Demagog.cz

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší (THO)

  • 6
  • 7
  • 2
  • 2

Výroky

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

A získal jsem nejvíc preferenčních hlasů, dvakrát víc než všichni ostatní dohromady. Deník, 16. června 2019

Václav Klaus mladší získal ve volbách do PS v roce 2017 nejvíce preferenčních hlasů z kandidátů za ODS. Získal také téměř dvojnásobek přednostních hlasů oproti dalším kandidátům v pořadí. Nelze ale tvrdit, že získal dvakrát víc hlasů než všichni ostatní dohromady.

skrýt celé odůvodnění

Václav Klaus mladší kandidoval za ODS ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017. Kandidoval v Praze ze třetího místa kandidátní listiny. Celkem získal 22 635 preferenčních hlasů, což bylo nejvíc ze všech zvolených kandidátů za ODS.

Druhý největší počet preferenčních hlasů za ODS obdržel nynější předseda strany Petr Fiala, který kandidoval v Jihomoravském kraji, kde získal 13 006 hlasů.

Další dva kandidáti v pořadí přednostních hlasů získali okolo 12 000 hlasů.

Václav Klaus mladší tedy získal nejvíce preferenčních hlasů z ODS a získal téměř dvakrát více hlasů než další jednotliví kandidáti za stranu. Nelze ale tvrdit, že měl dvakrát více hlasů než ostatní kandidáti dohromady. Zbytek zvolených kandidátů za ODS obdržel přes 113 000 preferenčních hlasů.

Co se týče kandidátní listiny ODS v Praze, ze které byl Klaus zvolen, tak platí to stejné. Klaus sice získal dvojnásobek hlasů oproti jiným kandidátům (Jana Černochová či Bohuslav Svoboda), nezískal ale dvakrát více hlasů než všichni dohromady. Na pražské kandidátní listině figurovalo celkem 36 kandidátů, kteří dohromady získali 98 296 preferenčních hlasů. Bez započtení preferenčních hlasů Václava Klause mladšího tedy ostatní kandidáti z pražské kandidátní listiny získali společně 75 661 preferenčních hlasů. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Z té strany (ODS, pozn. Demagog.cz) jsem byl vyloučen a v tentýž den jsem slíbil voličům, že se na ně obrátím, což činím. Deník, 16. června 2019

Václav Klaus mladší byl z ODS vyloučen 16. 3. 2019 z důvodu dlouhodobého názorového a hodnotového rozkolu mezi ním a stranou. V tentýž den informoval na svém Facebooku i v rozhovoru pro ČT, že hodlá dál hájit názory svých voličů, další politické kroky v tu chvíli nekomentoval.

skrýt celé odůvodnění

Václav Klaus mladší byl z ODS vyloučen 16. 3. 2019. Důvodem byly především jeho názory a vystupování, které se rozcházely s hodnotami ODS.

V den vyloučení se Klaus k situaci vyjádřil na svém facebookovém profilu. Napsal, že se bude snažit nabízet vize, pozitivní program, a slíbil, že nebude měnit své názory. Uvedl také, že bude v budoucnu spolupracovat s některými členy ODS.

V podobném duchu hovořil také v rozhovoru pro Českou televizi, kde uvedl, že své voliče bude dál hájit. Otázku ohledně svých dalších politických kroků odmítl zatím komentovat s odkazem na budoucí oznámení a konferenci.

O tom, že Václav Klaus chystá novou stranu, informoval 10. 4. 2019 server Aktuálně.cz s odkazem na Hospodářské noviny.

Stranu Trikolóra – hnutí občanů pak Klaus junior představil 10. 6. 2019 na konferenci v Praze. Hnutí chce hájit konzervativní hodnoty a pracující lidi. V nové straně působí také bývalá poslankyně za ODS Zuzana Majerová Zahradníková a v synově straně se bude angažovat také exprezident Václav Klaus.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Mezi USA a Kanadou je 200 let míru. Deník, 16. června 2019

Posledním ozbrojeným konfliktem mezi Kanadou a USA byla britsko-americká válka z let 1812–1815.

skrýt celé odůvodnění

Poslední konflikt mezi samostatnými Spojenými státy a tehdejší koloniální Kanadou proběhl v letech 1812–1815. Formálně vzato se nejednalo o konflikt Kanady a USA, protože samostatná Kanada vznikla až v roce 1867, ale o válku mezi Britským impériem a Spojenými státy.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Jsme tam (na misi v Afghánistánu, pozn. Demagog.cz) na základě spojenecké úmluvy, kterou je třeba dodržet. Deník, 16. června 2019

