Klára Dostálová

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová mluví o krajském sněmu hnutí ANO v Královéhradeckém kraji, jenž proběhl v den zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru, tedy v pondělí 24. května. Sněm zde sestavil návrh krajské kandidátní listiny pro nadcházející podzimní volby do Poslanecké sněmovny, který bude následně schvalovat celostátní výbor hnutí ANO.

Již před konáním sněmu dostala Klára Dostálová podporu při volbě lídra kandidátky ve všech oblastních buňkách hnutí ANO v Královéhradeckém kraji. Doplňme, že krajský sněm její očekávanou nominaci nakonec potvrdil.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová zde hovoří o dotační výzvě č. 98 Rozvoj, modernizace a posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotní péče s ohledem na potenciální hrozby, do které je možné podávat žádosti od 5. května 2021. Pro žadatele, tedy nemocnice (.pdf, str. 4–6), bylo připraveno cca 7,98 miliardy Kč (str. 2). Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) k 24. květnu 2021 evidovalo 114 žádostí v celkové výši zhruba 19 miliard Kč.

Uveďme, že průběh výzvy kritizovali nemocnice, opoziční poslanci a hejtmané, a to především kvůli tomu, že podle nich o přidělení dotace rozhodovala rychlost podání projektu, tedy rychlost kliknutí myší. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta k tomu například uvedl: „Pravděpodobně nešlo ani o klikání. Je dost možné, že některé firmy, některé nemocnice, použily takzvané softwarové roboty, které jsou podle našeho názoru v rozporu s tou výzvou tak, jak byla vyhlášena.“

Podle předběžných informací Ministerstva pro místní rozvoj (.xlsx), které však prozatím nehodnotilo náležitosti žádostí, uspělo přibližně jen 44 projektů. Některé kraje, například Liberecký kraj a Kraj Vysočina, podle Sezam Zpráv neuspěly, přestože projekt přihlásily několik vteřin po zahájení příjmu žádostí (.xlsx).

Ministerstvo pro místní rozvoj proti zmiňované kritice argumentovalo tím, že žádosti se budou posuzovat na základě dalších 23 kritérií a čas podání bude rozhodovat pouze v případě shody při naplnění těchto kritérií. Ostatně stejně argumentuje i ministryně Dostálová v námi ověřovaném rozhovoru.

Tato kritéria (.pdf, str. 37–39) jsou rozdělena na kritéria formálních náležitostí a obecná a specifická kritéria přijatelnosti. Všechna kritéria přitom podle Obecných pravidel pro žadatele a příjemce (.pdf, str. 89) můžou  získat hodnocení „vyhověl“ nebo „nevyhověl“ (případně „nerelevantní“). Zároveň jsou také všechna tato kritéria „eliminační“, pokud tedy projekt některé z 23 kritérií nesplní, bude jeho žádost vyřazena.

Upřesněme, že mezi obecná kritéria (.pdf, str. 37–39) patří například to, že žadatel splňuje definici oprávněného příjemce nebo že projekt je v souladu s pravidly veřejné podpory. Mezi specifická kritéria pak spadá mimo jiné to, zda „projektem dochází k rozvoji JIP, ARO, operačních sálů, intervenčního nebo diagnostického pracoviště“ nebo zda projekt zahrnuje opatření reagující na boj s covidem-19. Doplňme, že dále se zmíněná kritéria (.pdf, str. 89) dělí na nenapravitelná, jejichž nesplnění znamená vyloučení projektu, a na napravitelná. V jejich případě může být žadatel vyzván k jejich doplnění.

Liberecký hejtman Martin Půta kritizoval i podobu kritérií a upozorňoval na to, že v rámci dotační výzvy neprobíhá věcné (.pdf, str. 39) a kvalitativní hodnocení. V takovém případě by totiž projekty u jednotlivých kritérií získávaly body a o přidělení dotace by rozhodovalo bodové pořadí (.pdf, str. 72). „To, o čem ministerstvo hovořilo, jsou nutné administrativní předpoklady k tomu, abyste vůbec nějakou žádost mohli podat,“ dodal Půta.

