního úřadu (NSÚ) a převedení úředníků pod tento výsledný úřad. Dle plánů Ministerstva pro místní rozvoj má být státní stavební správa dvoustupňová a pod NSÚ budou spadat stavební úřady krajské, které budou mít pobočky v jednotlivých obcích.

K zjištění postoje Ministerstva pro místní rozvoj máme teoreticky dva zdroje. Prvním je důvodová zpráva k zákonu, resp. k jeho věcnému návrhu, tím druhým zpráva RIA. Důvodová zpráva (.doc, str. 42) přitom žádné finanční údaje neobsahuje, v příslušné části odkazuje právě na zprávu RIA.

Zpráva RIA (.doc, str. 2, 3, 111) pak namísto výstavby Nejvyššího stavebního úřadu na „zelené louce“ (u které jsou jednorázové náklady uvedeny ve výši 650 milionů, a to na zřízení pracovních míst) upřednostňuje využití již existujících prostorů, respektive jejich pronájem a převod pracovníků ze současných stavebních úřadů. Jediné jednorázové náklady, které jsou v tomto případě dle zprávy potřeba vynaložit přímo v souvislosti se zřízením NSÚ, je cca 100 000 Kč/zaměstnanec na nákup počítačů a dalšího digitálního vybavení.

Dle zprávy (.pdf, str. 30) Ministerstva vnitra má pak mít Nejvyšší stavební úřad 188 zaměstnanců, jednorázové náklady by v tomto případě činily cca 19 milionů. V případě, že bychom přidali i personál obslužný, se kterým však RIA nepočítá, dostali bychom se na 282 zaměstnanců, a tedy 28 milionů jednorázových nákladů. Automobily pak budou převedeny ze současných stavebních úřadů, případný nákup automobilů nových (pro celou soustavu stavebních úřadů) v hodnotě 780 milionů má být kompenzován prodejem starých vozů. Do jednorázových nákladů na zřízení NSÚ se to tak v podstatě nepromítne.

Celkové náklady (.doc, str. 2, 3) na rekodifikaci stavebního práva, spojené zejména s převodem zaměstnanců a nákupem vybavení, mají být dle Ministerstva pro místní rozvoj maximálně stovky milionů korun. Jaká část připadá konkrétně na NSÚ, však jasné není. Pod Nejvyšší stavební úřad však bude spadat jen malá část všech zaměstnanců stavebních úřadů, pouze cca 200 z celkových 12 000 (viz níže). Úměrně tomu budou i náklady na převod těchto zaměstnanců a na nákup vybavení tvořit jen zlomek ze zmíněných stovek milionů.

Již několikrát zmíněná zpráva (.pdf, str. 28, 29) Ministerstva vnitra pak zprávu RIA hned na několika místech kritizuje, mimo jiné i proto, že v ní nejsou obsažené náklady na obslužný personál. Dále pak zpráva RIA také nepočítá s odstupným pro zaměstnance, kteří odmítnou převedení na jinou pozici. Naopak počítá s převedením 100 % zaměstnanců (.doc, str. 111). Z jejich celkového počtu 11 877 pak Ministerstvo vnitra počítá s odstupným pro 30 % zaměstnanců, v celkové výši 548 milionů korun. Na Nejvyšší stavební úřad také mají být převedeni (.pdf, str. 31) úředníci z jednotlivých ministerstev, zde je přitom nutné dle zprávy počítat s tím, že ne všichni budou s převedením souhlasit. U těchto případů však již zpráva ministerstva náklady na odstupné nevyčísluje.

Co se týče nákladů na prostory, pracuje zpráva se dvěma scénáři (.pdf, str. 33). Prvním je nájem prostor za 13,6 milionů ročně, druhým výstavba nové budovy za 527 milionů. Výstavba budov pro celou soustavu stavebních úřadů, tedy včetně úřadů krajských, by pak mohla vyjít až na 25,4 miliardy (.pdf, str. 4).

Nutná je dle zprávy Ministerstva vnitra také výstavba archivů (.pdf, str. 33) dokumentů. Celkové náklady mohou dosáhnout 3,5 miliardy, jedná se však o celkové náklady pro výstavbu archivů krajských úřadů včetně NSÚ. Konkrétně s náklady na výstavbu spisovny pro NSÚ pak materiál nepracuje. Opět to však bude jen malá část této částky, když je kromě spisovny pro NSÚ tato suma určena i na výstavbu spisoven pro 14 krajských stavebních úřadů (.doc. str. 6).

