Ivan Bartoš

Krizový zákon (zákon č. 240/200 Sb.), který poslanec Bartoš zmiňuje, předpokládá vznik Ústředního krizového štábu v případech krizové situace, jíž se rozumí:

„Mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen ‚krizový stav‘)“ (§ 2, písm. b).

Vláda podle § 4, odst. 1 písm. c) „zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací“.

Ústřední krizový štáb podle čl. 2 odst. 4 ve znění usnesení vlády (.pdf, str. 1) ze dne 15. března 2020 zejména:

a) zabezpečuje operativní součinnost s orgány krizového řízení mezinárodních organizací,

b) zabezpečuje posouzení vývoje situace, obsah a přiměřenost opatření přijímaných správními úřady a orgány územních samosprávných celků a informuje Bezpečnostní radu státu,

c) posuzuje, projednává a koordinuje přijímání opatření meziresortního charakteru navrhovaných ministerstvy,

d) připravuje Bezpečnostní radě státu nebo vládě návrhy opatření k řešení situace a podklady pro přijímání rozhodnutí vyžadujících schválení vládou, případně schválení Parlamentem České republiky.

Mimo předsedy štábu jsou dalšími členy štábu náměstci jednotlivých ministrů, předseda Správy státních hmotných rezerv, policejní prezident České republiky, generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky, náčelník Generálního štábu Armády České republiky, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, hlavní hygienik, ředitel Státního zdravotního ústavu a vedoucí Úřadu vlády ČR (.pdf, str. 2). Podle čl. 7 „Štáb může na svá zasedání přizvat představitele dalších ministerstev, jiných správních úřadů, orgánů územních samosprávných celků a další odborníky.“ (.pdf, str. 4)

V souvislosti s šířením koronavirové nákazy byl na území České republiky v souladu s Ústavním zákonem o bezpečnosti České republiky (Ústavní zákon č. 110/1998 Sb.) vyhlášen nouzový stav od 14.00 hodin dne 12. března 2020 na dobu 30 dnů.

Od vyhlášení nouzového stavu o opatřeních jednala a rozhodovala pouze vláda. O způsobu krizového řízení v době nouzového stavu se v den jeho vyhlášení vyjádřil premiér Babiš například takto: „My jsme se jasně domluvili, že tento nouzový stav řídí vláda. Byl bych velmi rád, kdyby ustaly spekulace o tom, jak se to má řídit a jestli se to má řídit. My jsme jasně uložili na vládě členům vlády požádat vládu o předchozí souhlas k opatřením souvisejícím s vyhlášením nouzového stavu, která člen vlády nebo jím řízené ministerstvo činí v rámci svých pravomocí, a to ještě před uplatněním.“

Do ustavení Ústředního krizového štábu (tedy v období mezi 12. a 15. březnem 2020) vláda rozhodla například o:

• opatření o zákazu vstupu do ČR a cestování do rizikových zemí (.pdf),
• opatření o zákazu pořádání kulturních, sportovních a dalších akcí s účastí nad 30 osob (.pdf),
• opatření o dočasném znovuzavedení ochrany hranic ČR (.pdf)
• rozšíření rizikových zemí, po návratu z nichž se nařizuje povinná čtrnáctidenní karanténa,
• pracovní povinnosti pro studenty v denní formě studia vyšších odborných a vysokých škol v oborech souvisejících se sociální péči či sociální pedagogikou a dalších oborech,
• uzavření všech obchodů kromě prodejen potravin, lékáren, drogerií, čerpacích stanic a některých dalších,
• zákazu přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb,
• zákazu volného pohybu osob.

Aktivace Ústředního krizového štábu proběhla 15. března 2020, jeho předsedou se stal náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. První jednání štábu se uskutečnilo 16. března 2020. 30. března 2020 jej ve funkci předsedy Ústředního krizového štábu vystřídal ministr vnitra Jan Hamáček. Náměstek Prymula byl jmenován do funkce předsedy Centrálního řídicího týmu COVID-19, nově zřízenému poradnímu orgánu vlády, který koordinuje organizaci tzv. chytré karantény.