Ministerstvo pro místní rozvoj dále uvádí, že výběrová kritéria samo neschvaluje. Prostředky z EU musí být rozděleny v souladu s evropskou legislativou, kterou schvaluje Monitorovací výbor, který se skládá (.xls) ze zástupců Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zdravotnictví a několika dalších ministerstev, zástupců z neziskového sektoru, Svazů obcí a měst a Asociace krajů ČR.

Zda se na tvorbě kritérií podíleli i zástupci pojišťoven se nám nepodařilo dohledat. MMR nicméně 11. května uvedlo, že na výzvách ReactEU, kam spadá také zmiňovaná 98. výzva, „spolupracovali klíčoví aktéři z řad Ministerstva pro místní rozvoj, zástupců pojišťoven, ale také Asociace krajů ČR, kteří pod vedením Ministerstva zdravotnictví utvořili koncepční skupinu“.

Na závěr ještě dodejme, že se Klára Dostálová na schůzi se zástupci z Asociace krajů a z Ministerstva zdravotnictví dohodla, že by šanci zapojit se do výzvy měly dostat „všechny kvalitní projekty“. Řešením by mělo být spolufinancování projektů kraji a Ministerstvem zdravotnictví či snížení rozpočtů projektů a navýšení rozpočtu výzvy o 5,5 miliardy Kč.

Klára Dostálová správně uvádí, že o tom, která nemocnice získá dotaci, rozhoduje splnění či nesplnění všech 23 nastavených kritérií. 23 kritérií funguje jako pomyslné síto, které postaví způsobilé žadatele na stejnou startovní linii. V případě, že celková suma přihlášených projektů, které splní stanovených 23 kritérií, nepřesáhne prostředky alokované na výzvu, nepoužije se kritérium času podání žádosti a o úspěšnosti žadatele tak rozhodne právě 23 kritérií. V opačném případě, kdy celková suma přihlášených projektů, které splní stanovených 23 kritérií, přesahuje celkové prostředky, o úspěšnosti projektů rozhodne čas podání žádosti.

Pravděpodobnost těchto dvou scénářů nicméně nedokážeme posoudit, jelikož závisí na tom, do jaké míry žadatelé splní předepsaných 23 kritérií, respektive jak přísně jejich splnění bude hodnoceno. Výrok ministryně Dostálové tak hodnotíme jako pravdivý, protože v případě, že „sítem“ neprojde dostatečný počet žadatelů, bude o jejich úspěchu či neúspěchu skutečně ve výsledku rozhodovat těchto 23 kritérií.

Ministryně Dostálová přímo deklaruje, že občanskoprávní institut svěřenských fondů byl do právního řádu zakotven právě kvůli existenci zákona o střetu zájmů. V odůvodnění se proto podíváme na to, jaká byla motivace pro zavedení tohoto institutu do českého práva.

Samotný institut svěřenských fondů byl až do přijetí občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., který je účinný od roku 2014, českému právnímu řádu prakticky neznámý. Jeho prostřednictvím však mohou být upraveny rozličné životní situace. Svěřenský fond lze založit (str. 4-5) za soukromým účelem (například zachování majetku pro budoucí generace) nebo za účelem veřejným – například charitativním.

Konkrétně jsou svěřenské fondy zakotveny v § 1448 a násl. občanského zákoníku. Zákoník ani jeho důvodová zpráva (.pdf, str. 352 a násl.) však nenaznačují, že by svěřenské fondy mohly být využity k vyhnutí se střetu zájmů ve smyslu zákona o střetu zájmů.

Formulaci, že „máme český zákon o střetu zájmů. Právě proto existují svěřenské fondy (…)“, neodpovídá ani zákon o střetu zájmů, který využití svěřenských fondů rovněž nenaznačuje. Samotná novela zákona o střetu zájmů, označovaná v médiích též jako lex Babiš, vstoupila v platnost v roce 2017. Právě v reakci na tuto novelu převedl Andrej Babiš svůj majetek do svěřenských fondů.