Účast na misích v Afghánistánu závisí na výběru zahraničního angažmá ze strany vlády a Ministerstva obrany, které pak musí schválit Sněmovna. Akcí v Afghánistánu se ČR účastní dobrovolně, neboť její přímá účast není podmíněna žádnou mezinárodní dohodou.

skrýt celé odůvodnění

ČR se účastní současné mise NATO v Afghánistánu Resolute Support na základě schválení návrhu Ministerstva obrany vládou a následným schválením Poslaneckou sněmovnou. Aktuální nasazení schválila vláda 11. dubna 2018 a následně tyto schválila i Poslanecká sněmovna. ČR se tedy účastní zahraničních misí ze svého samostatného rozhodnutí, takové rozhodnutí je však nutné ke každému dlouhodobému vyslání vojáků do zahraničí. Povahu tohoto rozhodnutí popisuje ve své řeči při projednávání nasazení sil a prostředků MO v zahraničních misích na půdě Poslanecké sněmovny dne 1. června 2018 bývalý ministr zahraničních věcí Martin Stropnický, a jak v případě Afghánistánu ukazují například i jednotlivá prohlášení hlav států na summitech NATO od roku 2016:

„Česká republika musí prokázat, že je důvěryhodným, předvídatelným a aktivním spojencem v NATO a partnerem a aktérem mezinárodního společenství, který je připraven se aktivně podílet na společné obraně i zajišťování mezinárodní bezpečnosti a stability. Jedním z výrazů tohoto úsilí je právě předkládaný návrh na vyslání sil a prostředků Armády České republiky.“

Je pravdou, že po událostech 11. září 2001 byl aktivován článek 5 Washingtonské smlouvy, který zavazoval členy NATO k akci. Zde je podstatná tato pasáž, která určuje míru účasti:

„...poskytne okamžitou pomoc napadené smluvní straně nebo napadeným smluvním stranám, individuálně a ve shodě s ostatními smluvními stranami, způsobem, který uzná za nutný, včetně použití ozbrojené síly, pro obnovení a udržení bezpečnosti Severoatlantické oblasti.“

V kontextu angažmá v Afghánistánu je také podstatným faktem, že se USA rozhodly nevyužít této aktivace článku 5 a neřešit situaci v rámci struktur NATO. V podstatě vedly nezávislou paralelní operaci Enduring Freedom, ke které se dobrovolně i mimo NATO přidala ČR poskytnutím svých speciálních sil.

Síly ISAF byly ustanoveny na základě smlouvy o prozatímním uspořádání Afghánistánu z 5. prosince 2001 uzavřené mezi OSN a afghánskou vládou. Vznik mise pak 20. prosince 2001 schválila Rada bezpečnosti OSN. V roce 2003 řízení této mise převzalo NATO. Česká republika se na misi ISAF podílela téměř od jejího začátku. Misi ISAF pak od 1. ledna 2015 vystřídala již výše zmíněná operace Resolute Support.

Na druhou stranu, ani v rámci NATO, či v průběhu americké operace Enduring Freedom neexistovala žádná smlouva, která by ČR zavazovala k přímé účasti na misích v Afghánistánu. ČR a její armáda se účastnila a účastní spojeneckých operací zcela dobrovolně, aby prokázala svůj spojenecký potenciál (.pdf, s. 11–12).

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

(V Afghánistánu, pozn. Demagog.cz) se tam situace v posledních deseti letech zhoršuje a američtí prezidenti dělají kroky k tomu, aby se z té oblasti stáhli. Deník, 16. června 2019

Situace je velice komplikovaná. Dle některých dat se situace v Afghánistánu zhoršuje, dle některých údajů odkazuje spíše na vojensko-politický pat. Od roku 2011 se počet amerických jednotek v zemi prudce snížil.

skrýt celé odůvodnění

Hodnocení situace v Afghánistánu je velice komplikovanou záležitostí vzhledem k obtížnosti sběru ověřených dat a poměrně fluidní situaci, která je navíc navázaná na pravidelná období nižší intenzity konfliktu.