Celkové (.pdf, str. 4) jednorázové náklady rekodifikace stavebního práva jsou pak dle zprávy Ministerstva vnitra 2,2 až 31,6 miliard Kč. Jaká část z toho připadá na Nejvyšší stavební úřad, však není jasné, neboť zpráva ne vždy zmiňuje konkrétně NSÚ.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť jednorázové náklady rekodifikace stavebního práva (tedy převod úředníků z obcí a krajů, s čímž přímo souvisí i zajištění podmínek pro jejich práci) vyčíslilo Ministerstvo vnitra na 2,2 miliardy. Je však nutné podotknout, že se jedná o minimální částku a Ministerstvo vnitra samo upozorňuje, že tato částka může být podstatně navýšena z důvodů nutnosti výstavby nových prostor, protože zejména v menších městech nemusí být vhodné prostory k pronájmu. Maximální jednorázové náklady pak ministerstvo vyčíslilo na 31,6 miliard. Dle Ministerstva pro místní rozvoj pak mají být jednorázové náklady cca stovky milionů. Je tedy zavádějící tvrdit, že se obě ministerstva v odhadu nákladů shodují.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Ministerstvo pro místní rozvoj má celý stavební odbor a celou sekci v Letenské ulici. Události, komentáře, 8. ledna 2020

O úmyslu nezřizovat novou budovu Nejvyššího stavebního úřadu hovořila ministryně Dostálová již dříve. Územně a stavebně správní odbor, o kterém se ministryně v pořadu zmiňuje, sídlí skutečně v Praze na Letenské ulici.

skrýt celé odůvodnění

Dle důvodové zprávy (.doc, str. 23) k nově připravovanému stavebnímu zákonu, státní stavební správa nyní integruje soustavu několika stavebních úřadů, konkrétně 13 typů obecných, speciálních a jiných stavebních úřadů, které spadají pod 9 ústředních resortů. Nový stavební zákon si tedy, mimo jiné, klade za cíl tuto soustavu více sjednotit a vytvořit její novou jednotnější verzi v čele s Nejvyšším stavebním úřadem, krajskými stavebními úřady a jejich územními pracovišti v obcích se stavebním úřadem (tedy dva, respektive tři články).

Co se této nové instituce týče, ministryně Dostálová v pořadu Události komentáře zřejmě naráží na fakt, že nová budova Nejvyššího stavebního úřadu pravděpodobně nevznikne, o čemž hovořila mimo jiné i dříve. Územně a stavebně správní odbor, o kterém se ministryně Dostálová v této souvislosti zmiňuje, má v současné době evidované pracoviště v Letenské ulici č. 3 v Praze. Mezi jeho hlavní poslání patří například výkon funkce nadřízeného správního orgánu krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy, a to konkrétně při jimi vykonávané přenesené působnosti na úseku územního rozhodování a stavebního řádu podle zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Když si třeba vezmete teď stavební úřad v Uhříněvsi, který povoluje Pražský okruh. Události, komentáře, 8. ledna 2020

Stavební úřad v Uhříněvsi rozhoduje o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení pro jihovýchodní část Pražského okruhu, konkrétně úsek mezi dálnicí D1 a Běchovicemi. Územní rozhodnutí by měl úřad vydat v letošním roce.

skrýt celé odůvodnění

Stavební úřad v Uhříněvsi je úřad městské části Praha 22, pověřený vydáním územního rozhodnutí pro část Pražského okruhu, konkrétně pro úsek 511 mezi dálnicemi D1 a D8. Ředitelství silnic a dálnic podalo žádost o vydání územního rozhodnutí na radnici Prahy 22 v září 2018. V červnu minulého roku bylo zahájeno (.pdf, str. 1) územní řízení. V červenci se uskutečnilo ústní projednání územního řízení, ale stavební úřad pochybil a zapomněl obeslat všechny účastníky řízení z katastru Praha-Dubeč. Podle ministra dopravy Kremlíka jsou důvodem zpoždění stavby úředníci, kteří nemají s takto rozsáhlou stavbou zkušenosti. Nové projednání proběhlo (.pdf, str. 4) 18. prosince 2019.

Chybějící dvanáctikilometrový úsek jihovýchodní části Pražského okruhu způsobuje komplikace například obyvatelům Spořilova a Jižního města, kudy kamiony nevybudovaný úsek objíždějí. Závazné stanovisko EIA bylo vydáno (.pdf, str. 4) Ministerstvem životního prostředí v listopadu 2017, nyní se čeká na územní rozhodnutí. Potom bude moci Ředitelství silnic a dálnic začít vykupovat pozemky. Stavební povolení by měl úřad vydat v příštím roce. Termín dokončení úseku 511 je stanoven na rok 2025 (tamtéž).

