Petr Fiala

Premiér Petr Fiala zmiňuje 7% navýšení čisté mzdy v souvislosti se zrušením tzv. superhrubé mzdy, ke kterému došlo v rámci daňového balíčku (.doc, str. 12) z prosince 2020. Tato novela č. 609/2020 Sb. zrušila superhrubou mzdu s účinností od začátku roku 2021 a nahradila ji dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % a 23 %. Návrh novely v roce 2020 předložila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO) a při hlasování ve Sněmovně jej podpořili všichni tehdy přítomní poslanci ODS.

Superhrubou mzdou rozumíme základ pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. Ke standardní hrubé mzdě se pro tento účel přičítaly odvody zaměstnavatele dotyčné osoby na sociální a zdravotní pojištění. Superhrubá mzda tedy představovala celkové náklady, které zaměstnavatel měsíčně vynaložil na svého zaměstnance. Dodejme, že byla zavedena během daňové reformy českých veřejných financí s účinností od roku 2008.

Sazba daně z příjmů sice u superhrubé mzdy činila 15 %, efektivní příjmové zdanění však bylo kvůli navýšenému základu daně vyšší, a to konkrétně 20,1 %. Pro příjmy přesahující čtyřnásobek průměrné měsíční (resp. 48násobek roční) mzdy se uplatňovala také tzv. solidární přirážka ve výši 7 %. Příjmy nad touto hranicí byly tedy zdaněny 22% sazbou.

Nový daňový balíček z konce roku 2020 ponechal 15% sazbu daně z příjmů, nyní se ale tato daň vypočítává pouze z hrubé, nikoliv ze superhrubé mzdy. Namísto solidární přirážky dnes zákon mluví přímo o dani 23 %, která se, stejně jako dříve, uplatní pro příjmy nad čtyřnásobkem průměrné hrubé měsíční mzdy.

Sleva na poplatníka

Kromě zrušení superhrubé mzdy byla v rámci daňového balíčku zvýšena také sleva na poplatníka. Ta představuje základní daňovou slevu, kterou může uplatnit každý poplatník daně z příjmů, tedy každá osoba, která má vlastní zdanitelné příjmy. Sleva se týká nejen všech zaměstnanců, ale také OSVČ nebo lidí pracujících na dohodu. O danou peněžní částku se jim snižuje daň z příjmů, což vede k lehce progresivnímu zdanění.

V roce 2020 činila sleva na poplatníka 24 840 Kč za rok (2 070 Kč na měsíc). V roce 2021 stoupla o 3 000 Kč na 27 840 Kč za rok. Součástí schváleného daňového balíčku bylo také zvýšení slevy o další 3 000 Kč na konečných 30 840 Kč v roce 2022 (2 570 Kč na měsíc). Zaměstnanec dále odvádí sociální a zdravotní pojištění ve výši 11 % své hrubé mzdy, tato položka zůstala nezměněna.

Zbude lidem o 7 % více?

Superhrubá mzda se před jejím zrušením, tedy ještě v roce 2020, vypočítala vynásobením hrubé mzdy koeficientem 1,34. Odvody na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavateli jsou totiž ve výši 34 % z vyplácené mzdy.

Podívejme se nyní na příklad člověka s hrubou mzdou 40 000 Kč (což přibližně odpovídá průměrné mzdě). Před zrušením superhrubé mzdy by jeho čistá mzda dosáhla 29 630 Kč. Pokud bychom použili stejnou slevu na poplatníka (2 070 Kč), odpovídala by podle nového způsobu výpočtu čistá mzda částce 31 670 Kč. To by bylo o 2 040 Kč, tj. o přibližně 6,9 %, více než před zrušením superhrubé mzdy.

Závěr

Zrušení superhrubé mzdy tedy předložila předchozí vláda Andreje Babiše, poslanci ODS jej však svým hlasováním podpořili. Co se týče 7% navýšení čisté mzdy, náš modelový příklad ukazuje, že zaměstnanec si po zrušení superhrubé mzdy (bez započítání změny daňové slevy na poplatníka) přilepšil o 6,9 %. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

O snížení daňové zátěže odhadem o 30 miliard korun letos hovoří vláda opakovaně. 7. února se o něm zmínil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a sám premiér Fiala o něm mluvil i 1. března na tiskové konferenci po jednání vlády.

Ministr financí v minulosti uvedl jako příklad nižší daňové zátěže snížení spotřební daně u benzínu a nafty, které by mělo dle odhadů Ministerstva financí rozpočty celkově připravit o 5,3 miliardy Kč. Snížení u benzinu bylo v účinnosti od 1. června do konce září 2022, snížení u nafty vláda následně prodloužila až do konce roku 2023.

Další z prosazených opatření, která daňovou zátěž snižují, je i zrušení části silniční daně, konkrétně pro osobní automobily, autobusy a nákladní vozy do 12 tun. Dle odhadů má zrušení daně přinést podnikatelům roční úsporu 4,2 miliardy Kč (.pdf, str. 30). Toto snížení nabylo účinnosti už v červenci 2022.

