Demagog.cz

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš (Piráti)

  • 170
  • 18
  • 15
  • 21

Výroky

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

(…) se přihlásil do otevřených výběrových řízení na cenu (Štěpán Štrébl, pozn. Demagog.cz). iDNES.cz, 2. dubna 2021

Firma Štěpána Štrébla, politika Pirátů, v průběhu posledního roku získala 18 veřejných zakázek týkajících se dodávek zdravotnického materiálu. Ve většině případů probíhalo zadávací řízení na základě otevřené soutěže a hlavním kritériem pro získání zakázky byla cena.

skrýt celé odůvodnění

Ivan Bartoš se vyjadřuje k podnikatelské činnosti pirátského politika Štěpána Štrébla. Ten je zastupitelem a místostarostou pro Prahu 3 a zároveň jedním z vlastníků firmy STREBL s.r.o., která se během posledního roku podílela na dodávkách ochranných a zdravotnických pomůcek pro veřejné instituce, a to i v místech, kde je Pirátská strana ve vládních koalicích.

Pro server Novinky.cz Štrébl zmínil, že svým podnikáním nechce vyvolávat kontroverze a vzhledem k objevující se diskuzi o možném střetu zájmů svou podnikatelskou činnost ukončí. Prostřednictvím Pirátských listů Štrébl obdobně uvedl, že aktuálně jedná o prodeji firmy a že se společnost nebude ucházet o veřejné zakázky, dokud nedojde k dohodě na jejím odprodeji.

Dle dokumentů zveřejněných na serveru Hlídač státu firma STREBL získala 18 veřejných zakázek, z nichž se největší počet týkal Jihomoravského kraje. Dále se jednalo či stále jedná o Karlovarský kraj, Prahu, Zdravotnickou záchrannou službu Královéhradeckého kraje, Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze nebo Českou poštu. Firma celkem získala 50 smluv v hodnotě 161 milionů korun. Jednotlivé dokumenty shrnující záznamy o výběru dodavatele ukazují, že zadávání většiny veřejných zakázek probíhalo formou dynamického nákupního systému.

Hlavním smyslem této formy je ulehčení procesu zadávání veřejných zakázek a probíhá ve dvou fázích (.pdf, str. 1). V první fázi se formou otevřeného řízení dynamický nákupní systém zavádí a ve druhé fázi pak dochází k zadávání jednotlivých zakázek dle pravidel systému. To, že se nejednalo ze strany firmy STREBL o nijak nelegální kroky, uvedl i šéf Transparency International Petr Leyer, a to právě kvůli tomu, že dodavatelé byli vybíráni na základě soutěže.

Zveřejněné dokumenty týkající se zakázek taktéž potvrzují, že hlavním kritériem pro výběr dodavatele byla cena (.pdf, str. 1), konkrétně nejnižší cenová nabídka. V některých případech firma STREBL zakázku získala až po nesplnění celkových požadavků původně vybraného účastníka, který v počátcích předložil lepší cenovou nabídku (.pdf, str. 1–2).

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Ohledně toho tajného hlasování (o geologickém průzkumu na metro D, pozn. Demagog.cz), to bylo na žádost koaličních partnerů a vzhledem k tomu, že se o tom pak veřejně hlasovalo na zastupitelstvu, tak to bylo vlastně úplně zbytečné. iDNES.cz, 2. dubna 2021

O finančním krytí geologického průzkumu při zahájení výstavby metra D hlasovala Rada hl. m. Prahy tajně. S návrhem na tajné hlasování přišel náměstek Scheinherr (Praha sobě) a podpořil ho mj. i primátor Hřib. Pražské zastupitelstvo již o geologickém průzkumu hlasovalo veřejně.

skrýt celé odůvodnění

Při ověřování tohoto výroku se zaměříme na to, zda tajné hlasování bylo skutečně na žádost koaličních partnerů a také, zda došlo k veřejnému hlasování na jednání zastupitelstva. Zda byla tajná forma hlasování zbytečná, nehodnotíme.

Zmiňované usnesení (.pdf) o finančním krytí geologického průzkumu při zahájení výstavby metra D schválila Rada hlavního města Prahy 20. května 2019. Ze zápisu (.pdf, str. 23) z jednání Rady HMP zjistíme, že hlasování bylo opravdu na návrh náměstka primátora Scheinherra (Praha sobě) tajné. S návrhem na tajné hlasování souhlasilo 6 radních, 2 byli proti a 2 se zdrželi. „Náměstek primátora Scheinherr podal procedurální návrh na tajné hlasování k uvedenému tisku. Primátor hl. m. Prahy dal následně hlasovat o procedurálním návrhu na tajné hlasování s tím, že hlasy budou po jejich odevzdání jednotlivými členy Rady HMP spočítány ověřovateli zápisu, kteří rovněž oznámí výsledky tajného hlasovaní. Procedurální návrh byl přijat (pro procedurální návrh hlasovalo 6, proti 2, zdrželi se 2, nepřítomen 1 – radní Chabr).