Klára Dostálová

Klára Dostálová

To vyčíslila Světová banka, to jsou lhůty ze zákona to, co jsme v tom 157. místo ten žebříček, to jsou lhůty ze zákona, to znamená, když to zdigitalizujete, tak furt budeme dodržovat lhůty, ale které jsou dané zákonem, to znamená pořád budeme na 157. místě. Události, komentáře, 8. ledna 2020

V žebříčku Světové banky porovnávajícím stavební řízení v různých zemích se skutečně ČR nachází na 157. místě. Tento žebříček však zohledňuje kromě délky řízení i další faktory. Nelze tedy říci, že by záleželo pouze na zákonných lhůtách v jednotlivých zemích.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně Dostálová se odkazuje na žebříček Doing Business, který sestavila Světová banka, resp. na jedno z jeho hodnocení, které porovnává jednoduchost získání stavebního povolení a v němž se ke květnu 2019 umístila Česká republika na 157. příčce ze 185. zkoumaných zemí.

Tento žebříček nesrovnává pouze rychlost procesu získání stavebního povolení, ale celkovou složitost stavebního řízení. Výsledné pořadí porovnává (.pdf, str. 12) skóre zemí, která jsou průměrem ohodnocení ve čtyřech ukazatelích: počtu kroků, kterými musí firma při řízení projít, délce celého procesu ve dnech, dále náklady na proces stavebního řízení a nakonec tzv. „building quality control index“ , který je založen na hodnocení několika faktorů, zabývajících se kvalitou stavebních regulací v zemi, kontrol, kterými stavba během řízení prochází apod. Kvůli hodnocení vícera faktorů se před Českem například na 155. místě umístila Argentina s potenciální délkou stavebního řízení 318 dní či Barbados s 377 dny na 153. příčce.

Pro porovnatelnost mezi jednotlivými zeměmi je celý tento žebříček založen na modelovém příkladu a je porovnáváno, jak by v tomto případě vypadalo stavební řízení v různých zemích. Tímto příkladem je situace, ve které by si stavební firma chtěla postavit sklad, kterému jsou určeny přesné parametry. Například je dáno, že modelová stavební firma operuje v ekonomicky nejvýznamnějším městě v zemi, vlastní pozemek, na kterém chce stavět, atd. O skladu je dáno, že bude mít dvě patra, je dána konkrétní rozloha, bude mít hodnotu padesátinásobku průměrného příjmu na obyvatele ve zkoumané zemi, či bude postavena na místě, kde se před konstrukcí nic nenachází. Tím je vyloučena situace, kdy by se na pozemku nacházela např. historická památka, stromy či vodní zdroje. Veškeré parametry Doing Business rozepisuje ve své metodice. Žebříček tedy reálně porovnává, jak by si dané země vedly v tomto modelovém případu.

Metodika uvádí, že žebříček vychází z dat, které analytikům poskytli v dotaznících různí experti ve stavebnictví, například architekti, právníci zabývající se touto oblastí, stavební firmy, státní úředníci, atd. U délky stavebního řízení, která je vypočítána z odhadované délky jednotlivých kroků stavebního řízení, se uvádí, že je mediánem z dat uvedených místními experti, kteří měli uvést dobu jednotlivých procedur v praxi. V části analýzy Doing Business, kde jsou rozepsány jednotlivé kroky stavebního řízení s dobou, kterou by měly trvat, jsou uváděny zákonné lhůty. Analýza se ale snaží brát v potaz dobu, kterou to pro modelový příklad má trvat v praxi. A tak doba, se kterou počítají, ne vždy odpovídá zákonné lhůtě (například kroky 6 a 7, .pdf, str. 14).

Není tedy pravda, že by žebříček porovnával pouze zákonné lhůty v jednotlivých zemích, porovnává se ale také, jak dlouho by trvalo vyřízení všech razítek pro zadaný modelový příklad. V případě České republiky analýza dochází k době 246 dní. Odborníci uvádí, že v praxi mnohá stavební řízení trvají mnohem déle, v řádu několika let. Průměr zemí OECD v žebříčku je 152,3 dní (.pdf, str. 12). Pokud bychom pak země seřadili podle délky stavebního řízení, zaujala by Česká republika 165. místo.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Tak my samozřejmě jsme se dostali zatím k tomu číslu 120, což je tady jako vedeno v těch zelených, jako dobrých, číslech. Události, komentáře, 8. ledna 2020

Ministryně Dostálová se odkazuje na věcný záměr nového stavebního zákona, který uvádí, že řízení nebude delší než 120 dní. To potvrzuje i RIA k návrhu stavebního zákona. Přestože se v dokumentech explicitně spojení „dobrá zelená čísla“ neobjevilo, dáváme ministryni za pravdu.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně Dostálová hovoří o údajích, které jsou obsaženy ve věcném záměru nového stavebního zákona, který byl schválen na jednání vlády 24. června 2019.