Současná vláda již v březnu minulého roku schválila definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023. Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli němu předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně byla ztráta odhadnuta na 4,2 miliardy korun (str. 13 ze 70).

Dalším opatřením, o kterém se premiér i ministr financí v souvislosti se snižováním daňové zátěže zmiňovali, je navýšení limitu pro povinnou registraci k DPH a pro paušální daň z jednoho na dva miliony, které bylo součástí schváleného daňového balíčku s účinností od 1. ledna 2023. Negativní dopad na veřejné rozpočty Ministerstvo financí odhadovalo maximálně na 10 miliard Kč. Daňové změny se dotkly také zrychlení odpisů pro roky 2022 a 2023, které by podle Stanjury a důvodové zprávy k daňovému balíčku (.pdf, str. 40) mělo podnikatelům přinést v prvním roce 6,3 miliard a ve druhém 9 miliard Kč.

Windfall tax

Vláda ale daně pro některé firmy také zvyšovala, když zavedla tzv. windfall tax, neboli daň z neočekávaných zisků firem. Ta je v platnosti od ledna 2023. Podrobnosti o návrhu na její zavedení v České republice představil ministr financí Stanjura v říjnu 2022.

Podle zmíněného návrhu se windfall tax vztahuje na firmy z oblasti výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. V případě společností z bankovního sektoru se daň týká jen těch, u nichž byly čisté úrokové výnosy v roce 2021 vyšší než 6 mld. Kč. V případě podniků z oblasti energetiky se posuzují celé holdingy, přičemž jejich čistý obrat v roce 2021 musí být vyšší než 2 mld. Kč (.pdf, str. 2).

Zdanění funguje jako 60% přirážka ke stávající 19% dani z příjmů právnických osob, a jak český název daně napovídá, aplikuje se na nadměrný zisk. Na rozdíl od výše uvedených daní se tak windfall tax netýká všech firem. Platit má podle schváleného daňového balíčku v letech 2023 až 2025 (.pdf, str. 3).

Závěr

Kabinet Petra Fialy tedy během roku 2022 prosadil několik opatření, jejichž dopad má dle odhadů snížit daňové zatížení pro menší a střední firmy v součtu přibližně o 30 miliard. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý. Nutné je ovšem uvést, že se jedná o předběžné odhady Ministerstva financí, definitivní dopad uvedených daňových změn se tak může lišit. 

Závěrem je třeba zmínit i to, že vláda kromě snižování daňové zátěže menších a středních firem zdanění jinde naopak zvyšovala prostřednictvím tzv. windfall tax, která je zaměřená na velké podniky s neočekávaně vysokým ziskem.

Premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru uvedl, že jeho kabinet převzal veřejné finance po předchozí vládě Andreje Babiše v „katastrofálním stavu“. Dále řekl, že současná vláda snížila výdaje státního rozpočtu během roku 2022 o 80 miliard korun. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, zda Fialova vláda státní výdaje o tuto částku skutečně snížila.

Nejprve zmiňme, že minulá vláda Andreje Babiše plánovala na rok 2022 rozpočet s deficitem 376,6 miliard a s výdaji ve výši 1,928 bilionu Kč (.pdf, str. 4). Sněmovnou nicméně nakonec prošel až návrh státního rozpočtu, který předložil dolní komoře v únoru 2022 současný kabinet Petra Fialy. Ten přitom počítal s deficitem ve výši 280 mld. Kč a s výdaji, které dosahovaly 1,893 bilionu korun (.pdf, str. 4).

Fialova vláda následně 27. července 2022 schválila úpravu rozpočtu na rok 2022, v rámci níž navrhla zvýšit původní výši schodku o 50 miliard na celkových 330 miliard korun (.pdf, str. 1) a výdaje na 2,008 bilionu Kč. Výsledný deficit, který Sněmovna schválila na podzim 2022, nakonec kvůli pozměňovacím návrhům (.docx, .docx) některých vládních poslanců stoupl na 375 miliard korun. Plánované výdaje se přitom zvýšily na 2,053 bilionu Kč. Po dalších dílčích změnách se předpokládaná částka vyšplhala až na 2,061 bilionu (.xlsx, list Tiskové tab3).

Zdroj dat: Ministerstvo financí (.xlsx), Poslanecká sněmovna (.pdf; .pdf; .pdf)

Podle výsledku hospodaření za loňský rok dosáhly státní výdaje nakonec výše 1,985 bilionu korun, což je skutečně o přibližně 80 miliard Kč méně oproti rozpočtovému plánu (.xlsx, list Tiskové tab3). Výdaje se v tomto případě snížily o 76,17 mld. Kč. Podle Ministerstva financí nastala úspora výdajů kvůli menší realizaci společných programů Evropské unie a Česka a také kvůli nízké výplatě „podpory podnikům v energeticky náročných odvětvích“.