Na svém facebookovém profilu a také pro portál Novinky.cz se k tajnému hlasování negativně vyjádřila radní Hana Kordová Marvanová (Spojené síly pro Prahu). Pro Novinky.cz uvedla: „Důvody pro tajnou volbu nevidím a neuznávám. Překvapilo mě, že pro tajné hlasování byl pan primátor. Myslím, že ostatní Piráti ne. Pak byla krátká rozprava a dotazy, proč je to tajné, a na ty nebylo odpovězeno.“ Primátor Hřib na dotaz Novinek.cz, kdo prosazoval tajné hlasování a proč on pro něj hlasoval, neodpověděl.

Servery Deník.cz a Novinky.cz shodně uvádí, že s tajným hlasováním souhlasili primátor Zdeněk Hřib (Piráti), náměstek Petr Hlaváček (Spojené síly) a čtyři radní za Prahu sobě (Adam Scheinherr, Pavel Vyhnánek, Hana Třeštíková, Milena Johnová). Hana Kordová Marvanová (Spojené síly) a Vít Šimral (Piráti) naopak hlasovali proti. Zdrželi se radní Petr Hlubuček (Spojené síly) a Adam Zábranský (Piráti).

Po schválení návrhu Radou došlo k jeho schválení i Zastupitelstvem HMP. Usnesení (.pdf) bylo přijato 24. května 2019 veřejným hlasováním. Pro úplnost uveďme, že pro návrh ve veřejném hlasování zvedlo ruku 37 zastupitelů, proti nebyl žádný a 2 se zdrželi.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Vít Rakušan deklaroval, že by měl zájem o vnitro. iDNES.cz, 2. dubna 2021

Vít Rakušan uvedl, že Starostové a nezávislí usilují o post ministra vnitra v případné budoucí vládě. Zároveň naznačil, že by ministrem vnitra chtěl být právě on.

skrýt celé odůvodnění

„Ano, skutečně ten post ministra vnitra je něco, co v diskuzích s Piráty vedeme, že by bylo důstojné,“ uvedl (čas 5:14) Vít Rakušan pro Český rozhlas v rozhovoru odvysílaném 13. ledna 2021. Poukazoval na debaty o rozdělení postů v případné budoucí vládě s účastí koalice Pirátů a Starostů a nezávislých. Dodal ještě, že by to bylo důstojné i vzhledem k tomu, že: „Starostové a nezávislí by chtěli usilovat o alespoň jeden silový resort a k tomu určitě Ministerstvo vnitra patří.“

Vít Rakušan také naznačil (čas 4:57), že případným ministrem vnitra za STAN by měl být právě on: „Já osobně se věnuji před lety na krajské úrovni a teď na té parlamentní úrovni bezpečnostní politice, jsem člen bezpečnostního výboru, jsem předsedou komise pro kontrolu vojenského zpravodajství, je to něco, čemu se nejvíce odborně věnuji.“

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Nakonec jsme ruku už po sedmé pro nezvedli (pro prodloužení nouzového stavu, pozn. Demagog.cz). iDNES.cz, 2. dubna 2021

Posledních sedm hlasování o návrhu na vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny s prodloužením doby nouzového stavu bylo bez podpory Pirátské strany.

skrýt celé odůvodnění

Nouzový stav v České republice platí nepřetržitě od podzimní, tzv. druhé vlny, kdy byl vyhlášen vládou od 5. října. Od té doby se osmkrát hlasovalo o jeho prodloužení.

Poprvé poslanci hlasovali o prodloužení nouzového stavu 30. října, a to do 20. listopadu. Pro hlasovali, kromě vládního hnutí ANO, ČSSD a vládu tolerující KSČM, i přítomní poslanci ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP09 a STAN. Proti hlasovali pouze zástupci SPD a nezařazení poslanci.

Podruhé členové dolní komory Parlamentu ČR hlasovali o návrhu na vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu 19. listopadu. Návrh prošel a nouzový stav se prodloužil do 12. prosince. Pro prodloužení hlasovali pouze strany vládní koalice podpořené komunisty.

Třetí hlasování se konalo 9. prosince. Ani v tomto hlasování se žádný pirátský poslanec nevyjádřil pro návrh a za prodloužení hlasovali opět poslanci z klubů ANO, ČSSD a KSČM. Nouzový stav byl prodloužen do 23. prosince.

