Demagog.cz

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš (Piráti)

  • 156
  • 18
  • 14
  • 19

Výroky

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Prostě z těch mocností ne dvakrát demokratických je na Českou republiku vyvíjen poměrně silný tlak, ať je to Rusko, nebo na druhou stranu, ať je to Čína. Týkající se třeba diplomatů, kdo s kým může jednat, kdo může být přítomen na nějakém jednání, to je ta první rovina. Otázky Václava Moravce, 3. května 2020

Diplomatické sbory ČLR a Ruska, zemí často hodnocených jako nedemokratické a autoritářské, podle médií i zpravodajských služeb vyvíjejí nátlak na jednání a kroky českých politiků.

skrýt celé odůvodnění

Čínská lidová republika (ČLR) a Ruská federace (RF) jsou často hodnoceny jako autoritářské, nesvobodné nebo nedemokratické země. Bližší pohled na stav demokracie v těchto zemích poskytuje například index demokracie od analytické skupiny Economist Intelligence Unit, mezinárodní organizace IDEA v dokumentu Stav demokracie ve světě (.pdf, např. str. 178) nebo nevládní organizace Freedom House v hodnocení stupňů demokratické svobody.

V posledních letech se vyskytlo několik situací, v nichž především čínská diplomacie kritizovala a vyhrožovala českým představitelům, pokud nebudou jednat podle jejich zájmů. Příkladem je vyhoštění tchajwanského představitele ze setkání v březnu 2019 na Ministerstvu průmyslu a obchodu, který byl na žádost čínského velvyslance požádán o odchod ze sálu. Dalšími konfliktními liniemi v česko-čínských diplomatických vztazích byla také návštěva dalajlámy v říjnu 2016, setkání čínského velvyslance s premiérem Andrejem Babišem v prosinci 2018 kvůli varování Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost před společností Huawei, vyjádření českých politiků k demonstracím v Hong Kongu nebo česko-tchajwanské vztahy, známé konflikty při vypovězení partnerské smlouvy mezi Prahou a Pekingem, plánování návštěvy Tchaj-wanu zesnulým předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou nebo při přijetí zdravotnické pomoci z Tchaj-wanu přesedou Senátu Miroslavem Vystrčilem.

Ruské velvyslanectví v ČR je známé (.pdf, str. 2) především velikostí svého diplomatického sboru v ČR. Na tento fakt upozornila i výroční zpráva Bezpečnostní informační služby z roku 2018 (.pdf, str. 6), která zde uvádí: „Dlouhodobým bezpečnostním problémem zůstává personální naddimenzování ruské diplomatické mise v ČR, které pro české občany zvyšuje hrozbu vystavení se kontaktu se zpravodajskou službou cizí moci.”

Ve zmiňované výroční zprávě BIS je vedle Ruska jako bezpečnostní riziko zmiňována i ČLR a její diplomatické působení v ČR. Ve zprávě se konkrétně uvádí: „K nátlakovému prosazování čínských zájmů se uchylovali stejně jako v předcházejícím období také čínští kariérní diplomaté. (str. 7)

Diplomatické vztahy s Ruskem v posledních letech nacházejí, stejně jako česko-čínské vztahy, různé konfliktní linie. Bylo jím například vyhlášení seznamu osob se zakázaným vstupem na území RF, které Rusko vyhlásilo v reakci na hospodářské sankce EU, které je zavedlo po ruské okupaci Ukrajiny. Na seznamu jsou 4 čeští politici (Karel Schwarzenberg, Marek Ženíšek, Jaromír Štětina a Štefan Füle). Další konfliktní událostí bylo zařazení organizace Člověk v tísni na seznam organizací, které jsou v Rusku nežádoucí. Proti tomuto kroku se ohradil ministr zahraničí Tomáš Petříček, který jej považoval za absurdní. Konfliktním bodem ve vzájemných vztazích je také problematika válečných hrobů a pomníků, a to jednak péče o české hroby na území RF a jednak přesun sochy Koněva v Praze 6, na nějž reagovalo Rusko zahájením trestního stíhání.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Druhá věc je potom ta otázka osobního bezpečí, tady zazněla tři jména, já jsem rád, že Zdeněk Hřib naprosto jasně řekl, že prostě když je člověk přesvědčen o nějakém názoru, tak nebude ustupovat jenom proto, že v danou chvíli se cítí ohrožen nebo má strach. Otázky Václava Moravce, 3. května 2020