Petr Fiala má tedy pravdu v tom, že jeho vláda oproti konečnému rozpočtovému plánu na rok 2022 snížila výdaje takřka o 80 mld. korun. V porovnání s rokem 2021, ve kterém ještě působila Babišova vláda, nicméně celkové výdaje vzrostly o 77,9 miliard korun (.xlsx, list Tiskové tab3). Vláda Andreje Babiše v rozpočtu na rok 2022 navrhovala dokonce nižší výdaje než Fialova vláda ve verzi rozpočtu z července 2022, což předseda vlády opomíjí. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Premiér Petr Fiala odpovídá na dotaz, zda by vláda neměla zakročit a svými opatřeními tak snížit ceny některých potravin. Předseda vlády reaguje, že kabinet zasahuje „osvědčenými metodami“ a zmiňuje, že podle něj zasahování do cen „nevede k úspěchu“. Dále uvádí, že některé potraviny již zlevňují, přičemž celková meziměsíční inflace se měla zastavit.

Meziměsíční inflace vyjadřuje procentní změnu spotřebitelských cen v porovnání s předešlým měsícem. Upřesněme, že při výpočtu indexu spotřebitelských cen Český statistický úřad (ČSÚ) vychází z cen výrobků a služeb tzv. spotřebního koše, jehož část tvoří právě i potraviny (.pdf, str. 16–17; .pdf, str. 1).

V březnu meziměsíční inflace činila 0,1 %, přičemž v únoru spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,6 %, a v lednu dokonce o 6 %. V kontextu prvních tří měsíců letošního roku tak lze říci, že se meziměsíční inflace „v podstatě zastavila“, jak uvádí Petr Fiala. Jak je však vidět na následujícím grafu, meziměsíční inflace se zcela zastavila také v prosinci 2022. Je vhodné doplnit, že následný nárůst na zmíněných 6 % byl podle ČSÚ významně ovlivněn ukončením úsporného tarifu, tj. příspěvků na náklady za energie, jejichž cena se do indexu spotřebitelských cen také promítá.

Co se týče ceny potravin, v březnu oproti předchozímu měsíci stoupla např. cena zeleniny o 5 %. U většiny základních potravin, u kterých Český statistický úřad (.pdf, str. 16–17, 35) průměrnou cenu monitoruje, se ovšem cena snížila. Jak ukazuje následující tabulka, jde např. o vepřovou pečeni, jogurt, vejce či máslo a sýry.

Celková meziměsíční inflace se tedy téměř zastavila – oproti únoru vzrostl index spotřebitelských cen v březnu pouze o 0,1 %. Ceny některých potravin pak podle ČSÚ skutečně poklesly. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala odpovídá na dotaz, zda by vláda neměla zakročit a svými opatřeními snížit ceny některých potravin. Předseda vlády reaguje, že kabinet zasahuje „osvědčenými metodami“, a zmiňuje, že podle něj zasahování do cen „nevede k úspěchu“. Ceny benzínu pak uvádí jako příklad, kdy se vládní strategie ukázala jako správná, jelikož dle jeho tvrzení stojí nyní benzín stejně jako před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Navíc se dle Fialy Česko nepotýkalo s nedostatkem benzínu jako jiné země.

Cena benzínu

Vývoj cen benzínu zveřejňuje např. server Kurzy.cz, který vychází z dat společnosti CCS. Ta se zaměřuje mj. na poskytování tzv. tankovacích karet, které využívají především firmy, živnostníci a dopravci. Podle statistik CCS cena benzinu ještě na začátku prosince 2021 činila 37,03 korun za litr, na začátku února pak 36,36 Kč. Na začátku března 2022 – tedy již po zahájení ruské invaze – se zvýšila na 38,9 Kč/l. Upřesněme, že nejvyšších hodnot dosáhla cena benzínu v polovině března, v červnu a červenci, kdy se v některých dnech dokonce vyšplhala nad 47 Kč.

Jak nicméně ukazuje následující graf, začala cena během léta a podzimu klesat. Na začátku letošního dubna pak stál jeden litr benzínu 37,02 korun, tedy méně než např. na začátku prosince 2021, kdy cena dosahovala 37,03 korun za litr.

Dodejme, že podobný vývoj lze vidět také v přehledu CCS pro ceny nafty. Ty klesly pod hranici 35 korun za litr, nafta je tedy ještě levnější než v období před válkou.

Průměrné ceny benzínu zveřejňuje také Český statistický úřad (ČSÚ), který každý týden zjišťuje (.docx, str. 24) ceny u hlavních distributorů pohonných hmot v Česku. Podle jeho statistik činila průměrná cena Naturalu 95 v 15. týdnu letošního roku (tj. v pondělí 10. dubna) 37,55 Kč/l, o týden dříve to bylo rovných 37 Kč. Podobné hodnoty přitom cena benzínu dosahovala i na konci listopadu 2021 (v 47. týdnu), konkrétně se jednalo o 37,2 Kč/l.