Podle Zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) je Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) „pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situací. Jeho složení a činnost upravuje Statut Ústředního krizového štábu, který schvaluje vláda.“

Podle usnesení vlády (.pdf, str. 2) ze dne 24. listopadu 2008 č. 1 500 ve znění usnesení vlády ze dne 13. ledna 2020 č. 43 má ÚKŠ 18 členů a

„Předsedou Štábu jmenuje předseda vlády podle charakteru situace:

a) ministra vnitra, kromě případů uvedených v bodě b), nebo

b) ministra obrany v případě vyhlášení stavu ohrožení státu v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, za válečného stavu či za dalších situací vojenského charakteru, jež se významně dotýkají bezpečnostních zájmů České republiky.“

Usnesením č. 213 (.pdf) ze dne 15. března 2020 vláda ČR změnila Statut ÚKŠ. Podle nového znění Statutu (.pdf, str. 2) „Předsedou Štábu jmenuje předseda vlády podle charakteru situace některého z členů vlády nebo členů Štábu.“

15. března vláda pak aktivovala ÚKŠ a premiér Andrej Babiš jeho předsedou jmenoval Romana Prymulu, náměstka ministra zdravotnictví pro zdravotní péči. Den poté, v pondělí 16. března, pak proběhlo první zasedání ÚKŠ.

V pondělí 30. března pak v čele ÚKŠ vystřídal Romana Prymulu ministr vnitra Jan Hamáček. Roman Prymula se od té doby věnuje přípravě chytré karantény, která, pokud by se osvědčila, by mohla vést k uvolnění plošných omezení.

Nouzový stav byl „z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území České republiky“ vyhlášen však už 12. března, a to na dobu 30 dnů. Pokud by byl tedy současně s vyhlášením nouzového stavu sestaven i ÚKŠ tak, jak tomu u nás bylo například při velkých povodních v roce 2006, jeho předsedou by byl jmenován ministr vnitra Hamáček hned od začátku, neboť nedošlo k žádné ze situací vyjmenovaných v Článku 4, odstavce 2, písmene b) (.pdf, str. 2) Statutu ÚKŠ, ve kterých by v čele štábu stanul ministr obrany.

Při svém úvodním projevu na zasedání vlády v úterý 24. března nabídl Andrej Babiš opozici tři místa v Ústředním krizovém štábu. Řekl: „Myslím si, že bychom měli spolupracovat a ukázat lidem, že jsme schopni jít příkladem a v důležitých chvílích nehledět na stranické preference. Všichni. Proto bych rád nabídl zástupcům opozice tři odborná místa v Ústředním krizovém štábu, který epidemii koronaviru řeší a bojuje s ní na denní bázi.”

Piráti na svém webu ve středu 25. března zveřejnili, že spolu s hnutím STAN navrhují jako svého kandidáta do Ústředního krizového štábu Filipa Matějku. 

„Jsem přesvědčen, že pohled renomovaného ekonoma s takto silným profesním zázemím, zkušenostmi a navíc s velmi potřebnou specializací na roli informací v ekonomice i politice, nesmí v krizovém štábu chybět. Se STAN tu máme velmi podobný pohled na věc, proto jsem rád, že jsme se shodli na společném kandidátovi, kterého panu premiérovi představíme.” - Ivan Bartoš

„Také musím ocenit konstruktivní přístup k dohodě na společné nominaci. Jednotný postup bude při jednáních s vládou výhodou. V současné době je zcela klíčové nalézt a aplikovat takové nástroje, které zmírní dopady krize na českou ekonomiku, proto přicházíme s nominací zkušeného makroekonoma.” - Vít Rakušan

Filip Matějka byl zvolen do krizového štábu nakonec spolu s dalšími třemi kandidáty. Těmi jsou lékař a poslanec KDU-ČSL Vít Kaňkovský, prezident České stomatologické komory Roman Šmucler a senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS).

doc. RNDr. Filip Matějka, PhD. je český ekonom, který se zaměřuje zejména na studium makroekonomie, ekonomické teorie, ekonomie informací a behaviorální ekonomie. V roce 2004 vystudoval na Univerzitě Karlově fyziku. Na Princetonské univerzitě v USA pak získal doktorát z aplikované matematiky. Od roku 2010 působí jako výzkumný pracovník Národohospodářského ústavu AV ČR. Od roku 2011 je členem akademického sboru CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. V roce 2016 převzal od Nadačního fondu Neuron na podporu vědy Cenu Neuron pro mladé vědce v oboru společenské vědy.