Zdeněk Hřib několikrát v médiích uvedl, že je pro něj důležité stát si za svým názorem, i když to může znamenat ohrožení jeho bezpečnosti.

skrýt celé odůvodnění

Předseda Pirátů Ivan Bartoš zde hovoří o policejní ochraně, pod kterou jsou nyní starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09), starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) a pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), jejichž jména zazněla na začátku pořadu.

Všichni tři politikové čelili v poslední době kritice Moskvy: Ondřej Kolář za odstranění sochy maršála Koněva, Pavel Novotný za vybudování pomníku vlasovcům a Zdeněk Hřib za přejmenování náměstí, na němž sídlí ruská ambasáda, po zavražděném ruském opozičním politikovi Borisi Němcovovi. 

Ondřeji Kolářovi byla podle jeho vlastních slov policejní ochrana přidělena kvůli Rusovi, který ho měl údajně za úkol zabít, stejně jako starostu Řeporyjí Novotného a pražského primátora Hřiba. Na konci dubna se také policie začala zabývat fotomontáží, kterou na Twitteru zveřejnil předseda hnutí Slušní lidé Zdeněk Pernica. Ta zobrazuje Novotného, Koláře a Hřiba obklopené dvěma ozbrojenci a Pernicou držícím útočnou pušku. Montáž pak doplňují slova: „Nevíte, kolik rublů je odměna? Přišel jsem kvůli koroně o peníze a potřebuju to nějak doskočit.“

V souvislosti s těmito skutečnostmi pražský primátor Zdeněk Hřib pro rádio Frekvence 1 uvedl: „Pro mě je velice důležité, abych si stál za svým názorem, i když to může znamenat nějaké ohrožení mé bezpečnosti.“ Téměř stejná slova použil také v rozhovoru pro FTV Prima (video, čas 00:20). Dříve se podobným způsobem vyjádřil i na Twitteru. Nepodařilo se nám dohledat, zda Zdeněk Hřib pronesl přesně taková slova, jaká ve výroku uvádí Ivan Bartoš. Jelikož však vyjadřují stejnou myšlenku, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Vyšel nějaký článek v Respektu, který nebyl odzdrojován, ale následně se k tomu vyjadřovali již lidé z Bezpečnostní informační služby i pan ministr, který to fakticky potvrdil, že tuto informaci, že zde někdo sem přijel s možným takovým účelem, prostě potvrdil. Otázky Václava Moravce, 3. května 2020

V Respektu vyšel článek informující o příjezdu ruského diplomata, který měl cestovat s jedem ricin. Ministr Petříček potvrdil příjezd akreditovaného diplomata, k účelu jeho cesty se však nevyjádřil.

skrýt celé odůvodnění

V týdeníku Respekt skutečně 26. dubna 2020 vyšel článek Muž s ricinem, který upozorňoval na příjezd ruského občana s diplomatickým pasem, údajného pracovníka ruské tajné služby. Článek se zakládá na informacích od neznámého zdroje, který tvrdí, že muž u sebe měl mít kufřík, v němž převážel jed ricin.

Ministr zahraničí Petříček, o kterém Ivan Bartoš hovoří, v rozhovoru pro iDnes potvrdil informace, že do Čech přicestoval pracovník ruské ambasády s diplomatickým pasem. Odmítl se ale vyjadřovat k informaci, že by u sebe měl mít jed ricin. Dříve už přílet ruského diplomatického pracovníka potvrdila i mluvčí Ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. Ministr Petříček ovšem ani ve zmíněném rozhovoru pro iDnes, ani ve dřívějším rozhovoru pro Deník N nepotvrdil, že by tento muž přicestoval do České republiky s možným cílem ohrozit české politiky. Veškeré informace kromě jeho příletu odmítl komentovat. 

