Demagog.cz

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší (THO)

  • 7
  • 7
  • 3
  • 2

Výroky

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Pošesté žádají o prodloužení nouzového stavu, Trikolóra šestkrát hlasovala proti. 360° Pavlíny Wolfové, 8. února 2021

Vláda již pošesté žádala Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Všichni tři poslanci hnutí Trikolora ve všech předchozích pěti hlasováních hlasovali proti prodloužení nouzového stavu.

skrýt celé odůvodnění

Je nutné zmínit, že hnutí Trikolora nemá v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR žádný poslanecký klub, přesto se do jejich řad počítají 3 poslanci, které můžeme najít pod „nezařazenými". Jsou jimi poslankyně Hyťhová, Majerová Zahradníkovápředseda Trikolóry Václav Klaus ml

Poprvé po příchodu tzv. druhé vlny epidemie covidu-19 měli poslanci dolní komory Parlamentu ČR v programu hlasování (č. hl. 212) o prodloužení nouzového stavu 30. října. Pro hlasovalo 86 přítomných poslanců z celkových 97 přihlášených. Pouze 11 z nich hlasovalo proti. Byli to všichni nezařazení přítomní poslanci a poslankyně (tedy i zástupci Trikolóry) a členové poslaneckého klubu SPD. Návrh na prodloužení nouzového stavu byl schválen do 20. listopadu.

Poslanecká sněmovna hlasovala podruhé o prodloužení (č. hl. 11) nouzového stavu dne 19. listopadu. Prodloužení nouzového stavu mělo platnost do 12. prosince. Pro návrh hlasovali přítomní poslanci klubů ANO, ČSSD a KSČM. Oba dva přítomní poslanci hnutí Trikolory hlasovali proti.  

Potřetí poslanci dolní komory Parlamentu hlasovali o prodloužení nouzového stavu 9. prosince. I v tomto hlasování se poslanci Trikolóry vyjádřili proti a pro prodloužení hlasovali opět poslanci z klubů ANO, ČSSD a KSČM. Nouzový stav byl prodloužen do 23. prosince (č. hl. 12).

V pořadí čtvrté hlasování o prodloužení nouzového stavu měli poslanci na programu (č. hl. 7) dne 22. prosince. I v tomto případě byl návrh na vyslovení souhlasu s prodloužením nouzového stavu ze strany Poslanecké sněmovny přijat poslanci hnutí ANO, ČSSD a komunistů. Proti návrhu se opět vyslovili dva přítomní nezařazení poslanci za hnutí Trikolora. Trvání nouzového stavu se prodloužilo o 30 dnů do 22. ledna.

Páté hlasování o nouzovém stavu měli poslanci a poslankyně na pořadu 21. ledna. I v tomto zatím posledním případě byl nouzový stav prodloužen díky hlasům poslanců z řad komunistů, ČSSD a hnutí ANO. Poslankyně a poslanec Trikolóry hlasovali proti prodloužení. Nouzový stav byl prodloužen do 14. února.

Vláda následně schválila podání žádosti o další prodloužení nouzového stavu o 30 dní, tedy do 16. března, nicméně tentokrát již nemohla počítat s hlasy komunistů, protože jejich širší vedení v pátek 5. února doporučilo poslancům nehlasovat pro prodloužení. Pošesté tedy Sněmovna již nouzový stav neprodloužila. Vláda nicméně na žádost hejtmanů nouzový stav obratem znovu vyhlásila, a to na 14 dní.

I přesto, že předseda Klaus ml. uvádí, že poslanci z řad Trikolóry hlasovali již pošesté o prodloužení nouzového stavu, z logiky věci a celého znění výroku je jasné, že tomu tak být nemohlo, protože i sám ve stejné větě uvádí, že se teprve bude hlasovat pošesté. Důležité ovšem je, zdali poslanci Trikolory pokaždé hlasovali proti prodlužování nouzového stavu, což je pravda. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Neexistují žádná data, jestli je druháčků nakažených hodně a páťáků, kteří běhají okolo paneláku místo výuky, málo. 360° Pavlíny Wolfové, 8. února 2021 !