Doposud nejvýznamnější, otevřená a nejkomplexnější data představovaly čtvrtletní zprávy z úřadu Zvláštního generální inspektora pro rekonstrukci Afghánistánu (SIGAR) pro americký Kongres. A zde je podstatná kapitola Bezpečnost, která kompilovala data od mise NATO Resolute Support (RS), zpráv OSN a případně z projektu The Armed Conflict Location & Event Data Project (ACLED).

Velice významným ukazatelem byla data z mise RS, která zpracovávala stabilitu a vliv v jednotlivých okrscích v Afghánistánu, jak ukazuje tabulka.

Zdroj: SIGAR (quartly 30/1/2019, s. 70)

Podobně významný je i přehled kontroly nad populací, který mají vláda či povstalci v Afghánistánu.

Zdroj: tamtéž.

Bohužel od ledna 2019 přestala mise NATO RS poskytovat data k stabilitě a populaci v rámci jednotlivých okrsků v Afghánistánu.

Z dostupných dat je možné vysledovat, že ústřední vláda ztrácí pozice v přímé kontrole okrsků, na druhé straně je zisk povstalců minimální a je patrné, že získané okrsky jsou spíše ty s menším počtem obyvatel. Zcela to tedy odpovídá trendu, že ústřední vláda kontroluje centra a povstalci rurální zázemí. Ani jedna ze stran není schopna za současné situace dosáhnout vítězství.

Obecně lze tedy souhlasit, že situace není ideální, jak dokazují také závěry zprávy rakouské pobočky Červeného kříže a výzkumného centra ACCORD, která navíc využívá údaje o civilních obětech ze zprávy OSN a její mise na pomoc Afghánistánu (UNAMA) a ukazuje rostoucí zastoupení civilistů jako obětí bojů a situace v posledních letech.

Zdroj: UNAMA (.pdf,s. 1)

Pokud jde o snižování vojenské přítomnosti, je pravdou, že oba poslední prezidenti USA měli alespoň deklaratorní snahu o stažení z oblasti. Barack Obama však potvrdil pokračování vojenské přítomnosti i po roce 2017 a Donald Trump přednesl jen obecnou proklamaci ke stažení a prozatímního snížení počtu vojenského personálu v roce 2018.

Tyto snahy ale zatím nikdy nebyly prakticky uskutečněny, i když došlo alespoň k omezení vojenské přítomnosti USA v oblasti. Od listopadu 2017 do současnosti se dle informací SIGAR počty amerického vojenského personálu ustálily na počtech kolem 14 tisíc osob (.pdf, s. 81). Pro představu v grafu vidíme vývoj počtu amerických jednotek v Afghánistánu od roku 2001.

Zdroj: BBC

Podle posledních informací jsou ale jakékoliv plány o stažení z Afghánistánu čistě hypotetické a žádné praktické kroky se nečiní, alespoň podle vojenských představitelů či zástupců amerického Senátu. V každém případě počet amerických jednotek v zemi od roku 2011 prudce poklesl z přibližně 100 tisíc na aktuálních přibližně 14 tisíc.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Když se ale budeme držet faktů, tak po počátečních úspěších nyní drtivou část Afghánistánu ovládá hnutí, které má v nějaké míře asi podporu místního obyvatelstva. Deník, 16. června 2019

Z žádných informací nevyplývá, že by drtivou část Afghánistánu ovládal někdo jiný než ústřední vláda. Hnutí Taliban má dle posledních zpráv významný vliv/kontrolu nad 12 % okresů oproti vládním 54 % okresů, rozdílové okresy jsou sporné.

skrýt celé odůvodnění

Není pravdou, že by hnutí Taliban ovládalo drtivou část území Afghánistánu. Podle dat ze zprávy SIGAR (data přelom 2018/2019) o kontrole území – okresů v těchto hodnotách – Taliban kontroluje asi 12 % okresů a vláda 54 %, zbývajících 34 % je sporných.

Zdroj: SIGAR (.pdf, s. 70)

Stejná zpráva ukazuje, že podobný poměr je i v kontrole obyvatelstva, kdy Taliban kontroluje cca 11 % proti vládním 64 %.

Dodejme, že nehodnotíme míru úspěšnosti koaličních sil. Cíle operace se vyvíjely od svržení režimu podporujícího mezinárodní terorismus až po postkonfliktní rekonstrukci a podporu nového režimu. Situace v Afghánistánu je přitom po 18 letech konfliktu zřejmě jiná. Současný Taliban není zcela stejnou organizací jako ten existující na počátku války a mezi stranami konfliktu navíc probíhají mírová jednání.