Je také pravda, že české bezpečnostní složky vyhodnotily současnou situaci jako bezpečnostní hrozbu pro pražského primátora Zdeňka Hřiba a starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře. Oba politici získali celodenní policejní ochranu. Pražský magistrát totiž na konci února odsouhlasil přejmenování náměstí Pod Kaštany, kde se nachází ruská ambasáda, na náměstí Borise Němcova. Městská část Praha 6 na začátku dubna odstranila kontroverzní sochu sovětského maršála Koněva.

Policejní ochranu spolu s nimi dostal i starosta Řeporyjí Pavel Novotný, který ruský režim také otevřeně kritizuje a který na konci dubna v Řeporyjích instaloval památník vlasovcům. Ti se na konci druhé světové války zúčastnili osvobozování Prahy v rámci Ruské osvobozenecké armády, vytvořené pod německým velením z ruských válečných zajatců.

Oficiální vyjádření Bezpečnostní informační služby ale k příjezdu zmiňovaného ruského občana chybí. Sdělení jejího mluvčího Ladislava Štichy, že „BIS považuje současnou situaci, kdy je vyhrožováno českým komunálním politikům, za mimořádně vážnou, velmi intenzivně se proto v souladu s naší působností věnujeme činnosti cizích zpravodajských služeb,“ svědčí o tom, že BIS vnímá současnou situaci jako ohrožující pro zmíněné politiky. Nedává ji ale do přímé souvislosti s daným ruským diplomatickým pracovníkem.

Rusko zmíněné politiky za jejich kroky veřejně kritizovalo a v ruském parlamentu prošel zákon, díky němuž je možné trestně stíhat a až na 5 let věznit osoby, které nějakým způsobem poškodí či zničí hroby a památníky ruských obětí druhé světové války. Tento zákon by dle svého znění měl jít vymáhat i mimo území Ruské federace. České Ministerstvo zahraničí se proti tomu ale vymezilo ve svém prohlášení s tím, že taková legislativa nebude na území České republiky vymahatelná.

Proti informacím z článku v Respektu se Rusko ohradilo, dementovalo jej jako „novinářskou kachnu“ a diskreditační desinformační kampaň. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil možnost otrávení českých politiků jako absurdní a nemyslitelnou.

Pro Deník N komentovaly tuto situaci i blíže neurčené zdroje od policie: „Ministr Tomáš Petříček si předvolal ruského velvyslance Zmejevského a řekl mu, že tuto informaci máme a že jestli se těm lidem něco stane, budeme vědět, kdo to udělal, a budeme adekvátně reagovat.“ (…) „Ti tři na základě těchto informací dostali policejní ochranu“. Sám ministr Petříček pak toto vyjádření nepopřel, ale ani nepotvrdil.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť oficiálně jak bezpečnostní složky, tak ministr Petříček informace Respektu nepotvrdily.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Já jsem si tady našel věc, kterou vy jste napsal, když ta kauza začala. Vojtěch Filip, cituji: „Někteří takzvaní“ – nechápu, proč takzvaní – „komunální politici mají dost drzosti dělat bez mandátu od voličů“ – který mají – „dokonce i zahraniční politiku a jít i proti vládě ČR. Když se pak proto dostanou do potíží,“ – zde tedy přiznáváte, že jsou v potížích – „tak škemrají, aby je za peníze daňových poplatníků Policie ČR chránila. Jejich strážníci jim najednou nestačí.“ To jste napsal v reakci na Twitteru. Otázky Václava Moravce, 3. května 2020

26. dubna se předseda KSČM Vojtěch Filip takto opravdu vyjádřil na svém Twitteru.

skrýt celé odůvodnění

Někteří tzv. komunální politici mají dost drzosti dělat bez mandátu od voličů dokonce i zahraniční politiku a to i proti vládě ČR. Když se pak proto dostanou do potíží, tak škemrají, aby je za peníze daňových poplatníků Policie ČR chránila. Jejich strážníci jim najednou nestačí.