Studie rozlišující riziko nákazy covidem-19 ve školách mezi věkovými skupinami žáků ZŠ se nám nepodařilo dohledat. Data MZ však ukazují, že od začátku ledna 2021, kdy do školy prezenčně chodí jen žáci 1. a 2. třídy, jsou právě tito častěji nakažení než jejich starší spolužáci.

skrýt celé odůvodnění

Studii, která by se přímo zabývala rozdílem počtu nakažených druháků ve škole a páťáků mimo školu, se nám skutečně dohledat nepodařilo. Václav Klaus mladší nicméně svým výrokem poukazuje na rozdíly mezi těmi žáky, kteří do školy v současné době chodí, a těmi, kteří se vzdělávají distančně – tedy slovy Václava Klause „běhají okolo paneláku místo výuky“. V našem ověření jsme se proto zaměřili na to, zda jsou děti chodící prezenčně do školy více náchylné k nákaze covidem-19.

Co se obecně rizika přenosu týká, nepodařilo se nám mezi studiemi najít jednotný konsenzus. Existují studie či zprávy, které tvrdí, že riziko nákazy ve školách není nijak velké, ale i ty, ze kterých vyplývá, že školy k šíření covidu-19 skutečně přispívají.

Ze studií provedených v Americe, Švédsku a Norsku vyplývá, že riziko přenosu covidu-19 ve školách není vysoké. Důvodem této skutečnosti je podle studií také dodržování hygienických pravidel jako dodržování rozestupů, mytí rukou či nošení roušek. Dodejme však, že tyto studie neporovnávají riziko přenosu ve školách a mimo ně.

Ze studie provedené na Islandu pak vyplývá, že u dětí do 15 let je riziko nákazy a přenosu covidu-19 nižší než u dospělých osob. Podle studie provedené v ženevských domácnostech se pak jako skupina osob nejméně náchylná k nákaze covidem-19 projevily děti ve věku 5–9 let. S přibývajícím věkem toto riziko rostlo.

Naopak existují i zprávy, které tvrdí, že děti ve školách skutečně k přenosu covidu-19 mohou zásadně přispívat. Hlavním důvodem může být vyšší asymptomatičnost covidu-19 u dětí, které tedy vir nevědomky přenáší. V Nizozemsku se například v prosinci 2020 se vznikem nové, rychleji se šířící mutace covidu-19 prokázalo 123 nakažených učitelů, studentů a rodinných příslušníků z celkových 818 testovaných – tedy 15 % – jeden měsíc poté, co se v dané škole objevil první případ nákazy. 

Uveďme, že podle studie publikované v odborném časopise Science se náchylnost k nákaze covidem-19 u dětí ve věku páťáků a druháků neliší. Podle této studie jsou ale děti ve věku 0–12 let obecně méně náchylnější k nákaze covidem-19 než osoby starší tohoto věku.

Dále se nám také nepodařilo dohledat obecné (světové) statistiky nakažených covidem-19, které by podle věku rozlišovaly děti na prvním stupni základní školy. Statistky operují buď se skupinou 0–13, 0–15, 0–17,  či 5–17 let.

Pro srovnání českých školáků jsme proto použili data (.csv) o nákazách covidem-19 zveřejňovaná Ministerstvem zdravotnictví. Z nich jsme vybrali všechny nakažené ve věku 7 a 10 let. Tyto věkové skupiny totiž nejlépe reprezentují dva odlišné režimy výuky, které v Česku v posledních měsících fungovaly. Sedmileté děti jsou s velkou pravděpodobností žáky 1. nebo 2. třídy, a v současné době tedy chodí prezenčně do školy. Desetileté děti naopak velmi pravděpodobně spadají do 4. nebo 5. ročníku základní školy, a v současnosti tedy do školy nechodí.