Nedostatek benzínu v ostatních státech

V České republice opravdu nedocházelo k nedostatku pohonných hmot, který nastal v některých jiných zemích. Např. v Maďarsku byl benzín během loňského listopadu nedostatkový na čtvrtině čerpacích stanic. Na začátku prosince se pak maďarská ropná společnost MOL potýkala s částečným nedostatkem pohonných hmot téměř v celé své síti čerpacích stanic v zemi.

Příčinou nedostatku paliv v Maďarsku byl nízký dovoz způsobený cenovým stropem, který tamní vláda zavedla již v listopadu 2021 kvůli pandemii covidu-19 a také kvůli blížícím se volbám. Dodejme, že Maďarsko cenový strop na benzín a naftu zrušilo k 6. prosinci 2022.

Doplňme, že s nedostatkem pohonných hmot se na podzim 2022 potýkala například také Francie. Zde nicméně k nedostatku benzínu přispěla stávka zaměstnanců v rafineriích provozovaných ropnými společnostmi TotalEnergies a ExxonMobil. K podobné situaci došlo i v březnu letošního roku.

Závěr

Ceny benzínu v Česku byly na začátku dubna skutečně na podobné úrovni jako před začátkem války na Ukrajině, jak uvádí Petr Fiala. Ještě v prosinci 2021 dosahovaly 37,03 Kč za litr. Před vypuknutím invaze na začátku února 2022 činila cena 36,36 Kč za litr. Po následném růstu klesla v dubnu 2023 na 37,02 Kč. V České republice navíc nedošlo k nedostatku benzínu, který nastal např. v Maďarsku. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Vláda Petra Fialy v původním programovém prohlášení z ledna 2022 (.pdf) v části věnované sociálním službám uvedla, že zajistí „propojenost resortních úřadů, online podávání žádostí a uveřejnění informací o systému pomoci a dostupnosti služeb, podpory a dávek“. Dále se také vláda zavázala zrychlit digitalizaci a zjednodušit „administrativu, včetně online formy a důsledné kontroly“ (.pdf, str. 13–14).

V květnu 2022 vláda spustila informační web Deštník proti drahotě, kde shrnuje pomoc státu jednotlivým skupinám obyvatel. Jak název webu napovídá, jde především o reakci na růst cen. Jsou zde vysvětleny jednotlivé příspěvky, kdo na ně má nárok, co musí doložit a jak o ně zažádat. Pokud je žádost možné podat online, stránka rovnou poskytuje odkaz k podání této žádosti.

Fialův kabinet 3. června 2022 předložil Poslanecké sněmovně novelu zákona o státní sociální podpoře a zákona o pomoci v hmotné nouzi (.pdf, str. 1), kterou připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) pod vedením Mariana Jurečky. Tento návrh měl za cíl zjednodušit podávání žádostí o sociální dávky, hlavně o příspěvek na bydlení, který byl předtím pro svou složitost kritizován. 

Novela například navrhla (.pdf, str. 10) snížit „administrativní zatížení” žadatelů, aby nově nemuseli dokládat náklady na bydlení a příjmy domácnosti vždy každé čtvrtletí, ale jen jednou za půl roku. Novela také počítala s tím (.pdf, str. 11, 19–24), že občané při prokazování nároku na dávky nebudou muset k žádostem přikládat originální dokumenty, ale jen jejich prosté kopie. To mělo zjednodušit především podávání elektronických žádostí.

Parlament novelu schválil v červnu 2022 a po podpisu prezidenta byla 30. června 2022 vyhlášena ve Sbírce zákonů jako zákon č. 203/2022 Sb. Podle dat MPSV příjemců příspěvku na bydlení výrazněji přibylo, zvýšila se také průměrná částka vyplacená měsíčně domácnostem.

Prostřednictvím zjednodušeného online formuláře mohou lidé žádat o příspěvek na bydlení od července 2022. Od srpna loňského roku mohou občané žádat elektronicky např. o rodičovský příspěvek, od září i o přídavek na dítě. K podání žadatelé musí použít některou z forem elektronické identity občana, například datovou schránku, bankovní identitu (ověření totožnosti přihlášením do internetového bankovnictví) či občanský průkaz s elektronickým čipem.

Pro úplnost je vhodné dodat, že možnost komunikovat se státní správou prostřednictvím bankovní identity byla zavedena v lednu 2021, tedy ještě za druhé vlády Andreje Babiše. Během ní také došlo ke zjednodušení žádostí o některé sociální dávky také kvůli pandemii covidu-19, a to hned třikrát – v březnu/dubnu 2020 (zákon č. 160/2020 Sb.), v říjnu 2020 (zákon č. 437/2020 Sb.) a v březnu 2021 (zákon č. 136/2021 Sb.). Zjednodušení spočívala v tom, že rodiny a senioři pobírající přídavek na dítě, příspěvek na bydlení nebo zvýšený příspěvek na péči nemusely pro nárok na výplatu v dalším čtvrtletí dokládat Úřadu práce ČR příjmy a náklady na bydlení v uběhlých třech měsících. Tato opatření měla však vždy dočasnou povahu – vztahovala se pouze na následující čtvrtletí. 