— Vojtěch Filip (@vojtafilip) April 26, 2020

Vojtěch Filip takto komentoval situaci kolem policejní ochrany pražského primátora Zdeňka Hřiba, starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře a starosty Řeporyjí Pavla Novotného.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Česká republika v současné době čelí výhrůžkám od dvou mocností – v jedné věci to je Čína, týkající se věci Tchaj-wanu a podobně, druhá věc je Rusko, týkající se odstranění sochy – v komunální politice. Otázky Václava Moravce, 3. května 2020

ČR skutečně čelí silnému nátlaku ze strany Číny i Ruska, který lze označit i za vyhrožování. V prvním případě se jedná o výhrůžky kvůli dříve plánované cestě Jaroslava Kubery na Tchaj-wan, v druhém případě kvůli odstranění sochy maršála Koněva z náměstí Interbrigády v Praze 6.

skrýt celé odůvodnění

Obchodní cesta na Tchaj-wan, kterou plánoval minulý předseda Senátu PČR Jaroslav Kubera, byla kritizována ze strany prezidenta Zemana i premiéra Babiše. Oba sdíleli názor, že plánovaná cesta by nebyla v národním zájmu a mohla by ohrozit podnikání českých firem v Číně. Ministr zahraničních věcí Petříček uvedl, že v zájmu České republiky je vztahy s Čínou rozvíjet a že doufá, že Kuberova cesta by je nijak neohrozila. „Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany,“ poznamenává k tématu například ČTK.

20. ledna však Jaroslav Kubera zemřel a nově zvoleným předsedou horní komory Parlamentu byl 19. února zvolen Miloš Vystrčil, předseda senátorů ODS a místopředseda strany. 12. března pak Vystrčil oznámil, že z důvodu šíření koronaviru se cesta na Tchaj-wan ruší. Uvedl ale také, že je možné, že po skončení zavedených opatření bude o cestě znovu uvažovat.

Cestu na Tchaj-wan Kuberovi nedoporučoval kromě prezidenta a premiéra i předseda Poslanecké sněmovny PČR Radek Vondráček. Už v lednu čínská ambasáda dopisem určeným Pražskému hradu varovala před možnými následky Kuberovy cesty, které by mohly pocítit české firmy, které v Číně podnikají, ale i samotný Kubera. Dopis se pak dostal i k Jaroslavu Kuberovi. Podle vedoucího kanceláře předsedy Senátu Petra Kostky šlo „o pokus zastrašit a vyhrožovat, aby se ta cesta neuskutečnila“. Dopis u svého manžela objevila Věra Kuberová až po jeho smrti. Předala ho Senátu a Miloš Vystrčil Hradu adresoval už několik dopisů s žádostí o vysvětlení. Odpovědi od Miloše Zemana se však nedočkal a vyjádření hradního kancléře Vratislava Mynáře nepovažuje Vystrčil za dostatečné. Podle rodiny Jaroslav Kubera obdržel výhrůžný dopis 14. ledna na novoročním obědě s prezidentem Zemanem a dalšímu nátlaku čelil i 17. ledna na oslavě Nového čínského roku přímo na čínské ambasádě. Jaroslav Kubera zemřel pravděpodobně na infarkt a podle slov jeho dcery Venduly Vinšové ho jeho počínání a to, že neustoupil, „stálo v podstatě život“.

Okolnosti vzniku dopisu, který byl nejdříve doručen Hradu a poté i Kuberovi, zůstávají doposud neobjasněné. Miloš Vystrčil i nadále nepopírá, že se cesta v budoucnu opravdu uskuteční. Dle informací Deníku N měl tento dopis objednat přímo hradní kancléř Mynář.

Čína pak kritizovala např. i přijetí pomoci s původem z Tchaj-wanu.