Graf výše zachycuje sedmidenní průměry denních přírůstků nakažených dětí ve věkových skupinách 7 a 10 let. Můžeme pozorovat, že vývoj v obou skupinách přibližně kopíruje celkový vývoj epidemie, nicméně k zásadní změně dochází na počátku roku 2021.

V posledních měsících roku 2020 došlo stran výuky v České republice k vícerým změnám. Školy byly plošně uzavřeny 14. října, k částečnému otevření českých základních škol poté došlo k 18. listopadu, kdy se do škol mohli vrátit žáci prvních a druhých tříd. Další uvolnění proběhlo 30. listopadu, kdy se do škol vrátili žáci prvního stupně a 9. tříd. V roce 2020 poté šly děti naposledy do školy 18. prosince.

Od nového roku je však již déle než měsíc režim pro obě sledované skupiny beze změny – sedmileté děti do školy chodí a desetileté se učí distančním způsobem (.pdf, str. 2). Právě v tomto období se také projevila změna dlouhodobého trendu a sedmileté děti začaly vykazovat vyšší nárůsty pozitivních případů než desetileté. Ty přitom již od září byly obecně častěji nakažené, bez ohledu na režim školní výuky.

Důvod této změny pouze na základě obecných dat o počtu pozitivních případů nemůžeme určit. Nemáme totiž například informace o tom, kolik dětí se nakazilo ve škole a kolik mimo ni, případně kolik doma. Dále nemáme k dispozici data o tom, kolik dětí v těchto věkových skupinách je testováno, a zda tedy vysoké počty vykazovaných nákaz sedmiletých nejsou způsobeny častějším testováním. Proto nelze bez dalšího říci, zda jsou čeští prvňáci a druháci častěji nakažení než jejich starší spolužáci právě proto, že chodí prezenčně do školy.

Václav Klaus ml. nicméně svým výrokem o neexistenci dat prokazujících rizika nákazy ve školách také naznačuje, že nejsou známa obecná data o počtech nakažených školáků. Tato data však dostupná jsou, jen chybí studie určující jasný původ vyššího tempa nákazy mezi sedmiletými žáky. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

A získal jsem nejvíc preferenčních hlasů, dvakrát víc než všichni ostatní dohromady. Deník, 16. června 2019

Václav Klaus mladší získal ve volbách do PS v roce 2017 nejvíce preferenčních hlasů z kandidátů za ODS. Získal také téměř dvojnásobek přednostních hlasů oproti dalším kandidátům v pořadí. Nelze ale tvrdit, že získal dvakrát víc hlasů než všichni ostatní dohromady.

skrýt celé odůvodnění

Václav Klaus mladší kandidoval za ODS ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017. Kandidoval v Praze ze třetího místa kandidátní listiny. Celkem získal 22 635 preferenčních hlasů, což bylo nejvíc ze všech zvolených kandidátů za ODS.

Druhý největší počet preferenčních hlasů za ODS obdržel nynější předseda strany Petr Fiala, který kandidoval v Jihomoravském kraji, kde získal 13 006 hlasů.

Další dva kandidáti v pořadí přednostních hlasů získali okolo 12 000 hlasů.

Václav Klaus mladší tedy získal nejvíce preferenčních hlasů z ODS a získal téměř dvakrát více hlasů než další jednotliví kandidáti za stranu. Nelze ale tvrdit, že měl dvakrát více hlasů než ostatní kandidáti dohromady. Zbytek zvolených kandidátů za ODS obdržel přes 113 000 preferenčních hlasů.