Závěr

Od prosince 2021, kdy se stal ministrem práce a sociálních věcí Marian Jurečka, tedy skutečně došlo k některým úpravám pravidel podávání žádostí o sociální dávky, které vedly ke zjednodušení administrativy. Při prokazování nároku na dávky už občané například nemusí dokládat originální dokumenty, ale jen jejich kopie. V průběhu roku 2022 byla zavedena možnost online podávání žádostí např. v případě příspěvku na bydlení, rodičovského příspěvku či přídavku na dítě. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

O snížení daňové zátěže odhadem o 30 miliard letos hovoří vláda opakovaně. 7. února se o něm zmínil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a sám premiér Fiala o něm mluvil i 1. března na tiskové konferenci po jednání vlády.

Ministr financí v minulosti uvedl jako příklad nižší daňové zátěže snížení spotřební daně u benzinu a nafty, které by mělo dle odhadů Ministerstva financí rozpočty celkově připravit o 5,3 miliardy Kč. Snížení u benzinu bylo v účinnosti od 1. června do konce září 2022, snížení u nafty vláda následně prodloužila až do konce roku 2023.

Jedno z prosazených opatření, která daňovou zátěž snižují, je i www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-142#f7394122">zrušení části silniční daně, konkrétně pro osobní automobily, autobusy a nákladní vozy do 12 tun. Dle odhadů má zrušení daně přinést podnikatelům roční úsporu 4,2 miliardy Kč (.pdf, str. 30). Toto snížení nabylo účinnosti už v červenci 2022.

Současná vláda již v březnu minulého roku schválila definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023. Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli jeho zrušení předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně byla ztráta odhadnuta na 4,2 miliardy korun (str. 13 ze 70).

Dalším opatřením, o kterém se premiér i ministr financí v souvislosti se snižováním daňové zátěže zmiňovali, je navýšení limitu pro povinnou registraci k DPH a pro paušální daň z jednoho na dva miliony, které bylo součástí schváleného daňového balíčku s účinností od 1. ledna 2023. Negativní dopad na veřejné rozpočty Ministerstvo financí odhadovalo maximálně na 10 miliard Kč. Daňové změny se dotkly také zrychlení www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-366#cl4-8">odpisů pro roky 2022 a 2023, které by podle Stanjury a důvodové zprávy k daňovému balíčku (.pdf, str. 40) mělo podnikatelům přinést v prvním roce cca 6,5 a ve druhém 9 miliard Kč.

Windfall tax

Vláda ale daně pro některé firmy také zvyšovala, když zavedla tzv. windfall tax, neboli daň z neočekávaných zisků firem. Ta je v platnosti od ledna 2023. Podrobnosti o návrhu na její zavedení v České republice představil ministr financí Stanjura v říjnu 2022.

Podle zmíněného návrhu se windfall tax vztahuje na firmy z oblasti výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. V případě společností z bankovního sektoru se daň týká jen těch, u nichž byly čisté úrokové výnosy v roce 2021 vyšší než 6 mld. Kč. V případě podniků z oblasti energetiky se posuzují celé holdingy, přičemž jejich čistý obrat v roce 2021 musí být vyšší než 2 mld. Kč (.pdf, str. 2).

Zdanění funguje jako 60% přirážka ke stávající 19% dani z příjmů právnických osob, a jak český název daně napovídá, aplikuje se na nadměrný zisk. Na rozdíl od výše uvedených daní se tak windfall tax netýká všech firem. Platit má podle schváleného daňového balíčku v letech 2023 až 2025 (.pdf, str. 3).

Ministr financí Zbyněk Stanjura k návrhu na zavedení windfall tax na začátku loňského října řekl, že vláda plánuje pomocí mimořádné daně napřesrok vybrat přibližně 85 mld. Kč. Důvodová zpráva k jeho návrhu (.docx, str. 10) přesněji mluví o 84,8 mld. Kč, v roce 2024 pak předpokládá výběr daně ve výši 38,6 mld. Kč a v roce 2025 25,4 mld. Kč.

Závěr

Kabinet Petra Fialy tedy během roku 2022 prosadil několik opatření, jejichž dopad má dle odhadů snížit daňové zatížení pro menší a střední firmy v součtu přibližně o 30 miliard. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý. Nutné je ovšem uvést, že se jedná o předběžné odhady Ministerstva financí, definitivní dopad uvedených daňových změn se tak může lišit. Závěrem je třeba zmínit i to, že vláda kromě snižování daňové zátěže menších a středních firem zdanění jinde naopak zvyšovala prostřednictvím tzv. windfall tax, která je zaměřená na velké podniky s neočekávaně vysokým ziskem.