Před vánočními svátky se o nouzovém stavu počtvrté hlasovalo 22. prosince. Nouzový stav byl prodloužen bez podpory Pirátů o 30 dnů do 22. ledna zásluhou ANO, ČSSD a KSČM.

V pořadí páté hlasování se uskutečnilo 21. ledna. Souhlas s prodloužením vyslovili pouze poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Nouzový stav byl prodloužen do 14. února.

Následující v pořadí šesté hlasování měla Sněmovna na programu 11. února. Jelikož ale vedení Komunistické strany Čech a Moravy svým poslancům 5. února doporučilo pro prodloužení nehlasovat, pro hlasovali pouze poslanci menšinové vládní koalice (viz hl. č. 25 a 26). Tentokrát nouzový stav prodloužen nebyl, vláda nicméně na žádost hejtmanů obratem vyhlásila nouzový stav nový, platný do konce února.

Posedmé poslanci o prodloužení nouzového stavu hlasovali 26. února. Pro ale hlasovali pouze přítomní poslanci ANO a ČSSD. Nouzový stav prodloužen nebyl. Po nevyslovení souhlasu Sněmovny s prodloužením vláda vyhlásila nový nouzový stav do 28. března.

Osmé hlasování měla Sněmovna na pořadu 26. března. Pro návrh se vyslovili poslanci ANO, ČSSD a KSČM a nouzový stav byl prodloužen do 11. dubna.

V posledních sedmi hlasováních o vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu tedy pirátští poslanci opravdu pro návrh ruku nezvedli, a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Sněmovna schválila od jara už dvacet osm usnesení, (...) a vláda jich splnila jen asi jedenáct. iDNES.cz, 2. dubna 2021

Usnesení, v nichž Sněmovna vyzývá či žádá vládu o vykonání určitých kroků, bylo od jara 2020 vydáno celkem 28. Zda vláda požadované kroky splnila, však nelze v určitých případech objektivně zhodnotit, v některých případech také např. nelze dohledat veřejně dostupné zdroje.

skrýt celé odůvodnění

Pro kontext uveďme, že Ivan Bartoš tímto výrokem reaguje na dotaz, který zmiňoval usnesení Poslanecké sněmovny z 26. března 2021 (.docx). V něm poslanci na návrh Pirátské strany mimo jiné vyzývali vládu, aby došlo k ukončení opatření, která omezují pohyb obyvatel v rámci okresu, „nejpozději do 6. dubna 2021“ (.docx, str. 1).

Poslanecká sněmovna od jara 2020 schválila celkem 28 usnesení, ve kterých vyzývá vládu k různým krokům převážně v otázkách týkajících se boje proti epidemii koronaviru. Konkrétně se jedná o usnesení pod čísly: 1597, 1324, 1323, 1319 (vše .docx), 1557, 1517, 1444, 1433, 1391, 1356, 1327, 1257, 1252, 1251, 1238, 1233, 1218, 1209, 1188, 1181, 1162, 1151, 1135, 1106, 1102, 1100, 10261009 (vše .pdf). Dodejme, že další čtyři usnesení Poslanecké sněmovny byla adresována jednotlivým ministerstvům či ministrům, případně přímo předsedovi vlády, a to usnesení pod čísly 1583, 1430, 11241103 (vše .pdf).

Můžeme uvést, že mezi splněné výzvy vlády patří například usnesení č. 1026 (.pdf) z dubna 2020, které se týkalo finanční kompenzace pro pracující v režimu dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti a stanovení ošetřovného ve výši 80 % redukovaného denního základu. 

Další výzva (.pdf) byla vládou splněna při představení plánu pro přímou finanční podporu osob samostatně výdělečně činných. Vláda taktéž v Sněmovnou stanovené lhůtě (.pdf) do 16. června 2020 předložila návrh zákona (.pdf) o zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů obcí v roce 2020 v souvislosti s epidemií koronaviru.

Na výzvu Poslanecké sněmovny (.pdf) vláda také zrealizovala dotační program COVID-Kultura 2.

Výzvy vláda plnila také v oblasti školství. V souladu s usnesením Poslanecké sněmovny (.pdf) byl Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vytvořen Manuál k provozu škol (.pdf). Vláda také na žádost Sněmovny (.pdf) zajistila finanční prostředky na pořízení technického vybavení škol.

Vláda taktéž předložila návrh na odměny pro zdravotnické pracovníky v souladu s žádostí Sněmovny (.pdf). Na výzvu Poslanecké sněmovny (.pdf) poskytla vláda státní záruku Českomoravské záruční a rozvojové bance za splnění některých požadovaných podmínek (.pdf, str. 4–5).

