Ivan Bartoš

Program na podporu zaměstnanosti „Antivirus“ vláda schválila dne 31. března 2020. Cílem programu je ochrana zaměstnanosti a pracovních míst kompenzováním náhrad mezd. Kompenzace začnou vyřizovat na dálku úřady práce od 6. dubna 2020 a jejich výše bude záviset na důvodech, pro které musely firmy nechat zaměstnance doma v tzv. režimu překážky na straně zaměstnavatele.

Program poběží ve dvou režimech a 5 „kategoriích“:

Režim A – druh překážky:

• v případě karantény pobírá zaměstnanec náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku (program uhradí zaměstnavateli 100 % náhrad mezd),
• v případě uzavření provozu nařízením vlády pobírá zaměstnanec náhradu ve výši 100 % mzdy (program uhradí 80 % náhrad mezd).

Režim B – druh překážky:

• překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu nařízení karantény či péče o dítě u významné části zaměstnanců (30 % a více) – zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku (program uhradí 80 % náhrad mezd),
• omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti – zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku (program uhradí 50 % náhrad mezd),
• omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech firmy – zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku (program uhradí 50 % náhrad mezd).

Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo přehlednou tabulku možných situací.

Ivan Bartoš ve svém výroku zřejmě poukazuje na veřejný dopis Tomáše Martínka České bankovní asociaci. Tomáš Martínek se ve Sněmovně angažuje jako místopředseda Podvýboru pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trhy. 

Obsahem je žádost o zmírnění pravidel ohledně hypoték a jiných úvěrů vzhledem k opatřením ke koronavirové nákaze. Poslanec pak konkrétně uvádí:

„Chci Vás požádat o přijetí takových opatření, která dočasně pomohou tuto složitou situaci překlenout. Chtěl bych Vás tímto požádat o to, abyste klienty, kteří jinak řádně plní své povinnosti, v příštích minimálně třech měsících nepenalizovali za opožděné splátky hypoték nebo jiných úvěrů, případně rovnou vyhlásili ‚hypoteční volno‘, aby domácnosti a malé firmy, které se potýkají s ekonomickými potížemi v souvislosti s epidemií koronaviru, nemusely své půjčky dočasně splácet.“

V závěru dopisu pak apeluje na rozumný přístup.

Dopis byl uveřejněn na Twitteru 11. března 2020:

Pirátský poslanec @TomasMartinekCZ žádá v otevřeném dopise členy České bankovní asociace ke zmírnění pravidel splácení hypoték a jiných úvěrů kvůli opatřením ke koronavirové nákaze. pic.twitter.com/9PZFmasOH4

— Piráti (@PiratskaStrana) March 11, 2020

Odpověď na něj byla na Twitteru Tomášem Martínkem zveřejněna stejný den zveřejněním kopie dopisu České bankovní asociace:

Děkuji ČBA za rychlou povzbuzující odpověď pic.twitter.com/gbCtS82azR

— Tomáš Martínek (@TomasMartinekCZ) March 11, 2020

V dopise podepsaném výkonným ředitelem České bankovní asociace Pavlem Štěpánkem s datem 11. 3. 2020 je vyjádřena nutnost přijmutí mimořádných opatření v době epidemie koronaviru. Výkonný ředitel dále garantuje spolupráci na mimořádných opatřeních se státní správou a dalšími organizacemi. 

Vláda pak k podobným opatřením, ke kterým vybízel Tomáš Martínek, přistoupila až 1. dubna 2020, kdy schválila z důvodu negativních dopadů pandemie odklad splatnosti úvěrů a hypoték. Dlužníci budou moci splácení přerušit na dobu tří nebo šesti měsíců. Opatření vstoupí v platnost po jeho schválení Poslaneckou sněmovnou. 

Pro úplnost uvádíme, že nouzový stav na území ČR byl vyhlášen (.pdf) 12. března 2020 od 14:00. Mimořádná opatření, jako je uzavření škol nebo zrušení sportovních a společenských akcí, však byla zavedena již 10. března 2020. O státních náhradách za způsobené ztráty způsobené koronavirou infekcí vláda jednala již 9. 3. 2020 a navrhla je řešit v rámci úvěrového programu COVID. O samotném vyhlášení nouzového stavu se ovšem veřejně debatovalo minimálně již od začátku března 2020. 

Podle jednacího řádu celostátního fóra Pirátů (§ 21 Navrhování kandidátů, bod a) vyplývá, že „kandidáta do republikového předsednictva (...) navrhuje krajské fórum svým usnesením nebo skupina členů“. Kandidovat tedy může jakýkoliv člen strany. Žádná omezení, kdo může o nominaci požádat, pak pirátský jednací řád ani jejich stanovy skutečně neobsahují.