Zároveň může docházet i k proměně veřejného mínění u obyvatelstva, jak ukazuje zpráva speciálního představitele UNIMA nebo skutečnost, že podpora Talibanu u afgánské populace je překvapivě nízká, jen mezi 18-20% (pdf., s. 43).

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Nerespektují ho (panel OSN ke klimatu, pozn. Demagog.cz) Spojené státy, Čína, Indie, Brazílie. Když jsme to spočítali, z šesti miliard lidí na planetě ho nerespektuje asi 5,8. Deník, 16. června 2019

USA, Čína, Indie i Brazílie jsou členy Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC), přičemž nikdy nedaly najevo úmysl nerespektovat IPCC. V roce 2017 činila celková světová populace 7,53 mld.

skrýt celé odůvodnění

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) je seskupení vědců z celého světa zabývající se zejména poznáním podstaty změny klimatu a hodnocením jejích environmentálních a sociálních důsledků. Panel byl založen Programem OSN pro životní prostředí a Světovou meteorologickou organizací v roce 1988 z důvodu potřeby objektivního hodnocení problému změny klimatu. IPCC pravidelně připravuje hodnotící zprávy; technické a speciální zprávy, které se věnují klíčovým problémům z oblasti změny klimatu.

Zprávy IPCC nejsou pro členské státy závazné. Vzhledem ke své odborné povaze jsou relevantní pro tvorbu enviromentálních politik, ale nikdy nepředepisují podobu přijímaných opatření. IPCC ve svých zprávách upozorňuje na rizika spojená se změnou klimatu a dává doporučení k předcházení negativním vlivům změny klimatu.

Pokud se podíváme na Klausem ml. zmíněné čtyři státy, žádný z jejich představitelů ani oficiálních orgánů nikdy neuvedl, že by daný stát přestal respektovat IPCC samotný. Donald Trump však například naznačil, že je skeptický ohledně nezávislosti autorů zvláštní zprávy IPCC ke globálnímu oteplování o 1,5 °C, která byla vypracovaná na základě výzvy Konference OSN o změně klimatu v Paříži. Spojené státy, Kuvajt, Saudská Arábie a Rusko na klimatické konferenci v Katowicích v prosinci 2018 zablokovaly rezoluci ke zmíněné zprávě IPCC.

Zvláštní zprávu IPCC ke globálnímu oteplování o 1,5 °C připravilo 91 autorů a recenzentů, přičemž jedním z jejích hlavních je Jiang Kejun z čínského polostátního Energetického výzkumného ústavu. Čína také v souladu s touto zprávou již stanovila rok 2030, jako rok od kterého začne snižovat celkové emise. Na rozdíl od Indie, která zatím žádné takovéto kroky nepřijala.

IPCC v současné době tvoří celkem 195 států světa, včetně zmíněných Spojených států, Číny, Indie a Brazílie. V roce 2017 činila celková světová populace 7,53 mld. Kromě toho, že číslo uvedené Václavem Klausem ml. neodpovídají skutečnosti, nelze také bez dalšího zaměňovat postoj vlád jednotlivých zemí k Mezinárodnímu panelu pro změnu klimatu za postoj každého jednotlivého obyvatele daného státu.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, přestože lze zablokování rezoluce ke zvláštní zprávě IPCC ke globálnímu oteplování o 1,5 °C chápat, jako možné nerespektování IPCC ze strany USA. Avšak žádný z představitelů ani oficiálních orgánů USA se nikdy nevyjádřili ve smyslu, že by přestali akceptovat IPCC jako samotnou instituci. Ostatní země vyjmenované Klausem ml. celkově akceptují IPCC a jeho zprávy. Například Čína podniká kroky v souladu se zprávou IPCC.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

To je politický marketing (varovná slova desítek vědců o ohrožení milionu druhů živočichů a rostlin, mizení korálových útesů či deštných pralesů, pozn. Demagog.cz) partičky vládních i nevládních úředníků a aktivistů. Od vzniku planety zaniklo asi šest milionů druhů a řada jiných vznikla. Jde jen o strašení veřejnosti. Deník, 16. června 2019