Novela z roku 2017 nově zakotvila v zákoně paragrafy 4a, 4b a 4c, které značně rozšiřují seznam činností neslučitelných s působením ve vládě. Například dle § 4c „je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) (člen vlády, pozn. Demagog.cz) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti“. Ani důvodová zpráva (.pdf) k této novele či odůvodnění jednotlivých pozměňovacích návrhů však se svěřenskými fondy jako s možností, jak novým pravidlům vyhovět, nijak nepracuje.

Otázkou zůstává, zda svěřenské fondy jsou dostatečným opatřením, kterým se člen vlády může střetu zájmů vyhnout. To ovšem není předmětem hodnocení. Pro hodnocený výrok je zásadní, že naznačuje příčinnost mezi existencí zákona o střetu zájmů a zavedením institutu svěřenských fondů s účinností od roku 2014.

Je sice pravda, že obecně může (.pdf, str. 44) být svěřenský fond (zejména tzv. blind trust, o jehož možnosti založení v Česku se vedou spory) použit k naplnění pravidel o střetu zájmů, avšak dostupné zdroje nepotvrzují, že by tento institut byl do občanského zákoníku přidán primárně z tohoto důvodu, jak uvádí ministryně Dostálová. Proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Předně uveďme, že ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová zde mluví o dotaci z fondů EU pro zlínskou společnost Fatra z holdingu Agrofert, konkrétně na nákup nového válcovacího stroje. Evropská komise na podzim 2020 tuto žádost o dotaci označila za neoprávněnou, protože podle ní porušuje český zákon o střetu zájmů. I přesto však dle informací serveru iROZHLAS Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) na projekt 3. února 2021 vyplatilo 547 tisíc korun ze státních peněz.

Upřesněme, že dotace z fondů Evropské unie jsou (.pdf, str. 7) založeny na principu předfinancování. Členský stát se ujistí, že peníze z fondů EU byly vynaloženy v souladu s danými pravidly (tzv. certifikace) a žádost o platbu předfinancuje ze státního rozpočtu. Evropská komise následně proplatí určitý podíl prostředků (až 85 %) do rozpočtu ministerstva financí.

V případě projektu společnosti Fatra proto náměstek MPO pro eurofondy Marian Piecha 11. února 2021 žádal (.pdf) Ministerstvo financí o mimořádnou certifikaci dotace, tedy o proplacení ze strany EU. Zde je důležité zmínit, že resort financí na doporučení Evropské komise preventivně přestal od prosince 2018 evropské orgány žádat o proplácení dotací pro firmy z holdingu Agrofert. A to ve spojitosti s možným střetem zájmů Andreje Babiše.

Podle Ministerstva průmyslu a obchodu nelze (.pdf, str. 1) podat žalobu pro neplatnost na samotnou závěrečnou auditní zprávu, podle které společnosti Agrofertu nemají na dotace nárok. Proto se dle informací serveru iROZHLAS české úřady rozhodly, že pomocí žádosti o proplacení dotací pro Fatru „otestují“, zda Brusel peníze opravdu nevyplatí. Tímto způsobem by tak získaly rozhodnutí o zamítnutí platby, kvůli němuž následně chtějí Evropskou komisi žalovat.

Pro server iROZHLAS k tomu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) uvedl: „Ještě nedošlo k úplnému vyjasnění, to jest ke konkrétnímu rozhodnutí, které by bylo soudně přezkoumatelné na úrovni Evropské komise. Právě to Česká republika očekává v souvislosti s dotací, na kterou se ptáte. Bez proplacení dotace Fatře by nemohlo k závaznému právnímu posouzení dojít, případně by neměl o čem rozhodovat soud.“

Kritici nicméně upozorňují, že jde o riskantní plán, protože by mohl vyústit až v pozastavení všech dotací z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

iROZHLAS dále uvádí, že ministr Havlíček (za ANO) společně s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou (za ANO), která eurodotace v Česku koordinuje, „proto „bezpečnost“ tohoto postupu předem ověřovali i u Evropské komise. Konkrétně v dopise datovaném 26. dubna oslovili eurokomisaře Elisu Ferreirovou a Johannese Hahna. (…) Havlíček s Dostálovou v korespondenci také upozorňují, že ačkoliv česká strana se závěry auditu nesouhlasí, respektuje je a žádosti o platbu Evropské komisi nepředkládá. A také prý dál plní doporučení, která jim kvůli zjištěným nedostatkům například v předcházení střetu zájmů auditoři ve zprávě dali“.