Rusko Česku vyhrožuje kvůli tomu, že 3. dubna byla z náměstí Interbrigády v Bubenči odstraněna socha sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Koněv se sice podílel na osvobozování Prahy na konci druhé světové války, avšak v roce 1956 krvavě potlačil maďarské povstání proti stalinistické diktatuře a okupaci. Proti odstranění se vyjádřil prezident Miloš Zeman i Komunistická strana Čech a Moravy. Rusko dokonce pohrozilo odvetnými kroky a ruský ministr obrany Sergej Šojgu podal návrh na trestní stíhání politiků, kteří sochu nechali odstranit. Českému ministru obrany Lubomíru Metnarovi poslal dopis, ve kterém žádá, aby byla socha Rusku vrácena. Socha ale patří Praze 6, Ministerstvo obrany by tak o tom nemohlo rozhodnout.

Týdeník Respekt přišel 21. dubna s informací, že do České republiky přicestoval muž, který by mohl ohrožovat starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře a pražského primátora Zdeňka Hřiba. Na možné bezpečnostní riziko byl upozorněn i starosta městské části Praha-Řeporyje Pavel Novotný. Ten byl ze strany Ruska kritizován kvůli památníku vlasovcům, který v současné době už stojí na řeporyjském náměstí.

Ondřej Kolář se spolu s dalšími zastupiteli Prahy 6 podílel na odstranění sochy Koněva. Kvůli výhrůžkám se nyní skrývá na neznámém místě a je pod policejní ochranou. Policie hlídá i Zdeňka Hřiba a Pavla Novotného. Výhrůžky na adresu těchto tří politiků mířily i ze strany proruských aktivistů.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil označil situaci s Čínou i situaci s Ruskem jako snahu o narušení jednoty v zahraniční politice České republiky: „Když někdo narušuje jednotu České republiky z hlediska zahraniční politiky, což se může dít polemikou kvůli cestě na Tchaj-wan nebo odstraněním sochy maršála Koněva, naše obranyschopnost orientovaná členstvím v NATO dostává trhliny. A to může být přesně záměr těchto velmocí (Čína, Rusko), které by byly rády, kdybychom nebyli pevně ukotveni v NATO, protože bychom pro ně byli jednodušším soustem.“

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Ústřední krizový štáb, který předpokládá i zákon, nevznikl úplně na začátku, že vlastně vláda si držela skrze ty tiskové konference jakési přednostní právo oznamovat lidem i politikům i firmám své rozhodnutí, a pak teprve následně vznikl ten Ústřední krizový štáb, což podle předpokladů měl být orgán, který se skládá z odborníků, který vládě dává ty podklady, a na základě těch dělá vláda jednotlivá opatření. Interview ČT24, 30. března 2020

V případě vyhlášení nouzového stavu na území České republiky počítá krizový zákon s vytvořením Ústředního krizového štábu, ten byl však vytvořen až několik dní později po vyhlášení nouzového stavu.

skrýt celé odůvodnění

Krizový zákon (zákon č. 240/200 Sb.), který poslanec Bartoš zmiňuje, předpokládá vznik Ústředního krizového štábu v případech krizové situace, jíž se rozumí:

Mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen krizový stav) (§ 2, písm. b).

Vláda podle § 4, odst. 1 písm. c)zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací.

Ústřední krizový štáb podle čl. 2 odst. 4 ve znění usnesení vlády (.pdf, str. 1) ze dne 15. března 2020 zejména:

a) zabezpečuje operativní součinnost s orgány krizového řízení mezinárodních organizací,

b) zabezpečuje posouzení vývoje situace, obsah a přiměřenost opatření přijímaných správními úřady a orgány územních samosprávných celků a informuje Bezpečnostní radu státu,

c) posuzuje, projednává a koordinuje přijímání opatření meziresortního charakteru navrhovaných ministerstvy,

d) připravuje Bezpečnostní radě státu nebo vládě návrhy opatření k řešení situace a podklady pro přijímání rozhodnutí vyžadujících schválení vládou, případně schválení Parlamentem České republiky.