Odborníci podílející se na práci Mezivlád. panelu pro změnu klimatu jsou nominováni 195 členskými státy. Rozsáhlé vědecké důkazy ohledně klimatické změny či ničení ekosystémů nelze považovat za pouhé strašení. Odhady počtu druhů na Zemi i rychlost vymírání druhů se značně liší.

skrýt celé odůvodnění

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že varovnými slovy vědců, respektive politickým marketingem, jsou míněny závěry Mezivládního panelu pro ochranu klimatu – např. zpráva o změně klimatu z roku 2014 (zejména str. 44–46). Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) je seskupení vědců z celého světa zabývající se zejména poznáním podstaty změny klimatu a hodnocením jejích environmentálních a sociálních důsledků. IPCC spadá pod OSN a jeho členy je 195 států světa.

Autoři vědeckých zpráv jsou do pracovních skupin nominováni členskými státy IPCC a jsou vybíráni na základě své vědecké expertízy. Například na nejnovější hodnotící zprávě se podílelo 831 expertů, kteří byli vybráni z 3598 nominací. Pracovní skupiny IPCC jsou tedy složeny výhradně z odborníků nominovaných členskými státy. Kromě těch, kteří jsou vybráni přímo do pracovních skupin, mohou spolupracovat i ti, kteří byli členskými státy nominováni, ale nebyli vybráni. Všichni, kteří se podílí na práci panelu, jsou tedy nominováni členskými státy. Nelze s jistotou říct, zda jednotliví odborníci jsou aktivisty, případně zda je zaměstnává stát či soukromý subjekt. Odkazovat se tedy musíme na jejich odbornou způsobilost, kterou nelze obecně označit za politický marketing.

Pracovní skupiny neprovádí vlastní výzkum, ale jejich úkolem je zhodnotit vědeckou, technickou a socioekonomickou literaturu relevantní pro porozumění změně klimatu, jejím dopadům a rizikům včetně možností adaptace a zmírnění dopadů.

Otázka vymírání a vzniku nových druhů rostlin a živočichů je značně komplikovaná, a to zejména kvůli odlišným odhadům celkového počtu druhů na Zemi. Existuje mnoho odhadů, které sahají od 2 milionů druhů (přičemž 1,4–1,8 mil. druhů již bylo identifikováno) až po 1 bilion druhů. OSN ve svém reportu ohledně vymírání druhů odhaduje, že na Zemi v současné době existuje okolo 8 milionů druhů. Z tohoto počtu, podle OSN, čelí až 1 milion riziku vymizení v následujících dekádách. Stejně tak odhady rychlosti vymírání druhů se liší (0,01 % až 0,1 % ročně). Na míře vzniku nových druhů také neexistuje shoda. Zatímco někteří vědci tvrdí, že dochází k celkovému poklesu biodiverzity, někteří poukazují na vliv člověka na vznik nových druhů.

Ve věci korálových útesů existuje, stejně jako u rostlin a živočichů, několik možných budoucích vývojů. Na základě vědeckých článků a matematických modelů je možné, že korálové útesy do roku 2050 prakticky vymizí. Na druhou stranu se nedá ani vyloučit, že situace se v dalších 100 letech prakticky nezmění.

Tropické pralesy jsou ohroženy především aktivitou člověka. Podle informací OSN bylo mezi lety 1980 a 2000 zničeno na 100 milionů hektarů, což má negativní dopad na už tak problematické globální oteplování. Jak prokazují studie, tropické pralesy dokáží snižovat sílu globálního oteplování, ale jen v případě, že nejsou narušovány lidskou aktivitou. Mapa níže poukazuje na pokles zalesnění v jednotlivých státech od roku 1990 do roku 2015.

Zdroj: Our World in Data

Zprávy IPCC o změně klimatu a ohrožení živočichů a jejich prostředí lze jen stěží označovat za pouhé strašení veřejnosti. Výše zmíněná zpráva, podobně jako ostatní zprávy IPCC, je podložena tisíci odborných zdrojů (viz str. 1018–1037) a na její přípravě se podílely stovky odborníků z celého světa.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Když se podíváme na ČR, tak nejhorší ekologická situace byla koncem 80. let, kdy jsme měli tři tisíce mikrogramů síry ve vzduchu. Deník, 16. června 2019

Václavem Klausem uvedená koncentrace je násobně vyšší než byly průměrné roční koncentrace. Takto vysokého čísla je však teoreticky možné dosáhnout chvilkově, jen na několik hodin. Zda k tomu však v minulosti skutečně došlo, se nám nepodařilo z dostupných zdrojů zjistit.

skrýt celé odůvodnění

Historicky lze datovat (.pdf, str. 2) sledování úrovně znečištění v České republice od 50. let 20. století. Již v této době se začaly projevovat důsledky nekontrolovaného rozvoje těžkého průmyslu.