Z vlákna pirátského fóra věnovaného volbám republikového předsednictva vyplývá, že navrženými kandidáty na pozici předsedy strany byli Ivan Bartoš, Mikuláš Ferjenčík a Vojtěch Pikal. Mikuláše Ferjenčíka nominovala skupina členů i krajské fórum Pardubického kraje. Vojtěch Pikal nominaci skupiny členů odmítl, později získal podporu a nominaci krajského fóra Moravskoslezského kraje a Zlínského kraje.

Vojtěch Pikal se stal členem Pirátské strany v únoru roku 2012. Aktuálně je Vojtěch Pikal 5. místopředsedou Poslanecké sněmovny, členem republikového výboru a členem republikového předsednictva. Republikové předsednictvo je složeno z předsedy a čtyř místopředsedů. Pikal byl v letech 2014–2017 1. místopředsedou Pirátské strany a 11. ledna 2020 byl zvolen 2. místopředsedou.

Mikuláš Ferjenčík byl několikrát zvolen do republikového předsednictva, 2. místopředsedou Pirátské strany byl v letech 2010–2012 a 2013–2014. Třetím místopředsedou byl v letech 2012–2013 a v roce 2010. Členem Pirátů je pak již od roku 2009.

11. a 12. ledna 2020 v Ostravě proběhlo celostátní fórum Pirátské strany. Mimo jiné zde proběhly volby na pozici předsedy a místopředsedů Pirátské strany.

Ve volbách na předsedu Pirátské strany kandidovali Ivan Bartoš, Vojtěch Pikal a Mikuláš Ferjenčík. Kandidáty nominovali členové Pirátské strany, popř. krajské organizace. Volba předsedy v Pirátské straně probíhá ve 2 kolech. Každý člen Pirátské strany, který se hlasování účastní, může „podpořit všechny kandidáty, kteří jsou pro něj přijatelní“. Celkem se hlasování zúčastnilo 653 členů Pirátů. V prvním kole získal Ivan Bartoš 606 hlasů, Vojtěch Pikal 376 a Mikuláš Ferjenčík 261. Do druhého kola tak postoupili Vojtěch Pikal a Ivan Bartoš. Vojtěch Pikal svou kandidaturu stáhl, takže staronovým předsedou Pirátské strany se stal Ivan Bartoš.

Probíhaly také volby 4 místopředsedů Pirátské strany (republikové předsednictvo sestává z předsedy a čtyř místopředsedů). Na pozici místopředsedy kandidoval také Vojtěch Pikal. První místopředsedkyní byla zvolena Olga Richterová. Vojtěch Pikal byl poté zvolen 2. místopředsedou Pirátské strany.

Na sněmu Pirátské strany, který se uskutečnil v sobotu 11. ledna 2020, se konala volba předsedy strany a také volba místopředsedů. Post předsedy strany obhájil Ivan Bartoš. Funkci prvního místopředsedy získala Olga Richterová, druhého místopředsedy Vojtěch Pikal. Post třetího místopředsedy obsadil poslanec Radek Holomčík a post čtvrtého místopředsedy získal Martin Kučera.

Samotný Vojtěch Pikal kandidoval i na předsedu strany. V prvním kole volby se utkal s Ivanem Bartošem a Mikulášem Ferjenčíkem. Ivan Bartoš první kolo volby vyhrál se ziskem 606 hlasů. Na druhém místě se umístil Vojtěch Pikal s 376 hlasy a na třetím Mikuláš Ferjenčík s 261 hlasy. Do druhého kola volby se tedy kvalifikovali Ivan Bartoš a Vojtěch Pikal. Avšak Vojtěch Pikal před konáním druhého kola volby odstoupil.

Na posty místopředsedů Pirátské strany původně kandidovalo celkem devět kandidátů, včetně dvou uchazečů o post předsedy strany. Poté, co post předsedy strany získal Ivan Bartoš, odstoupil ještě před prvním hlasováním Jan Bednařík. Zůstalo tedy celkem sedm kandidátů. Před samotným hlasováním podpořil poslanec Vojtěch Pikal právě Olgu Richterovou. Podpořil ji i ve svém kandidátském projevu (video, čas 40:11), který je dostupný na facebookovém profilu Vojtěcha Pikala. Olga Richterová nakonec ve druhém kole hlasování vyhrála s 288 hlasy.

Jindřich Šídlo skutečně slovní spojení „batolata s plamenometem“ použil ve svém pořadu Šťastné pondělí 30. září 2019. Konkrétně v čase 5 minut a 32 vteřin. Celá věta zní: „To jsou Piráti, nebo jak se říká mezi námi, tradičními voliči, batolata s plamenometem, která nám možná už zanedlouho budou vládnout.“ Tuto větu použil poté, co popsal vnitrostranické hlasování o účinkujících na předvolebním mítinku před volbami do EP v roce 2019. Hlasovalo se, zda na mítinku vystoupí lídr kandidátky Marcel Kolaja či poník. Vyhrál poník.