V oblasti zahraniční politiky Poslanecká sněmovna vyzvala (.pdf) vládu, aby společně jednala s novou vládou Izraele. Premiér Babiš v březnu 2021 jednal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem mimo jiné o očkovací strategii. Vláda taktéž podpořila Řecko v souvislosti se situací na hranicích s Tureckem. K tomuto kroku ji vyzvala Poslanecká sněmovna usnesením č. 960 (.pdf) z 4. března 2020. Stejně tak premiér Babiš v souladu s výzvou Poslanecké sněmovny (.pdf) nakonec souhlasil s podpořením Plánu na podporu oživení Evropy.

Co se týče nesplněných výzev, můžeme například zmínit, že 19. listopadu 2020 Poslanecká sněmovna žádala (.pdf) vládu, aby revidovala Protiepidemický systém České republiky (PES) tak, aby jeho první stupeň nevyžadoval nouzový stav. Ministerstvo zdravotnictví nicméně tabulku ponechalo beze změny.

V usnesení č. 1257 (.pdf) Poslanecká sněmovna žádala vládu, aby do 15. října 2020 vypracovala koncepci strategické komunikace k přijímaným opatřením. Nicméně ještě na začátku ledna 2021 Ministerstvo zdravotnictví hledalo (.pdf) člověka na pozici ředitele odboru komunikace s veřejností. Kandidáti měli ministerstvu předložit návrh koncepce mediální strategie ministerstva v souvislosti s nemocí covid-19 (.pdf, str. 2). 

Nesplněnou výzvou (.pdf) bylo také předložení harmonogramu postupu projektových příprav ve spojitosti s Koncepcí ochrany před následky sucha. Další nesplněné výzvy se týkají například vyšetřování otravy řeky Bečvy. Poslanecká sněmovna vyzvala (.pdf) vládu, aby dohlédla na udělení exemplárních pokut viníkům a zajistila důkladné vyšetření úniků chemikálií. O postupu měl do začátku února informovat Poslaneckou sněmovnu ministr životního prostředí Richard Brabec (.pdf, str. 2). K odhalení viníků otravy Bečvy stále nedošlo a ani ministr Brabec se k Bečvě v lhůtě na plénu Sněmovny nevyjádřil. O průběhu vyšetřování mluvil až 10. března 2021.

Kroky pro plnění některých výzev Poslanecké sněmovny vláda doposud nepodnikla, lhůta pro jejich splnění však ještě neuběhla. Jedná se například o usnesení č. 1319 (.docx), ve kterém Sněmovna žádá vládu, aby ji každoročně do 30. června informovala o působení sil Ministerstva obrany v rámci boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu.

Závěrem uveďme, že ačkoli se nám podařilo nalézt 11 případů, kdy vláda výzvy Poslanecké sněmovny splnila, nemůžeme jednoznačně určit, zda se jedná o přesné číslo splněných usnesení. V některých případech totiž nelze zcela objektivně zhodnotit, zda byly dané kroky splněny, či nikoliv. Jako příklad můžeme uvést usnesení č. 1433 (.pdf), v němž Sněmovna žádá vládu, aby „akcentovala výdaje na modernizaci pohotovostních zásob vytvářených Správou státních hmotných rezerv“. V některých případech také nelze pro ověření dohledat veřejně dostupné informace, zde můžeme zmínit usnesení č. 1233 (.pdf). Situaci také komplikuje skutečnost, že jednotlivá usnesení často obsahují více výzev najednou. Kvůli těmto důvodům proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Nejčastějším místem přenosu je ale rodina. iDNES.cz, 2. dubna 2021 !

Data MZ a ÚZIS o místech pravděpodobné nákazy zahrnují jen pracující nakažené, navíc vychází z informací od pozitivně testovaných osob, které nemusí odpovídat realitě. Zahraniční studie nedocházejí k jednotnému závěru ohledně míry pravděpodobnosti nákazy v rodinách.

skrýt celé odůvodnění

DOPLNĚNÍ: Pracovnice mediálního odboru Pirátské strany nás odkázala na studii, ze které měl Ivan Bartoš ve svém výroku vycházet. Tu jsme doplnili do odůvodnění.

Datový přehled o místech pravděpodobné nákazy, který zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), zveřejnil na konci března 2021 server Seznam Zprávy. V tabulce níže tak lze vidět porovnání počtu pracujících osob, u nichž byla prokázána nákaza covidem-19, podle „sociálního prostředí a pravděpodobného místa nákazy“. A to konkrétně za období od března 2020 do 14. března 2021. Zdůrazněme, že se jedná o přehled nákaz pracujících osob, tedy vzorku reprezentujícího necelou polovinu (str. 17) české populace.