Mimo předsedy štábu jsou dalšími členy štábu náměstci jednotlivých ministrů, předseda Správy státních hmotných rezerv, policejní prezident České republiky, generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky, náčelník Generálního štábu Armády České republiky, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, hlavní hygienik, ředitel Státního zdravotního ústavu a vedoucí Úřadu vlády ČR (.pdf, str. 2). Podle čl. 7 „Štáb může na svá zasedání přizvat představitele dalších ministerstev, jiných správních úřadů, orgánů územních samosprávných celků a další odborníky.“ (.pdf, str. 4)

V souvislosti s šířením koronavirové nákazy byl na území České republiky v souladu s Ústavním zákonem o bezpečnosti České republiky (Ústavní zákon č. 110/1998 Sb.) vyhlášen nouzový stav od 14.00 hodin dne 12. března 2020 na dobu 30 dnů.

Od vyhlášení nouzového stavu o opatřeních jednala a rozhodovala pouze vláda. O způsobu krizového řízení v době nouzového stavu se v den jeho vyhlášení vyjádřil premiér Babiš například takto: „My jsme se jasně domluvili, že tento nouzový stav řídí vláda. Byl bych velmi rád, kdyby ustaly spekulace o tom, jak se to má řídit a jestli se to má řídit. My jsme jasně uložili na vládě členům vlády požádat vládu o předchozí souhlas k opatřením souvisejícím s vyhlášením nouzového stavu, která člen vlády nebo jím řízené ministerstvo činí v rámci svých pravomocí, a to ještě před uplatněním.“

Do ustavení Ústředního krizového štábu (tedy v období mezi 12. a 15. březnem 2020) vláda rozhodla například o:

  • opatření o zákazu vstupu do ČR a cestování do rizikových zemí (.pdf),
  • opatření o zákazu pořádání kulturních, sportovních a dalších akcí s účastí nad 30 osob (.pdf),
  • opatření o dočasném znovuzavedení ochrany hranic ČR (.pdf)
  • rozšíření rizikových zemí, po návratu z nichž se nařizuje povinná čtrnáctidenní karanténa,
  • pracovní povinnosti pro studenty v denní formě studia vyšších odborných a vysokých škol v oborech souvisejících se sociální péči či sociální pedagogikou a dalších oborech,
  • uzavření všech obchodů kromě prodejen potravin, lékáren, drogerií, čerpacích stanic a některých dalších,
  • zákazu přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb,
  • zákazu volného pohybu osob.

Aktivace Ústředního krizového štábu proběhla 15. března 2020, jeho předsedou se stal náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. První jednání štábu se uskutečnilo 16. března 2020. 30. března 2020 jej ve funkci předsedy Ústředního krizového štábu vystřídal ministr vnitra Jan Hamáček. Náměstek Prymula byl jmenován do funkce předsedy Centrálního řídicího týmu COVID-19, nově zřízenému poradnímu orgánu vlády, který koordinuje organizaci tzv. chytré karantény.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Jde tam (do čela ÚKŠ, pozn. Demagog.cz) pan ministr Hamáček, což ministr vnitra tam měl být od začátku. Interview ČT24, 30. března 2020

Dle původního znění statutu Ústředního krizového štábu měl být v jeho čele ministr vnitra Hamáček. Usnesením vlády ze dne 15. března 2020 však došlo ke změně Statutu ÚKŠ tak, že v čele mohl stanout i náměstek Prymula.

skrýt celé odůvodnění

Podle Zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) je Ústřední krizový štáb (ÚKŠ)pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situací. Jeho složení a činnost upravuje Statut Ústředního krizového štábu, který schvaluje vláda.