V souladu se zněním výroku ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová uvedla, že dodání ochranných pomůcek pro domovy důchodců a jiná zařízení sociálních služeb je prioritní úkol pro Ministerstvo zdravotnictví. Uvedla tak v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Komentář uvedený ve výroku, že si Jana Maláčová „přisadila“, odkazuje na debatu ministra vnitra Jana Hamáčka a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, která se rozvinula pod twitterovým příspěvkem Josefa Středuly, jenž komentoval nedostatek ochranných prostředků v domovech pro seniory. Ministři vnitra a zdravotnictví následně pod příspěvkem začali rozebírat, pod které ministerstvo již zmíněný dodej ochranných pomůcek spadá.

Domovy pro seniory nemají ochranné pomůcky, může to být fatální, varuje šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. Jde o celkem 140.000 osob (zaměstnanců a klientů). https://t.co/3Gm8T43qtO via @infocz_web @VrataDostal cc @tripartita_cz @ZdravkoOnline @adamvojtechano pic.twitter.com/T1C0z0HkMp

— Josef Stredula (@JStredula) March 28, 2020

Tzv. Pandemický plán byl publikován na stránkách Ministerstva zdravotnictví 18. října 2011. Jedná se o období vlády Petra Nečase a ministrem zdravotnictví byl tehdy Leoš Heger.

Plán (str. 5) uvádí v kapitole Hlavní principy Pandemického plánu ČR, že „mezi klíčové principy PP ČR patří (…) “whole of society” postoj, který zdůrazňuje nejen centrální roli zdravotnického sektoru, ale také významné role všech sektorů společnosti“.

Dále (od str. 16) jsou popsány různé fáze vývoje pandemie. Konkrétně jde o období před pandemií, pandemické pohotovosti, samotné pandemie, období ústupu a období po pandemii. V každé fázi jsou rozepsaná daná opatření a k nim přidružené státní orgány a resorty, které mají danou oblast v kompetenci, navíc každá pandemická fáze obsahuje oddíl popisující intersektorální spolupráci. Vzhledem k tomu, že u většiny opatření je orgánů a resortů více, tak je jasné, že se počítá se spoluprací jednotlivých orgánů a resortů.

Tzv. Pandemický plán byl publikován na stránkách Ministerstva zdravotnictví 18. října 2011. Jedná se o období vlády Petra Nečase, kdy byl ministrem zdravotnictví Leoš Heger.

Na úvod hodnocení uveďme, že Pandemický plán neobsahuje zmínky o Ústředním krizovém štábu, jak uvádí Ivan Bartoš ve svém výroku. Ústřední krizový štáb je vymezen § 24a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení. V něm je o tomto štábu uvedeno následující:

„Ústřední krizový štáb je pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situací. Jeho složení a činnost upravuje Statut Ústředního krizového štábu, který schvaluje vláda.“

15. března 2020 byl uveřejněn na stránkách vlády dokument upřesňující záležitosti ohledně Ústředního krizového štábu (ÚKŠ). ÚKŠ je zařazen do Bezpečnostní rady státu a je pracovním nástrojem vlády pro řešení krizové situace. V článku 2 je uvedena působnost ÚKŠ. Krizový štáb má připravovat návrhy řešení krizové situace a ty předkládat na schůzi Bezpečnostní rady státu nebo na schůzi vlády. 

Pandemický plán, jak již bylo uvedeno, neobsahuje zmínky o ÚKŠ. Na straně 15 však vymezuje (.pdf) obdobný orgán, tzv. Ústřední epidemiologickou komisi. Ta má být pracovním orgánem vlády a mezi její úkoly má patřit:

• „Informovat vládu o průběhu a důsledcích výskytu závažných infekčních onemocnění včetně výskytu chřipky způsobené novou variantou chřipkového viru v případě vzniku pandemie chřipky.“
• „Koordinovat a kontrolovat činnost krajských komisí pro řešení výskytu závažných infekčních onemocnění včetně výskytu chřipky způsobené novou variantou chřipkového viru v případě vzniku pandemie chřipky.“
• „Vyhodnocovat vývoj epidemiologické situace.“
• „Doporučovat vládě příjímání [sic] příslušných protiepidemických opatření s celostátní působností.“

Ivan Bartoš uvádí ve svém výroku, že pandemický plán předpokládá vznik skupiny odborníků, která pracuje s daty. Jestliže má Ústřední epidemiologická komise informovat vládu například o průběhu pandemie, pak z toho lze dovodit, že má skutečně pracovat s relevantními daty. S daty ostatně pracuje naprostá většina veřejných i soukromých institucí. V Pandemickém plánu není přímo uvedeno, že se má tato komise skládat z odborníků, věta „ÚEK v případě potřeby iniciuje svolání týmu vybraných expertů“ (.pdf, str. 15) naopak naznačuje, že odbornost ÚEK není nezbytná.