Ne zcela doslova zopakoval slovní spojení reportér serveru Seznam Zprávy Václav Dolejší, konkrétně řekl „spratci s plamenometem“. Ve svém článku popisuje svůj náhled na celostátní pirátské fórum, které se konalo mezi 11. a 12. lednem 2020. Rovněž popisuje, ze svého pohledu, dospívání strany, plány Pirátské strany do příštích voleb a také hlasování o rozpuštění strany, které je údajně nadsázkou (čas 1:31) a koná se každý rok.

Slova „batolata“ a „spratci“ jsou sice odlišná, nicméně kontext mají společný.

Slovní spojení „batolata s plamenometem“ bylo ale použito v historii vícekrát. Konkrétně v pořadu 168 hodin (čas 8:00) odvysílaném 27. října 2019 uvedl Václav Dolejší, že termín četl na Twitteru. Před odvysíláním byl na Twitteru zmíněn daný termín třikrát. A to 30. září 2019, což mohlo mít souvislost s pořadem Jindřicha Šídla. Nicméně absolutně první dohledaná zmínka tohoto termínu se táhne až k 29. září 2017, kdy ho v Hospodářských novinách uvedl Petr Honzejk s tím, že ho našel na facebookovém profilu Josefa Boušky. Prošli jsme příspěvky, ale zmínku jsme nenašli. Příspěvek mohl být ale smazán.

Byť se termín„batolata s plamenometem“ objevil již předtím, než jej použil Jindřich Šídlo, bezesporu přispěl značně k jeho popularizaci a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Při ověřování jsme čerpali z oficiálních stránek Poslanecké sněmovny, které u jednotlivých poslanců uvádí všechny návrhy, které předložili. Prošli jsme sněmovní tisky, na kterých jsou mezi předkladateli pirátští poslanci. Například Jakub Michálek je (spolu)předkladatelem u 37 sněmovních tisků. Z toho 12 návrhů podal pouze s poslanci Pirátů, na ostatních je mezi předkladateli vždy alespoň 1 poslanec z jiné strany. Poslanec za Piráty Lukáš Černohorský má na profilu 9 návrhů, na kterých není uveden také Michálek. Z nich 1 navrhl Černohorský sám, ostatní byly všechny podány společně s poslanci i z jiných stran. Další návrhy, na kterých se nepodílel žádný nepirátský poslanec, jsou např. návrhy, které podali Jan Lipavský a Lenka Kozlová, u obou jsou jedinými předkladateli.

Celkově je ve Sněmovně 79 návrhů, které mají mezi předkladateli alespoň jednoho poslance za Piráty. Z toho pouze 15 návrhů podali Piráti sami, u ostatních návrhů byl mezi předkladateli vždy alespoň jeden poslanec z jiného klubu.

Je pravda, že pirátští poslanci nepodávají návrhy pouze společně s poslanci opozičních stran, jsou i případy návrhů, na kterých jsou jak poslanci Pirátů, tak poslanci vládních stran. Například schválenou novelu zákona o právu na digitální služby předložila velká skupina poslanců, ve které je většina pirátských poslanců společně s mnoha poslanci za vládní ANO, některými za ČSSD a dále poslanci z nevládních stran, např. z ODS, KDU-ČSL či SPD. Dále můžeme uvést návrh novely zákona o obcích, který podali poslanci za hnutí ANO (plus Antonín Staněk za ČSSD) společně s předsedou pirátského poslaneckého klubu Jakubem Michálkem, či například novelu zákona o urychlení výstavby dopravní struktury, která byla předložena skupinou poslanců, ve které jsou 2 Piráti a také 5 poslanců za vládní hnutí ANO, 2 poslanci ČSSD a někteří další z nevládních stran.

V Brně funguje koalice složená ze zástupců Pirátů, ODS, KDU-ČSL a ČSSD od podzimu 2018. Primátorkou města je pak zastupitelka za ODS Markéta Vaňková. Tuto koalici samotní koaliční partneři hodnotí jako stabilní a pozitivní, nicméně s prostorem pro zrychlení v určitých oblastech.

Na ostravské radnici nyní funguje koalice čtyř stran na formátu Piráti, ANO, KDU-ČSL a ODS s primátorem Tomášem Macurou z ANO.

Koalice na pražském magistrátu je pak složená ze zastupitelů Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09 + Starostové a nezávislí + KDU-ČSL) s primátorem Zdeňkem Hřibem za Piráty.

Poslední voličský průzkum volebního potenciálu, který ukazuje, kolik hlasů by strana získala, pokud by se k ní přiklonili všichni, kdo zvažují její volbu, proběhl v listopadu 2019 (.pdf).

Výzkum provedla agentura Median mezi 29. říjnem a 30. listopadem, kdy pomocí osobního dotazování nebo dotazování online s 1 126 respondenty došla k závěru, že nejsilnější volební jádro a potenciál má hnutí ANO. Volební potenciál Pirátské strany se pohybuje kolem 19,5 %. Z výsledků také vychází, že Piráti mají o něco vyšší potenciál než ODS (18,5 %), ale mají o něco slabší volební jádro. Toto volební jádro pak u Pirátů činí 6,0 %, u ODS je to 7,5 %.

Zdroj: Median