Podle těchto dat se ukazuje, že nejčastějším místem nákazy je pracoviště. Oproti podzimu 2020 nicméně tato pravděpodobnost mírně klesla ze 65,0 % (v říjnu 2020) na 56,2 % (v březnu 2021). Uveďme, že Ministerstvo zdravotnictví v této statistice vychází z hlášení rizikových kontaktů, zároveň však připouští, že data mohou být mírně nepřesná. Lidé jsou totiž při trasování neochotní hlásit všechny své rizikové kontakty.

Tabulka obsahuje také data o pravděpodobnosti nákazy v rodině, v domácnostech a při volnočasových aktivitách. Tato pravděpodobnost od podzimu naopak stoupla, a to z původních 25,4 % (v říjnu 2020) na současných 35,3 % (k 14. březnu 2021). Mírně vzrostl i podíl nákaz mimo domov i práci. Ministerstvo zdravotnictví to vysvětluje komunitním způsobem šíření nákazy.

Pravděpodobná místa nákazy covidem-19. Zdroj: SeznamZpravy.cz

Dále uveďme, že pravděpodobnost nákazy rovněž souvisí s vládními opatřeními. Pravděpodobnost nákazy například ve školství je tedy velmi minimální z důvodu distančního vzdělávání. Zároveň může být u některých osob uvedeno více pravděpodobných míst nákazy, a proto mohou procenta při celkovém součtu přesahovat 100 %.

Tabulka zobrazuje pravděpodobná místa nákazy u 667 tisíc pracujících osob. U těchto lidí lze předpokládat, že mají oproti celé populaci vyšší pravděpodobnost nákazy v zaměstnání a naopak nižší pravděpodobnost nákazy v domácnosti. Místo nákazy zbývajících přibližně 736 tisíc lidí, kteří se v Česku do 14. března nakazili covidem-19, neznáme.

Pro úplnost dodejme, že tato data pochází z rozhovorů pracovníků hygienické služby s osobami, které byly pozitivně testovány. Jde tedy o informaci, kde si lidé myslí, že se nakazili, což nemusí odpovídat místu, kde k nákaze covidem-19 skutečně došlo. Mluvčí ÚZIS Josef Tuček k tomu pro server Echo24.cz řekl, že tato data mají sníženou vypovídací hodnotu, protože se zdroj nákazy nedá přesně zjistit u všech infikovaných.

Pokud se však zaměříme na zahraniční studie, za zmínku stojí například data získaná z plošného testování ve dvou velšských oblastech (Merthyr Tydfil a Cynon Valley), které probíhalo od 21. listopadu do 20. prosince 2020. Podle této studie, zveřejněné 15. března 2021, jsou nejčastějším místem nákazy domácnosti. Dalšími rizikovými místy jsou pak pracoviště sektoru pohostinství či návštěvy restaurací.

Starší studie, která porovnává nejčastější místa nákazy, pochází z čínského Shenzenu. Z dat nasbíraných od 14. ledna do 12. února 2020 vyplývá, že šíření uvnitř domácností patřily spolu s cestováním mezi nejčastější způsoby přenosu nákazy. Zdůrazněme však, že například pracovišti se tehdy tato studie nezabývala.

Další námi dohledané studie se zabývají spíše mírou přenosu mezi členy domácnosti. Neporovnávají tedy jednotlivé typy ohnisek mezi sebou. Podle americké studie zveřejněné na konci října 2020 se 53 % ze sledovaných osob nakazilo do sedmi dnů od okamžiku, kdy byl pozitivně diagnostikován první člen domácnosti. Toto šetření probíhalo v amerických městech Nashville (Tennessee) a Marshfield (Wisconsin) od dubna do září 2020. 

Podle jiné čínské studie, zveřejněné v dubnu 2020, došlo oproti tomu k přenosu uvnitř domácnosti pouze v 16,3 % všech zkoumaných případů. Rovněž stanfordská studie z října 2020, zkoumající šíření nákazy covid-19 v rodinách a domácnostech, uvádí pravděpodobnost nákazy v tomto prostředí jen 17 %. Lze tedy pozorovat, že závěry vědeckých studií zabývajících se touto problematikou nejsou jednotné.