Výrok však hodnotíme jako nepravdu zejména kvůli tomu, že Ivan Bartoš nesprávně zaměnil Ústřední epidemiologickou komisi za Ústřední krizový štáb, o kterém se Pandemický plán vůbec nezmiňuje.

Nenašli jsme žádný zodpovězený dotaz, který by se přímo ptal na nějaký plán distribuce příjmů a dlouhodobý plán zásilek zdravotnického materiálu, u žádné ze státních institucí, jejíž působnost se k této problematice vztahuje. Žádná zodpovězená žádost o informace, o kterých poslanec Bartoš mluví, není dostupná na webových stránkách české vlády, ani na stránkách Ministerstva zdravotnictví či Ministerstva vnitra.

Mezi poskytnutými informacemi na základně zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, lze na webu české vlády najít informace týkající se např. vybavení ochrannými pomůckami členů vlády či vyhlášení nouzového stavu, nikoliv však informace, o kterých mluví Ivan Bartoš. 

Na stránkách Ministerstva zdravotnictví lze pak dohledat odpovědi na otázky ohledně hygienického vybavení zdravotnických zařízení (.pdf), přenašečů koronaviru přijíždějících z ciziny (.pdf) a vyhlášení mimořádných opatření (.pdf) spojených s epidemií nemoci COVID-19. Žádný z dotazů ale opět nemíří k plánu distribuce příjmů a dodávek zdravotnického materiálu.

Ministerstvo vnitra zatím neodpovídalo na dotaz jakkoliv se týkající epidemie koronaviru. 

Zároveň však nejsme schopni ověřit, zda už nějaký občan žádost o informace podle zákona č. 106 nepodal, ale příslušné orgány ho ještě nestačily zodpovědět. Poslední zveřejněné dotazy v době ověřování výroku (1. dubna 2020) byly pokládány přibližně v polovině března. Později podané žádosti tedy ještě nejsou zpracované a my o nich nejsme schopni zjistit bližší informace.

Na nejasný a nedlouhodobý plán distribuce ochranných prostředků si už ale stěžují i kraje a opozice – ať už Pirátská strana nebo např. ODS. Dohady o způsobu distribuce ochranných prostředků proběhly v posledních dnech i mezi samotným ministrem vnitra a ministrem zdravotnictví. 

„Není pravda, že by naši zdravotníci neměli respirátory. Tak mi řekněte kde a já jim to dnes osobně rozvezu,“ popíral Andrej Babiš nedostatek ochranných pomůcek na tiskové konferenci 14. března.

Po této tiskové konferenci si však lékaři přesto stěžovali na sociálních sítích i v médiích, že nemají dostatek ochranných pomůcek.

Například 20. března popisoval lékař Čestmír Vybíhal: „Zdravotní personál této nemocnice (ve Šternberku, pozn. Demagog.cz) nemá vůbec respirátory.” O čtyři dny později uvedl další lékař David Dezort: „Vybavení v Litomyšlské nemocnici a záchrance je stále nedostatečné. Zaskočilo mne, že během mé služby na záchranné službě měli zdravotníci na obličeji plátěné darované roušky. Já osobně si z ordinace přinesl vlastní nanoroušku, kterou mi poskytl známý z vesnice, jinak bych na puse jako lékař také nosil ruční práci úžasných spoluobčanů.“ O nedostatku ochranných pomůcek napsala také prezidentka Komory zubních techniků ČR Alexandra Seidlová v otevřeném dopisu ministru zdravotnictví a vládě ČR.

Hejtman Vysočiny pověřený řízením Asociace krajů Jiří Běhounek si stěžoval na systém nákupů a distribuce ochranných pomůcek a žádal o jeho centralizaci Ministerstvem vnitra. Množství, které do regionů plyne, je podle něj stále nedostatečné, odkázal přitom i na nákazu koronavirem v domovech pro seniory.