Co se týče kandidátní listiny ODS v Praze, ze které byl Klaus zvolen, tak platí to stejné. Klaus sice získal dvojnásobek hlasů oproti jiným kandidátům (Jana Černochová či Bohuslav Svoboda), nezískal ale dvakrát více hlasů než všichni dohromady. Na pražské kandidátní listině figurovalo celkem 36 kandidátů, kteří dohromady získali 98 296 preferenčních hlasů. Bez započtení preferenčních hlasů Václava Klause mladšího tedy ostatní kandidáti z pražské kandidátní listiny získali společně 75 661 preferenčních hlasů. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Z té strany (ODS, pozn. Demagog.cz) jsem byl vyloučen a v tentýž den jsem slíbil voličům, že se na ně obrátím, což činím. Deník, 16. června 2019

Václav Klaus mladší byl z ODS vyloučen 16. 3. 2019 z důvodu dlouhodobého názorového a hodnotového rozkolu mezi ním a stranou. V tentýž den informoval na svém Facebooku i v rozhovoru pro ČT, že hodlá dál hájit názory svých voličů, další politické kroky v tu chvíli nekomentoval.

skrýt celé odůvodnění

Václav Klaus mladší byl z ODS vyloučen 16. 3. 2019. Důvodem byly především jeho názory a vystupování, které se rozcházely s hodnotami ODS.

V den vyloučení se Klaus k situaci vyjádřil na svém facebookovém profilu. Napsal, že se bude snažit nabízet vize, pozitivní program, a slíbil, že nebude měnit své názory. Uvedl také, že bude v budoucnu spolupracovat s některými členy ODS.

V podobném duchu hovořil také v rozhovoru pro Českou televizi, kde uvedl, že své voliče bude dál hájit. Otázku ohledně svých dalších politických kroků odmítl zatím komentovat s odkazem na budoucí oznámení a konferenci.

O tom, že Václav Klaus chystá novou stranu, informoval 10. 4. 2019 server Aktuálně.cz s odkazem na Hospodářské noviny.

Stranu Trikolóra – hnutí občanů pak Klaus junior představil 10. 6. 2019 na konferenci v Praze. Hnutí chce hájit konzervativní hodnoty a pracující lidi. V nové straně působí také bývalá poslankyně za ODS Zuzana Majerová Zahradníková a v synově straně se bude angažovat také exprezident Václav Klaus.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Mezi USA a Kanadou je 200 let míru. Deník, 16. června 2019

Posledním ozbrojeným konfliktem mezi Kanadou a USA byla britsko-americká válka z let 1812–1815.

skrýt celé odůvodnění

Poslední konflikt mezi samostatnými Spojenými státy a tehdejší koloniální Kanadou proběhl v letech 1812–1815. Formálně vzato se nejednalo o konflikt Kanady a USA, protože samostatná Kanada vznikla až v roce 1867, ale o válku mezi Britským impériem a Spojenými státy.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Jsme tam (na misi v Afghánistánu, pozn. Demagog.cz) na základě spojenecké úmluvy, kterou je třeba dodržet. Deník, 16. června 2019

Účast na misích v Afghánistánu závisí na výběru zahraničního angažmá ze strany vlády a Ministerstva obrany, které pak musí schválit Sněmovna. Akcí v Afghánistánu se ČR účastní dobrovolně, neboť její přímá účast není podmíněna žádnou mezinárodní dohodou.

skrýt celé odůvodnění

ČR se účastní současné mise NATO v Afghánistánu Resolute Support na základě schválení návrhu Ministerstva obrany vládou a následným schválením Poslaneckou sněmovnou. Aktuální nasazení schválila vláda 11. dubna 2018 a následně tyto schválila i Poslanecká sněmovna. ČR se tedy účastní zahraničních misí ze svého samostatného rozhodnutí, takové rozhodnutí je však nutné ke každému dlouhodobému vyslání vojáků do zahraničí. Povahu tohoto rozhodnutí popisuje ve své řeči při projednávání nasazení sil a prostředků MO v zahraničních misích na půdě Poslanecké sněmovny dne 1. června 2018 bývalý ministr zahraničních věcí Martin Stropnický, a jak v případě Afghánistánu ukazují například i jednotlivá prohlášení hlav států na summitech NATO od roku 2016:

„Česká republika musí prokázat, že je důvěryhodným, předvídatelným a aktivním spojencem v NATO a partnerem a aktérem mezinárodního společenství, který je připraven se aktivně podílet na společné obraně i zajišťování mezinárodní bezpečnosti a stability. Jedním z výrazů tohoto úsilí je právě předkládaný návrh na vyslání sil a prostředků Armády České republiky.“

Je pravdou, že po událostech 11. září 2001 byl aktivován článek 5 Washingtonské smlouvy, který zavazoval členy NATO k akci. Zde je podstatná tato pasáž, která určuje míru účasti:

„...poskytne okamžitou pomoc napadené smluvní straně nebo napadeným smluvním stranám, individuálně a ve shodě s ostatními smluvními stranami, způsobem, který uzná za nutný, včetně použití ozbrojené síly, pro obnovení a udržení bezpečnosti Severoatlantické oblasti.“

V kontextu angažmá v Afghánistánu je také podstatným faktem, že se USA rozhodly nevyužít této aktivace článku 5 a neřešit situaci v rámci struktur NATO. V podstatě vedly nezávislou paralelní operaci Enduring Freedom, ke které se dobrovolně i mimo NATO přidala ČR poskytnutím svých speciálních sil.

Síly ISAF byly ustanoveny na základě smlouvy o prozatímním uspořádání Afghánistánu z 5. prosince 2001 uzavřené mezi OSN a afghánskou vládou. Vznik mise pak 20. prosince 2001 schválila Rada bezpečnosti OSN. V roce 2003 řízení této mise převzalo NATO. Česká republika se na misi ISAF podílela téměř od jejího začátku. Misi ISAF pak od 1. ledna 2015 vystřídala již výše zmíněná operace Resolute Support.

Na druhou stranu, ani v rámci NATO, či v průběhu americké operace Enduring Freedom neexistovala žádná smlouva, která by ČR zavazovala k přímé účasti na misích v Afghánistánu. ČR a její armáda se účastnila a účastní spojeneckých operací zcela dobrovolně, aby prokázala svůj spojenecký potenciál (.pdf, s. 11–12).

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

(V Afghánistánu, pozn. Demagog.cz) se tam situace v posledních deseti letech zhoršuje a američtí prezidenti dělají kroky k tomu, aby se z té oblasti stáhli. Deník, 16. června 2019

Situace je velice komplikovaná. Dle některých dat se situace v Afghánistánu zhoršuje, dle některých údajů odkazuje spíše na vojensko-politický pat. Od roku 2011 se počet amerických jednotek v zemi prudce snížil.

skrýt celé odůvodnění

Hodnocení situace v Afghánistánu je velice komplikovanou záležitostí vzhledem k obtížnosti sběru ověřených dat a poměrně fluidní situaci, která je navíc navázaná na pravidelná období nižší intenzity konfliktu.

Doposud nejvýznamnější, otevřená a nejkomplexnější data představovaly čtvrtletní zprávy z úřadu Zvláštního generální inspektora pro rekonstrukci Afghánistánu (SIGAR) pro americký Kongres. A zde je podstatná kapitola Bezpečnost, která kompilovala data od mise NATO Resolute Support (RS), zpráv OSN a případně z projektu The Armed Conflict Location & Event Data Project (ACLED).

Velice významným ukazatelem byla data z mise RS, která zpracovávala stabilitu a vliv v jednotlivých okrscích v Afghánistánu, jak ukazuje tabulka.

Zdroj: SIGAR (quartly 30/1/2019, s. 70)

Podobně významný je i přehled kontroly nad populací, který mají vláda či povstalci v Afghánistánu.

Zdroj: tamtéž.

Bohužel od ledna 2019 přestala mise NATO RS poskytovat data k stabilitě a populaci v rámci jednotlivých okrsků v Afghánistánu.