Dopis vzal na vědomí šéf Generálního ředitelství pro regionální politiku Marc Lemaître s tím, že česká strana požádá o proplacení pouze u jednoho auditem kritizovaného projektu.

Dodejme, že na riziko pozastavení dotací z unijních fondů v případě, že se Česko kvůli závěrům auditu ke střetu zájmů bude s Evropskou komisí soudit, upozornil v rozhovoru pro Deník N také náměstek ministra zahraničí Martin Smolek. Dle dostupných informací právě Smolek, který zastupuje ČR u evropského soudního dvora, byl tím, kdo plán na předložení některé auditem zpochybněné dotace navrhl.

Server iROZHLAS v této souvislosti také upozorňuje, že Fatra peníze od státu získala už 3. února. Není tedy podle něj zcela jasné, zda už tehdy české úřady plánovaly tímto způsobem získat rozhodnutí Evropské komise, nebo zda se tak snaží legitimizovat neoprávněně proplacenou dotaci.

Celé řízení zkoumající potenciální střet zájmů Andreje Babiše probíhá už od roku 2018, kdy organizace Transparency International na možný střet zájmů poukazovala a podala také podnět k Evropské komisi. První předběžná auditní zpráva dorazila do České republiky v červnu 2019.

Auditní šetření, které zprávě předcházelo, se mimo jiné dotýkalo také Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), respektive Národního orgánu pro koordinaci (NOK), jehož roli (.doc, str. 1) vykonává právě MMR. Již tehdy měli odpověď české strany na starosti úředníci, ministryně by tedy na ni neměla mít vliv, alespoň ne přímý. Sama ovšem uvedla: „Nyní ale rozporujeme každou větu na každé stránce. Cítíme se velmi dotčeni, protože spousta věcí není pravda.“ Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat, že by se ministryně Dostálová v průběhu auditu nebo někdy později setkala s unijními auditory, nebo že by s nimi byla ohledně zprávy o střetu zájmů Andreje Babiše v přímém kontaktu.

V případě odpovědi na druhou auditní zprávu, která byla do ČR doručena v prosinci 2019 a měla obsahovat konečné závěry prověrky a zmiňovala i střet zájmů, trvalo sepsání reakce déle. Ministryně Dostálová v té době sama uváděla, že odpovědi na auditní zprávy jsou zpracovávány úředníky. Přesněji jmenovala právě úředníky Národního orgánu pro koordinaci a také jejich „kolegy z dotčených resortů“. Jak se můžeme dozvědět z informací serveru iROZHLAS, jednat se mělo hlavně o Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo práce a sociálních věcí, do jejichž kompetencí spadá právě čerpání dotací ze zmíněných strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.

Ministryně pro místní rozvoj obzvláště v době krátce po příchodu této druhé auditní zprávy zdůrazňovala (video, 0:48), že jsou dokumenty tzv. confidential, tedy v důvěrném režimu, a že k nim tak nemají přístup ani ministři a jedná se čistě o záležitost úředníků. Sama tedy údajně zprávu nečetla a ani ji „nezajímá“. Dříve však také dodávala: „Určitě budeme chtít o některých věcech hovořit tváří v tvář.“

Jediný dokument, který je v současnosti zveřejněn, je závěrečná auditní zpráva (.pdf) Evropské komise. Zpráva například uvádí, že dalšími subjekty podrobenými auditu (.pdf, str. 1–2) jsou ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu a práce a sociálních věcí. Kromě zmíněných ministerstev byly kontrolovány také agentury a fondy, například Agentura pro podnikání a inovace, Státní fond životního prostředí České republiky, Agentura pro podporu a podnikání a investic CzechInvest, Rada pro ESI fondy, Rada pro fondy Společného strategického rámce, Národní orgán pro koordinaci, Řídící a kontrolní výbor nebo hlavní město Praha.