Výrok Ivana Bartoše hodnotíme jako neověřitelný, jelikož zahraniční studie nedocházejí k jednotnému závěru ohledně míry pravděpodobnosti nákazy v rodinách a ani data Ministerstva zdravotnictví a ÚZIS nelze jednoznačně interpretovat tak, že by domácnost nebyla nejčastějším místem nákazy. Data totiž popisují jen pracující osoby, které představují pouze menší část všech nakažených a mají jinou míru pravděpodobnosti nákazy na určitých místech než zbytek společnosti. Data navíc vychází z informací uvedených pozitivně testovanými osobami, které mají sníženou vypovídací hodnotu.

Jelikož nemůžeme vyloučit, že Ivan Bartoš vychází z jiných dat, která například nejsou omezena jen na pracující osoby, obrátili jsme se na něj s žádostí o poskytnutí dat, ze kterých čerpá. Odpověděla nám Veronika Šmídová z mediálního odboru Pirátské strany, která nás odkázala na studii vědců z londýnské Imperial College.

Jedná se o tzv. metastudii, tedy publikaci shrnující poznatky z více odborných studií vyhodnocujících pravděpodobnost nákazy covidem-19 v různých prostředích. Autoři metastudie došli k závěru, že domácnosti vykazují nejvyšší míru pravděpodobnosti nákazy ze všech pozorovaných prostředí. Je však třeba podotknout, že závěry poukazují na míru pravděpodobnosti, nikoli na četnost nákaz (například ve srovnání s jinými prostředími), o které mluví Ivan Bartoš.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Téma (koalice se STAN, pozn. Demagog.cz) se prakticky probírá už sedmý měsíc. CNN Prima News, 8. ledna 2021

Diskuze o možné koalici se STAN ve sněmovních volbách 2021 probíhá na fóru Pirátské strany už od července 2020. Předsednictvo Pirátů vypracovalo analýzu možné předvolební spolupráce a následně vyjednávalo s hnutím STAN.

skrýt celé odůvodnění

Na začátku července 2020 proběhla na fóru Pirátské strany anketa, zda by členové podpořili vznik volební koalice se STAN. Na konci července pak členové strany pověřili předsednictvo, aby vypracovalo analýzu možné předvolební spolupráce. Tuto analýzu předsednictvo představilo v říjnu 2020. Následně členská základna předsednictvo pověřila vyjednáváním se STAN.

Výsledkem vyjednávání je koaliční smlouva, kterou Piráti společně se STAN představili těsně před Vánoci. Smlouvu musí nyní schválit členové obou uskupení. Hnutí STAN již o smlouvě hlasovalo 7. ledna 2021 a schválilo ji 92 % hlasů. Hlasování Pirátů začalo 8. ledna, konec byl určen na 12. ledna 2021 v 8:00.

Tématem koalice se STAN pro sněmovní volby 2021 se Pirátská strana zabývá od července 2020. Leden 2021 je tedy sedmý měsíc, kdy se o tomto tématu diskutuje, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Žádný zákaz kroužkování, jak psala některá média, samozřejmě není. Je to standardní koaliční smlouva, která má klauzuli, že žádné strany nepovedou pro své členy kroužkovací kampaň. CNN Prima News, 8. ledna 2021 !

Koaliční smlouva mezi Piráty a STAN obsahuje povinnost kandidátů zdržet se výzev ke kroužkování, podobně jako dřívější smlouva mezi STAN a KDU-ČSL. Některá média mylně uváděla, že jde o obecný zákaz preferenčního hlasování.

skrýt celé odůvodnění

Koaliční smlouva (.pdf) uzavřená mezi Piráty a hnutím STAN pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021 obsahuje kromě samotných programových priorit i kodex spolupráce, jenž upravuje, jakým způsobem budou oba subjekty vést předvolební kampaň. Mezi vyjmenovanými povinnostmi kandidátů koalice je pak i kromě dalších bodů uloženo (.pdf, str. 23) „zdržet se jakékoliv výzvy, přímé či nepřímé, veřejné či osobní, ke kroužkování.” 

Samotná volební kampaň má dle smlouvy být (.pdf, str. 24) „vedena čestně a poctivě, nebudou šířeny nepravdivé či zavádějící informace. Kampaň propaguje celostátního lídra, krajské lídry a kandidáty v čele kandidátní listiny za oba subjekty a přiměřeně také kandidáty na volitelných místech na kandidátní listině i ostatní kandidáty. Kterýkoliv kandidát může vést osobní kampaň zaměřenou na svou osobu, avšak nejsou přípustné jakékoliv výzvy, přímé či nepřímé, veřejné či osobní, ke kroužkování.