Z dostupných dat je možné vysledovat, že ústřední vláda ztrácí pozice v přímé kontrole okrsků, na druhé straně je zisk povstalců minimální a je patrné, že získané okrsky jsou spíše ty s menším počtem obyvatel. Zcela to tedy odpovídá trendu, že ústřední vláda kontroluje centra a povstalci rurální zázemí. Ani jedna ze stran není schopna za současné situace dosáhnout vítězství.

Obecně lze tedy souhlasit, že situace není ideální, jak dokazují také závěry zprávy rakouské pobočky Červeného kříže a výzkumného centra ACCORD, která navíc využívá údaje o civilních obětech ze zprávy OSN a její mise na pomoc Afghánistánu (UNAMA) a ukazuje rostoucí zastoupení civilistů jako obětí bojů a situace v posledních letech.

Zdroj: UNAMA (.pdf,s. 1)

Pokud jde o snižování vojenské přítomnosti, je pravdou, že oba poslední prezidenti USA měli alespoň deklaratorní snahu o stažení z oblasti. Barack Obama však potvrdil pokračování vojenské přítomnosti i po roce 2017 a Donald Trump přednesl jen obecnou proklamaci ke stažení a prozatímního snížení počtu vojenského personálu v roce 2018.

Tyto snahy ale zatím nikdy nebyly prakticky uskutečněny, i když došlo alespoň k omezení vojenské přítomnosti USA v oblasti. Od listopadu 2017 do současnosti se dle informací SIGAR počty amerického vojenského personálu ustálily na počtech kolem 14 tisíc osob (.pdf, s. 81). Pro představu v grafu vidíme vývoj počtu amerických jednotek v Afghánistánu od roku 2001.

Zdroj: BBC

Podle posledních informací jsou ale jakékoliv plány o stažení z Afghánistánu čistě hypotetické a žádné praktické kroky se nečiní, alespoň podle vojenských představitelů či zástupců amerického Senátu. V každém případě počet amerických jednotek v zemi od roku 2011 prudce poklesl z přibližně 100 tisíc na aktuálních přibližně 14 tisíc.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Když se ale budeme držet faktů, tak po počátečních úspěších nyní drtivou část Afghánistánu ovládá hnutí, které má v nějaké míře asi podporu místního obyvatelstva. Deník, 16. června 2019

Z žádných informací nevyplývá, že by drtivou část Afghánistánu ovládal někdo jiný než ústřední vláda. Hnutí Taliban má dle posledních zpráv významný vliv/kontrolu nad 12 % okresů oproti vládním 54 % okresů, rozdílové okresy jsou sporné.

skrýt celé odůvodnění

Není pravdou, že by hnutí Taliban ovládalo drtivou část území Afghánistánu. Podle dat ze zprávy SIGAR (data přelom 2018/2019) o kontrole území – okresů v těchto hodnotách – Taliban kontroluje asi 12 % okresů a vláda 54 %, zbývajících 34 % je sporných.

Zdroj: SIGAR (.pdf, s. 70)

Stejná zpráva ukazuje, že podobný poměr je i v kontrole obyvatelstva, kdy Taliban kontroluje cca 11 % proti vládním 64 %.

Dodejme, že nehodnotíme míru úspěšnosti koaličních sil. Cíle operace se vyvíjely od svržení režimu podporujícího mezinárodní terorismus až po postkonfliktní rekonstrukci a podporu nového režimu. Situace v Afghánistánu je přitom po 18 letech konfliktu zřejmě jiná. Současný Taliban není zcela stejnou organizací jako ten existující na počátku války a mezi stranami konfliktu navíc probíhají mírová jednání.

Zároveň může docházet i k proměně veřejného mínění u obyvatelstva, jak ukazuje zpráva speciálního představitele UNIMA nebo skutečnost, že podpora Talibanu u afgánské populace je překvapivě nízká, jen mezi 18-20% (pdf., s. 43).