V reakci na tuto závěrečnou zprávu ministryně konstatovala, že české orgány „zastávají právní názor opřený o argumenty zaslané Evropské komisi, že k porušení předpisů nedošlo“. Trvala také na existenci dvou právních výkladů, mezi kterými může rozhodnout teprve soud. Ministerstvo pro místní rozvoj ve své tiskové zprávě uvádí, že české orgány ve svých odpovědích Evropské komisi „opakovaně uvedly, že řídicí a kontrolní systémy byly nastaveny v ČR v souladu s unijními a vnitrostátními pravidly upravujícími otázku střetu zájmů a že na této pozici ČR trvá“.

Na závěr tedy shrňme, že se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat, jestli Klára Dostálová zasahovala úředníkům Národního orgánu pro koordinaci do formulace odpovědí Evropské komisi, případně do jaké míry se tak dělo. Z tohoto důvodu proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

V souvislosti s formulováním odpovědi na předběžný audit Evropské komise, který oznamoval existenci střetu zájmů premiéra Babiše, i na jeho konečnou verzi z prosince 2019, hovořila ministryně Dostálová vždy o tom, že dokument zpracovávají úředníci. Konkrétně uvádí úředníky Národního orgánu pro koordinaci (NOK), jehož funkci (.doc, str. 1) plní Ministerstvo pro místní rozvoj, a jejich „kolegy z dotčených resortů“.

V tomto ohledu zmiňuje server iRozhlas součást předběžné auditní zprávy z června 2019, kdy uvádí, že se jedná o „čerpání dotací ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti. Jde tedy o peníze, které přerozděluje především ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo práce a sociálních věcí.“

V závěrečné verzi auditní zprávy, kterou Evropská komise zveřejnila (.pdf, str. 1–2) letos v dubnu, si však můžeme přečíst i seznam institucí „zapojených do procesu řízení a rozdělování dotací“, které byly předmětem auditu, a které jsou tedy výše jmenovanými „dotčenými resorty“. Právě tyto instituce tedy komunikovaly s Evropskou komisí.

Kromě nadresortní Rady pro fondy Společného strategického rámce, Rady pro ESI fondy a Řídícího a koordinačního výboru se jedná o již zmíněný Národní orgán pro koordinaci. Jsou zde také uvedena tři ministerstva: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí. Mimo ně zpráva uvádí také Agenturu pro podnikání a inovace, Státní fond životního prostředí České republiky, Agenturu pro podporu podnikání a investic CzechInvest a hlavní město Prahu. 

Celkem auditní zpráva vyjmenovává (.pdf, str. 1–2) 7 „řídících a zprostředkujících institucí“, mezi něž spadají právě uvedená ministerstva a agentury, a 4 „horizontální instituce“, kam patří Národní orgán pro koordinaci a další nadresortní instituce.

Ministryně Dostálová má pravdu také v tom, že se nejedná pouze o ministerstva pod vedením ministrů za hnutí ANO. Ministerstvo práce a sociálních věcí vede Jana Maláčová z ČSSD a primátorem Prahy je Zdeněk Hřib z Pirátské strany.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zaslalo Evropské komisi odpověď na auditní zprávu (.pdf) ke střetu zájmů Andreje Babiše naposledy v březnu 2021. Dle závěrů tohoto auditu, které Komise následně zveřejnila na konci dubna, premiér Babiš stále ovládá skupinu Agrofert, ačkoliv své podniky vložil do svěřenských fondů. Podle auditní zprávy se Andrej Babiš z výkonu své vládní funkce nadále podílí na rozhodování o rozdělování finančních prostředků z Evropské unie, a tím je ohrožena jeho nestrannost. Podle auditu také v některých případech nefungují správně řídící a kontrolní systémy (.pdf, str. 231).