Interpretaci, že se jedná o přímý zákaz kroužkování, pak jako první publikovaly Seznam Zprávy. V samotném článku je dále upřesněno, že se jedná o výzvy voličům ke kroužkování, původní nadpis ovšem explicitně odkazoval na zákaz kroužkování. Podobně o situaci informovaly i Parlamentní listy, které s odvoláním na Seznam Zprávy nejprve uvedly, že v koalici má být vyjádření preferenčních hlasů zakázáno. Až poté je následně uvedeno, že se má jednat o vyzývání ke kroužkování. Interpretaci pouze v podobě zákazu vyzývání pak uvádí například komentář v Reflexu. Naopak na stránkách Týdeníku Hrot se v jednom z komentářů v této souvislosti hovoří dokonce až o zákazu osobních kampaní. 

Podobná úprava jako v této dohodě se nacházela také například v koaliční smlouvě (.pdf) mezi hnutím STAN a KDU-ČSL, která byla dojednána před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Nakonec neuskutečněná spolupráce oba subjekty smluvně zavazovala (.pdf, str. 5) mj. k tomu, aby jednotliví kandidáti nevyzývali své voliče ke kroužkování. „Koalice podporuje osobní kampaň každého jednotlivého kandidáta s tím, že se koaliční strany dohodly na nepřípustnosti veřejného přímého vyzývání (billboardy, plakáty, letáky), ať slovního či grafického vyjádření, ke kroužkování.” 

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť některá média informaci zprvu podávala jakožto snahu o obecný zákaz preferenčních hlasů. Až následně pak bylo upřesněno, že se jedná o předvolební omezení k vyzývání kroužkování, jak je uvedeno i v koaliční smlouvě. Zda se jedná o standardní smlouvu, či nikoliv, je pak do značné míry subjektivním hodnocením, je však pravdou, že podobnou úpravu kroužkování obsahovala i koaliční smlouva mezi KDU-ČSL a STAN.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

(…) byl s ním na podzim obnoven soud (…). Pan Půta to řekl, tak věřím, že to tak je (že nebude kandidovat, pozn. Demagog.cz). CNN Prima News, 8. ledna 2021

V listopadu 2020 vrchní soud zrušil rozsudek osvobozující Martina Půtu v kauze rekonstrukce libereckého kostela. V lednu 2021 Půta uvedl, že se již na začátku listopadu 2020 rozhodl nekandidovat do Sněmovny v roce 2021, což podle svých slov řekl předsedovi STAN Rakušanovi.

skrýt celé odůvodnění

DOPLNĚNÍ: Do původní verze odůvodnění jsme doplnili aktuální vyjádření Martina Půty o jeho rozhodnutí nekandidovat ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Vzhledem k tomuto vyjádření jsme změnili hodnocení výroku z neověřitelného na pravdu.

Martin Půta byl v roce 2014 obviněn z přijetí úplatku a ze zneužití pravomoci v souvislosti s projektem rekonstrukce kostela svaté Máří Magdaleny v Liberci. Od prosince roku 2018 se kauzou zabýval krajský soud v Liberci, v květnu 2020 pak soud zprostil Martina Půtu obžaloby kvůli chybějícím důkazům. Žalobce se proti rozhodnutí odvolal a 19. listopadu 2020 vrchní soud původní osvobozující rozsudek zrušil. Martin Půta od začátku obvinění odmítá.

Uveďme, že v říjnu 2020 Martin Půta se sdružením Starostové pro Liberecký kraj zvítězil v krajských volbách a stal se již potřetí hejtmanem Libereckého kraje. Po svém vítězství oznámil, že v příštích krajských volbách za čtyři roky už kandidovat nebude. Angažmá v parlamentních volbách v roce 2021 by ale podle svých tehdejších slov asi přijal. 13. ledna 2021 (tedy po zveřejnění ověřovaného rozhovoru) však hejtman Půta na svém facebookovém profilu uvedl, že se ve sněmovních volbách kandidovat nechystá. Podle svých slov o tom informoval předsedu STAN Víta Rakušana již na začátku listopadu 2020, před zrušením osvobozujícího rozsudku vrchním soudem. K jeho rozhodnutí nekandidovat mělo dojít „nezávisle na průběhu soudního jednání ve věci kostela sv. Máří Magdaleny“.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Celostátní lídr jde často přirozeně do Středočeského kraje, posledně jsem odtud kandidátku vedl. Je tam ale silný STAN, kde bude Vít Rakušan. CNN Prima News, 8. ledna 2021

Ve volbách v roce 2017 kandidovalo nejvíce volebních lídrů stran zvolených do PS ze Středočeského kraje. Mezi nimi byl i Ivan Bartoš, letos zde bude kandidovat Vít Rakušan. STAN je ve Středočeském kraji skutečně silný, v loňských krajských volbách zde vyhrál s 22,2 % hlasů.

skrýt celé odůvodnění

OPRAVA: V původní verzi odůvodnění jsme chybně uvedli, že v roce 2017 KDU-ČSL ve Středočeském kraji neměla kandidátní listinu. KDU-ČSL však kandidovala i ve Středočeském kraji, pouze zde nezískala žádný mandát. Na základě upozornění Pavla Bělobrádka jsme větu z odůvodnění odstranili.