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Nerespektují ho (panel OSN ke klimatu, pozn. Demagog.cz) Spojené státy, Čína, Indie, Brazílie. Když jsme to spočítali, z šesti miliard lidí na planetě ho nerespektuje asi 5,8. Deník, 16. června 2019

USA, Čína, Indie i Brazílie jsou členy Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC), přičemž nikdy nedaly najevo úmysl nerespektovat IPCC. V roce 2017 činila celková světová populace 7,53 mld.

skrýt celé odůvodnění

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) je seskupení vědců z celého světa zabývající se zejména poznáním podstaty změny klimatu a hodnocením jejích environmentálních a sociálních důsledků. Panel byl založen Programem OSN pro životní prostředí a Světovou meteorologickou organizací v roce 1988 z důvodu potřeby objektivního hodnocení problému změny klimatu. IPCC pravidelně připravuje hodnotící zprávy; technické a speciální zprávy, které se věnují klíčovým problémům z oblasti změny klimatu.

Zprávy IPCC nejsou pro členské státy závazné. Vzhledem ke své odborné povaze jsou relevantní pro tvorbu enviromentálních politik, ale nikdy nepředepisují podobu přijímaných opatření. IPCC ve svých zprávách upozorňuje na rizika spojená se změnou klimatu a dává doporučení k předcházení negativním vlivům změny klimatu.

Pokud se podíváme na Klausem ml. zmíněné čtyři státy, žádný z jejich představitelů ani oficiálních orgánů nikdy neuvedl, že by daný stát přestal respektovat IPCC samotný. Donald Trump však například naznačil, že je skeptický ohledně nezávislosti autorů zvláštní zprávy IPCC ke globálnímu oteplování o 1,5 °C, která byla vypracovaná na základě výzvy Konference OSN o změně klimatu v Paříži. Spojené státy, Kuvajt, Saudská Arábie a Rusko na klimatické konferenci v Katowicích v prosinci 2018 zablokovaly rezoluci ke zmíněné zprávě IPCC.

Zvláštní zprávu IPCC ke globálnímu oteplování o 1,5 °C připravilo 91 autorů a recenzentů, přičemž jedním z jejích hlavních je Jiang Kejun z čínského polostátního Energetického výzkumného ústavu. Čína také v souladu s touto zprávou již stanovila rok 2030, jako rok od kterého začne snižovat celkové emise. Na rozdíl od Indie, která zatím žádné takovéto kroky nepřijala.

IPCC v současné době tvoří celkem 195 států světa, včetně zmíněných Spojených států, Číny, Indie a Brazílie. V roce 2017 činila celková světová populace 7,53 mld. Kromě toho, že číslo uvedené Václavem Klausem ml. neodpovídají skutečnosti, nelze také bez dalšího zaměňovat postoj vlád jednotlivých zemí k Mezinárodnímu panelu pro změnu klimatu za postoj každého jednotlivého obyvatele daného státu.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, přestože lze zablokování rezoluce ke zvláštní zprávě IPCC ke globálnímu oteplování o 1,5 °C chápat, jako možné nerespektování IPCC ze strany USA. Avšak žádný z představitelů ani oficiálních orgánů USA se nikdy nevyjádřili ve smyslu, že by přestali akceptovat IPCC jako samotnou instituci. Ostatní země vyjmenované Klausem ml. celkově akceptují IPCC a jeho zprávy. Například Čína podniká kroky v souladu se zprávou IPCC.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

To je politický marketing (varovná slova desítek vědců o ohrožení milionu druhů živočichů a rostlin, mizení korálových útesů či deštných pralesů, pozn. Demagog.cz) partičky vládních i nevládních úředníků a aktivistů. Od vzniku planety zaniklo asi šest milionů druhů a řada jiných vznikla. Jde jen o strašení veřejnosti. Deník, 16. června 2019