Tento věcný záměr mimo jiné upozorňuje na to, že se u stavebního zákona nedodržují lhůty pro vydání rozhodnutí (.pdf, str. 151).

Navrhuje proto právní úpravu, ve které by se stanovily závazné lhůty pro vydání rozhodnutí a v případě nedodržení by byly vyvozeny důsledky. Od takové úpravy si Ministerstvo pro místní rozvoj slibuje zrychlení povolovacího řízení. „Celková maximální délka lhůt pro vydání rozhodnutí tak bude ve zvlášť složitých případech 120 dnů...“ (.pdf, str. 153).

V Hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu stavebního zákona z 30. listopadu 2019 se v závěrečném shrnutí píše mimo jiné i to, že lze konstatovat, že dojde k mnoha změnám. Shrnutí uvádí například i „aktivní a kvalifikovanější rozhodování s odpovědnostním dopadem (zrychlení, neodkládání a nepřesouvání odpovědnosti ve stylu kdo nic nedělá, nic nezkazí, není odpovědný)“ a „zjednodušení a zkrácení soudních řízení“ (.pdf, str. 126–127).

Ministryně v rozhovoru nespecifikovala, která „zelená dobrá čísla“ má na mysli. Předpokládáme, že „zelenými dobrými čísly“ myslí zlepšení, tedy zkrácení, k čemuž by podle všeho mělo dojít.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Jdeme cestou jednoho razítka, to znamená, že skutečně bude eliminace těch kulatých razítek, to znamená, proti kterýmu je možnost odvolání, přezkumu, a tak dále, což strašně natahuje ty lhůty. Dneska ten stavebník jich musí vyřídit 40–50, u Pražského okruhu až 200. Události, komentáře, 8. ledna 2020

Návrh stavebního zákona skutečně počet razítek (stanovisek) snižuje. Odvolání se však nikdy nevztahuje k jednotlivým razítkům, nýbrž k jednomu výslednému rozhodnutí. Průtahy odvolání a počet razítek tedy přímo nesouvisejí.

skrýt celé odůvodnění

Aktuální verze návrhu stavebního zákona byla předložena Ministerstvem pro místní rozvoj do mezirezortního připomínkového řízení dne 22. 11. 2019. Tento návrh zákona (.docx, str. 46–51) udává stavebnímu úřadu moc vydat rozhodnutí k návrhu na povolení záměru. Pokud toto rozhodnutí je souhlasné, pak je žadatel oprávněn k uskutečnění stavby, jak uvádí důvodová zpráva (.docx, str. 26, 28). Toto by dle důvodové zprávy mělo odpovídat konceptu jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko, jež zmiňuje ve výroku ministryně.

Dle aktuálního stavebního zákona č. 183/2006 Sb. § 110 odst. 2 je třeba k žádosti o stavební povolení, mimo jiné, přiložit závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů. Toto závazné stanovisko lze dle § 4 odst. 9 a 10 stejného zákona změnit až v rámci odvolacího řízení proti rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno. Nelze se proti stanovisku dotčeného orgánu tedy odvolat přímo, ale až proti výslednému rozhodnutí.

Aktuální verze vládního návrhu stavebního zákona však při podání žádosti stále požaduje vyjádření dotčených orgánů, jsou-li vyžadována jiným zákonem a vyjádření záměrem dotčených vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury uvedených v digitální technické mapě dle § 96 odstavce 2 (.docx, str. 45).

Statistiky o administrativním zatížení osob žádající o stavební povolení se nám nepodařilo dohledat. Podařilo se nám pouze dohledat administrativní zátěž na jednotlivých dotčených orgánech státní správy ve stavebním řízení, například dle Dopadové studie ministerstva vnitra k tomuto návrhu (.pdf). Nejsme tedy schopni hodnotit množství rozhodnutí podmiňujících vydání rozhodnutí o povolení stavby.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Byla stažena z vlády, protože, protože právě tam jsou nepřesnosti. Události, komentáře, 8. ledna 2020

Projednávání dopadové studie MVČR k návrhu novely stavebního zákona bylo odloženo. Z jakého důvodu došlo k tomuto odložení, se nám nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Výrok ministryně patrně poukazuje na dopadovou studii MVČR analyzující možné dopady chystané rekodifikace stavebního práva připravované resortem MMR (.pdf).