Podle usnesení vlády (.pdf, str. 2) ze dne 24. listopadu 2008 č. 1 500 ve znění usnesení vlády ze dne 13. ledna 2020 č. 43 má ÚKŠ 18 členů a

Předsedou Štábu jmenuje předseda vlády podle charakteru situace:

a) ministra vnitra, kromě případů uvedených v bodě b), nebo

b) ministra obrany v případě vyhlášení stavu ohrožení státu v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, za válečného stavu či za dalších situací vojenského charakteru, jež se významně dotýkají bezpečnostních zájmů České republiky.

Usnesením č. 213 (.pdf) ze dne 15. března 2020 vláda ČR změnila Statut ÚKŠ. Podle nového znění Statutu (.pdf, str. 2) „Předsedou Štábu jmenuje předseda vlády podle charakteru situace některého z členů vlády nebo členů Štábu.

15. března vláda pak aktivovala ÚKŠ a premiér Andrej Babiš jeho předsedou jmenoval Romana Prymulu, náměstka ministra zdravotnictví pro zdravotní péči. Den poté, v pondělí 16. března, pak proběhlo první zasedání ÚKŠ.

V pondělí 30. března pak v čele ÚKŠ vystřídal Romana Prymulu ministr vnitra Jan Hamáček. Roman Prymula se od té doby věnuje přípravě chytré karantény, která, pokud by se osvědčila, by mohla vést k uvolnění plošných omezení.

Nouzový stav byl „z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území České republikyvyhlášen však už 12. března, a to na dobu 30 dnů. Pokud by byl tedy současně s vyhlášením nouzového stavu sestaven i ÚKŠ tak, jak tomu u nás bylo například při velkých povodních v roce 2006, jeho předsedou by byl jmenován ministr vnitra Hamáček hned od začátku, neboť nedošlo k žádné ze situací vyjmenovaných v Článku 4, odstavce 2, písmene b) (.pdf, str. 2) Statutu ÚKŠ, ve kterých by v čele štábu stanul ministr obrany.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Když jsme dostali pozvánku pro zástupce opozice, tak jsme s hnutím STAN vybrali makroekonoma, odborníka, nepolitika z CERGE institutu pana Filipa Matějku. Interview ČT24, 30. března 2020

Nabídku o doplnění tří volných míst v Ústředním krizovém štábu dostala opozice 24. března. Piráti a STAN jako svého kandidáta společně navrhli Filipa Matějku. Matějka je výzkumným pracovníkem Národohospodářského ústavu AV ČR a členem akademického sboru CERGE-EI.

skrýt celé odůvodnění

Při svém úvodním projevu na zasedání vlády v úterý 24. března nabídl Andrej Babiš opozici tři místa v Ústředním krizovém štábu. Řekl: „Myslím si, že bychom měli spolupracovat a ukázat lidem, že jsme schopni jít příkladem a v důležitých chvílích nehledět na stranické preference. Všichni. Proto bych rád nabídl zástupcům opozice tři odborná místa v Ústředním krizovém štábu, který epidemii koronaviru řeší a bojuje s ní na denní bázi.”

Piráti na svém webu ve středu 25. března zveřejnili, že spolu s hnutím STAN navrhují jako svého kandidáta do Ústředního krizového štábu Filipa Matějku. 

„Jsem přesvědčen, že pohled renomovaného ekonoma s takto silným profesním zázemím, zkušenostmi a navíc s velmi potřebnou specializací na roli informací v ekonomice i politice, nesmí v krizovém štábu chybět. Se STAN tu máme velmi podobný pohled na věc, proto jsem rád, že jsme se shodli na společném kandidátovi, kterého panu premiérovi představíme.” - Ivan Bartoš

„Také musím ocenit konstruktivní přístup k dohodě na společné nominaci. Jednotný postup bude při jednáních s vládou výhodou. V současné době je zcela klíčové nalézt a aplikovat takové nástroje, které zmírní dopady krize na českou ekonomiku, proto přicházíme s nominací zkušeného makroekonoma.” - Vít Rakušan

Filip Matějka byl zvolen do krizového štábu nakonec spolu s dalšími třemi kandidáty. Těmi jsou lékař a poslanec KDU-ČSL Vít Kaňkovský, prezident České stomatologické komory Roman Šmucler a senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS).