V 80. letech se kvalita ovzduší skutečně zhoršila. Podle shrnutí evropského programu Copernicus patří mezi příčiny zejména četný výskyt inverzí, poškozování lesů a emise z tepelných elektráren, z lokálních topenišť a z dopravy. Z dlouhodobého hlediska roční průměrná koncentrace oxidu siřičitého pak dosahovala v roce 1988 nejvyšších hodnot v oblasti Ústí nad Labem (průměrně okolo 120 mikrogramů síry na metr krychlový) a v oblasti Tušimice (průměrně okolo 110 mikrogramů síry na metr krychlový). V Ostravě průměrná hodnota oscilovala mezi 30 a 55 mikrogramy síry na metr krychlový (.pdf, str. 36).

V 90. letech pak došlo k poklesu v znečištění ovzduší v důsledku odsiřování elektráren či změnou skladby průmyslové výroby.

Na stránkách českého hydrometeorologického ústavu (ČMHÚ) jsou pak k dispozici historická data od roku 1997, která jsou také členěná podle jednotlivých oblastí.

Průměrné hodnoty koncentrace oxidu siřičitého tedy v 80. letech dosahovaly maximálních hodnot okolo 120 mikrogramů na metr krychlový, nikoliv 3000, jak tvrdí poslanec Klaus. Takto vysokých hodnot je však teoreticky možné dosáhnout jednorázově, jen na několik hodin. I dnes totiž tyto jednorázové hodnoty mohou vystoupat i ke koncentraci 500 mikrogramů na metr krychlový. Protože se nám však z dostupných údajů nepodařilo zjistit, zda ke koncentracím 3000 mikrogramů oxidu siřičitého na metr krychlový skutečně docházelo, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Kvalita ovzduší, vody a přírody se od té doby dramaticky zvýšila (od konce 80. let, pozn. Demagog.cz). Deník, 16. června 2019

V České republice došlo od konce 80. let k výraznému zlepšení kvality ovzduší i vody. Zhoršuje se však kvalita půdy a roste počet ohrožených druhů rostlin a živočichů.

skrýt celé odůvodnění

Kvalita ovzduší se v České republice od konce 80. let skutečně výrazně zlepšila, jak vyplývá ze srovnání dat OECD mezi roky 1990 a 2016. Například produkce metanu klesla o polovinu, produkce oxidu siřičitého poklesla 15× a produkce polétavého prachu, tedy částic menších než 10 mikrometrů, poklesla 8×. Kvalita ovzduší se zlepšuje dlouhodobě, v posledních letech však tento trend není tak prudký, jako v 90. letech.

Od 80. let se pak výrazně zlepšila i kvalita vody, jak dokládá i tisková zpráva Ministerstva životního prostředí. Například v řekách prakticky vymizely úseky silně znečištěné, výrazně ubylo splašků i průmyslového znečištění. Zvětšily se však koncentrace mikroplastů.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd v posledních letech provádí průzkum ke stanovení trendů změn půdních vlastností, přičemž srovnává fyzikálně-chemické parametry půd se vzorky odebranými na konci 70. let. Z dosavadní analýzy vyplývá (.pdf, str. 22), že v ČR za 40 let došlo k utužení půdy, respektive ke snížení celkové pórovitosti půd, k erozi, zastavování území, snížení schopnosti půd vázat živiny (půdní sorpce) a mírnému snížení pH půdy. Zhoršení fyzikálních vlastností může mít souvislost s užíváním těžké techniky. Utužení půdy je dle zprávy alarmující.

Kromě zhoršení kvality půdy dochází také ke snížení biodiverzity, zejména ke zvýšení (str. 65–102) počtu kriticky ohrožených druhů. Zejména se jedná o druhy náročné na prostředí. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny je „základní příčinou současného stavu změna přístupu společnosti k tvorbě a využívání krajiny, v níž rychle dochází k její celkové degradaci“(str. 92).