Na stránkách MMV se uvádí, že „při zpracování studie a jejím porovnání s návrhem zákona, se ukázalo, že řada nákladů nebyla popsána vůbec nebo nebyla uvedena v přesné a zcela vypovídající podobě“.

Návrh chystaného zákona má být Parlamentu předložen v první polovině roku 2020. Zatím je dostupná pouze jeho rozpracovaná verze. Zároveň bylo projednávání zmiňované dopadové studie dle zápisu jednání vlády z 6. 1. 2020 odloženo.

Důvod tohoto odložení není uveden v tiskové zprávě po daném jednání vlády, ani nebyl uveden na tiskové konferenci po tomto jednání vlády. Tuto informaci se nám tedy nepodařilo ověřit. Stažení tohoto dokumentu z vlády dokládá pouze informace o jeho odložení.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Máme 17 % jednohlavých stavebních úřadů. Události, komentáře, 8. ledna 2020

Počet stavebních úřadů v ČR, které mají pouze jednoho zaměstnance, je podle dostupné analýzy 16 %. Míra nepřesnosti ve vyjádření ministryně Dostálové nepřesahuje námi tolerovanou míru nepřesnosti.

skrýt celé odůvodnění

Z níže uvedeného grafu pocházejícího z Analýzy 2015 – 2017 (Analýza stavu na úseku územního plánování a stavebního řádu) vyplývá (str. 52), že cca 26 % z celkového počtu 696 stavebních úřadů v obcích má 2 zaměstnance a cca 16 % jich má dokonce pouze 1 zaměstnance.

Zdroj: Analýza stavu na úseku územního plánování a stavebního řádu

K této problematice se vyjádřila ministryně Dostálová i ve svém příspěvku na sociální síti Facebook.

V něm Dostálová popisuje, že malý počet úředníků na daném úřadě může mít negativní vliv na funkčnost úřadu (např. nemocného úředníka nemá kdo zastoupit). Dále Dostálová uvádí, že jednohlavých stavebních úřadů je v ČR až 20 %.

Vzhledem k tomu, že data uvedená v tabulce jsou již více než 2 roky stará a počet jednohlavých stavebních úřadů se tak mohl změnit, i vzhledem k tomu, že míra nepřesnosti vyjádření ministryně Dostálové je v rámci námi tolerované nepřesnosti, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Klára Dostálová

Klára Dostálová

Fikce souhlasu závazného stanoviska, to v podstatě se snažíme řešit už teď v rámci zákona o urychlení výstavby, to znamená takzvaný liniový zákon. Události, komentáře, 8. ledna 2020

Součástí tzv. liniového zákona, který byl předložen Poslanecké sněmovně, je skutečně uvedená fikce souhlasu.

skrýt celé odůvodnění

Fikce souhlasu závazného stanoviska byla ve výroku zmíněna v kontextu nového stavebního zákona, který od roku 2019 připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Fikce souhlasu předpokládá konkrétní lhůtu pro konečné rozhodnutí stavebního úřadu, která by neměla být překročena. Pokud úřad nerozhodne v dané lhůtě, znamená to kladné stanovisko. Kromě webu Ministerstva pro místní rozvoj se o novém stavebním zákoně více dozvědět například zde.

Tzv. liniový zákon je vládou již schválený návrh novely zákona č. 416/2009 Sb., předložený MD, MMR a MPO o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Cílem této novely je zkrátit lhůtu výstavby dopravních staveb alespoň o třetinu, ze stávajících 13 let by stavby mohly proběhnout až o 3 roky rychleji. Mimo jiné je součástí liniového zákona i pevně stanovená lhůta, v níž by mělo ze strany úřadů dojít k vydání závazného stanoviska, a to 30 dní. Ve složitějších případech 60 dní. V případě, že ve stanoveném termínu k vydání stanoviska nedojde, uplatní se fikce souhlasu (.pdf, str. 57).

Obdoba tohoto institutu přitom již v liniovém zákoně existuje. Pokud je totiž rozhodnutí dle tohoto zákona podmíněno závazným stanoviskem jiného úřadu, platí, že pokud tento úřad neposkytne své stanovisko do 60 dnů, přestává být jeho pohled závazným.