Asociace i zdravotnické odbory už začátkem března žádaly o ochranné pomůcky pro pracovníky sociálních služeb. Přesto na konci března průzkum Asociace poskytovatelů sociálních služeb zjistil, že celkem 90 procent domovů pro seniory a dalších zařízení sociálních služeb nemá vůbec žádné respirátory nejvyšší třídy (FFP3). Každý dvanáctý poskytovatel péče nemá ani respirátory s nižší ochranou či roušky. Sedm z deseti poskytovatelů pak hlásilo, že nemá k dispozici žádný jednorázový ochranný oblek a dvě třetiny zařízení si stěžovaly na to, že nemají vůbec žádné ochranné brýle.

Poslanec Bartoš hovoří o záručním programu COVID II, což je program určený na ekonomickou pomoc živnostníkům, malým a středním podnikatelům, kteří jsou v důsledku vládních opatření souvisejících s nákazou koronaviru omezeni ve své podnikatelské činnosti. Žádosti se podávají od 2. dubna 2020 (.pdf, str. 1), přičemž mají podnikatelé možnost žádat o částku v rozmezí 10 tis. až 15 mil. korun. Finance mohou být využity na náklady na mzdy a energie, platby za nájemné, úhrady dodavatelsko-odběratelských faktur, předfinancování pohledávek či pořízení materiálu, zásob a dalšího drobného majetku.

Program COVID II navazuje na COVID I, který byl taktéž určen jako ekonomická pomoc malým a středním podnikatelům. Příjem žádostí do COVID I byl pozastaven k 20. březnu 2020.

Prostředky na záruční program COVID II budou čerpány ze strukturálních fondů EU, konkrétně z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který byl utvořen pro programové období 2014–2020.

Pro efektivní alokaci finančních prostředků ze strukturálních fondů EU se využívá systém územního členění NUTS, v němž se každý členský stát EU dělí do úrovní regionů podle počtu obyvatel:

• NUTS 1 = území (v ČR celé území),
• NUTS 2 = regiony soudržnosti,
• NUTS 3 = kraje,

přičemž pro rozdělování finančních prostředků je klíčová výše HDP na obyvatele územního celku NUTS 2 v porovnání s průměrným HDP na obyvatele EU-27. Podle výše tohoto HDP se regiony dále dělí na:

• méně rozvinuté regiony (HDP na obyvatele < 75 % průměru HDP EU-27),
• přechodné regiony (HDP na obyvatele v rozmezí 75–90 % průměru HDP EU-27),
• a rozvinutější regiony (HDP na obyvatele ˃  90 % HDP EU-27).

Fondy jsou určené především pro méně rozvinuté regiony, Praha však dlouhodobě spadá do kategorie rozvinutějších regionů (viz mapa níže, podle posledních dat Eurostatu za rok 2018 skončila dokonce na 6. místě v žebříčku nejbohatších regionů EU se 192 % HDP na obyvatele EU-27), na tyto prostředky tedy nedosahuje.

Jiří Jirásek, šéf Českomoravské záruční a rozvojové banky však dodává, že finanční prostředky pro Prahu řešeny budou: „To není chyba, ale strategie. Chtěli jsme, aby program začal fungovat co nejdříve a byli jsme schopni sehnat zdroje, které pomůžou pokrýt potřeby podnikatelů téměř na celém území republiky, a v další fázi budeme řešit Prahu.“

Stav legislativní nouze byl na návrh předsedy vlády (.pdf) vyhlášen (.pdf) předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem 19. března, jak je upraveno v zákoně č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Stav legislativní nouze byl vyhlášen do doby skončení nouzového stavu, který byl vyhlášen vládou 12. března 2020 na 30 dnů.

Poté co je vyhlášena legislativní nouze, mohou být jednotlivé návrhy zákonů projednávané v zrychleném režimu. To například znamená, že odpadá první čtení a omezit je možné i řečnickou dobu jednotlivých poslanců. Více o tom, jak probíhá legislativní proces ve stavu legislativní nouze, se můžete dočíst v jednom z našich komentářů. Zároveň ale platí, že v zrychleném režimu je možné projednat pouze vládní návrhy zákonů. Jednotliví poslanci však stále mohou předkládat i zákony vlastní, ostatně za dobu trvání současného stavu legislativní nouze poslanci předložili Sněmovně několik návrhů zákonů. Ty jen nemohou být projednány ve zmíněném zrychleném režimu.