V první řadě vysvětleme, že dluh na důchodovém účtu se vytváří schodkem důchodového systému, tedy za situace, kdy výdaje penzijního systému převyšují příjmy. Výdaje vycházejí z nákladů na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody a zahrnují i náklady na správu systému. Stranu příjmů pak tvoří finance, které stát vybere na pojistném (a související penále a pokuty).

Dle dat Ministerstva financí dosáhl celkový schodek důchodového systému za minulý rok výše 21,5 mld. Kč. Zákon o státním rozpočtu na rok 2023 pak odhaduje, že výdaje na důchody a na správu důchodové agendy přesáhnou příjmy z pojistného na důchodové pojištění o přibližně 62,5 miliard korun (.pdf, str. 120 z 516). K datu vydání článku jsou dostupná pouze data za letošní leden, kdy deficit činil 8,4 mld. Kč. Ani dosavadní saldo důchodového účtu za letošní rok tedy nedosahuje 17 miliard korun. Vzhledem k tomu, že v minulých letech byla měsíční salda značně proměnlivá, nelze předpokládat, že saldo za únor bude stejné jako to lednové.

Na konci loňského roku Národní rozpočtová rada (NRR), která je nezávislým odborným orgánem v oblasti rozpočtové politiky, upozornila na to, že aktuální verze státního rozpočtu nepočítá (.pdf, str. 2–3) s mimořádnou valorizací důchodů v červnu 2023. „Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen (od data relevantního pro stanovení výše řádné valorizace) dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 mld. Kč,“ uvedla k tomu NRR (.pdf, str. 2–3) v prosinci minulého roku. Na podkladě odhadů NRR následně v lednu 2023 ČT24 informovala o tom, že schodek důchodového účtu v roce 2023 dosáhne 82,8 mld. Kč (video, čas 2:31).

Doplňme, že právě vysokými výdaji na červnovou mimořádnou valorizaci penzí vláda Petra Fialy argumentuje ve svém návrhu (.pdf, str. 4), kterým chce navýšení důchodů zbrzdit. V návrhu z 20. února 2023 Fialův kabinet uvádí, že podle stávajících pravidel valorizace by kvůli červnové valorizaci došlo k navýšení výdajů o 34,4 mld. Kč (.pdf, str. 4). Schodek na důchodovém účtu by tak podle vlády dosahoval přibližně 95 mld. Kč. V případě, že dojde ke schválení navržených úprav, vláda odhaduje, že červnová valorizace vyjde jen na 15 mld. Kč. Podle těchto propočtů by tak schodek důchodového účtu dosahoval přibližně 75 mld. Kč.

Na závěr tedy shrňme, že už podle návrhu státního rozpočtu, který nepočítal s mimořádnou červnovou valorizací, měl deficit důchodového systému v roce 2023 dosáhnout výše 62,5 miliardy korun. Kvůli červnové valorizaci penzí dojde k dalšímu navýšení tohoto schodku. Ačkoli Petr Fiala poukazuje na to, že je schodek na důchodovém účtu vysoký, uvádí výrazně menší číslo, než se kterým počítal návrh rozpočtu i nynější návrh novely zákona o důchodovém pojištění.

Letošní schodek má být také sice vyšší než schodek za minulý rok, který činil 21,5 mld. Kč, v kontextu minulých let ale deficit důchodového systému nerostl, pouze zaznamenal řadu výkyvů. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Petr Fiala svým výrokem reagoval na slova redaktora o tom, že se otázkou důchodové reformy v minulosti zabývala řada komisí, ale celý důchodový systém se mezitím „nezadržitelně řítí do zdi“. Právě v této souvislosti Fiala zmínil „jako jediný relevantní pokus o důchodovou reformu“ kroky vlády Petra Nečase (2010–2013). V našem odůvodnění se proto zaměříme na tuto reformu a na to, zda v průběhu let některá z jiných vlád připravila a prosadila legislativu, která by přinesla zásadní změny v důchodovém systému a jeho financování.

Nečasův kabinet provedl změny pravidel v důchodovém systému, které se označují jako malá a velká důchodová reforma. Právě velká důchodová reforma se týkala tzv. druhého pilíře důchodového systému (.pdf, str. 101), který měl zčásti nahradit povinný první pilíř financovaný ze sociálního pojištění (.pdf, str. 1).

Malá důchodová reforma.

Návrh na úpravy důchodového systému, které vešly ve známost jako malá důchodová reforma, předložila Nečasova vláda ve Sněmovně v březnu roku 2011. Po schválení Parlamentem nakonec tato novelizace zákona o důchodovém pojištění vešla v účinnost v září 2011, a to i přes nesouhlas tehdejšího prezidenta Václava Klause.