Ve své odpovědi se české úřady proti tomuto rozhodnutí Evropské komise ohradily. „V rámci celého auditního procesu ČR zastávala pozici, že s hodnocením auditorů Evropské komise ve věci střetu zájmu nesouhlasí, přičemž tuto pozici ČR zastává nadále,“ vysvětluje Ministerstvo pro místní rozvoj ve své tiskové zprávě. Podle něj také české orgány ve svých odpovědích Evropské komisi „opakovaně uvedly, že řídicí a kontrolní systémy byly nastaveny v ČR v souladu s unijními a vnitrostátními pravidly upravujícími otázku střetu zájmů a že na této pozici ČR trvá“.

Doplňme, že Česká republika své nesouhlasné stanovisko v reakci na audit Komisi zaslalo například také v květnu minulého roku. Ministryně Klára Dostálová tehdy uvedla, že odpověď „připravili úředníci Národního orgánu pro koordinaci Ministerstva pro místní rozvoj společně s kolegy z dotčených resortů“. Podobně se dříve vyjádřila i ministryně financí Alena Schillerová.

Ministryně Dostálová svým výrokem poukazuje na to, že členové vlády nemají a ani nemůžou mít vliv na rozdělování evropských peněz, jelikož nejsou členy monitorovacích výborů operačních programů v rámci fondů EU. Uvádí také, že „úředníci jsou pod státní službou a jsou mimo politiku. A pokud jsou tito úředníci přesvědčeni o své pravdě, tak ji asi budou říkat, i kdyby tady seděl třeba papež. Politici do toho nemají co mluvit. Znovu zdůrazňuji, že to není o politické reprezentaci.“

Monitorovacím výborem se rozumí výbor, jehož úkolem je posuzovat provádění dotačního programu. Monitorovací výbor plní funkce v souladu s článkem 49 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013, který upravuje společná ustanovení různých fondů EU. Členy monitorovacího výboru jsou zástupci příslušných řídicích a koordinačních subjektů a partnerů (např. odbory ministerstev, partnerská ministerstva, kraje, obce, nestátní neziskové organizace apod.).

V rámci těchto fondů fungují jednotlivé operační programy, ze kterých se čerpají dotace. Operační programy mají své vlastní monitorovací výbory. Nenašli jsme žádný monitorovací výbor, jehož členem by byl ministr nebo premiér.

Žádosti o podporu posuzují řídicí orgány či zprostředkující subjekty podle hodnoticích kritérií, která jsou součástí každé výzvy. Ačkoliv samotní ministři nejsou členy řídicích orgánů či zprostředkujících subjektů, a nepřísluší jim tedy vybírat nebo hodnotit jednotlivé projekty, jsou nadřízenými některých úředníků, kteří tuto činnost vykonávají. Většina pracovníků ministerstev je nicméně v režimu zákona o státní službě, a potenciální politický vliv na jejich rozhodování je tak omezený.

Členy monitorovacích výborů jsou nicméně i lidé, kteří jsou přímými podřízenými ministrů mimo státní službu, a vliv ministra je tak přímější. Pro příklad uveďme náměstka ministryně pro místní rozvoj Zdeňka Semoráda, který je předsedou (.xlsx) monitorovacího výboru Integrovaného regionálního operačního programu. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha je zase předsedou (.pdf, str. 3) monitorovacího výboru Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Stejná situace je u Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, kde je předsedou (.pdf) monitorovacího výboru náměstek ministra školství Václav Velčovský, či u Operačního programu Životní prostředí, jehož monitorovacímu výboru předsedá (.pdf,str. 1) Jan Kříž, náměstek na Ministerstvu životního prostředí.

Ministři tedy můžou uplatňovat určitý nepřímý vliv na fungování monitorovacího výboru prostřednictvím svých náměstků, jelikož však valná většina členů buď spadá pod státní službu, nebo nejsou pracovníky daného ministerstva, hodnotíme výrok ministryně Dostálové jako pravdivý – ministři ani premiér skutečně nejsou členy monitorovacích výborů ani řídících orgánů a jejich vliv je pouze nepřímý.

Ministryně Dostálová zde mluví o vládním návrhu zákona (.pdf), kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Sněmovně je tento návrh předložen jako sněmovní tisk č. 862. Vláda usnesením č. 534 (.pdf) vlády z pondělí 11. května (4 dny před rozhovorem), požádala o projednání tohoto návrhu ve zkráceném jednání, přičemž předseda sněmovny Radek Vondráček žádosti vyhověl (.pdf).