doc. RNDr. Filip Matějka, PhD. je český ekonom, který se zaměřuje zejména na studium makroekonomie, ekonomické teorie, ekonomie informací a behaviorální ekonomie. V roce 2004 vystudoval na Univerzitě Karlově fyziku. Na Princetonské univerzitě v USA pak získal doktorát z aplikované matematiky. Od roku 2010 působí jako výzkumný pracovník Národohospodářského ústavu AV ČR. Od roku 2011 je členem akademického sboru CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. V roce 2016 převzal od Nadačního fondu Neuron na podporu vědy Cenu Neuron pro mladé vědce v oboru společenské vědy.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Když se podíváte na vyjádření paní ministryně Maláčové, tak ta si do toho taky čerstvě přisadila, ta pro změnu řekla, že předpokládala, že zdravotní vybavení pro domovy seniorů či LDN nebo řekněme nezdravotní zařízení primárně, zařizuje Ministerstvo zdravotnictví. Interview ČT24, 30. března 2020

Ministryně Jana Maláčová v souladu s výrokem uvedla, že dodání ochranných pomůcek pro domovy důchodců a jiná zařízení sociálních služeb je prioritní úkol pro Ministerstvo zdravotnictví.

skrýt celé odůvodnění

V souladu se zněním výroku ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová uvedla, že dodání ochranných pomůcek pro domovy důchodců a jiná zařízení sociálních služeb je prioritní úkol pro Ministerstvo zdravotnictví. Uvedla tak v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Komentář uvedený ve výroku, že si Jana Maláčová „přisadila“, odkazuje na debatu ministra vnitra Jana Hamáčka a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, která se rozvinula pod twitterovým příspěvkem Josefa Středuly, jenž komentoval nedostatek ochranných prostředků v domovech pro seniory. Ministři vnitra a zdravotnictví následně pod příspěvkem začali rozebírat, pod které ministerstvo již zmíněný dodej ochranných pomůcek spadá.

Domovy pro seniory nemají ochranné pomůcky, může to být fatální, varuje šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. Jde o celkem 140.000 osob (zaměstnanců a klientů). https://t.co/3Gm8T43qtO via @infocz_web @VrataDostal cc @tripartita_cz @ZdravkoOnline @adamvojtechano pic.twitter.com/T1C0z0HkMp

— Josef Stredula (@JStredula) March 28, 2020

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

A když se podíváte na pandemický plán, který Česká republika má od roku 2011, tak jedna z priorit je tam meziresortní koordinace. Interview ČT24, 30. března 2020

Pandemický plán vznikl skutečně v roce 2011. Počítá se zapojením velkého množství resortů a institucí. Samotná koordinace těchto resortů není přímo uvedena jako priorita. Z plánu je ale zřejmé, že se s meziresortní koordinací počítá a je implicitně považována za klíčovou.

skrýt celé odůvodnění

Tzv. Pandemický plán byl publikován na stránkách Ministerstva zdravotnictví 18. října 2011. Jedná se o období vlády Petra Nečase a ministrem zdravotnictví byl tehdy Leoš Heger.

Plán (str. 5) uvádí v kapitole Hlavní principy Pandemického plánu ČR, že „mezi klíčové principy PP ČR patří (…) “whole of society” postoj, který zdůrazňuje nejen centrální roli zdravotnického sektoru, ale také významné role všech sektorů společnosti“.

Dále (od str. 16) jsou popsány různé fáze vývoje pandemie. Konkrétně jde o období před pandemií, pandemické pohotovosti, samotné pandemie, období ústupu a období po pandemii. V každé fázi jsou rozepsaná daná opatření a k nim přidružené státní orgány a resorty, které mají danou oblast v kompetenci, navíc každá pandemická fáze obsahuje oddíl popisující intersektorální spolupráci. Vzhledem k tomu, že u většiny opatření je orgánů a resortů více, tak je jasné, že se počítá se spoluprací jednotlivých orgánů a resortů.