V rámci této reformy (.pdf, str. 99–100) došlo především k navýšení věku odchodu do důchodu (.pdf, str. 61–63), například pro občany narozené v roce 1977 byl tento věk stanoven jednotně na 67 let. Pro mladší ročníky se měl věk nástupu do důchodu postupně zvyšovat. Horní hranice, na níž by se mělo navyšování zastavit, přitom ale nebyla nijak určena (.pdf, str. 99–100). V rámci novelizace z roku 2011 rovněž došlo ke změně výpočtu důchodů.

Velká důchodová reforma

Největší změny nicméně přinesla až velká důchodová reforma, k jejímuž schválení došlo v roce 2012, zahájena byla v lednu 2013. Reforma se snažila o aktivnější zapojení obyvatel na důchodovém systému prostřednictvím vytvoření druhého pilíře. Ten tvořily soukromé fondy dotované státem, do kterých si lidé dobrovolně mohli převést část svého důchodového spoření. Daný mechanismus konkrétně občanům umožnil převést „3 procentní body jejich sociálních odvodů na soukromé spoření za předpokladu, že k tomu přidají další 2 procentní body ze svých prostředků“. Součástí bylo také zpřísnění pravidel pro získání státní podpory ve třetím pilíři, který představuje penzijní připojištění.

Druhý pilíř měl částečně nahradit pilíř první, tedy základní důchodové pojištění (.pdf, str. 1). Aby se nahradil výpadek příjmů prvního pilíře, došlo tehdy zároveň k navýšení sazeb DPH (.pdf, str. 104–105), což mělo zajistit dostatek prostředků na vyplácení důchodů z veřejného důchodového systému (I. pilíře).

Doplňme, že Nečasova vláda v roce 2012 také prosadila dočasné (.pdf, str. 16) zpomalení valorizace důchodů (.pdf, str. 102).

Kritika a zrušení reforem

Dle dokumentu (.pdf) vypracovaného v roce 2017 Úřadem vlády byly prvky důchodové reformy přijímány negativně jak laiky, tak odborníky, protože první pilíř stále počítal s velkým finančním deficitem, ač právě jemu měla reforma zabránit (.pdf, str. 100–101). Druhý pilíř byl neúspěšný, protože byl ze strany veřejnosti téměř ignorován (zapojilo se do něj pouze něco okolo 85 000 lidí). Uvádí se, že výhodný byl především pro lidi s vyšším a středním příjmem.

Vláda Bohuslava Sobotky tyto reformní kroky v roce 2015 zrušila. Zanikl tak výše zmiňovaný druhý pilíř, tedy hlavní bod velké důchodové reformy. Sobotkův kabinet také prosadil úpravu valorizace penzí (.pdf, str. 105–106) a kroky ke zrušení hlavních prvků malé důchodové reformy: nová vláda nastavila nový věk odchodu do důchodu a obnovila strop odchodu do penze (.pdf, str. 106), který stanovila na 65 let. V podstatě tak došlo k navrácení do stavu, který platil před malou důchodovou reformou (.pdf, str. 45).

Dodejme, že zvýšená hodnota DPH, která měla nahradit výpadek příjmů prvního pilíře (.pdf, str. 104–106), byla tehdy částečně ponechána (vytvořena byla pouze druhá snížená sazba DPH ve výši 10 %, která pokrývala např. kojeneckou výživu či knihy), což v minulosti kritizoval mimo jiné i sám předseda ODS Petr Fiala.

Další pokusy o reformy

O nutnosti reformy důchodového systému se na české politické scéně mluvilo řadu let (.pdf). Komise pro důchodovou reformu byla v Poslanecké sněmovně vytvořena například už v roce 2000 (.pdf, str. 7). V průběhu let sice docházelo k některým úpravám parametrů důchodového systému (.pdf, str. 95–98), zvláště co se týče valorizací penzí, kromě Nečasovy vlády se však žádnému kabinetu ucelenou reformu financování důchodového systému prosadit nepodařilo.

V lednu 2019 za vlády Andreje Babiše vznikla Komise pro spravedlivé důchody. Kromě odborné veřejnosti zasedli (.pdf, str. 2–3) v komisi také zástupci všech tehdejších poslaneckých a senátorských klubů. Z principů, které podle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí komise schválila, následně vzešel návrh důchodové reformy. Někdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a předsedkyně komise Danuše Nerudová jej společně představily v prosinci 2020.

Tento návrh však čelil kritice. Proti se vyjádřila jak opozice, tak odborníci, a dokonce i vládní hnutí ANO. Důchodovou reformu se tak Janě Maláčové nakonec prosadit nepodařilo. 

V dubnu 2022 vytvořil současný ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nový poradní tým zabývající se přípravou důchodové reformy. 