Dle § 99 zákona o jednacím řádu PS zkrácené jednání ve stavu legislativní nouze znamená vynechání prvního čtení zákona, možnosti upuštění od obecné rozpravy a možnosti omezení času jednotlivých poslanců u řečnického pultu na plénu. Dále také dává možnost předsedovi Sněmovny přikázat garančnímu výboru lhůtu, do které musí výbor předložit usnesení k danému návrhu.

Toto usnesení vydal garanční výbor, tedy výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, na schůzi č. 39 (.pdf, pozvánka) dne 13. května 2020 v 10:00. Zde k návrhu vydal usnesení č. 203 (.pdf), v němž Sněmovně navrhuje konat obecnou rozpravu, vést podrobnou rozpravu ke všem částem návrhu a ukončit jednání o návrhu do 24:00 toho samého dne, tedy středy 13. května 2020. Zároveň doporučuje PS vyslovit s návrhem souhlas.

Před začátkem jednání Sněmovny 13. května (které začalo v 15:00) probíhaly tiskové konference poslaneckých klubů. Z pravidelného pořadí výstupů jednotlivých stran v novinářském átriu a záznamu vysílání ČT z toho dne usuzujeme, že v původní době své tiskové konference (ve 14:40) poslanecký klub ANO stále rokoval.

Již ve 12:30 nahrál do sněmovního systému svůj pozměňovací návrh (.docx) k navržené novele Martin Kolovratník, poslanec za ANO. Ve 14:16 nahrála poslankyně Pekarová Adamová (TOP 09) svůj PN č. 5248 (.docx) a cca v době tiskové konference, tedy ve 14:43 již byly nahrány do systému 3 další PN č. 5251 (.docx), č. 5252 (.docx) a č. 5253 (.docx) od poslance Profanta (Piráti). Ještě z 12. května byl v systému PN od poslance Jelínka (SPD) č. 5225 (.docx). V době, kdy, kdy zasedal poslanecký klub hnutí ANO, tedy již ve sněmovním systému bylo nahráno několik pozměňovacích návrhů k vládní novele zákona.

Původně bylo na pořadu této schůze projednávání zmiňovaného vládního návrhu. Hned na začátku schůze proti tomuto bodu vystoupili poslanci Michálek, Pikal (Piráti), Jurečka (KDU-ČSL) a Okamura (SPD). Na to reagoval poslanec Faltýnek (předseda poslaneckého klubu ANO) oznámením, že se na jednání poslaneckého klubu, po kterém nestihli toto rozhodnutí sdělit na tiskové konferenci médiím, shodli neprojednávat tento návrh ve stavu legislativní nouze (ve zkráceném jednání) a přesunout jeho řádné projednání na další schůzi. Na návrh poslance Michálka došlo hlasováním č. 3 s podporou 101 ze 107 přihlášených poslanců (6 se zdrželo) k vyřazení tohoto bodu. Další 49. schůze PS je naplánována 26. května 2020 a první čtení návrhu je na ní předběžně rozvrhnuto jako bod č. 76.

Postupné nahrávání pozměňovacích návrhů tedy skutečně mohlo být jedním z důvodů, proč i poslanecký klub ANO podpořil projednání zákona ve standardní proceduře.

Zrychleně ve stavu legislativní nouze se měl projednávat návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Vláda tento návrh schválila 11. května 2020. Téhož dne předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) rozhodl (.pdf), že návrh bude projednán ve zkráceném jednání.

Jak ale o dva dny později informovala ČTK, Sněmovna návrh zrychleně v legislativní nouzi schvalovat nebude. Proti zmiňovanému postupu se postavila opozice, která návrh ostře kritizovala. Vedle opozice se proti zrychlenému projednání postavilo i samotné vládní hnutí ANO. Že ANO nepodpoří schvalování vládní novely ve stavu legislativní nouze, sdělil předseda klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.

Návrhem se tedy Sněmovna bude nakonec zabývat v řádném legislativním procesu.