Odborníci podílející se na práci Mezivlád. panelu pro změnu klimatu jsou nominováni 195 členskými státy. Rozsáhlé vědecké důkazy ohledně klimatické změny či ničení ekosystémů nelze považovat za pouhé strašení. Odhady počtu druhů na Zemi i rychlost vymírání druhů se značně liší.

skrýt celé odůvodnění

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že varovnými slovy vědců, respektive politickým marketingem, jsou míněny závěry Mezivládního panelu pro ochranu klimatu – např. zpráva o změně klimatu z roku 2014 (zejména str. 44–46). Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) je seskupení vědců z celého světa zabývající se zejména poznáním podstaty změny klimatu a hodnocením jejích environmentálních a sociálních důsledků. IPCC spadá pod OSN a jeho členy je 195 států světa.

Autoři vědeckých zpráv jsou do pracovních skupin nominováni členskými státy IPCC a jsou vybíráni na základě své vědecké expertízy. Například na nejnovější hodnotící zprávě se podílelo 831 expertů, kteří byli vybráni z 3598 nominací. Pracovní skupiny IPCC jsou tedy složeny výhradně z odborníků nominovaných členskými státy. Kromě těch, kteří jsou vybráni přímo do pracovních skupin, mohou spolupracovat i ti, kteří byli členskými státy nominováni, ale nebyli vybráni. Všichni, kteří se podílí na práci panelu, jsou tedy nominováni členskými státy. Nelze s jistotou říct, zda jednotliví odborníci jsou aktivisty, případně zda je zaměstnává stát či soukromý subjekt. Odkazovat se tedy musíme na jejich odbornou způsobilost, kterou nelze obecně označit za politický marketing.

Pracovní skupiny neprovádí vlastní výzkum, ale jejich úkolem je zhodnotit vědeckou, technickou a socioekonomickou literaturu relevantní pro porozumění změně klimatu, jejím dopadům a rizikům včetně možností adaptace a zmírnění dopadů.

Otázka vymírání a vzniku nových druhů rostlin a živočichů je značně komplikovaná, a to zejména kvůli odlišným odhadům celkového počtu druhů na Zemi. Existuje mnoho odhadů, které sahají od 2 milionů druhů (přičemž 1,4–1,8 mil. druhů již bylo identifikováno) až po 1 bilion druhů. OSN ve svém reportu ohledně vymírání druhů odhaduje, že na Zemi v současné době existuje okolo 8 milionů druhů. Z tohoto počtu, podle OSN, čelí až 1 milion riziku vymizení v následujících dekádách. Stejně tak odhady rychlosti vymírání druhů se liší (0,01 % až 0,1 % ročně). Na míře vzniku nových druhů také neexistuje shoda. Zatímco někteří vědci tvrdí, že dochází k celkovému poklesu biodiverzity, někteří poukazují na vliv člověka na vznik nových druhů.

Ve věci korálových útesů existuje, stejně jako u rostlin a živočichů, několik možných budoucích vývojů. Na základě vědeckých článků a matematických modelů je možné, že korálové útesy do roku 2050 prakticky vymizí. Na druhou stranu se nedá ani vyloučit, že situace se v dalších 100 letech prakticky nezmění.

Tropické pralesy jsou ohroženy především aktivitou člověka. Podle informací OSN bylo mezi lety 1980 a 2000 zničeno na 100 milionů hektarů, což má negativní dopad na už tak problematické globální oteplování. Jak prokazují studie, tropické pralesy dokáží snižovat sílu globálního oteplování, ale jen v případě, že nejsou narušovány lidskou aktivitou. Mapa níže poukazuje na pokles zalesnění v jednotlivých státech od roku 1990 do roku 2015.

Zdroj: Our World in Data

Zprávy IPCC o změně klimatu a ohrožení živočichů a jejich prostředí lze jen stěží označovat za pouhé strašení veřejnosti. Výše zmíněná zpráva, podobně jako ostatní zprávy IPCC, je podložena tisíci odborných zdrojů (viz str. 1018–1037) a na její přípravě se podílely stovky odborníků z celého světa.