V parlamentních volbách v roce 2017 byla skutečně největší koncentrace celostátních volebních lídrůStředočeském kraji. Bylo tomu tak u 4 z 9 stran zvolených do Parlamentu ČR. Jednalo se o hnutí ANO (Andrej Babiš), TOP 09 (Miroslav Kalousek), SPD (Tomio Okamura) a Piráty (Ivan Bartoš). U ostatních zvolených stran byli volební lídři na kandidátních listinách za Moravskoslezský kraj (ČSSD, Lubomír Zaorálek), Jihočeský kraj (KSČM, Vojtěch Filip), Jihomoravský kraj (ODS, Petr Fiala), hl. m. Praha (STAN, Jan Farský) a Královéhradecký kraj (KDU-ČSL, Pavel Bělobrádek).

U voleb v roce 2013 byla ovšem největší koncentrace volebních lídrů stran, které se dostaly do Poslanecké sněmovny, v hlavním městě Praze. Z celkových sedmi zvolených stran zde svého lídra mělo hnutí ANO (Andrej Babiš), TOP 09 (Karel Schwarzenberg) a ODS (Miroslava Němcová). Ve Středočeském kraji to pak byl pouze jediný volební lídr, a to Tomio Okamura s tehdejší stranou Úsvit. Další volební lídři kandidovali v Jihomoravském (ČSSD, Bohuslav Sobotka), Jihočeském (KSČM, Vojtěch Filip) a Královéhradeckém kraji (KDU-ČSL, Pavel Bělobrádek).

Ve sněmovních volbách 2010 nekandidoval ze Středočeského kraje žádný z celostátních lídrů celkem pěti zvolených stran. Stejně jako ve volbách v roce 2013 bylo nejvíce lídrů v hlavním městě Praze. Jednalo se o Karla Schwarzenberga z TOP 09 a Radka Johna z VV. U dalších stran kandidovali volební lídři v následujících krajích: Jiří Paroubek (ČSSD) z Ústeckého kraje, Vojtěch Filip (KSČM) z Jihočeského kraje a Petr Nečas (ODS) ze Zlínského kraje.

V posledních volbách do Poslanecké sněmovny, v roce 2017, tak skutečně kandidovalo nejvíce volebních lídrů stran, které se dostaly do Sněmovny, ze Středočeského kraje. Ve volbách 2013 se jednalo pouze o jednoho celostátního lídra. Nejvíce jich v tomto roce kandidovalo v hlavním městě Praze. O tři roky dříve ve Středočeském kraji neměla svého lídra žádná ze stran zvolených do PS, nejvíce jich opět kandidovalo v Praze.

Ve sněmovních volbách v roce 2017 pak Ivan Bartoš skutečně kandidoval jakožto celostátní volební lídr ze Středočeského kraje. V letošních volbách by odtamtud měl podle svého vyjádření kandidovat i Vít Rakušan.

V krajských volbách 2016 i 2020 bylo hnutí STAN skutečně silné a silnější než Piráti. V krajských volbách 2020 získalo hnutí STAN ve Středočeském kraji, kde také vyhrálo, 22,2 % procent hlasů. Piráti zde získali 14,4 %. V roce 2016 hnutí STAN ve Středočeském kraji obsadilo druhou pozici hned za vítězným hnutím ANO, když získalo 18,4 % hlasů, Piráti zde obdrželi pouze 3,5 % hlasů. Samostatně kandidovalo hnutí STAN ještě v roce 2008 pod názvem Nezávislí starostové pro kraj a získalo 5,7 % hlasů. Piráti v tomto roce nekandidovali, jejich strana totiž vznikla až v červnu 2009.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož v posledních sněmovních volbách kandidovalo nejvíce volebních lídrů skutečně ze Středočeského kraje. Mezi nimi byl i volební lídr Pirátů, Ivan Bartoš. V letošním roce ze Středočeského kraje plánuje kandidovat také Vít Rakušan. Hnutí STAN je ve Středočeském kraji skutečně silné. V posledních krajských volbách v roce 2020, které vyhrálo, zde získalo 22,2 % hlasů. V roce 2016 pak 18,4 % hlasů.