Závěr

Druhý pilíř důchodového systému se vládě Petra Nečase podařilo v Parlamentu prosadit v roce 2012, od ledna 2013 pak tato tzv. velká důchodová reforma vstoupila v platnost. Kabinet Bohuslava Sobotky nicméně skutečně druhý pilíř, tedy hlavní bod dané reformy, následně zrušil. Upřesněme, že Sobotkova vláda zrušila také základní prvky malé důchodové reformy zavedené Nečasovou vládou v roce 2011. Žádné další vládě se už ucelenou reformu důchodového systému a jeho financování prosadit nepodařilo. Z těchto důvodů výrok Petra Fialy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala mluví o průměrné výši starobního důchodu vyjádřené v poměru k výši průměrné mzdy. V rozhovoru zmiňoval, že pokud projde vládní návrh zákona na úpravu valorizací důchodů, dojde v červnu 2023 na základě zákona o důchodovém pojištění k mimořádné valorizaci průměrného důchodu na přibližně „20 tisíc“ korun. V této souvislosti poté Fiala mluvil o tom, že během „jednoho a  půl roku“ vzrostl důchod ze 40 na 50 % hrubé mzdy. V rámci našeho odůvodnění tak budeme srovnávat Fialou uvedené plánované navýšení v červnu 2023 a stav o rok a půl dříve, tedy na přelomu let 2021 a 2022.

Pro úplnost doplňme, že v průběhu roku 2021 k mimořádné valorizaci důchodů nedošlo (.pdf), a Petr Fiala tak zjevně nemluví o srovnání současné situace (po navýšení v lednu 2023) se stavem v červnu 2021.

Srovnání s průměrnou hrubou mzdou

Data o vývoji průměrné mzdy publikuje Český statistický úřad (ČSÚ). Data o růstu důchodů pak pravidelně zveřejňuje (.pdf) Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Přehled, který obsahuje i data z roku 2022 a začátku roku 2023 (.pdf, str. 2), publikovalo v únoru i Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). 

Na přelomu let 2021 a 2022 došlo k navýšení důchodů v pravidelném lednovém termínu. Ještě na konci roku 2021 průměrný důchod odpovídal 15 425 Kč, tedy 41 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Díky zvýšení o 805 Kč se pak na začátku roku 2022 zvedl zhruba na 16 200 Kč (.pdf). Kvůli následným mimořádným valorizacím se na konci roku 2022 vyšplhal na 18 061 Kč, tj. 45 % průměrné hrubé mzdy.

Zdroj dat: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf), Český statistický úřad, Peníze.cz, MPSV (.pdf, str. 2).

Na začátku letošního roku došlo k navýšení průměrné penze na 19 438 Kč (.pdf, str. 2), což odpovídá 48 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Upřesněme, že Ministerstvo práce a sociálních věcí při vyčíslení tohoto poměru pracuje s průměrnou hrubou měsíční mzdou za rok 2022, která činí 40 353 Kč.

Podle zákona o důchodovém pojištění dojde kvůli rostoucí inflaci k další mimořádné valorizaci v červnu 2023. Bez úprav valorizačního mechanismu by průměrná mzda stoupla na 21 209 Kč, tj. 52,6 % hrubé mzdy. Vláda Petra Fialy nicméně nyní počítá s tím, že v Parlamentu dojde ke schválení jejího návrhu na úpravu parametrů valorizace (.pdf, str. 1), a průměrná penze se v polovině roku navýší na 20 188 Kč (.pdf, str. 2). MPSV ve svém přehledu uvádí, že by tato částka odpovídala 50 % průměrné hrubé mzdy (z roku 2022). 

Doplňme, že Ministerstvo financí ve své lednové makroekonomické predikci (.pdf, str. 38) odhaduje průměrnou hrubou mzdu v roce 2023 na 43 322 Kč. Bez úprav by červnových 21 209 Kč odpovídalo 49 % hrubé mzdy, s úpravami by 20 188 Kč dosahovalo 46,6 % průměrné hrubé mzdy. Tento údaj by se tak od 50 %, jak zmiňoval Petr Fiala, nelišil o více než 10 %, a stále by se tak pohyboval v rámci naší 10% tolerance.

Srovnání s průměrnou čistou mzdou

Podívejme se dále i na srovnání průměrného starobního důchodu s průměrnou čistou měsíční mzdou. Přepočítáme‑li zmíněnou průměrnou hrubou mzdu z roku 2022 na mzdu čistou, dostaneme se na čistý příjem 32 424 Kč (zjednodušený přepočet zahrnuje jen základní slevu na poplatníka).

Vládou plánovaný červnový důchod ve výši 20 188 Kč by tak činil 62,3 % průměrné čisté mzdy. Bez zásahu vlády by se jednalo o 65,4 %.

Pokud budeme pracovat s průměrnou (hrubou) mzdou, jak ji pro rok 2023 predikuje Ministerstvo financí (.pdf, str. 38), dostaneme čistou průměrnou mzdu 34 616 Kč. Vládou plánovaný červnový důchod by v tomto případě dosahoval 58,3 %, bez úprav vlády 61,3 %.

Petr Fiala, který u poměru důchodu k čisté mzdě mluvil o 65 %, tak v tomto případě uvádí mírně nepřesné procento, stále se nicméně pohybuje na hraně 10% odchylky. Z těchto důvodů proto jeho výrok hodnotíme jako pravdivý.